Nové nebo ménì známé druhy Taraxacum sect. Ruderalia nalezené ve støední Evropì

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 43: 67 110, 2008 67 Nové nebo ménì známé druhy Taraxacum sect. Ruderalia nalezené ve støední Evropì New or less known species of Taraxacum sect. Ruderalia found in Central Europe Bohumil T r á v n í è e k 1) 2, 3) & Jan Š t ì p á n e k 1) Katedra botaniky PøF Univerzity Palackého, Šlechtitelù 11, 78371 Olomouc; e-mail: bohumil.travnicek@upol.cz 2) Herbáøové sbírky UK, Benátská 2, 12801 Praha 2 3) Botanický ústav AV ÈR, 25243 Prùhonice Abstract Distribution, incl. exhaustive surveys of localities and dot maps, and diagnostic and ecological notes on five species of Taraxacum sect. Ruderalia in the Czech Republic and adjacent countries are presented, based on field investigation and taxonomic revision of relevant type material. Two species, Taraxacum praestabile Rail. and T. verticosum Rail., both described from Finland probably as temporarily occurring aliens after WWII, were recognized as native members of the Central European flora. Taraxacum praestabile Rail. 1962 was found at over 90 localities in the Czech Republic and at two localities in Slovakia (Fig. 6). Based on an evaluation of the morphological plasticity of the plants collected in C Europe (see Figs. 2 4), the name T. tumentifrons Rail. 1964 has been proposed as its synonym. T. verticosum Rail. 1962 is in the Czech Republic (Fig. 11) mainly distributed in the Šumava (Böhmerwald) Mts., one locality was found in Austria, another one in Germany. The characteristic form of its leaves and the position of its outer involucral bracts (Figs. 8 10) facilitate identification of the species in the field, and have permitted to include the name T. laniatum Rail. 1964 as a synonym. The three remaining species are newly accepted taxa, formally described elsewhere, all presumable endemics of Central Europe. Taraxacum clarum Kirschner, Štìpánek & Trávníèek seems to be distributed in warm regions of the Czech Republic (c. 200 localities recorded, see Fig. 1), and has found once in Slovakia. The most abundant species among the taxa investigated in this paper is T. urbicola Kirschner, Štìpánek & Trávníèek. It has almost 500 localities in the Czech Republic (Fig. 7) and the species is also known from Germany (Uhlemann 2003: 57, as T. aequilobum agg., type B) and from Poland (/Ollgaard et al. 2002: 33, 34). In our survey 5 additional records from Poland and 13 from Slovakia are presented. Taraxacum violaceifrons Trávníèek inhabits relatively warm and dry regions mostly in the eastern part of the Czech Republic, growing often together with populations of diploid sexual plants of T. linearisquameum. The list of localities numbers nearly 300 finds from the Czech Republic, 16 from Slovakia and two from Poland (Fig. 12). K e y w o r d s : Asteraceae, Central Europe, Czech Republic, geographical distribution, Taraxacum clarum, T. praestabile, T. urbicola, T. verticosum, T. violaceifrons, taxonomy Bìhem studia rodu Taraxacum Wigg. v souvislosti s jeho zpracováním pro dílo Kvìtena Èeské republiky byla v uplynulém ètvrtstoletí vìnována znaèná pozornost také ve støední

