P l á n o d p a d o v é h o h o s p o d á ř s t v í M o r a v s k o s l e z s k é h o k r a j e Část 4 - Směrná část
Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje Část 4 - Směrná část str.2
Obsah 4.1 ZÁKLADNÍ NÁSTROJE PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE...7 4.1.1 Předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností.7 4.1.1.1 Prevenční metody a postupy...7 4.1.1.2 Minimalizace odpadů v širším smyslu...8 4.1.1.3 Překážky a bariéry při prosazování preventivních metod... 9 4.1.1.4 Prevence ve směrnicích EU... 10 4.1.2 Nebezpečné odpady...11 4.1.3 Vybrané výrobky, vybrané odpady a vybraná zařízení...13 4.1.3.1 Odpady s obsahem PCB/PCT a zařízení je obsahující...13 4.1.3.2 Odpadní oleje... 16 4.1.3.3 Autovraky...19 4.1.3.4 Kaly z ČOV...21 4.1.3.5 Použité baterie a akumulátory...22 4.1.4 Odpady považované z hlediska kraje za významné...25 4.1.4.1 Skupina 01 - Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího zpracování nerostů a kamene... 25 4.1.4.2 Skupina 10 - Odpady z tepelných procesů...25 4.1.5 Komunální odpady...26 4.1.6 Separace složek KO minimálně na úrovni obalového zákona (papír, plasty, sklo a kovy) materiálové využití... 29 4.1.7 Separace nebezpečných složek KO, sběr vybraných výrobků (zpětné odběry), objemný odpad...32 4.1.8 Separovaně sbíraný BRKO...33 4.1.9 Využívání zbytkových směsných komunálních odpadů...34 4.1.10 Požadavek na snížení množství BRKO ukládaného na skládky...35 4.1.11 Zvýšení materiálového využití komunálních odpadů dle požadavku POH ČR...41 4.1.12 Integrovaný systém nakládání s komunálními odpady v Moravskoslezském kraji...43 4.1.13 Soulad POH MSK se závaznou částí POH ČR - komunální odpady...50 4.2 P ILOTNÍ PROJEKTY...51 4.2.1 Průmyslové odpady...51 4.2.2 Komunální odpady...51 4.3 C ÍLE...52 4.4 INDIKÁTORY ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE...55 4.5 R EALIZAČNÍ PROGRAMY... 55 4.6 PODMÍNKY PRO SPLNĚNÍ STANOVENÝCH CÍLŮ...57 4.7 PŘÍLOHA - KOMENTÁŘ K ZÁVAZNÉ ČÁSTI...57 4.7.1 Předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností......58 4.7.2 Podíl recyklovaných odpadů...59 4.7.3 Vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady a k jejich využívání... 61 4.7.4 Ukládání odpadů na skládky... 64 4.7.5 Nebezpečné odpady...65 4.7.6 Vybrané výrobky, vybrané odpady a vybraná zařízení podle části čtvrté zákona o str.3
odpadech...66 4.7.6.1 Odpady s obsahem PCB/PCT a zařízení je obsahující...66 4.7.6.2 Odpadní oleje... 67 4.7.6.3 Autovraky...69 4.7.6.4 Odpady z azbestu... 70 4.7.6.5 Kaly z ČOV...70 4.7.6.6 Baterie a akumulátory... 72 4.7.7 Další skupiny odpadů a zařízení stanovené v POH ČR nebo považované za významné z hlediska kraje...73 4.7.7.1 Vyřazená elektrická a elektronická zařízení...73 4.7.7.2 Pneumatiky...74 4.7.7.3 Odpady vzniklé následkem živelných pohrom... 75 4.7.8 Komunální odpady... 75 4.7.8.1 Rozdělení zodpovědností...76 4.7.8.1.1 Vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady... 79 4.7.8.1.2 Ukládání odpadů na skládky... 80 4.7.8.1.3 Snižování množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky... 81 4.7.8.1.4 Nebezpečné odpady složky komunálních odpadů...82 4.7.8.2 Konkrétní opatření pro splnění obecných cílů... 83 str.4
Seznam zkratek: Česká republika ČR Moravskoslezský kraj MSK Krajský úřad KrÚ Plán odpadového hospodářství POH Plán odpadového hospodářství České republiky POH ČR Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje POH MSK Ministerstvo životního prostředí MŽP Státní fond životního prostředí České republiky SFŽP ČR Evropská unie EU Český statistický úřad ČSÚ Zákon č.185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákon o odpadech Zákon č.76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, ve znění zákon o integrované pozdějších předpisů prevenci Zákon č.477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákon o obalech Zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů zákon o ochraně ovzduší Zákon č.22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákon č.22/1997 Sb. Zákon č.56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č.168/1999 Sb.,o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č.307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů zákon č.56/2001 Sb. str.5
Vyhláška MŽP č.381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitů odpadů Vyhláška MŽP č.382/2001 Sb., o podmínkách využití upravených kalů na zemědělské půdě Vyhláška MŽP č.383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška MŽP č.384/2001 Sb., o nakládání s PCB Strategické posuzování vlivu na životní prostředí Systém environmentálního řízení Informační systém odpadového hospodářství Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka Nejlepší dostupné technologie Čistírna odpadních vod Fond národního majetku České republiky Nebezpečný odpad Komunální odpad Biologicky rozložitelný komunální odpad PCB/PCT (polychlorované bifenyly, polychlorované terfenyly, monometyltetrachlor difenylmetan, monometyldichlordifenyl-metan, monometyldibromdifenylmetan a veškeré směsi obsahující kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50mg/kg) Polyaromatické uhlovodíky vyhláška č.381/2001 Sb. vyhláška č.382/2001 Sb. vyhláška č.383/2001 Sb. vyhláška č.384/2001 Sb. SEA EMAS ISOH VÚV BAT ČOV FNM NO KO BRKO PCB PAU str.6
4 Směrná část Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje Směrná část Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje definuje podmínky a nástroje pro splnění stanovených cílů odpadového hospodářství, systém kontroly plnění POH MSK a zdůvodnění navržených opatření stanovených v závazné části a dále soustavu indikátorů ke sledování změn v odpadovém hospodářství. 4.1 Základní nástroje Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje V POH MSK jsou respektovány a aplikovány nástroje obecně definované v POH ČR. Obecně platné nástroje odpadového hospodářství jsou podrobně popsány v Koncepci nakládání s odpady v MSK v kapitole 17.1.1, přesto jsou pro přehlednost uvedeny základní nástroje pro předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností. Podrobně jsou pak popsány konkrétní nástroje pro vybrané skupiny odpadů stanovené jako podklad pro zdůvodnění cílů a opatření navržených v závazné části POH MSK. 4.1.1 Předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností 4.1.1.1 Prevenční metody a postupy Prevenční přístupy ve výrobě jsou rozděleny na dvě oblasti: a) čistší produkci, která zahrnuje: preventivní opatření vycházející ze znalostí principu vzniku odpadů, výběr konstrukce zařízení z hlediska vzniku odpadů, návrh řízení procesu z hlediska vzniku odpadů, návrh, realizace a kontrola průběhu procesu z hlediska vzniku odpadů, vytvoření uzavřeného toku materiálu (zhodnocení odpadu) na místě, b) minimalizaci odpadů, která kromě prevenčních opatření z bodu a) zahrnuje i zhodnocení odpadů mimo místo vzniku. Čistší produkce Zařazení čistší produkce do environmentální politiky podniku a její praktické uplatňování patří k dobrovolným aktivitám, které podnik zavádí na základě svého rozhodnutí tak, aby dosáhl dvojího efektu: snižování produkce odpadu a znečištění, snižování výrobních nákladů. Charakteristika čistší produkce Charakteristickými rysy čistší produkce jsou: str.7
odstraňování příčin vzniku odpadů u zdroje pomocí preventivních opatření, která jsou součástí výrobních technologií, hodnocení odpadu jako výrobní ztráty, efektivnější využívání vstupů do procesu, princip stálého zlepšování, který opakovaným prověřováním možnosti prevence vede ke stálému snižování negativních dopadů z činnosti podniku na životní prostředí, sledování výrobní technologie jako celku, bez zaměření na vybrané složky životního prostředí. Nástrojem pro realizaci čistší produkce je projekt čistší produkce. 4.1.1.2 Minimalizace odpadů v širším smyslu Do aktivit spojených s minimalizací odpadů v širším smyslu se zahrnuje kromě náhrady surovin a omezení zdrojů také recyklace, jiné využití (např. alternativní paliva) a prodej odpadů jako vedlejších výrobků. Způsoby minimalizace odpadů a) redukce u zdroje: Změna produktu Kontrola zdroje - substituce produktu - šetření produktem - změna složení produktu - změny materiálových vstupů - rafinace materiálů - substituce materiálů - technologické změny - změny v procesu - změny zařízení, dopravy, uspořádání - správné výrobní postupy - zásahy do způsobu práce - prevence ztrát - způsob řízení - oddělování toků odpadů - lepší zacházení s materiálem - plánování výroby b) recyklace (v rámci procesu, nebo mimo proces): - použití a opětovné použití - návrat do původního procesu - vstupy do jiného procesu - zpracování odpadu - získání suroviny - zpracování jako vedlejšího produktu - výrobku str.8
Podněty pro omezování vzniku odpadů: přímé a nepřímé úspory nákladů, získání nových hodnot, výhody vůči konkurenci, technologické přednosti, soulad s ochranou životního prostředí, bezpečnost pracoviště, ocenění zákazníkem, podporu akcionářů, vlastníků, hrdost zaměstnanců. Při hledání příčin vzniku odpadů je třeba analyzovat především: vstupní suroviny kvalita, volba objemu dodávky, obaly aj., výrobek do jaké míry odpovídá požadavkům zákazníka a jak jsou tyto promítány do konstrukce a vlastností výrobků, dodržování předepsaných pracovních postupů, provázanost výrobních procesů hmotné i časové posloupnosti a širší souvislosti obaly výrobků, technologické uzly v nichž dochází k mísení odpadů, což znesnadňuje nebo přímo znemožňuje využití odpadů, údržba zařízení a amortizační odpady z výroby například z hlediska prodloužení životnosti části zařízení i použitých materiálů, zvláště v závislosti na kvalitě práce a dodržování technologie, velkými zdroji odpadů bývají ztráty při poruchách zařízení výrobního procesu, změny výrobních procesů, změny strojního vybavení nutno posuzovat komplexně, zvažovat rekonstrukce, další změny aj., při změnách řešit problematiku odpadů, možnosti zapojení výzkumu a vývoje do minimalizace produkce odpadů. Navrhované změny musí vycházet vždy z komplexního posouzení všech známých i předpokládaných skutečností s přihlédnutím k předběžné opatrnosti. 4.1.1.3 Překážky a bariéry při prosazování preventivních metod Z analýzy dosavadních projektů čistší produkce vyplývá, že hlavními překážkami zavádění čistší produkce jsou: nevyjasněná strategie podniku, koncepční překážky (produkované odpady jsou považovány za technologicky nezbytné), nedostatek motivace vedení a pracovníků, nedostatek informací o materiálových a finančních tocích, nedostatek priorit pro čistší produkci (zaneprázdněnost pracovníků jinými úkoly). Dalšími překážkami jsou: nedostatek informací o čistších technologiích, nedostatek investičních prostředků, legislativní požadavky na ochranu životního prostředí (přísné limity a krátké termíny), str.9
