ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE PRAHA 2015 Markéta NOVOTNÁ

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE DIPLOMOVÁ PRÁCE ZMĚNY VYUŽITÍ PLOCH NA ÚZEMÍ ZANIKLÝCH SÍDEL MOLDAVA, OLDŘÍŠ A PASTVINY Vedoucí práce: doc. Ing. Jiří CAJTHAML, Ph.D. Katedra geomatiky leden 2015 Bc. Markéta NOVOTNÁ

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. V Praze dne (podpis autora)

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu práce doc. Ing. Jiřímu Cajthamlovi, Ph.D. za podnětné připomínky a pomoc při psaní této diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Arnoštu Müllerovi za pomoc při tvorbě webové mapové aplikace.

Abstrakt Práce se zabývá změnou využití ploch na území zaniklých sídel Moldava, Oldříš a Pastviny. K analýze jsou použity mapové podklady z let 1846 (povinné císařské otisky), 1953 (Státní mapa odvozená 1 : 5 000) a 2014 (katastrální mapa). Mapové podklady z let 1846 a 1953 jsou georeferencovány afinní a polynomickou transformací druhého stupně do souřadnicového systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální a vektorizovány. Nejnovější mapové podklady jsou převzaty ve vektorové podobě z Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Výsledky práce jsou prezentované ve webové mapové aplikaci, jež přehledně zachycuje vývoj výše uvedených sídel v čase. Jedná se zejména o úbytek orné půdy, přírůstek trvalého travního porostu a lesa, úbytek komunikací a budov a jejich následnou výstavbu v části obce Moldava, která jako jediná po druhé světové válce zcela nezanikla. Klíčová slova Povinné císařské otisky stabilního katastru, stabilní katastr, Státní mapa 1 : 5 000 odvozená, katastrální mapa, georeferencování, vektorizace, webová mapová aplikace, Moldava, Oldříš, Pastviny

Abstract This study deals with the land use changes in the area of extinct villages Moldava, Oldříš and Pastviny. The analysis is made by maps from the years 1846 (Imperial Imprints of the Stable Cadastre), 1953 (State Map 1 : 5 000 derived) and 2014 (Cadastral map). Maps from the years 1846 and 1953 were georeferenced into the coordinate system S-JTSK using affine and second order polynomial transformation and vectorized. Current maps are taken in a vector form from Czech Office for Surveying, Mapping and Cadastre. The results are presented in web mapping application which describes development of those villages in time. The main trends in time are decrease of arable lands, increase of permanent grasslands and forests, decrease of communications and buildings and their subsequent construction in the part of village Moldava, which wasn t destroyed after World War II. Keywords Imperial Imprints of the Stable Cadastre, Stable Cadastre, State Map 1 : 5 000 derived, Cadastral map, georeferencing, vectorization, web mapping application, Moldava, Oldříš, Pastviny

Obsah Úvod... 1 1 Historie zaniklých sídel... 3 1.1 Historie pohraničí... 3 1.2 Historie Moldavy... 4 1.3 Historie Pastvin... 5 1.4 Historie Oldříše... 5 1.5 Vývoj počtu obyvatel... 6 2 Použité mapové podklady... 10 2.1 Císařské otisky stabilního katastru... 10 2.2 Mapy pozemkového katastru... 12 2.3 Státní mapa odvozená 1 : 5 000 (SMO-5)... 13 2.4 Katastr nemovitostí... 14 2.5 Základní mapa ČR (ZM 10)... 15 2.6 Ortofoto ČR... 16 2.7 Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G)... 16 2.8 Zdroje mapových podkladů... 17 3 Georeferencování a vektorizace mapových podkladů... 18 3.1 Úprava mapových podkladů... 18 3.2 Georeferencování mapových podkladů... 19 3.3 Vektorizace mapových podkladů... 24 3.4 Porovnání vektorových vrstev cest... 29 3.5 Mapy změn... 30 4 Analýza změn využití ploch... 33 4.1 Vývoj změny využití ploch... 33 4.2 Porovnání využití ploch v rámci okresu, kraje a ČR... 36 4.3 Trendy ve využití území ČR... 37 5 Webová mapová aplikace... 39 5.1 Publikování webových služeb... 39 5.2 Tvorba webové mapy a webové mapové aplikace v ArcGIS Online... 40 Závěr... 42 Přílohy... 43

Seznam obrázků... 53 Elektronické přílohy... 54 Použitá literatura a další zdroje... 55

Úvod Diplomová práce navazuje na mou bakalářskou práci Rekonstrukce zaniklých obcí v Ústeckém kraji Moldava, Oldříš, Pastviny, která se zabývala vývojem výstavby a komunikací v zájmovém území mezi lety 1846 až 2013. Práce byla zpracována v rámci projektu Rekonstrukce krajiny a databáze zaniklých obcí v Ústeckém kraji pro zachování kulturního dědictví, který řeší Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Fakulta životního prostředí společně s Českým vysokým učením technickým v Praze Fakultou stavební. Na bakalářskou práci dále navazoval článek Rekonstrukce zaniklých sídel Moldava, Oldříš a Pastviny na podkladě starých map vytvořený společně s Ing. Arnoštem Müllerem a publikovaný v Geodetickém a kartografickém obzoru. Cílem této práce je provedení analýzy změn využití ploch v zadané lokalitě v čase a vytvoření webové mapové aplikace. Jako podklady pro analýzu jsou použity mapy ze tří období (1846, 1953 a 2014). Jedná se o povinné císařské otisky map stabilního katastru z let 1846 a 1847, první vydání SMO-5 z roku 1953 a současnou katastrální mapu poskytnutou ve vektorové podobě ČÚZK. Mapové podklady získané v rastrové podobě (povinné císařské otisky a SMO-5) jsou nejprve georeferencovány do souřadnicového systému S-JTSK. Jako podklad pro georeferencování jsou zvoleny mapy pozemkového katastru. Povinné císařské otisky byly georeferencovány již v rámci bakalářské práce. Mapové listy SMO-5 byly pro účely bakalářské práce připojeny jako WMS z mapového serveru UJEP. Pro účely této diplomové práce nejsou mapové listy SMO-5 převzaty, ale jsou nově georeferencovány. Tímto postupem je docíleno vhodnějšího lícování SMO-5 s ostatními použitými mapovými podklady. Georeferencované podklady jsou dále vektorizovány a prezentovány ve webové mapové aplikaci. Výsledky analýzy změn využití ploch v zájmové oblasti zobrazují značný úbytek orné půdy a přírůstek trvalého travního porostu a lesa. U komunikací a budov lze sledovat jejich úbytek a následnou výstavbu v části obce Moldava, která jako jediná po druhé světové válce zcela nezanikla. Práce dále pokračuje v následující struktuře. V první části se zabývám historií pohraničí a jsou zde představeny tři zájmové obce Moldava, Oldříš a Pastviny. V druhé části se věnuji použitým mapovým podkladům. Ve třetí části je popsáno 1

georeferencování a následná vektorizace mapových podkladů. Čtvrtá část je zaměřena na analýzu změn využití ploch v zájmové oblasti. V poslední části je představena webová mapová aplikace. 2

