Miroslav Kašparů Ekologický chov včel
Zákon č. 204/2000Sb., o ekologickém zemědělství. Ekologický chovatel včel může ale nemusí být ekologickým zemědělcem, nemusí mít ekofarmu. Je to šance pro včelaře, kteří chovají včely na území velkých ekofarem nebo na území CHKO a Národních parků. Ekologický včelař se registruje na stejném formuláři jako ekologický zemědělec. Včelíny jsou umístěny v oblastech, které zajišťují zdroje nektaru a pylu tvořené převážně ekologicky pěstovanými plodinami nebo případně přirozenou vegetací nebo lesy či plodinami, jež nejsou ekologicky udržovány, ale jsou ošetřovány pouze metodami s nízkým dopadem na životní prostředí.
Včelíny musí být dostatečně vzdáleny od zdrojů, které by mohly způsobit kontaminaci produktů včelařství nebo špatný zdravotní stav včel úly a materiály používané ve včelařství jsou vyrobeny převážně z přírodních materiálů. Usmrcení včel v plástech je jako metoda spojená se sklizní včelařských produktů zakázáno
Základní pojmy Med Definice medu dle legislativy (vyhláška 76/2003 v platném znění) zní: med je potravina přírodního sacharidového charakteru, složená převážně z glukózy, fruktózy, organických kyselin, enzymů a pevných částic zachycených při sběru sladkých šťáv květů rostlin (nektar), výměšků hmyzu na povrchu rostlin (medovice), nebo na živých částech rostlin včelami (Apis mellifera), které sbírají, přetvářejí, kombinují se svými specifickými látkami, uskladňují a nechávají dehydratovat a zrát v plástech.
Včelí společenstvo Včelstva, jak se nazývají seskupené společně žijící včely, představují jeden živoucí organismus, kde každý jedinec zastává svoji roli a se společenstvím je neoddělitelně spojen. Počet jedinců jednoho včelstva může dosahovat až k 60 tisícům. Každé společenství má svoji jednu matku, oplodněnou včelu, která jediná může klást vajíčka a rozšiřovat včelstvo. Počet nakladených vajíček může dosáhnout za den až 1500 kusů. Královna je v době snubních letů oplodněna 6 až 10 trubci, kteří jinak nemají v úle další aktivity. Oproti krátce žijícím dělnicím (6-9 týdnů, v zimě 7-9 měsíců) může matka dosáhnout věku až čtyři roky.
Včelí královna Z leva: dělnice, včelí královna, trubec
Veškerou práci v úle obstarávají dělnice - mladušky. Zajišťují především péči o plod, mladé trubce a matku, kterou krmí a udržují v čistotě. Starají se o úklid v úle a ochranu před vetřelci. Důležitou činností je udržování vhodné vlhkosti a teploty v úle. Dělnice vylučují vosk, staví plásty, čistí starší plásty po vylíhnutí plodu. Tyto dělnice také přijímají nektar a zpracovávají jej v med. Některé dělnice zastávají úlohu tzv. - létavek. Létavky mají hlavní úkol: přinášejí do úlu vodu, pyl, nektar a propolis (pryskyřnatý tmel), ve včelstvu se jedná zhruba o polovinu z celkového počtu jedinců.
Úly a jejich vybavení výroba vždy z přirozených materiálů dřevo a sláma. Povrchové ošetření (nátěry)pouze materiály povolené pro styk s potravinami. Z přirozených materiálů je vhodná fermež nebo roztok propolisu v kvasném etanolu. Úl musí být dostatečně prostorný, aby neomezoval rozvoj včelstva. Úly mohou být různé. Kamler a spol. (in Veselý a kol. 2009) uvádí následující systémy úlů: stojany, leţany. Autoři dále popisují úly, které používají naši včelaři. Jedná se o Tachovský úl, Třeboňský úl., úl moravský, úl Budečák, úl Tatrana zasouvací úl Z-11. Včelař se pro typ úlu rozhoduje na základě plánu, jak bude včelařit, zohledňuje počet plánovaných včelstev, zda bude kočovat a další faktory.
