Návrhy prováděcích právních předpisů k zákonu o vojácích z povolání

Návrhy prováděcích právních předpisů k zákonu o vojácích z povolání 1. Vyhláška o posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě 2. Vyhláška, kterou se stanoví postup při povolávacím řízení 3. Nařízení vlády, kterým se stanoví orgány státní správy, v nichž vojáci z povolání plní služební úkoly obranného charakteru, a počet vojáků v nich 4. Vyhláška o postupu při služebním hodnocení vojáků z povolání a jeho hlediska 5. Vyhláška, kterou se stanoví služba zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná a okruh služebních zařazení pro poskytování preventivní rehabilitace 6. Vyhláška, kterou se stanoví konkrétní důvody pro poskytování služebního volna pro překážky ve službě z důvodu obecného zájmu a pro důležité osobní překážky ve službě vojákům z povolání a konkrétní rozsah služebního volna 7. Vyhláška, kterou se stanoví rozsah a čerpání studijního volna vojáků z povolání 8. Vyhláška o obsahu dohod o zvýšení nebo rozšíření vzdělání a výši úhrady, kterou lze na vojákovi z povolání požadovat 9. Vyhláška o zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečování ubytování vojákům z povolání 10.Vyhláška, kterou se stanoví výše náborového příspěvku, výše příspěvku při přestěhování, nová výše stravného a výše a postup při přiznávání cestovních a jiných náhrad a jjich zvyšování vojákům z povolání 11.Vyhláška o poskytování zdravotní péče ve vojenských zdravotnických zařízeních 12.Vyhláška, kterou se stanoví, kdo je považován za výkonného letce, a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti, a postup při výplatě výsluhových náležitostí 13.Vyhláška o zabezpečování naturálních náležitostí a poskytování peněžních náležitostí žákům vojenských středních škol, kteří nejsou vojáky v činné službě, a kteří se soustavně studiem připravují k výkonu služby vojáka z povolání

N á v r h Vyhláška Ministerstva obrany ze dne 1999 o posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě Ministerstvo obrany v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle 12 odst. 7 a 37 odst. 7 zákona č. /1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), podle 39 zákona č. /1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky a podle 3 odst. 2 zákona č. /1999 Sb., o vojácích z povolání: 1 Zdravotní způsobilost (1) Zdravotní způsobilost je základním předpokladem k výkonu vojenské činné služby. (2) Zdravotní způsobilost k vojenské činné službě se posuzuje při odvodním a přezkumném řízení, při preventivních prohlídkách vojáků v činné službě, při vyšetřeních žadatelů o povolání do služebního poměru vojáka z povolání a k výkonu některých speciálních odborností. 2 Lékařské prohlídky (1) Při lékařských prohlídkách u odvodního a přezkumného řízení se ověřuje a doplňuje anamnéza, provádějí se antropometrická měření, orientační chemické vyšetření moče, fyzikální vyšetření interního charakteru včetně změření krevního tlaku a tepu, orientační vyšetření sluchu a zraku včetně barvocitu, popřípadě další odborná vyšetření podle aktuálního zdravotního stavu. (2) Preventivní prohlídky vojáků v činné službě zahrnují a) vstupní lékařské prohlídky vojáků nastupujících vojenskou činnou službu nejpozději do 4 týdnů po nástupu. Obsahem těchto prohlídek je anamnéza rodinná, osobní, pracovní a epidemiologická, antropometrická měření, orientační chemické vyšetření moče, fyzikální vyšetření interního charakteru včetně změření krevního tlaku a tepu, orientační vyšetření neurologické, smyslových orgánů a stavu chrupu, b) roční lékařské prohlídky a výstupní lékařské prohlídky vojáků v činné službě před ukončením vojenské činné služby. Obsah lékařské prohlídky je obdobný jako u vstupní lékařské prohlídky; c) mimořádné lékařské prohlídky vojáků v činné službě vykonávajících speciální vojenské odbornosti, u nichž byly zjištěny nedostatky ohrožující bezpečnost práce v důsledku jejich

zdravotního stavu nebo jestliže výkon speciálních činností, pro které bylo provedeno posouzení zdravotní způsobilosti, byl přerušen déle jak na 3 měsíce. 3 Stupně zdravotní způsobilosti (1) Pro jednotnost posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě se stanoví v příloze 1 - seznam nemocí a vad, zdravotní hlediska a jim odpovídající stupeň zdravotní způsobilosti vyjádřený značkou příslušné zdravotní klasifikace. (2) Zdravotní klasifikace a) Schopen (značka A) se stanoví brancům, odvedencům, vojákům mimo činnou službu a vojákům v činné službě. Vyjadřuje schopnost vykonávat vojenskou činnou službu bez omezení s výjimkou některých speciálních vojenských odborností, pro které se stanoví další upřesňující hlediska v příloze 2 - diferencované požadavky na tělesnou výšku a hmotnost, a v příloze 3 - diferencované zdravotní požadavky pro speciální vojenské odbornosti a žadatele, povolávané do služebního poměru vojáka z povolání, b) Schopen, ne pro I - III (značka BI - BIII) se stanoví brancům, odvedencům, mužstvu a poddůstojníkům, jejichž zdravotní stav umožňuje běžnou pracovní aktivitu a dovoluje vykonávat vojenskou činnou službu s omezením pro určité funkce, které vyžadují zvýšené nároky na fyzickou zdatnost (BI), duševní činnost a intelektové kvality (BII), přesnost a pohotovost smyslových orgánů (BIII). Zdravotní klasifikace BI - BIII může být stanovena v různých kombinacích nebo i v rozsahu všech 3 skupin omezení, c) Schopen s omezením prvního stupně (značka CI) se stanoví rotmistrům, praporčíkům, důstojníkům a generálům, jejichž zdravotní stav dovoluje vykonávat vojenskou činnou službu u všech druhů vojsk a služeb, ale omezuje výkon některých funkcí a vyžaduje poskytování krátkodobých úlev, d) Neschopen v míru, schopen s omezením druhého stupně za stavu ohrožení státu a válečného stavu (značka C2) se stanoví rotmistrům, praporčíkům, důstojníkům a generálům, kteří nejsou pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav po dobu delší než 12 měsíců schopni vykonávat vojenskou činnou službu v míru nebo jejichž zdravotní stav dovoluje vykonávat vojenskou činnou službu jenom při podstatných a trvalých úlevách, e) Dočasně neschopen (značka D) se stanoví brancům, odvedencům, mužstvu a poddůstojníkům, jejichž zdravotní stav jim nedovoluje po určitou dobu vykonávat vojenskou činnou službu; jde o přechodnou zdravotní klasifikaci, f) Trvale neschopen (značka Dv) se stanoví brancům, odvedencům a vojákům, jimž zdravotní stav trvale nedovoluje vykonávat vojenskou činnou službu. 4 Posudek o zdravotní způsobilosti (1) Posudek o zdravotní způsobilosti vydávají na základě lékařské prohlídky a dalších odborných vyšetření lékaři odvodních a přezkumných komisí, lékaři posádkových zařízení zdravotní péče a lékaři vojenských nemocnic nebo Ústavu leteckého zdravotnictví (dále jen 2