1 Historie zaniklých sídel První část této diplomové práce je věnována historii českého pohraničí v souvislosti s druhou světovou válkou. Jsou představeny obce Moldava, Oldříš a Pastviny, které zcela nebo částečně zanikly po druhé světové válce a vývoj počtu obyvatel v těchto obcích mezi lety 1869 až 2014. 1.1 Historie pohraničí Po skončení druhé světové války v roce 1945 byly pohraniční oblasti Sudet (připojené dle Mnichovské dohody k Německé říši) opět navráceny Československu. Následně došlo k násilnému odsunu Němců žijících v těchto oblastech. Nejprve se jednalo o tzv. divoký odsun, který probíhal v květnu a červnu roku 1945. Od prosince téhož roku došlo k tzv. organizovanému odsunu Němců, který byl schválen na konferenci v Postupimi. Na základě dekretů prezidenta republiky Edvarda Beneše byl nemovitý majetek odsunutých obyvatel zkonfiskován bez náhrady a poté rozdán novým přídělcům. Avšak dle Kovaříka (2009) byl život v horských podmínkách velmi náročný a noví obyvatelé mnohdy pohraničí opouštěli. Budovy, které opustili, zůstávaly prázdné a poničené. K zániku mnoha obcí přispěl i komunistický převrat v únoru 1948, po kterém bylo vytvořeno hraniční a zakázané pásmo. V hraničním pásmu, které dosahovalo do vzdálenosti dvou až šesti km od státní hranice, směly bydlet pouze osoby prověřené. V užším zakázaném pásmu, které sahalo do vzdálenosti dvou km od státní hranice, nesměl bydlet nikdo. Budovy v zakázaném pásmu byly demolovány, aby nemohly sloužit jako úkryty pro osoby, které se snažily uprchnout za hranice. Situace v Krušných horách na hranici s Německou demokratickou republikou byla obdobná. Zde bylo zakázané a hraniční pásmo (v rozsahu jen několik stovek metrů od státní hranice) realizováno během roku 1955. O rok později došlo k rozhodnutí provést demolici domů v pohraničí. Mikšíček (2009) uvádí, že obec Pastviny a část obce Moldavy, kterými se v této práci zabývám, zanikly právě v důsledku blízkosti státní hranice. Jiné obce zanikly kvůli nedostatečnému osídlení (Mikšíček, 2009, 3

str. 47). A právě do této kategorie pravděpodobně patří poslední obec, kterou se v této práci zabývám Oldříš. 1.2 Historie Moldavy Obec Moldava (německy Moldau) se nachází přibližně 15 km severozápadním směrem od města Teplice v Ústeckém kraji. Obec se dělí na novější Horní Moldavu nacházející se u hraničního přechodu a téměř zaniklou Dolní Moldavu. Roku 1850 byly k obci přičleněny i obce Pastviny a Oldříš. V 60. letech byla k Moldavě připojena i osada Nové Město. V současné době se obec Moldava skládá ze čtyř katastrálních území (Moldava, Oldříš u Moldavy, Pastviny u Moldavy a Nové Město u Mikulova). Obr. 1, Lokalizace obcí Moldava, Oldříš a Pastviny v rámci ČR První zmínka o obci pochází z druhé poloviny 14. století, kdy byla obec sklářskou osadou. V údolí, ve kterém obec leží, se nachází významné ložisko fluoritu, který se zde těžil v období 1957 1994. Těžbu fluoritu dodnes připomínají dva rybníky 4

na okraji obce. Dalším objektem připomínajícím minulost obce je katolický kostel Navštívení Panny Marie v Dolní Moldavě. Okolí kostela představuje poslední zachovalou část původní obce. Na konci 19. století byla v obci vybudována železniční trať Most Dubí Moldava, která byla později propojena až do Saska. Na konci druhé světové války došlo k úmyslnému poškození trati, kdy byl vyhozen do povětří most u Mikulova. Provoz na trase Dubí Moldava byl opět zahájen roku 1946. V 50. letech byly koleje na německé straně vytrhány a provoz do Německa již nebyl obnoven. Odpověď na otázku, proč se do dnešních dní zachovala část obce Moldava, která je ke státním hranicím blíže než zcela zaniklá obec Oldříš, nabízí dokumentární film Není stále zamračeno z roku 1949, který popisuje budování kolektivního zemědělství právě v Moldavě. 1.3 Historie Pastvin Obec Pastviny (nebo také Pastvinná, německy Grünwald) se nacházela 2,5 km jihozápadně od Moldavy. Obživa obyvatel spočívala převážně v pastevectví a v těžbě rašeliny, která sloužila nejen jako topivo a stelivo pro domácí zvířata, ale také se jí obalovaly sklářské výrobky nebo se používala v lázních v Teplicích. Nedaleké Grünwaldské vřesoviště v současné době patří mezi přírodní rezervace. Dnes zaniklé sídlo připomínají již jen základy posledního stavení, několik kamenů podél cesty a povalený pomník. 1.4 Historie Oldříše Obec Oldříš (německy Ullersdorf) se nacházela 1,5 km jižně od Moldavy. Dle dobových fotografií (viz obrázek č. 2) se jednalo o pár desítek stavení rozesetých po pláni s kapličkou a dvěma hostinci. Do současnosti se zachovaly pouze základy hostince Rudolf. Další připomínkou, že zde bývalo sídlo, je nefunkční transformátor elektrické energie. 5

Pláně, na kterých se dříve nacházela sídla Oldříš a Pastviny, jsou v současnosti využívány jako pastviny pro skot ze statku v Moldavě. Obr. 2, Historická fotografie Oldříš, zdroj: Koppe 1.5 Vývoj počtu obyvatel V obcích Moldava, Oldříš a Pastviny se vývoj počtu obyvatel v čase velmi měnil. Český statistický úřad (ČSÚ) v Historickém lexikonu obcí České republiky 1869 2005 uvádí nejen počet obyvatel, ale i počet budov od roku 1869 do roku 2001 podle správního rozdělení České republiky k 1. 1. 2005. Obec Moldava je v publikaci rozdělena na dvě části: Moldavu (zahrnující i údaje o obcích Oldříš a Pastviny) a Nové Město. Počet obyvatel v obcích Moldava, Oldříš a Pastviny od roku 1880 stoupal a maximálního počtu obyvatel bylo dosaženo v roce 1910, kdy počet obyvatel dosahoval hodnoty 1674. V následujících letech byl zaznamenán mírný pokles počtu obyvatel. K enormnímu poklesu došlo, jak bylo výše uvedeno, po druhé světové válce (viz následující tabulka). 6

Tabulka 1, Počet obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2001 Rok Moldava, Oldříš, Pastviny Nové Město Počet obyvatel Počet domů Počet obyvatel Počet domů 1869 1552 273 222 37 1880 1510 275 187 37 1890 1555 260 335 66 1900 1617 258 346 71 1910 1674 264 327 67 1921 1552 264 257 69 1930 1465 264 376 69 1950 221 177 268 67 1961 178 53 - - 1970 125 35 24 14 1980 134 27 14 8 1991 119 24 4 8 2001 113 53 28 11 Zdroj: ČSÚ Následující graf znázorňuje vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2001 v obcích Moldava, Oldříš, Pastviny a Nové Město. Chybějící údaje pro rok 1940 byly vypočteny jako průměr z hodnot uvedených pro předešlý a následující rok. Údaje chybějící v roce 1961 pro osadu Nové Město byly vypočteny na základě změny údajů ve stejném časovém období v obcích Moldava, Oldříš a Pastviny. 7

