VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Kvalita života pacientů s astma bronchiale

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Kvalita života pacientů s astma bronchiale Bakalářská práce Autor: Miroslava Kafková Vedoucí práce: doc., PhDr. Lada Cetlová, PhD. Jihlava 216

Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá problematikou kvality života pacientů s onemocněním astma bronchiale. Je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá kvalitou života a nemocí astma bronchiale. Popisuje její historii, příčiny, klinický obraz, klasifikaci a léčbu. Praktická část zahrnuje kvantitativní výzkum pomocí standardizovaného dotazníku SF-36, kterého se účastnili respondenti na plicní ambulanci v nemocnici Havlíčkův Brod. Zjištěné údaje jsou zpracovány v programu Microsoft Office Excel a jsou uvedeny v grafech. Klíčová slova: Kvalita života, astma bronchiale, dotazník SF-36 Abstract: This bachelor thesis deals with the issue of quality of life for patients with the disease asthma bronchiale. It is divided into two parts, theoretical and practical. The theoretical part deals with the quality of life and the disease asthma bronchiale. There is described its history, causes, clinical picture, classification and treatment. The practical part includes quantitative research using a standardized questionnaire SF-36, where the respondents of the pulmonary clinic at the hospital in Havlíčkův Brod have participated. Collected data are processed in Microsoft Office Excel and are presented in graphs. Keywords: Quality of life, asthma bronchiale, SF-36 questionnaire

Poděkování Děkuji paní doc., PhDr. Ladě Cetlové, PhD. za odborné vedení, pomoc při zpracování mé závěrečné práce a její cenné rady a ochotu. Dále bych chtěla poděkovat Nemocnici Havlíčkův Brod za možnost dotazníkového šetření a také děkuji všem respondentům, kteří si našli čas k vyplnění dotazníku.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená závěrečná práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých parametrů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2 sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též "AZ"). Souhlasím s umístěním závěrečné práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou závěrečnou práci se plně vztahuje AZ, zejména 6 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé závěrečné práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé závěrečné práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užit své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

Obsah Úvod... 7 1 Teoretická část... 8 1.1 Současné poznatky o kvalitě života... 8 1.1.1 Definice kvality života... 8 1.1.2 Rozsah pojetí kvality života... 8 1.1.3 Přístupy ke zkoumání kvality života... 8 1.1.4 Metody měření kvality života... 9 1.2 Současné poznatky o astma bronchiale... 1 1.2.1 Anatomie dýchací soustavy... 1 1.2.2 Fyziologie dýchání... 1 1.2.3 Definice astma bronchiale... 11 1.2.4 Historie... 12 1.2.5 Etiologie... 13 1.2.6 Diagnostika... 13 1.2.7 Klinický obraz... 14 1.2.8 Druhy klasifikace... 15 1.2.9 Léčba... 17 1.2.1 Prognoza... 17 2 Praktická část... 18 2.1 Cíl výzkumu a hypotézy... 18 2.2 Metodika výzkumu... 18 2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného šetření... 18 2.4 Průběh výzkumu... 18 2.5 Zpracování získaných dat... 19 2.6 Výsledky výzkumu... 2 2.7 Diskuse... 58 2.8 Návrh řešení a doporučení pro praxi... 6 Závěr... 62 Seznam použité literatury... 63 Seznam grafů... 65 Seznam příloh... 67 6

Úvod Téma bakalářské práce "Kvalita života pacientů s astma bronchiale." jsem si zvolila z mnoha důvodů. Jedním z hlavních důvodu byl fakt, že má dcera trpí touto nemocí od osmi let. Z vlastních zkušeností vím, jak toto onemocnění ovlivňuje denní aktivity a běžný život, jak jednotlivce, tak i celé rodiny. Dalším důvodem mého výběru bylo to, že již osm let pracuji v plicní ambulanci v Nemocnici Havlíčkův Brod, kde se denně setkávám s pacienty s astma bronchiale. Astma patří k nejčastějším chronickým onemocněním dýchacích cest, postihuje zhruba 3 milionů lidí na světě a může se objevit v každém věku. Pro pacienty je velmi důležité dodržovat léčebný režim a tím mít své onemocnění pod kontrolou. Cílem léčby je tedy dosáhnout takové kontroly nad astmatem, aby u pacienta byly zachovány normální plicní funkce, mohl vykonávat normální fyzickou aktivitu, výskyt typických příznaků nemoci byl minimální a kvalita života byla zachována. Bakalářská práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část poskytuje informace o kvalitě života, v jakých rovinách se může hodnotit, jaké mohou být přístupy a druhy metod jejího zkoumání. Dále stručně popisuje anatomii a fyziologii dýchací soustavy. Z větší části informuje o onemocnění astma bronchiale, o jeho historii, etiologii a správné definici. Popisuje, jakými způsoby můžeme toto onemocnění diagnostikovat a léčit. Pokud je astma správně diagnostikováno a následně léčeno, mohou být pacienti celoživotně bez klinických příznaků a tím mohou vést plnohodnotný a kvalitní život bez mnoha omezení. Bohužel i v dnešní době jsou někteří pacienti špatně diagnostikováni a neléčeni. V dětském věku je astma zaměňováno za recidivující infekce dýchacích cest a u dospělých za chronickou obstrukční plicní nemoc. V praktické části jsem se pokusila zjistit, zda toto onemocnění ovlivňuje denní život pacientů a tím jejich kvalitu života. Ke zjištění jsem použila obecný dotazník SF-36 o kvalitě života podmíněné zdravím (Příloha 1), který jsem rozdávala na plicní ambulanci v Nemocnici Havlíčkův Brod. 7

1 Teoretická část 1.1 Současné poznatky o kvalitě života 1.1.1 Definice kvality života Termín kvalita života byl poprvé zmíněn ve 2. letech 2. století v souvislosti s podporou nižších společenských vrstev a úlohou státu. Po druhé světové válce se tento termín objevil v USA, kdy cílem bylo zlepšovat kvalitu života. K pocitu blaha není kvantita spotřebního života, ale kvalita způsobu života. V dalším období probíhaly na celém světě studie a termín kvality života se dále vyvíjel. Vznikalo mnoho definic, ale protože se tímto problémem zabývají různé vědní disciplíny, nedošlo ke shodnému názoru a jednotné definici. Můžeme shrnout, že kvalita života je chápána jako důsledek interakce mnoha různých faktorů (sociálních, zdravotních, ekonomických a environmentálních), které se vzájemně ovlivňují a tím ovlivňují lidský rozvoj, jak na úrovni jednotlivců, tak i celých společností. Podle Světové zdravotnické organizace není kvalita života jen součet podmínek a zdravotního stavu, ale to, jak člověk vnímá své postavení ve světě v souvislosti s hodnotami, kulturou a ve vztahu k jeho očekáváním, zájmům a osobním cílům (Payne, 25). 1.1.2 Rozsah pojetí kvality života Podle Křivohlavého (22) je kvalita života posuzována v několika rovinách. Makrorovina se zabývá otázkami kvality života velkých společenských celků a problematika kvality života je součástí politických úvah (terorismus, epidemie, hladomor). Mezirovina se zabývá kvalitou života v malých sociálních skupinách (nemocnice, škola). Pojednává také o uspokojování základních potřeb člověka, sdílení hodnot a mezilidských vztahů. Další rovinou je personální rovina, která je zaměřená na život jednotlivce, na hodnocení zdravotního stavu, spokojenosti, představy a jeho očekávání. Jde o osobní, subjektivní hodnocení kvality života, podle osobních hodnot jednotlivce (představy, naděje, očekávání, přesvědčení). Poslední rovinou je rovina fyzické existence a jejím hlavním cílem je pozorování chování druhých lidí, které se může objektivně změřit a porovnat (Křivohlavý, 22). 1.1.3 Přístupy ke zkoumání kvality života Kvalita života může být zkoumána z různých hledisek. Z hlediska psychologického, sociologického a medicínského. V oblasti psychologické je cílem zjistit subjektivně prožívanou životní pohodu a spokojenost s vlastním životem. Subjektivní pohoda má 8

