INFEKČNÍ PŘÍČINY LIDSKÝCH NOVOTVARŮ

Transkript

1 INFEKČNÍ PŘÍČINY LIDSKÝCH NOVOTVARŮ MUDr. Jana Dáňová, Ph.D. Doc. MUDr. A. M. Čelko, CSc. Univerzita Karlova 3. Lékařská fakulta Ústav epidemiologie KPL Mezikrajový seminář epidemiologů Pec pod Sněžkou června 2010

2 RIZIKOVÉ FAKTORY VZNIKU NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ tabák alkohol ionizující záření sluneční záření pracovní prostředí dieta a výživa imunologické faktory viry bakterie paraziti

3 ÚVOD Přibližně % všech novotvarů ve světě má infekční původ. (rozvojové země asi 26%, rozvinuté asi 8%.) Přímou roli v karcinogenézi hrají infekční agens u Karcinomu hrdla děložního HPV Lymfomů EBV Leukemii HTLV- I Kaposiho sarkomu HHV8 Nepřímou roli v karcinogenezi hrají infekční agens u Hepatocelulárního karcinomu HBV, HCV Karcinomu žaludku H. pylori Novotvaru močových cest Schistosoma heamatobium Snižování imunity k onkogenním infekcím HIV

4 SOUVISLOST MEZI PŘÍTOMNOSTÍ VIRU A NÁDOROVÝM ONEMOCNĚNÍM 1. serologický průkaz vyšší prevalence protilátek vůči uvedenému původci 2. virologický průkaz přítomnost viru, jeho genomu v maligních buňkách 3. průkaz onkogenicity in vitro 4. experimentální průkaz virus nebo virem infikované buňky mohou vyvolat maligní onemocnění u zvířat (především u primátů) 5. protektivní průkaz imunizace proti urč.původci snižuje incidenci nádoru (VHB a hepatocelulární ca)

5 EPIDEMIOLOGIE KARCINOMU HRDLA DĚLOŽNÍHO SVĚT Druhé nejčastější nádorové onemocnění žen Třetí nejčastější příčina úmrtí na zhoubné nádory žen Výskyt: případů/rok Rozvojové země 83% všech nových případů/rok Úmrtnost: případů/rok Míra fatality: 55,4 %

6 Nové zhoubné novotvary dle četnosti Svět 2002 Ženy Játra 3,6% Pankreas 2,1% Leukemie 2,6% Děloha 3,9% Vaječník 4,0% Žaludek 6,5% Plíce 7,6% Ostatní 27,7% Kolorektum 9,3% Mléčná žláza 22,7% Hrdlo děložní 9,7% Zemřelí na zhoubné novotvary dle četnosti Svět 2002 Ženy Leukemie 3,3% Pankreas 3,7% Vaječník 4,3% Játra 6,2% Děloha 1,7% Kolorektum 8,6% Ostatní 28,9% Žaludek 8,7% Hrdlo děložní 9,3% Mléčná žláza 14,0% Plíce 11,3%

7 EPIDEMIOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY HPV Etiologické agens Lidský papillomavirus (HPV) asi 140 genotypů, cca 40 infikuje anogenitální trakt Zdroj Člověk je jediným přirozeným rezervoárem HPV Přenos Přímý kontakt, nejčastěji sexuální s infikovanou osobou Inkubační doba Nejčastěji 2 3 měsíce, rozpětí 1 20 měsíců Období nakažlivosti Pravděpodobně jak během akutní, tak i perzistující infekce HPV Výskyt Kosmopolitní

8 KLASIFIKACE HPV PODLE KARCINOGENICITY Vysoké riziko (HR) 16,18,31,33,35,39,45,51,56,58,59,68,73,82, CP6108 Potencionálně karcinogenní 26,53,66 Nízké riziko (LR) 6,11,40,42,43,44,54,61,70,72,81

9 PODÍL ONKOGENNÍCH TYPŮ HPV NA KARCINOMU DĚLOŽNÍHO HRDLA HPV 16 50% všech cervikálních ca HPV 16 + HPV 18 70% všech cervikálních ca HPV 45 + HPV 31 10% všech cervikálních ca

10 MOŽNOSTI PREVENCE KARCINOMU HRDLA DĚLOŽNÍHO Sekundární prevence - Screening Cytologie (po zahájení sexuálního života) Detekce HPV DNA (nad 30 let perzistentní infekce) Primární prevence - Vakcinace Profylaktická (Silgard (HPV 6, 11, 16, 18) Cervarix (HPV 16, 18) Terapeutická Kombinovaná

11 Prof. Harald zur Hausen nar v Gelsenkirchenu (SRN) Hypotézu, že lidské papilomaviry hrají klíčovou roli při vzniku rakoviny děložního hrdla, publikoval již v roce Prvně se jeho týmu podařilo izolovat virus HPV 16 a HPV 18 počátkem osmdesátých let 2008 Nobelova cena za lékařství

12 EPSTEIN-BARROVÉ VIRUS EBV herpetický virus obsahuje dvouvláknitou DNA DNA - výskyt v cirkulární formě v latentním stádiu a v lineární formě ve stádiu replikace virus se skládá z několika antigenů: EA (early antigen) časný antigen VCA (viral capsid antigen) pozdní antigen EBNA (EB nuclear antigen) s 6 komponentami

13 BURKITTŮV LYMFOM výskyt - endemicita výskytu uvedeného BL v malarických oblastech rezervoár - člověk případně primáti inkubační doba let od primární EBV infekce vnímavost - vůči EBV infekci je všeobecná, výskyt BL je však vzácný, popsaná souvislost s imunosupresí a malárií

