Velikonoce v roce 2014 patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům, které oslavují především zmrtvýchvstání ukřižovaného Ježíše Krista. Jsou také oslavou jara, probouzení přírody a teplejších dnů po dlouhé zimě. Lidové zvyklosti na Velikonoce se liší podle krajů. Symboly velikonoc Velikonoční pomlázka podle krajů měla různý název, tatar, binovačka, šmigrust, atd. Pomlázka se pletla z 3,4,6,8,9,12, i více vrbových proutků. Beránek v křesťanství symbolizuje památku Krista, Beránka Božího, který byl právě jako nevinný, čistý a poslušný beránek obětován na kříži a jeho krev zachránila pokřtěné od hříchu a smrti. Vajíčko symbol plodnosti, života a vzkříšení, úrodnosti, životní síly, narození, nesmrtelnosti, slunce, návratu jara. Vejce je také přirovnáváno k hrobu, který skrývá život. Je to vlastně symbolické pojetí s Ježíšovým zmrtvýchvstání. Zajíček V řecké, egyptské a čínské mytologii je symbolem štěstí, plynoucího času a krátkosti života. V Bibli je zařazen mezi maličké stvoření na Zemi, velmi moudré, moudřejší než mudrc. Je symbolem chudých, skromných a pokorných. Křesťanství se k němu staví s určitým odstupem, kvůli jeho užívání jako symbolu smyslnosti. V Byzancii byl zajíc ve zvířecí symbolice znakem Krista. Zajíček je v lidovém pojetí považován za symbol zmrtvýchvstání. Původ toho připodobnění pochází z toho, že zajíc nespí. Má totiž zvláštní utváření očních víček, které mu nedovoluje oční víčka zavřít a mrkat. Po celý život tedy spí s otevřenýma očima. Je také symbolem koloběhu života. Velikonoční oheň a svíce 1 / 7
Symbolem života je světlo. Svíčka bílé barvy znamená čistotu, naději a nový život. Velikonoční svíčka znamená vítězství nad zimou a její zářící plamen je jako jarní slunce, probouzející nový život. Pro křesťany je symbol světla spojován s Ježíšovým zmrtvýchvstáním, které se stalo o Velké noci z Bílé soboty na Boží hod velikonoční. V kostele, kde se nesvítí, se za třikrát opakovaného zpěvu Světlo Kristovo zapalují svíce od posvěceného velikonočního ohně. Zapálí se také křestní svíce a slaví se slavnost Vzkříšení. Kříž Kříž je symbolem věčnosti a propojení božského (svislé rameno) a pozemského světa (vodorovné rameno) V křesťanství je nejdůležitějším symbolem, neboť Ježíš Krista odsoudili k smrti ukřižováním na kříži, který byl velmi ponižující a krutý. Jidáše Jidášem je nazýváno pečivo z kynutého těsta tvarované a stáčené do různých tvarů. Často je ve tvaru válečku, který symbolicky představuje provaz, na kterém se oběsil zrádce Jidáš. Peče se na Zelený čtvrtek. Je to připomínka na apoštola Jidáše, který Ježíše Krista zradil. Kočičky Lidé vítali Ježíše přijíždějícího do Jeruzaléma palmovými ratolestmi. Palmové ratolesti byly, u nás nahrazeny svěcenými kočičkami (pruty z Vrby jívy - Salix caprea), které se světí v kostelích o Květné neděli a spalují se následující rok o Popelečné středě. Řehtačky Různé řehtačky, klapačky, mlýnky, trakářky a vše co vydávalo rámus, se používalo ke svolávání lidí na bohoslužby, neboť od Zeleného čtvrtku po Bílou sobotu zvony nezvonily odlétly do Říma. Předzvěstí blížících se velikonoc a půstu, který je velkou přípravou na tyto významné svátky, byl masopust. Na masopust existuje i názor, že masopustní období trvalo od slavnosti Tří králů (Zjevení Páně) do Popeleční středy. Masopust ale většinou trval 3 dny před Popeleční středou, což je v letošním roce 5 březen. Tato slavnost začínala v neděli, kdy se celá rodina schází k bohatému obědu, po kterém jdou všichni k muzice, kde se tancovalo a veselilo, často až do rána. Následující den, v pondělí, se taktéž lidé bavili a veselili. V úterý se konal průvod lidí v maskách, 2 / 7
lidově zvaných maškar, kde k nejobvyklejším převlekům patřil medvěd s medvědářem, kominík, kůň, kozel, bába s nůší a řada dalších postav, které byli různé podle krajových oblastí. Maškary navštívily samozřejmě každý dům, kde nevynechali nikoho, komu by něco neprovedly. Zatroubením ponocného na roh o půlnoci, muselo veselí a rej masek skončit. Nastávající Popeleční středa všem připomínala předvelikonoční půst. Fialová barva je liturgickou barvou postní doby. Popeleční středa 5.březen 2014 Je první den postní doby, která trvá čtyřicet dní, kdy v tento den dostávají lidé v katolických kostelech na čelo znamení kříže, které jim dělá kněz popelem ze spálených větviček Vrby jívy (Salix caprea) kočiček, posvěcených na Květnou neděli předchozího roku. Říká při tom větu Pamatuj, že prach jsi a v prach se navrátíš nebo Obraťte se a věřte evangeliu. Je to obřad znamenající, kdy mají mít lidé ochotu změnit se k lepšímu. Tento den je i pro dospělé věřící, dnem přísného postu. Postní doba je přípravou na slavení Velikonoc, které přijdou v neděli po prvním jarním úplňku a je dobou kajícnosti, střídmosti, ne však smutku. Na popeleční středu se říká, že by se nemělo prát prádlo, kdo prý jej vypere, tomu zůstane celý rok špinavé. Pytlový čtvrtek 6.březen druhý den půstu - 45 dní před Božím hodem velikonočním. zbytky jídla z masopustních hostin. V tento den se dojídají Černá neděle - Invocativ ( Invocativ me Povolal mne) 9.březen První postní neděle - 42 dní před Božím hodem velikonočním. Neděli se říkalo černá proto, neboť se ženy oblékaly do černého a tímto se připomínalo ukřižování Ježíše Krista. Také se černé neděli říkalo Liščí nebo Pytlová. Pražná neděle - Reminiscere(Reminiscere miserationum tuarum - Rozpomeň se na své smilování) 16.březen Druhá postní neděle - 35 dní před Božím hodem velikonočním Svůj název Pražná neděle získala - od starobylého pokrmu pražmo, který se dělal z nedozrálých obilných zrn, která se upražila a udělala se z nich polévka. Kýchavá neděle Oculi (Oculi mei semper ad Dominum - Mé oči stále vyhlíží Pána 23. března Třetí postní neděle - 28 dní před Božím hodem velikonočním Kýchavá neděle získala svůj název od kýchání. Věřilo se, že kdo kolikrát kýchne, bude tak dlouho žít, nebo stačí prý kýchnout třikrát a bude dotyčný zdravý celý rok. Pověra s kýcháním vznikla ve středověku, kdy byli morové epidemie a lidé víc kýchali. Družebná neděle Leatere( Laetare Ierusalem - Raduj se, Jeruzaléme) 30.března 3 / 7
Čtvrtá postní neděle 21dní před Božím hodem velikonočním Svůj název neděle získala od toho, že se lidé v tento den scházeli, aby spolu více poseděli, promluvili a snědli donesené jídlo. Postní kázeň byla uvolněna. Mladým lidem je povoleno sejít se na návsích a pobavit se. V tuto neděli chodíval družba se ženichem navštívit dům, do něhož chtěl přijít na velikonoční pomlázku na námluvy. Smrtonosná neděle Judica (Iudica me Deus - Zjednej mi právo, Bože) 6.dubna Pátá postní neděle 14 dní před Božím hodem velkonočním Na tento den připadal zvyk, který byl velmi rozšířen, vynášení ze vsi bohyně zimy a smrti, Moreny a Smrtky. Tyto figuríny se dělaly ze slámy oděné do ženských šatů, jenž byly vyneseny v průvodu za vesnici, a poté zapáleny a hozeny do vody. Tento zvyk znázorňoval symbolicky konec zimy a počátek jara. V kostelích se na oltářích zahalovaly kříže. Květná neděle Palmarum 13.dubna Šestá postní neděle - 7 dní před Božím hodem velkonočním. Na Květnou neděli se světili kočičky, což souviselo s tradicí, když Ježíš Kristus vjížděl do Jeruzaléma, lidé jej vítali palmovými ratolestmi a házeli mu je také na cestu. Velikonoční týden Samotné velikonoce začínají Květnou nedělí, která zahajuje pašijový týden. Na Květnou neděli se vydává na cestu slavnostní průvod, který symbolicky ukazuje, jak křesťané následují svého Pána na cestě utrpení. Jednotlivé dny tohoto týdne jsou pojmenované podle nějakého zvyku nebo tradice. 14.dubna je Modré pondělí 15.dubna je Šedivé úterý. V tyto dny, 14 a 15. dubna, které mají pouze své názvy, se žádné oslavy nekonají 16.března je Sazometná středa v tento den by měli lidé uklidit své obydlí a vymést saze z komínů. Tento velký úklid také znamenal vyhnání zlých duchů z domu. Ve středu šel Jidáš žalovat na Krista. Existuje pověra, že kdo se bude v tento den mračit, bude se mračit celý rok. 17.dubna je Zelený čtvrtek. 4 / 7
