Kancerogeneze a nádorová biochemie. Pavel Bouchal



Podobné dokumenty
EXPERIMENTÁLNÍ ONKOLOGIE

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

Toxické látky v potravinách s nebezpečím onkologické aktivace

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

EPIDEMIOLOGIE NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ. Vladimír Horák

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Klonování DNA a fyzikální mapování genomu

Buněčné kultury Primární kultury

Transpozony - mobilní genetické elementy

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Buněčné kultury. Kontinuální kultury

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění

Klára A. Mocová ENVIRONMENTÁLNÍ TOXIKOLOGIE KARCINOGENEZE

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Proměnlivost organismu. Mgr. Aleš RUDA

INFEKČNÍ PŘÍČINY LIDSKÝCH NOVOTVARŮ

Virus Epsteina a Barrové

Buněčné kultury. Kontinuální kultury

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Atestace z lékařské genetiky inovované otázky pro rok A) Molekulární genetika

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

MUDr. Iva Slaninová, Ph.D. Biologický ústav LF MU

Mgr. Veronika Peňásová Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno

Bakteriální transpozony

AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Adaptace lidského organismu na nepříznivé vlivy znečištěného ovzduší?

Buněčné jádro a viry

ZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY

Inovace studia molekulární a buněčné biologie. reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Postup při klasifikaci karcinogenů v Mezinárodní agentuře pro výzkum rakoviny

Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.

Vypracování techniky kultivace buněk in vitro (tkáňové kultury) umožnilo definovat

Centrální dogma molekulární biologie

Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina

Mutační změny genotypu


2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

Modul obecné onkochirurgie

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

Senescence v rozvoji a léčbě nádorů. Řezáčová Martina

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví

Onkologie Obecná část, prekancerózy, pseudotumory. Zdeněk Kolář

EBV. RNDr. K.Roubalová, CSc.

Chemie nukleotidů a nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky)

GENOTOXICITA LÉČIV. Klára A. Mocová. VŠCHT Praha Fakulta technologie ochrany prostředí Ústav chemie ochrany prostředí

Onkogenní viry Antonín Šípek /2007

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

Profesionální karcinogeny

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace:

Onkogeny a nádorové supresory

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Elementy signálních drah. cíle protinádorové terapie

VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

VĚDA A VÝZKUM V PERIOPERAČNÍ PÉČI. Mgr. Markéta Jašková Dana Svobodová Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice Ostrava

Cytomegalovirus a nádory mozku. Seminář VIDIA SZÚ

Genová etiologie nemocí

Přednáška č. 4 Karcinogenní účinky těžkých kovů (č. 2)

ČÁSTICE LIDSKÉHO PAPILLOMAVIRU (HPV)

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

1. ročník Počet hodin

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

MUDr. Vladimír Valenta Ph.D. Liberec

Buněčná biologie, nádorová transformace, onkogeny a supresorové geny


Grantové projekty řešené OT v současnosti

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

6. Nukleové kyseliny

DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal ::

Abiotický stres - sucho

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1

METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY. Veřejné zdravotnictví

Cytosin Thymin Uracil

Radiobiologický účinek záření. Helena Uhrová

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo. Biologie 1 Nebuněční viry.

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

Proč nemáme vakcínu proti HIV-1?

Okruhy otázek ke zkoušce

Pavel Souček Úplný výkaz pedagogické činnosti

Rekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

MUDr. Pavel CHRBOLKA

Nebezpečí ionizujícího záření

Transkript:

Kancerogeneze a nádorová biochemie Pavel Bouchal

Lidský genom Sekvenace: kompletní Anotace: kompletní, nikoliv však definitivní Funkce genových produktů a regulace exprese: ve výzkumu Evoluce, výměna genetické informace a dělení miliard buněk během života organismu: probíhá a kancerogeneze Kancerogeneze: vyvolána poškozením genomu

KANCEROGENEZE Multifaktoriální a vícestupňový proces Fyzikální karcinogenní faktory Chemické karcinogeny mutace DNA vedoucí k aktivaci Biologické karcinogenní faktory onkogenů a/nebo inaktivaci Konstituční karcinogenní faktory antionkogenů Reparační mechanismy fungují oprava DNA nefungují pak buď apoptóza nebo šíření mutací do dalších buněčných generací karcinom

Fyzikální karcinogenní faktory: Radiační vlivy Ionizující záření korpuskulární (částicové): α, β elektromagnetické: γ, rtg UV záření Ionizující záření: Chromosomální aberace: nestabilní (letální) vs. stabilní (přenášející se do dalších buněčných generací) Účinek záleží na dávce a době působení Nejohroženější: lymfatická tkáň Latence různá Hirošima: leukémie ~ 8 let ca. plic a BrCa: ~12-18 let

