Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech

Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech Regionální dějepisně zeměpisný katalog Třeboňska Zpracováno v rámci projektu " Vzdělávání pro konkurenceschopnost - konkurenceschopnost pro Třeboňsko", registrační číslo CZ.1.07/1.1.10/02.0063

RYBNÍKY NA TŘEBOŇSKU Zakládání informace Třeboňská rybniční pánev se nachází na území, které bylo v dávných dobách pokryto neproniknutelným příhraničním hvozdem. Rozsáhlejší kolonizace přišla až s četnými klášterními řády a s osidlováním Třeboňska Vítkovci a jejich poddanými, kteří započali s rozsáhlou přeměnou krajiny. Budovali haťové cesty, žďářili lesy, vysoušeli bažiny a zakládali nové rybníky. Hráze některých rybníků sloužily jako spojovací cesty v močálovém území a rybníky samotné sloužily jako zásobárna vody či pro pohánění vodních kol mlýnů a hamrů. První odvodňovací stoky Viléma z Landštejna daly základ soustavě umělých nádrží a bohaté rybí produkci jakožto prvnímu ekonomickému využití krajiny. Těžiště hospodaření a obživy zde proto na počátku nebylo v zemědělství, ale v rybníkářství. Významný podnět k zakládání rybníků dal Karel IV., který nařídil budovat rybníky pro hojnost ryb a pro využití půdy. Z tohoto období pochází jeden z největších rybníků Dvořiště, který se nachází u Lomnice nad Lužnicí. Vysoké zisky z prodeje kaprů na domácím i zahraničním trhu vyvolaly na konci 15. století v celém království velkou rybníkářskou aktivitu, která vyvrcholila za velmi příznivých podmínek na Třeboňsku. Příliš zamokřená, k zemědělství nevhodná půda

s četnými potoky, které zajišťovaly dostatek vody, přímo vybízela k dalšímu zakládání rybníků. Za Rožmberků a Krajířů se Třeboňsko dočkalo zakládání rybničních soustav. Jednalo se o stovky rybníků doplněných náhony a stokami. Největší rozmach v budování rybníků na Třeboňsku přineslo 16. století, které je též nazýváno zlatým rybníkářským věkem. V tomto období se do projektování vodohospodářských objektů pouští nejznamenitější stavitel, Štěpánek Netolický. Kromě rybničních velikánů jakými jsou rybníky Velký Tisý, Koclířov, Káňov, Opatovický, Záblatský nebo Horusický, vyměřil a vybudoval Zlatou stoku, která zmíněné rybníky propojuje a napájí. Zlatá stoka si dlouho udržela primát nejdelší umělé stoky v Evropě (45 km dlouhá). Štěpánkovým nástupcem se stal Mikuláš Ruthard z Malešova, který nám zanechal velké rybníky v okolí Chlumu u Třeboně. K největším patří rybníky Staňkovský a Hejtman. Rybníkářské dílo završuje Jakub Krčín z Jelčan stavbou rybníka Svět a současného největšího rybníka v České republice Rožmberk. Rožmberská soustava rybníků nemá v celém světě obdoby, proto je (společně s renesanční Třeboní) předmětem ochrany jako světové kulturní dědictví. Avšak mnoho rybníků bylo poznamenáno třicetiletou válkou, kdy bylo mnoho z nich vypáleno a později dobou Josefa I., kdy se mnoho rybníků zrušilo. Až v druhé polovině 19. století, zásluhou Josefa Šusty, znovu nastala doba rybníkářství příznivá. A na počátku 20. století byl výnos ryb na Třeboňsku již o 200-300 % vyšší než v polovině 19. století. Kvůli vymizení běžné pobřežní a vodní vegetace se musela později produkce snížit. Na menších produkčních rybnících se na počátku 20. století začaly budovat kachní farmy. Význam rybníků Téměř 500 rybníků zde pokrývá více než 10 % rozlohy oblasti. Člověkem založené rybníky nahradily během několika staletí v krajině chybějící přírodní jezera a umožnily rozšíření mnoha společenstev a druhů vázaných na rybniční okraje s rozsáhlými mělčinami porostlými rákosem, orobincem a ostřicemi. Rybníky mají v krajině mnoho funkcí: slouží k chovu ryb, zadržují značné množství vody a příznivě ovlivňují podnebí oblasti i průběh povodní. Také jsou velmi důležité pro rostliny a živočichy, neboť jsou jejich nenahraditelným životním prostředím. Nejcennější místní rybníky jsou od roku 1990 chráněny jako mokřady mezinárodního významu podle Ramsarské konvence, a to pod souhrnným názvem Třeboňské rybníky. Na jejich hladinách a v mělkých pobřežních pásech se vyskytuje mnoho druhů vodních ptáků, pro které jsou rybníky hnízdištěm, potravní základnou, shromaždištěm nebo tahovou zastávkou.