Jeho název pochází od toho, že se v tento den nosilo zelené roucho, jedla se potrava v zelené barvě jako zelí a špenát, pekly se jidáše a věřilo se tomu, kdo prý sní jidáše namazaného medem, bude celý rok zdravý. Zelený čtvrtek je také znamením umlknutí zvonů, (odlétly do Říma), které lidé nahrazují různými řehtačkami, klapačkami, mlýnky, trakářky a vším co vydávalo rámus ke svolání lidí k bohoslužbám. V tento den se také věřilo, že kdo zacinká penězi ve chvíli, kdy dozní zvony, bude mít peněz celý rok dostatek. 18.dubna je Velký pátek. V tento den byl Ježíš Kristus odsouzen, ukřižován a také pohřben. Bohoslužby jsou v tento den konány kolem třetí hodiny odpoledne a to z důvodu, že byl Ježíš pohřben právě v tuto dobu. Nesmělo se prát prádlo, neboť by se máčelo v kristově krvi, pracovat, nikomu nic nepůjčovat, půjčená věc by totiž mohla být očarovaná. Zář svítící ze země, která se otvírala, označovala poklad a také se podle pověsti v tento den otvírala hora Blaník. Taktéž se spalovaly kočičky (Vrba jíva) posvěcené na Květnou neděli. Datum Ježíšovy smrti Přesné datum Ježíšovy smrti neznáme, avšak možností, mezi nimiž lze vybírat, příliš není. Isaac Newton došel svými výpočty roku 1733 k tomu, že k Ježíšově smrti mohlo dojít v pátek 7. dubna roku 30, 3. dubna roku 33 nebo 23. dubna roku 34; poslední z možností sám dával přednost. Gerhard Kroll ve své knize Po stopách Ježíšových soudí, že nejpravděpodobnějším datem je 7. duben roku 30. Podle C. Humphreyse a W. D. Waddingtona (1990) v podvečer 3. dubna roku 33 v Jeruzalémě vyšel Měsíc v úplňku zčásti zatmělý; toto zatmění skončilo 51 minut po východu Měsíce. Tento údaj se shoduje s vyprávěním evangelií (Mt 27,45; Mk 15,33; Lk 23,44), takže toto datum (3. dubna 33) je velmi pravděpodobně dnem Kristovy smrti na kříži. Ježíšovo vzkříšení by pak připadalo na 5. dubna 33. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/velikonoce. 5 / 7
19.dubna je Bílá sobota Je dnem kdy se neslaví mše svatá, zvony se vrací zpět. Opět se pečlivě uklízí, bílí se stěny, pletou se pomlázky, připravuje se sváteční jídlo a připravuje se vše na Boží hod, kdy došlo k zmrtvýchvstání Ježíše Krista. O velikonoční noci se koná obřad, kdy jsou v bílém rouchu přijímáni nově křtění. Pojmenování Bílá sobota vznikla odvozením od bílého roucha novokřtěnců, které je symbolem čistoty. Někde se dávaly za trámy domu uhlíky, aby dům nevyhořel. 20.dubna, neděle 2014 je Boží hod velikonoční V tento den za svítání povstal Ježíš Kristus z mrtvých. Tento den křesťané nazývají Dnem Páně. Připravuje se velikonoční jídlo, pečou se beránci, mazanec, chleba a také se připravují velikonoční vajíčka. Každý návštěvník, který přišel do domu, dostal kousek posvěceného jídla, dávalo se také na pole, do studny a na zahradu, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce. 21.dubna je Velikonoční pondělí. Tento den je nejvýznamnější z těchto svátečních dnů. Muži, koledníci již od brzkých ranních hodin chodí za děvčaty s pomlázkami, které jsou spletené z čerstvých prutů (pomlázka je od slova pomladit), které mají zajistit přenesení životodárné síly stromů do člověka, aby byl zdráv, lehkým šleháním a současně pronášenou velikonoční koledou. Odměnou bývají nejčastěji barvená a pomalovaná vajíčka, svobodná děvčata také zavěšovala na pomlázky barevné stuhy. Vdané ženy byly vyšlehány též, aby byly hodné a neztratili zdraví a krásu. Koledníci nechodili do domů sousedů, s nimiž nebyli zadobře. V tento den začíná další cyklus, povelikonoční, který končí Svatodušními svátky - Letnice. Je to svátek slavený padesát dní po velikonocích. V roce 2014 to je neděle 8.června. V křesťanství se slaví jako den seslání Ducha svatého, ve starém zákoně se padesátý den po Velikonocích vzpomínal jako den, kdy Mojžíš na hoře Sinaj obdržel Desatero. Letnice i Velikonoce mají mnoho společného: 6 / 7
- oslavují přírodu - Velikonoce jsou svátky jara, Letnice začátkem sklizně - měly pro Židy spojitost s událostmi z dějin spásy - pro křesťany jsou Velikonoce svátkem vzkříšení Pána Ježíše a Letnice svátkem seslání Ducha. Letnice se slavily dva dny. Neděle měla charakter oslav církevních, v pondělí dominovaly rozmanité lidové obyčeje. 27.dubna je Bílá neděle Druhá neděle velikonoční. V tento den nosili novokřtěnci naposledy bílé roucho. V současnosti je to první den svatého přijímání. 7 / 7