Přeživší z Hirošimy: 1 Sv... chromosomální aberace u 10% buněk 5 Sv... chromosomální aberace u 50% buněk limit pro pracovníka se zářením 50 msv/rok přírodní radiační pozadí občana ČR 2,5 až 3 msv/rok přírodní radiační pozadí občana Kerali v Indii 17 msv/rok přírodní radiační pozadí občana Guapari v Brazílii 175 msv/rok (horniny) přírodní radiační pozadí občana Ramsaru v Iránu 400 msv/rok (horniny) RTG střev 4 msv RTG žaludku 2,4 msv RTG kyčlí 1,7 msv pracovník JE Dukovany obdrží 0,4 msv/rok obyvatelstvo v okolí JE Dukovany obdrží 0,005 msv/rok 3 lety nadzvukovým letadlem Praha - USA 0,38 msv/rok SÚJB osobní účty ozáření

Fyzikální karcinogenní faktory: Radiační vlivy UV záření tvorba pyrimidinových dimerů => eliminace => apyrimidinová místa jedno- a dvouřetězcové zlomy, spojování řetězců tvorba volných radikálů OH, O 3 - adaptace na UV: pigmentace aktivace onkogenů/deaktivace antionkogenů? karcinom

Fyzikální karcinogenní faktory: Mechanické vlivy Jednorázové mechanické poškození tkáně - v žádném případě není prokázána souvislost s kancerogenezí Kancerogeneze vyvolaná dlouhodobým působením (implantáty) prokázána u některých druhů zvířat, u jiných nikoliv (pravděpodobně iritace a indukce proliferace promoční charakter)

Chemické karcinogeny Vždy mutageny Mechanismus účinku: elektrofilní látky chemická reakce s DNA, RNA Přímé (ultimátní) karcinogeny alkylační látky (cytostatika cyklofosfamid, chlorambucil, busulfan nitrosurea, ) acylační látky (1-acetyl-imidazol, dimethylsulfát, ) Prokarcinogeny (=proximální karcinogen) -> intermediární karcinogeny -> finální (terminální) karcinogeny aromatické uhlovodíky, aromatické aminy, nitrosaminy, produkty plísní (aflatoxin), kovy (Cr, Ni, Co), As, azbest, insekticidy, fungicidy,... viz tabulka

Hlavní skupiny (pro)karcinogenů

Enzymy odpovědné za karcinogenezi E E Prokarcinogen intermediární karcinogen terminální karcinogen Monooxygenasy ze systému cytochromu P-450 (CYP) (metabolismus xenobiotik léčiv a škodlivin z vnějšího prostředí funkčně heterogenní skupina) Hydroxylasa aromatických uhlovodíků (cytochrom P-448)

Enzymy odpovědné za kancerogenezi: tvorba vysoce reaktivních epoxidů Oxidace O H O O H Benzo[a] pyren 7,8-Diol-9,10-epoxidy benzo[a]pyrenu silné kancerogeny Metabolická přeměna benzo[a]pyrenu hydroxylasou aromatických uhlovodíků (cytochrom P-448)

Vícestupňový účinek chemických karcinogenů Typický příklad: iniciační agens: benzo[a]pyren promoční agens: forbolové estery v krotonovém oleji, např. terpen (=kokarcinogen)

Testování mutagenity: Amesův test kmen Salmonella typhimurium s mutací v genu enzymu zapojeného do syntézy His (His - ) další mutace testovaným mutagenem:? His - His + mutovaný kmen je schopen růstu na médiu bez His problém: bakterie nemají monooxygenasy (simulace metabolické aktivace prokarcinogen terminální karcinogen) řešení: inkubace látky se supernatantem S-9 krysích jater schopnost detekce 90% známých karcinogenů Kolonie S. typhimurium

Testování mutagenity in vivo Transgenní myším, v jejichž genomu je inkorporován bakteriofág λ nesoucí lacl gen, je podávána testovaná látka Po určité době je fág aktivován Fágové částice vneseny do E. coli Produkt lacl je represoremβ-galaktosidasy, mutovaný produkt není funkční β-galaktosidása štěpí analog laktosy X-gal za vzniku modrého zbarvení látka je mutagenní...... modré plaky látka není mutagenní... bílé plaky

Látky ve stravě a kancerogeneze

Biologické karcinogenní faktory: Virová transformace Živé příčiny: viry Helicobacter pylori spojován s ca. žaludku 10% v současné době popsaných virů má onkogenní charakter, nádory i při prokázaném virovém původu však nelze považovat za infekční v pravém slova smyslu mechanismus, hostitelské předpoklady RNA viry x DNA viry

Retroviry= RNA-viry s reverzní transkriptázou Retroviry obecně: transformující => vznik nádoru, nebo netransformující (chybí informace pro maligní přeměnu, bez cytopatického efektu) výjimečně způsobuje i nenádorové onemocnění HIV (infekce lymfocytů) Nesou strukturní a funkční geny reverzní transkriptázu LTR (long terminal repeat) úseky s funkcí promotoru a enhanceru regulující transkripci v hostiteli (DNA mrna)