Některé rybníky (seřazeno podle velikosti) Poloha vybraných rybníků

Rybník Rožmberk GPS souřadnice: 49 2' 44.275953" N, 14 46' 41.9805908" E Rožmberk leží 2 km severně od města Třeboně. Díky své rozloze vodní plochy 489 ha (HULE, Miroslav. Rybníkářství na Třeboňsku: Historický průvodce. Třeboň: Carpio, 2000, 2003. 251 s.), která jej činí největším českým rybníkem, si získal přezdívku české moře. Jeho hráz je dlouhá téměř 2,5 km a až 11 m vysoká. Těmito parametry převyšuje jiné rybniční velikány v Evropě. Na hrázi rostou mohutné 150 až 400 let staré duby. Rybník Rožmberk je vlastně přehrada nad řekou Lužnicí. Byl postaven v letech 1584 až 1590 podle návrhu proslulého stavitele Jakuba Krčína z Jelčan. Na stavbě díla se podílelo nad 800 lidí. Založení tohoto rybníka promýšlel již Štěpánek Netolický, ale kvůli vysokým nákladům nemohl dílo realizovat. Také si byl vědom, že by žádná hráz neodolala množství vody z povodí řeky Lužnice. Proto Krčín současně s Rožmberkem založil Novou řeku, která odvádí část vody Lužnice do řeky Nežárky. Rybník byl dokončen v roce 1590, čímž byl završen zlatý rybníkářský věk v českých zemích. Rozloha rybníka byla větší než dnes (odhaduje se na 1000 1060 ha). Jeho primární funkcí je chov ryb. Kromě toho byla v roce 1922 pod hlavní výpustí vybudována malá vodní elektrárna s výkonem 240 kw. Přestože existuje po celém světě mnoho drobných elektráren, využívajících vodní energii, žádná není založena pod hrází umělého vodního díla, jehož primární funkcí je chov ryb.

Horusický rybník GPS souřadnice: 49 9' 28.4740308" N, 14 40' 28.7200928" E Horusický rybník je třetím největším rybníkem v Čechách a druhý největší rybník na Třeboňsku. Rozloha jeho vodní plochy činí 415 ha (HULE, Miroslav. Rybníkářství na

Třeboňsku: Historický průvodce. Třeboň: Carpio, 2000, 2003. 251 s.). Leží v ploché kotlině jihozápadně od Veselí nad Lužnicí. Hráz rybníka je dlouhá 730 m a vysoká až 11 m. Je významným útočištěm vodních ptáků, v zimě zde lze spatřit orla mořského. Tento rybník byl vybudován v letech 1511 až 1512 a je dílem Štěpánka Netolického. Na jeho místě stála vesnice Oslov. Rybník je poměrně mělký a je mimořádně úrodný patří k nejvýnosnějším. Na jihovýchodní straně rybníka se nachází národní přírodní rezervace Ruda, která poskytuje ochranu slatinnému rašeliništi s řadou ohrožených rostlinných druhů. Na západní straně rybníka se nachází přírodní rezervace Horusická blata. Chráněné jsou rašelinné louky a rašeliniště, která jsou veřejnosti nepřístupná.

Rybník Dvořiště GPS souřadnice: 49 3' 52.3131673" N, 14 39' 49.7872925" E Rybník se nachází severozápadně od Třeboně u obce Smržov. Je to jeden z nejstarších českých rybníků. Na Třeboňsku je třetím největším rybníkem. Přesto má hráz dlouhou pouze půl kilometru a vysokou 10 metrů. Na místě rybníka bylo zřejmě kdysi jezero přehrazené skalním prahem, který se nám dochoval. Najdeme jej u kamenné výpusti, která si zachovala středověký charakter. Rybník byl založen prolomením skály již v letech 1363 až 1367 tehdejším majitelem lomnického panství, což z něj činí druhý nejstarší rybník na jihu Čech. O několik let později byl rozšířen a roku 1582 zvětšen Jakubem Krčínem z Jelčan. Ten zvýšil a zpevnil hráz a přejmenoval rybník na Věrný. Toto jméno se však nikdy neujalo, a proto známe původní jméno Dvořiště, které rybník dostal zřejmě po blízkém dvorci, jehož pozůstatky jsou patrné dodnes. Rybník se využívá nejen k chovu kapra a dalších druhů sladkovodních ryb, které jdou po výlovu přímo do prodeje, ale i k rekreaci. Na jižní straně rybníka je rozsáhlý kemp s velmi hezkou pozvolnou písčitou pláží. Je zde i velká loděnice pro jachtaře a v srpnu se pořádá závod Modrá stuha Dvořiště. Na březích rybníka se také nachází rozsáhlá chatová oblast a na západním okraji rybníka nalezneme přírodní rezervaci Dvořiště s výskytem mokřadních společenstev.