složku emocionální, ve které se zjišťuje citové prožívání a celková emoční nálada jedince. Dále má složku kongitivní, která popisuje racionální hodnocení vlastního života jedince. Payne (25) také píše, že podle některých autorů se subjektivní pohoda skládá z aktuální subjektivní pohody a habituální subjektivní pohody.v sociologickém pojetí kvality života je zdůrazňována důležitost sociální úspěšnosti (vzdělání, majetek, sociální stav atd.). Probíhá zkoumání této sociální úspěšnosti ve vztahu ke kvalitě života.významná sociologická organizace Mezinárodní společnost pro studium kvality života chápe kvalitu života jako produkt souhry sociálních, zdravotních, ekonomických a environmentálních podmínek, které ovlivňují lidský rozvoj. Podle této organizace je důležitá životní úroveň.v medicínském pojetí kvality života se pojem kvalita života používá od 7. let 2. století. Hlavní cíl zkoumání se přesunul do oblasti psychosomatického a fyzického zdraví. Používá se pojem "health related quality of life", kvalita života ovlivněná zdravím. Tento pojem lze chápat, jako subjektivní pocit životní pohody, která může být ovlivněna nemocí, úrazem nebo léčbou. Můžeme říci, že se sleduje, jaký má nemoc a léčba dopad na jednotlivé životní domény, které určují kvalitu života (Payne, 25). 1.1.4 Metody měření kvality života Metody měření kvality života můžeme rozdělit dle Křivohlavého (22) do tří skupin. První metodou je objektivní metoda APACHE II, která se snaží zhodnotit celkový stav pacienta čistě fyziologickými a patofyziologickými kritérii. Kvalitu života hodnotí druhá osoba. Druhá metoda měření kvality života je subjektivní metoda, kdy kvalitu života hodnotí subjektivně sama daná osoba. Nejrozšířenější je metoda SEIQOL neboli Systém individuálního hodnocení kvality života a vychází z osobních představ dotazovaného o tom, co považuje za důležité. Třetí metodou je metoda MANSA, krátký způsob hodnocení kvality života. Je to smíšená metoda a vznikla kombinací objektivních a subjektivních metod. Zaměřuje se na spokojenost v oblasti zdravotního stavu, sociálních a rodinných vztahů, sebepojetí, zaměstnání, finanční situace. Cílem je zjistit kvalitu života člověka v určité chvíli (Křivohlavý, 22). 9

1.2 Současné poznatky o astma bronchiale 1.2.1 Anatomie dýchací soustavy Dýchací soustava se dělí na dvě části. Horní a dolní dýchací cesty. Horní cesty dýchací jsou tvořeny nosní dutinou a nosohltanem. Dolní cesty dýchací tvoří larynx, trachea, průdušky a plíce (Kachlík, 213). Plíce jsou párové orgány uložené v hrudní dutině. Pravá plíce je složena ze tří laloků a levá ze dvou laloků. Každý lalok se skládá z plicních segmentů, které jsou základními stavebními a funkčními jednotkami plic (Dylevský, 29). Povrch plic je kryt vazivovou blánou, která se nazývá poplicnice. Hrudní stěnu pokrývá pohrudnice. Mezi oběma blánami se nachází pohrudniční dutina, obsahující malé množství vazké tekutiny, díky které po sobě obě blány kloužou a plíce mají při dýchání volný pohyb. V pohrudniční dutině je podtlak, který zajišťuje rozepnutí plic (Čihák, 213). Stěna dýchacího ústrojí se skládá ze tří základních vrstev: sliznice, střední vrstva a vnější povrchová vrstva. Struktura těchto vrstev se v jednotlivých úsecích dýchací soustavy liší (Kachlík, 213). 1.2.2 Fyziologie dýchání Dýchací systém zajišťuje přesun plynů mezi zevním prostředím a krví. V dýchacím systému rozdělujeme podle funkce dva oddíly: dýchací cesty a dýchací odstavce plic. Dýchací cesty převádějí plyny mezi nosní dutinou a plícemi. Dělí se na horní cesty dýchací - cavitas nasi, pharyngs a dolní dýchací cesty - larynx, trachea, bronchus dexter a bronchus sinister. Dýchací odstavce plic zajišťují výměnu plynů mezi alveoly a krví. Patří sem bronchioli, ductus alveolares a alveoly (Dylevský, 29). Z funkčního hlediska se dýchání skládá ze tří na sebe navazujících dějů: zevního dýchání, rozvodu dýchacích plynů a vnitřního dýchání. Zevní dýchání (ventilace) je první fází dýchání. Dochází k výměně plynů mezi atmosférou a krví. Ventilaci zajišťují pohyby hrudníku. Při inspiriu dochází k nasátí vzduchu a při expiriu dochází k vypuzení vzduchu. Zevní dýchání je cyklický děj. Transport dýchacích plynů mezi povrchem plic a buňkami tkání je zajišťován krví.vnitřní (tkáňové) dýchání je třetí fází, která zajišťuje výměnu plynů mezi krví a buňkami tkání (Dylevský, 211). 1

Klidové dýchání nazýváme eupnoe, zrychlené je tachypnoe, prohloubené je hyperpnoe. Dále může dojít k zástavě dechu apnoi a namáhavému dýchání dyspnoi. Za klidových podmínek prodýcháme množství vzduchu, které nazýváme minutová ventilace. Její objem je asi 7,5 litrů a její množství se může zvětšit prohloubením dechu nebo zrychlením dechové frekvence. Při klidném dýchání se proventiluje asi 5 ml a mluvíme o klidovém dechovém objemu. Je složen ze vzduchu v mrtvém dýchacím prostoru a vzduchu v alveolech. Další objem, který můžeme měřit je expirační rezervní objem (ERV), což je objem vzduchu, který po ukončení klidového výdechu můžeme ještě maximálně vydechnout. Stejně můžeme měřit inspirační rezervní objem (IRV), který získáme po klidném vdechu a maximálním nádechu. Dechový objem, ERV a IRV tvoří dohromady vitální kapacitu plic, která závisí na pohlaví, věku, výšce a hmotnosti a pohybuje se v rozmezí 3-5 litrů. Vitální kapacita plic se měří spirometrickým vyšetřením (Mourek, 25). Plíce mají dva oběhy. Nutritivní a funkční. Nutritivní oběh je zajišťován průduškovými a bronchiálními tepnami a zajišťuje výživu a odvod zplodin metabolizmu. Plicní neboli funkční oběh obstarávají pravá a levá plicní tepna a tento oběh zajišťuje výměnu plynů mezi alveolárním vzduchem a krví. Dále se zde nachází mízní oběh, který je velmi rozsáhlý (Dylevský, 29). Za řízení a kontrolu dýchacích svalů odpovídá dýchací centrum v prodloužené míše společně s některými míšními a hlavovými nervy. Pro pravidelné střídání činnosti dechového centra jsou nezbytné informace z plic, kde se nacházejí receptory. Další významný vliv na ventilaci mají informace o stavu dýchacích plynů ve vnitřním prostředí z periferních a centrálních chemoreceptorů, které reagují na hyperkapnii nebo hypoxii (Mourek, 25). 1.2.3 Definice astma bronchiale Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Průdušky jsou zvýšeně reaktivní vůči různým podnětům, zužují se a mají omezený průtok vzduchu, převážně při výdechu. Klasickým projevem astmatu je záchvat hvízdavé dušnosti, který je navozen zužením průdušek, neboli bronchospasmem (Teřl, Rybníček, 26). K zásadnímu pochopení podstaty astmatu vedlo zjištění, že základní příčinou je přítomnost zánětu bronchiální stěny, kterou lze prokázat většinou u všech pacientů. 11