nízké ceny vstupů výroby (energie, suroviny) - není stimulace k řešení, realizované koncové technologie nestimulují k čistší produkci, neexistence efektivní komunikace mezi těmi, kteří ovlivňují vznik odpadů, tvůrčí tým a jeho vedoucí jsou špatně zvoleni a jsou málo produktivní. 4.1.1.4 Prevence ve směrnicích EU Předcházení vzniku odpadů je uvedeno jako přístup s nejvyšší prioritou spolu se snižováním nebezpečnosti odpadů, omezováním vzniku nebezpečných odpadů nebo minimalizací jejich množství. Prevence ve směrnicích Rady 75/442/EEC a 91/156/EEC, o odpadech Směrnice mimo jiné stanoví, že členské státy Společenství přijmou vhodná opatření na podporu předcházení nebo omezení vzniku odpadu a jeho nebezpečnosti, zejména podporou: vývoje čistých technologií šetřících přírodní zdroje, technického vývoje a trhu s výrobky, které jsou navrženy tak, aby jejich výroba, spotřeba a odstranění po ukončení životnosti nezvyšovaly množství a nebezpečnost odpadů a znečištění životního prostředí, vývoje vhodných metod pro konečné odstranění nebezpečných látek, obsažených v odpadech určených k regeneraci (pojem regenerace v dané směrnici zahrnuje recyklaci, opětné použití, nebo jiný proces, jehož výsledkem je získání druhotné suroviny nebo energie). K dosažení popisovaných cílů, zaměřených na omezení vzniku odpadů, regeneraci odpadů a konečné odstranění, stanoví uvedená směrnice požadavek na vypracování jednoho, nebo několika plánů odpadového hospodářství. Tyto plány mají obsahovat zejména preventivní opatření. Prevence ve směrnicích 91/157/EEC a 93/86/EEC k bateriím a akumulátorům Směrnice stanoví, že je v zájmu naplnění stanovených cílů je nutné zakázat uvádění některých baterií a akumulátorů na trh s ohledem na množství nebezpečných látek, které obsahují. Kromě toho je stanovena povinnost členských států vypracovat programy prevence a programy sběru baterií a akumulátorů. Prevence ve směrnicích 95/439/EEC a 87/101/EEC k odpadním a použitým olejům Prevenční přístup je konkrétně aplikován snižováním spotřeby olejů prodlužováním jejich životnosti a náhradou dosud užívaných olejů jinými oleji méně rizikovými pro životní prostředí. Minerální oleje jsou nahrazovány syntetickými, aktuálním trendem je používání olejů, které není nutno vyměňovat a jejich vlastnosti zůstávají konstantní po celou dobu životnosti zařízení. Vysoké požadavky na kvalitu olejů zpochybňují smysl a účel regenerace odpadních a použitých olejů, jelikož regenerované oleje jsou nevhodné k původnímu užití. Doporučuje se použité oleje recyklovat na těžké topné oleje a tyto využívat jako palivo. str.10
Prevence v usnesení Rady o strategii Společenství v oblasti nakládání s odpady 97/C76/01 V celkem 50-ti bodech usnesení jsou formulovány žádosti, výzvy, vyjádření k prevenci, zhodnocování a odstraňování odpadů. Je však nutno konstatovat, že nelze vždy jednoznačně oddělit opatření k prevenci od opatření ke zhodnocování a odstraňování odpadů, mezi nimiž je mimo jiné: potvrzení o nutnosti komplexní politiky na úseku odpadů ve společenství v zájmu ochrany životního prostředí, požadavek na zpracování uznávané terminologie a definic, žádost o zřetelnější rozlišování převážených nákladů a odpadů a mezi odstraňováním a zhodnocováním odpadů, výzva k vytvoření spolehlivého systému sběru dat o odpadech, který bude funkční i při minimálních nákladech z veřejných a soukromých prostředků, přesvědčení, že odpovědnost, pokud jde o prevenci, zhodnocování a odstraňování odpadů mají všechny ekonomické subjekty včetně výrobců, dovozců, distributorů a spotřebitelů (sdílená odpovědnost), a to v souladu se zásadou náhrady škody znečišťovatelem (znečišťovatel platí), výzva, aby se tyto zásady dále rozvíjely a odpovědnost různých subjektů se promítala do praktické činnosti, přesvědčení, že prvořadou prioritou jakékoli racionální politiky na úseku odpadů, pokud jde o minimalizaci vzniku odpadů a jeho nebezpečných vlastností, je prevence vzniku odpadů, přesvědčení, že prevence by se měla uplatňovat prohlubováním environmentální dimenze technických norem, omezováním nebezpečnosti nebezpečných látek pokud je to možné, využíváním systémů ekologického auditu a výsledků výzkumu, podporou změn ve spotřebě na základě informací pro spotřebitele a jejich vzděláváním a výchovou, výzvou, aby členské státy a ekonomické subjekty vytyčovaly a naplňovaly kvantitativní cíle, jejichž účelem je podstatně omezovat množství vznikajícího odpadu a zvyšovat podíl opakovaného použití, zdůraznění nutnosti podpory zhodnocování odpadů s cílem omezení množství odpadu určeného k odstranění a šetření přírodními zdroji, a to zejména na základě opakovaného používání, recyklace, kompostování a energetického zhodnocení odpadů, nutnost minimalizovat množství odstraňovaných odpadů. 4.1.2 Nebezpečné odpady Základní nástroje Technické a technologické Možnost omezování množství nebezpečných odpadů zahrnuje prakticky veškeré oblasti lidské činnosti a nabízí se tedy široké pole pro využití technických a technologických opatření. Protože se jedná o široký sortiment odpadů od různých původců je jejich specifikace nad rámec POH MSK a měla by být obsahem POH jednotlivých původců. V obecné rovině viz kapitola 3.2 str.11
Technickoorganizační Technickoorganizační opatření pro omezování množství nebezpečných odpadů vycházejí ze zákona o odpadech a navazujících vyhlášek. Největšími producenty nebezpečných odpadů jsou různá odvětví průmyslu, jehož resortní ministerstvo bude v rámci svých kompetencí zajišťovat technickoorganizační opatření pro realizaci záměrů POH i v MSK. To se týká hlavně řešení ekologických zátěží, kde stát hraje rozhodující roli, a těch původců odpadů, kde je stát majoritním vlastníkem, zatímco v případě soukromých subjektů-původců odpadů je realizace opatření v kompetenci těchto subjektů a správní úřady mají hlavně úlohu kontrolní. V tomto případě technickoorganizační opatření budou součástí POH jednotlivých původců. Administrativní Zabezpečení jednotného postupu státní správy v oblasti zákona o odpadech, zákona o integrované prevenci a dalších příslušných právních předpisů se zaměřením na aplikaci nových principů a metod v nich obsažených, které mohou být výrazným přínosem pro společnost a životní prostředí. Podporování žádoucích aktivit, vedoucí k prevenci vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, např. formou nepřímé podpory zahrnout příslušná kritéria do podmínek obchodních soutěží, které subjekty veřejné správy přímo vyhlašují nebo je mohou ovlivnit. Krajský úřad MSK má důležitý nástroj, kterým může zásadním způsobem ovlivňovat celý systém odpadového hospodářství tj. udělování souhlasu pro zařízení k nakládání s odpady a provozním řádem. Evidence odpadů Přesná evidence má zásadní význam pro nakládání s nebezpečnými odpady a kontrolní činnost. Přesnost evidence ovlivňuje do značné míry postup odpadu od původce k subjektu, který provádí konečné zpracování. Z tohoto pohledu je optimální postup odpadu od producenta přímo ke konečnému zpracování. Je menší pravděpodobnost zkreslování dat a snadnější kontrola. Tato skutečnost je zvlášť významná v případě nebezpečných odpadů, kde nesprávná, zbytečně komplikovaná manipulace s odpady může znamenat škody na životním prostředí. Práce s veřejností V tomto směru existuje sice řada aktivit, které jsou však většinou ojedinělé, nejsou do nich zpravidla zapojeny příslušné dotčené subjekty a jednotlivé obce a nejsou vzájemně provázány. Informovanost původců nebezpečných odpadů převážně průmyslových podniků vyplývá z plnění povinností vyplývajících z příslušných zákonných norem a předpisů. Podniky jsou vybaveny personálně odbornými pracovníky kteří znají problematiku nakládání s jimi produkovanými odpady, problematiku ochrany životního prostředí apod. V tomto případě spočívá činnost institucí státní a veřejné správy hlavně v kontrolní činnosti. V případě nebezpečných odpadů, kde rozhodující podíl produkují průmyslové podniky má práce s veřejností specifický charakter, kde je třeba z hlediska státní správy a samosprávy soustředit se především na nebezpečné složky komunálních odpadů a vybrané odpady. V tomto směru je nutno zvláště v obcích zahájit ve spolupráci s dotčenými subjekty informační kampaň mezi občany běžnými informačními kanály jako místní rozhlas, místní tisk a dále pomocí letáků. str.12
Veřejnost musí být informována jednoduchými věcnými návody důležitými pro praktickou realizaci záměrů. Informace o sběrných dvorech, časové dislokaci kontejnerů na nebezpečné odpady apod. jsou informace, které mají z hlediska praxe v nakládání s odpady větší význam než citace ze zákona o odpadech v místním tisku, které nakonec občan ani nečte. Jedním ze způsobů jsou např. letáky předávané při placení poplatků za komunální odpad. Existuje přirozeně celá řada jiných forem jak obyvatele obce informovat. Dobrovolné dohody Omezování množství nebezpečných odpadů bude v rozhodující míře záviset na motivaci původců odpadů, většinou průmyslových podniků a zde představují dobrovolné dohody mezi státní správou a samosprávou na jedné straně a producenty na straně druhé, vhodný nástroj pro realizaci opatření plánu odpadového hospodářství. Využívání ekonomických nástrojů Realizace moderního systému odpadového hospodářství odpovídajícího požadavkům EU proběhne ve 3 časových obdobích, které je možno definovat následovně: zpracování koncepcí a plánů odpadového hospodářství 2003-2005, dobudování potřebné infrastruktury odpadového hospodářství, její trvalá modernizace a další trvalý rozvoj, období realizace opatření pro splnění cílů POH v letech 2004-2013. Zatímco zpracování koncepcí a plánů odpadového hospodářství probíhá hlavně s finanční podporou státu, bude v případě dobudování potřebné infrastruktury nutné využít i všech dalších zdrojů financování, to je zdrojů EU, soukromých zdrojů případně zdrojů rozvojových bank. V případě NO bude struktura financí v období dobudování infrastruktury pravděpodobně jiná u vybraných odpadů a jiná u NO, které nepatří mezi vybrané odpady. Sběr a shromažďování odpadních olejů, které patří mezi zpětné odběry budou muset financovat výrobci respektive dovozci olejů. Náklady na odstranění odpadů s PCB a zařízení s PCB ponesou původci, resp. majitelé zařízení, nevylučuje se však pomoc státu kombinovaná s pomocí EU. Nakládání s nebezpečnými odpady, které nepatří mezi vybrané odpady financují původci odpadů, kteří mohou v určitých případech využít některou z možností finanční podpory např. ze SFŽP ČR nebo fondů EU. Provozní náklady v období realizace opatření pro splnění cílů POH v letech 2004-2010 ponesou původci odpadů. 4.1.3 Vybrané výrobky, vybrané odpady a vybraná zařízení 4.1.3.1 Odpady s obsahem PCB/PCT a zařízení je obsahující Základní nástroje Technické a technologické Polychlorované bifenyly jsou látky velmi rezistentní, ale za určitých podmínek jsou rozložitelné. Postupy odstranění jsou technicky náročné a ekonomicky nákladné, ale poskytují možnost konečného řešení. Výběr metody odstranění odpadů str.13
