Porovnání trhu stavebního spoření v ČR a vybrané země

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd Porovnání trhu stavebního spoření v ČR a vybrané země Diplomová práce Autor: Bc. Lenka Luňáková Finance Vedoucí práce: Ing. Helena Cetlová Praha duben, 2010

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala zcela samostatně a s použitím uvedené literatury. V Praze, 10. dubna 2010 Bc. Luňáková Lenka

Poděkování V této sekci své práce bych chtěla poděkovat Ing. Heleně Cetlová za odborné vedení, cenné rady a konzultace při vypracování diplomové práce.

Anotace Diplomová práce Porovnání trhu stavebního spoření v ČR a na Slovensku analyzuje trh stavebního spoření v ČR z hlediska jeho dosavadního a současného vývoje, oba trhy navzájem porovnává a vyhodnocuje. Teoretická část práce uvádí základní princip fungování stavebního spoření a charakteristiku stavebního spoření v závislosti na legislativě v obou vybraných zemích včetně její společné historie. Práce analyzuje dosavadní vývoj a součastný stav trhu stavebního spoření v obou zemích a detailně porovnává vybrané stavební spořitelny, zejména z hlediska nabídky konkrétních produktů, úrokových sazeb a poplatků, ale i podle dosažených výsledků. Práce rovněž obsahuje vlastní názor autora práce na budoucí vývoj stavebního spoření. Abstract The diploma work Comparison of the building savings market in the Czech Republic and Slovakia analyses the market of the building savings in term of its previous and contemporary development, it compares both markets mutually and evaluate them. The theoretical part of this work describes the elementary principle of functioning of the building savings and the characteristics of the building savings according to a legislature in both countries including its common history. The work analyses the previous development and the actual status of the building savings market and compares in detail the chosen building societies, especially in term of the proposal of concrete products, interest rates and charges but also according to achieved results. The work also contains a personal opinion of the author on a future development of the building savings. Klíčová slova Stavební spoření, poplatky, stavební spořitelna, státní podpora, úvěr

Obsah ÚVOD... 7 METODOLOGIE PRÁCE... 8 1 STAVEBNÍ SPOŘENÍ JAKO PRODUKT... 9 1.1 ZÁKLADNÍ POJMY STAVEBNÍHO SPOŘENÍ... 9 1.2 PRÁVNÍ ÚPRAVA STAVEBNÍHO SPOŘENÍ V ČESKÉ REPUBLICE... 15 1.2.1 Zákon č. 96/1993., o stavebním spoření... 15 1.3 PRÁVNÍ ÚPRAVA STAVEBNÍHO SPOŘENÍ NA SLOVENSKU... 22 1.3.1 Zákon č. 310/1992 Zb., o stavebním spoření... 22 2 SUBJEKTY NA TRHU STAVEBNÍHO SPOŘENÍ V ČESKÉ REPUBLICE... 26 2.1 SOUČASNÝ TRH STAVEBNÍHO SPOŘENÍ V ČESKÉ REPUBLICE... 26 2.2 GRAFICKÝ PŘEHLED PRODUKCE ZA ČESKÝ TRH... 30 2.3 SUBJEKTY NA ČESKÉM TRHU STAVEBNÍHO SPOŘENÍ... 35 2.3.1 STAVEBNÍ SPOŘITELNA ČESKÉ SPOŘITELNY BUŘINKA... 35 2.3.2 ĆESKOMORAVSKÁ STAVEBNÍ SPOŘITELNA LIŠKA... 39 2.3.3 MODRÁ PYRAMIDA STAVEBNÍ SPOŘITELNA... 42 2.3.4 RAIFFEISEN STAVEBNÍ SPOŘITELNA... 46 2.3.5 WÜSTENROT STAVEBNÍ SPOŘITELNA... 51 3 SUBJEKTY NA TRHU STAVEBNÍHO SPOŘENÍ NA SLOVENSKU... 55 3.1 SOUČASNÝ STAV TRHU STAVEBNÍHO SPOŘENÍ NA SLOVENSKU... 55 3.2 SUBJEKTY NA SLOVENSKÉM TRHU STAVEBNÍHO SPOŘENÍ... 58 3.2.1 WÜSTENROT STAVEBNÁ SPORITELŇA, A.S.... 58 3.2.2 PRVÁ STAVEBNÁ SPORITELŇA, A.S.... 62 3.2.3 ČSOB STAVEBNÁ SPORITELŇA, A.S.... 67 4 POROVNÁNÍ A VYHODNOCENÍ TRHU STAVEBNÍHO SPOŘENÍ V ČESKÉ REPUBLICE A NA SLOVENSKU... 72 4.1 NEJVĚTŠÍ ROZDÍLY MEZI TRHEM ČESKÉ REPUBLIKY A SLOVENSKEM... 72 4.2 POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH PARAMETRŮ ČESKÉ REPUBLIKY A SLOVENSKA... 75 5 PREDIKCE VÝVOJE STAVEBNÍHO SPOŘENÍ... 81

5.1 STAVEBNÍ SPOŘENÍ A STÁTNÍ PODPORA V ČESKÉ REPUBLICE... 81 5.2 STAVEBNÍ SPOŘENÍ A VLIV NA STÁTNÍ ROZPOČET... 83 5.3 PŘÍNOS STAVEBNÍCH SPOŘITELEN DNES I DO BUDOUCNA... 84 6 ZÁVĚR... 86 6

Úvod Kolébkou stavebního spoření ve světě není Česká republika ani Slovensko, ale jde o produkt již z předminulého stolení. Jeho kolébkou je Německo, ale velkou roli ve vývoji hrálo Rakousko a také Velká Británie. Stavební spoření v České republice bylo zavedeno v roce 1993, kdy vstoupil v platnost zákon o stavebním spoření. Při jeho přípravě bylo maximálně využito zahraničních zkušeností, kdy ve spolupráci s Ministerstvem financí ČR a Českou národní byla připravována příslušná legislativní opatření. Ještě v roce 1993 vznikly první čtyři stavební spořitelny a v roce následujícím se jejich počet zvýšil o další dvě. Stavební spoření se v České republice ukázalo jako mimořádně úspěšný finanční produkt. Úspěšný vývoj stavebního spoření byl podpořen i stabilním legislativním rámcem. Zákonné podmínky stavebního spoření byly však s platností od 1.1 2004 upraveny. Změnila se výše státní podpory i délka trvání smlouvy o stavebním spoření. Tato změna ukázala nejen citlivost stavebního spoření na stabilitu vnějších podmínek, ale prověřila i stabilitu stavebních spořitelen, které se musely vyrovnat s obrovskými výkyvy v zájmu o stavební spoření. Od konce 90tých let jsou stavební spořitelny konfrontovány s výrazným dlouhodobým poklesem úrokových sazeb na peněžním trhu. Pokles úrokových sazeb v okolním ekonomickém prostředí přirozeně zvyšuje atraktivitu stavebního spoření pro zájemce o výhodné uložení úspor. Stavební spořitelny v reakci na pokles tržních úrokových sazeb upravily své produkty tak, aby byly v oblasti financování bydlení konkurenceschopné. Vzhledem k tomu, že na přelomu let 2006 2007 došlo k zastavení dlouhodobého poklesu úrokových sazeb na trhu a začíná se projevovat růstová tendence, je reálný předpoklad výraznějšího růstu zájmu o úvěry ze stavebního spoření, které mají dlouhodobě pevné úrokové sazby. To dává stavebnímu spoření možnost prokázat výhody, které tento produkt nabízí. 7