68 Trávníèek & Štìpánek: Nové druhy Taraxacum sect. Ruderalia ve støední Evropì Evropì nejhojnìji zastoupené skupinì rodu, sekci Ruderalia Kirschner, H. /Ollg. & Štìpánek. Tato sekce, její pøíslušníci byli døíve chybnì zahrnováni do nepøirozenì široce pojatého, jakéhosi sbìrného taxonu nazývaného jménem Taraxacum officinale Wigg., je v ÈR zastoupena vedle jednoho diploidního sexuálnì se reprodukujícího druhu T. linearisquameum Soest velkým mno stvím polyploidních (pøevá nì triploidních) apomiktických, pøesnìji agamospermických, mikrospecií (podrobnìji viz Kirschner & Štìpánek 1995, Kirschner et al. 2002). Tìch je v souèasnosti známo z území ÈR více ne 100, celkový poèet tìchto taxonù v èeské kvìtenì je však nepochybnì mnohem (mo ná a nìkolikanásobnì) vyšší. Právì velmi vysoký poèet druhù, spolu s jejich znaènou morfologickou plasticitou, je pøíèinou obtí í pøi taxonomicko-chorologickém zpracování sekce Ruderalia. Na druhé stranì hlavnì díky tomu je uvedená skupina dosud bohatým zdrojem nových taxonomických a floristických objevù v jinak botanicky velmi dobøe prozkoumaném støedoevropském prostoru. Prakticky ka dý rok je rozlišen jeden a nìkolik druhù sekce Ruderalia nových pro území ÈR a bì né jsou desítky a stovky nových nálezù pro dílèí fytochoriony. Postupný prùzkum jednotlivých regionù naší vlasti ji pøináší obrysy obrazù rozšíøení jednotlivých rozpoznaných mikrospecií. Ukazuje se, e ani rozšíøení tìchto úzce vymezených jednotek není bez ekologicko-geografických zákonitostí, které se projevují dokonce i v tak geograficky omezeném území jako je Èeská republika. Na rozdíl od vìtšiny skupin cévnatých rostlin støedoevropské kvìteny, kde ji jsou základní taxonomicko-chorologická data vìtšinou shromá dìna, u pampelišek sekce Ruderalia je tedy ona prospektorská èinnost právì nyní v plném bìhu, a to nejen u nás, ale i v nìkterých dalších zemích støední Evropy, zejména pak v Nìmecku a Polsku. Badatelùm vìnujícím se této èinnosti se naskýtá unikátní pøíle itost alespoò zèásti zakusit pocity prùkopníkù taxonomicko-chorologického výzkumu, ani by pøi tom museli opustit støední Evropu nebo podniknout cestu èasem zpìt do 19. století. Snad i díky tomu mù e být tato práce zajímavá nejen pro nìkolik specialistù, ale i pro mnohé zájemce z øad floristù, kteøí spoleènì s nimi pøinášejí výsledky výraznì obohacující znalosti o kvìtenì støední Evropy. Velká èást druhù nalézaných ve støední Evropì jsou mikrospecie popsané z jiných oblastí Evropy, nejèastìji ze skandinávských zemí a ze severozápadní Evropy, ale zèásti i z Pobaltí nebo Nìmecka. Právì ve Skandinávii a v severozápadní Evropì byl v první polovinì 20. století taxonomický výzkum apomiktických druhù sekce Ruderalia zapoèat. Od té doby bylo popsáno velké mno ství (stovky) druhù a nashromá dìno ohromné mno ství dat o rozšíøení tìchto pozoruhodných rostlin. Ukázalo se, e øada druhù dobøe známých napøíklad z Finska, Švédska èi Dánska zasahuje svým rozšíøením také do støední Evropy a mnohdy dokonce patøí k bì ným støedoevropským rostlinám. Je asi zákonité, e v první fázi výzkumu sekce Ruderalia u nás, kdy byla snaha pøedevším vyu ít a pøevzít zkušenosti zahranièních specialistù, znalcù severo- a západoevropských pampelišek, pøeva ovaly mezi rozpoznanými druhy právì ty, které jsou v severní a severozápadní Evropì ji dlouho známy a studovány (cf. Kirschner & Štìpánek 1995). Ve druhé fázi se dostává na øadu také garnitura druhù, jejich pøítomností se støedoevropský prostor od taraxakologicky vyspìlých zemí odlišuje. Z èásti se logicky jedná o druhy nové pro vìdu. Avšak existují i jiné