kontaminovaných PCB je přirozeně odvislý na obsahu PCB v daném odpadu a na druhu odpadu samotného. Metody nakládání s PCB lze rozdělit podle použité technologie : spalování ve spalovnách nebezpečného odpadu, které musí splňovat základní podmínku spalování tj. teplota 1200 C při době zdržení 2 s, s přebytkem kyslíku 6%, chemické procesy chemická dechlorace sodíkem, popřípadě v současné době stále více v zahraničí používaná hydrogenační štěpení na metan a chlorovodík, fyzikálně-chemické procesy, které na rozdíl od výše popsaných procesů nevedou k destrukci PCB. Při těchto procesech jsou po vypuštění PCB jejich zbytky extrahovány ze zařízení (transformátory, kondenzátory) jinou kapalinou, nebo oddestilovány ze zařízení za vakua a následně zkondenzovány. Takto získané kapaliny s obsahem PCB jsou pak odstraňovány ve spalovnách nebezpečných odpadů, existují i biodegradační procesy, které však dosud nebyly realizovány z mnoha důvodů v průmyslovém měřítku. Technicko-organizační Z vyhlášky č.384/2001 Sb. o nakládání s PCB vyplývá, že analytická stanovení PCB v provozních kapalinách jsou oprávněny provádět pouze laboratoře splňující podmínku zavedeného a posouzeného systému jakosti podle ČSN EN 45001 nebo ČSN EN ISO/IEC 17025 nebo ČSN EN ISO 9001. Přehled laboratoří splňujících tuto podmínku včetně jejich registračních čísel pro účely evidence zařízení a látek obsahujících PCB je veden v databázi VÚV v Praze. Pracovníci zajišťující odběry vzorků mohou odebrané vzorky předávat pouze do těchto laboratoří. Středisko pro posuzování způsobilosti laboratoří (ASLAB) organizuje mezilaboratorní porovnávání zkoušek jednotlivých akreditovaných laboratoří. Odběr vzorků pro laboratorní stanovení PCB musí splňovat určité požadavky. Právnická osoba nebo fyzická osoba, oprávněná k podnikání, která provádí odběr vzorků musí mít pro odběr vzorků kvalifikované pracovníky, kteří mají požadované vzdělání výcvik a zkušenosti. Jako hlavní předpoklad je nutné absolvování odborného kurzu vzorkování a platný personální doklad o odborné způsobilosti k odběru vzorků ze zařízení s obsahem PCB. Vlastní odběr vzorků kapalných izolantů, teplonosných a hydraulických kapalin musí provádět kvalifikovaný pracovník nebo musí být vzorky odebírány pod odborným vedením kvalifikovaného pracovníka. Právnická nebo fyzická osoba, oprávněná k podnikání, která provádí odběr vzorků, musí mít dokumentované postupy pro zajištění ověřování a udržování odborné způsobilosti pracovníků, kteří odebírají vzorky a zároveň musí dokladovat důkazy odborné způsobilosti a záznamy o systematickém interním a externím školení všech pracovníků, kteří odebírají vzorky kapalných izolantů z elektrických zařízení, teplonosných kapalin a hydraulických kapalin z důlních zařízení. Databáze pověřených osob k odběrům vzorků zařízení obsahujících PCB je stejně jako databáze akreditovaných laboratoří vedena VÚV Praha a seznam pravidelně aktualizován na internetu a ve věstníku MŽP. str.14
Administrativní V 39 zákona o odpadech je uvedena povinnost vést evidenci zařízení s obsahem PCB větším než 5 litrů, skladovaných zařízení a látek s obsahem PCB větším než 0,005% hm. Rozsah a způsob vedení této evidence je uveden v prováděcí vyhlášce č.384/2001sb. Právě tato evidence by měla zajistit možnost zpracování celkové bilance PCB v prostředí, jako hlavní podklad pro navržení způsobu jejich konečného odstranění. Prováděcí vyhláškou č.381/2001sb. k zákonu o odpadech byl stanoven katalog odpadů. Odpady s obsahem PCB mají tato katalogová čísla: 13 01 01 hydraulické oleje obsahující PCB 13 03 01 odpadní izolační oleje a teplonosné oleje s obsahem PCB 16 01 09 součástky obsahující PCB 16 02 09 transformátory a kondenzátory obsahující PCB 16 02 10 jiná zařízení obsahující PCB nebo těmito látkami znečištěná neuvedená pod číslem 16 02 09 17 09 02 stavební a demoliční odpady obsahující PCB (např. těsnící materiály, podlahoviny na bázi pryskyřic obsahující PCB, utěsněné zasklené dílce, kondenzátory) Evidence odpadů S nabytím účinnosti nového zákona o odpadech, dne 1.1.2002 se zásadně změnila situace ve vztahu k látkám obsahujícím PCB/PCT z hlediska jejich evidence. V případě evidence odpadů s obsahem PCB/PCT zůstaly všechny povinnosti a pravidla, avšak navíc byly stanoveny zcela nové podmínky. Způsob evidence a ohlašování odpadů je stanoven v 39 zákona. V odst. 7 39 se stanovuje, že právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které provozují zařízení s obsahem PCB větším než 5 litrů nebo skladují zařízení nebo látky s obsahem PCB v celkové koncentraci větší než 0,005% hm., jsou povinny vést samostatně evidenci o tomto zařízení a látkách v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a oznámit tuto skutečnost ministerstvu do 3 měsíců od účinnosti tohoto zákona. Změny v evidovaných skutečnostech jsou tyto osoby povinny zasílat každoročně do 15. února následujícího roku ministerstvu. Způsob ohlašování stanoví prováděcí předpis. V současné době probíhá inventarizace všech takových zařízení a látek. Termín ukončení této celorepublikové akce ze zákona byl 31.3.2002 avšak tento termín nebyl splněn a problematicky bude i termín ukončení inventarizace dle předpokladu POH ČR. (Termín bude stanoven v Plánu ČR pro odstranění PCB, který bude zpracován v průběhu roku 2004). Práce s veřejností Problematika PCB je velmi specifická a dotýká se relativně omezeného okruhu průmyslových podniků převážně z oblasti energetiky. Protože zákonem jsou přesně definovány postupy evidence a nakládání s odpady, omezuje se práce s informacemi hlavně na kontrolní činnost při dodržování plnění povinností daných zákonem. Rozhodující roli zde musí sehrát správní úřady. str.15
Dobrovolné dohody Podle 27 odst. 1 zákona o odpadech Vlastníci (držitelé) PCB, odpadů s obsahem PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci jsou povinni v nejkratší možné době, nejpozději však do konce roku 2010, zajistit jejich odstranění v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. Vzhledem ke striktní dikci zákona vyplývají pro všechny zainteresované právnické případně fyzické osoby zcela jasné úkoly, jejichž plnění je povinné a v tomto konkrétním případě dobrovolné dohody ztrácejí svůj význam. Jedinou výjimku tvoří uzavření případných dohod o odstranění smluveného množství PCB dle dohodnutého harmonogramu v jednotlivých letech do roku 2010 mezi subjektem, který vlastní zařízení na odstranění PCB lokalizované v ČR, původcem odpadů obsahujícím PCB či vlastníkem zařízení s obsahem PCB a Moravskoslezským krajem. V rámci MSK je subjektem schopným odstraňovat odpady s PCB spalovna nebezpečných odpadů SPOVO, s.r.o. v Ostravě. Využívání ekonomických nástrojů Rozhodující část odpadů s PCB pochází z doby před privatizací podniků (PCB se v tehdejší ČSSR přestaly vyrábět v roce 1982) a je tedy většinou považována za součást staré ekologické zátěže. Pro splnění termínu jejich odstranění bude ekonomická problematika velmi důležitá. Způsob řešení financování odstraňování odpadů s obsahem PCB bude předmětem výstupu Plánu ČR pro odstraňování PCB. Význam nákladové stránky podtrhuje skutečnost, že ceny za odstranění PCB jsou velmi vysoké. S ohledem na skutečnost, že v MSK je řada velkých podniků u nichž se předpokládá výskyt odpadů PCB a dále lokality starých ekologických zátěží může být ekonomická stránka problému v konečné fázi rozhodující. Při současném stavu evidence není možné stanovit celkové množství odpadů s PCB a není možné vyčíslit celkové náklady na jejich odstranění. Situaci komplikuje i to, že u známých lokalit, které jsou kontaminovány PCB (např. v MSK Diamo a.s. závod Sanace Ostrava) není znám technicky způsob řešení a tedy ani náklady, přičemž se jedná o značné objemy. Za této situace je potřeba nejpozději po provedené inventarizaci na úrovni MŽP rozhodnout zda využije technických možností spalovny v Ostravě společnosti SPOVO s.r.o jako střediska pro odstranění PCB případně i jiných zvlášť nebezpečných odpadů. Další varianta tj. vývoz PCB bude pravděpodobně ekonomicky méně výhodná. 4.1.3.2 Odpadní oleje Základní nástroje Technické a technologické V současné době se v průmyslovém měřítku využívá více postupů na využití odpadních olejů. Regenerace na základové oleje, výroba topných olejů odpovídajících kvalitou normě, využití v cementárnách, zplyňování pro výrobu syntézního plynu popřípadě metanolu, využití ve vysokých pecích primárně jako redukční prostředek a jako palivo. str.16
Zákon o odpadech upřednostňuje regeneraci na základové oleje. S ohledem na skutečnost, že v ČR není v provozu regenerační jednotka a není jisté zda do roku 2005, případně 2010 bude vybudována a zprovozněna, vychází opatření pro nakládání s odpadními oleji z možnosti energetického využití. V případě, že v ČR bude v průběhu období naplňování cílů uvedeno do provozu zařízení na regeneraci odpadních olejů budou veškeré odpadní oleje předávány k regeneraci. V Moravskoslezském kraji byla do roku 1996 v provozu regenerační jednotka, která zpracovávala odpadní oleje z celé tehdejší federace. Z ekologických důvodů byla odstavena. V roce 1996 vydal Magistrát města Ostravy stavební povolení na výstavbu nové regenerační technologie vysokovakuové destilace v areálu bývalé fy. Ostramo. Tato stavba nebyla doposud realizována. V ČR se v současné době odpadní oleje spalují v cementárnách, případně jako recyklovaný topný olej ve vysokých pecích, kde plní primárně roli redukčního prostředku, což je možné považovat za přijatelné. Na druhé straně se mnohdy nekontrolovaně spalují odpadní oleje na malých a středních zdrojích tepla, které nevyhovují z hlediska emisí. Pro Moravskoslezský kraj je k dispozici potenciálně dostatečná kapacita ve vysokých pecích (Třinecké železárny a.s. Třinec nebo VPO, a.s.) kde se využívají odpadní oleje po úpravě na recyklovaný topný olej (certifikovaný výrobek), který zde primárně působí jako redukční prostředek pro zpracovávanou rudu. Technickoorganizační Pro účely využití je možno odpadní oleje třídit na ty, které jsou určeny k regeneraci, k energetickému využití a tu část, která musí být spalována ve spalovně nebezpečných odpadů. Obecně platí, že odpadní oleje s obsahem PCB>10mg/kg, respektive Cl>0,2% je vhodné odstraňovat ve spalovně nebezpečných odpadů s ohledem na tvorbu dioxinů při spalování organických sloučenin s obsahem chloru pokud nejsou dodrženy podmínky teplota 1200 C, doba zdržení 2s a přebytek kyslíku 6%. Producenti nebo dovozci prodávají čerstvé oleje konečnému uživateli (hlavně velké průmyslové podniky a dopravci) a maloobchodnímu nebo konečnému prodejci. V případě spotřebitelů existují pro zpětný odběr dvě možnosti. První možností je využívání obecních sběrných míst, zpravidla ve formě sběrných dvorů. V tomto případě musí povinná osoba uzavřít dohodu s obcí o využívání obecního sběrného místa pro sběr olejů od spotřebitelů. Druhou možností je, že povinná osoba sbírá odpadní oleje od individuálních zákazníků přímo, většinou v místě posledního prodeje (prodejna, obchod, čerpací stanice, servisy motorových vozidel aj.). Předpokládá se, že obecně bude používaná tato možnost a sběr prostřednictvím obecního sběrného dvoru bude doplňkový. Subjekt provádějící sběr, který je pověřenou osobou by měl sbírat všechny druhy odpadních olejů. str.17
