Vztah dávky a účinku, referenční hodnoty, limity k ochraně zdraví. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubice

Podobné dokumenty
Vztah dávky a účinku (charakterizace nebezpečnosti) MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

Základy HRA, praxe v hodnocení rizik z pitné vody. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubice

Charakterizace rizika. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší

Posouzení vlivů na veřejné zdraví záměru

Úloha procesu EIA v preventivním dozoru oboru HOK. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí SUBSYSTÉM I ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RIZIKA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

BZN. NO 2 (µg/m 3 ) PM 2,5. Pozaďové stanice ČR 6,9 15,6 13,5 0,7 0,52 0,08 3,30 0,40 0,67

Zdravotní rizika expozic znečišťujícím látkám v ovzduší Ostravy O N D Ř E J M A C H A C Z K A

Posouzení vlivů na veřejné zdraví záměru. Zařízení pro energetické využití odpadu - ZEVO Vsetín

Hodnocení zdravotních rizik v procesu EIA. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubice

Posouzení vlivů na veřejné zdraví záměru

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK

CEMENTÁRNA ČÍŽKOVICE MODELOVÉ HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

Posouzení vlivů na veřejné zdraví záměru

Hodnocení zdravotních rizik při využívání odpadu. MUDr. M. Zimová, CSc. NRL pro hygienu půdy a odpadů mzimova@szu.cz

Příloha č. 7: Hodnocení vlivu na veřejné zdraví

Kontaminace půdy pražské aglomerace

Znečištění ovzduší města Liberce

Vliv ovzduší v MSK na zdraví populace v regionu

Metody hodnocení zdravotních rizik stopových množství léčiv v pitné vodě

Odhad vlivu expozice aerosolovým částicím na populační zdraví v Česku

Přednáška č. 10 Informační zdroje, regulační organizace, analýza rizika

Znečištění ovzduší a zdraví

Postup při klasifikaci karcinogenů v Mezinárodní agentuře pro výzkum rakoviny

CEMENTÁRNA ČÍŽKOVICE MODELOVÉ HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,

Uran a jeho těžba z hlediska zdravotních rizik

ANALÝZA RIZIK. RNDr. Klára Kobetičová, Ph.D. ENVIRONMENTÁLNÍ TOXIKOLOGIE

Zjišťování toxicity. Toxikologie. Ing. Lucie Kochánková, Ph.D.

Příloha č. 3: Hodnocení zdravotních rizik část 2: Znečištění ovzduší

Logistické centrum překladiště minerálních olejů

Aktuality v problematice venkovního a vnitřního ovzduší

HODNOCENÍ VLIVŮ NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÝCH MALÝCH SÍDLECH

Hodnocení zdravotních rizik chemických látek v životním prostředí

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB

Vliv automobilových emisí na lidské zdraví

Přeložka silnice II/240 (D7 D8) úsek mezi dálnicí D7, dálnicí D8 a silnicí II. třídy č. II/101

Provoz automatizovaných monitorovacích stanic a mobilní měřící techniky sledující kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji

1. Úvod. 2. Odhad zdravotních rizik

VVP Libavá vodárna Velká Střelná Hodnocení zdravotních rizik arsenu. Znalecký posudek

Uran a jeho zpracování z pohledu zdravotních rizik

Provoz automatizovaných monitorovacích stanic a mobilní měřící techniky sledující kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji

Bezpečnost potravin ve vztahu k reziduím léčiv. nové aspekty hodnocení bezpečnosti farmakologicky účinných látek

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

Znečištění ovzduší důsledky pro zdraví naší populace

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Informace o zdravotních rizicích spojených s kvalitou ovzduší v roce 2016

ODHAD ZDRAVOTNÍCH RIZIK ZE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Správná laboratorní praxe - poznámky biologické/toxikologické -

Informace o zdravotních rizicích spojených s kvalitou ovzduší v roce 2015

Znečištění ovzduší v České republice. MUDr. Miroslav Šuta. Bielsko-Biala, srpna Centrum pro životní prostředí a zdraví

ODHAD ZDRAVOTNÍCH RIZIK ZE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Obr. 7.1: Expozice indikátorovým kongenerům PCB z příjmu potravin.