posuzující lékaři). Posudek musí obsahovat zdravotní klasifikaci odpovídající zjištěnému zdravotnímu stavu. Je podkladem pro stanovení odvodního nebo přezkumného rozhodnutí o schopnosti k výkonu vojenské činné služby nebo vyjadřuje zdravotní způsobilost k povolání žadatele do služebního poměru vojáka z povolání anebo k výkonu speciální vojenské odbornosti. (2) Posuzující lékaři si mohou vyžádat od ošetřujícího lékaře výpis ze zdravotní dokumentace s údaji nezbytnými pro posouzení zdravotní způsobilosti. (3) V případě neúplných nebo rozporných lékařských nálezů, lékařských nálezů starších než 3 měsíce anebo při zjištění nemocí nebo vad uvedených v příloze 1, u nichž je povinné odborné vyšetření, posuzující lékaři odesílají posuzovaného na odborná vyšetření do zdravotnických zařízení, která určí. (4) U osob, které byly odsouzeny pro závažná sociální selhání, sledované a léčené v psychiatrických zařízeních pro poruchy osobnosti, intelektu, chování, adaptace, závislosti na alkoholu a jiných psychoaktivních látkách a dále u osob, které absolvovaly zvláštní školu pro mentálně postižené, se před vydáním posudku provádí odborné psychiatrické vyšetření. 5 Posuzování zdravotní způsobilosti při přezkumném řízení Přezkumné řízení se provádí a) při podstatné změně zdravotního stavu, b) trvá-li neschopnost k vojenské činné službě pro nemoc nebo úraz déle než 3 měsíce u vojáků v základní službě nebo déle než 6 týdnů u vojáků v náhradní službě anebo déle než 12 měsíců u odvedenců, vojáků, kterým byla přerušena základní nebo náhradní služba a u vojáků v záloze, c) u vojáků z povolání trvá-li podpůrčí doba pro jejich neschopnost k vojenské činné službě pro nemoc nebo úraz již 6 měsíců a není-li předpoklad ukončení této neschopnosti do dalších 6 měsíců a při každém návrhu na výjimečné prodloužení podpůrčí doby, d) ve všech případech, kdy přezkumná komise při předchozím přezkumném řízení stanovila provést nové přezkumné řízení, e) je-li třeba posoudit, zda onemocnění nebo úraz vznikly nebo se zhoršily při výkonu vojenské činné služby nebo v přímé souvislosti s ní. Přímá souvislost se stanoví v případech, kdy výkon vojenské činné služby byl hlavní, převažující a nejpodstatnější příčinou vzniku nebo závažného zhoršení zjištěné poruchy zdraví. 3

6 Posuzování zdravotní způsobilosti žadatelů pro povolávání do služebního poměru vojáka z povolání (1) Zdravotní stav žadatele, který požádal o povolání do služebního poměru vojáka z povolání se posuzuje ve vojenské nemocnici příslušné podle místa jeho trvalého pobytu, pokud jde o letecké specialisty v Ústavu leteckého zdravotnictví. (2) Obsahem vyšetření je a) ověření a doplnění anamnestických údajů, b) antropometrická měření, c) fyzikální vyšetření interního charakteru včetně změření krevního tlaku a tepu, d) vyšetření EKG, e) laboratorní vyšetření moče a krve (moč chemicky + sediment, krevní skupina + Rh, ALT, AST, bilirubin celk., glykemie, cholesterol celk.), f) rtg hrudních orgánů (vyšetření může být nahrazeno rtg snímkem ne starším než 6 měsíců), g) vyšetření očí, zrakové ostrosti, barvocitu a orientační vyšetření zorného pole, h) vyšetření řeči, hlasu a sluchu, i) vyšetření dutiny ústní a stavu chrupu, j) orientační vyšetření chirurgické, neurochirurgické, psychiatrické a kožní, k) vyšetření gynekologické (vyšetření může být nahrazeno odborným nálezem ošetřujícího ženského lékaře ne starším než 1 měsíc), l) vyšetření psychologické. (3) U žadatele, který má konat službu v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil nebo v zahraničí v epidemiologicky závažných nebo klimaticky obtížných podmínkách, se dále provádí vyšetření na oddělení nemocí z povolání vojenské nemocnice, doplněné o laboratorní vyšetření krve (sedimentace erytrocytů, krevní obraz a diferenciál, GMT, HbsAg) a odběr krve pro uložení vzorku krevního séra v sérové bance Armády České republiky. (4) U žadatele posuzovaného pro službu v zahraničí se provádějí další vyšetření podle požadavku přijímajícího státu. 5) Pro vydání kladného posudku musí zdravotní stav žadatele odpovídat zdravotní klasifikaci Schopen podle sloupce II přílohy 1 a dále požadavkům uvedeným v příloze 2 a 3. (6) Posudek, který obsahuje odpovídající zdravotní klasifikaci a vyjádření ke způsobilosti pro povolání vydá předseda přezkumné komise vojenské nemocnice nebo předseda přezkumné letecké komise Ústavu leteckého zdravotnictví; jeho platnost se stanoví na dobu 6 měsíců. 4

7 Posuzování zdravotní způsobilosti pro výkon speciálních vojenských odborností (1) Speciálními vojenskými odbornostmi jsou zejména řidiči vozidel ozbrojených sil, vůdcové vojenských plavidel, potápěči, výsadkáři, pyrotechnici, operátoři protitankových řízených střel, raketové a radiolokační techniky, průzkumníci, radioví specialisté. (2) Posuzování zdravotní způsobilosti pro výkon speciálních vojenských odborností se provádí podle zdravotních hledisek uvedených v příloze 1. Pro kladný posudek musí zdravotní stav specialisty odpovídat zdravotní klasifikaci Schopen, popřípadě Schopen, ne pro I nebo Schopen, ne pro III. (3) Stupeň tělesného rozvoje musí splňovat požadavky stanovené v příloze 2. Zdravotní stav musí dále odpovídat zdravotním požadavkům stanoveným v příloze 3. (4) Zdravotní způsobilost specialistů se posuzuje před zahájením odborného výcviku a při preventivních prohlídkách popřípadě při vyšetření ve vojenských nemocnicích nebo v Ústavu leteckého zdravotnictví. (5) U speciálních vojenských odborností se zvýšenými nároky na odolnost psychických funkcí a osobnostní kvality se provádí psychologické vyšetření v lékařsko-psychologických odděleních vojenských nemocnic. (6) Posudek o zdravotní způsobilosti obsahuje závěr a) zdravotně způsobilý k navrhované činnosti, b) zdravotně způsobilý k navrhované činnosti jen za určitých podmínek v posudku jednoznačně vyjádřených, c) zdravotně nezpůsobilý k navrhované činnosti. 8 Zdravotnická dokumentace pro posuzování zdravotní způsobilosti Pro posuzování zdravotní způsobilosti se stanoví tato zdravotnická dokumentace a) lékařské vysvědčení žadatele o povolání do služebního poměru vojáka z povolání a před zařazením na některé speciální vojenské odbornosti, b) osvědčení o nemoci, které je základním dokumentem pro přezkumné řízení s vojáky v činné službě. Osvědčení obsahuje podrobné údaje o zdravotním stavu a posudkový závěr přezkumné komise, za jeho vystavení odpovídá příslušný lékař posádkového zařízení zdravotní péče, vojenské nemocnice nebo Ústavu leteckého zdravotnictví, c) charakteristika vojáka z povolání pro přezkumné řízení. Charakteristika obsahuje základní údaje o trvání neschopnosti ke službě a stanovisko velitele k možnosti dalšího uplatnění vojáka z povolání podle navržené zdravotní klasifikace. 9 Zrušuje se předpis Federálního ministerstva obrany evid.zn. Všeob-P-41 (práv.) - Lékařské posuzování schopnosti k vojenské činné službě a přezkumné řízení v ČSLA, registrovaný v částce 34/1981 Sb. 5