Graf 1, Vývoj počtu obyvatel a domů v obcích Moldava, Oldříš, Pastviny a Nové Město mezi lety 1869 a 2001 2250 2000 1750 1500 1250 1000 750 500 250 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1940 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Počet obyvatel Počet domů Zdroj: ČSÚ Následující tabulka uvádí počet obyvatel, narozených, zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých občanů vždy k 1. 1. daného roku. V uváděných hodnotách jsou zahrnuty i údaje týkající se osady Nové Město. Z tabulky vyplývá, že mezi lety 2004 a 2007 se více občanů přistěhovalo, než vystěhovalo. Od roku 2008 počet vystěhovalých převyšuje počet přistěhovalých občanů. Přirozený přírůstek přibližně odpovídá přirozenému úbytku a celkový počet obyvatel v obcích je tak ovlivněn zejména migrací obyvatelstva. 8

Tabulka 2, Počet obyvatel Moldavy (a Nového Města) mezi lety 2002 a 2014 Rok Počet obyvatel Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí 2002 154 1 2 36 15 2003 174 4 3 15 18 2004 172 2 2 34 21 2005 185 2 1 81 43 2006 224 3 1 63 30 2007 259 6 0 106 32 2008 339 2 4 31 67 2009 301 6 1 22 56 2010 272 5 3 37 38 2011 242 2 2 5 40 2012 207 2 1 3 20 2013 191 1 2 12 27 2014 175 - - - - Zdroj: ČSÚ Beneš a Hromádka uvádí, že nárůst obyvatel s trvalým bydlištěm v obci v roce 2005 nebyl náhodný, ale byl způsoben mimořádnými komunálními volbami. Seznam voličů v obci se tak významně rozšířil, avšak v Moldavě nepřibyla jediná rodina. Jedním z hlavních důvodů klesajícího počtu obyvatel je skutečnost, že se Moldava nachází v Ústeckém kraji, kde je nejvyšší míra nezaměstnanosti v celé České republice 11,93 % (ČSÚ). 9

2 Použité mapové podklady V této části jsou v chronologickém řazení představeny mapové podklady použité v diplomové práci. Pro analýzu změn využití ploch na území zadaných sídel byly zvoleny mapové podklady ze tří období: císařské otisky map stabilního katastru, SMO-5 a současná digitální katastrální mapa. Jako podkladové mapy pro georeferencování císařských otisků a SMO-5 byly použity mapy pozemkového katastru. 2.1 Císařské otisky stabilního katastru Na základě císařského patentu vydaného Františkem I. 23. prosince roku 1817 o dani pozemkové byl na území rakouského císařství vytvořen stabilní katastr, který byl na rozdíl od předchozích katastrů (tereziánský katastr, josefský katastr, tereziánskojosefský katastr) vybudován na geodetickém základě. Geodetický základ tvořila trigonometrická síť. Výšky bodů byly vztaženy k Jaderskému moři. Jako kartografické zobrazení bylo zvoleno Cassini-Soldnerovo zobrazení ekvidistantní v kartografických polednících. Operát stabilního katastru vypracovávaný samostatně pro každou katastrální obec se skládal ze tří částí: vceňovací, písemné a měřické. Vceňovací operát obsahoval dokumenty, které sloužily pro ocenění pozemků. Písemný operát obsahoval údaje o parcelách a o vlastnických vztazích k pozemkům. Součástí měřického operátu byly indikační skici, originální mapy a ručně kolorované a adjustované kopie originálních map povinné císařské otisky, které byly uložené v centrálním archivu ve Vídni. V současnosti jsou originály katastrálních map a císařské otisky uloženy v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru (ÚAZK) v Praze. Na webových stránkách ÚAZK lze mimo jiné nalézt výkazy ploch pro jednotlivé katastrální obce, ve kterých jsou uváděny druhy pozemků a jejich výměry v roce 1845 a 1948. Na obrázku č. 3 je zobrazena ukázka výkazu ploch stabilního katastru pro Moldavu. Z ukázky je patrné, že pro rok 1845 byly uváděny výměry i pro jednotlivé způsoby využití pozemku, naopak pro rok 1948 byla uváděna pouze celková výměra druhu pozemku. Kompletní výkazy ploch pro všechny tři obce jsou uvedeny v příloze. 10

Údaje z výkazů ploch jsou využity v kapitole 4 pro porovnání s plochami získanými vektorizací mapových podkladů. Obr. 3, Ukázka výkazu ploch stabilního katastru Moldava, zdroj: ÚAZK Měřítko, ve kterém byly katastrální mapy vyhotovovány, bylo 1 : 2 880. Ve větších městech bylo použito i podrobnějších měřítek 1 : 1 440 a 1 : 720. Mapy byly tištěny metodou, která se nazývá litografie. Mapové listy se během výroby a díky působení času zdeformovaly. Srážka je u jednotlivých mapových listů odlišná a liší se i ve směru os mapového rámu. Jak uvádí Michal (2009) pro apriorní polohovou přesnost map stabilního katastru platí: m p = 1,45 m. Na mapovém listu v měřítku 1 : 2 880 se jedná o vzdálenost 0,5 mm. Mapy stabilního katastru byly vytvářeny zvlášť pro jednotlivé katastrální obce a vznikaly tak tzv. ostrovní mapy. Pro výše uvedené obce byly originály katastrálních map vyhotoveny v roce 1842. Otisky originálních map vznikly pro obce Pastviny a Oldříš v roce 1846, pro Moldavu o rok později. Předmětem polohopisu císařských otisků jsou hranice pozemkových i stavebních parcel, železnice, silnice, vodní toky a plochy a další vybrané objekty (boží muka, kapličky, ). Budovy byly rozlišovány na spalné (budovy dřevěné) a nespalné (budovy zděné). Spalné budovy byly označeny žlutou barvou, budovy nespalné červenou. Pozemky se dělily na dani podrobené (zahrady, role, louky, vinice, pastviny, lesy a vodní plochy s chovem ryb) a pozemky od daně osvobozené (skály, veřejné silnice a cesty, náměstí, návsi, řeky, průplavy, hřbitovy, ). Parcely byly dle instrukce z roku 1824 číslovány ve dvou číselných řadách, červeně se označovaly pozemkové parcely, černě parcely stavební. 11

Obr. 4, Císařský otisk Moldava (1 : 2 500), zdroj: ČÚZK 2.2 Mapy pozemkového katastru Pozemkový katastr vznikl na základě unifikačního zákona č. 177/1927 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení. Do té doby platil reambulovaný stabilní katastr, přičemž v Českých zemích platily zákony rakouské a na Slovensku zákony uherské. Základními předpisy byly Instrukce A z roku 1932 pro založení nového katastru a Instrukce B z roku 1933 pro jeho vedení. Byla vybudována nová trigonometrická síť a bylo zahájeno nové katastrální měření. Jako souřadnicový systém pozemkového katastru sloužil systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK) a jako výškový systém byl použit systém jadranský. Bylo použito Křovákovo dvojité konformní kuželové zobrazení v obecné poloze. Operát pozemkového katastru se skládal z měřického operátu (katastrální mapa a příruční katastrální mapa), písemného operátu (rejstřík parcel, parcelní protokol, pozemnostní archy, seznam pozemnostních archů, rejstřík držitelů a záznam změn), sbírky listin a úhrnných výkazů. Katastrální mapy byly vyhotovovány v měřítku 1 : 1 000 a 1 : 2 000. Předmětem polohopisu katastrálních map jsou katastrální hranice, hranice držby, hranice druhu pozemku, hranice užívání pozemku, budovy, nádvoří, podzemní stavby, vodstvo, vodní stavby, komunikace, elektrické vedení, památky apod. 12