FARMA PRO CHOV NOSNIC LESINKA

EIA z pohledu orgánu. ochrany veejného zdraví. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

ODHAD ZDRAVOTNÍCH RIZIK ZE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ. 1. Úvod. 2. Odhad zdravotních rizik

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

RNDr. Vítězslav Jiřík, Mgr. Petr Mikeš Organizace KHS Ostrava Název textu Návrh systému hodnocení zdravotních rizik na území Prahy BK8 - Zdravotní

Výběr látek k hodnocení zdravotních rizik ovzduší. MUDr.H. Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

Bezpečnost chemických výrob N111001

HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK ZE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V ROCE 2008

Monitorování kvality ovzduší v České republice

Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí

ODHAD ZDRAVOTNÍCH RIZIK ZE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ. 1. Úvod. 2. Odhad zdravotních rizik

PŘÍLOHA 1 IMISNÍ LIMITY PRO TĚŽKÉ KOVY

Jsou problémy s formaldehydem minulostí? Aktuální pohled na zdravotní účinky. MUDr.Helena Kazmarová MUDr.Helena Velická Státní zdravotní ústav

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví

Využití rozptylových studií pro hodnocení zdravotních rizik. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

ODHAD ZDRAVOTNÍCH RIZIK ZE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Zjišťování toxicity. Základy toxikologie a ekologie Marek Šír

HODNOCENÍ DLOUHODOBÉ TOXICITY ÚČINNÝCH LÁTEK A PŘÍPRAVKŮ. Petr Skácel Státní zdravotní ústav

2 schůzka Fóra kvality vnitřního prostředí a seminář projektu InAirQ SZÚ, , 10:00 Znečištění ovzduší

Radim J. Šrám. Ústav experimentální mediciny AV ČR Praha. Magistrát hl. m. Prahy, Praha,

Bezpečnost chemických výrob N Petr Zámostný místnost: A-72a tel.:

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

Vodovod Měšín. Znalecký posudek

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě

Hodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy

3 I. 4 II. 9 III. 10 IV. 12 V.

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Kopřivnice

Hodnocení zdravotních rizik expozice hluku

Požadavky na jakost pitné vody

ODHAD ZDRAVOTNÍCH RIZIK ZE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ. 1. Úvod. 2. Odhad zdravotních rizik

Hodnocení zdravotních rizik expozice hluku

HOTEL VYSKOČILOVA PRAHA 4 MICHLE VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

LAKOVNA NOVÉ GENERACE, MLADÁ BOLESLAV

Statistické zpracování dat:

STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE do roku 2020 ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

VÝROBNÍ HALA COOPER STANDARD BRZDOVÉ A PALIVOVÉ VEDENÍ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

Hodnocení zdravotní zátěže zdravotníků manipulujících s cytotoxickými léčivy

DOBÝVACÍ PROSTOR A TĚŽBA GRAFITU V LOMU HOSTY

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010

2 I. 3 II. 8 III. 9 IV. 11 V.

LOGISTICKÝ AREÁL BŘEZHRAD. Posouzení vlivů na veřejné zdraví. Hodnocení zdravotních rizik

Transkript:

Vztah dávky a účinku, referenční hodnoty, limity k ochraně zdraví MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubice 1

Základní etapy procesu HRA Identifikace agens a jejich nebezpečnosti Vztah dávky a účinku (charakterizace nebezpečnosti) Hodnocení expozice Charakterizace rizika podklad pro řízení rizika 2

I. Identifikace nebezpečnosti Základní zhodnocení situace a výběr agens k hodnocení Souhrn údajů o nepříznivých účincích na člověka Toxické účinky prahové (akutní, chronické) Genotoxické účinky bezprahové Zdroje dat : epidemiologické studie, pokusy u dobrovolníků, experimenty u zvířat, testy in vitro, predikční toxikologie = souborné informace 3

II. Vztah dávky a účinku Charakterizace kvantitativního vztahu expozice a účinku: Referenční dávka nebo referenční koncentrace pro toxický prahový účinek Jednotka karcinogenního rizika pro kvantifikaci míry pravděpodobnosti vzniku nádorového onemocnění bezprahový účinek Vztah expozice a účinku pro jinou kvantifikaci atributivního rizika (úmrtnost, nemocnost, počet obtěžovaných a rušených osob, dny s omezenou aktivitou nebo pracovní neschopností, apod.) 4