Rybník Velký Tisý GPS souřadnice: 49 3' 35.7112332" N, 14 43' 8.4681702" E Rybník leží asi 10 km severoseverozápadně od Třeboně u obce Lomnice nad Lužnicí. Má velmi členité pobřeží, po jižním a západním obvodu teče Zlatá stoka, ze které je rybník i

naháněn. Hráz rybníka je dlouhá 2 km a je porostlá starými duby. Rybník je mělký má hloubku pouze okolo jednoho metru. Má několik ostrovů a poloostrovů. Rybník Velký Tisý nechal v roce 1505 postavit Štěpánek Netolický. Je to první velké dílo tohoto slavného stavitele, a proto se o tomto roce mluví i jako o počátku velké rybníkářské éry Štěpánka Netolického. Štěpánkův nástupce Jakub Krčín tento rybník v roce 1569 rozšířil na nynější velikost. Pod hrází rybníka Velký Tisý zřídil již sám Štěpánek Netolický první velké sádky na Třeboňsku, a to u dvora Šaloun. Velký Tisý je dominantním rybníkem národní přírodní rezervace s názvem Velký a Malý Tisý. Tato lokalita je také jednou z nejvýznamnějších ornitologických rezervací u nás. Hnízdí zde celá řada vodního a mokřadního ptactva. V této oblasti se také pravidelně zastavují ptáci letící do teplých krajů. V létě tu hnízdí i husa velká a uvádí se, že na začátku podzimu se tady shromažďují až tisíce divokých kachen. Rezervace je pozoruhodná i tím, že zde pravidelně hnízdí orel mořský.

Záblatský rybník GPS souřadnice: 49 6' 25.90917" N, 14 40' 21.3043213" E Rybník Záblatský je pátý největší rybník na Třeboňsku. Leží poblíž obce Záblatí, mezi níž a rybníkem protéká Zlatá stoka. Záblatský rybník má plochu 305 ha (HULE, Miroslav. Rybníkářství na Třeboňsku: Historický průvodce. Třeboň: Carpio, 2000, 2003. 251 s.), jeho hráz je dlouhá téměř 1,5 km a patří mezi nejvýnosnější rybníky třeboňského rybářství. Rybník Záblatský dal vybudovat v letech 1475-1479 Zdeněk ze Šternberka. Podle některých historických pramenů byl již ve 14. století tento rybník napuštěn z rybníka Dvořiště a ze Záblatského pak rybník Bošilecký. Toto propojení zaniklo až se stavbou Zlaté stoky. Poté co rybník přešel do majetku Rožmberků, byl ihned rozšiřován, a to v letech 1513-1519 stavitelem Štěpánkem Netolickým. K dalšímu zvětšení rybníka došlo v roce 1580. Toto zvětšení rybníka zvýšením jeho hráze prosadil a realizoval v letech 1580-1582 Jakub Krčín z Jelčan a rybník pojmenoval jako Oplatil. Při těchto stavebních pracích byla hráz zesílena a osázena duby a rybník tak nabyl dnešní podoby. Na Záblatském rybníku osvědčil Štěpánek Netolický svůj vodohospodářský důmysl. Rybník zde lze nahánět také ze Zlaté stoky a při jeho vypouštění vodu vracet zpět do jejího toku.