Obr. 5, Katastrální mapa pozemkového katastru Moldava (1 : 2 500), zdroj: UJEP 2.3 Státní mapa odvozená 1 : 5 000 (SMO-5) Po roce 1950 vzniklo nové státní mapové dílo Státní mapa odvozená v měřítku 1 : 5 000. Jednalo se o mapu, která na rozdíl od výše uvedených mapových děl nevznikla měřením v terénu, ale přepracováním stávajících mapových podkladů. Bylo použito Křovákovo dvojité konformní kuželové zobrazení v obecné poloze a souřadnicový systém S-JTSK. Jako výškový systém byl použit systém baltský po vyrovnání (Bpv). Přesnost SMO-5 závisí na přesnosti podkladových map. Polohopis byl odvozen převážně z katastrálních map, výškopis z topografické mapy v měřítku 1 : 25 000. SMO-5 obsahuje popis, polohopis a výškopis ve formě vrstevnic, kót a technických šraf. Předmětem polohopisu jsou správní a katastrální hranice, hranice ochranných pásem, hranice pozemků, budovy, dopravní síť, elektrické vedení, vodstvo, vodohospodářské stavby, body základního polohového bodového pole, zhušťovací body a body základního výškového pole. Jelikož se nejedná o katastrální mapu, nejsou předmětem popisu parcelní čísla. Mapové listy pokrývající území uvedených obcí byly vyhotoveny v letech 1953 a 1954. 13

Obr. 6, SMO-5 Moldava (1 : 2 500), zdroj: ČÚZK 2.4 Katastr nemovitostí Katastr nemovitostí České republiky byl zřízen dle zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky a platnosti nabyl 1. ledna 1993. Od 1. 1. 2014 nabyl platnosti nový katastrální zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí. Dle nového zákona je katastr nemovitostí veřejným seznamem, který obsahuje soubor údajů o nemovitostech zahrnující jejich soupis, popis a geometrické a polohové určení. Do katastru nemovitostí rovněž spadá i evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Technickou jednotkou katastru nemovitostí je katastrální území. Operát katastru nemovitostí tvoří soubor popisných informací (SPI), soubor geodetických informací (SGI), sbírka listin, souhrnné přehledy o půdním fondu a dokumentace výsledků šetření a měření. Součástí SGI je katastrální mapa. Obsahuje polohopis, popis a body polohového bodového pole. Obsahem polohopisu jsou hranice katastrálních území, hranice územních správních jednotek, státní hranice, hranice pozemků, obvodů budov a vodních děl evidovaných v katastru, hranice chráněných území a ochranných pásem a body polohového bodového pole. Další prvky polohopisu lze nalézt v katastrální vyhlášce č. 357/2013 Sb., kterou se provádí zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí. Digitální katastrální mapa (DKM) je vedena v měřítku 1 : 1 000 v systému S-JTSK. 14

Obr. 7, Katastrální mapa Moldava (1 : 800), zdroj: ČÚZK 2.5 Základní mapa ČR (ZM 10) Základní mapy středních měřítek jsou topografické mapy v souřadnicovém systému S-JTSK a výškovém systému Bpv. Měřítková řada těchto map je 1 : 10 000, 1 : 25 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000 a 1 : 200 000. ZM 10 obsahuje polohopis, popis a výškopis. Polohopisnou složku tvoří sídla, komunikace, vodstvo, hranice správních jednotek a katastrálních území, hranice chráněných území, body polohového a výškového pole, porost a povrch půdy. Výškopisnou složku tvoří vrstevnice. Od roku 2001 se ZM 10 tvoří ze Základní báze geografických dat (ZABAGED). Obr. 8, ZM 10 Moldava (1 : 2 500), zdroj: ČÚZK 15

2.6 Ortofoto ČR Ortofoto ČR je produktem letecké fotogrammetrie a názorně dokumentuje stav a rozsah zástavby v současné době. Jedná se o barevný snímek získaný středovým promítáním a upravený na základě známého reliéfu tak, aby byly odstraněny posuny obrazu způsobené členitostí terénu. Ortofoto zadaných katastrálních území bylo vytvořeno z leteckého snímkování, které proběhlo v roce 2013. Do roku 2012 byl interval snímkování území České republiky stanoven na tři roky, dnes se území snímkuje ve dvouletých intervalech. Obr. 9, Ortofoto ČR Moldava (1 : 2 500), zdroj: ČÚZK 2.7 Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G) Digitální model reliéfu České republiky 4. generace znázorňuje zemský povrch upravený lidskou činností. DMR 4G byl vytvořen na základě leteckého laserového skenování výškopisu, které proběhlo mezi lety 2009 a 2013. Výšky bodů (Bpv) byly určovány v pravidelné síti 5 x 5 m. 16

Obr. 10, DMR 4G Moldava (1 : 10 000), zdroj: ČÚZK 2.8 Zdroje mapových podkladů Povinné císařské otisky map stabilního katastru a SMO-5 byly v podobě naskenovaných map poskytnuty ČÚZK ve formátu JPEG. Mapy pozemkového katastru jsem získala jako WMS z mapového serveru UJEP. Katastrální mapy v rastrové podobě, Základní mapu ČR, Ortofoto ČR a Digitální model reliéfu České republiky 4. generace jsem získala jako veřejnou prohlížecí mapovou službu z mapového serveru ČÚZK, katastrální mapy ve vektorové podobě ve formátu GML poskytl ČÚZK. 17

3 Georeferencování a vektorizace mapových podkladů V první části této kapitoly je uveden postup úpravy císařských otisků a SMO-5 a jejich následné georeferencování. Císařské otisky byly upraveny a georeferencovány již v rámci mé bakalářské práce. Jako podklad pro georeferencování císařských otisků i SMO-5 byly zvoleny mapy pozemkového katastru. Další část je zaměřena na vlastní vektorizaci, která představuje podstatnou část této diplomové práce. Dále jsou porovnány vektorové vrstvy cest získané vektorizací SMO-5 pro účely bakalářské a diplomové práce. V závěru kapitoly je popsán postup vytvoření změnových map. Veškeré činnosti popsané v této kapitole jsou provedeny v programu ArcMap 10.1. 3.1 Úprava mapových podkladů Před samotným georeferencováním map do zvoleného souřadnicového systému (S-JTSK Krovak EastNorth) a následnou vektorizací bylo zapotřebí provést ořez mapových podkladů tak, aby se jednotlivé listy nepřekrývaly. Ořez jednotlivých mapových listů byl proveden pomocí ořezových polygonů ve formátu SHP vedených po obvodu katastrálního území, nebo po hranici mapového rámu. Při tvorbě ořezového polygonu byly u císařských otisků i u SMO-5 respektovány tzv. spůlné parcely na hranici dvou katastrálních území. Ořezový polygon byl v těchto případech veden uprostřed spůlných parcel. Původní mapové listy byly následně funkcí Clip oříznuty podle příslušných ořezových polygonů. Nové mapové listy byly uloženy ve formátu PNG. 18

