Listopady / Novembers Výstava Univerzity Karlovy k výročí 17. listopadu 1939 a 1989 Karolinum (křížová chodba), Ovocný trh 3, Praha 1 17. 11. 2014 28. 2. 2015 otevřeno denně 10.00 18.00 hod (17. 11. od 15.00 hod.), vstup zdarma The exhibition is available in English. Po dohodě je možné zajistit komentovanou prohlídku výstavy pro školy Kontakt: Mgr. Petr Cajthaml, tel. 224491481, mail petr.cajthaml@ruk.cuni.cz Stručná anotace Výstava Univerzity Karlovy připomíná události 17. listopadů 1939 a 1989 i životní osudy těch, kteří je prožili a utvářeli. Jejím cílem je představit dějiny listopadů od počátků do současnosti. Bude se věnovat jednak událostem spojeným s tímto datem, jednak svátku jako symbolu a jeho využívání a zneužívání v uplynulých pětasedmdesáti letech. Podrobné představení: První koncept výstavy Listopady začal vznikat na přelomu února a března 2014, v průběhu jara a léta byla zpracován podrobný koncept a návrh architektonického řešení. Samotná realizace probíhala od od září do poloviny listopadu. V jarních a letních měsících proběhla sbírka v rámci akademické obce, jejímž cílem bylo shromáždit fotografie a dokumenty vztahující se k historii 17. listopadu 1939 i 1989. Archiv díky ní získal především zajímavé fotografie. Cílem výstavy je zmapovat historii listopadů od roku 1939 do současnosti, čímž se liší od řady jiných výstav pořádaných k letošnímu výročí, které většinou sledují pouze sametovou revoluci. Expozice se odvíjí ve třech liniích: 1) věnuje se výrazným událostem spjatým s listopadovými výročími (1939, 1941, 1945, 1968, 1989, 1999); 2) sleduje proměny 17. listopadu jako svátku, symbolu a mýtu; 3) přibližuje příběhy lidí, kteří 17. listopady prožili a utvářeli. Výstava respektuje různé typy návštěvníků, kteří si budou expozici prohlížet s různou intenzitou. Výstava podá ucelený výklad i při nejméně intenzivní prohlídce. Předpokládáme tři typy návštěvníků: 1) rychlý návštěvník bude vnímat velké fotografie, výrazné nadpisy, krátké shrnující texty, videa a audia směřující do prostoru. 2) běžný návštěvník bude vnímat dokumenty a další texty na panelech, audio a video materiály určené pro individuální poslech (do sluchátek), výběrově rozšiřující dokumenty umístěné nabídkovou formou. 3) zaujatý návštěvník si pročte dokumenty umístěné nabídkovou formou, může se zapojit do doprovodného programu.výstava pracuje s výrazným výtvarným řešením, audio a videodokumenty, které se snaží na diváka působit nejen informativně, ale i emočně. Výrazným prvkem výstavy jsou samostatné složky s životopisy a dokumenty několika desítek studentů, kteří prožívali a spoluutvářeli oba významné dny. První výstavní místnost uvozuje časová osa s událostmi 30. let 20. století, poznamenaných nacionálním a sociálním napětím, které vedlo k vzestupu diktatur a začátku válku. Většina prostoru je věnována demonstraci 28. října 1939, pohřbu Jana Opletala, uzavření vysokých škol 17. listopadu 1939, popravě studentských funkcionářů a transportu více než 1200 studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen. Místnosti dominují portréty Jana Opletala a Václava Sedláčka. Spolu s jejich životy jsou představeny také osudy všech devíti
popravených. Místností budou znít projevy Emila Háchy a Edvarda Beneše bezprostředně reagující na popravy studentů a uzavření vysokých škol. Mají zcela protikladný náboj, první rezignovaný a uklidňující, druhý odhodlaný a burcující. Druhá část je věnována období druhé světové války studentům v Sachsenhausenu, v protektorátu a v londýnském exilu. Studenti v Sachsenhausenu byli drženi jako rukojmí, o milost pro ně žádali rodiče, o propuštění se zasazovali protektorátní prezident a vláda. První malá skupina studentů mohla domů již před Vánoci 1939, poslední opustili Sachsenhausen na jaře 1943. Třicet pět z nich ovšem v táboře zemřelo. Stovkám studentů, kteří nebyli zatčeni, se podařilo odejít po roce 1939 do zahraničí, kde se zapojili do československé armády účastnili se bojů o Tobruk či Sokolovo, létali v československých perutích RAF, na konci války obléhali Dunkerque. Někteří navázali na započatá studia: část mediků mohla dostudovat na britských univerzitách. Výstava se ovšem bude věnovat především úsilí československých studentů o uznání 17. listopadu Mezinárodním dnem studentstva, čehož s pomocí československé exilové vlády dosáhli na shromáždění v Londýně 16. 11. 1941. O dva roky později byl již 17. listopad připomínán na všech obydlených kontinentech. V této části výstavy budou znít unikátní nahrávka rozhlasové hry o 17. listopadu, kterou natočili studenti v Londýně, a která byla vysílána do protektorátu. Třetí část výstavy je věnována poválečnému dění. Díky renomé československých studentů a symbolice 17. listopadu se v letech 1945 a 1946 sešly v Praze celosvětové studentské kongresy, jejichž delegáti založili Mezinárodní svaz studentů, který se usídlil v hlavním městě Československa. Po nástupu komunistů se svaz dostal do područí politiky a západní organizace z něj vystoupily. Následovalo čtyřicet let, během nějž byl svátek Mezinárodního dne studentstva zprofanován jako režimní slavnost. Výjimkou byla připomínka v roce 1968, která se nesla ve znamení studentské okupační stávky. Tu krátce připomene čtvrtá část výstavy, tvořená především promítáním ukázek z normalizačního propagandistického snímku 17. listopad a studentská současnost. Pátá část výstavy je věnována cestě k roku 1989 a revolučnímu dění. Revoluce je symbolicky ztvárněna tunelem, polepeném fotografií kordonu příslušníků pohotovostního pluku, ve stěnách tunelu budou zabudovány digitální rámečky s filmovou projekcí. Jednak reportáží Československé televize z Karolina a Albertova dne 17. listopadu, jednak záběru ze zásahu proti demonstrantům na Národní třídě. Do sluchátek zde bude znít také zpráva Petra Uhla o tzv. mrtvém studentovi. Šestá část je ve stručnosti věnována vývoji univerzity i společnosti po roce 1989, výstava se zde v náznaku dotkne i aktuálních politických témat. Zde mohou návštěvníci kreslit plakáty podle vzorů vycházejících z originálů z roku 1989. Samostatnou součástí výstavy je projekce dokumentárního filmu Zvláštní akce Studenti (režie Petr Záruba, 2013). Autory výstavy jsou historici Petr Cajthaml a Jakub Jareš, pracovníci ÚDAUK. Architektonické řešení navrhli Silvie Bednaříková, Jakub Žák a Jiří Javůrek ze společnosti SGL Projekt. Grafické zpracování vytvořil Jáchym Šerých. Realizaci výstavy zajistila firma Acer Design s.r.o. Podklady k výstavě poskytlo 17 archivů, muzeí a dalších paměťových institucí.