Administrativní Úřady, které vydávají souhlas k provozování zařízení firmám provádějícím sběr, berou v rámci tohoto povolení v úvahu, zda sběrná firma vytváří podmínky pro regeneraci případně termické využití v zařízeních splňujících příslušné zákonné podmínky. Krajský úřad vydá souhlas s provozováním pouze těm subjektům, které mají kvalitní zařízení na skladování, případně na úpravu odpadních olejů. Zákaz spalování odpadních olejů na malých a středních zdrojích tepla. Evidence odpadů Povinnosti stanovuje zákon o odpadech: Původci odpadních olejů jsou povinni vést evidenci vyprodukovaných odpadních olejů a současně evidovat, které sběrné firmě byly předány. Sběrná firma, která předává odpadní olej dále k úpravě, regeneraci, nebo energetickému využití musí evidovat, které firmě odpadní olej předala a v jakém množství. Práce s veřejností Protože využití odpadních olejů pro malá lokální topení v různých provozovnách, autoservisech apod. je ekonomicky velmi výhodné, dochází k takto nekontrolovanému spalování poměrně vysokého množství odpadních olejů s negativním dopadem na životní prostředí (emise, znečištění odpadních vod). Z toho důvodu je informování veřejnosti, kdy většina obyvatel vlastní motorová vozidla, důležitou součástí změny celkového klimatu v nakládání s odpadními oleji. Z hlediska legislativy je výrobcům a dovozcům olejů uložena podle 29 zákona o odpadech povinnost zajistit přednostně regeneraci odpadních olejů nebo spalování pokud regenerace není možná, případně skladování nebo odstranění odpadních olejů v souladu s požadavky zákona o odpadech pokud regenerace ani spalování není možné. Dále zákon ukládá zajistit, aby během nakládání s odpadními oleji nebyly tyto oleje vzájemně míchány nebo smíchány s látkami obsahujícími PCB ani s jinými nebezpečnými látkami. Ke splnění těchto povinností mohou původci nebo oprávněné osoby využít systému zpětného odběru. Poslední prodejce je povinen při prodeji výrobků, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru, informovat spotřebitele o způsobu zajištění zpětného odběru těchto použitých výrobků. V případě, že tak neučiní, je povinen tyto použité výrobky odebírat přímo v provozovně, a to bez nároků na úplatu od spotřebitele, po celou provozní dobu a bez vázání odebrání použitých výrobků určených ke zpětnému odběru na nákup zboží. Tyto informace by měly obsahovat následující sdělení: Odpadní olej je třeba ve smyslu zákona o odpadech považovat za nebezpečný odpad, který musí být skladován ve smyslu příslušných předpisů. Odpadní oleje shromážděné v rámci sběru lze opakovaně použít a nesmí se míchat s ostatními odpady. Informace o možnostech a způsobu sběru odpadních olejů. str.18
Místa zpětného odběru jsou povinna odebírat odpadní oleje zdarma v rámci tzv. zpětných odběrů. Sběrná místa musí být zřetelně označena a je nezbytné o nich informovat v mediích. Existují různé způsoby jak poskytování takových informací zajistit. Např. informační letáky při prodeji čerstvých olejů, nebo na obalu olejů apod. Rovněž by bylo vhodné, aby místní samospráva poskytovala informace široké veřejnosti o tom, jak s odpadními oleji nakládat. K tomu využít reklamu v místním tisku a místních informačních brožur nebo jiných informačních prostředků. Dobrovolné dohody V Moravskoslezském kraji bylo evidováno více než 400 původců, kteří vedou evidenci odpadních olejů, (obecně je původce každý motorista) přičemž pouze u 38 z nich, překročila produkce 20t. Z toho je zřejmé, že existuje značné množství původců s malým produkovaným množstvím většinou do 1t. Dobrovolné dohody mají smysl hlavně u velkých původců, kteří však vesměs nakládají s odpadními oleji v souladu se zákonem. Využívání ekonomických nástrojů Podle zákona o odpadech producenti a dovozci olejů musí zajišťovat zpětný odběr odpadních olejů a jsou zodpovědni za sběr a úpravu odpadních olejů nebo za organizování a financování jejich sběru a úpravy. Jednou z možností financování je, že náklady na sběr a úpravu se stávají součástí ceny nových olejů, a to jako sleva pro ten subjekt, který je koncovým uživatelem nebo prodejcem a použije částku na financování sběru a úpravy oleje. V tomto případě je plnění této povinnosti poměrně obtížně kontrolovatelné. Druhá možnost je centrálně soustředit prostředky od výrobců a dovozců olejů a následně je přerozdělovat subjektům, které zajišťují sběr a úpravu. Tento způsob ovšem s sebou nese všechna negativa spojená s přerozdělováním. 4.1.3.3 Autovraky Základní nástroje Technické a technologické V kraji budou vzhledem k níže uvedeným důvodům preferována zařízení ke sběru, výkupu, využívání a odstraňovaní odpadů založená na technologii demontáže autovraků tzv. demontážní střediska, která mají v porovnání s metodou šrédrování (drcení) následující přednosti: Nižší investiční náklady než konkurenční metoda šrédrování. Potenciál pro větší zaměstnanost jak kvalifikovaných, tak i nekvalifikovaných pracovních sil. Možnost většího zhodnocení materiálů na recyklaci. Další výhodou uvedené metody je, že kromě menších schválených zařízení na demontáž autovraků funguje v kraji kapacitní a technicky dobře vybavená linka na demontáž autovraků ve společnosti ŽDB Bohumín. str.19
Je nutno dobudovat síť míst pro sběr autovraků (z pohledu legislativy v odpadovém hospodářství zařízení ke sběru a výkupu odpadů), která musí být dostatečně zabezpečené proti úniku látek do okolního prostředí. Síť musí být dostatečně hustá. Navrhuje se zřídit sběrné místo autovraků minimálně v každé pověřené obci. Jako sběrná místa využít speciálně upravené sběrné dvory, popř. k tomu schválené a vybavené autobazary nebo autovrakoviště, které ovšem nebudou sloužit k demontáži vozidel. Schválená demontážní střediska musí být technologicky vybavená pro veškeré druhy odpadů, které vznikají demontáží autovraků a zároveň musí splňovat standarty v ochraně životního prostředí. Technickoorganizační Krajský úřad bude vydávat povolení pouze pro demontážní střediska, která budou vybavena moderní technikou, schopnou využívat potenciál druhotných surovin z autovraků, a zajistí v maximální ochranu životního prostředí. Dle odborných studií je rentabilní provozovat demontážní středisko s kapacitou min.10 000 autovraků ročně, což v MSK znamená, že existuje omezený prostor pro uplatnění dalších kapacitních demontážních středisek. Doporučuje se, aby firma zabývající se demontáží autovraků zároveň dopravu autovraků ze sběrných míst. Administrativní zajišťovala Klíčovým problémem v celém procesu je legislativní zabezpečení dokladu posledního majitele automobilu se zpětnou vazbou na státní správu (odhlášení automobilu z evidence a potvrzení faktické ekologické likvidace v zařízení k tomu určeném). Toto legislativní zabezpečení je v současné době řešeno ustanovením zákona č.103/2004sb., kterým se mění zákon č.266/1994 Sb. o drahách, zákon č. 56/2001Sb., o provozu vozidel na pozemních komunikacích, zákon č.168/1999sb.o pojištění o odpovědnosti z provozu vozidel a zákon č.111/1994sb., o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů. K žádosti o trvalé vyřazení vozidla z registru je žadatel povinen doložit doklad o odevzdání vozidla oprávněné osobě k likvidaci. Je nutno zajistit kontrolu předávání autovraků ze sběrných míst do zařízení ke konečnému využití nebo odstranění. Krajský úřad vydá kladné rozhodnutí pouze těm subjektům, které mají kvalitní zařízení na demontáž autovraků. Pro sběrová místa budou vydávána povolení tak, aby oblast kraje byla jimi rovnoměrně pokryta. Bude prováděna důsledná kontrola správními úřady na zařízeních k tomu určených a budou monitorována zařízení, ve kterých mohou demontáže probíhat v rozporu se zákonem. Seznam sběrových míst autovraků bude k dispozici na určených místech (dopravní inspektorát, autosalony, autobazary apod.). str.20
Evidence odpadů Povinnosti stanovuje zákon o odpadech. Zároveň je nutno tuto evidenci vyhodnocovat a porovnávat s vypočtenými údaji tak, aby bylo zajištěno a vyhodnocováno plnění stanovených limitů. Je nutno vést a kontrolovat evidenci dovážených vozidel na náhradní díly ve smyslu zákona o odpadech. Práce s veřejností Důležitost dané kapitoly na tuto skupinu umocňuje skutečnost, že potencionálním původcem autovraků je každý vlastník motorového vozidla. Veřejnost je nutno informovat o nutnosti správného nakládání s autovraky a především o možnostech likvidace autovraků. Pro práci především s motoristickou veřejnost je dobré zapojit motoristické časopisy a pořady jak v rozhlase tak v televizi. Vhodné je zapracovat zásady pro nakládání s autovraky do učebních osnov autoškol. 4.1.3.4 Kaly z ČOV Základní nástroje Technické a technologické Z hlediska výběru technologie se nabízí několik technologií vhodných pro zpracování kalů z ČOV. Z pohledu vyhlášky č.382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě se dá konstatovat, že podmínkám této vyhlášky nevyhovuje téměř žádná ČOV v MS kraji, která byla sledována v rámci studie VÚV Nakládání s čistírenskými kaly v MS kraji. U většiny čistíren chybí zejména stanovení mikrobiologických ukazatelů a četnost požadovaných analýz je nižší než stanovuje vyhláška. Nutno dodat, že se jedná o data z roku 2001. Z výše uvedeného vyplývá, že i když se podaří využít určité množství kalů z ČOV na zemědělské půdě bude pro podstatnou část nutno najít alternativní využití, které je aplikováno v podstatné míře i dnes. Kraj má poměrně dobré předpoklady využívat kal z ČOV k rekultivačním účelům. Další perspektivní technologií je kompostování kalů z následným využitím na výrobu substrátů pro rekultivaci popř. pro použití v zemědělství a zahradnictví. Zajímavým řešením je technologie Zařízení k aerobním fermentacím biologických odpadů, které je přímo určeno k průmyslovému zpracování kalů z ČOV. Výstupem ze zařízení je alternativně kompost nebo palivo. Jedná se navíc o původní technologii firmy z MS kraje. str.21
Dalšími možnostmi je přímé spoluspalování kalů ve vybraných energetických zařízeních nebo spalování v cementárnách. Výběr vhodných technologií bude hodně záležet na ekonomických podmínkách jednotlivých metod a ověření jejich ekologické nezávadnosti. Doporučením vhodných technologií by se měl zabývat i realizační program ČR pro kaly z čistíren odpadních vod. Administrativní Krajský úřad může ovlivňovat finanční podporu projektů na zpracování kalů na základě doporučení nejvhodnějších metod, přičemž by měl přihlížet i k závěrům ze zpracovaného Realizačního programu ČR pro kaly z ČOV. Evidence odpadů Je nutno sjednotit evidenci odpadů vzhledem k přepočtu na sušinu. Je nutné sledování a vyhodnocování způsobů nakládání a především využívání odpadů vzhledem k indikátorům stanoveným v Metodickém pokynu MŽP týkající se zpracování POH ČR. Práce s veřejností Veřejnosti se problematika dotýká přímo jakožto činitele, který může ovlivňovat složení a také množství produkovaných kalů, což se projevuje markantně v zatím nedořešené problematice používání kuchyňských drtičů v domácnostech, které přesouvají problém BRKO od občanů a dalších obdobných původců k provozovatelům čistíren odpadních vod. Stanovisko směrem k veřejnosti ohledně kuchyňských drtičů musí být přijato centrálně a ne pouze v rámci jednoho kraje. 4.1.3.5 Použité baterie a akumulátory Základní nástroje Technické a technologické Jsou dány úrovní celého cyklu zpětných odběrů a z úrovně kraje jsou velmi těžko ovlivnitelné. Administrativní Základním administrativním opatřením je ustanovení zákona o odpadech, ustanovení o zpětných odběrech pod které všechny skupiny baterií patří. Tyto zpětné odběry jsou většinou organizovány v rámci celostátních systémů a v rámci těchto systémů zajišťují naplňování požadavků zákona o odpadech. str.22