3.2 Georeferencování mapových podkladů Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí definuje pojem georeferencování jako proces určení vztahu mezi polohou dat v přístrojovém souřadnicovém systému a geografickou, resp. mapovou polohou. Georeferencováním tedy rozumíme umístění map v definovaném souřadnicovém systému (Cajthaml, 2012, str. 83). Transformační metody používané při georeferencování se dělí na lokální a globální. Při použití lokálních transformačních metod, jako je např. metoda inverzních vzdáleností, je transformovaný obraz deformován a dochází k nulovým odchylkám na identických bodech. Díky tomu není při zvolení chybného identického bodu upozorněno na skutečnost, že identický bod je chybný. Jak uvádí Havlíček (2013) v současné době jsou při georeferencování starých map nejvíce využívány globální transformační metody, přičemž mezi nejpoužívanější patří lineární transformace (shodnostní, podobnostní, afinní, afinní pětiprvková a projektivní transformace) a polynomické transformace. V této práci byly použity globální transformační metody. S ohledem na nepravidelnou srážku mapových listů byla zvolena afinní transformace a polynomická transformace druhého stupně. Afinní transformace (polynomická transformace prvního stupně) je charakterizována transformačními rovnicemi se šesti parametry, kterými jsou posun transformovaného obrazu ve směru os x a y, úhel otočení, změna úhlu mezi osami a koeficienty zvětšení ve směru os x a y. Pro její použití je zapotřebí minimálně tří identických bodů. Transformační rovnice mají tvar: = cos sin + = sin + cos + 1 2, souřadnicová soustava, do které se transformuje, souřadnicová soustava, ze které se transformuje úhel otočení osy x úhel otočení osy y posun ve směru osy x 19

posun ve směru osy y koeficient zvětšení ve směru osy x koeficient zvětšení ve směru osy y Afinní transformace je znázorněna na obrázku č. 11. Po transformaci čtverce s různými koeficienty zvětšení ve směru os získáme kosodélník. Obr. 11, Afinní 6-prvková transformace, zdroj: GEPRO Polynomická transformace druhého stupně je charakterizována dvanácti neznámými parametry označenými v transformačních rovnicích písmeny. Pro řešení je zapotřebí minimálně šesti identických bodů. Při použití polynomické transformace dochází k deformaci transformovaného obrazu. Obrázek č. 12 schematicky znázorňuje transformaci originálního obrazu pomocí afinní transformace a polynomické transformace druhého stupně. Transformační rovnice mají následující tvar: = + +!+"+#+$ = & +h +(+)+*+ 3 4 20

Obr. 12, Polynomické transformace 1. a 2. stupně, zdroj: ESRI Při georeferencování je důležité vhodně volit identické body. Vhodnými identickými body jsou rohy mapových listů a významné a jednoznačně identifikovatelné body po obvodu oříznuté mapy. S ohledem na deformaci mapy a přesnost georeferencování je vhodné volit další identické body, jejichž poloha se s největší pravděpodobností nezměnila, uvnitř mapového listu. Takovými body mohou být kostely, budovy, rohy parcel či křížení cest. Identické body byly voleny tak, aby byly na mapovém listu rozmístěny rovnoměrně. Jako podklad pro georeferencování císařských otisků byly zvoleny mapy pozemkového katastru, které jsou mapám stabilního katastru časově nejbližší. Pro georeferencování částí císařských otisků, které byly menšího rozsahu, byla použita afinní transformace. U mapových listů pokrývajících rozsáhlejší území se předpokládá větší srážka. Takovéto mapové listy byly georeferencovány polynomickou transformací druhého stupně. Dále byl ve většině případů s ohledem na velikost mapových listů volen nadbytečný počet identických bodů, díky čemuž došlo k vyrovnání odchylek na identických bodech pomocí MNČ. Georeferencování je v programu ArcMap prováděno pomocí panelu nástrojů Georeferencing. Identické body jsou zadávány funkcí Add Control Points. V tabulce Link Table lze identické body mazat a také je zde možné vybrat typ použité 21

transformace. Pro každý identický bod jsou v tabulce uvedeny střední kvadratické odchylky. Přesnost georeferencování je zde charakterizována Total RMS Error., = -. +. = / 1 3 0 1. 2 +. 2. = / 1 3 0 1. 2 245 245,. = / 1 3 0 1. 2 245 5 6, Total RMS Error.,. RMS Error pro souřadnici x, y. 2,. 2 střední kvadratické odchylky na jednotlivých identických bodech 0 počet identických bodů. Vhodné je použití funkce Auto Adjust, díky které se po přidání identického bodu změní poloha transformovaného rastru. Při použití funkce Update Georeferencing je výsledný transformovaný rastr uložen. Následující tabulka uvádí počty identických bodů, Total RMS Error a druh použité transformace pro jednotlivé části katastrálních obcí číslovaných podle poskytnutých císařských otisků. Total RMS Error nepřesáhla při použití afinní transformace hodnotu 0,84 m. U větších mapových listů dosahuje Total RMS Error hodnoty až 1,96 m. Přesnost dosažená georeferencováním odpovídá přesnosti mapy stabilního katastru. 22

Tabulka 3, Parametry georeferencovaných mapových listů císařských otisků Katastrální obec Mapový list Počet identických bodů Total RMS Error [m] Použitá transformace Moldava 1 8 1,5 Polynomická 2. stupně Moldava 2 6 0 Polynomická 2. stupně Moldava 3 9 1,21 Polynomická 2. stupně Moldava 4 19 1,26 Polynomická 2. stupně Moldava 5 14 1,55 Polynomická 2. stupně Moldava ad 5 3 0 Afinní Moldava 6 8 10 1,31 Polynomická 2. stupně Moldava 7 9 1,04 Polynomická 2. stupně Pastviny 1 3 15 1,96 Polynomická 2. stupně Pastviny 2 4 19 1,69 Polynomická 2. stupně Pastviny 5 5 0,84 Afinní Oldříš 1 8 1,11 Polynomická 2. stupně Oldříš 2 3 14 1,72 Polynomická 2. stupně Oldříš ad 3 5 0,74 Afinní Zdroj: vlastní Jako podklad pro georeferencování SMO-5 byly zvoleny mapy pozemkového katastru, ze kterých byl odvozen jejich polohopis. Pro georeferencování SMO-5 byla opět zvolena afinní transformace a polynomická transformace druhého stupně. U mapových listů zobrazujících malé zájmové území byla použita afinní transformace s minimálním počtem identických bodů. U mapových listů většího rozsahu byla pro co největší ztotožnění SMO-5 georeferencována na podkladové mapy pozemkového katastru pomocí afinní či polynomické transformace druhého stupně s nadbytečným počtem identických bodů. Parametry georeferencovaných mapových listů SMO-5 uvádí následující tabulka. Total RMS Error u georeferencovaných SMO-5 dosahuje u transformací s nadbytečným počtem identických bodů hodnoty až 1,35 m. Pro následnou vektorizaci a zjišťování změny užití ploch je přesnost vyhovující. 23