10 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1999. 6

Důvodová zpráva Obecná část Vyhláška Ministerstva obrany se vydává na základě a v mezích příslušných zmocnění zákona č. /1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), zákona č. /1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky a zákona č. /1999 Sb., o vojácích z povolání. Podle 12 odst. 7 branného zákona má stanovit způsob posuzování zdravotní způsobilosti branců k vojenské činné službě při odvodu a stupně zdravotní způsobilosti a podle 37 odst. 7 branného zákona způsob posuzování zdravotní způsobilosti odvedenců a vojáků k vojenské činné službě při přezkumném řízení, stupně zdravotní způsobilosti a základní dokumentaci pro přezkumné řízení. Podle 39 zákona o ozbrojených silách České republiky má stanovit zdravotní způsobilost řidičů vozidel ozbrojených sil a vůdců vojenských plavidel a podle 3 odst. 2 zákona o vojácích z povolání posuzování zdravotní způsobilosti pro povolávání do služebního poměru vojáka z povolání. Posuzování schopnosti k vojenské činné službě a provádění přezkumného řízení je dosud upraveno v interním předpisu Ministerstva obrany z roku 1981. I když jeho vydání bylo oznámeno ve Sbírce zákonů v částce 34/1981 Sb., neodpovídá tento právní stav ústavním předpisům. Vyhláškou bude předpis zrušen. Provádění vyhlášky nebude vyžadovat zvýšené ekonomické nároky na státní rozpočet ani na bilanci pracovních sil. Objem činností je shodný s objemem činností prováděných podle rušeného interního předpisu Ministerstva obrany. Zvláštní část K l a 2 Základní podmínkou pro stanovení schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu je objektivní a nestranné zjištění jeho zdravotní způsobilosti. Ta se zjišťuje a posuzuje při lékařských prohlídkách v rámci odvodního a přezkumného řízení a při preventivních prohlídkách vojáků v činné službě. Vyhláškou se stanoví obsahová náplň těchto prohlídek a okruh vojáků, kterých se prohlídky týkají. K 3 a 4 Základním úkolem vojenské posudkové činnosti je zjistit stav posuzovaného a stanovit stupeň jeho zdravotní způsobilosti nebo nezpůsobilosti k vojenské činné službě, který je vyjádřen odpovídající zdravotní klasifikací. Ta je poprvé stanovena při odvodu a dále potom při přezkumném řízení. 7

Pro jednotnost posuzování schopnosti k vojenské činné službě a pro jednotnost chápání posudkových závěrů všemi lékaři jsou zdravotní klasifikace vyjádřeny přesnými slovními formulacemi a značkami. Detailní podrobnosti jsou uvedeny v přílohách. V 4 je stanoven okruh lékařů, kteří jsou oprávněni vydávat posudek o zdravotní způsobilosti. Kdo poskytuje základní zdravotní péči a kdo se rozumí ošetřujícím lékařem stanoví zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Základní zdravotní péči podle tohoto zákona poskytuje posádkové zařízení zdravotní péče. Doba platnosti lékařských nálezů by zpravidla neměla přesáhnout 3 měsíce, což je běžně používaná zásada i v civilní posudkové činnosti. Posudek je podkladem pro vydání odvodního nebo přezkumného rozhodnutí. K 5 Při přezkumném řízení se podle branného zákona posuzuje zdravotní způsobilost odvedenců a vojáků k vojenské činné službě na základě závažných změn jejich zdravotního stavu, které vedou ke změně schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu. U jednotlivých skupin vojáků podléhajících přezkumnému řízení se stanoví doby, kdy toto řízení musí být provedeno s přihlédnutím k délce vykonávané vojenské činné služby. K 6 Významné místo ve vojenské lékařské posudkové činnosti zaujímá zjišťování a posuzování zdravotní způsobilosti občanů při povolávání do služebního poměru vojáka z povolání.s ohledem na závažnost posudkových závěrů lékařské vyšetření se provádí ve spádových vojenských nemocnicích nebo v Ústavu leteckého zdravotnictví. K 7 V zhledem k tomu, že v ozbrojených silách jsou funkce, které kladou zvýšené zdravotní a psychické nároky na jejich vykonávání, posuzuje se přísněji zdravotní způsobilost k jejich výkonu. Zdravotní způsobilost se posuzuje také před zahájením odborného výcviku speciálních vojenských odborností. K 8 Zdravotnická dokumentace zabezpečuje objektivitu lékařského posuzování a je podkladem pro rozhodování o schopnosti nebo neschopnosti k vojenské činné službě. K 9 a 10 Zrušuje se interní předpis Ministerstva obrany a stanoví se účinnost vyhlášky shodně s účinností zákonů, k jejichž provedení se vydává. 8

Návrh Vyhláška Ministerstva obrany ze dne 1999, kterou se stanoví postup při povolávacím řízení z povolání: Ministerstvo obrany stanoví podle 4 odst. 7 zákona č. /1999 Sb., o vojácích 1 Doklady pro povolávací řízení Občan, který požádal o povolání do služebního poměru ( dále jen uchazeč ), předloží služebnímu orgánu tyto doklady a) vyplněný dotazník uchazeče, b) životopis nebo doplněk k životopisu vyjadřující změny, které nastaly od data předložení předchozího životopisu, c) rodný list, doklad o státním občanství České republiky, oddací list, rodné listy dětí a kopie dokladů o dosaženém vzdělání a dosažené znalosti cizích jazyků, d) čestné prohlášení, že ke dni povolání do služebního poměru není nebo nebude členem politické strany, politického hnutí, odborové organizace nebo členem statutárních nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost s výjimkou členství ve statutárních nebo kontrolních orgánech nestavebních bytových družstvech zřizovaných ke správě bytového fondu, a právnických osob, jejichž zřizovatelem je ministerstvo a jiný správní úřad, 9

e) čestné prohlášení, že ke dni povolání do služebního poměru nevykonává výdělečnou činnost nebo žádost o souhlas s výdělečnou činností podle zvláštního právního předpisu 1), f) výpis z rejstříku trestů, ne starší 3 měsíce, g) lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti k výkonu služby, h) pracovní nebo služební posudky z předchozích pracovních nebo služebních poměrů anebo poměrů jim naroveň postavených, i) potvrzení o době předchozích pracovních nebo služebních poměrů. Průběh povolávacího řízení 2 Služební orgán soustředí doklady, které uchazeč předložil a podklady z vojenské evidence, popřípadě podklady od státních orgánů; zjistí-li, že doklady jsou neúplné, vyzve ho, aby je v přiměřené lhůtě doplnil. Do povolávacího řízení zařadí služební orgán toho uchazeče, který předloží všechny doklady podle 1. 3 Při povolávacím řízení se posuzuje uchazečova způsobilost pro službu vojáka z povolání, zejména splnění kvalifikačních předpokladů, jeho zdravotní způsobilost, fyzická zdatnost, psychická způsobilost a morálně volní vlastnosti pro předpokládané služební zařazení. Psychická způsobilost pro předpokládané služební zařazení se zjišťuje psychologickým vyšetřením a motivačním pohovorem. Fyzická zdatnost se posuzuje přezkoušením z tělesné přípravy jako u vojáků základní služby. Zdravotní způsobilost uchazeče se posuzuje podle zvláštního právního předpisu 2). 1) 48 odst. 1 zákona č. /1999 Sb., o vojácích z povolání. 2) Vyhláška Ministerstva obrany č. /1999 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě. 10

