Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Transkript

1 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná - Ráj 8. a 9. ročník Rozšířená Dějepis Přepadení SSSR Petra Olbřimková - Dějepis

2 Obsah: VÁLKA SE SOVĚTSKÝM SVAZEM PŘEPADENÍ SSSR HITLERŮV PLÁN NA PŘEPADENÍ SSSR PŘEPADENÍ SSSR A PRŮBĚH BOJŮ

3 Válka se Sovětským svazem přepadení SSSR V této kapitole se dozvíte: o plánu Adolfa Hitlera na přepadení SSSR; o spojencích Hitlera v boji proti SSSR; o obléhání Leningradu, bitvě u Stalingradu, bitvě o Moskvu; o postupu vojsk a o zastavení postupu německých vojsk; Budete schopni: pohovořit o válce Německa se Sovětským svazem; Klíčová slova této kapitoly: Plán Barbarossa, , Moskva, Leningrad, Stalingrad Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1,5 h 1 Hitlerův plán na přepadení SSSR Boj proti bolševismu náležel společně se získáním životního prostoru na východě mezi hlavní motivy Hitlerovy politické kariéry. Vlastní tažení proti Sovětskému svazu, jež mělo být podle nacistické rasové ideologie vedeno jako vyhlazovací válka, bylo připravováno již od vítězství nad Francií v létě Operace Barbarossa, jak byl výsledný plán pojmenován, předpokládala rozdělení německých vojenských sil do třech skupin armád: Skupina armád Sever - na severu měly být obsazeny pobaltské státy a Leningrad Skupina armád Střed, na níž spočívala hlavní tíže tažení, měla postoupit přes Bělorusko a dobýt Moskvu Skupina armád Jih - spolu s Rumuny, Italy a Maďary měla okupovat Ukrajinu (úrodná část = zásoba obilí, uhelná ložiska) a měla se dostat až ke Kavkazu ropná pole Za operační cíl, jehož mělo být dosaženo, byla stanovena linie spojující města Archangelsk a Astrachaň. Hitlerův plán a předpoklady: - do konce roku 1941 ovládnout celou Evropu, aby pak mohl do války s USA - válka se SSSR měla trvat cca 6 týdnů, pomáhat mělo Japonsko mělo zaútočit z východu, ale Hitler nevěděl, že má Japonsko smlouvu se SSSR o neútočení (duben 1941) 3

4 - myslel si, že ho v boji proti SSSR (bolševismu) podpoří Velká Británie a USA, ale Churchill (VB) se vyjádřil, že trvá na tom, co kdy řekl o komunistech, ale že každý, kdo bojuje proti Hitlerovi, je jejich spojencem, obdobně se vyjádřil i Roosevelt (USA) - Hitler proti SSSR nebojoval sám, na jeho stranu se přidaly: o Pobaltské národy (Litva, Lotyšsko, Estonsko) = pro, které to byla příležitost vymanit se z bolševické nadvlády o Finové, Rumuni = kteří doufali, že získají zpět území, která jim SSSR zabral o Spojenci Maďaři, Slováci, Chorvati a Italové 4

5 2 Přepadení SSSR a průběh bojů napadení 22. června 1941 ve 3:15 hodin, kdy 3 miliony německých vojáků s 3600 tanky překročily sovětské hranice, Nacistické Německo porušilo pakt o neútočení a bez vyhlášení války přepadlo Sovětský svaz přesuny německých armád byly dobře patrné celé měsíce před začátkem tažení, Stalin, jehož důvěra v sovětské vojenské kapacity byla otřesena zimní válkou, odmítal vykonat jakákoli protiopatření, jež by mohla vyprovokovat Němce. Rudá armáda byla tudíž útokem naprosto zaskočena, třebaže měla nad Němci převahu v tancích i v letadlech, její jednotky nebyly však plně mobilizované ani připravené k boji, byl zcela zanedbaný logistický úsek a nedostatek spojovací techniky (zejména vysílaček a drátů k polním telefonům), což výrazně snižovalo bojeschopnost Rudé armády jako celku a tak Rudá armáda nebyla schopna klást účinný odpor. Obzvláště sovětské letectvo bylo značně poničeno německými nálety první den útoku Německý útok byl veden ve třech směrech: Pobaltí, Leningrad - Skupina armád Sever pod velením polního maršála rytíře von Leeb Brest-Litevsk, Smolensk, Moskva - Skupina armád Střed pod vedením maršála Bocka Ukrajina, Doněcká pánev - Skupina armád Jih pod vedením maršála Rundstedta Německá armáda uplatňovala taktiku bleskové války, kterou s úspěchem využila v Polsku i ve Francii. Prvních čtrnáct dní postupu bylo ohromující, když Němci postoupili o 300 až 600 km. Jediným nedobytým městem byl Brest-Litevsk, kde zbytky obránců bojovaly ještě měsíc po prvním útoku. Německá vojska stylem bleskové války postupovala až do podzimu. Německé síly deroucí si cestu plání kdesi v SSSR 5