Tabulka 4, Parametry georeferencovaných mapových listů SMO-5 Mapový list Počet identických bodů Total RMS Error [m] Použitá transformace TEPL32 3 0,0 Afinní TEPL33 3 0,0 Afinní TEPL42 5 0,86 Afinní TEPL43 13 1,35 Polynomická 2. stupně TEPL44 3 0,0 Afinní TEPL52 7 0,55 Polynomická 2. stupně TEPL53 7 0,68 Polynomická 2. stupně TEPL54 3 0,0 Afinní TEPL62 3 0,0 Afinní TEPL63 3 0,0 Afinní Zdroj: vlastní 3.3 Vektorizace mapových podkladů Vektorizací se dle terminologického slovníku zeměměřictví a katastru rozumí odvozování vektorových dat z analogových nebo rastrových dat. V rámci mé bakalářské práce byly v programu ArcMap vektorizovány na podkladě císařských otisků a SMO-5 (poskytnuté jako WMS z mapového serveru UJEP) pouze budovy a cesty. V této práci byly pro určení změn využití ploch na území zaniklých sídel vektorizovány veškeré plochy v zadaných oblastech. Vektorizované plochy byly rozděleny do devíti vrstev charakterizujících půdní pokryv. Barevné označení vrstev je pro tři pozorovaná období stejné. Názvy vrstev s uvedením použité barvy uvádí následující tabulka. 24

Tabulka 5, Rozdělení ploch Vrstva Budovy Nádvoří Komunikace Lesní pozemek Trvalý travní porost Orná půda Vodní plocha Neplodná půda Ostatní plocha Barva vrstvy Vektorizace byla prováděna v programu ArcMap pomocí nástroje Create Features s volbou kresby Polygon, který lze nalézt v nástrojovém panelu Editor. Pro vlastní kresbu byly používány funkce Straight Segment a Trace, díky které bylo možné sledovat již vytvořenou vektorovou kresbu. Další používanou funkcí byla funkce Cut Polygons Tool, díky které bylo možné polygony dělit. Vektorová kresba byla vytvořena ve formátu SHP. Jednotlivé soubory SHP byly pojmenovány podle roku vytvoření mapového podkladu (1846, 1953 a 2014). Jako podklad pro rozdělení půdních pokryvů císařských otisků do zvolených vrstev sloužil Předpis ke kresbě katastrálních plánů, který lze nalézt na webových stránkách ÚAZK (viz příloha). K jednotlivým vrstvám byly v atributové tabulce vyplněny atributy Obec, Parcelní číslo, Druh pozemku a Plocha. Výměra pozemků v m 2 byla v atributu Plocha vypočtena pomocí funkce Calculate Geometry. U vrstvy obsahující budovy byl dále vyplněn atribut Typ budovy, který udává informaci o tom, jedná-li se o budovu spalnou či nespalnou. U vrstvy s názvem Ostatní plocha byl uveden atribut Způsob využití (hřbitov, rašeliniště a zelinářské zahrady). Obrázek č. 13 zobrazuje výřez vektorové kresby získané na podkladě povinných císařských otisků map stabilního katastru z roku 1846. Výřez znázorňuje část obce Moldava. 25

Obr. 13, Ukázka území vektorizovaného na podkladě císařských otisků Pro roztřízení ploch SMO-5 do výše zvolených vrstev bylo použito následujícího značkového klíče. Orná půda a nádvoří jsou na SMO-5 uvedeny bez mapové značky. Nádvoří byla identifikována na základě porovnání s císařskými otisky a současnou katastrální mapou. Druh pozemku hřbitov a zahrada byly začleněny do vrstvy označené názvem Ostatní plocha. 26

Budovy Vodní tok Komunikace Vodní plocha Lesní pozemek Neplodná půda Louky Hřbitov Pastviny Zahrada Obr. 14, Značkový klíč pro SMO-5 Pro vrstvy získané vektorizací SMO-5 byly v atributové tabulce vyplněny pouze atributy Obec, Druh pozemku a Plocha. Obrázek č. 15 zobrazuje stejné území jako obrázek č. 13. Jedná se o ukázku z vektorové kresby získané na podkladě SMO-5 z roku 1953. 27

Obr. 15, Ukázka území vektorizovaného na podkladě SMO-5 Vektorová kresba katastrální mapy byla získána ve formátu GML již pro účely bakalářské práce od ČÚZK. Po připojení rastrové katastrální mapy pomocí WMS poskytnuté ČÚZK byla vektorová kresba upravena podle aktuálního stavu katastru nemovitostí. Následně byly jednotlivé vektorové plochy roztřízeny do výše uvedených vrstev. V atributové tabulce byly vyplněny atributy Obec, Parcelní číslo, Druh pozemku, Způsob využití a Plocha. Vrstva s názvem Ostatní plocha obsahuje parcely se způsobem využití: jiná plocha, hřbitov, urnový háj, manipulační plocha, sportoviště a rekreační plocha, dráha, zeleň, dobývací prostor, zahrada. Obrázek č. 16 znázorňuje současný stav části obce Moldava. 28

Obr. 16, Ukázka vektorové kresby dle DKM 3.4 Porovnání vektorových vrstev cest Vektorové vrstvy cest získané pro účely této diplomové práce si na celém zkoumaném území tvarem i umístěním velmi dobře odpovídají. Pro účely bakalářské práce byly vektorizovány cesty na podkladě SMO-5 poskytnuté jako WMS z mapového serveru UJEP. Porovná-li se vektorová vrstva cest získaná vektorizací SMO-5 pro účely bakalářské práce s vrstvou získanou vektorizací SMO-5 pro diplomovou práci, jsou cesty od sebe vzdálené mnohdy i o 5 m. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že díky lépe provedenému georeferencování SMO-5 jsou jednotlivá mapová díla vůči sobě lépe nalícována. Porovnání jednotlivých vektorových vrstev cest na podkladě současné katastrální mapy je znázorněno na obrázku č. 17. Na obrázku jsou zobrazeny vektorové vrstvy získané či vytvořené pro účely diplomové práce (DKM, císařské otisky, SMO-5 nová) a vektorová vrstva cest získaná vektorizací Státní mapy odvozené 1 : 5 000 pro účely bakalářské práce (SMO-5 stará). 29

Obr. 17, Porovnání vektorových vrstev cest v měřítku 1 : 2500 s podkladem digitální katastrální mapy DKM (modrá), císařské otisky (oranžová), SMO-5 nová (fialová) a SMO-5 stará (zelená) 3.5 Mapy změn Pro zobrazení změn a určení jaký druh pozemku se mezi dvěma zkoumanými obdobími změnil na jiný druh pozemku, byly vytvořeny mapy změn (Změna 1846 1953, Změna 1846 2014 a Změna 1953 2014). Pro zachování stejné výměry všech tří změnových map (každá použitá vektorová mapa z pozorovaných období měla jiný obrys) bylo potřeba vytvořit obrys změn ve formátu SHP. Toho bylo docíleno použitím funkce Intersect pro všechny tři vektorové vrstvy (1846, 1953, 2014) najednou a následným užitím funkce Dissolve. Změnové mapy byly vytvořeny pomocí funkce Intersect, do které vstupovaly jak jednotlivé vektorové vrstvy zobrazující stav v určitém období, tak i obrys změn. Tímto postupem bylo pro devět vrstev označující druh pozemku vytvořeno osmdesát jedna typů změn. 30