4 Ukončení povolávacího řízení Po vyhodnocení dokladů a podkladů, po ukončení zdravotního a psychologického vyšetření, posouzení fyzické zdatnosti a motivačního pohovoru zpracuje služební orgán závěr povolávacího řízení s odůvodněným návrhem na povolání uchazeče nebo na zamítnutí jeho žádosti, který předloží služebnímu orgánu oprávněnému rozhodnout o povolání uchazeče do služebního poměru. 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1999. Odůvodnění 11

Obecná část Návrh vyhlášky stanovuje v souladu s návrhem zákona o vojácích z povolání podrobněji průběh povolávacího řízení a požadované doklady od uchazeče v souladu s předpokládaným služebním zařazením. Návrh vyhlášky vytváří předpoklady ke kvalitativnímu zlepšení výběru vhodných uchazečů pro službu vojáka z povolání prostřednictvím objektivizovaného posouzení jeho fyzických, psychických i osobnostních předpokladů, zdravotního stavu, vzdělání a praxe. Povolávací řízení je zahájeno dnem podání písemné žádosti uchazeče o přijetí do služebního poměru. Následuje předložení taxativně uvedených dokladů služebnímu orgánu, kterým je pro tyto účely kterýkoliv velitel útvaru, náčelník vojenské územní správy, ředitel organizačního celku Ministerstva obrany atd. Zvláštní část K 1 V ustanovení je uveden taxativní výčet dokladů potřebných pro posouzení podmínek pro povolání do služebního poměru, který vychází z ustanovení 3 odst. 1 zákona o vojácích z povolání. Doklady se předkládají služebnímu orgán, který s uchazečem zahajuje administrativní řízení o povolání do služebního poměru. U výpisu z rejstříků trestů je doba jeho vydání pro povolání do služebního poměru závazná. K 2 a 3 Stanoví se povinnosti služebního orgánu v průběhu povolávacího řízení a postup při tomto řízení. Tento postup je pro všechny služební orgány závazný. Umožňuje služebnímu orgánu získat o uchazeči informace potřebné pro zahájení povolávacího řízení. K 4 Určuje se kdy se povolávací řízení ukončuje. Odůvodněný návrh na povolání uchazeče do služebního poměru nebo jeho odmítnutí předpokládá jednoznačný závěr. 12

K 5 Účinnost vyhlášky bude stanovena shodně s účinností zákona o vojácích z povolání. 13

Návrh Nařízení vlády ze dne 1999, kterým se stanoví orgány státní správy, v nichž vojáci z povolání plní služební úkoly obranného charakteru, a počet vojáků v nich Vláda nařizuje podle 6 odst. 6 zákona č.... /1999 Sb., o vojácích z povolání: 1 Vojáci z povolání plní služební úkoly obranného charakteru v orgánech státní správy uvedených v příloze tohoto nařízení. 2 Ministr obrany zabezpečí plnění služebních úkolů obranného charakteru vojáky z povolání ve státních orgánech v počtech podle přílohy. 3 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1999. Předseda vlády: 14

Příloha k nařízení vlády č. /1999 Sb. Orgány státní správy, v nichž vojáci z povolání plní služební úkoly obranného charakteru, a jejich počty Orgány státní správy Počty vojáků z povolání Ministerstvo financí 4 Ministerstvo zahraničních věcí 2 Ministerstvo práce a sociálních věcí 2 Ministerstvo zdravotnictví 1 Ministerstvo průmyslu a obchodu 3 Ministerstvo životního prostředí 3 Ministerstvo zemědělství 2 Ministerstvo dopravy a spojů 5 Národní bezpečnostní úřad 20-25 Český telekomunikační úřad 2 Správa státních hmotných rezerv 17 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 1 Úřad vlády 2 15

Odůvodnění Obecná část Ústřední orgány státní správy se podílejí ve své působnosti na úkolech v oblasti zajišťování bezpečnosti státu. V rozsahu stanoveném právními předpisy, např. zákonem č. 40/1961 Sb., o obraně ČSR, ve znění pozdějších předpisů, nařízením vlády č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské mobilizace, činí opatření k zabezpečení potřeb ozbrojených sil a k zajištění bezpečnosti státu. V orgánech státní správy, které mají z hlediska zajištění bezpečnosti státu, potřeb ozbrojených sil a obyvatelstva značný význam, je vhodné, aby tyto úkoly plnily profesionálně připravené osoby, t.j. vojáci z povolání. Tato potřeba se dosud v praxi realizuje tak, že na základě odůvodněných požadavků statutárních orgánů státní správy projednaných s ministrem obrany, počty funkcí pro vojáky z povolání, kteří budou v orgánech státní správy služebně zařazeni, schvaluje usnesením vláda ČR. Schvalování těchto počtů se řídí zásadami schválenými usnesením vlády ze dne 24.2.1993 č. 88 o stanovení počtu funkcí pro vojáky z povolání ministerstva obrany a činných záloh ministerstva vnitra na přidělení k právnickým osobám. Toto řešení znamená, že vojáci z povolání ve schválených funkcích plní úkoly obranného charakteru v působnosti příslušného orgánu státní správy, avšak jsou zahrnuti do počtů Ministerstva obrany a jsou v jeho finanční a materiální péči. Z hlediska potřebného právního podkladu a v návaznosti na zmocnění uvedené v zákoně o vojácích z povolání se navrhuje napříště stanovit schvalování počtů funkcí pro vojáky z povolání v orgánech státní správy nařízením vlády. Současné počty vojáků z povolání odrážejí specifiku jednotlivých orgánů státní správy a jejich působnost v případě vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Tyto počty byly schváleny usnesením vlády ze dne 10.8.1994 č. 435 k řešení struktury činnosti a působnosti vojenských a civilních útvarů působících při zabezpečení obrany a ochrany obyvatelstva a hospodářského zajištění pro případ válečného konfliktu. Navrhované nařízení vlády vychází v podstatě z dosavadní praxe a citovaných usnesení vlády. Zvláštní část 16