6 Postup německé armády a obrat ve válce: Skupina armád Sever v září 1941 oblehla Leningrad (město nedobyli, ale obléhali ho až do ledna 1944 tzv. blokáda Leningradu) Obležení Leningradu (8. září leden 1944; Leningrad - dnes Sankt Peterburg, Petrohrad) představuje jednu z klíčových bitev Velké vlastenecké války. Leningrad byl v obležení německých a finských vojsk téměř 900 dnů. Nad městem docházelo k leteckým soubojům, do boje se zapojili i námořníci z vyřazených lodí, včetně revolučního křižníku Aurora. Hitler používal ke zničení města jakýchkoliv prostředků včetně toho, že v některých dnech na něj nasměroval přes 1000 bombardérů současně. I když německé jednotky do města nikdy nevstoupily, byly ztráty na lidských životech v obleženém městě ohromné. Zahynulo přes půl milionu civilistů. V průběhu blokády se zásoby potravin v obleženém městě tenčily a došlo k prudkému snížení přídělů. V této chvíli závisel osud města na vodní trase přes Ladožské jezero. V důsledku blokády se denní dávky chleba snížily na 200 gramů pro dělníky a techniky a 100 gramů pro kancelářské pracovníky, rodinné příslušníky a děti, což stěží postačovalo k tomu, aby se normální člověk udržel při životě. V zimě roku bylo město bez elektrického proudu. Dopravu na ulicích vyřadily silné mrazy a voda se musela přivážet ze zamrzlé řeky Něvy. Z vojenského hlediska by pádem Leningradu a kotle u Oranienbaumu bylo odzbrojeno téměř 40 sovětských divizí. Stejně velký význam by mělo i vyřazení Leningradu jako zbrojního centra. Vždyť tanková továrna i dělové a muniční závody po celou válku vyráběly a zásobovaly Rudou armádu dodávkami zbraní. Pád Leningradu by navíc uvolnil 18. německou armádu pro jiné operace, zatímco tady musela až do roku 1944 hrát úlohu stráží. Skupina armád Střed koncem září se dostala až k Moskvě, ale nepodařilo se jí prolomit obranu města, sovětská armáda v prosinci přešla do protiútoku - Operace Tajfun - bitva o Moskvu - začala 30. září Po dobytí Smolenska se němečtí generálové zasazovali za okamžitý útok na Moskvu, která byla nyní vzdálená jen 400 kilometrů. Hitler však považoval za důležité ovládnout ukrajinské zemědělské a průmyslové zdroje, ačkoli krátce po začátku tažení nařídilo sovětské vrchní velení (Stavka) demontování veškerého těžkého průmyslu a jeho evakuaci ze západních regionů do oblastí za Ural. Hitler proto skupině armád Střed nařídil zastavit postup na sovětské hlavní město a obrátit se na jih. Po šestitýdenní pauze obnovila skupina armád Střed 2. října svůj útok na Moskvu (operace Tajfun). Německý postup však záhy zpomalily podzimní deště, jež proměnily ruské cesty v bláto. O měsíc později udeřily první mrazy. 15. listopadu zahájili svoji finální ofenzívu proti Moskvě, jež měla být provedena obrovitým obchvatem města. Na konci měsíce stály předsunuté jednotky Wehrmachtu sotva 30 kilometrů od Kremlu, vyčerpaní němečtí vojáci se ale ocitli na pokraji svých sil. Do 5. prosince byl celý německý postup zastaven. Následujícího dne zahájily čerstvé sibiřské divize maršála Žukova, oplývající moderními tanky T-34, sovětský protiútok, který do začátku ledna 1942 zatlačil příliš roztažené německé linie o 200 kilometrů zpět. Sovětský tank T 34 6

7 Skupina armád Jih postupovala nejdéle, až do července 1942, kdy se dostala ke Stalingradu bitva o Stalingrad. Německá armáda se nakonec vzdala a to v únoru 1943 definitivně byl zastaven německý postup Poznámka: Stejně jako v Polsku postupovaly za jednotkami Wehrmachtu Einsatzgruppen SS, které nemilosrdně likvidovaly veškeré židovské obyvatelstvo a politické komisaře. Na těchto zvěrstvech se leckdy podílel i Wehrmacht. S obdobnou krutostí a brutalitou bylo nakládáno rovněž se zajatými příslušníky Rudé armády, s partyzány i s civilisty. Namísto bleskové války teď Němce a jejich spojence čekala dlouhá, vyčerpávající válka, na niž nebyli připraveni. Konec bleskové války a Hitlerova plánu Barbarossa. Operace Barbarossa byla zahájena 22. června 1941 a skončila v prosinci 1941, když vyčerpaná německá vojska nedokázala v krutých zimních podmínkách a za sílícího odporu Rudé armády pokračovat ve svém postupu a přešla do obrany. Ačkoliv lze německé tažení v průběhu Barbarossy považovat za vítězné, šlo o vítězství velice draze zaplacené a nedostačující, neboť nestačilo k tomu, aby byl SSSR zlomen, a dlouhodobější válku si Německá říše a její spojenci nemohli dovolit. V následujících letech se začala prosazovat převaha průmyslu Spojenců (hlavně SSSR, USA a Velké Británie) a jejich rostoucí bojové zkušenosti takovým způsobem, že mu Německo a jeho satelity nakonec nedokázaly vzdorovat. Shrnutí kapitoly Operace Barbarossa byla zahájena 22. června 1941 a skončila v prosinci 1941 Skupina armád Sever v září 1941 oblehla Leningrad (město nedobyli, ale obléhali ho až do ledna 1944 tzv. blokáda Leningradu) Skupina armád Střed koncem září se dostala až k Moskvě, ale nepodařilo se jí prolomit obranu města, sovětská armáda v prosinci přešla do protiútoku - Operace Tajfun - bitva o Moskvu - začala 30. září 1941 Skupina armád Jih postupovala nejdéle, až do července 1942, kdy se dostala ke Stalingradu bitva o Stalingrad. Německá armáda se nakonec vzdala a to v únoru 1943 definitivně byl zastaven německý postup Použité materiály: Učebnice Dějepis 9 - SPN - ISBN Konec kapitoly 7