Typy úlů Úl Langstroth Tachovský úl Slaměný úl Moravský úl
Vnitřní vybavení úlu rovněž z přírodních materiálů. Rámky a mezerníky dřevěné (nejlépe lipové), mateří mřížka kovová (nejlépe nerez). Uzavírání jednotlivých segmentů úlu (plodiště,medníky) dřevěnými prkénky. Rovněž česnové vložky dřevěné. Krmítka skleněná nebo nerez. Rozšiřování včelstva v době jeho rozvoje je možné pouze mezistěnami vyráběnými ze včelího vosku vlastní farmy nebo jiných ekologických včelařů, tím je zaručen minimální obsah nežádoucích příměsí a reziduí. mezistěna plást
Umístění včelstev Preferuje se umístění úlů v geografickém středu ekologické farmy; umístění na ekologické farmě je povinné v době masivního výletu včel (1.březen až 30.září). Počet včelstev musí odpovídat úživnosti lokality, tj. že předpokládané množství nektaru, medovice a pylu z ekologicky pěstovaných plodin, ze zemědělských ploch s přikázaným režimem a z přirozené vegetace zabezpečí potřeby včelstva po celý kalendářní rok. Včelstva musí mít zabezpečen přístup k vodě.
V okruhu 3 km od stanoviště úlu by mělo být provozováno ekologické zemědělství nebo by měly být plochy s přikázaným režimem hospodaření (např. ochranná pásma vodních zdrojů, chráněné krajinné oblasti, rezervace, apod). V této oblasti nesmí být průmyslové aglomerace, městská centra, dálnice, skládky a spalovny odpadů.
Včela jako biologický filtr Včela je totiž jakýsi biologický filtr, případné těžké kovy, pesticidy a jiné jedy je schopná odfiltrovat a uložit do jedového váčku ke svému vlastnímu jedu. A tak můžeme jen obdivovat její inteligenci. Činí tak proto, aby neotrávila své potomstvo s doneseným nektarem, popřípadě pitnou vodou. Pokud jdou tyto látky přes snesitelnou míru, tak sama hyne. Tento poznatek byl mnohokrát dokázán. Nedávný příklad z Česka: Při porovnání vzorků medu z ruzyňského letiště s ekologicky čistou oblastí, nebyly zaznamenány téměř žádné rozdíly. Tento fakt je považován za důležitý, ale bohužel při tvorbě zákona o ekologickém chovu včel k tomu nebylo přihlédnuto. Proto je tato tématika komplikovanější a v mnohém sporná.
Prevence a léčba chorob včel Varroáza Nejen v rámci ekologického chovu včel, dle naší legislativy, je nepřípustné používání látek, které zanechávají v medu pozůstatky rezidua. V případě nákazy varroázou Nařízení komise č.889/2008 ) a také v prováděcí vyhlášce k Zákonu o ekologickém zemědělství se jako povolená léčiva uvádí: kyselina mravenčí, kyselina mléčná, kyselina octová a kyselina šťavelová. Nařízení komise uvádí dále i thymol, ten však u nás není registrovaným léčivem a proto se používat nesmí.
Kleštík na těle pokročilého stádia včelího plodu Kleštík na těle včely, pod elektronovým mikroskopem léčba kontaktními pásky (Gabon) Léčba kyselinou mravenčí (formidol)
Mor včelího plodu Onemocnění mor včelího plodu (Hystolysis infectiosa perniciosalarvae apium) je bakteriálního typu, jehož původcem je Bacillus larvae. Jedná se o plošně rozšířenou nákazu a to v míře u 3-5% včelstev. Hlavním znakem přítomnosti onemocnění ve včelstvu je změna barvy larev, které uhynuly. Mrtvá larva se postupně mění na příškvar na dně buňky. Podobně jako u varroázy je v prvních letech nákaza nepříliš zřetelná, dokud nedojde k náhlému vzestupu. Napadené včelstvo je cítit typickým zápachem a do 4 let hyne.
V současné době nejsou včelstva nijak léčena. V případě, že se nákaza prokáže, je včelař povinen jej utratit a spálit a to podle platné vyhlášky. Stejně tak je nutné spálit vše, co je spalitelné, tedy úl a nářadí včetně oděvů. Zbytek pomůcek se důkladně dezinfikuje. V některých státech (zejména jižní Amerika, východní Asie) se tato choroba léčí používáním antibakteriálních látek sulfonamidy, tetracykliny. Léčbou se sice poněkud zastaví akutní průběh choroby, nicméně původce stále ve včelstvu přetrvává a choroba se časem projeví znovu. Dalším negativním jevem je to, že rezidua používaných léčiv se dostávají do medu a tím i do potravního řetězce člověka.