K 1 K zabezpečení úkolu vyplývajícího ze zmocnění zákona je nezbytné určit orgány státní správy, v nichž vojáci z povolání plní úkoly obranného charakteru. Seznam orgánů státní správy je uveden v příloze nařízení. K 2 Z povahy upravované záležitosti se ukazuje nutnost stanovit, aby plnění služebních úkolů obranného charakteru vojáky z povolání v orgánech státní správy zabezpečil ministr obrany. Tyto úkoly budou plnit vojáci z povolání služebně zařazení v těchto orgánech, a to v počtech uvedených v příloze. K 3 Je žádoucí, aby nařízení vlády nabylo účinnosti současně s nabytím účinnosti zákona o vojácích z povolání. 17

Návrh Vyhláška Ministerstva obrany ze dne 1999 o postupu při služebním hodnocení vojáků z povolání a jeho hlediska z povolání: Ministerstvo obrany stanoví podle 17 odst. 3 zákona č. /1999 Sb., o vojácích 1 Služební hodnocení vojáků z povolání (1) Služebním hodnocením (dále jen hodnocení ) vojáka z povolání (dále jen voják ) je písemné posouzení a hodnotové vyjádření dosahovaných služebních výsledků. Písemné hodnocení se provádí na předepsaných tiskopisech, jejichž vzory jsou uvedeny v přílohách č. 1, 2, 3, 4 a 5. Písemně hodnotí vojáka jeho nejbližší nadřízený (dále jen hodnotitel ). (2) Hodnocení zpracovává hodnotitel, který zná hodnoceného vojáka z jeho služebního zařazení a výkonu služby nejméně 6 měsíců. Nesplňuje-li hodnotitel tuto podmínku, zpracovává hodnocení jeho nejbližší nadřízený nebo jím určený funkcionář z úrovně řízení o jeden stupeň vyšší než hodnocený, který ho zná z jeho služebního zařazení a výkonu služby nejméně 6 měsíců. Vojáci přímo podřízení ministrovi obrany, jeho náměstkům a náčelníkovi Generálního štábu Armády České republiky se hodnotí bez ohledu na dobu přímé nadřízenosti. spisu vojáka. (3) Písemné hodnocení se zpracovává v jednom výtisku, který se zakládá do osobního 2 Formy hodnocení a postup při nich 18

Hodnocení vojáků má tyto formy a) průběžné hodnocení plnění služebních úkolů, b) periodické hodnocení profesionálních kvalit, c) kariérové hodnocení profesionální způsobilosti, d) speciální hodnocení. 3 Průběžné hodnocení plnění služebních úkolů Průběžným hodnocením plnění služebních úkolů je hodnocení způsobu jejich plnění a jednání vojáka. Je podkladem pro další formy hodnocení vojáka. Toto hodnocení provádí hodnotitel formou pohovorů s vojákem. O případném zaznamenání výsledků průběžného hodnocení rozhoduje hodnotitel. 4 Periodické hodnocení profesionálních kvalit (1) Periodickým hodnocením profesionálních kvalit je pravidelné písemné hodnocení výkonnostních kvalit vojáka. (2) Profesionální kvality vojáka se hodnotí v soustavě osmnácti hledisek s využitím pětibodové stupnice. Voják se hodnotí z hlediska požadavků, které jsou na něho kladeny při výkonu zastávaného služebního zařazení a uložených úkolů. Uskutečňuje se jednou za rok, a to na závěr výcvikového roku, nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku. (3) Zvláštní formou periodického hodnocení profesionálních kvalit je hodnocení vojáků, kteří studují v denním studiu ve vojenských školách. Tito vojáci jsou hodnoceni písemně v závěru každého školního roku. 19

(4) Periodické hodnocení se nezpracovává na vojáky a) přímo podřízené ministrovi obrany, náměstkům ministra obrany a náčelníkovi Generálního štábu Armády České republiky, b) kteří byli vysláni do kurzů s dobou studia více než 6 měsíců, c) kteří vykonávali službu ve služebním zařazení v hodnoceném období po dobu kratší než 6 měsíců, d) kteří byli více než polovinu z hodnoceného období neschopni služby pro nemoc nebo úraz nebo kterým byla poskytnuta dovolená bez nároku na peněžní náležitosti anebo mateřská dovolená, e) u kterých bylo v daném roce provedeno kariérové hodnocení profesionální způsobilosti a není starší 6 měsíců, f) u kterých bylo rozhodnuto o propuštění ze služebního poměru nebo kteří požádali o propuštění ze služebního poměru. (5) Jestliže byl voják nejméně v šesti hlediscích posledního periodického hodnocení profesionálních kvalit hodnocen jako nevyhovující, je nezpůsobilý pro výkon služby podle zvláštního předpisu 2 5 Kariérové hodnocení profesionální způsobilosti (1) Kariérovým hodnocením profesionální způsobilosti je písemné posouzení profesionální způsobilosti vojáka. Posuzuje se při něm osobnost vojáka, jeho výkonnost, aktuální schopnosti, znalosti a celková způsobilost pro předpokládaný další průběh a změny ve služebním zařazení. Zpracovává se a) pro jmenování vojáka do vyšší hodnosti, b) při ukončení studia ve vojenské škole, c) jednou za dva roky na vojáky přímo podřízené ministrovi obrany, náměstkům ministra obrany a náčelníkovi Generálního štábu Armády České republiky, 2 ) 19 odst.1 písm. g) zákona č. /1999 Sb., o vojácích z povolání. 20

d) v důsledku dlouhodobého neplnění uložených úkolů nebo závažných nedostatků ve služební činnosti, e) pokud má dojít ke změně podřízenosti hodnoceného vojáka a před změnou podřízenosti hodnocená přesáhne doba 6 měsíců. (2) Kariérové hodnocení se nezpracovává, bylo-li předchozí kariérové hodnocení zpracováno v době nepřesahující 1 rok; zpracovává se pouze doplněk ke kariérovému hodnocení. 6 Speciální hodnocení Speciálním hodnocením je komplexní posouzení osobnosti vojáka formou psychologického vyšetření a posouzení jazykových znalostí. Zpracovává se v závislosti na služebním zařazení, které svou povahou vyžaduje u vojáka speciální psychickou způsobilost k výkonu služby nebo stanovený stupeň jazykových znalostí. 7 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1999. 21

Příloha č. 1 k vyhlášce Ministerstva obrany č. /1999 Sb. Periodické hodnocení profesionálních kvalit Část 1. Osobní a služební údaje hodnoceného vojáka Hodnost, titul, jméno, příjmení: Osobní číslo Datum a místo narození: Rodinný Nejvyšší dosažené vzdělání / obor stav/děti: Předchozí služební zařazení /doba výkonu Současné služební zařazení / doba výkonu (r,m): (r,m): Útvar: Hodnocené období: Část 2. Obecná definice stupňů hodnocení Každé hledisko se hodnotí pěti stupni, které se obecně stanovují takto: 4 - hledisko je plněno vynikajícím způsobem, výkon je vysoko nad rámec požadavků, kladených na výkon služby hodnoceného 3 - hledisko je plněno velmi dobrým způsobem, výkon je ještě nad rámec požadavků, kladených na výkon služby hodnoceného 2 - hledisko je plněno průměrným způsobem, výkon je v souladu s požadavky kladenými na výkon služby hodnoceného 1 - hledisko je plněno jen uspokojivě, výkon je již pod rámec požadavků, kladených na výkon služby 0 - hledisko je plněno nevyhovujícím způsobem Poznámka: 1) Příslušné hledisko se posuzuje v souladu s obsahem hlediska a pomocnými ukazateli, které jsou uvedeny v závorce pod názvem hlediska. Po pečlivém zvážení všech ukazatelů daného hlediska, se v souladu s obecným stanovením stupňů hodnocení, vyjádří příslušný stupeň hodnocení, který se označí symbolem X. Část 3. Hodnocení 1. Hlavní úkoly, které plnil hodnocený ve výcvikovém roce: Pořadí Hodnocení: 22