3 mechanismy transformace retroviry silně onkogenní vir - nese přímo onkogen (v-onc = virový onkogen, např. v-src, v-ras vs. c-ras) slabě onkogenní vir, nemusí obsahovat v-onc, transformuje prostřednictvím LTR inzerovaného v sousedství celulárního protoonkogenu (p-onc) vir nese gen-tat kódující protein, který zprostředkovává transaktivaci celulárních onkogenů

Transformace retroviry: příklady U člověka prokázána pouze transformace virem HTVL-1 (slabě onkogenní, nenese v-onc, onemocní 1% nakažených 20-30 let po infekci, leukémie-japonsko, Karibik, sporadicky) RNA viry u zvířat:

DNA-onkogenní viry Nižší transformační potenciál (méně agresivní) než retroviny, ale epidemiologicky závažnější V jádře napadené buňky replikace virové DNA, permanentní přechod buněk z G0 a G1 fáze do S fáze Příklady: HPV human papillomavirus (ca. děložního čípku, ) proteiny E6 a E7: blokace antionkogenů p53 (E6) a RB1 (E7) EBV Epstein-Barrové virus (Burkittův lymfom; mononukleóza) HBV hepadnavirus (hepatocelulární ca.; hepatitida B)

Konstituční karcinogenní faktory: protoonkogeny, onkogeny a antionkogeny celulární protoonkogeny (p-onc) a onkogeny (c-onc) Aktivace p-onc: Inzerční onkogeneze: Inzerce LTR retroviru do sousedství p-onc (inzerce promotoru nebo enhanceru) Přestavba chromosomu: Translokace nebo delece vedoucí k přiblížení aktivního promotoru a p-onc Bodová mutace: c-h-ras (Gly->Val, N-nitroso-N-methyl močovina) Genová amplifikace onkogenu karyotypické odchylky Onkogeny onkoproteiny Regulační funkce v buněčném dělení a diferenciaci Antionkogeny: RB1, p53

KANCEROGENEZE Multifaktoriální a vícestupňový proces Fyzikální karcinogenní faktory Chemické karcinogeny mutace DNA vedoucí k aktivaci Biologické karcinogenní faktory onkogenů a/nebo inaktivaci Konstituční karcinogenní faktory antionkogenů Reparační mechanismy fungují oprava DNA nefungují pak buď apoptóza Regulace prostřednictvím p53 Jakými mechanismy?? Viz přednáška o signálních dráhách - R.Hrstka nebo šíření mutací do dalších buněčných generací karcinom

Morfologické změny u transformovaných buněk Změny morfologie: oblejší tvar Ztráta závislosti na přichycení Ztráta inhibice růstu vzájemným kontaktem Změny cytoskeletálních struktur (aktinová filamenta) Změny v povrchových antigenech

Biochemické změny u transformovaných buněk

Hypoxie, její příčiny a důsledky Rychlý růst nádorových buněk a proto rychlejší metabolismus Vyžadují zásobování kyslíkem Vyšší hladina hemoglobinu v nádorových buňkách Za nedostatku kyslíku může nastat přechod na anaerobní glykolýzu, ovlivnění ph (laktát), syntéza enzymů pufrujících ph Podpora angiogeneze pro lepší zásobování buněk kyslíkem

Změny v metabolismu sacharidů Glukosa Glykolýza anaer. (katabolismus) Glukoneogeneze (anabolismus) ATP

Warburgův efekt rychle rostoucí buňky získávají energii ve zvýšené míře formou anaerobní glykolýzy souvislost s hypoxií Warburg 1924: Rakovina=mitochondriální dysfunkce skutečnost: uvedený jev je důsledkem, nikoliv příčinou rakoviny stále předmětem výzkumu reaktivace nefunkčních mitochondrií u nádorových buněk vede k apoptóze

Změny v metabolismu lipidů ATP Katabolismus anabolismus

Změny v metabolismu bílkovin, dusíku a AK Proteolýza Transaminace NH 4 + 2-oxokyseliny ATP volné AK jako stavební složky nově syntetizovaných proteinů

Další biochemické změny u transformovaných buněk Metabolické změny sekundárním důsledkem obvykle zvýšené proliferace, nelze použít např. k diagnostice Zvýšená aktivita ribonukleotidreduktasy Zvýšená syntéza DNA a RNA Snížený katabolismus pyrimidinů Ztráta diferencovaných biochemických funkcí (syntéza specializovaných proteinů) Nadměrná syntéza některých růstových faktorů a hormonů

Znalost fenotypových změn u transformovaných buněk je zásadní pro nalezení účinné chemoterapie

Látky užívané v chemoterapii nádorů

Léková rezistence a její příčiny

Některé klinicky užívané nádorové markery

Literatura k tématu (současně zdroje obrázků) Rejthar A., Vojtěšek B.: Obecná patologie nádorového růstu. Grada Publishing, 2002, str. 67-90. Murray R.K., Harperova biochemie. Nakladatelství a vydavatelství H&H, 2002, str. 749-769.

Děkuji za pozornost