Evidence odpadů Povinnosti stanovuje zákon o odpadech. Zároveň je nutno tuto evidenci vyhodnocovat a porovnávat s autorizovanými osobami pověřenými zpětnými odběry, popř. spolupracovat s jednotlivými význačnými firmami zabývajícími se zpětnými odběry olověných akumulátorů. Výsledné hodnoty porovnávat s cílovými hodnotami na daný rok. Práce s veřejností I v rámci fungujících systémů zpětných odběrů je nutná soustavná a cílená práce s veřejností především zaměřená na cílené skupiny občanů tak, aby bylo možno efektivně zvyšovat procenta využívání daných skupin baterií na cílové hodnoty. U přenosných baterií se jako efektivní ukázala práce s mládeží formou nejrůznějších pobídkových sběrových akcí na školách a proto doporučujeme uvedená opatření v rámci zefektivnění celého systému. U olověných akumulátorů se doporučuje cílené působení zejména na motoristickou veřejnost nejrůznější formou od zapracování zásad nakládání s autobateriemi do učebních osnov v autoškolách až po nejrůznější jednorázové osvětové akce. Základní principy řešení Jsou navrženy zvlášť pro jednotlivé typy baterií a akumulátorů. a) průmyslové Ni-Cd akumulátory Tato skupina je řešena především systémem zpětných odběrů a je poměrně dobře kontrolovatelná, neboť výrobcem baterií je tuzemský výrobní podnik nacházející se na území MSK a odběratelé výrobků a následní původci vyřazených baterií jsou většinou průmyslové podniky, které jsou s problematikou zpětných odběrů seznámeni a s celým systémem aktivně spolupracují. Zpětným odběrem se zabývá pověřená osoba firma NIMETAL s.r.o., která smluvně odebírá baterie od výrobce firmy Saft-Ferak a.s. Raškovice, který je shromažďuje od zákazníků. Upotřebené baterie jsou následně odváženy a zpracovávány firmou NIMETAL v jejich provozovně v Tursku v Čechách, a využitelné komponenty nikl a cadmium jsou vyváženy k materiálové recyklaci do zahraničí. Obě komponenty jsou 100% recyklovatelné a zahraniční kapacity dostatečné. Z těchto důvodů není nutné uvažovat o kapacitě na recyklaci Ni Cd baterií v rámci ČR, popř. přímo v MSK. Takto nastavený systém je plně funkční a umožňuje splnění limitu úplného využití kovové substance do 31.12. 2005. Určitým problémem je vykazování průkazné evidence, vzhledem k velké časové prodlevě mezi nákupem nového výrobku a jeho vyřazením z provozu, která činí až 15 let. str.23
b) přenosné baterie Jedná se o nejvíce problematickou skupinu baterií, neboť do systému je nutno zapojit velké množství subjektů, na trhu působí velké množství producentů a dovozců těchto baterií a původci jsou obce a celá podniková a živnostenská sféra. V současnosti je zaveden a postupně rozšiřován celostátní sdružený systém zpětného odběru, sběru a recyklace použitých přenosných baterií ECOBAT, který buduje postupně systém schopný naplnit požadované limity ve sběru a recyklaci této skupiny baterií uvedené v POH ČR. Tento systém je provozován na základě písemné dohody mezi Českým sdružením výrobců a dovozců přenosných baterií a Ministerstvem životního prostředí. Systém je provozován na území celé ČR, tzn. také na území MS kraje. Systém zajišťuje také: zřízení shromažďovacích míst a bezplatný odvoz sebraných baterií, poskytnutí a aktualizaci databáze sběrných míst, zpracování sebraných baterií v souladu s právními předpisy ČR a EU, odbornou a poradenskou činnost, vydání osvědčení o plnění povinnosti zpětného odběru, zpracování roční zprávy, kterou dovozci musí zasílat na MŽP do 31.3. Systém je financován na základě pravidelných čtvrtletních uživatelských poplatků. Jsou neustále zřizována nová místa zpětného odběru a v současnosti je v Moravskoslezském kraji k dispozici 310 sběrných míst baterií. V roce 2003 byl předpoklad nárůstu na 720 sběrných míst a další navýšení na 843. Sběrná místa jsou rozmísťována především v prodejnách nových přenosných baterií. V rámci MS kraje jsou do systému zapojeny také významné svozové firmy, distributoři a obchodní organizace. V systému ECOBAT jsou v MSK zapojeny pouze 2 povinné osoby. Vzhledem k tomu, že se jedná o systém celostátní, nepředpokládá se na území MSK zavádět alternativy, ale je nutné pouze orientačně sledovat poměrná čísla za kraj tak, aby krajská čísla naplňovala požadavky POH ČR. V konečné fázi má fungující systém sběrných míst zpětného odběru v MS kraji zahrnovat 843 sběrných míst a zajistit plnění cíle POH MSK. c) Olověné akumulátory Skupina je velmi dobře řešena systémem zpětných odběrů, prostřednictvím subjektů zabývajících se sběrem odpadů a přes distribuční síť prodejců akumulátorů. Na rozdíl od předchozích dvou skupin je celý systém, včetně konečné materiálové recyklace realizován tuzemskými kapacitami, respektive moderní recyklační technologií ve firmě Kovohutě Příbram a.s. Výše uvedený systém zaručuje v současnosti účinnost sběru cca 80% v rámci ČR, což lze poměrně vztáhnout i na krajskou úroveň. Určitou nevýhodou systému je závislost na ceně olova na světových trzích, neboť účinnost systému je do značné míry dána kladnou cenou použitých olověných akumulátorů. Velkou výhodou je naopak jeden velký a vybavený zpracovatel, který napomáhá z důvodů potřeby baterií jako vstupní suroviny k navýšení procenta recyklace. str.24
4.1.4 Odpady považované z hlediska kraje za významné 4.1.4.1 Skupina 01 - Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího zpracování nerostů a kamene Tato skupina odpadů tvoří specifický problém v MS kraji, neboť rozsáhlá těžba černého uhlí produkuje přibližně 5-6 mil. m 3 hlušiny dle objemu těžby uhlí a rozsahu přípravných a otvírkových prací. Zákon o odpadech se nevztahuje na odpady z hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, které jsou ukládané na odvalech, výsypkách a odkalištích. Hospodaření s takto definovanými hmotami se děje ve smyslu zákona č.44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ve skutečnosti jsou hlušiny již historicky využívány jako technologický výplňový materiál při rekultivačních pracích v souvislosti se zahlazováním následků důlní činnosti. Výklad nového zákona o odpadech a jeho prováděcích vyhlášek říká, že pokud nejsou hlušiny ukládány na odvaly, výsypky a odkaliště, pak jsou posuzovány podle zákona o odpadech. Hlušina v produkci největších producentů koncernu Karbon Invest a.s., kterými jsou OKD a.s. a ČMD a.s. byla certifikována jako výrobek ve smyslu zákona č.22/1997 Sb., určený jako výplňový materiál při tvarování terénu a rekultivačních pracích. Z těchto důvodů není výše uvedená problematika dále posuzována z hlediska odpadového zákona a POH MSK. Cíle a opatření týkající se odpadů skupiny 01 jsou obsaženy v předchozích kapitolách závazné části. 4.1.4.2 Skupina 10 - Odpady z tepelných procesů Přestože se nejedná o skupinu, která by byla řešena v POH ČR samostatně, v rámci MS kraje si zasluhuje tato skupina pozornost, neboť tvoří nejvýznamnější položku ve skupině průmyslových odpadů v MS kraji. Dynamika vývoje produkce a struktury v této skupině ovlivňuje podstatným způsobem plnění vybraných cílů. Charakterem se jedná o skupinu velmi dobře využitelných odpadů vzhledem ke své homogenitě a velké měrné produkci jednotlivých druhů odpadů. Ve skupině se projevuje progresivní pokles produkce v posledních letech vzhledem k nárůstu využívání těchto produktů ve stavebnictví a rekultivačních akcích, jakožto certifikovaného výrobku dle zákona č. 22/1997Sb. Tato tendence je v souladu s požadavky POH ČR, které ve svých opatřeních požaduje maximální využívání odpadů jako náhrady primárních přírodních zdrojů. Možný pokles evidovaných odpadů může vzhledem k jejich přesunu do kategorie výrobků dosáhnout v nejbližších létech 50 i více procent s další progresí poklesu. Podrobně je celá skupina rozpracována v Koncepci nakládání s odpady v Moravskoslezském kraji především v návrhové části odpadů skupin 1-19, kde jsou komentovány i jednotlivé odpady. str.25
Cíle a opatření odpadů skupiny 10 jsou obsaženy v předchozích kapitolách závazné části. 4.1.5 Komunální odpady Směrná část POH MSK komunální odpady definuje na základě možných variant řešení podmínky a nástroje pro splnění cílů odpadového hospodářství v oblasti komunálních odpadů, zdůvodňuje výběr varianty řešení a opatření stanovená v závazné části plánu. Navrhované řešení je v souladu se stanovenými zásadami a cíli POH ČR a zákonnými normami souvisejícími s problematikou komunálních odpadů (skupina 20). Základem pro navržení a realizaci systému nakládání s odpady skupiny 20 (dále jen komunální odpady, včetně odpadů podobných komunálním vznikajících ze živností a u podnikatelů -KO ) je podmínka, aby kraj jako celek splňoval veškeré požadavky POH ČR a aby navržený systém byl schopen reagovat na pravděpodobný vývoj v požadavcích legislativy na nakládání s komunálními odpady. Návrh systému vychází ze stávajících prvků pro nakládání s komunálními odpady, tyto intenzifikuje, rozšiřuje a vhodným způsobem doplňuje tak, aby vznikl nový a moderní integrovaný systém nakládání s komunálními odpady v Moravskoslezském kraji. Na zasedání poradního týmu pro nakládání s komunálními odpady byly navrženy a diskutovány možné varianty řešení a vybraná varianta je zapracována do předloženého návrhu POH MSK. Varianty řešení Varianta V1. Navržená v koncepci nakládání s odpady v MS kraji Separace složek KO minimálně na úrovni obalového zákona (papír, plasty, sklo a kovy) materiálové využití. Separace nebezpečných složek KO, sběr vybraných výrobků (zpětné odběry), velkoobjemový odpad. Separace BRKO veřejná a soukromá zeleň, BRO z odpadu podobného kompost, palivo. Domácí kompostování. Energetické využití zbytkového směsného KO zejména z městské a sídlištní zástavby velkých měst. Skládkování zbývající části zbytkového směsného KO. Výhody: Klasické v praxi ověřené řešení. Plní požadavky obalového zákona. Nahrazuje neobnovitelné zdroje odpady. str.26
Nevýhody: Plní požadavek PRK MS kraje energetické využívání. Ekonomicky přijatelné řešení. Min.rizika neúspěchu malá závislost na občanech. Neplní požadavek 50% využívání KO. Nenaplňuje požadavky POH ČR. Varianta V2. Maximální separace Výhody: Nevýhody: Maximální separace složek KO nad úroveň obalového zákona (papír, plasty, sklo a kovy) materiálové využití. Separace BRKO (včetně kuchyňského odpadu) - kompostování a anaerobní digesce tak,.aby byl naplněn požadavek poklesu BRKO ukládaných na skládky. Separace v míře požadované POH ČR tak, aby celkové materiálové využití KO bylo 50 % - Zbytek odstranit skládkováním. Plní požadavky obalového zákona. Plní požadavky POH ČR vč. 50% využití KO. Neplní požadavek PRK energetické využívání. Velké riziko neúspěchu závisí na chování občanů. Nadbytek kompostu kompost prakticky nenahrazuje neobnovitelné zdroje. Problémy s materiálovým využíváním vyseparovaných odpadů např. papír. Varianta V3. Mechanicko biologická metoda Separace složek min. na úrovni obalového zákona - navržené POH ČR. Aplikace mechanicko-biologické metody (MBT). Nepředpokládá se výstavba energetického zařízení využívajícího KO na území kraje. Složky získané z MBT budou využívány materiálově (kompostování a energeticky jako palivo mimo kraj) materiálové využití. Energetické využití nebo jako palivo ve spalovnách v okolních krajích, popřípadě alternativně ve vysokých pecích nebo cementárnách. str.27