0 1 2 3 4 a) b) c) d) e) f) g) 2. Znalost a praktické uplatňování právních norem a INA 0 1 2 3 4 v oblasti hodnoceného (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, rozkazů apod., které nejvíce upravují činnost hodnoceného). 3. Úspěšnost rozhodovacího procesu ve vztahu k rychlosti 0 1 2 3 4 a schopnosti pružně reagovat na změnu situace (správnost rozhodnutí, přizpůsobivost). 4.Organizační schopnosti, systémový přístup k plněným úko- 0 1 2 3 4 lům (včasné a rovnoměrné ukládání plnění úkolů, schopnost plánování, promýšlení úkolů, hodnocení situace, stanovení priorit, volba odpovídajících prostředků, logická posloupnost v plnění úkolů, pochopení úkolů, smysl pro součinnost a její uplatňování apod.) 5. Tvůrčí přístup k plněným úkolům (schopnost tvořit, obo- 0 1 2 3 4 hacovat plnění úkolů o vlastní myšlenky, znalosti, zkušenosti, 23

dovednosti, uplatňování vlastních schopností apod.). 6. Důraz na splnění úkolu, dosahování cílů (vytrvalost, 0 1 2 3 4 houževnatost, schopnost dokončit úkol apod.). 7. Prokazovaná odbornost v oblasti služebního zařazení, 0 1 2 3 4 (teoretické a praktické znalosti, dovednosti, zejména vojensko- odborné, speciální, znalost a praktické ovládání svěřené techni- niky znalost základních a technických údajů, norem apod.). 8. Schopnost vést podřízené (motivace podřízených, využití jejich schopností, tvořivosti, poskytování přiměřené samostat- 0 1 2 3 4 nosti, umění přesvědčit, získat, objektivnost hodnocení podří- zených a jejich diferencované odměňování, zájem o jejich po- třeby, individuální přístup, autorita apod.). 9. Vliv na pozitivní mezilidské vztahy k nadřízeným, podříze- ným a dalším spolupracovníkům, (čestné, spravedlivé jedná- 0 1 2 3 4 ní upřímnost, poctivost, příkladnost v jednání, kolegiálnost). 10. Psychická odolnost k zátěži (psychická vyrovnanost, sebeovládání, schopnost plnit úkoly při pracovním přetížení, 0 1 2 3 4 problémových situacích, významných překážkách v činnosti, konfliktních situacích, pod tlakem času apod.). 11.Tělesná zdatnost (hodnotí se podle výsledků ročního pře- zkoušení ve spolupráci s příslušným tělovýchovným pracovní- 0 1 2 3 4 kem). Poznámka: 2) Voják byl z ročního přezkoušení omluven např. na základě lékařského potvrzení pro nemoc, působení v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil v zahraničí apod. 12. Hospodaření se svěřeným materiálem a rozpočtovými, prostředky (hodnotí se s příslušným odpovědným pracovníkem 0 1 2 3 4 logistiky, podkladem jsou výsledky inventarizace, revizí, kon- trol, řešení škod apod.). Poznámka: 3) Vyplňuje se pouze u vojáků, kteří mají odpovědnost za hospodaření s materiálem a rozpočtovými prostředky. 24

13. Vojenské vystupování a vnější upravenost (dodržování kázně, vnější vzhled, ustrojenost apod.). 0 1 2 3 4 14. Odpovědnost a spolehlivost při plnění úkolů (ochota přijímat odpovědnost, vědomí rozsahu vlastní odpovědnosti, 0 1 2 3 4 snaha nezklamat, důvěra, že svěřený úkol včas a kvalitně splní, že dodrží co slíbil apod.). 15. Samostatnost při plnění úkolů, (samostatnost se hodnotí podle míry potřebného dozoru a pomoci při plnění úkolů). 0 1 2 3 4 16. Kultivovanost projevu (kvalita písemného a slovního projevu, stručnost, srozumitelnost, gramatická správnost, 0 1 2 3 4 vyjadřovací schopnosti, slušnost apod.). 17. Zdravá ctižádostivost, (schopnost prosadit se přiměřenými prostředky, snaha o osobní rozvoj, sebezdokonalování, 0 1 2 3 4 orientace na dosahování nejlepších výsledků, zdravá soutěživovost apod). 18. Profesionalita vojáka, připravenost k bojovému nasazení (odráží celkové hodnocení v předchozích hlediscích, vojenskoodborné znalosti, zkušenosti, dovednosti, schopnosti, výsledky, které jsou významné z hlediska celkové profesionality, výsled- 0 1 2 3 4 ky dosahované při výcviku, střelbách, přezkoušení tělesné zdatnosti apod.). Celkový stupeň hodnocení úspěšnosti vojáka: Poznámka: 4) Do ohraničeného rámce se uvede průměrný koeficient celkového hodnocení vojáka, který se stanový tak, že se celkový součet bodů při hodnocení jednotlivých hledisek vydělí počtem skutečně hodnocených hledisek. 25

Doporučení pro další služební zařazení: Část 4. Výrazné charakteristiky a b c d e Je výrazný velitelský typ. Je výrazný typ, orientovaný na štábní práci. Má mimořádné technické nadání. Je vynikající sportovec. Jiné charakteristiky (uvede se jejich stručný popis). Část 5. Doporučení k další kariéře a b c d e f Označí se doporučení k dalšímu služebnímu zařazení (kariéře). Je profesionálem ve svém služebním zařazení, doporučuji realizovat povýšení v hodnosti. Má předpoklady k vyššímu služebnímu zařazení. Je perspektivní pro vyšší služební zařazení, prozatím však doporučuji ponechat v současném služebním zařazení ke zdokonalení plnění služebních úkolů. Doporučuji ponechat v současném služebním zařazení z důvodu všestranného rozvoje jeho plnění služebních úkolů. Doporučuji uvážit možnost změny jeho služebního zařazení, které je bližší dosaženému stupni vzdělání a potřebám ozbrojených sil. Doporučuji přeložit k výkonu služby stejného služebního zařazení, popřípadě odvelet. Doporučuji propustit ze služebního poměru. Část 6. Údaje o hodnotiteli 26

Hodnost, jméno, příjmení, osobní číslo: Název současného služebního zařazení / doba výkonu: Hodnocení provedl dne:... v......... Část 7. Vyjádření k hodnocení Vyjádření hodnoceného k výsledkům hodnocení: Podpis hodnotitele Datum Podpis hodnoceného 27

