3.KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA Anotace : příčiny, průběh a výsledky Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola a školní jídelna Liberec 6.-9. ročník, 2.května 2013 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alexandr Nišev. Dostupné z www.ddu-liberec.cz VY_32_INOVACE_155
V 80-tých letech 12.stol. vyvstala křižáckým státům v Levantě nová hrozba. Sultán Saladin (1138-1193) spojil pod svou vládou Egypt a Sýrii a založil tak novou vládnoucí dynastii Ajjúbovců. Do té doby nejednotní muslimové, kteří nedokázali zastavit vpád křesťanských bojovníků, se sjednotili pod silným vůdcem a toužili vybojovat zpět ztracená území. 1
V r.1187 shromáždil jeruzalémský král Guy de Lusignan velké křižácké vojsko u Seforie nedaleko Nazaretu a na radu zkušených bojovníků zde ve výhodném postavení očekával příchod Saladinovy armády. Saladin si toho byl vědom a snažil se vylákat křižáky z jejich pozic. Král se nakonec nechal přesvědčit k tomu, aby se vojsko vydalo na pochod. Křižáci se pak v poušti nedaleko Genezaretského jezera dostali do obklíčení. Bez zásob vody byli zatlačeni na kopec s dvěma vrcholy tzv. Hattínské rohy. 2
Druhého dne ráno - 4.července 1187 se pokusili probít z obklíčení. Saladinovi vojáci zapálili okolní křoviska a štiplavý kouř ještě více prohloubil zoufalství žíznivých křižáků. Jen menší části z nich se podařilo prorazit obklíčení a uniknout. Nakonec zůstaly necelé dvě stovky rytířů spolu s králem. Zcela vyčerpaní padli do zajetí. Většina zajatých rytířů byla popravena. Král Guy de Lusignan byl zhruba po roce věznění propuštěn na svobodu. V bitvě padlo na 15 000 křižáků. 2.října 1187 obsadil Saladin Jeruzalém. 3
Reakcí na dobytí Jeruzaléma bylo vyhlášení 3.křížové výpravy papežem Řehořem VIII. K ní se přihlásili i králové Anglie a Francie a císař Svaté říše římské. Jako první vyrazila armáda císaře Fridricha Barbarrossy jejíž předvoj tvořily i české oddíly vedené Děpoltem II. V r.1190 rozdrtila císařova vojska seldžuckou armádu v bitvě u Iconia. O měsíc později se však císař utopil v řece a jeho vojsko se rozpadlo. Větší část se vrátila zpět a zbytek pokračoval do Antiochie. 4
V r.1190 vyrazili do Svaté země také anglický král Richard Lví srdce a francouzský král Filip II. August. Cestou obsadil Richard Kypr. Společně pak dobyli silné přístavní město Akkon, které se stalo novým hlavním městem Jeruzalémského království. Filip II. se poté vrátil do Francie. Richard se pokusil připravit půdu pro dobytí Jeruzaléma. Podařilo se mu porazit Saladinovo vojsko v bitvě u Arsufu a obsadit přístavní město Jaffa. Na obléhání Jeruzaléma však již neměl dostatek sil a začal proto mírová jednání. 5 6
V září 1192 nakonec došlo k dohodě se Saladinem. Bylo smluveno pětileté příměří a potvrzena křižácká území mezi Tyrem a Jaffou. Jeruzalém zůstal pod nadvládou muslimů, ale neozbrojeným křesťanským poutníkům byl zaručen volný přístup. 7 8
SLOVNÍČEK Svatá země označení pro dnešní Izrael Levanta oblast Východního Středomoří muslimové vyznavači islámu Seldžukové turecký kmen
Citace a použitá literatura 1.Saladin. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:saladin2.jpg 2.Guy de Lusignan. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:guido_di_lusignano.jpg 3.Bitva u Hattínu. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:hattin.jpg 4.Fridrich Barbarrossa. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:barbarossa.jpg 5.Richard Lví srdce a Filip II. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:richard3.jpg 6.Obléhání Akkonu. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:siege_of_acre.jpg 7.Blízký východ 1190. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:crusader_states_1190_cs.svg 8.Blízký východ 1192. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:levanta_1190-cs.svg
HROCHOVÁ, Věra a Miroslav HROCH. Křižáci ve Svaté zemi. 2., upr. vyd. Praha: Mladá fronta, 1996, 289 s., [32] s. obr. příl. Kolumbus, sv. 134. ISBN 80-204-0621-2. BRIDGE, Anthony. Křížové výpravy. 1. vyd. Překlad Marie Kreysová. Praha: Academia, 1995, 228 s., příl. ISBN 80-200- 0512-9. DUGGAN, Alfred. Křižácké výpravy. 1. vyd. Překlad Vladimír Pražák. Praha: Orbis, 1973, 214 s., příl. 602-22-862 RAJLICH, Jiří. Křížové výpravy a papežská politika. Historický obzor. 1997, roč. 8, čís. 3/4, s. 57-64.