Aktuální nákazová situace u prasat a související legislativní náležitosti pro soukromé veterinární lékaře MVDr. Zbyněk Semerád Odbor ochrany zdraví a pohody zvířat ÚVS SVS
Aujezskyho choroba (Pseudorabies) Psi ACH byla potvrzena v ČR u několika loveckých psů v současné době není na světovém trhu dostupná vakcína s dostatečnou účinností použitelná pro psy
Klasický mor prasat původcem je RNK virus z čeledi Flaviviridae rodu Pestivirus, jedná se o nebezpečnou nákazu, která postihuje prase domácí a černou zvěř virus se šíří nemocnými prasaty, výměšky nemocných prasat, masem a nepřevařeným odpadem z infikovaných zvířat. Virus přenáší též drobní hlodavci, synantropní ptáci a ektoparazité sající krev a šíří se též diaplacentárně inkubační doba je 3-8 dní, výjimečně 12 dní stabilní je v rozmezí ph 5 10. K jeho zničení dochází za dobu jedné hodiny při ph pod 1,4 nebo nad 13. Citlivý je též k hnilobným procesům, kdy přežívá pouze 2 4 dny v kadáverech. Spolehlivé je použití působení tepla. U masa a masových výrobků je dostatečné působení teploty 100 C po dobu 10 minut. Naproti tomu v soleném, uzeném, chlazeném a mraženém mase vydrží virus až několik měsíců aktivní.
Klasický mor prasat průběh může být od perakutního až po chronický, v závislosti na virulenci viru perakutní, akutní průběh: vysoká horečka (kolem 42 C i vyšší), horší koordinace pohybu, zácpa, průjmy a výrazné kožní hemoragie, zmetání. Úhyn je vysoký 90 100% chronická forma je provázena nechutenstvím a hubnutím, střídáním průjmů a zácpy. Dýchací obtíže se prohlubují. V trusu se objevuje krev a na kůži nekrotické změny. Dále můžeme pozorovat dermatitidy, konjunktivitidy, případně poruchy pohybu
Klasický mor prasat poslední případ u černé zvěře v ČR v roce 1999, poslední sérologický nález v roce 2010 poslední ohnisko u domácích prasat v roce 1997 vakcinace je v ČR od roku 1992 zakázána legislativa: zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka (transponovaná směrnice Rady 2001/89/ES, o opatřeních Společenství pro tlumení KMP) rozhodnutí Komise 2002/106/ES schvalující diagnostickou příručku, která zavádí diagnostické postupy, metody odběru vzorků a kritéria pro posuzování laboratorních výsledků k potvrzení KMP
Klasický mor prasat monitoring u domácích prasat o domácích prasat se na klasický mor prasat vyšetřují 3 % poražených prasnic a u všech kanců z jednotlivých dodávek každého chovatele dodaných na jatky, zmetalky a plemenní kanci před přijetím a ve střediscích pro odběr spermatu
Klasický mor prasat monitoring u divokých prasat na území ČR se sérologicky vyšetřuje 5 % odlovených prasat divokých a to do doby prvního pozitivního sérologického vyšetření dále se sérologicky a virologicky vyšetřují všechna nalezená uhynulá divoká prasata
Africký mor prasat virus AMP (AMPV) patří mezi DNA viry a je v současné době jediným zástupcem rodu Asfivirus a čeledi Asfarviridae. Zároveň je jediným známým DNA virem, který je přenášen členovci vysoce odolný ve vnějším prostředí i v materiálech živočišného původu v kontaminovaných výbězích zůstává plně infekční nejméně po dobu jednoho měsíce, v trusu přežívá při pokojové teplotě 11 dnů, v krvi uchovávané při 4 C až rok a půl ve vykostěném vepřovém mase, uskladněném při teplotě 4 C, zůstává infekční po dobu 150 dnů, 140 dnů v sušené šunce a dokonce několik let v mase zmraženém. velmi často nastává přenos nákazy právě prostřednictvím syrových nebo nedostatečně tepelně upravených výrobků obsahujících vepřové maso. virus je spolehlivě ničen vysokými teplotami. Při 56 C je inaktivován za 70 minut a při 60 C již za 20 minut.
Africký mor prasat vysoce kontagiózní onemocnění postihující domácí a divoká prasata všech věkových skupin, způsobující enormní ekonomické a chovatelské ztráty z důvodu vysoké mortality. k infekci dochází oronasálně nebo přes porušenou kůži, nejčastěji kontaktem nebo krví. Přenos aerosolem není významný. inkubační doba 3 21 dní. virémie nastává 2 8 dní po infekci a z důvodů chybění neutralizujících protilátek přetrvává dlouhodobě až několik měsíců. k vylučování viru dochází již od 2. dne po infekci především slinami, sekretem z očí a nosu, aerosolem. Po několika dnech je virus šířen močí, výkaly a semenem. vysoké riziko přenosu při přesunech zvířat a produktů živočišného původu z důvodů velké odolnosti viru.