Příloha č. 2 k vyhlášce Ministerstva obrany č. /1999 Sb. Kariérové hodnocení profesionální způsobilosti Část 1. Osobní a služební údaje hodnoceného vojáka Hodnost, titul, jméno, příjmení: Datum a místo narození / osobní číslo: Datum přijetí do služebního poměru: Útvar: Rodinný stav Nejvyšší dosažené vzdělání / obor: děti: Místo trvalého pobytu: Důvod zpracování kariérového hodnocení: Poznámka:Zpracovává-li se hodnocení z důvodu zániku služebního poměru, je nutno zhodnotit celou služební kariéru hodnoceného. Část 2. Průběh kariéry hodnoceného vojáka Poznámka:Stručně se charakterizuje průběh kariéry hodnoceného vojáka. Důraz je nutno položit na období jeho poslední služby (vzdělání, kurzy, služební zařazení, nasazení v zahraničí apod.) Část 3. Slovní vyjádření k hlediskům periodického hodnocení 28

Poznámka:Podle uvážení hodnotitele se k bližší charakteristice profesionálních kvalit vojáka uvádí podrobnější slovní komentář k jednotlivým hlediskům tak, aby byly profesionální kvality hodnoceného přesně charakterizovány. Nebyl-li voják hodnocen při posledním periodickém hodnocení, je nutno uvést podrobný slovní komentář u všech hledisek. Stejně se postupuje i tehdy, zpracovává-li se hodnocení z důvodu zániku služebního poměru. 1. Hlavní úkoly plněné od posledního kariérového hodnocení: 2. Znalost a praktické uplatňování právních norem v oblasti působnosti hodnoceného: 3. Úspěšnost rozhodovacího procesu ve vztahu k rychlosti a schopnosti operativně reagovat na změny situace: 4. Organizační schopnosti, systémový přístup k plněným úkolům: 5. Tvůrčí přístup k plněným úkolům: 6. Důraz na splnění úkolu, dosahování cílů: 7. Prokazovaná odbornost, v oblasti zařazení hodnoceného v závislosti na jejím uplatňování: 29

8. Schopnost vést podřízené: 9. Vliv na pozitivní mezilidské vztahy k nadřízeným, podřízeným a dalším spolupracovníkům: 10. Psychická odolnost k zátěži: 11. Tělesná zdatnost: 12. Hospodaření se svěřeným materiálem a rozpočtovými prostředky: 13. Vojenské vystupování a vnější upravenost: 14. Odpovědnost a spolehlivost při plnění úkolů: 15. Samostatnost při plnění úkolů a povinností: 30

16. Kultivovanost projevu v jednání: 17. Zdravá ctižádostivost, snaha být nejlepší: 18. Profesionalita vojáka, připravenost k bojovému nasazení: Část 4. Výrazné schopnosti, dovednosti, znalosti a charakteristika osobnosti Poznámka: Uvádějí se významnější schopnosti, dovednosti, znalosti nebo schopnosti hodnoceného, které výrazně převyšují běžný rámec. Může se např. jednat o to, že hodnocený je výrazně velitelský typ, má výrazné schopnosti pro štábní práci, značné technické nadání, zručnost, dovednost, dosahuje určitých výsledků v činnosti,. zájmu, popř.je vynikající sportovec. Pozornost je nutno také věnovat významnějším znalostem v oblasti společenského dění, kulturního rozhledu, znalosti historie apod. Část 5. Silné a slabé stránky v činnosti hodnoceného Poznámka:Podrobněji se uvádějí významnější silné a slabé stránky ve služební činnosti hodnoceného, popř. faktory, které ovlivňovali jeho činnost od posledního kariérového hodnocení. 31

Část 6. Doporučení pro další profesionalizaci Poznámka:Uvádějí se doporučení, která byla hodnocenému stanovena pro růst jeho profesionality. Podrobněji se uvádějí doporučení k růstu kvality jeho výkonu a pro další kariéru tak, aby mohl hodnocený uvedená doporučení zpracovat do svého plánu profesionálního růstu. Část 7. Způsobilost pro navrhované personální opatření Poznámka:Uvádí se, zda je hodnocený podle názoru hodnotitele způsobilý pro realizaci předpokládaného personálního opatření. Způsobilost se posuzuje z hlediska zdravotního stavu a jeho vlivu na služební činnost, fyzické zdatnosti, psychické způsobilosti, stupně dosaženého vzdělání a dosahovaných výsledků. Stanovisko hodnotitele je nutno blíže zdůvodnit. V závěru se výstižně uvádí závěr stanoviska hodnotitele, např. na základě výše uvedeného doporučuji povýšit v hodnosti, propustit ze služebního poměru apod Jazykové znalosti 1. Obecné znalosti cizích jazyků 2. Znalosti cizích jazyků podle STANAG 6001 Název jazyka Úroveň komunikace Název jazyka Stupeň hodnocení Zdravotní klasifikace Poznámka:Zdravotní klasifikace hodnoceného se označuje v tabulce symbolem X A C 1 32

Poznámka: Poznámka:Úroveň se hodnotí-základní, pokročilá, vyspělá, Poznámka:Stupně hodnocení 1-5 stanovuje zkušební komise překladatelská podle normy STANAG 6001 Část 8. Vyjádření k hodnocení Hodnocení zpracoval: Součást otevřeně Služební zařazení Hodnost,titul,jméno,příjmení Datum Vyjádření hodnoceného: Podpis Poznámka:Uvádí se stanovisko hodnoceného. Odvolává-li se proti hodnocení, je nutné uvést přesně, proti kterým částem se odvolává. Datum Podpis Vyjádření nadřízeného hodnotitele: Poznámka:O odvolání hodnoceného je nutno rozhodnout v souladu s všeobecně závaznými právními předpisy. Rozhodnutí je nutno podrobně zdůvodnit. 33

Součást otevřeně Služební zařazení Hodnost, titul, jméno, příjmení Datum Podpis Příloha č. 3 k vyhlášce Ministerstva obrany č. /1999 Sb. Doplněk ke kariérovému hodnocení Doplněk zpracoval: 34

Součást otevřeně Služební zařazení Hodnost,titul, jméno, příjmení Datum Vyjádření hodnoceného k doplňku kariérového hodnocení: Podpis Datum Podpis Vyjádření nadřízeného hodnotitele k odvolání proti doplňku kariérového hodnocení: Součást otevřeně Služební zařazení Hodnost, titul, jméno, příjmení Datum Podpis Příloha č. 4 k vyhlášce Ministerstva obrany č. /1999 Sb. SPECIÁLNÍ HODNOCENÍ (formou psychologického vyšetření) 35

ZÁZNAM PSYCHOLOGICKÉHO VYŠETŘENÍ Část 1. Osobní údaje o hodnoceném vojákovi Jméno a příjmení: Vojenská hodnost: Tituly: Rodné příjmení: Data narození: Rodné číslo:.../... Současné služební zařazení (funkce-čvo): Vojenský útvar a místo dislokace: Vyšetření vyžádáno od: Pro služební zařazení (na funkci - ČVO): Část 2. Údaje zjištěné od hodnoceného vojáka Osobní číslo: Tel.: Poznámka: Jde o údaje z osobní a rodinné anamnézy. Intelektová kapacita: Část 3. Dílčí výsledky psychologického vyšetření 36