Metodologie práce Pro porovnání s Českou republikou jsem si vybrala Slovensko, i když můj původní záměr bylo Rakousko. Česká republika a Slovensko - země jsou si mentalitou lidí podobné a ráda bych porovnala i jejich mentalitu ve spoření a řešení bydlení. V mé práci popisuji trh stavebního spoření v České republice, kde v současné době působí tyto stavební spořitelny: Českomoravská stavební spořitelna (ČMSS) Stavební spořitelna České spořitelny (SSČS) Raiffeisen stavební spořitelna (RSTS) Wüestenrot stavební spořitelna Modrá pyramida stavební spořitelna (MPSS) v porovnání se stavebním spořením na Slovensku, kde tento trh reprezentují: Prvá stavebná spořitelna, a.s. Wüestenrot stavebná spořitelna, a.s. ČSOB stavebná spořitelna, a.s. V práci se zabývám tím, jaké produkty jednotlivé stavební spořitelny nabízejí svým klientům, ať již hovoříme o stavebním spoření nebo o úvěrech překlenovacích či ze stavebního spoření, tedy řádné úvěry. Zabývám se porovnáním počtů klientů v jednotlivých letech nebo také vývojem státní podpory v jednotlivých zemích. Na závěr také se zamýšlím nad tím, jaký by mohl být vývoj stavebního spoření a zda zrušení státní podpory, případně její omezení je nebo není přínosem pro státní pokladnu. 8

1 Stavební spoření jako produkt 1.1 Základní pojmy stavebního spoření Stavební spoření vzniklo jako produkt určený pro získání prostředků potřebných pro financování bydlení. Investice do bydlení je pro drtivou většinu obyvatel největší investicí v jejich životě. Stavební spoření je konstruováno tak, aby zajistilo přístup k dlouhodobému financování pro co nejširší skupinu klientů. Pro financování bydlení se zpravidla používá jak vlastních, tak cizích zdrojů tedy úspor klienta a poté získání úvěru. Stavební spoření oba tyto zdroje spojuje do jednoho produktu a využívá všech výhod, které z tohoto spojení plynou. Motivaci ke spoření podporuje navíc stát poskytováním určité podpory. Fáze spoření a tím i celý smluvní vztah - začíná uzavřením smlouvy o stavebním spoření. V této smlouvě si klient stanoví cílovou částku. Ve smlouvě je pevně sjednána úroková sazba, kterou se budou úspory klienta úročit, i úroková sazba úvěru, který mu bude poskytnut. Průběh spoření klient si měsíčně ukládá na svůj účet stavebního spoření dohodnutou částku. Vklady jsou omezeny pouze tím, že naspořená částka nesmí přesáhnout cílovou částku. Intenzivnějším spořením, ukládáním vyšších částek, mohou docílit rychlejšího splnění podmínek potřebných pro přidělení cílové částky, a tím získání úvěru. Ukončení fáze spoření fáze spoření končí buď výpovědí smlouvy o stavebním spoření, nebo přidělením cílové částky. Délka fáze spoření je důležitá pro nárok klienta na státní podporu. Pokud fáze spoření skončí po uplynutí tzv. vázací lhůty, stavební spořitelna klientovi vyplatí uspořenou částku i státní podporu a klient může tyto prostředky použít libovolným způsobem. Cílová částka - se rozumí částka, která je sjednána ve smlouvě o stavebním spoření. Její definice je stanovena zákonem, zahrnuje naspořenou částku (vklady klienta, státní podporu a úroky) a úvěr. Cílová částka je tedy objem prostředků, které může klient na základě smlouvy o stavebním spoření získat pro financování svých bytových potřeb. 9

Hodnotící číslo - je parametr, který stanovuje stavební spořitelna a který ovlivňuje vznik nároku na úvěr ze stavebního spoření, resp. přidělení cílové částky. Odráží spoření klienta ve fázi spoření (výši a intenzitu spoření). Jedním z hlavních významů hodnotícího čísla je udržení dlouhodobé likvidity stavební spořitelny. Tarif - je souhrn pravidel, za kterých stavební spořitelna nabízí klientovi spoření a poskytnutí úvěru. Tarif zahrnuje úrokovou sazbu z vkladů a úvěrů, podmínky pro poskytnutí úvěru, výši splátek poskytnutého úvěru, případně další parametry. Stavební spořitelny obvykle nabízejí několik různých tarifů. Účastník stavebního spoření - je osoba (fyzická nebo právnická), která uzavře se stavební spořitelnou smlouvu o stavebním spoření dle zákona o stavebním spoření. Vázací lhůta - rozumíme období, které je definováno v zákoně a po jehož trvání účastník nemůže nakládat se vkladem, aniž by ztratil nárok na státní podporu. Pokud však účastník během vázací lhůty získá úvěr a použije jej i s naspořenou částkou na bytové potřeby, zůstává jeho nárok na státní podporu zachován. Vklady účastníka - rozumíme tu část finančních prostředků, které účastník zpravidla ve formě měsíčních příspěvků ukládá na účet stavebního spoření. Všeobecné obchodní podmínky (VOP) - VOP vyjadřují podmínky, za kterých je uzavřena a realizována smlouva o stavebním spoření. VOP jsou součástí smlouvy o stavebním spoření. Přidělení cílové částky - Přidělením cílové částky klient získává nárok na úvěr ze stavebního spoření a vyplacení naspořené částky. Přidělení cílové částky je vázáno na splnění podmínek daných zákonem a podmínek konkrétního tarifu stavební spořitelny. Mezi hlavní podmínky patří: - dodržení minimální doby spoření - naspoření minimální částky potřebné pro přidělení - dosažení stanoveného hodnotícího čísla Přidělení cílové částky je naplněním vlastního smyslu stavebního spoření. Minimální částka potřebná pro přidělení a následné poskytnutí úvěru ze stavebního spoření je naspoření určité minimální částky. Minimální částka potřebná pro přidělení se obvykle pohybuje okolo 40% cílové částky. 10

Schéma č. 1: Průběh stavebního spoření při čerpání řádného úvěru Zdroj: vlastní vyobrazení Překlenovací úvěr - Speciální typ úvěru, který stavební spořitelna poskytuje svým klientům, kteří potřebují získat prostředky pro financování bytových potřeb dříve, než splní podmínky pro přidělení cílové částky a získání úvěru ze stavebního spoření. Překlenovací úvěry poskytují stavební spořitelny podle zákona o stavebním spoření. Doba trvání překlenovacího úvěru se tedy může pohybovat od několika dnů až po celou dobu fáze spoření. První případ se vyskytuje u klientů, kteří potřebuji prostředky o několik dnů nebo týdnů dříve, než získají přidělení cílové částky. Opačný extrém se týká klientů, kteří potřebují financovat své bytové potřeby a nemají dosud uzavřenu smlouvu o stavebním spoření. Ti pak uzavírají smlouvu o překlenovacím úvěru současně se smlouvou o stavebním spoření. 11

Překlenovací úvěr má svá specifika není splácen postupně, ale jednorázově v okamžiku přidělení cílové částky. Po celou dobu jeho trvání klient hradí pouze úroky z něj. Při přidělení je celá cílová částka použita na splacení překlenovacího úvěru. To je umožněno tím, že v období, kdy je poskytnut překlenovací úvěr, klient dále spoří na svůj účet stavebního spoření. Jeho měsíční zatížení tedy tvoří jak úroky z překlenovacího úvěru, tak dohodnutý pravidelný vklad na účet stavebního spoření. Naproti tomu je však jeho vklad zhodnocován jak o státní podporu, tak o úroky. Klientům je však umožněno, aby jednorázově složili na účet stavebního spoření ve smlouvě dohodnutou částku, případně aby ukládali na účet stavebního spoření vyšší než dohodnuté vklady. Úrokové sazby nejsou zákonem regulovány, a nemusí být ani pevné až do splatnosti. Stavební spořitelna tak má mnohem více možností jak získat zdroje pro poskytování překlenovacích úvěrů. Schéma č. 2: Průběh stavebního spoření při čerpání překlenovacího úvěru Zdroj: vlastní vyobrazení 12