5

PRAHOVÝ ÚČINEK Toxický účinek lokální nebo systémový Reprodukční a vývojová toxicita Alergická hypersenzitivita Negenotoxická karcinogenita 6

Vztah dávky a účinku u látek s prahovým a bezprahovým účinkem 7

Podklady k odvození referenční dávky (prahový účinek) Základní studie - kritický účinek NOAEL (No observed adverse effect level) LOAEL (Lowest observed adverse effect level) BMD (Benchmark dose) 8

Odvození referenční dávky NOAEL (LOAEL,BMD) RfD = ---------------------------------- UF x MF Faktory nejistoty (UF) Modifikující faktor (MF) neúplnost databáze údajů (1-10) 9

Faktory nejistoty (UF) Mezidruhové rozdíly Individuální variabilita v citlivosti mezi lidmi Kratší trvání expozice v základní studii Použití LOAEL místo NOAEL Závažnost účinku (negenotoxické karcinogeny, teratogeny) Nedostatky ve znalosti nebezpečnosti 10

Referenční hodnoty pro chronický perorální příjem (mg/kg/den) WHO ADI/TDI (accetable/tolerable daily intake) PTWI, PTMI (kumulativní látky) RIVM TDI US EPA RfDo ATSDR chronická orální MRL (minimal risk level) 11

Referenční hodnoty pro kratší perorální expozici ATSDR - subakutní MRL (14dní-1 rok) ATSDR akutní MRL (14 dní) SZÚ Havarijní limity v pitné vodě (30 dní) US EPA Health Advisories (1den, 10 dní) 12

Odvození referenční koncentrace Základní studie - kritický účinek POD (Point of departure) NOAEL (No observed adverse effect level) LOAEL (Lowest observed adverse effect level) BMC (Benchmark concentration) Přepočet POD na fyziologické parametry člověka a délku expozice Vydělení POD faktorem nejistoty 13

Referenční hodnoty pro chronickou inhalační expozici WHO: Guideline values (ne všechny) MZ (SZÚ): referenční koncentrace RIVM: TCA US EPA: RfC (mg/m 3 ), již nepoužívá RfDi (mg/kg/den)! ATSDR: Chronická inhalační MRL OEHHA: Chronické REL 14

Referenční koncentrace MZ pro hodnocení a řízení zdravotních rizik HEM-323-17.4.03/11300 16.5.2003 SZÚ Praha Látky s prah. účinkem - přípustná koncentrace nepoškozující zdraví Látky s bezprah. účinkem ILCR 1x10-6 24 látek Zdroj : WHO, SZÚ, RIVM, US EPA 15

Referenční koncentrace pro kratší inhalační expozici ATSDR -subakutní inh. MRL (14dní - 1 rok) ATSDR akutní inh. MRL ( 14 dní) OEHHA akutní REL (1-4 hod. inh.) Havarijní : AIHA ERPG (1hod., 3 úrovně účinku) NAC/AEGL Committee AEGL (10 min, 30 min, 1hod, 4 hod, 8 hod), 3 úrovně účinku 16

Vztahy expozice a účinku z epidemiologických studií RR, OR Logistická regrese: RR nebo OR = e x Ci - regresní koeficient Ci - změna v koncentraci Výpočet atributivního rizika: úmrtnost, dny s respiračními příznaky, aj. 17

BEZPRAHOVÝ ÚČINEK Genotoxický účinek poškození struktury DNA, přenosu informací Mutagenní účinek gametické a somatické mutace Karcinogenní účinek iniciace, promoce, progrese Protoonkogeny, tumor supresorové geny 18

Klasifikace karcinogenity IARC 1 Karcinogenní pro člověka 2A 2B Pravděpodobně karcinogenní pro člověka Možná karcinogenní pro člověka 3 Nelze klasifikovat 4 Pravděpodobně není karcinogenní pro člověka 19

Klasifikace karcinogenity US EPA A B 1 B 2 C D E Karcinogenní pro člověka Pravděpodobně karcinogenní pro člověka (omezené důkazy u lidí) Pravděpodobně karcinogenní pro člověka (dostatečné důkazy u zvířat) Možná karcinogenní pro člověka Nelze klasifikovat Prokazatelně není karcinogenní pro člověka 20