Osobnostní kapacita: Výkonnost a odolnost vůči psychické zátěži: 37

Sociální oblast a orientace v interpersonálních vztazích: Motivace k výkonu služebního zařazení: Část 4. Stanovisko k psychické způsobilosti vojáka ke služebnímu zařazení a) Je způsobilý - má velmi dobré psychické předpoklady pro navrhované služební zařazení. b) Je způsobilý - má průměrné psychické předpoklady pro navrhované služební zařazení. c) Je nezpůsobilý - má nedostatečné psychické předpoklady pro navrhované služební zařazení. Místo a datum vyšetření:... Vyšetřil:..... Příloha č. 5 k vyhlášce Ministerstva obrany č. /1999 Sb. 38

SPECIÁLNÍ HODNOCENÍ FORMOU POSOUZENÍ JAZYKOVÝCH ZNALOSTÍ ZÁZNAM O DOSAŽENÉM STUPNI JAZYKOVÝCH ZNALOSTÍ PODLE NORMY STANAG 6001 Část 1. Osobní údaje o hodnoceném vojákovi Jméno a příjmení: Vojenská hodnost: Tituly: Rodné příjmení: Data narození: Rodné číslo:.../... Současné služební zařazení (funkce-čvo): Osobní číslo: Vojenský útvar: Tel.: Pro služební zařazení (na funkci - ČVO): Část 2. Dosažený stupeň jazykových znalostí podle STANAG 6001 Název jazyka: Dosažený stupeň: Část 3. Údaje o provedení jazykových zkoušek Komisionální jazykové přezkoušení bylo provedeno dne: U složky (útvaru): Je doloženo vysvědčením o dosažení jazykové úrovně podle STANAG 6001 Ev. č.: 39

Ověření provedl personální orgán: Dne: Odůvodnění Obecná část Návrh vyhlášky je zpracován na základě zmocnění uvedeného v 17 zákona o vojácích z povolání. Úprava vytváří standardní a objektivní podmínky pro hodnocení vojáků z povolání. Dosud bylo služební hodnocení a postup při něm upraveno interním normativním aktem - rozkazem ministra obrany č. 58/1995. Tento rozkaz vytvořil dostačující podmínky pro hodnocení vojáků z povolání, které se v praxi osvědčilo. Podkladem pro navrhovanou úpravu, konkrétně pro speciální hodnocení jazykových znalostí se stal i další interní normativní akt - předpis Vševojsk-16-14-Jazyková příprava v resortu Ministerstva obrany. Upravuje způsob a rozsah přezkoušení požadovaných jazykových znalostí vojáků podle stanovené normy NATO STANAG 6001. V příloze navrhované vyhlášky jsou uvedeny vzory tiskopisů, které konkrétně stanovují rozsah a obsahové zaměření všech forem služebního hodnocení vojáků, tj. průběžného hodnocení plnění služebních úkolů, periodického hodnocení profesionálních kvalit, kariérového 40

hodnocení profesionální způsobilosti a speciálního hodnocení. Tyto vzory umožní hodnotitelům bezproblémový postup včetně zabezpečení jednotnosti hodnotících kritérií v celé Armádě České republiky a v ostatních organizačních celcích, ve kterých vojáci z povolání v průběhu služebního poměru plní úkoly podle potřeb ozbrojených sil, tj. zejména v Ministerstvu obrany, Hradní stráži a v útvaru ozbrojených sil s názvem Vojenská kancelář prezidenta republiky. Pouze pro průběžné služební hodnocení nebylo nutné zpracovávat vzor tiskopisu, neboť se jedná o služební hodnocení víceméně neformální, o němž se eventuálně pořizuje pouze záznam. Neformálnost tohoto druhu služebního hodnocení vyplývá i z toho, že je pouze východiskem pro další formy služebního hodnocení vojáků. Zvláštní část K 1 Určuje obecné podmínky pro provádění služebního hodnocení vojáků z povolání a současně definuje pojem hodnotitel. K objektivnějšímu poznání hodnoceného vojáka byla po předcházejících dlouholetých zkušenostech stanovena doba 6 měsíců. Výjimka byla dána jen ministrovi obrany, jeho náměstkům a náčelníkovi Generálního štábu AČR, protože jejich podřízení jsou do těchto funkcí vybíráni na základě osobních znalostí jejich odborné kvality a není třeba, aby tito funkcionáři je mohli hodnotit až po 6 měsících. K 2 Stanovuje formy služebního hodnocení, přičemž se zde vychází z již praxí osvědčených způsobů hodnocení vojáků. Toto rozdělení je převzato z rozkazu ministra obrany č. 58/1995 o služebním hodnocení vojáků z povolání a v další službě. Jde o tyto formy služebního hodnocení: průběžné hodnocení plnění služebních úkolů, periodické hodnocení profesionálních kvalit, kariérové hodnocení profesionální způsobilosti, speciální hodnocení. K 3 Je definován charakter průběžného hodnocení vojáka a způsob jeho provedení. Jde o základní a téměř každodenní neformální hodnocení vojáka, které má důležitou motivační složku a je využíváno jako východisko pro všechna další ve vyhlášce uvedená hodnocení 41

vojáků. O případné formalizaci rozhoduje hodnotitel. Bude se jednat zejména o případy splnění rozsáhlého nebo náročného služebního úkolu apod. K 4 Periodické hodnocení profesionálních kvalit vojáka tvoří nejrozšířenější a nejčastěji prováděné hodnocení v Armádě České republiky. Jeho každoroční provádění vytváří podmínky pro realizaci následujících funkcí v personální práci v AČR: poznávací - poskytuje průběžné informace o výkonnosti vojáka; stimulační - pozitivně motivuje vojáka ke zkvalitnění požadované výkonnosti; srovnávací - umožňuje srovnávat výkonnost jednotlivých vojáků; komunikační - vytváří podmínky pro zlepšení sociální atmosféry na pracovišti, pro vzájemnou interakci mezi hodnotitelem a hodnoceným obohacenou o výměnu názorů na plnění uložených úkolů a regulační - umožňuje nejen efektivnější plnění úkolů, ale i způsob řízení vojáků. Závěry periodického hodnocení jsou proto podkladem pro rozhodnutí o způsobilosti vojáka k výkonu služby. Výsledky periodického hodnocení vojáků jsou navíc celoresortně každoročně statisticky zpracovávány a na jejich základě jsou navrhována příslušná opatření ke zlepšení současného stavu v personální práci. K 5 Kariérové hodnocení profesionální způsobilosti vojáka má na další služební kariéru vojáka rozhodující vliv. Zpracovává se zpravidla před každým důležitým personálním opatřením, týkající se jeho vojenské kariéry. Podkladem pro toto hodnocení jsou rovněž všechny další formy hodnocení uvedené ve vyhlášce, a to průběžné, periodické a speciální. K 6 Speciální hodnocení má dvě formy: psychologické vyšetření, kterým jsou zjišťována požadovaná kritéria psychické a pracovní způsobilosti pro úspěšný výkon služebního zařazení u vybraných náročných vojenských profesí a jazykové přezkoušení vojáka podle normy NATO STANAG 6001. K 7 42