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 43: 67 110, 2008 69 pøípady: vedle druhù mezi taraxakology dobøe známých byly ze severní a západní Evropy popsány i nìkteré druhy, o kterých dlouho nebylo nebo dosud není známo prakticky nic více ne bylo uvedeno ve struèných protolozích jejich jmen pøi jejich vìdeckém popisu. Vìtší mno ství takovýchto pøípadù bylo zveøejnìno v padesátých a šedesátých letech minulého století v pracích Fina A. Railonsaly; mnohé jeho druhy byly dokonce popsané podle jediné nebo nìkolika málo dokladovaných rostlin, nezøídka pouze z jedné lokality. Nìkteré z tìchto taxonù se pozdìji podaøilo ztoto nit s druhy rozšíøenými i ve støední Evropì, vèetnì Èeské republiky (napø. Taraxacum acervatulum Rail., T. gentile Rail., T. hepaticum Rail., T. horridifrons Rail., T. porrigentilobatum Rail.), jiné dosud nebyly v pøírodì nikdy znovu nalezeny a identifikovány. Proè tomu tak je, osvìtluje informace o zpùsobu, jakým Railonsala pracoval a kde s oblibou materiál ke studiu sbíral: botanizoval nedlouho po 2. svìtové válce, èasto v bývalých nìmeckých vojenských táborech, a nezøídka zde nalézal druhy v tehdy ji pomìrnì velmi dobøe taraxakologicky probádaném Finsku neznámé. Je nanejvýš pravdìpodobné, e se alespoò zèásti jednalo o druhy do Finska zavleèené (snad se senem pro vojenské konì) právì ze støední Evropy, kde ovšem podrobnìjší taraxakologický výzkum tehdy ještì neprobíhal. Pøesto e pøesné rozšíøení vìtšiny druhù sekce Ruderalia je dosud málo známé, mnohé dosavadní poznatky se zdají svìdèit pro mo nost, e nìkteré Railonsalou z Finska popsané druhy mají svùj hlavní (resp. pùvodní) areál právì ve støední Evropì (cf. /Ollgaard 2003). V souèasnosti dokonèené zpracování sekce Ruderalia pro Kvìtenu ÈR nemohlo zdaleka postihnout celou druhovou rozmanitost této skupiny u nás. Neustále se hromadí další taxonomicko-chorologická data, která bude tøeba zpracovat a publikovat po vydání uvedeného díla nebo soubì nì s ním. Navíc v rámci zpracování rodu pro Kvìtenu ÈR není prostor pro zveøejnìní nìkterých dùle itých informací ani o ji nyní dostateènì prostudovaných mikrospeciích, které jsou v Kvìtenì zahrnuty. Jedná se o odkazy na dokladový materiál na nìm je zpracování zalo eno, o podrobnìjší charakteristiku alespoò významnìjších lokalit (napøíklad u vzácnìjších druhù) nebo o pøehledové mapky dosud známého rozšíøení tìchto taxonù. Pøedevším u taxonù nových pro vìdu nebo tìch pro vìdu takøíkajíc znovu objevených pova ujeme za velmi úèelné publikovat i obsáhlejší (resp. vyèerpávající) pøehled jejich známých lokalit i s konkrétními odkazy na herbáøové doklady, proto e se domníváme, e rozsah rozšíøení tìchto taxonù je jednou z jejich dùle itých charakteristik. Dolo ené bohatší zastoupení tìchto jednotek v pøírodì, èasto v širším geografickém prostoru, pak ukazuje nejen na u iteènost jejich rozpoznávání, ale do jisté míry i zaruèuje, e byly skuteènì nastudovány v širším rozsahu jejich pøírodní plasticity; navíc s tímto rozsahem se pøípadný zájemce mù e seznámit v pøíslušných herbáøových sbírkách. Výraznì se tím tedy sni uje riziko, e se tyto taxony stanou pouhým balastem v seznamu popsaných druhù, taxony, které v nìkterých pøípadech nakonec není schopen opakovanì identifikovat ani samotný autor jejich popisu, nato pak širší taraxakologická obec. Pøi našem prùzkumu pampelišek na území støední Evropy (pøedevším však Èeské republiky) bylo na øadì lokalit zjištìno 5 význaèných apomiktických mikrospecií sekce Ruderalia, které byly souèasným našim i zahranièním taraxakologùm neznámé. Tøi z tìchto

70 Trávníèek & Štìpánek: Nové druhy Taraxacum sect. Ruderalia ve støední Evropì druhù jsou taxony objevenými pro vìdu zcela nedávno (viz Trávníèek et al. 2008 v této práci lze nalézt jejich vyobrazení a komentáø k jejich taxonomickému postavení). Zbývající dva druhy byly sice ji platnì popsány pøed více ne 40 lety A. Railonsalou z jihozápadního Finska (území pøilehlého k Botnickému zálivu) nebyly však jeho následovníky poté rozeznávány nebo nalezeny. U všech tìchto pìti taxonù tedy platí, e byly zevrubnìji v pøírodì nastudovány a nyní. A právì publikace výsledku tohoto studia v podobì diagnostických poznámek, výètù známých a dolo ených lokalit, spolu s jejich vyobrazením a pøehlednou mapkou rozšíøení v Èeské republice a pøilehlých územích, je hlavním cílem tohoto pøíspìvku. Zároveò bychom na pøíkladu tìchto druhù chtìli v našem èlánku ukázat na jakou úroveò dospìlo v souèasnosti poznání taxonomicky kritické sekce Ruderalia u nás. Všech 5 ní e probíraných druhù rodu Taraxacum patøí z hlediska ekologického k mikrospeciím vázaným na obvyklá stanovištì zástupcù sekce Ruderalia. Mù eme se s nimi tedy pøevá nì setkat na mezofilních travnatých biotopech na více èi ménì antropicky ovlivòovaných a poloruderálních stanovištích. Nejèastìji je mù eme nalézt na loukách a pastvinách, v obecních trávnících, v sadech a zahradách, parcích, v travnatých lemech komunikací, v územích svého výskytu se vìtšinou nevyhýbají ani èásteènì sešlapávaným èi ruderalizovaným plochám nebo úhorùm a okrajím polí a polních cest. Lokality probíraných druhù zjištìné v Èeské republice jsou uspoøádány podle regionálnì-fytogeografického èlenìní ÈR (Skalický 1988), lokality z území Slovenska podle obdobného èlenìní Slovenska (Futák 1984). 1. Taraxacum clarum Kirschner, Štìpánek & Trávníèek, Preslia 80: 34 (2008). pampeliška pestrolistenná Taraxacum clarum je dosti nápadný druh sekce Ruderalia, pomìrnì dobøe rozlišitelný podle sivozelených (ojínìných), úzce, ale nápadnì bìlavì lemovaných, dolù sklonìných vnìjších zákrovních listenù, které se (zejména po odkvìtu) na špièkách výraznì vínovì zbarvují. Listy jsou vìtšinou jednoduše peøenoseèné, bez tmavých skvrn, obvykle pouze s 3 4 postranními úkrojky na ka dé stranì, na interlobiích zpravidla s 1 a nìkolika, více èi ménì nápadnými, zuby. Koncový úkrojek listù je nezøídka asymetrický, mnohdy ponìkud prodlou ený (delší ne široký) a uprostøed z ka dé strany zaškrcený nebo opatøený 1 èi 2 (protilehlými) záøezy. Øapíky jsou rù ové a svìtle rù ovofialové, úzce a støednì široce køídlaté. Taraxacum clarum je z hlediska svých rámcových stanovištních nárokù typickým støedoevropským zástupcem sekce Ruderalia. V rámci této skupiny patøí k druhùm hojnìjším spíše v teplejších oblastech a vzácným v chladných, resp. srá kovì nadbytkových územích. Druh je doposud známý z ÈR, kde se roztroušenì (nebo místy i hojnì) vyskytuje prakticky po celém území státu od planárního do submontánního stupnì (výškové maximum: Šumava, Korkusova Hu, ca 830 m). Vedle toho byla jedna lokalita nalezena na SZ Slovensku a jedna v SV Nìmecku. Dosud zaznamenané rozšíøení ukazuje obr. 1 (s výjimkou nìmecké lokality). Výskyt v dalších sousedních zemích (Rakousko a Polsko) je velmi pravdìpodobný.