14 SOUVISLOST MEZI EBV A AFRICKÝM BL 1.vyšší titr protilátek proti EBV antigenům studie prokázaly vysoký titr IgG proti VCA 2. přítomnost EBV genomu průkaz EBV genomu v nádorových buňkách 3. in vitro transformace B buněk vlivem EBV

15 HODGKINOVA CHOROBA epidemiologické studie - potvrdily souvislost mezi EBV a HD (Gutensohn a Cole, 1977, 1981) u obou chorob - souvislost s vyšším socioekonom. standardem osoby, které prodělaly infekční mononukleózu vykazují 3x větší riziko rozvoje HD osoby s HD - ve 30-40% mají zvýšené titry protilátek proti EBV antigenům

16 T BUNĚČNÁ LEUKEMIE nádorové onemocnění postihující T lymfocyty poprvé popsáno v roce 1970 v Japonsku HTLV I - první identifikovaný retrovirus vyvolávající infekci u člověka u většiny pacientů s T buněčnou leukemií jsou detekovány protilátky proti HTLV I riziko vzniku onemocnění se zvyšuje u pacientů podvyživených a v oblastech výskytu filariázy

17 KAPOSIHO SARKOM poprvé popsán Moritzem Kaposim v roce 1872 v roce 1994 byly izolovány fragmenty herpesviru v Kaposiho sarkomu prokázán původce HHV 8

18 KAPOSIHO SARKOM epidemiologie HHV 8 vzácná infekce v Evropě a v Severní Americe, méně než 2 % infikované populace (orální sex) v Africe se naopak uplatňuje jiný než sexuální přenos (přímý přenos z matky na dítě)

19 HEPATOCELULÁRNÍ KARCINOM výskyt na celém světě současné výzkumy potvrzují, že 80% všech případů HCC je spojeno s chronickou infekcí HBV korelace mezi prevalencí nosičství HBsAg a incidencí PHC (studie Beasley a kol.1981,1988, Thaiwan) studie prokázaly, že riziko rozvoje PHC je mnohem vyšší u mužů nosičů HBsAg než u žen Kofaktory : mykotoxiny aflatoxin B alkohol

20 HEPATITIS B VIRUS DNA virus označovaný jako hepadnavirus průměr 42 nm jádro průměr 27 nm struktura viru zevní lipoproteinový obal HBsAg korový protein HBcAg HBeAg DNA polymeráza

21 VIROVÁ HEPATITIDA B probíhá ve vysokém procentu asymptomaticky anikterické formy častější v dětském věku pouze cca 10% manifestních případů v dospělosti cca 40% manifestních př. přechod do chronicity nepřímo závislý na věku infikovaného novovorozenci 90 % děti 1-5 let % starší děti a dospělí 5-10 %

22 VÝSKYT VHB na světě žije cca 350 miliónů nosičů HBsAg 2miliardy lidí na světě-známky prožité infekce podle počtu nosičů HBsAg se rozlišují oblasti: nízké riziko 0-2% střední riziko 2 7% vysoké riziko 8 a více%

23 HEPATITIS C VIRUS RNA virus čeleď Flaviviridae rod Hepacavirus 6 genotypů (90 subtypů) jednotlivé genotypy mají rozdílné: geografické zastoupení vyvolávají odlišný klinický průběh jsou různě citlivé na léčbu

24 VIROVÁ HEPATITIDA C % akutních infekcí probíhá asymptomaticky u zbývajících převládají únava a gastrointestinální příznaky ikterus je vyjímečný letalita 2 % - 10% přechod do chronicity %

25 VÝSKYT VHC na světě je infikováno 170 miliónů osob nákaza je rozšířena nejvíce v Japonsku, na Středním Východě a v Africe k rozšíření zřejmě přispěl nárůst transfúzí po 2. světové válce ve vyspělých zemích k infekcím dochází u dialyzovaných pacientů a u osob s rizikovým chováním (i.v. toxikomané) rozvojové země neprovádění screeningu

26 Výskyt HELICOBACTER PYLORI na celém světě cca polovina obyvatel (až 90% v rozvojových a 40% v rozvinutých zemích) Zdroj zdrojem infekce touto gramm negativní bakterii jsou infikovaní lidé Cesta přenosu nákaza se přenáší fekálně-orálně a orálně orálně. Klinika HP je hlavním etiologickým agens vedoucím ke vzniku peptické vředové nemoci. Chronická aktivní gastritída může přejít do atrofické formy, dysplazie sliznice a adenokarcinom žaludku. Nepochybná je souvislost infekce HP s MALT lymfomem žaludku.

27 Výskyt SCHISTOSOMA HAEMATOBIUM v tropickém a subtropickém pásu Afriky (Egypt), Asie a Ameriky. Zdroj zdrojem infekce touto motolicí jsou infikovaní lidé a primáti, kteří kontaminují vodu stolicí a močí Inkubační doba za 2-7 týdnů po infekci cerkáriemi se vyvíjí akutní schistosomóza po několika měsících přechází v chronickou schistosomózu Klinika hlavním příznakem je krev v moči a zánět močového měchýře. Motolice jsou usazeny v žilách močového měchýře a při průchodu vajíček z cévního řečiště jsou poškozovány tkáně močového ústrojí. Ve stěně močového měchýře postupně dochází k fibróze až kalcifikaci. Důsledkem fibrózy může být selhávání ledvin. Další možnou komplikací je vznik nádorů močového měchýře.

28 ZÁVĚR rozvoj nádorového onemocnění je ovlivněn změnou genetického materiálu cílových buněk chronickou expozicí působící na specifické buňky možnosti prevence minimalizovat latentní virové infekce v případě možnosti využít primární prevenci (očkování) ovlivnit časnou infekci v dětství

29 DĚKUJEME ZA POZORNOST