Pro analýzu změn využití ploch (viz kapitola č. 4) byly vypočteny výměry pro veškeré kombinace změn. Tabulky změn jsou uvedeny v příloze. Pro zobrazení změnových map ve webové mapové aplikaci bylo zapotřebí některé vrstvy sloučit. Vrstvy označené názvy Nádvoří, Komunikace, Vodní plocha, Neplodná půda a Ostatní plocha byly sloučeny pod název Ostatní plocha. V atributové tabulce byly vyplněny atributy Změna a Plocha, přičemž atribut Změna uvádí slovní popis jednotlivých změn. Pro účely webové mapové aplikace bylo tedy vytvořeno dvacet pět změnových typů. Na závěr byly jednotlivé změnové plochy sloučeny dle typu změny. Barvy pro jednotlivé změny byly vybírány pomocí programu Color Brewer 2.0. Názvy a barevné označení změn jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 6, Názvy změn a jejich barevné označení Změna Budovy Lesní pozemek Trvalý travní porost Orná půda Ostatní plocha Budovy Lesní pozemek Trvalý travní porost Orná půda Ostatní plocha Obrázek č. 18 znázorňuje vektorovou kresbu části obce Moldava získanou z císařských otisků a katastrální mapy a změnovou mapu vytvořenou na jejich podkladě. Obr. 18, Porovnání vektorových vrstev z let 1846 a 2014 se změnovou mapou 1846 2014 31

Všechny vytvořené vektorové mapy (1846, 1953, 2014, Změna 1846 1953, Změna 1846 2014 a Změna 1953 2014) lze nalézt jak v tištěné podobě v příloze, tak ve webové mapové aplikaci. 32

4 Analýza změn využití ploch Tato část se věnuje vývoji využití ploch v obcích Moldava, Oldříš a Pastviny ve třech zkoumaných obdobích. Pomocí analýz prováděných nad vektorovou kresbou byly porovnány změny využití ploch u jednotlivých obcí i pro celé zájmové území mezi lety 1846, 1953 a 2014. Dále je porovnáno procentuální zastoupení druhů pozemků zájmové oblasti v rámci okresu Teplice, Ústeckého kraje a České republiky. Závěr této kapitoly je věnován trendům ve využití ploch v rámci České republiky. 4.1 Vývoj změny využití ploch Pro jednotlivé obce, období a zvektorizované druhy pozemků byly pomocí funkce Statistic v programu ArcMap určeny součty ploch. Výměry získané díky vektorizaci jsou pro jednotlivé obce uvedeny v příloze (viz tabulka č. 12, č. 13 a č. 14). V těchto tabulkách jsou výměry porovnány s plochami získanými pro císařské otisky a SMO-5 z výkazů výměr z ÚAZK a pro současnou katastrální mapu ze statistických údajů, které poskytuje ČÚZK o jednotlivých katastrálních územích. V těchto tabulkách jsou dále uvedeny i procentuální hodnoty pro zastoupení jednotlivých druhů pozemků v obcích. Při porovnání ploch získaných ze dvou zdrojů se výměry příliš neliší. Největší rozdíly lze pozorovat v tabulkách pro druhé období, kde je mezi uváděnými roky rozdíl pěti let. Souhrnné hodnoty týkající se vývoje celého zájmového území v průběhu let jsou představeny v tabulce č. 8. Tabulka č. 9 uvádí rozdíl ve výměře mezi prvním a druhým a dále mezi druhým a třetím zkoumaným obdobím. Při sledování změn typů krajinných pokryvů lze zaznamenat skutečnost, že mezi lety 1846 a 1953 nedocházelo k významným změnám. Naopak značný rozdíl ve využití ploch lze pozorovat mezi lety 1953 a 2014, kdy došlo k výraznému úbytku orné půdy a naopak k rozšíření ploch s trvalým travním porostem, lesními pozemky a neplodnou půdou. Rovněž lze pozorovat důsledky zániku obcí, kdy po roce 1953 došlo k úbytku jak zastavěné plochy a nádvoří, tak i komunikací. Naopak díky těžbě fluoritu byly v Moldavě vybudovány dva rybníky a rozloha vodní plochy se po roce 1953 zvětšila. 33

Tabulka 7, Porovnání jednotlivých typů krajinného pokryvu v zájmové oblasti Moldava, Oldříš, Pastviny 1846 [ha] 1953 [ha] 2014 [ha] Orná půda 990,37 1049,21 35,35 Trvalý travní porost 200,09 145,85 842,51 Vodní plocha 3,69 2,27 6,48 Lesní pozemek 258,25 230,38 441,65 Zastavěné plochy a nádvoří 6,65 12,26 5,16 Neplodná půda 0,69 0,15 87,68 Komunikace 33,46 52,03 27,38 Ostatní 0,54 0,38 46,12 Zdroj: vlastní Tabulka 8, Nárůst a úbytek jednotlivých typů krajinného pokryvu v zájmové oblasti Moldava, Oldříš, Pastviny 1846 [ha] 1846 1953 [ha] 1953 2014 [ha] Orná půda 990,37 +58,83-1013,86 Trvalý travní porost 200,09-54,23 +696,65 Vodní plocha 3,69-1,42 +4,21 Lesní pozemek 258,25-27,87 +211,27 Zastavěné plochy a nádvoří 6,65 +5,60-7,09 Neplodná půda 0,69-0,54 +87,53 Komunikace 33,46 +18,57-24,66 Ostatní 0,54-0,16 +45,74 Zdroj: vlastní Z výše uvedeného vyplývá, že se obce Moldava, Oldříš a Pastviny v období mezi lety 1846 a 1953 rozvíjely. Rozrůstala se zástavba, stoupal počet komunikací, a jak je uvedeno v kapitole č. 1, rostl i počet obyvatel. Naopak tomu bylo v období po druhé světové válce, kdy došlo k výraznému úbytku jak obyvatel, kteří by ornou půdu obhospodařovali, tak i budov a komunikací. Výraznou změnu ve struktuře využití ploch lze pozorovat při porovnání následujících grafů. Graf č. 2 názorně ukazuje procentuální zastoupení typů krajinného pokryvu v celém zájmovém území v roce 1846, graf č. 3 v roce 2014. 34

Graf 2, Zastoupení typů krajinného pokryvu v zájmové oblasti v roce 1846 17% 14% 3% orná půda lesní pozemek trvalý travní porost komunikace zastavěné plochy a nádvoří vodní plochy 66% neplodná půda ostatní Zdroj: vlastní Graf 3, Zastoupení typů krajinného pokryvu v zájmové oblasti v roce 2014 2% 6% 3% 2% orná půda lesní pozemek 30% trvalý travní porost komunikace zastavěné plochy a nádvoří vodní plochy neplodná půda 57% ostatní Zdroj: vlastní V dnešní době se struktura typů krajinného pokryvu v mnohém výrazně liší od struktury v dobách stabilního katastru (před téměř 170 lety). V zájmové oblasti mají v současnosti největší zastoupení trvalý travní porost a lesní pozemky, jejichž rozloha se 35