Staňkovský rybník GPS souřadnice: 48 58' 54.4593595" N, 14 57' 51.5629578" E Staňkovský rybník je šestým největším rybníkem na Třeboňsku a zároveň nejdelším jihočeským rybníkem. Rybník leží na východní straně Třeboňska poblíž Chlumu u Třeboně a

tvoří svým levým břehem hranice mezi Čechami a Rakouskem. Tento rybník je dlouhý téměř 7 km, u hráze hluboký až 11 m a jeho obvod činí necelých 25 km (Třeboňský kapr [online]. 2009 [cit. 2011-11-27]. Rybník Staňkovský. Dostupné z WWW: http://www.trebonskykapr.cz/rybnik-stankovsky). Je však nejméně výnosným rybníkem zdejší oblasti. Rybník založil v roce 1550 Mikuláš Ruthard z Malešova jako údolní přehradu na Koštěnickém potoce. Původně byl rybník nazván Velký Soused, později Velký Bystřický. Hráz rybníka je poměrně vysoká. Předpokládá se, že původně zde bylo jezero uzavřené skalním prahem, do něhož je prolámána štola pro základovou výpust. Rybník má dodnes jezerní charakter, je čistý a pro standardní chov kapra nevhodný. Proto je využíván pro rekreaci, koupání a rekreační rybaření. Staňkovský rybník patří mezi nejkrásnější jihočeské rybníky, má písčité dno i pláže a jeho břeh je pokryt lesy.

Rybník Svět GPS souřadnice: 48 59' 44.541518" N, 14 45' 7.4295044" E Svou rozlohou 201 ha (HULE, Miroslav. Rybníkářství na Třeboňsku: Historický průvodce. Třeboň: Carpio, 2000, 2003. 251 s.) je sedmým největším rybníkem Třeboňska. Nachází se na jižním okraji města Třeboně. Celková délka hráze je 1525 m, hráz je místy v základně široká až 60 m. Hráz je téměř po celé své délce osázena krásnými vzrostlými duby, které zpevňují jeho hráz. Rybník je napájen ze Spolského potoka a z Opatovického rybníka. Po povodni roku 2002 byl vybudován bezpečnostní přeliv pro odvedení velkých vod mimo město na Mokré louky. Za zrozením tohoto rybníku stojí Jakub Krčín z Jelčan, který měl představu postavit rozlehlý rybník, sahající až k městským branám. Za podpory Viléma z Rožmberka byl mezi lety 1571 a 1574 vybudován rozlehlý rybník. Při jeho stavbě byly zatopeny rozsáhlé plochy nejen louky, pole, ale také Svinenské předměstí Třeboně a Nové Město. Za to byl Krčín často kritizován a také proto dostal rybník jméno Nevděk. Protože byl Nevděk svou velkou vodní plochou hrozbou pro město Třeboň, došlo k rozdělení rybníku na rybníky Opatovický a Svět. Rybník je využíván přednostně pro rybochovné účely. Od 20. století slouží částečně jako rekreační plocha. Pravidelně zde probíhají závody ve veslování a vyhlídkové jízdy motorovou lodí. Kolem celého rybníka Svět vede vycházková trasa naučné stezky Cesta kolem Světa.

Rybník Koclířov GPS souřadnice: 49 4' 12.7597736" N, 14 41' 42.2598267" E Rybník Koclířov se nachází na severozápad od města Třeboň, mezi rybníky Dvořiště a Velký Tisý. S rozlohou 192 ha (HULE, Miroslav. Rybníkářství na Třeboňsku: Historický průvodce.

Třeboň: Carpio, 2000, 2003. 251 s.) se řadí mezi 10 největších rybníků na Třeboňsku. Hráz porostlá staletými duby odděluje tento rybník od sousedního rybníku Velký Tisý. Rybník je napájen z rybníka Dvořiště a ze Zlaté stoky, která ho přibližně za tří čtvrtin obtéká. Koclířov je jedno z prvních vodních děl Štěpánka Netolického z let 1491-1495. Původně se Koclířov dělil na Starý a Nový. V roce 1516 však rybník Štěpánek upravil a rozšířil do dnešní podoby. Uprostřed rybníka je ostrov obývaný racky chechtavými. Opatovický rybník GPS souřadnice: 48 58' 58.5151153" N, 14 46' 12.6264954" E

Opatovický rybník patří mezi nejstarší rybníky na Třeboňsku. Leží jižně od Třeboně směrem na obec Domanín. Svou rozlohou 160 ha (HULE, Miroslav. Rybníkářství na Třeboňsku: Historický průvodce. Třeboň: Carpio, 2000, 2003. 251 s.) je desátým největším rybníkem Třeboňska. Rybník Opatovický vznikl v roce 1367. Z historických pramenů je zřejmé, že rybník byl pojmenován podle vesnice Opatov, která při založení rybníků zanikla. Původně byly založeny rybníky dva. Jeden z nich byl klášterní a druhý panský. V letech 1510-1518 Štěpánek Netolický oba rybníky spojil v jeden velký a zároveň zavedl pod hrází rybníka Zlatou stoku. Od roku 1707 stojí pod hrází rybníka na Zlaté stoce Opatovický mlýn, který původně patřil k třeboňskému klášteru. Mlýn se udržel dodnes a od roku 1963 v něm sídlí Mikrobiologický ústav AV, který se zde zabývá výzkumem řas. Kromě chovu ryb slouží rybník v omezené míře i k rekreaci; na severozápadní straně rybníka se nachází autokemp s písčitou pláží, na východní straně je chatová oblast Doubí.