Africký mor prasat onemocnění se projevuje vysokou horečkou až 42 C, která může podle průběhu trvat i několik dnů. První příznaky se objevují při poklesnutí teploty. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem, zvrací a mají cyanotickou kůži. Klinické příznaky se podobají klasickému moru prasat (KMP), ale průběh je rychlejší. patologickoanatomické změny charakterizuje výrazné zvětšení sleziny na rozdíl od KMP, petechie až ekchymózy v mízních uzlinách, ledvinách, hemoúrie a krváceniny na močovém měchýři
Africký mor prasat - situace ve světě 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Africký mor prasat v ČR se nikdy nevyskytoval v současnosti neexistuje efektivní léčba ani vakcinace není přenosný na člověka monitoring: virologicky se vyšetřují všechna uhynulá divoká prasata; zmetalky, jestliže se jedná o zmetání většího počtu prasnic v krátkém časovém úseku a hromadné úhyny prasat Legislativa: vyhláška č. 202/2004 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání afrického moru prasat (implementace Směrnice Rady 2002/60/ES) rozhodnutí Komise 2003/422/ES, kterým se schvaluje diagnostická příručka pro AMP Litva 24. 1. 2014, Polsko 17. 2. 2014
Africký mor prasat Hlavní kritéria pro považování hospodářství za podezřelé z výskytu AMP: Klinické a pitevní nálezy horečka, zvýšená morbidita a mortalita všech věkových kategorií, horečka s hemoragickým syndromem, krváceniny v mízních uzlinách, ledvinách, slezině a močovém měchýři Nákazové důvody : přímý nebo nepřímý styk s chovem v němž byl potvrzen AMP přímý nebo nepřímý styk s populací divokých prasat, v níž se vyskytl AMP inseminace prasnic spermatem z podezřelého zdroje dodávka prasat u které byl dodatečně prokázán AMP oblasti s výskytem vektorů
Podezřelé hospodářství: Africký mor prasat Vzorky jsou odebírány v souladu s diagnostickou příručkou AMP Živá prasata odběr vzorků krve 5 % prevalence, 95 % spolehlivostí Uhynulá nebo hynoucí prasata pitva nejméně 5 ks odběr vzorků orgánů a tkání pro virologické vyšetření Odběry vzorků: celé uhynulé prase do 100 kg hmotnosti virologické vyšetření: tkáně mandlí, mízních uzlin, sleziny, ledvin, plic a ilea, nesražená nebo sražená krev, v případě rozkladu kadáveru dlouhá kost nebo sternum sérologické vyšetření: vzorek krve
Opatření při podezření z výskytu AMP v hospodářství soupis všech prasat různých kategorií v hospodářství uvádějící u každé kategorie prasat počet prasat již nemocných, uhynulých nebo pravděpodobně nakažených veškerá prasata v hospodářství musí být držena na jejich ustájovacích místech nebo na jiných místech umožňujících jejich karanténu zákaz přesunu prasat do/z hospodářství bez souhlasu KVS nesmí hospodářství opustit žádné vepřové maso a výrobky z něj, sperma, vaječné buňky, krmiva, nářadí, materiály nebo odpady, prostřednictvím kterých se může přenášet virus zákaz odvozu kadáverů bez souhlasu KVS pohyb osob do/z hospodářství a dopravních prostředků s písemným souhlasem KVS vstupy a výstupy musí být opatřeny dezinfekčními prostředky
Opatření v případě potvrzení AMP v hospodářství utracení všech prasat v hospodářství vymezení ochranného pásma o poloměru nejméně 3 km kolem ohniska a pásma dozoru o poloměru 10 km zpracování kadáverů pod dohledem úředního veterinárního lékaře likvidace spermatu, vaječných buněk a embryí pod dohledem úředního veterinárního lékaře dohledání masa poražených prasat a jeho zpracování pod úředním dozorem budovy, dopravní prostředky, vybavení, podestýlka, hnůj, kejda vyčištěny, zbaveny hmyzu a vydezinfikovány epizootologické šetření
Africký mor prasat divoká prasata v případě podezření, nebo potvrzení AMP u divočáků musí být ustanovena odborná skupina složená z veterinářů, lovců, epizootologů a odborníků na volně žijících zvířata skupina asistuje KVS při analýze epizotologické situace, definování infikované oblasti a při realizaci ozdravovacího programu do 90 dní od potvrzení prvního případu musí ČS zaslat Komisi plán opatření k eradikaci onemocnění v definované infikované oblasti v infikované oblasti musí být aplikována vhodná eradikační opatření zahrnující zákaz lovu a zákaz krmení divočáků součástí plánu musí být monitoring nákazy, který musí být v platnosti nejméně 12 měsíců po posledním případu a pro získání statusu území prostého dalších 12 měsíců, to znamená, že území může být prohlášeno za prosté 24 měsíců po posledním případu
Africký mor prasat divoká prasata Vyznačení infikované oblasti: historická a současná geografická distribuce onemocnění výsledek epizootologického šetření populace divočáků (prostorová denzita, farmové chovy) charakter krajiny a existence významných přírodních či umělých překážek, které mají vliv na potencionální možný kontakt mezi prasaty, např. lesy, louky, dálnice, řeky, jezera
Podezření z výskytu nebezpečné nákazy 12 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a změně některých souvisejících zákonů soukromý veterinární lékař, který při výkonu své činnosti zjistí podezření z výskytu nebezpečné nákazy: předběžně vyšetří podezřelá zvířata a kadávery a hrozí-li nebezpečí z prodlení, odebere vzorky k laboratornímu vyšetření uvědomí neprodleně krajskou veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy poskytne chovateli potřebné poučení učinit neodkladná opatření vyžaduje-li to povaha nebezpečné nákazy nebo místní podmínky, setrvá na místě do příchodu úředního veterinárního lékaře a sleduje zdravotní stav zvířat
Děkuji za pozornost