VÝHODY STAVEBNÍHO SPOŘENÍ státní podpora vklady a připsané zálohy státní podpory jsou úročeny 2 až 4 % ročně (4 % mají smlouvy, které byly uzavřené před více než čtyřmi lety); doba spoření není omezena, většinou lze bez problémů spořit do dosažení cílové částky; po uplynutí vázací doby může klient uspořenou částku včetně státní podpory použít k libovolnému účelu; veškeré výnosy jsou osvobozeny od daně z příjmu, stavební spoření může uzavřít každý člen rodiny, včetně miminek (smlouvu za nezletilého uzavírá zákonný zástupce) pokud účastník splní podmínky, má ze zákona nárok na řádný- stavební úvěr, úvěr ze stavebního spoření musí být použit na bydlení, pokud účastník dosud nesplnil podmínky pro přidělení řádného úvěru, může získat překlenovací úvěr; dlouhodobě pevné a zároveň nízké úrokové sazby z úvěrů jsou klientovi zaručeny po celou dobu úvěru úroky z úvěru ze stavebního spoření a z překlenovacího úvěru lze odečíst od základu daně, vysoký stupeň bezpečnosti provozovat stavební spoření mohou pouze specializované banky na základě zvláštního oprávnění. Zákon navíc striktně omezuje rizikové obchodní aktivity stavebních spořitelen, proto můžeme o stavebním spoření říci, že je velmi bezpečným produktem. 13

NEVÝHODY STAVEBNÍHO SPOŘENÍ dlouhá vázací doba, tím nemožnost použití prostředků, povinné procento naspoření, minimální naspořená částka nebo další podmínky pro získání řádného úvěru (lze řešit překlenovacím úvěrem), o čerpání úvěru ze smluv nezletilých účastníků musí rozhodnout opatrovnický soud, v případě překlenovacího úvěru účastník platí úroky i ze svých naspořených prostředků (půjčuje si své úspory), tedy platí z celé částky úvěru dlouhodobě fixní úrokové sazby. V případě dlouhé vázací doby se jedná o náklad pro účastníky, protože nemohou manipulovat s vloženými prostředky po dobu 5 (u starých smluv) či 6 let (u nových smluv), aby nepřišli o státní podporu, díky níž se stává stavební spoření tak výhodné. Bez vázací doby by však tento produkt ztratil stabilitu a stavební spořitelny by nemohly poskytovat výhodné úvěry. Fixní úrokové sazby z úvěrů v případě klesajících úrokových měr nejsou příznivé. Úroková sazba úvěrů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů zůstává i při všeobecném poklesu úrokových sazeb na stejné úrovni, hypotéky se díky fixaci mohou situaci na trhu přizpůsobit,. Při předpokladu, že úrokové sazby budou postupně růst, takže pevné úrokové sazby budou spíše výhodou než nevýhodou. I když je nutné uvážit všechny uvedené argumenty v neprospěch stavebního spoření, přináší tento produkt mnohem více výhod než nevýhod nejen svým účastníkům, ale i dalším subjektům, jako jsou stavební spořitelny, stavební firmy nebo třeba podniky vyrábějící vybavení interiérů. 14

1.2 PRÁVNÍ ÚPRAVA STAVEBNÍHO SPOŘENÍ V ČESKÉ REPUBLICE Stavební spoření v České republice se řídí zákonem č. 96/1993., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., v platném znění. 1.2.1 Zákon č. 96/1993., o stavebním spoření Zákon č. 96/1993., vstoupil v platnost 1. dubna 1993, definuje stavební spoření jako účelové spoření spočívající v přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření, v poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření a v poskytování příspěvku fyzickým osobám účastníkům stavebního spoření. Zákon byl upraven novelou Novela č. 83/1995 Sb. a následně dalšími Novela č. 292/2005 Sb. a Novela č. 423/2003 Sb. Zákon č. 96/1993. definuje účastníka stavebního spoření a uvažuje změny, které mohou v průběhu stavebního spoření na straně účastníka nastat. Zmiňuje úmrtí účastníka, kde se říká, že v tomto případě přecházejí práva a povinnosti vyplývající ze stavebního spoření na pozůstalého manžela. Není-li pozůstalý manžel, jsou práva a povinnosti vyplývající ze stavebního spoření předmětem dědění, jen dohodnou-li se dědici v dohodě o vypořádání dědictví, že tato práva a povinnosti převezme jeden z nich. Pokud se dědici nedohodnou, smlouva o stavebním spoření zanikne dnem úmrtí zůstavitele a v dědickém řízení se vypořádá pouze uspořená částka včetně úroků a poměrná část státní podpory. Ve smlouvě o stavebním spoření se účastník zaváže spořit dohodnutou částku. Smlouva musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru. Rozdíl mezi těmito sazbami může činit maximálně tři procentní body. Účastník nesmí po dobu spoření se státní podporou uzavřít další smlouvu o stavebním spoření se státní podporou. 15

Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, které stavební spořitelna předkládá ke schválení Ministerstvu financí ČR. Ve všeobecných obchodních podmínkách se stanoví, že účastník má nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb za předpokladu zajištění jeho návratnosti. Doba spoření začíná dnem uzavření smlouvy a končí poskytnutím úvěru nebo vyplacením uspořené částky, státní podpory a úroků z nich. Novela č. 83/1995 Sb., která nabyla účinnosti 1. července 1995, některé podmínky stavebního spoření upřesnila. Dále jsou uvedeny jen nejdůležitější změny vyplývající z tohoto zákona. Zpřístupnění stavebního spoření právnickým osobám bylo největší a významnou změnou. Účastníkem stavebního spoření se tedy mohla stát fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem, ale také právnická osoba se sídlem na území České republiky a přiděleným identifikačním číslem. Záměrem bylo poskytnou tento produkt bytovým družstvům. Počet smluv, které může stavební spořitelna s právnickými osobami uzavřít, může činit nejvýše 15% z počtu smluv, u nichž dosud nevznikl nárok na úvěr. Účastník mohl nyní uzavřít více smluv o stavebním spoření, státní podporu mohl ale získat jen na jednu z nich a to jen na tu, u které o to požádal. Novela č. 423/2003 Sb. z roku 2003 podmínky stavebního spoření výrazně změnila. Vztahuje se však pouze na smlouvy uzavřené od 1. ledna 2004. Smlouvy založené do konce roku 2003 se řídí původními právními předpisy po celou dobu platnosti těchto smluv (výjimkou je definice bytových potřeb, kdy lze pro tyto úvěry použít nejen úpravu uvedenou v této novele, ale i v původním zákoně z roku 1993) Účastníkem stavebního spoření může nadále být od 1.1. 2004 každá fyzická i právnická osoba, která uzavře se stavební spořitelnou písemnou smlouvu o stavebním spoření. Na státní podporu nemají nárok právnické osoby, stejně jako doposud, ale naopak se rozšířil okruh fyzických osob, které nárok na státní podporu mají. Státní podporu mohou tedy získat jen fyzické osoby, a to: a) občané České republiky, 16