Výhody: Nevýhody: Plní požadavky obalového zákona. Plní požadavky POH ČR vč. 50% využití KO. Nahrazuje neobnovitelné zdroje odpady. Min.rizika neúspěchu malá závislost na občanech. Metoda není dosud v ČR vyzkoušena. Nejsou dosud známy environmentální dopady. Rizika na závislosti odběratelů paliva, kompostu. Varianta V4. Modifikace varianty V1. Výhody: Nevýhody: Separace složek KO minimálně na úrovni obalového zákona (papír, plasty, sklo a kovy) materiálové využití. Separace nebezpečných složek KO, sběr vybraných výrobků (zpětné odběry), velkoobjemový odpad. Separace BRKO veřejná a soukromá zeleň, BRO z odpadu podobného, domácí kompostování. Využívání zbytkových směsných komunálních odpadů: Předúprava zbytkových směsných komunálních odpadů s cílem jejich využití (modifikace MBT). Kovy materiálové využití. Biosložka a inertní materiál fermentace a vyžití (překryvy skládek, rekultivace). Spalitelná složka využití jako palivo v kraji. Těžká frakce nespalitelný odpad ukládán na skládky. Skládkování zbývající nevyužitelné části zbytkového směsného KO. Plní požadavky obalového zákona. Plní požadavky POH ČR vč. 50% využití KO. Nahrazuje neobnovitelné zdroje komunálními odpady. Minimalizuje rizika neúspěchu malá závislost na občanech. Plní požadavek PRK MS kraje energetické využívání odpadů. Neomezuje rozvoj separace, flexibilní systém. Metoda není dosud v ČR vyzkoušena. Investičně dražší než V1. Varianta navržená k realizaci Po projednání v řídícím a poradním týmu POH MSK jednotlivých možných variant byla k realizaci zvolena varianta V4. a z porovnání Tato varianta naplňuje cíle stanovené v POH ČR, její realizace umožňuje dodržení cílových limitů ve stanovených časových horizontech a v porovnání s str.28
ostatními variantami splňuje nejlépe všechny požadavky tj. vyrovnanost aspektů environmentálních, sociálních a ekonomických za současného splnění zákonných požadavků. Varianta je navržena, aby plnila veškeré legislativní požadavky a nastavuje systém nakládání s KO tak, aby byl schopen reagovat na eventuální zpřísnění požadavků, jako je například požadavek německé a rakouské legislativy na zákaz skládkování odpadů obsahujících více než 5% organického uhlíku (TOC). Některá zjednodušení, které prozatím nemají oporu v zákonech, jako je například předpoklad, že veškeré odpady vstupující do procesu přepracování pomocí různých modifikací mechanicko - biologické úpravy (dále pouze MBT) jsou bez ohledu na výstup považovány jako materiálově využité, byly konzultovány s kompetentními pracovníky Ministerstva životního prostředí, kteří potvrdili pravděpodobnost tohoto předpokladu. Poznámka: Vysvětlení frekventované zkratky MBT: Jedná se o zkratku anglického mechanical-biological treatment, nebo německého mechanisch-biologische Abfallbehandlung zkratka MBA, český překlad mechanicko-biologická úprava. 4.1.6 Separace složek KO minimálně na úrovni obalového zákona (papír, plasty, sklo a kovy) materiálové využití Zákon o obalech stanovuje minimální požadavky na separaci složek jako jsou papír, sklo, plasty a kovy. V tabulce č. 1 je uvedena prognóza separace těchto komodit z celkového množství komunálních odpadů včetně hodnot přepočtených na obyvatele. Graf č.1 porovnává separaci složek KO v letech 2001, 2005 a 2013. Takto stanovené hodnoty jsou minimálním požadavkem pro separaci a musí být platné v rámci celého kraje. Přepočet požadavků na separaci domovního odpadu je uveden v závazné části POH MSK. Za dodržení parametrů separace jsou zodpovědní původci tj. jednotlivá města a obce a původci odpadů podobných odpadům komunálním. Konkrétní mechanismy k zabezpečení systému na separaci těchto komodit jako je dostatečná síť separačních nádob, dotříďovacích linek zapojení sběrných surovin do systému apod. musí být řešeny v POH původců tj. jednotlivých měst a obcí a původců odpadů podobných odpadům komunálním. Vzhledem k tomu, že obalový zákon určuje separační hodnoty do r. 2005 jsou pro další následující roky převzaty hodnoty roku 2005 bez dalšího navyšování separačních kvót.vývoj po roce 2005 bude znám po zapracování směrnice EU 2004/12/EC, kterou se mění Směrnice 94/62/EC. V této směrnici jsou stanoveny hodnoty pro jednotlivé druhy obalů s cílovým rokem 2008. Stávající celkový algoritmus výpočtu hodnot separace odpadů dle obalového zákona je uveden v Koncepci nakládání s odpady v Moravskoslezském kraji Návrhová část, Komunální odpady (dále jen koncepce). Možnosti využití separovaných komodit jsou uvedeny v koncepci. str.29
Graf č.1: Graf separace jednotlivých složek z KO v letech 2001-2013 str.30
množství (t) % materiálové využití kg/obyv/rok množství (t) % materiálové využití kg/obyv/rok množství (t) % materiálové využití kg/obyv/rok množství (t) % materiálové využití kg/obyv/rok Tabulka č.1: Prognóza množství separovaného komunálnho odpadu v letech 2005-2020 rok 2005 2010 2013 2020 počet obyvatel 1 263 036 * 1 319 715 * 1 337 659 * 1 376 581 * komodita % separace separový odpad 2005 2010 2013 2020 papír a lepenka 55,00% 55,00% 55,00% 55,00% 50 459 12,10% 40 64 400 13,10% 48,8 64 400 13,10% 48,1 64 400 13,10% 46,8 sklo 80,00% 80,00% 80,00% 80,00% 26 323 6,30% 20,8 27 666 5,60% 21 27 666 5,60% 20,7 27 666 5,60% 20,1 plasty 25,00% 25,00% 25,00% 25,00% 12 103 2,90% 9,6 14 725 3,00% 11,2 14 725 3,00% 11 14 725 3,00% 10,7 kovy 55,00% 55,00% 55,00% 55,00% 11 743 2,80% 9,3 11 743 2,40% 8,9 11 743 2,40% 8,8 11 743 2,40% 8,5 textil 3,00% 7,00% 7,00% 7,00% 454 0,10% - 1 229 0,30% 0,9 1 229 0,30% 0,9 1 229 0,30% 0,9 nebezpečné složky 40,00% 50,00% 60,00% 65,00% 798 0,20% 0,6 997 0,20% 0,8 1 197 0,20% 0,9 1 296 0,30% 0,9 sep. BRO 30,00% 32,00% 34,00% 37,00% 21 719 5,20% 17,2 28 187 5,70% 21,4 29 948 6,10% 22,4 32 591 6,60% 23,7 součet: 123 600 29,70% 97,9 148 947 30,30% 112,9 150 908 30,70% 112,8 153 650 31,30% 111,6 Celkové množství KO a OP (bez 20 03 04 - kal ze septiků a/nebo žump, z chem.toalet) 416 511-329,8 491 355-372,3 491 355-367,3 491 355-356,9 * Prognóza počtu obyvatel vychází z dat firmy KONEKO. Tato data byla schválena KÚ MS kraje. zdroj: ISOH poznámky: složky sep. BRO: 20 01 07 - dřevo, 20 01 08 - organ. kompost. kuchyň. odpad., 20 01 09 - olej a nebo tuk, 20 02 01 - kompostovatelný odpad, BRO z SKO KO - komunální odpad SKO a OP - směsný komunální odpad a odpad podobný komunálnímu
Pro fungování systému separace je nezbytná dostatečná síť dotříďovacích linek. Seznam dotříďovacích linek je uveden v následující tabulce. Tabulka č.2: Dotříďovací linky v Moravskoslezském kraji název Firma místo Kapacita (t/rok) Dotřiďovací linka Technické služby Krnov s.r.o Krnov 500 Dotřiďovací linka REKO Vsetín s.r.o BM servis a.s. Bohumín 3 000 Třídící linka KO Frýdecká skládka a.s. Lískovec 10 000 Dotříďovací linka, mezideponie OZO Ostrava s.r.o Ostrava 600 Shromažďování, úprava, třídění plastu a skla Slumeko, s.r.o Kopřivnice 4 000 Hala pro Technické služby dotřiďování TKO Opava s.r.o Opava 1 200 Technické služby Třídicí linka města Vítkova, příspěvková Vítkov 500 organizace Dotříďovací linka Nehlsen Třinec s.r.o Třinec 6 000 Celkem: 25 800 Z tabulky je patrné dobré pokrytí území kraje sítí dotříďovacích linek schopných zpracovat množství vytříděných komodit dle hodnot vypočtených z obalového zákona bez nutnosti dalších investic. Komentář a další data k této problematice jsou uvedeny v koncepci. 4.1.7 Separace nebezpečných složek KO, sběr vybraných výrobků (zpětné odběry), objemný odpad Separace nebezpečných složek KO je jednou z priorit separace, neboť nebezpečné složky, které jsou obsaženy ve směsném KO jsou potencionálním ohrožením pro nakládání a další využívání např. MBT úpravou nebo energetické využívání. Směrné hodnoty separace nebezpečných složek KO jsou uvedeny v tabulce č.5 a měly by být vodítkem pro jednotlivé obce v úspěšnosti zavedených systémů sběru. Intenzifikace sběru nebezpečných složek bude realizována prostřednictvím dostatečné sítě sběrných dvorů různého typu, zapojením lékáren do systému a prostřednictvím tzv. zpětných odběrů, a musí být součástí POH původců. str.32
Pro nebezpečné odpady obecně je v současnosti zpracováván Realizační program MŽP, který řeší i problematiku nebezpečných složek v KO a jeho doporučení a závěry bude nutno zapracovat do POH MSK. Sběrné dvory tvoří základ společně se systémem velkoobjemových kontejnerů pro separaci objemných odpadů jejichž sběr je plně v kompetenci měst a obcí a musí být popsán a řešen v jejich POH. Vytříděné složky z objemného odpadu budou následně využívány v souladu s jejich charakterem a některé složky mohou dále vstupovat do systémů, které jsou popsány níže tj. MBT úprava nebo energetické využívání. Sběr vybraných výrobků (zpětné odběry), souvisejících s komunálními odpady, které se v případě jejich úniku mimo systém zpětných odběrů objevují ve směsném komunálním odpadu popř. v objemném odpadu, je řešen v kapitole vybrané výrobky POH MSK. Závěry a zásady z této kapitoly musí být následně součástí POH původců odpadů. 4.1.8 Separovaně sbíraný BRKO. Zákon o odpadech neumožňuje skládkování separovaně sbíraného BRO, který je v současnosti produkován z veřejné zeleně a ve stále větší míře také ze soukromé zeleně. Předpoklad nárůstu množství tohoto odpadu včetně směrné hodnoty jeho separace je uveden v tabulce č.4. Hodnota separace na obyvatele separovaně sbíraného BRO je určující pro řešení algoritmu pro pokles BRKO ukládaného na skládku, který je uveden v kapitole 2.7.1 a proto by měla být závazná pro původce těchto odpadů tj. především města a obce, ale i původce odpadů podobných. V současnosti je MŽP řešen realizační program ČR pro BRO, který má ve svých výstupech doporučit nejvhodnější metody T Tzpracování separovaně sbíraného BRO. V kraji je z hlediska kapacity poměrně dobrá síť kompostáren (viz tabulka č.3), z hlediska teritoriálního rozmístění, ale existují disproporce, které je nutno řešit při zpracovávání POH jednotlivých původců, především obcí a měst, popř. celých mikroregionů. Tabulka č.3: Kompostárny v Moravskoslezském kraji název firma místo kapacita (t/rok) Kompostárna Ekopark, Lakota Martin O-Třebovice 2 000 Kompostárna Bruzovice Kompostárna Bludovice Frýdecká skládka, a.s Bruzovice 5 000 Ing.Karel Kotula Havířov 4 000 Kompostárna OBSED s.r.o Velká Polom 3 750 Kompostárna OZO Ostrava s.r.o Ostrava 2 000 Kompostárna TS města Příbora Příbor 2 000 Kompostárna Kompostárna Technické služby, a.s. Slezská Ostrava Zdeněk Hečko -Fe-He Lesotechnika Ostrava 273 Vratimov 2 000 Celkem 21 023 str.33
Pro výsledný produkt kompost existuje v současnosti smysluplné využití mimo jiné jako rekultivačního materiálu pro překryv současně provozovaných skládek, což je jako přechodné řešení metoda, kterou je možno doporučit. Kvalitní dřevní odpad je využíván převážně přímo energeticky a do budoucna se neuvažuje o změně způsobů využívání. Kromě očekávaných doporučení včetně ekonomických nástrojů z Realizačního programu ČR, jsou v kraji v současnosti realizovány pilotní projekty alternativního nakládání se separovaně sbíranými BRO odpady jejich přepracování na alternativní paliva nebo jejich využití v bioplynových stanicích společně s odpady ze zemědělství především z živočišné výroby. Pilotní projekt společné anaerobní kofermentace separovaně sbíraných odpadů z údržby zeleně z města Bílovce a odpadů z živočišné výroby z farmy ve Velkých Albrechticích. Na základě vyhodnocení tohoto projektu je možno stanovit podmínky pro technické ekonomické využívání. Jakožto metoda snižování ukládání BRKO na skládky se v MS kraji nepředpokládá separace kuchyňského odpadu od občanů, bez předchozího praktického ověření ve vybrané oblasti kraje. U menších obcí a u oblastí kraje, které nebudou zapojeny do svozu směsných KO do integrovaného centra nakládání s KO viz dále, doporučujeme další intenzifikaci separace a sběru BRO popř. zavedení alternativních metod, jako je domácí kompostování včetně vyhodnocování jeho evidence. V POH jednotlivých obcí popř. mikroregionů je nutno řešit využití stávajících zařízení na zpracování separovaně sbíraných BRO odpadů, výstavbu nových zařízení včetně zajištění ekonomiky provozu a odbytu výsledných produktů (kompostu, paliva popř. jiné). 4.1.9 Využívání zbytkových směsných komunálních odpadů Řešení této kapitoly je klíčové pro cíle stanovené ve dvou zásadních požadavcích POH ČR týkajících se KO: a) Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen BRKO) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75% hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995. b) Zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 1. 1 Tato věta z POH ČR neumožňuje jednoznačný výklad, proto bylo rozhodnuto počítat pro rok 2010 50% materiálového využití z tohoto roku pro celou skupinu 20. str.34
4.1.10 Požadavek na snížení množství BRKO ukládaného na skládky V následujících tabulkách je vyjádřen postup pro výpočet maximálního množství BRKO ukládaného na skládky v jednotlivých určujících létech. str.35
2001-2005 2005-2010 2001-2010 množství (t) % hmotnosti kg/obyv/rok množství (t) % hmotnosti kg/obyv/rok množství (t) % hmotnosti kg/obyv/rok množství (t) % hmotnosti kg/obyv/rok Tabulka č.4: Prognóza produkce KO v MS kraji s uvedením prognózy složek KO v letech 2005 2020 rok počet obyvatel 2005 2010 1 263 036 1 319 715 2013 1 337 659 2020 1 376 581 průmerný roční nárůst složky KO a OP papír a lepenka 7% 5% 6% 91 743 20,1% 73 117 091 22,2% 89 117 091 22,2% 88 117 091 22,2% 85 plasty 3% 4% 4% 48 412 10,6% 38 58 900 11,2% 45 58 900 11,2% 44 58 900 11,2% 43 sklo 1% 1% 1% 32 904 7,2% 26 34 582 6,6% 26 34 582 6,6% 26 34 582 6,6% 25 kovy 2% 0% 1% 21 351 4,7% 17 21 351 4,1% 16 21 351 4,1% 16 21 351 4,1% 16 BRO 3% 4% 4% 72 398 15,9% 57 88 083 16,7% 67 88 083 16,7% 66 88 083 16,7% 64 textil 2% 3% 3% 15 147 3,3% 12 17 559 3,3% 13 17 559 3,3% 13 17 559 3,3% 13 minerální odpad -3% -3% -3% 5 958 1,3% 5 5 117 1,0% 4 5 117 1,0% 4 5 117 1,0% 4 nebezpečné složky -17% 0% -8% 1 994 0,4% 2 1 994 0,4% 2 1 994 0,4% 1 1 994 0,4% 1 spalitelný odpad 3% 4% 4% 35 802 7,8% 28 43 558 8,3% 33 43 558 8,3% 33 43 558 8,3% 32 jemný podíl odpadů 3% 4% 4% 70 701 15,5% 56 86 019 16,3% 65 86 019 16,3% 64 86 019 16,3% 62 součet separovaných složek a složek SKO a OP 20 02 02 - zemina a nebo kameny 20 02 03 - ostatní nekompostovatelný odpad 20 03 02 - odpad z tržišť 20 03 03 - uliční smetky 20 03 04 - kal ze septiků a/nebo žump, z chem.toalet 20 03 05 - autovrak 20 03 99 - odpad druhově blíže neuvedený množství KO a OP celkem 3% 396 411 86,8% 314 474 255 90,1% 359 474 255 90,1% 355 474 255 90,1% 345 10 000 2,2% 8 5 000 0,9% 4 5 000 0,9% 4 5 000 0,9% 4 3 500 0,8% 3 4 000 0,8% 3 4 000 0,8% 3 4 000 0,8% 3 200 - - 200 - - 200 - - 200 - - 6 000 1,3% 5 7 500 1,4% 6 7 500 1,4% 6 7 500 1,4% 5 40 000 8,8% 32 35 000 6,6% 27 35 000 6,6% 26 35 000 6,6% 25 100 - - 100 - - 100 - - 100 - - 300 0,1% - 300 0,1% - 300 0,1% - 300 0,1% - 456 511 100,0% 361 526 355 100,0% 399 526 355 100,0% 393 526 355 100,0% 382 poznámky: složky sep. BRO: 20 01 07 - dřevo, 20 01 08 - organ. kompost. kuchyň. odpad., 20 01 09 - olej a nebo tuk, zdroj: ISOH 20 02 01 - kompostovatelný odpad, BRO z SKO KO - komunální odpad SKO a OP - směsný komunální odpad a odpad podobný komunálnímu str.36
množství (t) % hmotnosti (celkové KO a OP) kg/obyv/rok množství (t) % hmotnosti (celkové KO a OP) kg/obyv/rok množství (t) % hmotnosti (celkové KO a OP) kg/obyv/rok množství (t) % hmotnosti (celkové KO a OP) kg/obyv/rok Tabulka č.5: Prognóza produkce KO v MS kraji s uvedením separovaných složek KO v letech 2005 2020 rok 2005 2010 2013 počet obyvatel 1 263 036 1 319 715 1 337 659 2020 1 376 581 komodita separovaný odpad papír a lepenka sklo plasty kovy textil nebezpečné složky sep. BRO 20 03 01- SKO a OP % separace 2005 2010 2013 2020 55,0% 55,0% 55,0% 55,0% 50 459 11,1% 40,0 64 400 12,2% 48,8 64 400 12,2% 48,1 64 400 12,2% 46,8 80,0% 80,0% 80,0% 80,0% 26 323 5,8% 20,8 27 666 5,3% 21,0 27 666 5,3% 20,7 27 666 5,3% 20,1 25,0% 25,0% 25,0% 25,0% 12 103 2,7% 9,6 14 725 2,8% 11,2 14 725 2,8% 11,0 14 725 2,8% 10,7 55,0% 55,0% 55,0% 55,0% 11 743 2,6% 9,3 11 743 2,2% 8,9 11 743 2,2% 8,8 11 743 2,2% 8,5 3,0% 7,0% 7,0% 7,0% 454 0,1% - 1 229 0,2% 0,9 1 229 0,2% 0,9 1 229 0,2% 0,9 40,0% 50,0% 60,0% 65,0% 798 0,2% 0,6 997 0,2% 0,8 1 197 0,2% 0,9 1 296 0,2% 0,9 30,0% 32,0% 34,0% 37,0% 21 719 4,8% 17,2 28 187 5,4% 21,4 29 948 5,7% 22,4 32 591 6,2% 23,7 součet sep. složek 123 600 27,1% 97,9 148 947 28,3% 112,9 150 908 28,7% 112,8 153 650 29,2% 111,6 % hmotnosti z SKO a OP 2005 2010 2013 2020 272 811 59,8% 216,0 325 308 61,8% 246,5 323 347 61,4% 241,7 320 605 60,9% 232,9 papír a lepenka plasty sklo kovy ost. BRO textil minerální odpad nebezpečné složky spalitelný odpad jemný podíl odpadů součet sep. složek a SKO a OP 20 02 02 - zemina a nebo kameny 20 02 03 - ostatní nekompostovatelný odpad 20 03 02 - odpad z tržišť 20 03 03 - uliční smetky 20 03 04 - kal ze septiků a/nebo žump, z chem.toalet 20 03 05 - autovrak 20 03 99 - odpad druhově blíže neuvedený množství zbytku KO a OP množství KO a OP celkem 15,1% 16,2% 16,3% 16,4% 41 285 9,0% 32,7 52 691 10,0% 39,9 52 691 10,0% 39,4 52 691 10,0% 38,3 13,3% 13,6% 13,7% 13,8% 36 309 8,0% 28,7 44 175 8,4% 33,5 44 175 8,4% 33,0 44 175 8,4% 32,1 2,4% 2,1% 2,1% 2,2% 6 581 1,4% 5,2 6 916 1,3% 5,2 6 916 1,3% 5,2 6 916 1,3% 5,0 3,5% 3,0% 3,0% 3,0% 9 608 2,1% 7,6 9 608 1,8% 7,3 9 608 1,8% 7,2 9 608 1,8% 7,0 18,6% 18,4% 18,0% 17,3% 50 678 11,1% 40,1 59 896 11,4% 45,4 58 135 11,0% 43,5 55 492 10,5% 40,3 5,4% 5,0% 5,1% 5,1% 14 692 3,2% 11,6 16 330 3,1% 12,4 16 330 3,1% 12,2 16 330 3,1% 11,9 2,2% 1,6% 1,6% 1,6% 5 958 1,3% 4,7 5 117 1,0% 3,9 5 117 1,0% 3,8 5 117 1,0% 3,7 0,4% 0,3% 0,2% 0,2% 1 197 0,3% 0,9 997 0,2% 0,8 798 0,2% 0,6 698 0,1% 0,5 13,1% 13,4% 13,5% 13,6% 35 802 7,8% 28,3 43 558 8,3% 33,0 43 558 8,3% 32,6 43 558 8,3% 31,6 25,9% 26,4% 26,6% 26,8% 70 701 15,5% 56,0 86 019 16,3% 65,2 86 019 16,3% 64,3 86 019 16,3% 62,5 poznámky: složky sep. BRO: 20 01 07 - dřevo, 20 01 08 - organ. kompost. kuchyň. odpad., 20 01 09 - olej a nebo tuk, 20 02 01 - kompostovatelný odpad 396 411 86,8% 313,9 474 255 90,1% 359,4 474 255 90,1% 354,5 474 255 90,1% 344,5 10 000 2,2% 7,9 5 000 0,9% 3,8 5 000 0,9% 3,7 5 000 0,9% 3,6 3 500 0,8% 2,8 4 000 0,8% 3,0 4 000 0,8% 3,0 4 000 0,8% 2,9 200 - - 200 - - 200 - - 200 - - 6 000 1,3% 4,8 7 500 1,4% 5,7 7 500 1,4% 5,6 7 500 1,4% 5,4 40 000 8,8% 31,7 35 000 6,6% 26,5 35 000 6,6% 26,2 35 000 6,6% 25,4 100 - - 100 - - 100 - - 100 - - 300 0,1% - 300 0,1% - 300 0,1% - 300 0,1% - 60 100 13,17% 47,6 52 100 9,90% 39,5 52 100 9,90% 38,9 52 100 9,90% 37,8 456 511 100,0% 361,4 526 355 100,0% 398,8 526 355 100,0% 393,5 526 355 100,0% 382,4 zdroj: ISOH str.37
ZKO BRO SKO a OP Tabulka č.6: Bilanční propočet způsobu nakládání se směsným KO v MS kraji - rok 2010 počet obyvatel 1 319 715 komodita 20 03 01- SKO a OP celkem % hmotnosti množství (t) kg/občan/rok 325 308 246 papír a lepenka 16,2% 52 691 40 plasty 13,6% 44 175 33 sklo 2,1% 6 916 5 kovy 3,0% 9 608 7 ost. BRO 18,4% 59 896 45 textil 5,0% 16 330 12 minerální odpad 1,6% 5 117 4 nebezpečné složky 0,3% 997 1 spal.odpad 13,4% 43 558 33 jemný podíl odpadů 26,4% 86 019 65 20 02 03 - ostatní nekompostovatelný odpad 20 03 02 - odpad z tržišť součet SKO a ZKO BRO součet složek s obsahem BRO separované složky z KO ZKO (bez obsahu BRO) množství KO a OP celkem 3 500 3 200 0 329 008 249 262 194 199 148 947 113 47 900 36 526 355 399 Složky KO a OP s obsahem BRO obsah BRO v KO a OP množství odpadu BRO 100% (t) papír a lepenka 100% 52 691 textil 50% 8 165 spal.odpad 20% 8 712 ost. BRO 90% 53 907 jemný podíl odadů 50% 43 009 20 02 03 - ostatní nekompostovatelný odpad 20% 700 Bilanční výpočet BRO Referenční rok : 1995 20 03 02 - odpad z tržišť 80% 160 celkem BRO po separaci 51% 167 344 Množství vzniklého BRO v ref.roce: 178 000 t Bilanční rok : 2010 Předepsaný pokles BRO uloženého na skládkách oproti referenčnímu roku 75% Maximální množství BRO uloženého na skládkách 133 500 t Odstranit BRO jinak než skládkováním : 33 844 t Odstranit směsného KO a OP jinak než skládkováním : 66 360 t Max. množství směsného KO a OP uloženého na skládky : 262 648 t poznámky: BRO - biologicky rozložitelný odpad SKO a OP - směsný komunální odpad a odpad podobný komunálnímu ZKO BRO - zbytek KO s obsahem BRO str.38
ZKO BRO SKO a OP Tabulka č.7: Bilanční propočet způsobu nakládání se směsným KO v MS kraji - rok 2013 počet obyvatel komodita 20 03 01- SKO a OP celkem % hmotnosti množství (t) 1 337 659 kg/občan/ro k 323 347 242 papír a lepenka 16,3% 52 691 39 plasty 13,7% 44 175 33 sklo 2,1% 6 916 5 Složky KO a OP s obsahem BRO obsah BRO v KO a OP množství odpadu BRO 100% (t) papír a lepenka 100% 52 691 textil 50% 8 165 spal.odpad 20% 8 712 ost. BRO 90% 52 321 kovy 3,0% 9 608 7 ost. BRO 18,0% 58 135 43 textil 5,1% 16 330 12 minerální odpad 1,6% 5 117 4 nebezpečné složky 0,2% 798 1 spal.odpad 13,5% 43 558 33 jemný podíl odpadů 26,6% 86 019 64 20 02 03 - ostatní nekompostovatelný odpad 4 000 3 20 03 02 - odpad z tržišť 200 0 součet SKO a ZKO BRO 327 547 245 součet složek s obsahem BRO 260 932 195 separované složky z KO 150 908 113 ZKO (bez obsahu BRO) 47 900 36 jemný podíl odadů 60% 51 611 20 02 03 - ostatní nekompostovatelný odpad 20% 800 20 03 02 - odpad z tržišť 80% 160 celkem BRO po separaci 53% 174 460 Bilanční výpočet BRO Referenční rok : 1995 Množství vzniklého BRO v ref.roce: 178 000 t Bilanční rok : 2013 Předepsaný pokles BRO uloženého na skládkách oproti referenčnímu roku 50% Maximální množství BRO uloženého na skládkách 89 000 t Odstranit BRO jinak než skládkováním : 85 460 t Odstranit směsného KO a OP jinak než skládkováním : 161 245 t Max. množství směsného KO a OP uloženého na skládky : 166 301 t množství KO a OP celkem 526 355 393 poznámky: BRO - biologicky rozložitelný odpad SKO a OP - směsný komunální odpad a odpad podobný komunálnímu ZKO BRO - zbytek KO s obsahem BRO str.39
ZKO BRO SKO a OP Tabulka č.8: Bilanční propočet způsobu nakládání se směsným KO v MS kraji - rok 2020 počet obyvatel komodita 20 03 01- SKO a OP celkem % hmotnosti množství (t) 1 376 581 kg/občan/ro k 320 605 233 papír a lepenka 16,4% 52 691 38 plasty 13,8% 44 175 32 sklo 2,2% 6 916 5 Složky KO a OP s obsahem BRO obsah BRO v KO a OP množství odpadu BRO 100% (t) papír a lepenka 100% 52 691 textil 50% 8 165 spal.odpad 20% 8 712 ost. BRO 90% 49 943 kovy 3,0% 9 608 7 ost. BRO 17,3% 55 492 40 textil 5,1% 16 330 12 minerální odpad 1,6% 5 117 4 nebezpečné složky 0,2% 698 1 spal.odpad 13,6% 43 558 32 jemný podíl odpadů 26,8% 86 019 62 20 02 03 - ostatní nekompostovatelný odpad 4 000 3 20 03 02 - odpad z tržišť 200 0 součet SKO a ZKO BRO 324 805 236 součet složek s obsahem BRO 258 290 188 separované složky z KO 153 650 112 ZKO (bez obsahu BRO) 42 808 31 jemný podíl odadů 60% 51 611 20 02 03 - ostatní nekompostovatelný odpad 20% 800 20 03 02 - odpad z tržišť 80% 160 celkem BRO po separaci 53% 172 082 Bilanční výpočet BRO Referenční rok : 1995 Množství vzniklého BRO v ref.roce: 178 000 t Bilanční rok : 2020 Předepsaný pokles BRO uloženého na skládkách oproti referenčnímu roku 35% Maximální množství BRO uloženého na skládkách 62 300 t Odstranit BRO jinak než skládkováním : 109 782 t Odstranit směsného KO a OP jinak než skládkováním : 207 135 t Max. množství směsného KO a OP uloženého na skládky : 117 669 t množství KO a OP celkem 526 355 382 poznámky: BRO - biologicky rozložitelný odpad SKO a OP - směsný komunální odpad a odpad podobný komunálnímu ZKO BRO - zbytek KO s obsahem BRO str.40
Tabulka č.9: Srovnání množství BRKO dle jednotlivých postupů výpočtu v prognóze pro roky 2010, 2013, 2020 Rok 2010 2013 2020 Počet obyvatel v MS kraji: Postup výpočtu dle: Měrná množství BRKO přípustná k ukládání na skládky (kg/obyvatel): 1 319 715 1 337 659 1 376 581 MŽP FITE MŽP FITE MŽP FITE 112-75 - 53 - Koeficient BRO: 0,45-0,55-0,60 - Maximální množství BRKO přípustné k ukládání na skládky (t): 147 808 133 500 100 324 89 000 72 959 62 300 Maximální množství KO přípustné k ukládání na skládky (t): Odstranit směsného KO jinak než skládkováním : Tabulka č.9 porovnává výsledky Metodického pokynu MŽP a algoritmu FITE. 328 462 262 648 182 408 166 301 121 598 117 669 545 66 360 145 139 161 245 203 207 207 135 mechanismu výpočtu dle požadavku Algoritmus výpočtu BRO dle FITE je možno použít vzhledem k požadavkům Metodického pokynu v klíčovém roce 2013, neboť rozdíl mezi Metodikou MŽP a metodikou FITE není větší než 20%, což metodický pokyn připouští. Diference v roce 2010 je dána rozdílnou produkcí směsného KO na obyvatele v ČR a v MS kraji. Rok 2013 je rozhodující vzhledem k dimenzování zařízení integrovaného centra nakládání s odpady, neboť navržené zařízení je investičně značně náročné a nebylo by smysluplné dimenzovat toto zařízení na hodnoty roku 2010 a následně budovat další. 4.1.11 Zvýšení materiálového využití komunálních odpadů dle požadavku POH ČR Základním východiskem pro realizaci výše uvedeného požadavku je předpoklad, že veškeré množství odpadů vstupujících do zpracovatelského závodu na MBT zařízení popř. jejich modifikací je považováno za materiálové využití. Tento předpoklad byl konzultován s kompetentními pracovníky MŽP a přesto že nemá oporu v právní normě bude brán jako relevantní bez ohledu na další využití materiálů vystupujících z daného zařízení. Dalším východiskem je předpoklad, že veškeré separovaně sbírané odpady z KO jsou považované jako materiálově využité. Tabulka č. 10 ukazuje množství směsných komunálních odpadů, které je nutno upravit MBT metodou,aby toto množství mohlo být vykazováno jako materiálově využité.
množství (t) % hmotnosti (celkové*) kg/obyv/rok množství (t) % hmotnosti (celkové*) kg/obyv/rok množství (t) % hmotnosti (celkové*) kg/obyv/rok množství (t) % hmotnosti (celkové*) kg/obyv/rok Tabulka č.10: Komunální odpad - množství nutné pro naplnění kvóty pro materiálové využití a jeho skladba rok 2005 2010 2013 2020 počet obyvatel 1 263 036 1 319 715 1 337 659 1 376 581 komodita Celkové množství separovaných složek z KO a OP 123 600 29,7% 97,9 148 947 30,3% 112,9 150 908 30,7% 112,8 153 650 31,3% 111,6 20 03 01- SKO a OP papír a lepenka plasty sklo kovy ost. BRO textil minerální odpad nebezpečné složky spalitelný odpad jemný podíl odpadů % hmotnosti z SKO a OP 2005 2010 2013 2020 84 656 20,3% 67,0 96 730 19,7% 73,3 94 769 19,3% 70,8 18,7% 66,9 15,1% 16,2% 16,3% 16,4% 12 811 3,1% 10,1 15 668 3,2% 11,9 15 443 3,1% 11,5 15 124 3,1% 11,0 13,3% 13,6% 13,7% 13,8% 11 267 2,7% 8,9 13 136 2,7% 10,0 12 947 2,6% 9,7 12 680 2,6% 9,2 2,4% 2,1% 2,1% 2,2% 2 042 0,5% 1,6 2 057 0,4% 1,6 2 027 0,4% 1,5 1 985 0,4% 1,4 3,5% 3,0% 3,0% 3,0% 2 981 0,7% 2,4 2 857 0,6% 2,2 2 816 0,6% 2,1 2 758 0,6% 2,0 18,6% 18,4% 18,0% 17,3% 15 726 3,8% 12,5 17 810 3,6% 13,5 17 039 3,5% 12,7 15 929 3,2% 11,6 5,4% 5,0% 5,1% 5,1% 4 559 1,1% 3,6 4 856 1,0% 3,7 4 786 1,0% 3,6 4 687 1,0% 3,4 2,2% 1,6% 1,6% 1,6% 1 849 0,4% 1,5 1 521 0,3% 1,2 1 500 0,3% 1,1 1 469 0,3% 1,1 0,4% 0,3% 0,2% 0,2% 371 0,1% - 297 0,1% - 234 - - 200 - - 13,1% 13,4% 13,5% 13,6% 11 110 2,7% 8,8 12 952 2,6% 9,8 12 766 2,6% 9,5 12 503 2,5% 9,1 25,9% 26,4% 26,6% 26,8% 21 939 5,3% 17,4 25 578 5,2% 19,4 25 211 5,1% 18,8 24 691 5,0% 17,9 92 027 Celkové množství separovaných složek, SKO a OP 208 255 50,0% 164,9 245 677 50,0% 186,2 245 677 50,0% 183,7 245 677 50,0% 178,5 Celkové množství KO a OP (bez 20 03 04 - kal ze septiků a/nebo žump, z chem.toalet) 416 511-329,8 491 355-372,3 491 355-367,3 491 355-356,9 Množství odpadu určeného ke vstupu na MBT
4.1.12 Integrovaný systém nakládání s komunálními odpady v Moravskoslezském kraji V souladu s budováním jednotné a přiměřené sítě zařízení na nakládání s odpady, která vychází ze stávající infrastruktury, navrhujeme jako jednu ze základních metod, která zajistí splnění výše uvedených zákonných požadavků, vybudování Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů, (dále jen centrum). Centrum musí být vybudováno do roku 2009, aby postupné zavedení do provozu umožnilo plynulé splnění požadavků roku 2010 a 2013. Kapacita zařízení bude dimenzována na požadavky roku 2013. Vzhledem k závažnosti celé problematiky a mnoha vlivům, které mohou ovlivnit nebo i zmařit záměr realizace Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů jsou zatím pro první etapu, která bude plnit požadované parametry roku 2013, ale bude realizována do konce roku 2009, zcela reálně navrhovány dvě rovnocenné lokality: Lokalita A území města Ostravy (lokality OZO Kunčice a Šverma v Mariánských Horách), Lokalita B území opuštěného dolu BARBORA, karvinská část OKR. Schéma Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů je uvedeno ve schématu č.1. Lokalita A : Oblast Ostrava: Lokalita Ostrava splňuje předpoklad z několika důvodů: 1. V roce 2010 končí životnost skládky TKO v Ostravě-Hrušově. 2. Město Ostrava produkuje dostatečné množství KO, které budou tvořit základ pro naplnění a kapacitní využití centra, které jsou navíc obhospodařovány městskou firmou OZO Ostrava s.r.o. 3. Ve společnosti OZO Ostrava s.r.o je k dispozici zakonzervovaná linka na MBT. 4. Ve městě existuje síť tepelných rozvodů s možností napojení energetického zdroje. 5. Lokalita je dobře dostupná z ostatních částí kraje. Lokalita B : Oblast Karviná: Lokalita Karviná splňuje předpoklad z několika důvodů: 1. V oblasti je vhodná lokalita pro výstavbu MBT (v blízkosti Depos Horní Suchá) s možností využití biologické frakce na rekultivaci skládky, pro rekultivační účely, popř. uložení zmineralizované části na skládku (dle typu MBT). str.43
2. V oblasti jsou vhodné lokality pro výstavbu energetického zdroje s možností prodeje elektrické energie. 3. V oblasti je dostatek odpadů s dobrou skladbou a oblast je dobře dostupná pro další svozové oblasti (Třinec, Ostrava, F-M). 4. V dané oblasti se nabízí možnosti využití kompostů pro rekultivaci území dotčeného důlní činností. 5. Možnost energetického využívání důlního plynu metanu. Alternativně v další fázi po roce 2013 do roku 2020 je vhodné definovat další lokality vhodné pro využívání KO (F-M, Bruntál popř. intenzifikace již provozovaných zařízení). Ve Frýdku-Místku existují úvahy o možném energetickém využívání směsných komunálních odpadů s využitím tepla ve Frýdku Místku. Ve městě Bruntál existuje iniciativa, která počítá s výstavbou multipalivového zdroje, který by řešil západní oblast kraje popř. i část oblasti Olomouckého kraje (Jesenicko). Požadavky na energetický zdroj: Komentář: 1. Zdroj by měl být schopen spalovat alternativně další paliva (multipalivový energetický zdroj), tak aby nebyl tlak na spalování paliva vyrobeného ze směsných komunálních odpadů s důsledkem omezování separace a materiálového využívání využitelných složek KO. 2. Zdroj musí být integrální součástí energetických sítí se zajištěním odbytuenergií. 3. Zbytky po spalování musí být schopné dalšího využití (stavebnictví, rekutivace apod.) 4. Zdroj musí být schopen energeticky využít cca 86 000 tun paliva vzniklého úpravou KO technologií MBT popř. cca 160 000 tun směsných komunálních odpadů (pokud se prokáže ekologická a ekonomická nevýhodnost MBT). 5. Energetický zdroj by měl upřednostňovat výrobu elektrické energie na úkor tepelné energie s ohledem na dostatečné stávající kapacity na výrobu tepla v regionu. Energetické využívání paliva vyrobeného z KO je nedílná součást celkového využívání KO. Zařízení by mělo splňovat veškeré požadavky na moderní energetický zdroj, který minimalizuje vlivy na životní prostředí. Takovým zařízením může být pyrolýzní plazmová jednotka generující vysoce výhřevný plyn, který po vyčištění je spalován v plynové turbině a zbývající vzniklé teplo je využito pro pohon parní turbíny. Obě turbíny pak pohánějí generátor na výrobu elektrické energie. str.44
Požadavky na zařízení MBT 1. MBT metoda by měla být podrobena LCA analýze popř. jiné metodě, která by zhodnotila environmentální, ekonomickou a technologickou výhodnost této metody. 2. Musí být provedena analýza výstupních produktů vzhledem k jejich konečnému uplatnění především biologické frakce. 3. Metoda musí ve spojení s energetickým zdrojem v maximální míře minimalizovat ukládání odpadů na skládky (poměr mezi spalitelnou frakcí, kompostovatelnou frakcí a nevyužitelným zbytkem). Následující schéma naznačuje toky a úpravy odpadů v Krajském integrovaném centru využívání komunálních odpadů. Součástí centra mohou být i další technologie jako zpracování objemných odpadů, dořiďovací linka apod. str.45
Schéma č. 1: Krajské integrované centrum využívání komunálních odpadů str.46