Klasifikace karcinogenity US EPA Guidelines for Carcinogen Risk Assessment 2005 Karcinogenní pro člověka Pravděpodobně karcinogenní pro člověka Podklady nasvědčující karcinogennímu potenciálu Nedostatečné podklady k hodnocení karc. potenciálu Pravděpodobně nekarcinogenní pro člověka 21

Referenční hodnoty pro bezprahový účinek Vyjadřují karcinogenní potenciál látky Faktor směrnice (SF,CPS,CSF) pro orální nebo inhalační expozici Celoživotní zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádoru při celoživotní průměrné dávce 1 mg/kg/den platí jen v oblasti nízkých dávek 22

Odvození referenčních hodnot pro bezprahový účinek Podklady epid.st.(prac.prostředí, havárie, endemické oblasti), experimenty u zvířat Extrapolace do oblasti nízkých dávek linearizovaný vícestupňový model aj. Zpřesnění - farmakokinetické modely, znalost mechanismu účinku 23

Jednotka karcinogenního rizika (UCR - Unit Cancer Risk) Často používaná referenční hodnota při expozici z ovzduší nebo pitné vody Vztaženy k celoživotní expozici 20m 3 /d (2L/d) při koncentraci 1 g/m 3 (1 g/l) Air UR = SFx1/70 kg x 20 m 3 x 10-3 Water UR = SFx1/70 kg x 2 L/d x 10-3 24

Vztah referenčních hodnot a úředních limitů Referenční hodnota je odvozena výhradně ze zdravotních podkladů jako bezpečná úroveň expozice - slouží jako návrh limitu Úřední limit přihlíží k dalším aspektům reálná situace, technická proveditelnost, vnímání rizika veřejností, analýza cost/benefit, komparace srovnání s jinými riziky, velikost populace v riziku, možnost kontroly (meze analytických metod), zachování konkurenceschopnosti, apod. vyjadřuje společensky akceptovanou úroveň bezpečnosti, resp. zdravotního rizika 25

Základní informace k limitům Doporučení návrhy na základě zdravotních podkladů (HRA) směrnice WHO (guidelines): Guidelines for Drinking-water Quality, 4th edition, 2011 Guidelines for Community Noise 1999 Night noise guidelines for Europe 2009 Air Quality Guidelines for Europe 2000 Air Quality Guidelines for particulare matter, ozone, nitrogen dioxide and sulfur dioxide, Global update 2005 Guidelines for indoor air quality: selected pollutants 2010 Závazné limity: Vyhláška č. 252/2004 Sb. limity pitné vody Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. hlukové limity Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. - imisní limity pro venkovní ovzduší Vyhláška č. 6/2003 Sb. limity pro vnitřní ovzduší 26

Odvození limitů pro pitnou vodu Látky s prahovým účinkem : TDI/ADI Alokace čerpání TDI/ADI pitnou vodou Tělesná hmotnost 60 kg Denní spotřeba 2 L Směrnicová koncentrace - nezávazná UF > 1000 = provizorní Karcinogeny (A,1B) koncentrace s rizikem 10-4,10-5,10-6 27

Směrnicové (doporučené) imisní koncentrace WHO Guidelines WHO NO 2, PM, O 3 a SO 2 global updated 2005, ostatní látky 2. vydání z roku 2000 Odvozené z NOAEL, LOAEL, BMD a UF Směrnicová koncentrace pro akutní nebo chronický účinek Zohledněn i čichový práh (30minutová k.) Karcinogeny (A,1B) UCR 28

Imisní limity pro ochranu zdraví (venkovní ovzduší) suspendované částice PM 10 suspendované částice PM 2,5 oxid dusičitý NO 2 oxid siřičitý SO 2 oxid uhelnatý CO benzen benzo(a)pyren* troposférický ozon O 3 olovo Pb, arzen As*, kadmium Cd*, nikl Ni* 29