b) občané Evropské unie, kterým bylo vydáno povolení k pobytu na území České republiky a přiděleno rodné číslo příslušným orgánem České republiky, c) fyzické osoby s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky. Nárok na státní podporu se posuzuje po celou dobu trvání stavebního spoření, a to za každý jednotlivý kalendářní rok. Nárok za příslušný kalendářní rok zásadně vzniká, pokud účastník po celý tento kalendářní rok splňoval alespoň jednu z výše uvedených podmínek. V kalendářním roce, v jehož průběhu doba spoření začíná nebo končí, však postačí, když účastník splňoval alespoň jednu z těchto podmínek po dobu trvání doby spoření v dotčeném roce. Bytovými potřebami se ve smyslu 6 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření v platném znění rozumí následující bytové potřeby na území České republiky PRO FYZICKÉ OSOBY: a) výstavba bytového domu, rodinného domu, nebo bytu ve vlastnictví, b) změna stavby na bytový dům, rodinný dům nebo byt, c) koupě bytového domu, rodinného domu nebo bytu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytů, d) koupě pozemku v souvislosti s výstavbou nebo koupí bytového domu, rodinného domu nebo bytu, e) splacení členského vkladu nebo podílu v právnické osobě, jejímž je účastník členem nebo společníkem, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání, f) změna stavby, údržba stavby, nebo udržovací práce na bytovém době, rodinném domě nebo bytu, g) vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoluvlastníků, popřípadě dědiců, 17

h) úhrada za převod členských práv a povinností v družstvu, nebo za převod podílu v právnické osobě, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání, i) řešení bytové potřeby uvedené pod písmeny c) a d) úplatným převodem nebo přechodem podle zvláštního právního předpisu, j) připojení bytového domu nebo rodinného domu, nebo domu s byty ve vlastnictví podle zvláštního předpisu k veřejným sítím technického vybavení, k) splacení úvěru, nebo půjčky použitých na financování bytových potřeb s výjimkou pokud nebo jiných sankcí. PRO PRÁVNICKÉ OSOBY a) bytové potřeby uvedené pro fyzické osoby pod písmeny a) až f) včetně vyplacení úvěru či půjčky použitých nefinancování těchto bytových potřeb, b) výstavba sítí technického vybavení. Financování bytové potřeby osob blízkých: Dříve se s úvěrem ze stavebního spoření mohly řešit bytové potřeby pouze samotného účastníka. Novela umožňuje využít úvěr i na bytové potřeby osob blízkých jimi jsou příbuzní v řadě přímé, sourozenci a manžel. Minimální doba spoření: Minimální vázací doba vkladu je prodloužena z pěti let na šest let. Dodržet tuto minimální dobu trvání smlouvy o stavebním spoření (nenakládání se vkladem) zůstává i nadále podmínkou pro výplatu státní podpory v případě, že účastník nevyužije možnosti získat od stavební spořitelny úvěr. Státní podpora: Novela zákona upravila nejen procento, ale také základ pro výpočet státní podpory. Výše státní podpory byla stanovena na 15% z uspořené částky v kalendářním roce (dříve 25%). Maximální částka, ze které je možno státní podporu počítat, byla zvýšena z 18 000 Kč na 20 000 Kč. Za jeden kalendářní rok je tedy možno získat státní podporu v maximální výši 3 000 Kč (původně 4 500 Kč). 18

Poskytování státní podpory Státní podpora přísluší pouze klientovi fyzické osobě, a to za předpokladu splnění podmínek stanovených zákonem. Podle novely zákona o stavebním spoření účinné od 1.1.2004 mají nárok na státní podporu následující tři skupiny osob: Občan ČR, a to bez ohledu na to, kde má trvalé bydliště, tzn. i občan ČR bez trvalého pobytu na území ČR, Fyzická osoba (cizí státní příslušník či osoba bez státní příslušnosti), která má: Rodné číslo přidělené orgánem ČR Trvalý pobyt na území ČR Občan EU, který má: Rodné číslo přidělené orgánem ČR Potvrzení nebo průkaz o povolení k pobytu pro cizince na území ČR Státní podpora na více smluv: Při předešlé právní úpravě si účastník mohl zvolit pouze jednu smlouvu, na kterou o státní podporu požádal. Novela zákona nově umožňuje nárokovat státní podporu na více smluv uzavřených jednou fyzickou osobou. U smluv uzavřených po 1.1.2004 je tedy možné označit několik smluv o stavebním spoření jako smlouvy se státní podporou. Moţnost sníţení úroků: Stavební spořitelny při dřívějších podmínkách nesměly měnit úrokové sazby, které platily při podpisu smlouvy. Nový zákon stavebním spořitelnám změnu úrokových sazeb umožňuje po uplynutí šestileté doby má se tím zabránit zneužívání systému, kdy bylo možné a často i výhodné spořit neomezeně dlouhou dobu. Aby však spořitelny mohly této možnosti využít, musí ji mít zakotvenou již ve smlouvě s klientem. Osvobození od daně z příjmu: Do této doby byly vklady uložené na účtech stavebního spoření osvobozeny od daně z příjmu. Takto bylo stavební spoření zvýhodněno proti jiným finančním produktům. Nová zákonná úprava však už počítá s tím, že klienti daň z příjmu platit budou. To je ovšem spojeno s úpravou stávajícího zákona o dani z příjmu. Návrhy byly jednat o povinnosti použít peníze naspořené ve stavebním spoření účelově na bytové potřeby. Tento návrh však neprošel. I nadále se tedy úspory, včetně úroků a státní podpory, mohou použít k libovolným účelům. Upuštěno bylo také od věkového omezení státní podpory, kdy by na státní podporu mohli mít nárok pouze klienti starší 15ti let. 19

Novela zákona si kladla za cíl omezení výdajů ze státního rozpočtu. Předpokládalo se, že by se výše státní podpory měla snížit na 30 40% současného stavu, do roku 2013 by se mělo uspořit asi 50 miliard Kč. Pod vlivem očekávané novely a reklamních akcí stavebních spořitelen však došlo k obrovskému nárůstu nových smluv, což pravděpodobně povede k tomu, že k očekávané úspoře výdajů nedojde. Novela č. 292/2005 Sb. řeší připsání záloh státní podpory. Tato novela stanoví, že úroky ze zálohy státní podpory náleží účastníkovi již druhý den poté, co stavební spořitelna obdrží zálohu od ministerstva toto opatření se vztahuje na všechny účastníky stavebního spoření bez ohledu na datum uzavření smlouvy. To znamená, že na tyto úroky má účastník nárok i pokud uzavřel smlouvu před 1. říjnem 2005, kdy tato novela nabyla účinnosti. Poplatky: Druhou významnou změnou je zpřísnění podmínek pro poplatkovou politiku spořitelen. Ty jsou od 1. října 2005 povinny ve smlouvách uvádět výši úplaty nebo způsob stanovení výše úplaty za vedení účtu stavebního spoření a za služby nezbytně související s vedením tohoto účtu, přičemž způsob stanovení výše úplaty nesmí být závislý jen na vůli stavební spořitelny. Daná výše úplaty má platit po celou dobu spoření, nejdéle však po dobu šesti let od uzavření smlouvy. V krátkosti tedy klient by měl ve chvíli uzavírání smlouvy o stavebním spoření přesně vědět kolik bude po celou dobu spoření platit, nebo by měl alespoň znát způsob, na jehož základě mu bude spořitelna poplatky počítat. V prvním případě tedy klient musí vědět, kolik na poplatcích zaplatí za jednotlivé služby. Druhou možností pro spořitelnu je stanovit body, které budou ceny služeb ovlivňovat. Těmito body mohou být např. cena poštovného nebo míra roční inflace. Spořitelna může také stanovit, že se poplatky budou každý rok zvyšovat o určité procento. Další zákony, kterými se stavební spořitelny musí řídit: zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znění Říká, že stavební spoření mohou provozovat pouze specializované banky na základě zvláštního oprávnění od České národní banky. Tento zákon také stanov, že vklady ze stavebního spoření jsou pojištěny. 20