Tedy i u pacientů, kteří mají jen občasné ataky akutní bronchokonstrikce a plicní funkce mezi záchvaty jsou normální (Teřl, Rybníček, 26). V současné době existuje mnoho definic astmatu. Nejvíce akceptovaná je definice mezinárodní neziskové organizace GINA, která sdružuje aktivity národních i nadnárodních odborných společností. Vydává dokumenty pod patronací WHO. Definice zní: " Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, v němž se účastní mnoho buněk a jejich mediátorů, chronický zánět způsobuje průvodní zvýšení průduškové reaktivity, které vede k opakovaným epizodám pískotů při dýchání, dušnosti, tlaku na hrudi a kašle, převážně v noci a nad ránem. Tyto stavy jsou obvykle provázeny rozsáhlou, ale proměnlivou bronchiální obstrukcí, která je často reverzibilní, ať již spontánně či po léčbě " (Teřl, Rybníček, 26, s. 16). 1.2.4 Historie První zmínky o astmatu se objevily již ve staré Číně ve třetím tisíciletí před Kristem. Čínské písemné záznamy popisují léčbu astmatu rostlinou Chvojník obecný, jejíž účinná látka efedrin byla ještě v nedávné době používána. Pojem astma pochází z řeckého slova dušnost nebo záducha. Ve starověku byly pod názvem astma zahrnovány všechny dechové potíže. Názory na astma a poznatky se s postupem doby vyvíjely. Ve 2. století bylo poprvé popsáno astma, které bylo vyvolané tělesnou zátěží. Ve 12. století vydal Maimoides knihu Pojednání o astmatu, kde již podrobněji popisuje toto onemocnění. V 16. století se objevili teorie, že některé látky v prostředí mají vliv na onemocnění a jeho průběh. V roce 1859 Henry Hyde Salter upřesnil definici astmatu, která se již podobala definicím moderním. V dalším období se objevovaly poznatky o vlivu dědičnosti, vyvolávajících faktorech a patofyziologických změnách. Ve 2. století došlo k významnému rozvoji teorií o příčinách astmatu a dějích, které při tomto onemocnění probíhají. Bylo publikováno mnoho definic, avšak většina vystihovala pouze funkční podstatu astmatu, ale nezmiňovala chronický průběh onemocnění. V 8. letech 2 století bylo astma definováno jako nemoc dlouhodobá, která pobíhá i v době, kdy je pacient bez obtíží. Díky studiím bronchoskopicky odebraným vzorkům z průdušek astmatiků bylo zjištěno, že zánět je hlavní příčinou změn v průduškách, probíhá dlouhodobě, vede ke změnám ve sliznici a může vyústit ke zúžení průdušek a tím ke stavu dušnosti (Kašák, Pohunek, Seberová, 23). 12

V roce 22 byla vytvořena definice astmatu, zapsaná v dokumentu pod záštitou Světové zdravotnické organizace. V této definici je zdůrazněna chronická podstata astmatu (Kašák, Pohunek, Seberová, 23). 1.2.5 Etiologie Astma je polygenní multifaktoriální onemocnění. Na jeho vzniku se podílejí dědičné faktory a negativní vliv vnějšího prostředí (Kolek, Kašák, Vašáková, 214). Atopie je definována jako tvorba abnormálního množství IgE protilátek, které jsou odpovědí na alergeny prostředí a je to nejzávažnější genetický faktor, který vede k rozvoji astmatu (Špičák, Panzer, 24). Přes polovinu onemocnění astmatem je spojeno s atopií. Toto spojení se označuje jako alergické astma oproti nealergickému astma, u kterého se neprokáže alergie. Rizikovými preastmatickými stavy jsou alergická rýma a atopický ekzém. Kontakt s nespecifickými spouštěči (tělesná námaha, cigaretový kouř, emoce, respirační infekce) a specifickými spouštěči (alergeny) vede k příznakům astmatu, brochospasmu, kašle a zánětu. V roce 213 vyhlásila Světová zdravotnická organizace novou hypotézu alergie. Hypotéza biodiverzity poukazuje a vysvětluje prudký nárůst zánětlivých a neinfekčních onemocnění, který je ovlivněn růstem lidské populace a růstem urbanizace a industrializace, nadměrným používáním chemikálií, znečištěním životního prostředí a ovzduší a změnou životního stylu (Kolek, Kašák, Vašáková, 214). 1.2.6 Diagnostika Diagnostiku astmatu můžeme rozdělit do tří částí. První je diagnostika přítomnosti nemoci, druhou je příčina nemoci a třetí je klasifikace nemoci. Vlastní diagnostický proces využívá vyšetřovací metody, mezi které patří anamnéza, fyzikální vyšetření a cílené vyšetření plic. Anamnéza by měla být cíleně a důsledně odebrána. Otázky týkající se dušnosti, kašle, pískotů, vrzotů by měly být doplněny a zaměřeny na příznaky alergie, dechové obtíže související s přítomností zvířat, pylovou sezonou, pracovním prostředím, fyzickou námahou, virózou a dalšími možnými příčinami nemoci. Pískoty a vrzoty jsou velmi častým patologickým nálezem a v průběhu nemoci je nacházíme u většiny astmatiků. Jsou způsobeny zúžením průdušek a jejich intenzita a vznik závisí na mnoha faktorech. Nemusí být však přítomny u každého fyzikálního vyšetření, proto se doporučuje dokonalý poslech pacienta během manévru usilovného 13

výdechu. Je vhodné provést toto vyšetření vždy, pokud při klidovém dýchání nejsou přítomny pískoty a vrzoty (Kolek, 213). Mezi cílené vyšetření patří spirometrické vyšetření metodou křivky průtok / objem a bronchodilatační test. Toto vyšetření stanoví přítomnost, tíži a stupeň reverzibility obstrukce ( Fišerová, Chlumský, Satinská, 24). Pokud se nedaří těmito metodami prokázat reverzibilní bronchiální obstrukci a pokud je stále podezření na astma, doporučuje se provést bronchokonstrikční test. Tento test se provádí pomocí inhalací metacholinu. Další metody funkčního vyšetření jsou bodypletysmografie a plicní difuze (Kolek, Kašák, Vašáková, 214). Neinvazivní vyšetřovací metodou je vyšetření vydechovaného vzduchu, kterým se stanovuje množství vydechovaného oxidu dusnatého (Čáp, Březina, 29). Mezi další vyšetření, které potřebujeme pro stanovení diagnózy astmatu patří alergologické vyšetření, bakteriologické vyšetření sputa, změření indexu tělesné hmotnosti, sérologické vyšetření na přítomnost antigenů atypických patogenů a dále kompozitní numerické nástroje, dotazníky. Velkým přínosem v diagnostice astmatu je dnes kvalitativní a kvantitativní stanovení zánětu a monitorování jeho intenzity. Projevy zánětu, mediátory a zánětlivé buňky lze stanovit v krevním séru, indukovaném sputu, ve vydechovaném vzduchu, v tekutině bronchoalveolární laváže a bioptickém materiálu při bronchoskopickém vyšetření (Kolek, Kašák, Vašáková, 214). 1.2.7 Klinický obraz Klinickými projevy astmatu jsou příznaky bronchiální obstrukce nebo exacerbace. Hlavním příznakem astmatu je různě intenzivní a vnímaná dušnost. Dušnost je subjektivní pocit, který je u každého jedince jiný. Je provázená pocitem tíhy na hrudi, pískoty a dráždivým kašlem. Může přicházet pozvolně a pacienti pocit dušnosti mnohdy neudávají. Obtíže se nejčastěji objevují nad rámem nebo v noci (Kolek, Kašák, Vašáková, 214). Nastoupí-li dušnost náhle nebo se pocit dušnosti rychle zhoršuje, hovoříme o astmatickém záchvatu (Teřl, Rybníček, 26). Dalším příznakem astmatu je dráždivý kašel, který může být dlouho jediným příznakem. Hovoříme o astmatickém ekvivalentu. Zánět není natolik intenzivní, aby 14

