Plán Barbarossa a vypuknutí světové války Plán Barbarossa a vypuknutí světové války Po napadení Polska Hitlerem (1. září 1939) vyhlásila Velká Británie a Francie Německu válku (3. 9. 1939). 14. 6. 1940 Hitler napadl a obsadil Francii. 10. 7. 31. 10. 1940 proběhla bitva o Anglii mezi německou Luftwaffe a britskou Royal Air Force. Za Anglii bojovalo také 80-90 československých pilotů exulantů. Válka se šíří v Evropě i v Africe Od napadení a obsazení Francie nacistickým Německem do útoku na SSSR uplynul přesně jeden rok. Válka se mezitím rozšířila z Evropy i do Afriky. Itálie tam bombardovala britské strategické objekty v Keni, v Egyptě a v Súdánu. Byla to pro Německo medvědí služba a Mussoliniho privátní akce. Itálie napadá i Řecko a Albánii. Hitler v té době věřil, že se mu mocnosti podařilo zastrašit a že válka je u konce. Anglie však proti Itálii zasahuje a Mussolini je nucen prosit Hitlera o pomoc. Operace Barbarossa V prohitlerovské Jugoslávii došlo hned po napadení Polska k převratu a vlády se zmocnila prosovětská koalice. Brzy nato byla Jugoslávie napadena Německem. 17. 4. 1941 byla rozdělena na Nezávislý stát Chorvatsko v čele s Ante Paveličem, Slovinsko a Srbsko (rozděleny mezi Německo,
Maďarsko a Itálii). Rudolf Hess, Hitlerův zástupce v NSDAP, obergrupenführer SS a SA a říšský ministr bez portfeje, vyjednavač Německa s Velkou Británií, odjel tajně 10. 5. 1941 do Londýna vyjednávat příměří. Plán Barbarossa byl kompletní, 22. 6. 1941 Německo napadlo Sovětský svaz a II. světová válka se stala válkou světovou. Friedrich I. Barbarossa (Rudovous) Bojovník za čest Říše římské, německý a římský král a císař, křesťan a křižák. Syn Friedricha II., Vévody švábského Jednookého a jeho první manželky Judity Vévodkyně bavorské. Římským králem byl jmenován 4. 3. 1152. O tři roky později byl korunován římským císařem. Proslul zejména boji s italskými městy a jejich připojením ke Svaté říši římské. Po pádu Jeruzaléma se přidal se svým vojskem ke třetí křížové výpravě, cestou však zahynul. Plán Barbarossa direktiva č. 21 Podle germánského krále Friedricha Barbarossy byl nazván i plán napadení SSSR. Zpracoval ho generál plukovník Friedrich Paulus (částečně plán opsal od ruského generála jezdectva A. A. Brusilova, bojujícího v I. světové válce) na dobu od 21. 7. do 18. 12. 1941. Původně měl být útok zahájen už na jaře. Předpokládalo se bleskové rozdrcení sil Rudé armády na západ od řek Dněpr a Západní Dvina. Po rozdrcení Rudé armády plán počítal s uchvácením Leningradu, Moskvy a Donbasu a s dalším postupem na Archangelsk, Volhu, Astrachaň. Blesková operace měla trvat maximálně 3 4 měsíce, do příchodu podzimu a zimních mrazů. Rozdělení německé armády při útoku na SSSR Německá armáda byla rozdělena na tři fronty. Skupina Sever (leningradská) 16. a 18. polní armáda a 4. tanková skupina. Celkem 29 divizí, včetně 6 tankových a motorizovaných. Velitelem byl generál polní maršál Wilhelm Ritter von Leeb. Ze vzduchu podporovalo Severní armádu 1070 bojových letadel první letecké flotily. Cílem bylo obsadit Leningrad a celou oblast Pobaltí. Také likvidace sovětské baltické flotily. Skupina Střed (smolenská) 4. a 9. polní armáda a 2. a 3, tanková skupina. Celkem 50 divizí, včetně 15 tankových a motorizovaných a dvou brigád. Velitelem byl generál polní maršál Fedor von Bock. Ze vzduchu je podporovala druhá letecká flotila (1680 bojových letadel). Cílem bylo zničit Rudou armádu v Bělorusku a postupovat na Moskvu. Hlavní strategická linie. Skupina Jih (kyjevská) 6., 11. a 17. německá armáda, 3. a 4. rumunská armáda, maďarský korpus a 1. německá tanková skupina. Celkem 57 divizí, včetně 9 tankových a motorizovaných. Dále 13 brigád, včetně dvou tankových a motorizovaných. Velitelem byl generál polní maršál Gerd von Rundstedt. Cílem bylo zničit Rudou armádu na Ukrajině, zabrat průmyslový Donbas a postupovat na Kavkaz.