Mimo to jsou podle zákona o stavebním spoření přísně omezeny aktivity stavebních spořitelen. Z předchozího vyplývá, že stavební spoření můžeme považovat za jeden z nejbezpečnějších finančních produktů. zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněţních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), v platném znění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění Zde je uvedeno, že úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně státní podpory a úroků z ní, jsou osvobozeny od daně z příjmu fyzických osob. Úroky z úvěrů poskytnutých na řešení bytových potřeb jsou až do tří set tisíc korun odpočitatelnou položkou z daňového základu fyzických osob. Tyto daňové úlevy se týkají nejen úvěru ze stavebního spoření, ale i hypotečního úvěru a dalších úvěrů na bydlení. Roční úspora daně závisí na výši zaplacených úroků a také na tom, do jakého daňového pásma plátce úroků spadá. Čím vyšší je daňové pásmo, tím bude vyšší i úspora vzniklá díky zaplaceným úrokům z úvěru na bydlení. Odečet může provést osoba, jež je účastníkem úvěrové smlouvy. Je-li účastníků více, odečet provádí jeden z nich, nebo každý z nich rovným dílem. Úroky z úvěrů poskytnutým ze stavebního spoření osobám mladším 18 let mohou odečítat ze základu daně jejich rodiče. zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, v platném znění (včetně zákona č. 91/1998 Sb.) zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění zákon č. 253/2000 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v platném znění 21

Obvyklé základní dokumenty upravující stavební spoření v České republice Všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření (VOP) stanovují konkrétní podmínky spoření pro jednotlivé tarify Podmínky pro poskytování úvěrů ze stavebního spoření Oznámení, kterým představenstvo vyhlašuje základní podmínky stavebního spoření nestanovené VOP (úrokové sazby, hodnota ukazatele zhodnocení atd.) Oznámení stavební spořitelny o úrokových sazbách pro překlenovací úvěry fyzických osob Sazebník úhrad za poskytované služby, kterým představenstvo stanovuje veškeré úhrady, jež je stavební spořitelna oprávněna odúčtovat z účtu klienta 1.3 PRÁVNÍ ÚPRAVA STAVEBNÍHO SPOŘENÍ NA SLOVENSKU 1.3.1 Zákon č. 310/1992 Zb., o stavebním spoření Stavební spoření na Slovensku se řídí zákonem č. 310/1992 Zb. O stavebnom sporeni. Zákon č. 310/1992., vstoupil v platnost 6.května 1992 a definuje stavební spoření jako účelové spoření spočívající v přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření, v poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření a v poskytování příspěvku fyzickým osobám účastníkům stavebního spoření. Podle tohoto zákona účastníkem stavebního spoření je: a) fyzická osoba, která uzavře se stavební spořitelnou smlouvu a nebo osoba v jejích prospěch je smlouva o stavebním spoření uzavřena b) společenství vlastníků bytů c) jiná právnická osoba, která uzavře smlouvu o stavebním spoření Každý účastník, který uzavře smlouvu o stavebním spoření má nárok na státní podporu, která je na Slovensku určena procentuálním podílem z ročního vkladu na základě výpočtu se 22

zaokrouhlením na 0,5%, a to minimálně 5% z ročního vkladu a maximálně 15% z ročního vkladu, nejvýše však v sumě 2 000,- Sk na příslušný kalendářní rok. Výšku státní podpory uveřejňuje ministerstvo opatřením, které se vyhlašuje ve Sbírce zákonů Slovenské republiky do 90ti kalendářních dní po uplynutí rozhodného období. Státní příspěvek je zaokrouhluje na celé eurocenty nahoru. Státní podpora na Slovensku se poskytuje spořiteli každý rok, dokud trvá jeho smlouva. Pokud ovšem spořitel uzavře více smluv o stavebním spoření, státní podpora se poskytuje na jednu smlouvu a to na tu, u které spořitel výslovně písemně prohlásí, že na tuto smlouvu žádá státní podporu vyplácet. Spořitel může měnit identifikaci smlouvy pro státní podporu jednou za rok. Výše státní podpory se tedy jak jsem již napsala na Slovensku každoročně mění v závislosti na rozhodnutí Ministerstva financí Slovenské republiky. V roce 2009 činil státní příspěvek například 12,5% z uložené částky, přičemž klienti si mohou přijít maximálně na 66,39 Eur, což je v přepočtu 18.000 Sk. Jen pro zajímavost zmíním, že například v roce 19696 činila statutní podpora stavebního spoření dokonce 40% z objemu ročních vkladů klienta, maximálně však 6 000 Sk. Na rok 2010 je opatřením Ministerstva financi SR č. 360/2009 určená státní podpora ve výši 12,5% z ročního vkladu klienta, nejvýše však 6,33 Euro/ 2000,07 Sk. Optimální roční vklad na získání maximální státní podpory je 531,12 Euro / 16 000,52 Sk, což představuje měsíční vklad jen 44,26 Euro / 1 333,38 Sk. Státní podporu přitom může získat každý občan. Stejně jako v České republice státní podpora nepodléhá dani z příjmu a zvyšuje naspořenou částku na účtu stavebního spoření, čímž pozitivně ovlivňuje hodnotící číslo, a tím termín splnění podmínek pro stavební úvěr. Státní prémie se připisuje na účet stavebního spoření jednou ročně. Poskytování státního příspěvku se řídí zákonem č. 310/1992 Zb. o stavebním spoření v platném znění. 23

Účel stavebního spoření při realizaci stavebního úvěru může spořitel použít na stavební účely a to zejména: PRO FYZICKÉ OSOBY: a) nabytí vlastnictví bytu, domu, bytového domu nebo jejich částí b) výstavbu, přístavbu, nadstavu, vestavbu, stavební úpravy c) modernizaci a obnovu bytu, rodinného domu nebo bytového domu d) koupi stavebního pozemku pro účel výstavby rodinného domu nebo bytového domu e) koupi stavebního pozemku na kterém se již nachází bytový dům nebo rodinný dům f) koupi nebytových prostor v bytovém domě určených k přestavbě g) alternativní zdroje energie, domovní čističky odpadních vod h) příprava a vypracování územní dokumentace nebo projektové dokumentace na stavební účely PRO PRÁVNICKÉ OSOBY: a) obnova, modernizace nebo stavební úpravy společných částí a nebo společných zařízení bytového domu b) stavební účely c) úhrada závazků souvisejících s obnovou, modernizací a nebo stavebními úpravami společných částí a nebo společných zařízení bytového domu Tento zákon, č. 310/1992 Zb., zrušuje vyhlášku Ministerstva financí Slovenské republiky č. 400/1992 Zb., kterou se určuje výška a podmínky státní podpory a základní podmínky evidence smluv o stavebním spoření ve znění vyhlášky Ministerstva výstavby a veřejných prací Slovenské republiky č. 108/1997 Zb. 24