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 43: 67 110, 2008 71 Obr. 1. Dosud známé rozšíøení Taraxacum clarum (vyjma lokality z Nìmecka). Fig. 1. Hitherto known distribution of Taraxacum clarum (except the locality from Germany). P ø e h l e d z a z n a m e n a n ý c h l o k a l i t ( v i z t é o b r. 1 ) Èeská republika 1. Doupovská pahorkatina: Kadaò, trávníky v lesoparku, ca 300 m n. m. (3. V. 2003 Trávníèek, OL). Kadaòská Jeseò, louka na J okraji obce, ca 380 m n. m. (3. V. 2003 Trávníèek, OL). Kojetín u Kadanì, louka u silnice 0,4 km SV od obce, ca 480 m n. m. (3. V. 2003 Trávníèek, OL). 2b. Podboøanská kotlina: Podboøany, trávníky v J èásti mìsta (22. IV. 1990 Štìpánek, PRA). Hlubany, louky na okraji obce, ca 330 m n. m. (12. V. 1991 Štìpánek, PRA). 3. Podkrušnohorská pánev: Drmaly, louka na JV okraji obce, 352 m n. m. (4. V. 2003 Trávníèek, OL). 4c. Úštìcká kotlina: Zimoø, trávníky a okraje silnice v obci (3. V. 2005 Trávníèek, OL). 5a. Dolní Poohøí: Brozany nad Ohøí, trávníky a okraje cest nedaleko mostu pøes Ohøi (3. V. 2006 Trávníèek, OL). 5b. Roudnické písky: Libotenice, louèka u SV okraje obce (3. V. 2006 Trávníèek, OL). 6. D bán: Kalivody, trávníky v okolí rybníka na Z okraji obce (16. V. 1985 Štìpánek, PRA). Doksy, louka u rybníka (J od rybníka) poblí JZ okraje obce (30. IV. 2004 Trávníèek, OL). 7a. Libochovická tabule: Podlusky, trávníky u mostu pøes potok Èepel ve støedu obce (3. V. 2006 Trávníèek, OL). Stradonice, trávníky ve støedu obce (3. V. 2006 Trávníèek, OL). 7b. Podøipská tabule: Nová Ves (u Veltrus), trávníky a okraje silnice v S èásti obce (3. V. 2006 Trávníèek, OL). 7c. Slánská tabule: Zemìchy u Kralup nad Vltavou, louèka V od silnice u S okraje obce (30. IV. 2004 Trávníèek, OL). Jarpice, louka S od silnice do obce Horní Kamenice pøi Z okraji obce (3. V. 2006 Trávníèek, OL). 7d. Bìlohorská tabule: Tachlovice, louka u potoka poblí JV okraje obce (30. IV. 2004 Trávníèek, OL). Svárov,

72 Trávníèek & Štìpánek: Nové druhy Taraxacum sect. Ruderalia ve støední Evropì louèka u Z okraje rybníka v obci (30. IV. 2004 Trávníèek, OL). 8. Èeský kras: Praha, Hluboèepy, louky v Prokopském údolí (8. V. 1995 Štìpánek, PRA). Praha, Klukovice, trávníky v obci, ca 320 m n. m. (1. V. 1989 Štìpánek, PRA, Taraxaca Exsiccata, no. 695). Tmaò, louka na levém bøehu Suchomastského potoka ca 300 400 m S od Havlíèkova Mlýna, ca 280 m n. m. (7. V. 2005 Štìpánek, PRA, PRC, no. det. 16593). Tmaò, louka u silnice mezi obcemi Konìprusy a Slavíky, u SSZ okraje lesa, ca 600 m Z od Havlíèkova Mlýna, ca 320 m n. m. (7. V. 2005 Štìpánek et al., PRA, no. det. 16619). Jarov, louka poblí høbitova na JZ okraji obce, ca 330 m n. m. (7. V. 2005 Štìpánek, PRA, PRC, no. det. 16614). Solopysky, louèky podél potoka v JV èásti obce (30. IV. 2004 Trávníèek, OL). Karlova Hu, louèka u SZ okraje vodní nádr e Suchomasty, V od obce (4. V. 2005 Trávníèek, OL). Sv. Jan pod Skálou, trávníky v obci (5. V. 1990, Štìpánek & Štìpánková, PRA). 