Suspendované částice (PM 10, PM 2,5 ) Imisní limity: 50 µg/m 3-24hod. průměr PM 10 (36. den) 40 µg/m 3 - roční průměr PM 10 25 µg/m 3 - roční průměr PM 2,5 Směrnice WHO: 50 µg/m 3-24hod. průměr PM 10 (4.den) 20 µg/m 3 - roční průměr PM 10 10 µg/m 3 - roční průměr PM 2,5 PM 10 po přepočtu z PM 2,5 (poměr 0,5 u nás cca 0,7) Využití jako referenční koncentrace??? 30

Zdravotní riziko imisí PM 10 (30 g/m 3 ) atributivní riziko za 1 rok pro 5000 obyvatel C e l k o v á ú m r t n o s t Počet úmrtí u populace ve věku nad 30 let 3 YOLL (souhrnný počet let ztráty života) 30 N e m o c n o s t - c e l á p o p u l a c e Hospitalizace pro srdeční onemocnění 0 Hospitalizace pro respirační onemocnění 1 N e m o c n o s t - d o s p ě l í Nové případy chronické bronchitis 1 Počet dní s příznaky u chronických nemocných 2310 Počet dní s léčbou u astmatiků 244 Počet dní s omezenou aktivitou 3170 N e m o c n o s t - d ě t i Počet dní s respiračními příznaky 1340 Počet dní s léčbou u astmatických dětí: 19 31

Limity pro pracovní prostředí Vycházejí z NOAEL nebo LOAEL, ale s malými faktory nejistoty (homogenní zdravá dospělá populace) Zdravotně zdůvodněný návrh: TLV(Treshold limit value) ACGIH nebo REL (Reference exposure level) NIOSH Časově vážený průměr pro 8 hodin denně 5 dní v týdnu - bez nepříznivých účinků u většiny pracovníků Úřední limit PEL (permissible exposure level), event. STEL (short term exposure limit) ČR: PEL (přípustný expoziční limit), event. NPK-P (nejvyšší přípustná koncentrace) 32

ZDROJE DAT WHO a EU Guidelines WHO Zprávy pracovních skupin a dokumenty WHO a Evropské komise (Position paper) RIVM: Re-evaluation of human toxicological maximum permissible levels, 2001 IARC: Monographs Database on Carcinogenic Risks to Humans IPCS/WHO: Environmental Health Criteria (EHC), Concise International Chemical Assessment Documents (CICADs) EK: European Union Risk Assessment Reports JECFA FAO/WHO: monographs (ADI) 33

ZDROJE DAT - USA US EPA: databáze IRIS ATSDR: Toxicological Profiles California EPA/OEHHA: REL US EPA: Risk-Based Concentration Table TERA-ITER databáze 34

III. Hodnocení expozice Velikost, intenzita, frekvence a doba trvání expozice Exponovaná populace rizikové skupiny Expozice dávka Přímé a nepřímé metody hodnocení expozice (expoziční scénář) Výpočet dávky expoziční faktory : ADD = C x IR x EF x ED / BW x AT Kombinace expozičních cest Ověření zátěže z prostředí: biologický monitoring 35

III. Charakterizace rizika Vyhodnocení a syntéza informací z předchozích kroků popis podstaty, významnosti a míry rizika Uvedení a zhodnocení nejistot, kterými je hodnocení rizika zatíženo Nemusí být vždy kvantitativní, někdy je reálná jen kvalitativní charakterizace (co může hrozit, komu a proč) 36

Charakterizace rizika prahového účinku Kvocient nebezpečí (HQ) ADDo Cair HQ = ------------- resp. -------------- RfDo RfC Index nebezpečí (HI) = součet HQ (aditivní účinky) Pro akutní nebo chronickou expozici 37

Směsi látek s aditivním účinkem PCDD/PCDF toxický ekvivalent (TEQ) 2,3,7,8 -TCDD Faktory ekvivalentní toxicity (TEF) TEF 2,3,7,8 TCDD = 1 I toxické kongenery PCB Systém TEF WHO 2005 PAU TEQ BaP (karcinogenní účinek) 38

HQ (HI) - Přijatelná míra rizika Zdravotní riziko nehrozí: HQ(HI) < 1 Konzervativní přístup: HQ(HI) < 0,5 Riziko nelze vyloučit: HQ(HI) 1 HQ není ukazatel pravděpodobnosti, jde pouze o odhad, nelze stanovit, kdy potenciální riziko přechází ve skutečné 39