Další zákony, kterými se stavební spořitelny musí řídit: zákon č.483/2001 Z.z. ve znění zákona č. 603/2003 Z.z. zákon č. 258/2001 Z.z. o spotřebitelských úvěrech a o změně a doplnění zákona Slovenské národní rady č. 71/1986 Zb. O Slovenské obchodní inspekci ve znění pozdějších předpisů zákon Národní rady Slovenské republiky č. 182/1993 Z.z. o vlastnictví bytů a nebytových prostor ve znění pozdějších předpisů 8 aţ 16 zákona Národní rady Slovenské republiky č. 10/1996 Z.z. o kontrole státní zprávy ve znění zákona č. 502/2001 Z.z. Zákon č. 118/1996 Z.z. o ochraně vkladů Obvyklé základní dokumenty upravující stavební spoření na Slovensku: Všeobecné obchodní podmínky pro stavební spoření účinné od 1.1.2010 Sazebník poplatků pro fyzické osoby obyvatele Sazebník poplatků pro právnické osoby a fyzické osoby podnikatele Etický kodex v oblasti ochrany spotřebitele Informace o ochraně osobních údajů Pravidla, opatření a postupy při přechodu ze slovenské měny na euro Podmínky poskytování úvěrů pro obyvatele 25

2 SUBJEKTY NA TRHU STAVEBNÍHO SPOŘENÍ V ČESKÉ REPUBLICE 2.1 SOUČASNÝ TRH STAVEBNÍHO SPOŘENÍ V České republice (zdroj: Ministerstvo financí, odbor 36 Státní kontrola a dozor na finančním trhu, 15.2.2010, Praha) Roku 1993 umožnil zákon o stavebním spoření vznik stavebních spořitelen v České republice. Jako první zde zahájily činnost AR stavební spořitelna, a.s. (činnost zahájena 7.9.1993, od roku 1998 Raiffeisen stavební spořitelna, a.s.) a Českomoravská stavební spořitelna, a.s. (8.9.1993). V listopadu vstupuje na trh Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. (11.11.1993) a v prosinci Všeobecná stavební spořitelna KB, a.s. (16.12.1993, v současnosti Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s.). Roku 1994 se připojily ještě dvě spořitelny Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. (1.7.1994) a HYPO stavební spořitelna, a.s. (1.10.1994, v současnosti součástí Raiffeisen stavební spořitelny po fúzi ). Všechny spořitelny jsou součástí Asociace českých stavebních spořitelen (dále jen AČSS). Ta byla založena 29.6.2000 za účelem ochrany a podpory společných zájmů stavebních spořitelen působících na tuzemském trhu. Základním posláním AČSS je snaha o vytváření optimálního zázemí systému stavebního spoření a upevňování důvěry občanů České republiky ve spolehlivost, funkčnost, stabilitu, kontinuitu a výkonnost sektoru stavebního spoření. Zaměřuje se především na vytvoření příznivých podmínek pro možnosti uspokojení bytových potřeb občanů. Všechny stavební spořitelny jsou také plnoprávnými členy České bankovní asociace, která zajišťuje finanční subjekty operující na českém trhu. Pokud hodnotíme trh stavebního spoření, tak k 31. 12. 2009 podle posledních ukazatelů právě AČSS bylo uzavřeno cca 575 tisíc nových smluv o stavebním spoření s celkovou hodnotou cílové částky 183 mld. Kč. Průměrná cílová částka u smluv uzavřených fyzickými osobami dosáhla výše 309 tis. Kč. V porovnání s rokem 2008, kdy počet uzavřených smluv dosáhl cca 706 tisíc a průměrná cílová částka u fyzických osob dosáhla výše 303 tis. Kč, došlo v roce 26

k poklesu nově uzavřených smluv o 131 tisíc kusů při současném nárůstu průměrné cílové částky o 6 tisíc korun. K 31.12.2009 byl celkový počet smluv o stavebním spoření ve fázi spoření 4,92 milionu, což je o cca 150 tisíc smluv méně, než ke konci roku 2008, kdy celkový počet smluv činil 5,1 milionu. V roce 2009 byla vyplacená státní podpora v celkový výši 13,262 mld. Kč. V porovnání s výší vyplacené státní podpory za rok 2008, kdy byla vyplacena státní podpora ve výši 14,220 mld. Kč, bylo na výplatu státní podpory za rok 2009 vydáno ze státního rozpočtu o cca 1 mld. Kč méně. Celkový počet úvěrů dosáhl k datu 31.12.2009 počtu 988 tis. úvěrů a oproti předchozímu roku, kdy bylo evidováno celkem cca 971 tisíc úvěrů, vzrostl počet úvěrů o 17 tisíc. Celkový objem úvěrů ke konci roku 2009 činil 267 mld. Kč a vzrostl tak oproti stavu k 31.12.2008 o 40 mld. Kč. Struktura nových úvěrů ze stavebního spoření se dlouhodobě nemění. Nejvíce (80%) úvěrů ze stavebního spoření je použito ke splacení překlenovacích úvěrů, dalších 12,5% je určeno pro rekonstrukce a modernizace. U nových překlenovacích úvěrů je 40% určeno na modernizace a rekonstrukce, 31% na koupi bytu nebo rodinného domu a 13% na výstavbu nových domů či bytů. 27

Tabulka č. 1: Základní ukazatele vývoje stavebního spoření v České republice Základní ukazatele vývoje stavebního spoření v České republice 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Nově uzavřené smlouvy o stavebním spoření Průměrná cílová částka u nově uzavřených smluv o stavebním spoření fyzickými osobami - občany Smlouvy o stavebním spoření ve fázi spoření 1) Přiznaná státní podpora Průměrná státní podpora přiznaná na smlouvu o stavebním spoření za příslušný rok Naspořená částka 1) Počet 906 867 1 115 926 1 373 258 1 293 890 2 097 338 314 650 430 233 516 385 579 730 705 463 575 292 Přírůstek (%) 42,1 23,1 23,1-5,8 62,1-85,0 36,7 20,0 12,3 21,7-18,5 Objem (tis. Kč) 144,2 139,4 136,9 146,7 200,5 222,8 227,9 235,8 284,9 302,8 308,7 Přírůstek (%) -0,8-3,3-1,8 7,2 36,7 11,1 2,3 3,5 20,8 6,3 2,0 Počet 2 801 389 3 424 580 4 196 408 4 870 620 6 300 831 5 899 300 5 573 874 5 297 522 5 132 595 5 070 510 4 926 183 Přírůstek (%) 18,1 22,2 22,5 16,1 29,4-6,4-5,5-5,0-3,1-1,2-2,8 Objem (mld. Kč) 6,393 7,719 9,313 11,059 13,261 15,337 16,086 15,772 14,976 14,220 13,262 Přírůstek (%) 26,1 20,7 20,7 18,7 19,9 15,7 4,9-2,0-5,0-5,0-6,7 Objem (Kč) 2 795 2 874 2 956 3 138 3 159 3 256 3 242 3 173 3 090 2 927 n/a Přírůstek (%) -0,3 2,8 2,9 6,2 0,7 3,1-0,4-2,1-2,6-5,3 n/a Objem (mld. Kč) 93,629 110,400 133,309 180,190 236,815 287,077 328,987 359,848 384,880 401,061 415,150 Přírůstek (%) 14,6 17,9 20,8 35,2 31,4 21,2 14,6 9,4 7,0 4,2 3,5 Úvěry celkem 1) Počet 286 942 373 463 465 824 568 920 685 740 786 483 857 875 900 653 942 944 971 176 988 353 v tom: ze stavebního spoření 167 687 262 259 346 145 420 929 488 850 549 698 582 867 587 501 580 352 569 870 565 485 překlenovací 2) 119 255 111 204 119 679 147 991 196 890 236 785 275 008 313 152 362 592 401 306 422 868 Přírůstek (%) 53,2 30,2 24,7 22,1 20,5 14,7 9,1 5,0 4,7 3,0 1,8 Úvěry celkem 1) Objem (mld. Kč) 26,346 31,011 37,023 46,308 63,597 84,184 108,063 135,450 179,301 227,417 267,512 v tom: ze stavebního spoření 8,416 14,207 18,522 21,916 25,099 28,735 31,751 35,073 38,912 42,875 48,899 překlenovací 2) 17,930 16,804 18,501 24,392 38,498 55,449 76,312 100,377 140,389 184,542 218,613 Přírůstek (%) 49,1 17,7 19,4 25,1 37,3 32,4 28,4 25,3 32,4 26,8 17,6 Úvěry celkem / naspořená částka Poměr (%) 28,1 28,1 27,8 25,7 26,9 29,3 32,8 37,6 46,6 56,7 64,4 1) Stav ke konci období 2) Úvěry podle 5 odst. 5 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů

Schéma č.3 Stavební spoření vývoj v letech 1997 2009 Stavební spořen ení v ČR Vývoj v letech 1997 aža 2009 Zdroj: Mgr. Karel Pavlík, RSTS, prezentace regionálním ředitelům březen 2010 Co se týká zhodnocení českého trhu stavebního spoření Česká republika je stále druhou nejúspěšnější zemí stavebního spoření. Za vedoucím Německem s celkem 30,5 miliony smluv o stavebním spoření následuje Česko s více než pěti miliony smluv a Rakousko, kde tamní stavební spořitelny evidují o 35tisíc smluv měně než v pěti tuzemských ústavech. Vyplývá to z aktuálních informací Evropského sdružení stavebních spořitelen, EuBV. Z asociace stavebních spořitelen vyplynulo, že v roce 2008 české stavební spořitelny čelily vedle začínající finanční krize také následkům snížení státní podpory od ledna 2004. Více než dvěma milionům klientů dobíhala pětiletá vázací lhůta, po jejímž skončení mohli naspořené peníze vybrat. Z tohoto ohledu je výsledek velmi dobrý počet klientů stavebních spořitelen se snížil jen nepatrně, o 65 tisíc lidí.

Tabulka č. 2: Nejúspěšnější země stavebního spoření v roce 2008 Země počet smluv o st. spoření nové smlouvy/počet smluv 1. Německo 30 520 602 12,7 % 2. Česká republika 5 070 510 20,5 % 3. Rakousko 5 037 688 19,3 % 4. Slovensko 1 040 799 17,3 % 5. Maďarsko 610 085 23,1 % 6. Chorvatsko 315 538 20,6 % Zdroj: AČSS 2.2 GRAFICKÝ PŘEHLED PRODUKCE ZA ČESKÝ TRH Zdrojem pro následující blok grafů je Asociace českých stavebních spořitelen, která přehledně hodnotí každý rok stavebního spoření. Při průzkumech trhu bylo zjištěno, že na klienty působí negativní změny, jako je snížení státní podpory, ale na druhé straně raději spoří, než využívají úvěrové produkty. Je vidět z grafů vcelku pozitivní vývoj, pokud uvažujeme současnou situaci na trhu. 30

Graf č. 1: Počet poskytnutých úvěru v jednotlivých letech v České republice Zdroj: AČSS Graf č. 2 : Objem poskytnutých úvěrů za příslušný rok Zdroj: AČSS 31

Graf 3: Počet smluv ve fázi spoření k uvedenému datu Zdroj: AČSS Graf č.4: Počet aktivních úvěrů k uvedenému datu Zdroj: AČSS 32

Graf č.5: Počet nově uzavřených smluv v roce Zdroj: AČSS Graf č. 6: Vklady klientů ve stavebním spoření mld. Kč Zdroj: AČSS 33

Graf č. 7: Objem aktuálně poskytnutých úvěrů k datu (mld. Kč) Zdroj: AČSS Graf č. 8: Podíl poskytnutých úvěrů na přijatých vkladech Zdroj: AČSS 34

2.3 SUBJEKTY NA ČESKÉM TRHU STAVEBNÍHO SPOŘENÍ 2.3.1 STAVEBNÍ SPOŘITELNA ČESKÉ SPOŘITELNY BUŘINKA Sídlo spořitelny: Vinohradská 180/1632, Praha 3 Datum založení: 22.6.1994 Akcionáři: Česká spořitelna a.s. 95% Bausparkasse der Oest. Sparkassen Aktiengesellschaft 5% Odhad počtu klientů : 1 150 000 Vklady klientů : 81 000 000 Základní kapitál : 750 000 000 Kč Stavební spořitelna České spořitelny je stabilní stavební spořitelnou, která působí na českém trhu od roku 1994. Počtem klientů a objemem úvěrů se řadí mezi největší stavebním spořitelny. Disponuje hustou sítí poradenských míst a také stabilním postavením, které ji garantuje majoritní vlastník Česká spořitelna. Získala ocenění BANKA ROKU a to v letech 2004 a 2003. Tabulka č. 3: Poplatek za uzavření smlouvy SLUŢBA uzavření smlouvy ÚHRADA 0,5% z cílové částky (min. 1500 - max. 7 500,- Kč) 35

Tabulka č. 4: Poplatek za vedení účtu VEDENÍ ÚČTU A SPRÁVA s úrokovou sazbou z vkladů 2 % p.a. s úrokovou sazbou z vkladů 3% p.a. s úrokovou sazbou z vkladů 4% p.a. produkt Šampion ÚHRADA 305,- Kč 470,- Kč 550,- Kč 305,- Kč Ve smlouvě o stavebním spoření si klient sjedná s Buřinkou cílovou částku dle svých potřeb (min. 40 000 Kč). Cílová částka se skládá ze dvou částí: - v tarifu 2% / 4,75% minimálně 40% této cílové částky musí účastník naspořit ze svých prostředků, státní podpora, úroky z úspor a úroky z připsané státní podpory se započítávají do těchto 40%. Do této chvíle, tedy do naspoření 40ti % se jedná o fázi spoření. Maximálně 60% zvolené cílové částky může Buřinka poskytnout klientovi jako stavební úvěr, jedná se o fázi úvěru. ZAJÍMAVOSTI ROKU 2009: a) STAVEBNÍ SPOŘENÍ OD BUŘINKY PRO SENIORY NAD 60 LET Každému klientovi který v roce 2009 uzavřel smlouvu a který je narozen v roce 1949 a dříve Buřinka nabízela speciální tarif pro spoření: - finanční prémie až 1 000,- Kč Podmínkou bylo uzavření smlouvy v průběhu léta 2009 a do 31. 12. 2009 muselo být na účtu stavebního spoření vloženo minimálně 1% z cílové částky. Tabulka č. 5: Výnosy stavebního spoření po 6 letech z tarifu pro Seniory nad 60 let Měsíční vklad Vlastní vklady Úspory celkem* 1 500 Kč 108 000 Kč 129 963 Kč 1 000 Kč 72 000 Kč 86 059 Kč 500 Kč 36 000 Kč 41 761 Kč *Vklady + státní podpora + úroky úhrady Zdroj: www stavební spořitelny 36

b) STAVEBNÍ SPOŘENÍ PRO MIMINKA Každému klientovi, kterému jeho rodiče v roce 2009 uzavřeli smlouvu a klient sám se narodil v roce 2009 Buřinka nabízela speciální tarif pro spoření: - finanční prémie až 1 000,- Kč Podmínkou bylo uzavření smlouvy od 13.7. do 31.8. 2009 a do 31.12.2009 muselo být na účtu stavebního spoření vloženo minimálně 1% z cílové částky. Tabulka č. 6: Výnosy stavebního spoření pro miminka po 18 letech Měsíční vklad Vlastní vklady Úspory celkem* 1 500 Kč 324 000 Kč 442 693 Kč 1 000 Kč 216 000 Kč 295 088 Kč 500 Kč 108 000 Kč 144 434 Kč * Vklady + státní podpora + úroky úhrady Zdroj: www stavební spořitelny 37