způsoboval bronchiální obstrukci a dušnost. Pro astma jsou nejtypičtější pískoty a vrzoty na plicích. Tyto spastické fenomény jsou slyšitelné převážně ve výdechu (Teřl, Rybníček, 26). Období, při kterém dochází k déletrvajícímu vzplanutí příznaků dušnosti, zkráceného dechu, kašle, hvízdavého dýchání nebo tíhy na hrudi nazýváme exacerbace. Pacienti jsou klidově dušní, na plicích jsou slyšitelné pískoty a vrzoty převážně v expíriu, ale mohou se objevit i v inspíriu. Pokud se exacerbace objevují více než dvakrát ročne, označujeme je za časté exacerbace (Kolek, Kašák, Vašáková, 214). Pacienti, kteří mají snížené vnímání dušnosti, jsou ohroženi vyvinutím velmi těžké exacerbace, která je ohrožuje na životě. Dříve se označovala jako status asthmaticus a pacienti byli léčeni na jednotkách intenzivní péče nebo anesteziologických odděleních. Také neléčená nebo špatně léčená exacerbace může skončit smrtí. Postiženi jsou častěji kuřáci, starší nebo pacienti špatně reagující na léčbu (Vondra, 215). 1.2.8 Druhy klasifikace Čtyřstupňová klasifikace podle tíže nemoci byla zavedena v roce 1995, kdy se astma posuzovalo podle intenzity projevů před léčbou. Dělilo se na intermitentní, lehké perzistující, středně těžké perzistující a těžké perzistující. Tato klasifikace byla však později doplněna o možnost stanovení tíže nemoci na základě intenzity léčby, která je potřebná k odstranění příznaků a k dobré kontrole nad astmatem. V roce 26 dochází k hodnocení astmatu podle úrovně kontroly a souběžně klasifikace astmatu dle fenotypu (Kolek, 213). Dle Klenera (211) má astma dvě základním formy. Alergické a nealergické astma. Alergické astma se vyskytuje převážně v dětství s kombinací s alergií a rodinou zátěží, kdy některý z rodičů má alergické projevy. U tohoto typu je možné najít vyvolávající alergen a je možné přechodné nebo trvalé vymizení onemocnění. Nealergické astma vzniká bez známé příčiny (Klener, 211). 15

Klasifikace podle úrovně kontroly Pro astma pod kontrolou jsou v klinické praxi charakteristické minimální nebo žádné potíže, minimální potřeba úlevových léků, neomezená fyzická aktivita, žádné nežádoucí účinky, žádné exacerbace, trvalá a normální plicní funkce (Kolek, 213). V dnešní době se preferuje klasifikace astmatu podle úrovně klinické kontroly. Hlavním cílem léčby je kontrola nad astmatem a její udržení. Kontrola astmatu se posuzuje v krátkodobém až střednědobém časovém úseku a klade důraz na frekvenci. Pro dobré zhodnocení úrovně kontroly astmatu je nutné zhodnotit aktuální klinickou kontrolu (množství příznaků, použití úlevových léků, funkční vyšetření plic) a budoucí riziko. (množství exacerbací, nežádoucí účinky léčby) (Kolek, Kašák, Vašáková, 214). Klasifikace podle tíže Astma je rozdělováno podle tíže nemoci do čtyř stupňů. Tíže nemoci je posuzována podle množství medikace, která je potřebná k udržení nejlepší úrovně kontroly nemoci. Pacient má minimum akutních příznaků a má své astma pod kontrolou (Teřl, Rybníček, 26). Klasifikace podle tíže nemoci je dlouhodobější znak a klade důraz na intenzitu a množství medikace.v klinice, dle Kolka, je kontrola nad astmatem nadřazena nad klasifikací astmatu dle tíže. Hlavním cílem léčby je dosáhnout a udržet kontrolu nad astmatem, kterékoli tíže. Astma se tedy rozděluje dle tíže na intermitentní, u kterého jsou velmi malé projevy a nevyžaduje soustavnou léčbu. Lehce perzistující astma vyžaduje pravidelnou nízkou inhalační léčbu kortikosteroidy, středně těžké perzistující astma vyžaduje ke střední dávce inhalačních kortikosteroidů ještě další zvláštní léčbu. Čtvrtým stupněm je těžké perzistující astma, které je léčeno vysokými dávkami inhalačních kortikosteroidů a další léčbou (Kolek, Kašák, Vašáková, 214). Klasifikace podle fenotypu V důsledku s většími možnostmi cílené léčby dochází ke snaze o fenotypizaci astmatu. Fenotyp je souhrn všech pozorovatelných vlastností a znaků živého organismu. U astmatu můžeme posoudit fenotyp na podkladě složení a intenzity patologického zánětu v dýchacích cestách nebo změření ukazatelů systémových projevů zánětu stanovením specifického IgE nebo přítomnost eozinofilů ve sputu (Kolek, Kašák, Vašáková, 214). 16

V poslední době se používá metoda FeNO, při kterém se měří vydechovaný oxid dusnatý a tím se monitoruje eozinofilní zánět v dýchacích cestách (Čáp, Březina, 29). Stanovení fenotypu je důležité při špatné klinické odpovědi na léčbu. Dle fenotypu se astma dělí na eozinofilní a alergické, eozinofilní a nealergické a non-eozinofilní (Kolek, Kašák, Vašáková, 214). 1.2.9 Léčba Cílem léčby by mělo být dosažení a udržení kontroly astmatu. Nejen kontrola aktuálních projevů, ale i kontrola aktivity nemoci a zabránění budoucím rizikům a exacerbacím. Léčbu také velmi ovlivňuje edukace pacientů, která se zaměřuje na znalost nemoci, projevů a také správnou inhalační techniku podávaných léků (Kolek, 213). Léčbu astmatu můžeme rozdělit na nefarmakologickou a farmakologickou. Do nefarmakologické léčby patří režimová opatření a bronchiální termoplastika. Režimovým opatřením rozumíme léčbu, která je zaměřena na zamezení expozice spouštěčů astmatu. Jedná se o opatření vyhnout se tabákovému kouři, lékům a podobně. Bronchiální termoplastika je metoda, při které se do průdušek pomocí fibrobronchoskopu zavede speciální katetr, který zmenšuje vrstvu hladkého svalstva. Farmakologická léčba zahrnuje léčbu úlevovými antiastmatiky, která rozšiřují průdušky, léčí exacerbace a odstraňují příznaky a léčbu kontrolujícími antiastmatiky, které působí protizánětlivě a preventivně. Tyto léky se musí podávat pacientům s perzistujícím astmatem pravidelně a denně a i tehdy, když je pacient bez příznaků (Kolek, Kašák, Vašáková, 214). Antiastmatika lze aplikovat inhalační, perorální a parenterální cestou. U astmatiků se preferuje inhalační terapie, protože se lék potřebné koncentrace dostane přímo na bronchiální sliznici (Klener, 211). 1.2.1 Prognoza Astma je celoživotní, nevyléčitelnou, avšak dobře léčitelnou nemocí. Včasná a správná diagnoza, určení tíže astmatu, stupně kontroly a fenotypu, včasná a účinná léčba, monitorování nemoci, režimová opatření a edukace zvyšuje dobrou prognozu a zajišťuje dobrou kvalitu života pacientů (Kolek, Kašák, Vašáková, 214). 17