Charakterizace rizika bezprahového účinku Zvýšení individuální celoživotní pravděpodobnosti vzniku nádoru (Individual lifetime cancer risk) ILCR = LADD x CPS nebo C x UCR Směs látek: ILCR = Σ ILCR Přijatelná míra karcinogenního rizika v ČR: ILCR = 10-6 40

Margin of exposure (MOE) NOAEL (BMD) MOE(MOS) = ------------------------- ADD Snadná pochopitelnost pro laiky Žádný faktor nejistoty MOE=100 je hraniční 41

Výstupy kvantitativní charakterizace rizika Kvocient nebezpečí (HQ), příp. index nebezpečí (HI) = součet HQ Ukazatele atributivního rizika: zvýšení úmrtnosti, počty akutních hospitalizací, prostonaných dní, dní s léčbou, s omezenou aktivitou, procento lidí obtěžovaných a rušených hlukem, apod. ILCR MOE DALY = YOLL + YLD 42

Kvalitativní charakterizace rizika Riziko infekčních onemocnění z kontaminované vody a potravin Riziko hluku hudební produkce, stacionární zdroje hluku Rizika z pitné vody - kde nejsou dostatečně známé vztahy dávky a účinku, nebyla prokázána kauzalita, ale existují věrohodné hypotézy (Al x Alzheimerova nemoc, Mn x neurotoxicita) Rizika z ovzduší - bioaerosoly 43

Screeningový odhad rizika akutní účinek spalovna PDO Látka 1hod (μg/m 3 ) Ref.koncentrace (μg/m 3 ) Podíl 1hod/ref.k. Pozn. k referenční hodnotě Chlorovodík 0,80 750 0,001 1hod. GV UK Fluorovodík 0,16 160 0,001 1hod. GV UK Kadmium 0,003 10 0,0003 1/10 AEGL-1 (1hod.) US EPA Thalium 0,003 5 0,0006 1/100 NPK-P ČR Rtuť 0,002 0,6 0,003 Akutní 1hod. REL CalEPA Antimon 0,04 15 0,003 1/100 NPK-P ČR Arsen 0,04 0,2 0,2 Akutní 1hod. REL CalEPA Olovo 0,04 2 0,02 1/100 NPK-P ČR Chrom III 0,04 5 0,008 Subakutní MRL ATSDR Chrom VI 0,04 0,3 0,13 Subakutní MRL ATSDR Kobalt 0,04 1 0,04 1/100 NPK-P ČR Měď 0,04 100 0,0004 Akutní 1hod. REL CalEPA Mangan 0,04 0,17 0,24 Akutní 8hod. REL Cal EPA Vanad 0,04 0,8 0,05 Akutní MRL ATSDR Nikl 0,04 6 0,007 Akutní 1hod. REL Cal EPA Cín 0,04 40 0,001 1/100 NPK-P ČR 44

Látka Screeningový odhad rizika chronický účinek spalovna PDO Rp (μg/m 3 ) Ref.koncentrace (μg/m 3 ) Podíl Rp/Ref.h. Pozn. k referenční. hodnotě HCL 0,012 9 0,001 Chron. REL CalEPA HF 0,002 1 0,002 GV WHO Kadmium 0,00005 0,005 0,01 GV WHO Thalium 0,00005 1 0,00005 1/100 PEL ČR Rtuť 0,00004 0,2 0,0002 TC WHO Antimon 0,0006 0,2 0,003 RfC US EPA (IRIS) Arsen 0,0006 0,00066 0,91 Riziko 10-6 dle UCR WHO Olovo 0,0006 0,5 0,001 GV WHO Chrom III 0,0006 6 0,0001 TCA WHO 2009 Chrom VI 0,0006 0,000025 24 Ref. konc. MZ ČR (dle UCR WHO) Kobalt 0,0006 0,1 0,006 TC WHO Měď 0,0006 1 0,0006 TCA RIVM Mangan 0,0006 0,15 0,004 Ref. konc. MZ ČR Nikl 0,0006 0,0026 0,23 Riziko 10-6 dle UCR WHO Vanad 0,0006 1 0,0006 Ref. konc. MZ ČR Cín 0,0006 20 0,00003 1/100 PEL ČR PCDD/F 1,2E-10 6,4E-08 0,002 RBC US EPA (TCDD) 45