Tabulka č. 7 : Přehled úvěrů od Buřinky Druh úvěru Úroky Délka Minimální splátka Typ úrokové sazby HYPO TREND (zajištěny nemovitostí) 5,15% max. až 28 let 0,61 z CČ Variabilní/pevná na 3 roky HYPO TREND 5,95% max. až 28 let 0,67 z CČ Pevná/po celou dobu splatnosti TREND 5,95% max. až 18 let 0,82 z CČ variabilní TREND 6,35% max. až 18 let 0,85% z CČ Pevná ÚVĚR ZE STAVEBNÍHO SPOŘENÍ 4,75% 0,55% z CČ Zdroj: www stavební spořitelny

2.3.2 ĆESKOMORAVSKÁ STAVEBNÍ SPOŘITELNA LIŠKA Sídlo stavební spořitelny: Vinohradská 3218/169, Praha 3 Datum založení: 23. 6. 1993 Akcionáři: ČSOB, a.s. 55% Bausparkasse Schwabisch Hall AG 45% Odhad počtu klientů: 2 200 000 Vklady klientů: 117 000 000 000 Českomoravská stavební spořitelna nabízí služby pro více než 2 miliony klientů a řadí se tak jednoznačně mezi největší stavební spořitelny. Při zabezpečování potřeb klientů čerpá Českomoravská stavební spořitelna z vynikajících zkušeností ČSOB a německé Bausparkasse Schwabisch Hall, která je největší stavební spořitelnou v Německu a zároveň členem skupiny, která poskytuje rozsáhlé finanční služby. Získala ocenění BANKA ROKU v letech 2006 a 2005 a 2004. Získala ocenění TOPHYPO v roce 2005. Získala ocenění ZLATÝ MĚŠEC v roce 2005. Tabulka č.8: Spořící tarify Liška Tarif varianta Úroková Úrok z Min. Minimální sazba úvěru naspořenost měsíční splátka ATRAKTIV Rychlá 1% 3,70% 38% 0,80% ATRAKTIV standard 1% 3,70% 38% 0,60% INVEST Rychlá 2% 4,80% 40% 0,80% INVEST Standard 2% 4,80% 40% 0,60% PERSPEKTIV 2% 4,80% 35% 0,53% KLASIK Rychlá 5,50% 40% 0,80% KLASIK Standard 5,50% 40% 0,60% Zdroj: www stavební spořitelny

Tabulka č.9: Přehled úvěrů od Lišky Typ překlenovacího úvěru Doba do splatnosti překlenovacího úvěru Úroková sazby překlenova cího úvěru Úhrada za zpracová ní / % z Smlouva v tarifu Minimální naspoření na vkladovém účtu v % ročně překleno vacího úvěru KREDIT STANDARD Všechny doby splatnosti 4,30 0 Klasik, invest a atraktiv 40%,40%, 38% KREDIT 90 36 měsíců a 5,60 1 Klasik, invest a atraktiv 10% CČ méně KREDIT 90 60 měsíců a 6,00 1 Klasik, invest a atraktiv 10% CČ méně KREDIT 90 Nad 60 měsíců 6,40 1 Klasik, invest a atraktiv 10% CČ TOPKREDIT 36 měsíců a 4,45 0,5 Klasik, invest a atraktiv 1000 Kč méně TOPKREDIT 96 měsíců a 4,85 0,5 Klasik, invest a atraktiv 1000 Kč méně TOPKREDIT Nad 96 měsíců 5,05 0,5 Klasik, invest a atraktiv 1000 Kč TOPKREDIT 36 měsiců a 4,60 0,5 atraktiv 1000 Kč PLUS méně TOPKREDIT 96 měsíců a 5,60 0,5 atraktiv 1000 Kč PLUS méně TOPKREDIT Nad 96 měsíců 5,80 0,5 atraktiv 1000 Kč PLUS TOPHYPO 72 měsíců a 5,35 0,5 perspektiv 1000 Kč méně TOPHYPO Nad 72 měsíců 5,55 0,5 perspektiv 1000 Kč Zdroj: www stavební spořitelny, vlastní vyobrazení 40

Tabulka č. 10: Poplatky za stavební spoření Liška 1. úhrada za uzavření smlouvy nebo zvýšení 1% z cílové částky nebo rozdílu cílových částek cílové částky 2. úhrada za vedení vkladového účtu 310 Kč ročně 2. úhrada za změnu tarifu: Ve výši 1/3 dosud připsaných úroků - z tarifu s 3% úrokovou sazbou na tarif s 2% úrokovou sazbou - z tarifu s 3% úrokovou sazbou na tarif s 1% Ve výši 2/3 dosud připsaných úroků úrokovou sazbou - z tarifu s 2% úrokovou sazbou na tarif s 1% Ve výši ½ dosud připsaných úroků úrokovou sazbou 4. roční výpis z účtu vkladový Zdarma 5. snížení cílové částky Zdarma 6. rozdělení cílové částky Zdarma Zdroj: stavební spořitelny Tabulka č.11: Poplatky za úvěry Liška 1. úhrada za vedení meziúvěrového účtu 310 Kč 1. zpracování žádosti o poskytnutí meziúvěru 0% z objemu meziúvěru KREDIT STANDARD KREDIT 90 1% z objemu meziúvěru TOPKREDIT, TOPKREDIT PLUS, TOPHYPO 0,5% z objemu meziúvěru 3. roční výpis z účtu meziúvěru Zdarma 4. vyhotovení smluvních dokumentů Zdarma 5. vyhotovení dodatku ke smlouvě o poskytnutí meziúvěru a úvěru Zdarma 6. vystavení potvrzení o zaplacených úrocích Zdarma Bod č. 2 maximálně 15 000,- Kč Bod č. 1 úhrada je účtována na vrub vkladového účtu Zdroj: www stavební spořitelny 41

2.3.3 MODRÁ PYRAMIDA STAVEBNÍ SPOŘITELNA Sídlo stavební spořitelny: Bělehradská 128/222, Praha 2 Datum založení: 10.6.1994 Akcionáři: BHW Holding AG a.s. 50% Komerční banka 40% Česká pojišťovna 10% Odhad počtu klientů: 1 000 000 Vklady klientů: 53 000 000 000 Základní kapitál: 500 000 000 Kč Modrá pyramida stavební spořitelna působila na trhu stavebního spoření nejdříve jako Stavební spořitelna Komerční banky. Ke změně názvu a celé image došlo v roce 2005. Dnes Modrá pyramida stavební spořitelna se profiluje jako moderní dynamická spořitelna se stabilním zázemím, které ji zajišťuje Komerční banka a německá finanční skupina BWH. Počtem klientů, ale i objemem vkladů či množstvím poskytnutých úvěrů seřadí mezi špičky na českém trhu stavebního spoření. Získala ocenění BANKA ROKU v letech 2006 a 2005. Získala ocenění HYPOÚVĚR vroce 2005 a 2006. 42