2 Praktická část 2.1 Cíl výzkumu a hypotézy Cíl práce Zjistit kvalitu života pacientů s astma bronchiale. Hypotézy Hypotéza 1 - Předpokládám, že více jak 6 % respondentů bude omezeno v každodenních činnostech. Hypotéza 2 - Předpokládám, že ženy budou více omezeny ve společenském životě než muži. Hypotéza 3 - Předpokládám, že více jak 3 % respondentů bude vnímat svou kvalitu života jako sníženou. 2.2 Metodika výzkumu Při výzkumu bylo použito standardizovaného dotazníku SF-36 o kvalitě života (Příloha 1). Dotazník obsahuje 36 otázek, které jsou zaměřeny na tři oblasti zdraví. Funkční stav, pocit pohody a hodnocení zdraví. Otázky byly zpracovány v programu Microsoft Office Excel a uvedeny v grafech. K jednotlivým otázkám byl vypracován komentář výsledků. 2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného šetření Dotazníky byly distribuovány na plicní ambulanci v Nemocnici Havlíčkův Brod respondentům, kteří trpí nemocí astma bronchiale. Někteří respondenti byli schopni vyplnit dotazník sami, jiným jsem musela pomáhat. Z celkového počtu 1 dotazníků bylo vyplněno 1 a žádný dotazník nebyl vyřazen. 2.4 Průběh výzkumu Před zahájením výzkumu byl získán souhlas s výzkumem od vedení Nemocnice Havlíčkův Brod (Příloha 2). Poté v období od 17.12. 215 do 2.3. 216 bylo rozdáno celkem 1 dotazníků na plicní ambulanci Nemocnice Havlíčkův Brod. Dotazníky jsem jednotlivým respondentům osobně rozdávala. 18

2.5 Zpracování získaných dat Při zpracování dat byl používán Microsoft Office Excel a Microsoft Office Word. Výzkumná data jsem pro zlepšení jejich přehlednosti uspořádala do grafů. 19

2.6 Výsledky výzkumu Otázka č. 1 Kolik je Vám let? 45 4 35 3 25 2 15 1 5 42 2 15 13 1 19-3 31-4 41-5 51-6 61-8 Věk respondentů Graf 1 Věk respondentů Graf 1 zobrazuje věk respondentů, kteří se zúčastnili výzkumu. Dle věku jsem rozdělila respondenty do 5 kategorií. 15 respondentů (15 %) bylo ve věku 19-3 let, 1 respondentů (1 %) ve věku 31-4 let a nejvíce 42 respondentů (42 %) bylo ve věku 41-5 let. Ve věku 51-6 let bylo 2 respondentů (2 %) a ve věku 61-8 let bylo 13 respondentů (13 %). 2

Otázka č. 2 Jste muž, žena? 7 6 6 5 4 4 3 2 1 Ženy Pohlaví respondentů Muži Graf 2 Pohlaví respondentů Graf 2 zobrazuje pohlaví respondentů. Z celkového počtu bylo 6 žen (6 %) a 4 mužů (4 %). 21

Otázka č. 3 Řekl(a) byste, že Vaše zdraví je celkově. 6 5 4 3 2 1 53 29 8 1 Výtečné Velmi dobré Dobré Docela dobré Špatné celkové zdraví Graf 3 Celkové zdraví Graf 3 zobrazuje, jak hodnotí respondenti své zdraví. Z celkového počtu hodnotilo 53 respondentů (53 %) své zdraví docela dobré a 29 respondentů (29 %) špatné. 1 respondentů (1 %) vnímalo své zdraví dobré a 8 respondentů (8 %) velmi dobré. 22

Otázka č.4 Jak byste hodnotila zdraví dnes ve srovnání před rokem? 45 4 35 3 25 2 15 1 5 2 21 Mnohem lepší Poněkud lepší 39 Přibližně stejné 31 Poněkud horšímnohem horší 7 Zdraví dnes a před rokem Graf 4 Srovnání zdraví dnes a před rokem Graf 4 zobrazuje, jak hodnotí respondenti své zdraví dnes ve srovnání před rokem. Z celkového počtu 1 respondentů hodnotilo 39 respondentů (39 %) své zdraví dnes ve srovnání před rokem přibližně stejné. Poněkud horší zdraví uvedlo 31 respondentů (31 %) a poněkud lepší 31 respondentů (31 %). Mnohem horší zdraví uvedlo 7 respondentů (7 %) a mnohem lepší 2 respondenti (2 %). 23

Grafy 5 až 14 se týkají otázky číslo 5, která obsahuje 1 podotázek. Otázky se týkají činností, které někdy dělají respondenti během svého typického dne a zda omezuje zdraví i nyní tyto činnosti. Otázka č. 5 a Omezuje Vaše zdraví nyní usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů? Jestliže ano, do jaké míry? 6 5 4 3 2 1 5 43 7 Ano, omezuje hodně Ano, omezuje trochu Ne, neomezuje vůbec Omezení při usilovných činnostech Graf 5 Omezení při usilovných činnostech Graf 5 zobrazuje do jaké míry nyní omezují zdraví respondentů usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sporů. Omezeno trochu bylo 5 respondentů (5 %) a hodně omezeno bylo 43 respondentů (43 %). Poměrně nízké procento dotazovaných nebylo vůbec omezeno v usilovných činnostech. 24

Otázka č. 5 b Omezuje Vaše zdraví nyní středně namáhavé činnosti jako posunování stolu, luxování, hraní kuželek, jízda na kole? Jestliže ano, do jaké míry? 8 7 6 5 4 3 2 1 74 11 16 Ano, omezuje hodně Ano, omezujetrochu Ne, neomezuje vůbec Omezení při středně namáhavých činnostech Graf 6 Omezení při středně namáhavých činnostech Graf 6 zobrazuje do jaké míry jsou respondenti omezeni svým zdravím při středně namáhavých činnostech jako posunování stolu, luxování, hraní kuželek, jízda na kole.74 respondentů (74 %) bylo omezeno trochu, hodně omezeno bylo 11 respondentů (11 %) a neomezeno bylo 16 respondentů (16 %). 25

Otázka č. 5 c Omezuje Vaše zdraví nyní zvedání nebo nošení běžného nákupu? Jestliže ano, do jaké míry? 9 8 7 6 5 4 3 2 1 84 14 2 Ano, omezuje hodně Ano, omezuje trochu Ne, neomezuje vůbec Omezení ve zvedání a nošení běžného nákupu Graf 7 Omezení ve zvedání a nošení běžného nákupu Graf 7 znázorňuje do jaké míry omezuje zdraví respondentů zvedání nebo nošení běžného nákupu. 84 respondentů (84 %) uvedlo, že je jejich zdraví omezuje trochu. Neomezeno bylo 14 respondentů (14 %) a hodně omezeno byli 2 respondenti (2 %). 26

Otázka č. 5 d Omezuje Vaše zdraví nyní vyjít po schodech několik pater? Jestliže ano, do jaké míry? 8 7 6 5 4 3 2 1 75 15 1 Ano, omezuje hodně Ano, omezuje trochu Ne, neomezuje vůbec Omezení chůze po schodech několik pater Graf 8 Omezení chůze po schodech několik pater Graf 8 zobrazuje jaký vliv má na respondenty chůze po schodech několik pater. 75 respondentů (75 %) uvedlo, že je jejich nynější zdraví při chůzi po schodech několik pater omezuje trochu, 15 respondentů (15 %) omezuje hodně a 1 respondentů (1 %) není vůbec omezeno. 27

Otázka č. 5 e Omezuje Vaše zdraví nyní vyjít po schodech jedno patro? Jestliže ano, do jaké míry? 7 6 5 4 3 2 1 65 3 5 Ano, omezuje hodně Ano, omezuje trochu Ne, neomezuje vůbec Omezení chůze po schodech jedno patro Graf 9 Omezení chůze po schodech jedno patro Graf 9 zobrazuje jaký vliv má na respondenty chůze po schodech jedno patro. 65 respondentů (65 %) nebylo svým zdravím při chůzi do schodů do jednoho patra omezeno vůbec. 3 respondentů (3 %) bylo omezeno trochu a 5 respondentů (5 %) bylo omezeno hodně. 28

Otázka č. 5 f Omezuje Vaše zdraví nyní předklon, shýbání, poklek? Jestliže ano, do jaké míry? 6 5 4 3 2 1 5 5 Ano, omezuje hodně Ano, omezuje trochu Ne, neomezuje vůbec Omezení v předklonu, pokleku, shýbání Graf 1 Omezení v předklonu, shýbání, pokleku Graf 1 znázorňuje do jaké míry omezuje zdraví respondentů předklon, shýbání a poklek. 5 respondentů (5 %) jejich zdraví neomezuje vůbec, 5 respondentů (5 %) omezuje trochu žádný respondent neuvedl, že ho zdraví omezuje v těchto činnostech hodně. 29

Otázka č. 5 g Omezuje Vaše zdraví nyní chůze asi jeden kilometr? Jestliže ano, do jaké míry? 6 5 4 3 2 1 5 45 5 Ano, omezuje hodně Ano, omezuje trochu Ne, neomezuje vůbec Omezení chůze jeden kilometr Graf 11 Omezení chůze jeden kilometr Graf 11 zobrazuje do jaké míry jsou respondenti omezeni svým zdravím při chůzi asi jeden kilometr. 5 respondentů (5 %) bylo svým zdravím omezeno trochu, 45 respondentů (45 %) nebylo omezeno vůbec a pouze 5 respondentů (5 %) bylo omezeno hodně. 3

Otázka č. 5 h Omezuje Vaše zdraví nyní chůze po ulici sto metrů? Jestliže ano, do jaké míry? 1 8 85 6 4 2 15 Ano, omezuje hodně Ano, omezuje trochu Ne, neomezuje vůbec Omezení chůze sto metrů Graf 12 Omezení chůze sto metrů Graf 12 znázorňuje do jaké míry jsou respondenti omezeni svým zdravím při chůzi po ulici sto metrů. 85 respondentů ( 85 %) nebylo svým zdravím omezeno při chůzi sto metrů vůbec, 15 respondentů (15 %) bylo omezeno trochu a žádný respondent nebyl omezen hodně. 31

Otázka č. 5 i Omezuje Vaše zdraví nyní chůze po ulici několik desítek metrů? Jestliže ano, do jaké míry? 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 9 1 Ano, omezuje hodně Ano, omezuje trochu Ne, neomezuje vůbec Omezení chůze Graf 13 Omezení chůze několik desítek metrů Graf 13 zobrazuje do jaké míry omezuje respondenty jejich zdraví při chůzi po ulici několik desítek metrů. 9 respondentů ( 9 %) nebylo svým zdravím omezeno při chůzi několik desítek metrů vůbec, 1 respondentů (1 %) bylo omezeno trochu a žádný respondent nebyl omezen hodně. 32

Otázka č. 5 j Omezuje Vaše zdraví nyní koupání doma nebo oblékání bez cizí pomoci? Jestliže ano, do jaké míry? 1 9 8 6 4 2 5 Ano, omezuje hodně Ano, omezuje trochu Ne, neomezuje vůbec Omezení koupání, oblékání Graf 14 Omezení koupání nebo oblékání Graf 14 zobrazuje do jaké míry omezuje respondenty jejich zdraví při koupání doma bez cizí pomoci. 9 respondentů ( 9 %) nebylo svým zdravím omezeno při koupání bez cizí pomoci vůbec, 5 respondentů (5 %) bylo omezeno trochu a žádný respondent nebyl omezen hodně. 33

Grafy 15 až 18 se týkají otázky číslo 6 Trpěl jste některým z dále uvedených problémů při práci nebo při běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech kvůli zdravotním potížím? Otázka 6 a Zkrátil se čas, který jste věnoval(a) práci nebo jiné činnosti? 9 8 7 6 5 4 3 2 1 85 Ano 15 Ne Zkrácení času věnovaný práci Graf 15 Zkrácení času věnovaný práci Graf 15 znázorňuje odpovědi respondentů na otázky, které se týkají času, který věnovali práci nebo jiné činnosti a zda se tento čas zkrátil. 85 respondentů (85 %) uvedlo, že čas věnovaný práci se zkrátil a 15 respondentů (15 %) uvedlo opačnou odpověď. 34

Otázka 6 b Udělal(a) jste méně než jste chtěl(a)? 7 6 5 4 3 2 1 65 Ano 35 Ne Pracovní výkonnost Graf 16 Pracovní výkonnost Graf 16 zobrazuje, zda udělali respondenti kvůli zdravotním potížím méně než chtěli. 65 Respondentů (65 %) odpovědělo, že ano a 35 respondentů (35 %) odpovědělo, že neudělali méně než chtěli. 35

Otázka 6 c Byl(a) jste omezena v druhu práce nebo jiných činnostech? 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 91 Ano 9 Ne Omezení v pracovních činnnostech Graf 17 Omezení v pracovních činnostech Graf 17 zobrazuje omezení respondentů v posledních 4 týdnech v druhu vykonávané práce nebo jiných činnostech. 91 respondentů (91 %) bylo omezeno a pociťovalo omezení v práci. 9 respondentů (9 %) se omezeni necítili. 36

Otázka 6 d Měl(a) jste potíže při práci nebo jiných činnostech (např.) jste musel(a) vynaložit zvláštní úsilí? 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 9 Ano 1 Ne Vynaložení zvláštního úsilí Graf 18 Vynaložení zvláštního úsilí Graf 18 znázorňuje zda měli respondenti v posledních 4 týdnech potíže při práci nebo jiných činnostech a zda museli vynaložit při těchto činnostech zvláštní úsilí. 9 respondentů (9 %) uvedlo, že potíže měli a museli vynaložit zvláštní úsilí. 1 respondentů (1 %) potíže nemělo. 37

Grafy 19 až 21 se týkají otázky číslo 7 Trpěl(a) jste některým z dále uvedených problémů při práci nebo při běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech kvůli některým emocionálním potížím (například pocit deprese nebo úzkosti)? Otázka 7 a Zkrátil se čas, který jste věnoval(a) práci nebo jiné činnosti? 8 7 6 5 4 3 2 1 3 Ano 7 Ne Zkrácení času Graf 19 Čas potřebný pro práci Graf 19 zobrazuje zda se respondentům v důsledku emocionálních potíží v posledních 4 týdnech zkrátil čas věnovaný práci nebo jiné činnosti. 3 respondentů (3 %) uvedlo, že ano a 7 respondentů (7 %) ne. 38

Otázka 7 b Udělal(a) jste méně než jste chtěla? 9 8 7 6 5 4 3 2 1 2 Ano 8 Ne Snížení pracovního výkonu Graf 2 Snížení pracovního výkonu Graf 2 zobrazuje zda respondenti udělali kvůli emocionálním potížím v posledních 4 týdnech méně, než chtěli. 2 respondentů (2 %) uvedlo, že ano a 8 respondentů (8 %) ne. 39

Otázka 7 c Byl(a) jste při práci nebo jiných činnostech méně pozorný(á) než obvykle? 9 8 7 6 5 4 3 2 1 22 Ano 78 Ne Snížení pozornosti Graf 21 Snížení pozornosti Graf 21 zobrazuje zda respondenti byli kvůli emocionálním potížím v posledních 4 týdnech méně pozorní, než obvykle. 22 respondentů (22 %) uvedlo, že byli méně pozorní a 78 respondentů (78 %) uvedlo, že ne. 4

Otázka č. 8 Uveďte do jaké míry bránily Vaše zdravotní nebo emocionální potíže Vašemu normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech. 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 45 35 2 Vůbec ne Trochu Mírně Poměrně dost Velmi silně Omezení společenského života Graf 22 Omezení společenského života Graf 22 znázorňuje do jaké míry bránili v posledních 4 týdnech respondentům zdravotní nebo emocionální potíže ve společenském životě v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti. 45 respondentů (45 %) nepociťovalo vůbec žádné omezení, 35 respondentů (35 %) pociťovalo omezení ve společenském životě trochu, 2 respondentů ( 2 %) mírně a žádný respondent neuvedl velmi silné omezení ve společenském životě. 41

Otázka č. 9 Jak velké bolesti jste měl(a) v posledních 4 týdnech? 6 5 5 4 3 2 1 2 15 1 5 Žádné Velmi mírné Mírné Střední Silné Velikost bolesti Graf 23 Velikost bolesti v posledních 4 týdnech Graf 23 zobrazuje, jak velké bolesti měli respondenti v posledních 4 týdnech. 5 respondentů (5 %) mělo střední bolesti, 2 respondentů (2 %) nemělo žádné bolesti, 15 respondentů (15 %) mělo velmi mírné bolesti, mírné bolesti uvedlo 1 respondentů (1 %) a silné 5 respondentů (5 %). 42

Otázka č. 1 Do jaké míry Vám bolesti bránily v práci (v zaměstnání i doma) v posledních 4 týdnech? 6 5 5 4 3 2 1 25 15 1 Vůbec ne Trochu Míeně Poměrně dost Velmi silně Omezení v důsledku nemoci Graf 24 Omezení v důsledku bolesti Graf 24 zobrazuje do jaké míry bránily respondentům v posledních 4 týdnech bolesti v práci, v zaměstnání i doma. 5 respondentů (5 %) odpovědělo, že vůbec neměly bolesti, které by jim bránily v práci. 25 respondentů (25 %) mělo bolesti trochu, mírné bolesti mělo 15 respondentů (15 %), poměrně dost bolestí mělo 1 respondentů (1 %) a velmi silné bolesti neměl nikdo. 43

Grafy 25 až 33 se týkají otázky číslo 11, která obsahuje 9 podotázek. Podotázky se týkají pocitů a toho jak se respondentům dařilo v posledních 4 týdnech. Otázka č. 11 a Jak často v posledních 4 týdnech jste se cítil(a) pln(a) elánu? 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 45 2 15 15 5 Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Pocit elánu Graf 25 Pocit elánu Graf 25 označuje odpovědi respondentů, jak často se v posledních 4 týdnech cítili plni elánu. 45 respondentů (45 %) se cítili plni elánu občas. 2 respondentů (2 %) se plni elánu cítili dost často.většinou odpovědělo 15 respondentů (15 %), málokdy odpovědělo také 15 respondentů (15 %), plný elán cítilo 5 respondentů (5 %) a bez elánu nebyl nikdo. 44

Otázka č. 11 b Jak často v posledních 4 týdnech jste byl(a) velmi nervózní? 45 4 35 3 25 2 15 1 5 4 2 2 1 5 5 Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Přítomnost nervozity Graf 26 Nervozita Graf 26 vyjadřuje, jak často byli respondenti v posledních 4 týdnech nervózní. 4 respondentů (4 %) uvedlo, že málokdy nervózní. 2 respondentů (2 %) bylo nervózní občas. Stejný počet 2 respondentů (2 %) nebylo nervózní nikdy. 1 respondentů (1 %) bylo nervózních dost často, 5 respondentů (5 %) většinou a 5 respondentů (5 %) bylo nervózní pořád. 45

Otázka č. 11 c Jak často v posledních 4 týdnech jste měl(a) takovou depresi, že Vás nic nemohlo rozveselit? 7 6 5 4 3 2 1 6 2 5 1 5 Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Pocit deprese Graf 27 Pocit deprese Graf 27 zobrazuje, jak často měli respondenti v posledních 4 týdnech depresi, že je nemohlo nic rozveselit. 6 respondentů (6 %) nemělo depresi nikdy. 2 respondentů (2 %) mělo depresi občas. 1 respondentů (1 %) uvedlo, že depresi mělo málokdy. 5 respondentů (5 %) mělo depresi dost často, 5 respondentů (5 %) pociťovalo depresi pořád. 46

Otázka č. 11 d Jak často v posledních 4 týdnech jste pociťoval(a) klid a pohodu? 45 4 35 3 25 2 15 1 5 4 3 2 5 5 Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Pocit klidu a pohody Graf 28 Pocit klidu a pohody Graf 28 zobrazuje, jak často v posledních 4 týdnech pociťovali respondenti klid a pohodu. 4 respondentů (4 %) odpovědělo, že pociťovali pohodu dost často. 3 respondentů (3 %) cítilo pohodu a klid většinou, 2 respondentů (2 %) občas, málokdy a pořád cítilo klid a pohodu stejný počet 2 respondentů (2 %) a odpověď nikdy neuvedl nikdo. 47

Otázka č. 11 e Jak často v posledních 4 týdnech jste byl(a) pln(a) energie? 45 4 35 3 25 2 15 1 5 4 25 2 1 5 Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Pocit energie Graf 29 Pocit energie Graf 29 zobrazuje, jak často se respondenti cítili v posledních 4 týdnech plni energie.4 respondentů (4 %) odpovědělo, že se cítili plni energie občas. 25 respondentů (25 %) uvedlo málokdy, 2 respondentů (2 %) dost často. Většinou odpovědělo 1 respondentů (1 %), nikdy 5 respondentů (5 %) a pořád neodpověděl nikdo. 48

Otázka č. 11 f Jak často v posledních 4 týdnech jste pociťoval(a) pesimismus a smutek? 45 4 35 3 25 2 15 1 5 4 2 2 15 5 Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Pocit pesimismu a smutku Graf 3 Pocit pesimismu a smutku Graf 3 ukazuje, jak často v posledních 4 týdnech pociťovali respondenti pesimismus a smutek. 4 respondentů (4 %) necítilo smutek nikdy, 2 respondentů (2 %) málokdy a občas, 15 respondentů (15 %) dost často, 5 respondentů většinou (5 %) a pořád nikdo. 49

Otázka č. 11 g Jak často v posledních 4 týdnech jste se cítil(a) vyčerpán(a)? 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 45 25 1 1 1 Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Pocit vyčerpání Graf 31 Pocit vyčerpání Graf 31 ukazuje, jak často v posledních 4 týdnech pociťovali respondenti vyčerpání. 45 respondentů (45 %) cítilo vyčerpání v posledních 4 týdnech občas, 25 respondentů (25 %) dost často, 1 respondentů (1 %) málokdy, pořád a stejný počet nikdy. 5

Otázka č. 11 h Jak často v posledních 4 týdnech jste byl(a) šťastn(á)? 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 45 2 2 1 5 Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Pocit štěstí Graf 32 Pocit štěstí Graf 32 popisuje, jak často v posledních 4 týdnech pociťovali respondenti štěstí. 45 respondentů (45 %) bylo v posledních 4 týdnech šťastných občas, stejný počet 2 respondentů (2 %) bylo šťastných pořád a málokdy. Dost často 1 respondentů (1 %) a nešťastný se necítil nikdo. 51

Otázka č. 11 i Jak často v posledních 4 týdnech jste se cítil(a) unaven(á)? 6 55 5 4 3 2 1 25 1 5 5 Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Pocit únavy Graf 33 Pocit únavy Graf 33 popisuje, jak často v posledních 4 týdnech cítili respondenti únavu.55 respondentů (55 %) cítilo únavu občas, 25 respondentů (25 %) málokdy, 1 respondentů (1 %) většinou. Pořád a dost často unaveni bylo 5 respondentů (5 %) a žádnou únavu necítil nikdo. 52

Otázka č. 12 Uveďte jak často v posledních 4 týdnech bránily Vaše zdravotní nebo emocionální obtíže společenskému životu (například návštěvy přátel, příbuzných)? 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 45 4 1 5 Pořád Většinu času Občas Málokdy Nikdy Omezení společenského života Graf 34 Omezení společenského života v důsledku emocionálních obtíží Graf 34 zobrazuje, jak často v posledních 4 týdnech bránily respondentům zdravotní nebo emocionální obtíže ve společenském životě (například návštěvy přátel,příbuzných). 45 respondentů (45 %) uvedlo, že emocionální potíže jim v posledních 4 týdnech bránily ve společenském životě občas, 4 respondenti (4 %) odpověděli, že nikdy, málokdy uvedlo 1 respondentů (1 %), většinu času 5 respondentů (5 %) a pořád neuvedl nikdo. 53

Grafy 35 až 38 se týkají otázky č. 13, která se skládá ze 4 podotázek, ve kterých respondenti volí takovou odpověď, která nejlépe vystihuje do jaké míry pro ně platí následující prohlášení. Otázka č. 13 a Zdá se, že onemocním (jakoukoliv nemocí) poněkud snadněji než jiní lidé. 45 4 4 35 3 3 25 2 15 1 5 5 15 1 Určitě ano Většinou ano Nejsem si jist(a) Většinou ne Určitě ne Pocit zvýšené nemocnosti Graf 35 Pocit zvýšené nemocnosti Graf 36 ukazuje odpovědi respondentů, zda si myslí, že onemocní snadněji, než ostatní lidé. 4 respondentů (4 %) si není jisto, že onemocní snadněji než ostatní lidé. 3 respondentů (3 %) se domnívá, že většinou onemocní snadněji, 15 respondentů (15 %) uvedlo, že neonemocní snadněji. 1 respondentů (1 %) si myslí, že určitě neonemocní snadněji a 5 respondentů (5 %) určitě onemocní snadněji než ostatní. 54

Otázka č. 13 b Jsem stejně zdráv(a) jako kdokoliv jiný. 45 4 35 3 25 2 15 1 5 25 4 Určitě ano Většinou ano Nejsem si jist(a) 25 Většinou ne 1 Určitě ne Názor na své zdraví Graf 36 Názor na své zdraví Graf 36 zobrazuje, názor respondentů na své zdraví. 4 respondentů (4 %) si není jisto, zda jsou stejně zdraví, jako kdokoliv jiný. 25 respondentů (25 %) odpovědělo, že jsou většinou stejně zdraví a 25 respondentů (25 %) uvedlo, že většinou nejsou stejně zdraví. 1 respondentů se domnívá, že určitě nejsou stejně zdraví, jako kdokoliv jiný. 55

Otázka č. 13 c Očekávám, že se mé zdraví zhorší. 5 45 45 4 35 3 25 2 15 15 15 2 1 5 5 Určitě ano Většinou ano Nejsem si jist(a) Většinou ne Určitě ne Zhoršení zdraví Graf 37 Předpoklad zhoršení zdraví V grafu 37 je uvedeno, kolik respondentů očekává zhoršení svého zdraví. 45 respondentů (45 %) si není jisto, zda se jejich zdraví zhorší. 2 respondentů (2 %) odpovědělo určitě ne, 15 respondentů (15 %) se domnívá, že většinou ne. Stejný počet 15 respondentů (15 %) odpovědělo většinou ano a 5 respondentů (5 %) určitě ano. 56

Otázka č. 13 d Mé zdraví je perfektní. 4 35 3 25 2 15 1 5 35 25 2 1 Určitě ano Většinou ano Nejsem si jist(a) Většinou ne Určitě ne Pohled na zdraví Graf 38 Pohled na zdraví Graf 38 znázorňuje názor respondentů na tvrzení, že jejich zdraví je perfektní. 35 respondentů (35 %) si není jisto, že jejich zdraví je perfektní. 25 respondentů (25 %) uvedlo, že jejich zdraví většinou není perfektní, 2 respondentů (2 %) uvedlo, že většinou ano. 1 respondentů (1 %) odpovědělo, že zdraví není určitě perfektní a určitě ano neodpověděl nikdo. 57

2.7 Diskuse Cílem bakalářské práce bylo zjistit kvalitu života pacientů s astma bronchiale. Ke zjištění jsme použili standardizovaný obecný dotazník kvality života SF-36. Dotazník byl zcela anonymní a obsahoval 38 otázek ze tří zdravotních oblastí: funkční stav, pocity blaha, pohody a hodnocení všeobecného zdraví. Respondenti odpovídali dobrovolně a výsledky byly zpracovány pouze v této bakalářské práci. Pro zjištění cíle jsme si stanovili tři hypotézy. Provedli jsme kvantitativní výzkum, kterého se zúčastnilo 1 respondentů. Dotazníky jsme rozdávali na plicní ambulanci v nemocnici Havlíčkův Brod. Každého respondenta jsme osobně požádali o vyplnění dotazníku. Někteří byli schopni vyplnit dotazník sami, ale přibližně 35 respondentům (35 %) jsme museli pomáhat. Z důvodu osobního přístupu a rozdávání dotazníku byla návratnost stoprocentní. Výzkumný soubor tvořilo 6 žen (6 %) a 4 mužů (4 %) (graf 2). Dle věku byli respondenti rozděleni do 5 kategorií. 15 respondentů (15 %) bylo ve věku 19-3 let, 1 respondentů (1 %) ve věku 31-4 let a nejvíce 42 respondentů (42 %) bylo ve věku 41-5 let. Ve věku 51-6 let bylo 2 respondentů (2 %) a ve věku 61-8 let bylo 13 respondentů (13 %) (graf 1). V hypotéze 1 předpokládám, že více jak 6 % respondentů bude omezeno v každodenních činnostech. K této hypotéze se vztahují otázky č. 5, 6 a 7. Otázka č. 5 se skládá z 1 podotázek a patří do oblasti fyzických funkcí. Z výzkumu vyplynulo, že 93 respondentů (93 %) s astma bronchiale bylo omezeno v usilovných činnostech, jako je běh, zvedání těžkých předmětů a provozování náročných sportů. V každodenních běžných činnostech se cítilo negativně ovlivněno přes 74 respondentů ( 74 %). V otázce č. 6 respondenti uváděli, zda je jejich zdravotní problémy omezovaly v běžných denních činnostech za dobu posledních 4 týdnů. 8 respondentů (8 %) uvedlo výskyt potíží, které vedly ke zkrácení času věnovaného pracovním a osobním aktivitám a následně tím ke snížení výkonnosti. Testováním otázkou č. 7 jsme se zaměřili na emocionální složku onemocnění a její vliv na jedince při každodenních činnostech. Zejména nás zajímala pozornost, která dle respondentů nebyla ovlivněna. Z popsaného výzkumu vyplývá, že pacienti s astma bronchiale jsou omezeni v každodenních běžných činnostech. Hypotéza 1 se naším testováním potvrdila. V roce 25 provedla společnost Lerymed v Praze dotazníkový výzkum, jehož cílem bylo zjistit, jaká je kontrola astmatu z pohledu pacienta a jaká je kvalita jeho života. 58