podstatně zvětšila. Naopak u orné půdy došlo k velmi výraznému úbytku. Dále lze pozorovat, že zástavba svou rozlohou téměř odpovídá době stabilního katastru. V příloze lze dále nalézt tabulky změn (tabulka č. 15, č. 16 a č. 17), které v hektarech uvádějí všech osmdesát jedna kombinací změn druhů pozemků. 4.2 Porovnání využití ploch v rámci okresu, kraje a ČR V následující tabulce lze porovnat strukturu krajinného pokryvu obcí Moldava, Oldříš a Pastviny s procentuálním zastoupením uvedeným pro okres Teplice, Ústecký kraj a celou Českou republiku. Statistické hodnoty, ze kterých bylo procentuální zastoupení využití ploch vypočteno, byly získány ze Souhrnných přehledů o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky dostupných na webových stránkách ČÚZK. Uvedený stav je platný k 31. 12. 2013. Pro porovnání byly v tabulce pod název Ostatní zahrnuty i druhy pozemků spadající do zemědělské půdy (vinice, chmelnice, zahrady a sady). Tabulka 9, Porovnání struktury využití ploch Moldava, Oldříš, Pastviny [%] Okres Teplice [%] Ústecký kraj [%] ČR [%] Orná půda 2 17 34 38 Trvalý travní porost 59 14 14 13 Vodní plochy 0 2 2 2 Lesní pozemek 31 39 30 34 Zastavěné plochy a nádvoří 0 2 2 2 Ostatní 7 26 18 12 Zdroj: ČÚZK Dle porovnání struktury využití ploch je patrné, že v zájmové oblasti je podíl orné půdy oproti hodnotám pro okres Teplice, Ústecký kraj i ČR velmi nízký. Naopak zastoupení trvalého travního porostu je v obcích Moldava, Oldříš a Pastviny nadprůměrné. 36

4.3 Trendy ve využití území ČR Dle Souhrnných přehledů o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky výměra zemědělné půdy v dlouhodobém hledisku klesá. Tato skutečnost je uvedena v tabulce č. 11 a znázorněna v následujícím grafu. V tabulce i v grafu jsou kromě výměry orné půdy pro porovnání uvedeny i údaje týkající se lesního pozemku a trvalého travního porostu. Tabulka 10, Vývoj vybraných druhů pozemků od roku 1966 v ha Stav ke dni Orná půda Lesní pozemek Trvalý travní porost 1. 4. 1966 3 351 570 2 599 628 950 100 1. 4. 1971 3 320 179 2 608 445 929 413 1. 1. 1976 3 316 341 2 612 461 901 387 1. 1. 1981 3 293 392 2 623 807 850 802 1. 1. 1986 3 268 974 2 626 059 823 087 1. 1. 1991 3 219 030 2 629 483 832 495 1. 1. 1996 3 142 642 2 630 129 901 333 31. 12. 2000 3 082 383 2 637 289 961 070 31. 12. 2005 3 047 249 2 647 416 973 789 31. 12. 2010 3 008 090 2 657 376 985 859 31. 12. 2013 2 985 792 2 663 731 994 461 Zdroj: ČÚZK 37

Graf 4, Vývoj vybraných druhů pozemků od roku 1966 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 1966 1971 1976 1981 1986 1991 1996 2000 2005 2010 2013 Orná půda Lesní pozemek Trvalý travní porost Zdroj: ČÚZK Z grafu je patrné, že orná půda v čase klesá a s největší pravděpodobností bude v následujících letech orné půdy ubývat i nadále. Naopak u lesních pozemků a trvalého travního porostu není změna v čase příliš znatelná. 38

5 Webová mapová aplikace Tato část je zaměřena na tvorbu webové mapové aplikace, díky které lze prezentovat výsledky práce v prostředí internetu. Jako vhodné prostředí bylo zvoleno ArcGIS Online od společnosti ESRI. V první části je popsán způsob publikování vektorových a rastrových dat na fakultní mapový server. Dále se zaměřuji na vytvoření webové mapy a webové mapové aplikace v prostředí ArcGIS Online pomocí konfigurovatelné aplikace. 5.1 Publikování webových služeb Před vlastním vytvořením webové mapové aplikace bylo nutné vektorová a rastrová data publikovat na fakultní server. Pro jednotlivé vektorové a rastrové vrstvy (1846, 1953, 2014, Změna 1846 1953, Změna 1953 2014, Změna 1846 2014, císařské otisky a SMO-5) byly v programu ArcMap vytvořeny soubory ve formátu MXD (Map Dokument). Pro každý vytvořený soubor byl nastaven souřadnicový systém (S-JTSK Krovak EastNorth) a měřítkový rozsah pro zobrazení dat. Dále byla v menu File vybrána funkce Share As Service s volbou Save a service definition file. Díky této možnosti nedojde ihned po vytvoření souboru ve formátu SD k publikaci služby na server, ale služba bude na server publikována až později. Následovalo vyplnění atributů publikované služby v Service Editor. Vyplněn byl název služby, typ serveru (ArcGIS Server), typ služby (Map Service), cesta k souboru MXD, typ služeb, kterými budou data publikována (Mapping, KML, WMS), Caching (pro vykreslení mapové služby s vektorovými daty byla zvolena možnost Dynamically from the data), slovní popis služby a klíčová slova. Pro rastrové vrstvy bylo zapotřebí vytvořit Cache a nastavit měřítko. Po vyplnění všech parametrů publikované služby došlo zaškrtnutím možnosti Analyze ke kontrole a identifikaci chyb. Chyby jsou rozděleny podle závažnosti do tří kategorií (High, Medium, Low). Po opravení chyb bylo možné pomocí funkce Stage vytvořit soubor ve formátu SD (Service definition), který obsahoval všechny potřebné informace pro publikování služby. Následně byly soubory nahrány na fakultní server. 39

5.2 Tvorba webové mapy a webové mapové aplikace v ArcGIS Online Nejprve byla v prostředí ArcGIS Online vytvořena nová webová mapa. Jako podkladová mapa byla zvolena Základní mapa ČR v měřítku 1 : 10 000. ArcGIS Online používá souřadnicový systém WGS 1984 Web Mercator, ale přidá-li se jako podkladová mapa vrstva poskytovaná ČÚZK, převezme se její souřadnicový systém (S-JTSK). Nebylo tedy potřeba provádět u přidaných vektorových a rastrových vrstev transformaci do jiného souřadnicového systému. Jako další mapové podklady byly přidány Prohlížecí služba WMS Ortofoto a Digitální model reliéfu České republiky (4G), u kterého byla u možnosti zobrazení obrázku nastavena volba vykreslovače GrayscaleHillshade. Dále byly vloženy vektorové vrstvy (1846, 1953, 2014, Změna 1846 1953, Změna 1953 2014, Změna 1846 2014) a rastrové vrstvy obsahující povinné císařské otisky a SMO-5. Dále bylo nastaveno sdílení mapy s volbou Veřejné. Nyní bylo možné začít s tvorbou webové aplikace pomocí konfigurovatelné aplikace (vybrání a přizpůsobení šablony). Při konfiguraci šablony byly zvoleny následující funkce: Výchozí rozsah, Najít moji polohu, Legenda, Vrstvy, Měření, Podrobnosti, Záložky, Tisk a Vyhledávání adres. Ukázka webové mapové aplikace je zobrazena na obrázku č. 18. Ovládání webové mapové aplikace je velmi intuitivní. Posun obrazu je možné provádět stiskem levého tlačítka myši a jejím posunem. Přiblížení či oddálení obrazu lze provádět stiskem tlačítek označených v aplikaci znaky plus a mínus, nebo kolečkem myši. Po kliknutí levým tlačítkem na myši na libovolný zvektorizovaný prvek dojde ke zvýraznění plochy a objeví se informační tabulka týkající se tohoto prvku. Výsledná webová mapová aplikace je dostupná na adrese: http://gis.fsv.cvut.cz/obce/moldava2. 40