Směry útoku na SSSR Němci chtěli bleskovým útokem využít slabost a nedostatečnou připravenost sovětské armády zejména mohutnými klíny tanků a motorizované pěchoty ve spolupráci s letectvem. Celkové nasazení německé a přidružených armád. Celkem Hitler nasadil proti Sovětskému svazu 4 050 000 vojáků, 4 215 tanků, 43 812 děl a minometů a 3 909 letadel. Spolupracující Rumunsko a Maďarsko nasadili 850 000 vojáků, 402 tanky, 6 673 děla a minomety a 964 letadel. Hitler stavěl na, podle něho, rasové méněcennosti Rusů (Slovanů) a počítal s bezpodmínečným úspěchem plánu Barbarossa. Dnes je známo, že Hitler podepsal plán Barbarossa 18. 12. 1940. Podepsal ho v 9 kopiích, z nichž 4 postoupil velení Wehrmachtu. Zbytek uložil do sejfu. Ke Stalinovi se informace o plánu dostaly během 10 dnů. Koncem února 1941 měl Stalin Hitlerův plán v rukou. Přesto nezměnil rozložení vojsk, nepřipravoval armádu na německý útok a zapříčinil tak mnohé oběti mezi vojáky i civilisty. Rudá armáda také silně cítila ztráty, které v ní proběhly během stalinských čistek na konci 30. let. Nejvyšší sovět vyhlásil v den útoku mobilizaci ročníků 1905-18 a prohlásil napadené pohraničí za frontu. Následujícího dne byl vytvořen Hlavní stan vrchního velení branných sil SSSR v čele s J. V. Stalinem. Průmysl byl změněn na válečný stav a evakuovaly se ohrožené oblasti. V počátcích Němci dosahovali značných úspěchů a Rudá armáda se stahovala stále více do vnitrozemí. Vzplály úporné boje o Leningrad a Smolensk. Na jihu Němci obsadili Krym a průmyslovou oblast Donbasu. Cílem byla Moskva, sídlo tisícileté ruské říše.
Přehled smluv a Hitlerova koalice V Berlíně byl podepsán 27. 9. 1940 tzv. Pakt tří mocností (Německo, Itálie, Japonsko). Během následujících 6 měsíců dohodu podepsali ještě Slovensko, Rakousko, Rumunsko, Chorvatsko, Maďarsko, Srbsko, Černá Hora a Bulharsko. Pakt stanovil sféry vlivu nacistického bloku při stanovení nového světového uspořádání a také podmínky vzájemné vojenské spolupráce. Německu a Itálii byla stanovena vedoucí úloha v Evropě, Japonsku v Asii. Tématická galerie 1 of 7 Operace Barbarossa
Směry útoku na SSSR Evropa v roce 1940-41 Operace Barbarossa včetně jmen velitelů
Směry útoku na SSSR Fridrich I. Barbarossa, německý a římský císař
Fridrich I. Barbarossa, německý a římský císař
Mezinárodní smlouvu mezi Německem a Japonskem proti Komunistické internacionále ze dne 25. 11. 1936 podepsala o rok později i Itálie. V roce 1941 ji podepsaly také Mandžusko, Finsko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Bulharsko, Rumunsko, Dánsko a Španělsko. Země se zavázaly bojovat proti komunistické propagandě a v případě války jednoho se SSSR zachovat neutralitu. Závěr Tento článek je více méně dokumentární. Chtěl bych v něm čtenářům přiblížit situaci ve světě, jak po uzavření Paktu Molotov-Ribbentrop a obsazení Polska Německem a SSSR fungoval dále. Hitler bez problémů obsadil Francii a žádný západní spojenec jí nepřišel pomoci. Zastrašoval i Velkou Británii, ale ta s ním brzy uzavřela příměří. Obsazoval další země v Evropě a stále proti němu nikdo neprotestoval. Evropa buď s Hitlerem spolupracovala, nebo byla obsazena a podrobena, nebo jen klidně čekala, až napadne tisíciletou ruskou říši. Toto čekání trvalo od roku 1938 do roku 1944, kdy už hnala Rudá armáda nacistická vojska zpět do Evropy a začala osvobozovat okupovaná území. Teprve pak se Západ přidal. Proč tak pozdě? Nechtěl chybět při novém dělení vlivu v Evropě? Valerij X Zdroj: Istorija Rossii XX. vek díl 85 Plan Barbarossa https://www.youtube.com/watch?v=u4fvnv9xa_4&index=82&list=plf37876d72662acb8 Istorija Rossii XX. vek díl 86 Katastrofa https://www.youtube.com/watch?v=tlvomzmqcd4&index=83&list=plf37876d72662acb8