Kvalita medu Med je stáčen do konví z potravinářského plastu, či nerezových konví. Při plnění do sklenic je ztekucován při okolní teplotě vodní lázně nebo vzduchu v termokomoře do 35 C. Při pozdějším pastování je teplota medu podstatně nižší. Tak není zcela ztekucen, ale upraven do pastovité konzistence, poté již nikdy neztuhne a jsou tak uchovány veškeré enzymy a ostatní cenné biologicky aktivní látky
Zahříváním medu nad 40 C se tyto látky, které med dělají medem, ničí. Bohužel i přísnější norma pro český med povoluje rozehřívání medu při 50 C po dobu 24 hodin. Je to pouze z důvodu vyšší produktivity práce při plnění sklenic medem u větších zpracovatelů a velkoobchodníků s medem a přizpůsobení se poptávce běžnému spotřebiteli, který kupuje především očima.
Stavy včelstev Stavy včelstev přesto klesly od r. 1990 z 807 000 na 478 000. To už je o 250 000 méně, než je potřeba k dobrému opylení kulturních a planě rostoucích hmyzosnubných rostlin. Příčin poklesu je více především neustále rostoucí náklady, nízké výkupní ceny medů, nízká spotřeba medu na obyvatele u nás (0,5 kg za rok) a především dovoz levných medů z Číny, Mexika, Argentiny i Slovenska při neexistenci ochrany trhu. Globální trh sklízí své plody. Situace se zvláště vyhrotila v srpnu 2004, kdy se cena cukru meziročně zvýšila dvojnásobně. Opět to byl důsledek vstupu do EU.
význam ekologického chovu včel je možnost, jak zvýšit atraktivitu včelích produktů nejen pro trh v České republice, který je polem v této oblasti takřka neoraným. Zde se nachází jedna z cest, jak včelařství zachovat pro další generace, neboť ze statistik vyplívá, že věkový průměr včelařů se stále zvyšuje a mladé generace včelaření příliš neláká. Česká republika nastoupila trend zvyšování podílu ekologických zemědělců, u včelařů však prozatím trend nevidíme. Claudia Bentzien
První, který získal certifikát ekologického chovatele včel je Dr. Ing. Jan Pintíř, Ph.D., producent bio medu Pošumavské včeličky. Produkci započal v roce 2008 a pokračuje v ní dodnes. V roce 2008 hospodařil na 358 úlech a jedná se již o profesionálního včelaře. Celkově je u nás registrováno 12 ekologicky hospodařících včelařů 26. Výroční zpráva obecně prospěšné společnosti Kontroly ekologického zemědělství (dále je KEZ o.p.s.).
Získání certifikátu ekologického chovatele Před udělením certifikátu musí být žadatel registrovaným chovatelem včel orgány veterinární správy, a pokud med také zpracovává registrován u orgánů veterinární správy pro tuto činnost. Následně musí žadatel kontaktovat např. KEZ o.p.s. aby mohl vstoupit do kontrolního systému a uzavřít smlouvu o kontrole a certifikaci. Následuje vstupní kontrola ze strany KEZ přímo u žadatele. Účelem je zjistit, do jaké míry je chovatel připraven na ekologický způsob hospodaření. Zde je možnost konzultovat požadavky s kontrolním orgánem a především možnost objasnění nesrovnalostí, které mohou certifikaci a následné kontroly provázet.
Na bio med nejsou, podle slov MVDr. Jany Horňáčkové ze Státní veterinární správy, kladeny žádné zvláštní požadavky jakosti či fyzikálně-chemických norem. Nicméně existuje značka kvality Český med, kdy některé požadavky pro používání této značky kvality jsou přísnější než požadavky stanovené legislativou.
Pokud chce získat chovatel certifikát bio med, musí, mimo jiné, poslat vzorky svého medu do laboratoře, která je akreditována na danou metodu vyšetření - vyšetření medu na fyzikálněchemické vlastnosti (kyselost, obsah cukrů, hydroxymethyfurfural, obsah vody, obsah nečistot ) a vyšetření na kontaminanty (např. těžké kovy, pesticidy atd.) a vyšetření na zbytky (rezidua) veterinárních léčiv. Tato vyšetření poskytuje státní veterinární ústav (v ČR jsou tři Olomouc, Praha, Jihlava) nebo k tomuto účelu certifikované laboratoře.
Seznam literatury: VESELÝ, V., et al. (2009): Včelařství. Praha, Brázda. ISBN 80-209-0320-8 Horký, Z., (2005): časopis - Trvale udržitelný život, Str. 5-6, [cit. 2011-12-09]. Dostupné z <http://www.vhpress.cz/clanky/bio0504_0506.pdf>. Titěra, D., (2009): Úspěšný chov včel, [cit. 2011-12-09]. Dostupné z <http://www.bioinstitut.cz/documents/titera.pdf>. Horňáčková, L., (2010): Souvislosti ekologického chovu včel v České republice bakalářská práce, 28 s.
Děkuji za pozornost