Rybník Káňov GPS souřadnice: 49 2' 10.6527823" N, 14 44' 39.3113708" E Rybník Káňov je jedenáctý největší rybník Třeboňska. Leží na sever od Třeboně v těsné blízkosti rybníka Rožmberk. Rybník je naháněn Kaňovským potokem a samozřejmě ze Zlaté stoky, která jej na východní straně odděluje od rybníka Rožmberk. Výpust Káňova je tvořena neobvyklými výpustnými troubami z čediče a ústí do Rožmberka. Proto se Káňov musí lovit až po vylovení tohoto velikána. Za rok založení se u rybníka Kaňov uvádí rok 1515, i když rybník existoval již před tímto datem. Rybník Kaňov vybudoval Štěpánek Netolický a poté ještě hráz rybníka zvýšil; později byl rybník zvětšen i Mikulášem Ruthardem a Jakubem Krčínem. Káňov je stejně jako všechny rybníky, které stavěl Štěpánek Netolický, mělký, teplý a nevyniká velikostí, ale bohatou úrodností. Jméno rybníku je od slova káňata, což je v tomto kraji lidové označení pro racky.

Rybník Hejtman GPS souřadnice: 48 57' 51.5834205" N, 14 56' 22.2647095" E Rybník Hejtman leží přímo v centru Chlumu u Třeboně. Jeho rozloha činí pouhých 80 ha (HULE, Miroslav. Rybníkářství na Třeboňsku: Historický průvodce. Třeboň: Carpio, 2000, 2003. 251 s.).

Byl založen v roce 1554 Mikulášem Ruthardem. Množství zdejších kempů a dalších možností ubytování předurčuje tuto lokalitu nejen k hojným návštěvám za účelem rybaření, ale i jiným způsobům rekreace. Rekreanti zde mají k dispozici výborné zázemí ve formě dostupných služeb všeho druhu. Je zde v provozu i koupaliště s tobogánem. Pláže rybníka jsou travnaté, v areálech s placeným vstupem místy i písčité.

Použité zdroje Internet: U Černého čápa [online]. 2008 [cit. 2011-11-27]. Příroda a okolí. Dostupné z WWW: <http://www.ucernehocapa.cz/priroda-a-okoli.html > Třeboňský kapr [online]. 2009 [cit. 2011-11-27]. Třeboňsko. Dostupné z WWW: <http://www.trebonskykapr.cz/trebonsko/> Třeboňsko : Krajina a příroda [online]. 2005-2011 [cit. 2011-11-27]. Třeboňské rybníky. Dostupné z WWW: <http://www.trebonsko.cz/kategorie/rybniky/>. Turistik [online]. 2011 [cit. 2011-11-27]. Okres Jindřichův Hradec - Volný čas - Koupání. Dostupné z WWW: <http://www.turistik.cz/cz/kraje/jihocesky-kraj/okres-jindrichuv-hradec/kategorie/volnycas/koupani/>. Wikipedie : Otevřená encyklopedie [online]. 2010 [cit. 2011-11-27]. Vodstvo okresu Jindřichův Hradec. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/kategorie:vodstvo_okresu_jind%c5%99ich%c5%afv_hradec Rybníky [online]. - [cit. 2011-11-27]. Rybníky a příroda na Třeboňsku. Dostupné z WWW: <http://www.zamky-hrady.cz/7/rybniky.htm> Kniha: HULE, Miroslav. Rybníkářství na Třeboňsku: Historický průvodce. Třeboň: Carpio, 2000, 2003. 251 s) DYKYJOVÁ, Dagmar. Třeboňsko: Příroda a člověk v krajině pětilisté růže. Třeboň: Caprio, 2000. 111 s. Jiné: Dům přírody Třeboňska v Třeboni Mapy jsou z Map Google: Mapy Google. Mapy Google [online]. 2011 [cit. 2012-01-10]. Dostupné z: http://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl