Regionální odvětvová struktura podpory realizované prostřednictvím Operačního programu Podnikání a inovace

Ergo 2016, 11, 1, 12 24 10.1515/ergo-2016-0002 Regionální odvětvová struktura podpory realizované prostřednictvím Operačního programu Podnikání a inovace 2007 2013 Operační program Podnikání a inovace představoval v uplynulém programovém období hlavní nástroj evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti v ČR na podporu podniků v sektoru zpracovatelského průmyslu a souvisejících služeb. Příspěvek je věnován analýze odvětvové struktury realizovaných projektů a finanční podpory přidělené prostřednictvím programu na úrovni krajů ČR. Významná část odvětví regionálně silně zastoupených v realizovaných projektech je zároveň odvětvími s výraznou koncentrací firem v daných regionech. Vedle těchto regionálně tradičních odvětví výroby a služeb byla ovšem identifikována i řada dalších odvětví s nadprůměrným zastoupením v projektech či finanční podpoře programu v jednotlivých regionech. V závěrečné části článku jsou výsledky analýzy odvětvové struktury nahlíženy prizmatem odvětvově a oborově vymezených domén inteligentní specializace, vytvářejících závazný rámec podpory v oblasti podnikání, inovací a výzkumu v současném programovém období. U mnoha tradičních regionálních odvětví lze pozorovat kontinuitu v jejich významu pro regionální ekonomiky, posíleném investicemi v minulém programovém období a potvrzeném zařazením těchto odvětví mezi oblasti inteligentní specializace v současném programovém období. Miroslav Kostić Technologické centrum AV ČR Recenzovaná vědecká stať Obdrženo redakcí: 12. 11. 2015 Přijato k publikování: 20. 4. 2016 Klíčová slova: regionální; odvětví; odvětvová struktura; zpracovatelský průmysl Regional sectoral structure of the support realised through the Operational Programme Enterprise and Innovation 2007 2013 Within the previous programming period, the Operational Programme Enterprise and Innovation represented the main tool of the EU cohesion policy in the Czech Republic for the support of businesses in manufacturing and related services. The article analyses sectoral structure of realised projects and financial subsidy allocated through the programme at the level of Czech regions. A significant part of branches strongly represented by realised projects in particular regions belongs at the same time to branches considerably concentrated within the same regions. Nevertheless, besides these regionally traditional branches of manufacturing industry and related services, a number of other branches were identified with an above-average representation on projects or financial subsidy within particular regions. In the last part of the text, results of the sectoral structure analysis are looked at from the perspective of smart specialisation areas which form a binding support framework for the area of entrepreneurship, innovation and research in the current programming period. Certain continuity in the importance for regional economies can be noticed in the case of many traditional regional industries their position strengthened by the investment in the last programming period has been confirmed by inclusion of these branches into the list of smart specialisation areas for the current programming period. Miroslav Kostić Technology Centre CAS Peer-reviewed scientific paper Received: 12. 11. 2015 Accepted for publication: 20. 4. 2016 Keywords: regional; branch; sectoral structure; manufacturing industry 12

Ve skončeném programovém období 2007 2013 představoval Operační program Podnikání a inovace (dále OPPI) hlavní tuzemský nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti na podporu podniků v sektoru zpracovatelského průmyslu a souvisejících služeb. Jeho hlavním cílem bylo zvýšení konkurenceschopnosti podniků, zejména malých a středních (dále MSP), například prostřednictvím investic do technologického vybavení, podpory vytváření inovací či podnikového výzkumu a vývoje. Na souboru veřejně dostupných dat k projektům realizovaným za podpory OPPI je v článku analyzována odvětvová struktura těchto projektů a přiděleného financování. Hlavní náplní článku je porovnání odvětvové struktury OPPI na úrovni krajů, přičemž analyzována je zde rovněž odvětvová struktura podle jednotlivých programů podpory OPPI. Tomuto tématu byla dosud věnována pouze minimální pozornost, což se týká i evaluačních studií hodnotících realizaci programu (výjimku představuje studie BermanGroup 2010), přestože se téma odvětvově vymezené podpory v oblasti podnikání, inovací a výzkumu stalo se začátkem programového období 2014 2020 velmi aktuálním. Výsledky analýzy odvětvové struktury jsou v závěrečné části článku nahlíženy prizmatem odvětvově a oborově vymezených domén inteligentní specializace, vytvářejících závazný rámec podpory výše uvedené oblasti v současném programovém období. Metodika a data Článek pracuje s daty ze Statistiky čerpání dotací z programů OPPI, uveřejněné na internetových stránkách agentury CzechInvest. Tato statistika obsahuje data za 12 z 15 programů OPPI, které jsou uvedeny v tabulce 1. Kompletní statistika k 29. 10. 2015, s kterou je zde pracováno, obsahuje data za 11 987 projektů. Analyzované programy naplňují pět ze šesti tematických prioritních os OPPI, přičemž do této analýzy nejsou zařazeny podpora vzniku firem (tedy prioritní osa 1 zahrnující program START, nové finanční nástroje, resp. fondy rizikového kapitálu a business angels) a bankovní nástroje na podporu malých a středních podniků (tj. oblast podpory 2.1 zahrnující programy PROGRES a ZÁRUKA). Uvedené tři programy byly administrovány Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Odvětvová struktura projektů OPPI je analyzována nejprve z hlediska jednotlivých programů podpory, přičemž rozlišení odvětví je na úrovni dvoumístných kódů CZ-NACE. Odvětvová příslušnost projektu vychází z hlavní ekonomické činnosti, kterou projekt naplňuje podle informace uvedené jeho hlavním příjemcem. Při porovnávání odvětvové struktury projektů podle programů podpory je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že u jednotlivých programů existovaly menší odlišnosti ve vymezení podporovaných odvětví, stanoveném v textech programů a jejich dílčích výzvách. Odvětvově kladně vymezená podpora byla přitom definována tak, že výstupy podporovaných projektů se projeví ve vymezených oddílech CZ-NACE, v některých případech byly do tohoto schématu zahrnuty též průřezové oblasti činností stojící mimo tuto klasifikaci (biotechnologie, nanotechnologie aj.). U programů, u kterých byla výčtem stanovena podporovaná odvětví, byla zpravidla zahrnuta většina odvětví zpracovatelského průmyslu, který je ostatně v centru zájmu tohoto příspěvku. Výjimku představuje výroba tabákových výrobků (NACE 12) a výroba koksu a rafinovaných ropných produktů (NACE 19), které z programů OPPI prakticky nebyly podporovány (až na tři ojedinělé projekty uvedené pod NACE 19). Jistou odchylkou je nezařazení výroby potravinářských výrobků a nápojů (NACE 10 a 11) mezi podporovaná odvětví v některých výzvách programu POTENCIÁL, tato skutečnost má však malý vliv na výsledné porovnání odvětvové struktury projektů v jednotlivých programech. V případě ostatních sekcí klasifikace NACE (tj. úrovně jednomístných kódů) byla většinou podporována pouze některá z jejich odvětví, přičemž mezi jednotlivými programy podpory existovala řada odlišností. Pro menší význam těchto odvětví z hlediska cílů tohoto článku, ale i z hlediska počtu projektů či přidělené dotace, zde nejsou zmíněné odlišnosti podrobněji rozebrány. Za zmínku však stojí že podpora výzkumu a vývoje (spadající do sekce NACE Profesní, vědecké a technické činnosti) byla v případě programu ICT V PODNICÍCH omezena pouze na výzkum a vývoj v oblasti technických a přírodních věd. Zatímco odvětví klasifikace CZ-NACE, do kterých mohla směřovat podpora, byla definována u většiny analyzovaných programů (s menšími odchylkami mezi programy), nepodporovaná odvětví byla definována u všech sledovaných programů téměř shodně. Mezi nepodporovaná odvětví patří u všech těchto programů zemědělství, lesnictví, rybolov a akvakultura (NACE 01, 02, 03), těžba uhlí (05), výroba koksu (19.1), výroba syntetických vláken (20.6), stavba a opravy lodí (30.11, 33.15) i ocelářský průmysl. Z programu je rovněž vyloučena podpora výroby, zpracování a uvádění na trh výrobků v působnosti Společné zemědělské politiky EU (dle Smlouvy o ES). V dalším textu je porovnána odvětvová struktura projektů v 13 krajích ČR, které byly způsobilé pro podporu z programu, tedy ve všech krajích ČR kromě hlavního města Prahy. Stěžejní téma článku odvětvová struktura podpory z OPPI v krajích ČR je nahlížena též v kontextu odvětvové struktury v jednotlivých krajích, vyplývající z dat Registru ekonomických subjektů. Pro účely porovnání odvětvové struktury v krajích byly projekty rozděleny do dvou skupin: Projekty realizované v programech s přímou vazbou na podporu podnikového výzkumu a inovací. Jedná se o programy INOVACE, POTEN- CIÁL, PROSPERITA a SPOLUPRÁCE. Tato skupina čítá celkem 2 355 projektů, přičemž zahrnuté programy se značně liší z hlediska počtu podpořených projektů rozpětí je od několika desítek podpořených projektů u posledních dvou jmenovaných programů po téměř 1 600 podpořených projektů z programu INOVACE, který tak zásadním způsobem ovlivňuje výsledky v této skupině. Projekty realizované v ostatních sledovaných programech podpory (ROZVOJ, ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY, ICT V PODNICÍCH, EKO- -ENERGIE, ŠKOLICÍ STŘEDISKA, NEMOVITOSTI, PORADENSTVÍ, MARKETING). Zaměření těchto programů je různorodé, spojuje je však cílení na zvýšení konkurenceschopnosti podniků, zejména MSP. Podpora ve formě investic do technologického vybavení, informačních technologií či lidských zdrojů ovšem může i u projektů v této skupině programů vést ke zvýšení předpokladů pro vytváření inovací. V této skupině je analyzováno celkem 9 632 projektů. Takto vysoký počet vstupních dat tedy pochopitelně přináší větší relevanci výsledků odvětvové struktury v jednotlivých krajích, než je tomu u skupiny inovačně zaměřených programů. Odvětvová struktura projektů je pro získání celkové informace porovnávána zároveň na souboru dat za všechny programy podpory. Dalším krokem je porovnání odvětvové struktury podpory z OPPI v krajích ČR dle celkové výše dotace přidělené v jednotlivých odvětvích CZ-NACE. Při využití finančního rozměru podpory jakožto ukazatele odvětvové struktury lze sice očekávat jistou pochopitelnou korelaci výsledků s výsledky regionální odvětvové struktury dle počtu projektů, ale i rozdíly způsobené nestejnou finanční náročností projektů podpořených v jednotlivých odvětvích, jakož i výraznou stopu velkých infrastrukturních projektů. Ergo / červen 2016 / Technologické centrum Akademie věd ČR 13

Tabulka 1: Sledované programy podpory OPPI, jejich cíle a vymezení podporovaných odvětví Prioritní osa Oblast podpory Program podpory Cíl (upraveno a zkráceno) Odvětvové vymezení podporovaná odvětví CZ-NACE 1 2. Rozvoj firem 2.2 Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb ROZVOJ 2 ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY růst výkonů a konkurenceschopnosti MSP prostřednictvím investic do technologického vybavení zvýšení konkurenceschopnosti ICT sektoru; rozšíření nabídky nových informačních systémů, produktů a služeb; podpora strategických služeb s návazností na ICT a mezinárodním zaměřením Zpracovatelský průmysl, Energetika nedefinováno ICT V PODNICÍCH zvýšení konkurenceschopnosti MSP prostřednictvím pořizování a rozšiřování informačních systémů Zpracovatelský průmysl, Odpadové hospodářství, Stavebnictví, Poštovní činnosti, Informační a komunikační činnosti, Profesní, vědecké a technické činnosti, Ostatní činnosti 3. Efektivní energie 3.1 Úspory energie a obnovitelné zdroje energie EKO-ENERGIE snižování energetické náročnosti výroby a spotřeby primárních energetických zdrojů; vyšší využití obnovitelných a druhotných zdrojů nedefinováno 4. Inovace 4.1 Zvyšování inovační výkonnosti podniků INOVACE zvýšení inovačního potenciálu podnikatelského sektoru prostřednictvím dotací na inovační projekty podniků a projekty veřejných výzkumných institucí, vysokých škol, fyzických osob a MSP směřující k ochraně práv průmyslového vlastnictví Zpracovatelský průmysl, Odpadové hospodářství, Informační a komunikační činnosti, Technické činnosti 3, Ostatní činnosti POTENCIÁL zavádění a zvyšování kapacit podniků pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit Zpracovatelský průmysl, Odpadové hospodářství, Informační a komunikační činnosti, Technické činnosti 4, Ostatní činnosti 5. Prostředí pro podnikání a inovace 5.1 Platformy spolupráce SPOLUPRÁCE vznik a rozvoj kooperačních odvětvových seskupení klastrů, technologických platforem a kooperačních projektů na regionální, nadregionální i mezinárodní úrovni; zlepšování podmínek pro podnikání a inovace díky zkvalitňování vazeb mezi výzkumem, VŠ a podniky Zpracovatelský průmysl, Odpadové hospodářství, Informační a komunikační činnosti, Profesní, vědecké a technické činnosti, Ostatní činnosti PROSPERITA zakládání a rozvoj infrastruktury pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace; zakládání a rozvoj podnikatelských inkubátorů nedefinováno 5.2 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů ŠKOLICÍ STŘEDISKA budování infrastruktury určené pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů podnikatelských subjektů; zlepšení kvality zázemí pro vzdělávání a řízení aktivit souvisejících s rozvojem lidských zdrojů Zpracovatelský průmysl, Energetika, Odpadové hospodářství, Stavebnictví, Obchod, Doprava, Informační a komunikační činnosti, Profesní, vědecké a technické činnosti, Ostatní činnosti 5.3 Infrastruktura pro podnikání NEMOVITOSTI vznik a rozvoj podnikatelských nemovitostí včetně související infrastruktury; vznik funkčního trhu nemovitostí Zpracovatelský průmysl, Strategické služby a Technologická centra 5, Výzkum a vývoj 6. Služby pro rozvoj podnikání 6.1 Podpora poradenských služeb PORADENSTVÍ zlepšení kvality a dostupnosti poradenských, informačních a vzdělávacích služeb pro MSP Těžba, Zpracovatelský průmysl, Energetika, Stavebnictví, Obchod, Informační a komunikační činnosti, Profesní, vědecké a technické činnosti, Administrativní a podpůrné činnosti, Ostatní činnosti 6.2 Podpora marketingových služeb MARKETING posílení mezinárodní konkurenceschopnosti MSP prostřednictvím individuálních účastí na zahraničních veletrzích a výstavách; prezentace ČR na specializovaných veletrzích a výstavách v zahraničí Těžba, Zpracovatelský průmysl, Energetika, Stavebnictví, Informační a komunikační činnosti, Profesní, vědecké a technické činnosti, Administrativní a podpůrné činnosti, Ostatní činnosti Zdroj: CzechInvest 14

Výsledná odvětvová struktura je poté nahlížena též v souvislosti s tzv. oblastmi či doménami inteligentní specializace, definovanými v Národní výzkumné a inovační strategii pro inteligentní specializaci ČR (RIS3) a jejích krajských přílohách. Tento dokument představuje východisko a předběžnou podmínku pro čerpání z Evropských strukturálních a investičních fondů v programovém období 2014 2020. Podmínka platí zejména pro programy OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) a OP Praha pól růstu ČR, jejichž projekty musí být v souladu s oblastmi specializace identifikovanými v dokumentu RIS3. Přestože vymezení oblastí inteligentní specializace je relevantní pouze pro současné programové období, a zatímco projekty OPPI realizované v minulém programovém období musely splňovat odvětvová kritéria definovaná v jeho jednotlivých programech (viz výše), vychází motivace pro konfrontaci s identifikovanými oblastmi inteligentní specializace z několika hledisek. Prvním je návaznost OP PIK na OPPI znamenající i podporu víceméně obdobných typů subjektů a aktivit. Dalším hlediskem je pak snaha zjistit, do jaké míry byla minulá podpora koncentrována do odvětví či oblastí prioritizovaných v současném programovém období, resp. nakolik byla zachována určitá kontinuita v odvětvovém nasměrování podpory. Kvantitativní hledisko ovšem není v otázce významu jednotlivých programů relevantní. Poslední dva uvedené programy představují velmi specifickou podporu podnikatelské a inovační infrastruktury a kooperačních sítí, která má své nezastupitelné místo ve schématu operačního programu. Absolutní počet projektů v programech podpory má však jistě vliv na relevanci dat pro hodnocení odvětvové struktury, které má pochopitelně větší opodstatnění u programů poskytujících větší soubory dat. Detailněji a v řazení podle četnosti projektů znázorňuje odvětvovou strukturu všech projektů OPPI administrovaných agenturou CzechInvest následující graf 2. V odvětvové struktuře u souhrnu všech sledovaných programů OPPI mají nejsilnější postavení kovozpracující průmysl (NACE 25) s necelými 22 % a strojírenství (NACE 28) s necelými 11 % na počtu všech projektů. Významnější podíly v celkové struktuře projektů mají též plastikářský průmysl (NACE 22) s 8 %, činnosti v oblasti IT (NACE 62) s 6 %, výroba elektrických zařízení (NACE 27) a dřevozpracující průmysl (NACE 16), obě odvětví s podílem pod 5 %. Graf 2: Odvětvová struktura projektů OPPI Odvětvová struktura projektů podle programů podpory OPPI Mezi 12 sledovanými programy OPPI existuje značná variabilita z hlediska počtu podpořených projektů. Z programů ROZVOJ a INOVACE byl podpořen nejvyšší počet projektů jejich podíl na počtu projektů OPPI administrovaných agenturou CzechInvest činí 30 %, resp. 13 %. Na opačné straně stojí programy PROSPERITA a SPOLUPRÁCE s několika desítkami podpořených projektů, jejichž podíl na celkovém počtu projektů dosahuje v obou případech pouze 0,6 % (viz graf 1). Graf 1: Počet projektů v programech podpory OPPI (data k 29. 10. 2015) Odvětvová struktura projektů podle programů podpory OPPI je znázorněna v grafu 3, ve kterém jsou jednotlivá odvětví řazena podle číslování v klasifikaci CZ-NACE 6. Rozdíly v odvětvové struktuře projektů mezi sledovanými programy podpory spočívají v odlišném zaměření jednotlivých programů i ve vymezení jimi podporovaných odvětví (viz tabulka 1 výše). Zcela specifickou strukturu projektů vykazuje program ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY, u kterého vzhledem k zaměření podpory na ICT sektor zcela dominují projekty v oblasti informačních technologií (86 %). Také program PROSPERITA, podporující infrastrukturu pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace i pro inovační podniky, se od ostatních programů odlišuje málo diverzifikovanou odvětvovou strukturou projektů téměř polovina projektů je realizována v oblasti nemovitostí (NACE 68), další třetina v oblasti výzkumu a vývoje (NACE 72). Tato struktura je pochopitelná vzhledem k zaměření programu na budování a rozvoj inovační a podnikatelské infrastruktury a skutečnosti, že větší část příjemců tvoří veřejné a soukromé výzkumné organizace spolu s městy a obcemi, resp. jejich organizačními složkami zřizujícími danou infrastrukturu. Odvětvová struktura projektů tak v případě tohoto programu vypovídá o odvětvovém zaměření Ergo / červen 2016 / Technologické centrum Akademie věd ČR 15

subjektů provozujících dané podpůrné infrastruktury, a nikoli podniků v nich umístěných. Přesto byla data za daný program do této analýzy zařazena z důvodu pokrytí všech programů OPPI administrovaných agenturou CzechInvest i pro velmi nízký podíl programu na celkovém počtu analyzovaných projektů. Zbývajících deset sledovaných programů má diverzifikovanější odvětvovou strukturu, přičemž u sedmi z nich platí, že obě dvě nejvíce reprezentovaná odvětví v souhrnu projektů OPPI tedy kovozpracující a strojírenský průmysl jsou zastoupena mezi třemi nejčastějšími odvětvími v rámci těchto programů. Zjednodušeně lze říci, že zastoupení těchto dvou odvětví do určité míry odráží, nakolik se v daných programech koncentrují příjemci z technologicky méně či více náročných odvětví výroby. Odvětví kovozpracujícího průmyslu, řazené mezi oblasti s nižší technologickou náročností (medium low-tech), tak dosahuje nejvyšších podílů na počtu projektů v programech ROZ- VOJ (38 %), NEMOVITOSTI (26 %) a možná poněkud překvapivě i v programu ICT V PODNICÍCH (21 %). V případě programů ŠKOLI- CÍ STŘEDISKA, MARKETING a INOVACE je poměr zastoupení obou odvětví přibližně vyrovnaný, přičemž u posledních dvou jmenovaných programů dosahuje vyššího podílu strojírenství. V případě programu POTENCIÁL již strojírenství zaujímá výraznější podíl (23 %) na podpořených projektech. Silně jsou zde zastoupena také další odvětví s vyšší technologickou náročností: výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (NACE 26), řazená mezi high-tech odvětví, dále chemický průmysl (NACE 20), výroba elektrických zařízení (NACE 27) a automobilový průmysl (NACE 29), řazené mezi medium high-tech odvětví. Vzhledem k zaměření programu na podporu kapacit pro výzkum, vývoj a inovace v podnicích tak není překvapivé, že odvětví zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností jsou nejvíce zastoupena právě mezi projekty programu POTENCIÁL. Dalšími programy s výraznějším zastoupením projektů v oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností jsou programy INOVACE a MARKETING. V odvětvové struktuře programu ROZVOJ, zaměřeného primárně na investice do technologického vybavení firem v regionech se soustředěnou podporou státu a vyšší nezaměstnaností, naopak dominují odvětví zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností. Vyššího podílu dosahují tato odvětví též v programu NEMOVITOSTI. Zbývající tři programy mají velmi diverzifikovanou odvětvovou strukturu projektů. Přestože kovozpracující průmysl dosahuje nejvyššího podílu též u programu PORADENSTVÍ, je v odvětvové struktuře tohoto programu vyrovnaným způsobem zastoupena řada dalších odvětví průmyslu i služeb, včetně výrazného podílu činností v oblasti IT (12 %). V odvětvové struktuře projektů v programu SPOLUPRÁCE má nejsilnější postavení strojírenství a mezi ostatními průmyslovými odvětvími jsou výrazněji zastoupena také další medium high-tech odvětví. Projekty v oblasti IT a výzkumu a vývoje je též silněji zastoupen sektor high-tech služeb. Vysokým, a vzhledem k zaměření programu i pochopitelným, podílem projektů v oblasti energetiky (NACE 35), dosahujícím téměř 22 %, se vymyká odvětvová struktura programu EKO-ENERGIE. Vyšším zastoupením odvětví služeb, případně stavebnictví či energetiky se odvětvová struktura projektů v posledních třech uvedených programech také odlišuje od programů koncentrujících především příjemce z odvětví zpracovatelského průmyslu. Vedle těchto tří a dvou výše zmíněných programů se specifickou odvětvovou strukturou a minimálním (ICT a STRATEGICKÉ SLUŽBY) nebo nulovým podílem (PROSPERITA) zpracovatelského průmyslu na odvětvové struktuře je nižším zastoupením projektů z oblasti průmyslu charakterizován též program ŠKOLICÍ STŘEDISKA. Graf 3: Odvětvová struktura projektů v programech podpory OPPI Porovnání odvětvové struktury projektů OPPI a firem zapsaných v Registru ekonomických subjektů Za účelem zjištění, do jaké míry odvětvová struktura projektů OPPI odráží reálnou odvětvovou strukturu ekonomických subjektů, byla data ze statistiky CzechInvestu porovnána se souborem dat z Registru ekonomických subjektů (dále RES) 7, vedeného Českým statistickým úřadem. Aby bylo toto porovnání relevantní, byla zvolena pouze menší část dat z RES. Z celkového počtu více než 2,7 mil. subjektů evidovaných v RES bylo pracováno s databází čítající přes 557 tis. aktivních subjektů. Vzhledem ke specifické struktuře příjemců OPPI z hlediska právní formy, kdy 91 % příjemců sledovaných 12 programů tvoří obchodní společnosti (společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti), byly také u dat z RES sledovány pouze subjekty těchto dvou právních forem (jejich celkový počet dosahoval necelých 294 tis.). Do sledování byly zahrnuty i firmy sídlící v Praze, a to i přesto, že jsou projekty OPPI realizovány výhradně mimo Prahu. Řada příjemců OPPI totiž sídlí v hlavním městě a analogicky je velké množství subjektů podnikajících mimo Prahu přihlášeno právě zde. Pro samotné porovnání odvětvové struktury obou souborů dat však byly nakonec vyfiltrovány jenom obchodní společnosti s hlavní aktivitou v oblasti zpracovatelského průmyslu. Důvodem je fakt, že zatímco na souboru obchodních společností v RES dosahoval podíl subjektů aktivních ve zpracovatelském průmyslu pouhých 11 %, byl podíl projektů OPPI uskutečňovaných ve zpracovatelském průmyslu ve výši 81 %. Není proto překvapením, že z odvětví mimo zpracovatelský průmysl měly projekty OPPI významnější podíl (necelých 6 %) pouze u IT činností. Nejvíce obchodních společností z RES naopak působilo v oblasti obchodu, nemovitostí, stavebnictví či profesních a technických činností. 16

Tabulka 2: Porovnání nejzastoupenějších odvětví v sektoru zpracovatelského průmyslu v databázi Registru ekonomických subjektů a v databázi projektů OPPI RES hlavní činnost obchodních společností působících ve zpracovatelském průmyslu (n = 33 567) OPPI hlavní oblast činnosti projektů (n = 9 738) Pořadí Kód NACE Název odvětví (zkráceno) Podíl (%) Kód NACE Název odvětví (zkráceno) Podíl (%) 1. 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 21,7 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26,5 2. 10 Výroba potravinářských výrobků 8,0 28 Výroba strojů a zařízení 14,3 3. 28 Výroba strojů a zařízení 8,0 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 9,4 4. 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků 8,0 27 Výroba elektrických zařízení 5,8 5. 33 Opravy a instalace strojů a zařízení 7,0 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků 5,6 6. 27 Výroba elektrických zařízení 6,6 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 4,2 7. 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 5,6 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 3,8 8. 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 4,6 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 3,7 9. 32 Ostatní zpracovatelský průmysl 4,4 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 3,4 10. 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 4,1 32 Ostatní zpracovatelský průmysl 3,2 11. 14 Výroba oděvů 3,5 10 Výroba potravinářských výrobků 3,2 12. 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 3,4 31 Výroba nábytku 3,1 Zdroj: Český statistický úřad, CzechInvest Graf 4: Porovnání odvětvové struktury projektů OPPI a odvětvové struktury subjektů aktivních ve zpracovatelském průmyslu z databáze Registru ekonomických subjektů 8 Vedle shody v řadě nejzastoupenějších odvětví, mezi nimiž v obou databázích dominuje kovozpracující průmysl, však existují i významnější rozdíly v podílech některých odvětví na celkovém počtu projektů, resp. subjektů ve zpracovatelském průmyslu. Mezi projekty OPPI jsou v porovnání se subjekty v databázi RES výrazněji zastoupeny zejména projekty ve strojírenství a v plastikářském průmyslu. V odvětvové struktuře RES mají naopak významnější pozici potravinářský průmysl (NACE 10), odvětví oprav a instalací strojů a zařízení (NACE 33) či výroba oděvů (NACE 14), jejichž podíly na zpracovatelském průmyslu několikanásobně převyšují odpovídající podíly v databázi projektů OPPI. Regionální odvětvová struktura projektů OPPI Zdroj: Český statistický úřad, CzechInvest Z tabulky 2 a z grafu 4 porovnávajícího obě databáze z hlediska odvětvové struktury projektů, resp. subjektů ve zpracovatelském průmyslu vyplývá vysoká závislost odvětvové struktury projektů OPPI na odvětvové struktuře subjektů v RES (resp. obchodních společností) korelační koeficient dosahuje hodnoty 0,90. V úvodu této části textu je vhodné přiblížit rozložení projektů OPPI v krajích ČR, znázorněné grafem 5. Rozdíly v počtu projektů v jednotlivých krajích vyplývají jak z odlišností v jejich populační velikosti i v počtech ekonomických subjektů, tak z faktorů souvisejících s nastavením programů podpory OPPI. Tuto skutečnost zachycuje též následující graf, ze kterého jsou patrné rozdíly v podílu programů podpory na počtu projektů v jednotlivých krajích. Nejmarkantnější jsou tyto rozdíly u programů s největším počtem podpořených projektů. Podíl programu ROZVOJ na všech podpořených projektech se tak pohybuje od hodnot na úrovni 13 15 % (Královéhradecký, Plzeňský a Středočeský kraj) po hodnoty ve výši 42 44 % podílu na všech projektech OPPI v kraji (Ústecký, Olomoucký a Karlovarský kraj). Tato skutečnost je ovlivněna soustředěním podpory tohoto programu do zákonem definovaných hospodářsky slabých a strukturálně postižených území a území s vyšší nezaměstna- Ergo / červen 2016 / Technologické centrum Akademie věd ČR 17

ností. Projekty podpořené z programu INOVACE tvořily naproti tomu výrazně větší díl projektů OPPI v Královéhradeckém než v Olomouckém, Ústeckém či Karlovarském kraji (viz graf 6). Podíl obou programů významně ovlivňuje též podíl dvou skupin programů definovaných pro účely tohoto článku inovačně zaměřených (INOVACE, PO- TENCIÁL, PROSPERITA, SPOLUPRÁCE) a ostatních (ROZVOJ, ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY, ICT V PODNICÍCH, EKO-ENERGIE, ŠKOLICÍ STŘEDISKA, NEMOVITOSTI, PORADENSTVÍ, MARKE- TING) programů OPPI na všech programech OPPI z hlediska počtu podpořených projektů v daném kraji. Podíl projektů podpořených v inovačně zaměřených programech je nejvyšší v krajích Středočeském (28 %), Královéhradeckém, Jihočeském (oba 27 %) a Plzeňském (25 %). Nejnižší je naproti tomu podíl těchto programů v krajích Olomouckém, Karlovarském (oba 13 %) a Ústeckém (14 %). S uvedenými rozdíly souvisejí také rozdíly v odvětvové struktuře projektů v jednotlivých krajích, spojené se specifiky zaměření sledovaných programů podpory (viz výše). Graf 6: Podíl projektů podpořených z programů OPPI v krajích ČR (v %) Graf 5: Počet projektů OPPI podpořených v krajích ČR Poznámka: Podíl projektů podpořených v programech Rozvoj a Inovace na projektech ve všech sledovaných programech OPPI je v grafu vyčíslen pro lepší ilustraci rozdílů mezi jednotlivými kraji. (data k 29. 10. 2015) V odvětvové struktuře projektů OPPI se projevují jak podíly jednotlivých programů podpory na počtu projektů v krajích, tak přítomnost tradičních odvětví. Podíl projektů v nejfrekventovanějším kovozpracujícím průmyslu se tak pohybuje od 14 15 % v případě Středočeského, Plzeňského a Královéhradeckého kraje po 30 % u Zlínského kraje, následovaného 25 26% podílem u krajů Olomouckého, Moravskoslezského a Ústeckého. Vysoký podíl projektů v oblasti kovozpracujícího průmyslu ve jmenovaných krajích má souvislost s vyšší koncentrací subjektů v tomto odvětví, potvrzenou z dat RES, i s vyšším podílem projektů podpořených z programu ROZVOJ, který z velké části směřoval právě do oblasti kovozpracujícího průmyslu. Podíl projektů v oblasti strojírenského průmyslu dosahuje naproti tomu poměrně vyrovnaných hodnot v rozmezí 10 15 % u všech krajů vyjma kraje Zlínského (7 %). Dalším průřezově zastoupeným odvětvím je gumárenský a plastikářský průmysl, který je zároveň třetím nejzastoupenějším sektorem v odvětvové struktuře souhrnu programů OPPI. Koncentrace projektů v tomto odvětví je nejvyšší v případě Zlínského kraje (12 %), kde se řada firem na tento druh výroby tradičně specializuje, jak vyplývá z dat RES. Podobně vysoká koncentrace v regionálně tradičním odvětví se vyskytuje u výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (NACE 23), resp. zejména výroby skla a porcelánu v případě Karlovarského kraje (13 %). Charakteristické je rovněž soustředění projektů v oblasti chemického průmyslu (NACE 20) v krajích s tradicí tohoto druhu výroby celorepublikový podíl odvětví (2,8 %) je výrazněji překročen zejména v případě Ústeckého (6,5 %), Pardubického (5,3 %) a Středočeského kraje (4,8 %). Silnější regionální specializace na textilní výrobu (NACE 13) je patrná u Královéhradeckého kraje zatímco v kraji dosahuje podíl odvětví 5,7 %, na úrovni celé ČR je tento podíl pouze 1,3%. Význam jmenovaných odvětví v krajích s jejich výraznějším podílem na projektech OPPI potvrzují též data z RES, ukazující na zvýšenou koncentraci ekonomických subjektů právě v těchto odvětvích a krajích. Na počtu projektů OPPI lze rovněž pozorovat jistou koncentraci projektů v oblasti dřevozpracujícího průmyslu (NACE 16) v Olomouckém, Jihočeském a Ústeckém kraji, polygrafického průmyslu (NACE 18) v Karlovarském kraji, výroby elektrických zařízení (NACE 27) v Libereckém kraji, výroby nábytku (NACE 31) v Pardubickém kraji či projektů v oblasti energetiky (NACE 35) v kraji Plzeňském. Je ovšem otázkou, nakolik se v těchto případech jedná o vyjádření typické regionální specializace a nakolik je tento výsledek ovlivněn jinými faktory, např. vyšší aktivitou (počtem projektů) jednotlivých firem či naopak nízkou aktivitou v jiných, regionálně tradičních odvětvích. Výraznější koncentraci ekonomických subjektů ve zmíněných odvětvích totiž databáze RES, s výjimkou nadprůměrného podílu subjektů v dřevozpracujícím průmyslu v Jihočeském kraji, většinou nepotvrzuje. Ze sektorů mimo zpracovatelský průmysl je třeba zmínit především vysokou koncentraci projek- 18

Zcela jiný obraz přináší porovnání odvětvové struktury v kategorii inovačně zaměřených programů OPPI, ačkoli vypovídací hodnota výsledků je negativně ovlivněna menšími soubory projektů v jednotlivých krajích, čítajícími často jen málo přes stovku projektů, v případě Karlovarského kraje se jedná o pouhých 35 projektů. Právě soubor projektů realizovaných v Karlovarském kraji se vyznačuje nejnižší diverzitou a zároveň dominantní pozicí v kraji tradiční výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (zde zahrnující projekty v oblasti výroby skla, porcelánu či keramických betonů). Kromě již výše popsaných regionálních odvětvových specializací lze i v souboru projektů v inovačně zaměřených programech identifikovat další regionálně silná odvětví. K průmyslovým odvětvím, u nichž byla zároveň z databáze RES zjištěna shoda s výraznou koncentrací firem v daných regionech, patří především farmaceutická výroba (NACE 21) ve Středočeském kraji, hutnický (NACE 24) a automobilový (NACE 29) průmysl v Libereckém kraji a strojírenský průmysl (NACE 28) v kraji Vysočina. Ostatní výraznější případy regionální specializace zjištěné v porovnání projektů v inovačně zaměřených programech vyplývají spíše z vyštů v oblasti energetiky v Plzeňském kraji (téměř 7 % projektů oproti 2% celkovém podílu odvětví v OPPI), kterou vysvětluje i nadprůměrné soustředění ekonomických subjektů v tomto sektoru v kraji (více než dvojnásobek republikového průměru) vyplývající z databáze RES. Nadprůměrný podíl projektů v oblasti informačních technologií (přes 10 % projektů oproti 6% průměru v OPPI) je pak v krajích Plzeňském a Jihomoravském. Vysoká koncentrace obchodních společností zabývajících se IT činnostmi byla z RES zjištěna pouze u Jihomoravského kraje; v Plzeňském kraji dosahuje podíl těchto firem průměrných hodnot. V případě Plzeňského kraje má tento výsledek spojitost spíše s vyšší koncentrací podpořených projektů v programech ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY a PORADENSTVÍ, u nichž měly projekty v oblasti IT významnější podíl. Z hlediska celkové koncentrace projektů do oblastí zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností (high-tech a medium high-tech) nejvíce vynikají Pardubický a Královéhradecký kraj. Při započtení high-tech služeb (zde zejména IT činnosti) lze k regionům s progresivnější ekonomickou strukturou projektů zařadit také Plzeňský kraj. že v kategorii ostatních programů dosahují high-tech a medium high-tech odvětví zpracovatelského průmyslu celkově nižších podílů v rámci krajů než v předchozím porovnání, zahrnujícím i inovačně zaměřené programy OPPI. V souboru ostatních programů je navíc možné identifikovat i další výraznější regionální odvětvové specializace, kromě již výše popsaných, a to zejména v odvětvích zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností. Případů, kdy je vysoká koncentrace projektů v daném odvětví zároveň ve shodě s vysokou koncentrací firem v témže odvětví vyplývající z databáze RES, je však pouze několik. Jedná se především o vyšší koncentraci projektů v oblasti potravinářského (NACE 10) a polygrafického (NACE 18) průmyslu ve Středočeském kraji, dále v oblasti papírenského průmyslu (NACE 17) v Ústeckém kraji (a v menší míře i v kraji Vysočina) či v oblasti oděvního průmyslu (NACE 14) v Karlovarském kraji. Graf 8: Regionální odvětvová struktura projektů souhrn za kategorii ostatních programů OPPI Graf 7: Regionální odvětvová struktura projektů OPPI V následujícím textu je sledována odvětvová struktura projektů ve dvou kategoriích programů OPPI: v programech s přímou vazbou na podporu podnikového výzkumu a inovací (INOVACE, POTENCIÁL, PROSPERITA a SPOLUPRÁCE), v ostatních sledovaných programech OPPI (zbývajících 8 programů administrovaných agenturou CzechInvest, viz výše). Nejprve je zde sledována odvětvová struktura v kategorii ostatních programů, jelikož tento soubor pokrývá 80 % analyzovaných projektů OPPI a existuje tedy pravděpodobnost vysoké shody s výše popsanou celkovou odvětvovou strukturou OPPI. Následující graf tuto domněnku do značné míry potvrzuje, avšak oproti celkovému porovnání jsou patrné některé rozdíly. Je jistě málo překvapivá skutečnost, Ergo / červen 2016 / Technologické centrum Akademie věd ČR 19

ší aktivity subjektů v daném odvětví a kraji. Vysoký podíl projektů v oblasti výzkumu a vývoje na projektech v Olomouckém kraji tak například z velké části připadá na vrub dvou subjektů Univerzity Palackého a jedné soukromé firmy. Výraznější krajské odvětvové specializace identifikované v programech podpory OPPI jsou souhrnně uvedeny v tabulce 3. Graf 9: Regionální odvětvová struktura projektů souhrn za kategorii inovačně zaměřených programů OPPI v Karlovarském kraji. Je rovněž patrná výraznější koncentrace finanční podpory v některých odvětvích a krajích, která se na úrovni projektů příliš neprojevila např. v odvětví energetiky (NACE 35) v Ústeckém kraji. Tyto koncentrace mají ovšem často souvislost s vyšším podílem projektů v některém z odvětvově více profilovaném programu podpory např. s vyšší mírou účasti v programu EKO-ENERGIE v případě subjektů realizujících projekty v Jihočeském kraji. Graf 10: Regionální odvětvová struktura finanční podpory z OPPI Regionální odvětvová struktura finanční podpory z programů OPPI Odvětvová struktura OPPI byla vedle porovnání založeného na počtech projektů sledována též podle celkové výše přidělené podpory v jednotlivých odvětvích a krajích. Odvětvová struktura finanční podpory je v hrubých rysech podobná zjištěné regionální odvětvové struktuře podle počtu projektů za OPPI jako celek (viz graf 7). K odvětvím s nejvyšší celkovou přidělenou podporou patří kovozpracující průmysl (NACE 25), strojírenský průmysl (NACE 28), plastikářský průmysl (NACE 22) a činnosti v oblasti IT (NACE 62), přičemž pořadí prvních čtyř nejzastoupenějších odvětví je stejné jako u porovnání na počtu projektů. Oproti výsledkům porovnání odvětvové struktury na počtu projektů je patrný o několik procent nižší podíl kovozpracujícího průmyslu, což vypovídá o menší průměrné finanční náročnosti projektů v tomto odvětví. Hlavním rozdílem oproti odvětvové struktuře zjištěné na úrovni projektů je výraznější zastoupení energetiky (NACE 35) a činností v oblasti nemovitostí (NACE 68), ale též výzkumu a vývoje (NACE 72). Tato skutečnost souvisí s vyšší průměrnou nákladností projektů v uvedených odvětvích, tedy projektů často vyžadujících zvýšené investice do infrastruktury či do drahého přístrojového vybavení. Finanční hledisko zároveň činí ještě výraznějšími některé již identifikované regionální odvětvové specializace zejména odvětví textilního průmyslu (NACE 13) v Královéhradeckém kraji, IT činnosti (NACE 62) v Jihomoravském kraji či výrobu ostatních nekovových minerálních výrobků (NACE 23) Odvětvová struktura finanční podpory z OPPI zde není dále sledována podle dvou výše definovaných kategorií programů. Důvodem je vysoká shoda mezi souborem dat za všechny programy a za kategorii ostatních programů; v případě kategorie inovačně zaměřených programů pak není toto porovnání uvedeno z důvodu relativně nízkého počtu projektů připadajících na odvětví v krajích. Data za jednotlivé projekty s vysokým objemem přidělené dotace tak značně ovlivňují hodnoty pro dané odvětví i výslednou odvětvovou strukturu finanční podpory. Odvětvová struktura podpory z OPPI ve světle oblastí inteligentní specializace RIS3 V závěrečné části článku jsou poznatky získané z předchozích porovnání odvětvové struktury postaveny vedle oblastí inteligentní specializace, identifikovaných v krajích ČR během procesu přípravy Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR (RIS3) a jejích krajských příloh. Nejedná se však v pravém slova smyslu o porovnávání identifikovaných regionálních specializací, protože jejich geneze i účel nejsou porovnatelné. Cílem tohoto náhledu je poodkrýt, do jaké míry lze hovořit o kontinuitě odvětvového nasměrování podpory do oblasti inovativního podnikání, kterou měl OPPI za cíl posílit a pro niž má v současném programovém období zároveň platit prioritizace podporovaných odvětví v duchu inteligentní specializace. 20

Tabulka 3: Shrnutí zjištěných regionálních odvětvových specializací Kraj Odvětvová specializace identifikovaná na úrovni OPPI (projekty) Inovačně zaměřené programy OPPI (projekty) Ostatní programy OPPI (projekty) OPPI (přidělená podpora) Regionální příloha RIS3 Jihočeský Dřevozpracující pr. Farmaceutický pr. Výr. počítačů, elektronických a optických přístrojů Energetika Biotechnologie (pro zemědělství a potravinářství), Strojírenství a mechatronika, Elektrotechnika a elektroenergetika Jihomoravský Činnosti v IT Pokročilé výrobní a strojírenské technologie, Přesné přístroje, Vývoj SW a HW, Léčiva a medicínské technologie, Letecký pr. Karlovarský Polygrafický pr. Nekovové minerální výr. Oděvní pr. Textilní pr. Kovozpracující pr. Strojírenství a kovozpracující pr., Elektrotechnika, Automobilový pr., Nekovové minerální výr., Pryžové a plastové výr., Energetika a zpracování odpadů, Lázeňství, Výr. nápojů, Chemický pr. Vysočina Plastikářský pr. Kovozpracující pr. Strojírenství Papírenský pr. Nekovové minerální výr. Automobilový pr., Strojírenství, Kovozpracující pr., Elektrotechnika, Energetika Královéhradecký Textilní pr., Výr. počítačů, elektronických a optických přístrojů Papírenský pr. Potravinářský pr. Dopravní prostředky, Strojírenství, Nové textilní materiály, Elektronika, optika, elektrotechnika a IT, Léčiva a zdravotnické prostředky, Pokročilé zemědělství a lesnictví Liberecký Výr. nápojů Výr. elektrických zařízení Hutnický pr. Automobilový pr. Polygrafický pr. Strojírenství, Optika a sklářství, Separační a sanační technologie, Pokročilé textilní materiály, Progresivní kovové technologie, Nanomateriály, Komponenty pro dopravní prostředky (vč. automobilů) Moravskoslezský Kovozpracující pr. Automobilový pr. Činnosti v IT Polygrafický pr. Pokročilé materiály (kovy, plasty), Strojírenství, Mechatronika, Medicínský výzkum, Zpracování odpadů, Energetika, IT Olomoucký Dřevozpracující pr Kovozpracující pr. Plastikářský pr. Strojírenství, Elektrotechnika, Metalurgie, Optika, Chemický pr., Čerpací technika, Biomedicína, Vyspělé zemědělství, Nové materiály a technologie Pardubický Chemický pr. Automobilový pr. Výr. nábytku Plastikářský pr. Výr. elektrických zařízení Výr. nábytku Farmaceutický pr. Chemický a farmaceutický pr., Textilní pr., Dopravní prostředky a zařízení (vč. automobilového pr.), Strojírenství, Elektrotechnika, elektronika a informatika Plzeňský Energetika Činnosti v IT Výr. elektrických zařízení Výr. počítačů, elektronických a optických přístrojů Strojírenství a mechatronika, Průmyslová automatizace, Materiálové inženýrství, ICT, Biomedicína, Elektrotechnika, Energetika Středočeský Chemický pr. Farmaceutický pr. Potravinářský pr. Polygrafický pr. Činnosti v IT Výr. ostatních dopravních prostředků Dopravní prostředky, Elektronika a elektrotechnika, Biotechnologie, Chemický pr., Strojírenství a kovozpracující pr., Potravinářství, VaV přírodních a technických věd Ústecký Dřevozpracující pr. Chemický pr. Kovozpracující pr. Farmaceutický pr. Papírenský pr. Energetika Těžba uhlí, energetika a sanace, Organická a anorganická chemie, Výr. skla a porcelánu Zlínský Plastikářský pr. Kovozpracující pr. Chemický pr. Inovativní aplikace polymerů, Inovativní konstrukční činnosti (s důrazem na letectví a strojírenství), Elektronické systémy a ICT Vysvětlivky: U odvětvové specializace zjištěné z OPPI jsou tučně vyznačena odvětví, kde se výrazná specializace zároveň shoduje s vysokou koncentrací ekonomických subjektů zjištěnou z RES. Odvětvová specializace zjištěná na více úrovních zároveň je uvedena vždy pouze jednou, přičemž sloupce více nalevo jsou vyplňovány vždy přednostně (např. specializace identifikovaná na úrovni souhrnu projektů OPPI již není po prvním uvedení opakována ve sloupcích napravo). Oblasti inteligentní specializace uvedené v regionálních přílohách RIS3 (zde jsou jejich názvy často zestručněny) jsou tučně zvýrazněny v případech, kdy existuje shoda nebo překryv mezi těmito oblastmi a odvětvími regionální specializace zjištěnými z dat OPPI. Zdroj: vlastní analýza, regionální přílohy RIS3 Ergo / červen 2016 / Technologické centrum Akademie věd ČR 21

Důležitým výstupem společné národní části RIS3 byla identifikace oblastí výzkumné a ekonomické specializace jakožto rámce pro orientaci veřejných prostředků za účelem zvýšení konkurenční výhody ČR a jednotlivých regionů v globální ekonomice. Cílem takovéhoto vymezení oblastí inteligentní specializace je podle strategie vytvoření unikátní kombinace kapacit, znalostí a dovedností založené na existujícím hospodářském a společenském potenciálu země a znalostní základně (MŠMT 2014). Oblasti ekonomické specializace ČR, tedy odvětví či průřezové oblasti s vysokou znalostní intenzitou a vysokým potenciálem růstu, byly identifikovány na základě kombinace empirických dat (o exportu, výdajích na VaV v podnikatelském sektoru, vývoji obratu) a výstupů tzv. entrepreneurial discovery procesu, probíhajícího na regionální úrovni za spoluúčasti klíčových aktérů hospodářského rozvoje. Jako oblasti ekonomické specializace byly identifikovány výroba dopravních prostředků a zařízení (vč. automobilového průmyslu), strojírenství, elektronika a elektrotechnika, IT služby a software, výroba a distribuce elektrické energie, léčiva a zdravotnické prostředky, přírodní zdroje, zemědělství a potravinářství. Takto definované aplikační oblasti nemají sloužit jako definitivní výčet, ale jako základní přehled oborů, které by neměly být opomenuty. Jejich seznam by měl být zároveň průběžně upřesňován i na regionální úrovni, kde jej zároveň doplňuje několik regionálně specifických oblastí specializace. Mezi tyto oblasti patří chemie a chemický průmysl, sklářství a keramika, gumárenství a plastikářství, textilní a mediální průmysl. V regionálních přílohách dokumentu RIS3 byly tyto regionálně specifické oblasti dále upřesněny při zohlednění řady faktorů (hospodářský význam, výzkumné kapacity, vazba na vzdělávací zařízení, významné firmy, jedinečnost know-how aj.). Tabulka 3 představuje shrnutí zjištění týkající se regionálních specializací vyplývajících z odvětvové struktury podpory OPPI a pokus o konfrontaci těchto údajů s oblastmi inteligentní specializace identifikovanými v regionálních přílohách RIS3. Jak již bylo uvedeno výše, nelze obě strany této tabulky mechanicky porovnávat či hledat mezi nimi přímé vazby, už proto, že analýza odvětvové struktury OPPI provedená v tomto článku využívá pouze hledisek počtu projektů a finanční dotace, zatímco odvětvová specializace identifikovaná v RIS3 využívá množství hledisek souvisejících s ekonomickým a znalostním potenciálem jednotlivých odvětví. Skutečností je, že mezi odvětvími regionální specializace zjištěnými z OPPI a oblastmi inteligentní specializace RIS3 existují v každém kraji určité překryvy a návaznosti. Tyto souvislosti je sice možné vysvětlovat i širokým záběrem RIS3, zahrnujícím do oblastí inteligentní specializace celou řadu regionálně silných či progresivních odvětví, avšak shoda některých regionálně významných odvětví identifikovaných v RIS3 s odvětvími s regionálně vysokou aktivitou v OPPI je zřejmá. V řadě případů se jedná o tradiční regionální odvětví, jejichž význam pro regionální ekonomiku zároveň potvrzuje zvýšená koncentrace ekonomických subjektů zjištěná z databáze RES. Ačkoli nejde o žádný úplný výčet, k těmto regionálně významným odvětvím, jejichž zástupci byli zároveň nadprůměrně aktivní v čerpání podpory z OPPI lze řadit zejména IT činnosti (NACE 62) v Jihomoravském kraji, výrobu skla a porcelánu (NACE 23) v Karlovarském kraji, strojírenskou výrobu (NACE 28) v kraji Vysočina, textilní průmysl (NACE 13) v Královéhradeckém kraji, automobilový průmysl (NACE 29) v Libereckém kraji, kovozpracující průmysl (NACE 25) v Moravskoslezském kraji, chemický (NACE 20) a automobilový (NACE 29) průmysl v Pardubickém kraji, energetiku (NACE 35) a IT činnosti (NACE 62) v Plzeňském kraji, chemický a potravinářský (NACE 10) průmysl ve Středočeském kraji či chemický průmysl v Ústeckém kraji. Zároveň je ovšem třeba mít na paměti, že na identifikaci oblastí inteligentní specializace v regionech ČR mohla mít vliv i skutečnost, že v určitých firmách a odvětvích byl v uplynulých letech investován značný objem financí na podporu výrobních technologií, inovací, lidských zdrojů aj. právě z prostředků OPPI, což napomohlo k rozvoji a zvýšení konkurenceschopnosti celých odvětví v daných regionech. Tato skutečnost je však zároveň předpokladem zachování jisté nezbytné kontinuity v odvětvově zaměřené podpoře podnikového sektoru z veřejných prostředků. Závěr Výsledky tohoto textu lze chápat jako vstupní analýzu databáze realizovaných projektů OPPI z hlediska odvětvové struktury, a to na úrovni jednotlivých programů podpory a zejména 13 krajů ČR, ve kterých byla podpora realizována. Odvětvová struktura projektů OPPI je do určité míry ovlivněna již podílem jednotlivých programů podpory na počtu projektů realizovaných v krajích. To má souvislost s rozdílným zaměřením programů podpory, které je vyjádřeno i odlišnou sektorovou strukturou jimi financovaných projektů. Nejdůležitějším kritériem odlišnosti v sektorové struktuře jednotlivých programů se přitom jeví být podíl odvětví průmyslu (či služeb) s vyšší technologickou náročností, resp. high-tech a medium high-tech odvětví. V určitém protikladu je tak např. odvětvová struktura programu ROZVOJ (zaměřeného na investice do výrobních technologií firem v regionech se soustředěnou podporou státu), ve které dominují odvětví průmyslu s nižší technologickou náročností, ke struktuře programů INOVACE či POTENCIÁL s významným podílem high-tech a medium high-tech odvětví. Vzhledem ke skutečnosti, že program ROZVOJ má téměř třetinový podíl na počtu všech sledovaných projektů a program INO- VACE charakterizuje druhý nejvyšší počet projektů, má programová struktura projektů v krajích nezanedbatelný vliv na výslednou odvětvovou strukturu. Z analýzy odvětvové struktury projektů OPPI vyplývá, že významná část regionálně silně zastoupených odvětví je zároveň odvětvími s výraznou koncentrací firem v daných regionech, vyplývající z dat Registru ekonomických subjektů. Nejedná se ovšem o zdaleka všechna odvětví s výrazně nadprůměrným zastoupením na počtech projektů OPPI v regionech, ale o zhruba polovinu takto identifikovaných odvětví (viz tabulka 3). Rozdělením sledovaných programů podpory do dvou skupin inovačně zaměřených a ostatních programů, jakož i porovnáním odvětvové struktury podle výše celkové podpory přidělené v jednotlivých odvětvích bylo možné identifikovat některá další regionálně silná odvětví. Pro odvětvovou strukturu z pohledu počtu všech projektů OPPI i celkové přidělené podpory platí na národní úrovni stejné pořadí čtyř nejvíce zastoupených odvětví v čele s kovozpracujícím průmyslem, následovaným strojírenstvím, plastikářským průmyslem a IT činnostmi. Přestože nelze závěrečné hledání volných souvislostí mezi odvětvovou strukturou OPPI a oblastmi inteligentní specializace identifikovanými v dokumentu RIS3 pro současné programovací období považovat za komparaci v žádném slova smyslu, je možné najít určité překryvy mezi oběma druhy odvětvových vymezení, vzniklých v jiném čase a za jiných okolností. U řady tradičně silných regionálních odvětví si tak lze povšimnout kontinuity v jejich významu pro regionální ekonomiky, který byl v minulém programovém období posílen investicemi z OPPI a který je v současném programovém období vyjádřen jejich zařazením mezi oblasti inteligentní specializace v daných regionech. 22