9. Dolní Povltaví: Vodochody, trávníky Z od silnice v J èásti obce (1. V. 2004 Trávníèek, OL). Praha, Bohnice, trávník v parku 1,8 km V ( VSV) od eleznièní stanice Praha Sedlec (30. IV. 2005 Trávníèek, OL). Praha, Motol, trávníky na J svahu Motolského údolí, ca 300 m n. m. (24. et 27. IV. 1986, Štìpánek, PRA). 10a. Jenštejnská tabule: Praha, Ïáblice, Ïáblický vrch (Ládví, 358,9 m), louèky a úhory ve V èásti, 320 350 m n. m. (4. V. 2003 Štìpánek & Marek, PRA, no. det. 16578). Mìšice, trávníky a okraje cesty 1 km JJV od eleznièní stanice (1. V. 2004 Trávníèek, OL). Praha, Vinoø, trávník u silnice na Kbely poblí JZ okraje obce (30. IV. 2005 Trávníèek, OL). 10b. Pra ská kotlina: Kolodìje, trávníky u zámku v obci (1. V. 2004 Trávníèek, OL). 11a. Všetatské Polabí: Lobkovice u Neratovic, vlhká louka 1 km V od eleznièní stanice v Lobkovicích (1. V. 2004 Trávníèek, OL). Láznì Toušeò, trávník u køi ovatky 1,2 km SZ od eleznièní stanice, poblí samoty Kabelín (30. IV. 2005 Trávníèek, OL). Benátecká Vrutice, louka podél potoka nedaleko od JZ okraje obce (1. V. 2006 Trávníèek, OL). 11b. Podìbradské Polabí: Hradiš ko u Nymburka, travnatá hráz u stavidla na pravém bøehu Labe, SV od obce (29. IV. 2002 Trávníèek, OL). Bobnice, trávníky a okraje cest ve støedu obce (28. IV. 2006 Trávníèek, OL). 12. Dolní Pojizeøí: Mìlnická Vrutice, vlhké louky v aluviu Pšovky u Z okraje obce (1. V. 2004 Trávníèek, OL). Chotìtov, louèka u silnice do obce Høivno pøi JZ okraji obce (1. V. 2006 Trávníèek, OL). 13a. Ro ïalovická tabule: Bìlušice, louèka na J okraji obce (29. IV. 2002 Trávníèek, OL). Dlouhopolsko, louka mezi silnicí do obce ehuò a Dlouhopolským rybníkem u JZ okraje obce (28. IV. 2006 Trávníèek, OL). Doubravany, trávníky ve støedu obce (1. V. 2006 Trávníèek, OL). Rejšice, louka J od rybníka pøi JV okraji obce (1. V. 2006 Trávníèek, OL). 14a. Byd ovská pánev: Úlibice, vlhká louka u potoka 0,5 km ZJZ od osady Na Špici, JV od obce (5.V.2004 Trávníèek, OL). Popovice, louky u silnice na okraji obce (1. V. 2003 Trávníèek, OL). Roudnice, trávníky v obci (1. V. 2003 Trávníèek, OL). Chlumec nad Cidlinou, trávníky a okraje cest u silnice do obce Kladruby poblí mostu pøes Cidlinu (28. IV. 2006 Trávníèek, OL). 15b. Hradecké Polabí: Mokré, louèky u potoka Dìdina 1,5 km Z od obce (4. V. 2001 Trávníèek, OL). 15c. Pardubické Polabí: Svítkov, louka nedaleko eleznièní stanice (26. IV. 2002 Trávníèek, OL). Moravany, louky podél eleznice na Uhersko, 0,3 1,5 km od eleznièní stanice Moravany (26. IV. 2002 Trávníèek, OL). Chroustovice, louka 0,3 km SV od osady ilovice, JJZ od obce (28. IV. 2004 Trávníèek, OL). Mravín, louky na Z okraji obce (11. V. 1997 Trávníèek, OL). 20a. Buèovická pahorkatina: Køi anovice, louka u silnice na Rašovice (25. IV. 1998 Trávníèek, OL). Nesovice, vlhká louka v aluviu Litavy na okraji obce (3. V. 1997 Trávníèek, OL). 21a. Hanácká pahorkatina: Grygov, okraje cesty mezi eleznièní stanicí a pøírodní rezervací U Strejèkova lomu (25. IV. 2002 Trávníèek, OL). Grygov, pøírodní rezervace U Strejèkova lomu (28. IV. 2005 not. Trávníèek). Chvalkovice na Hané, trávník u silnice Døevnovice Ivanovice v obci (29. IV. 1999 Trávníèek, OL). 21b. Hornomoravský úval: Kojetín, u øeky Moravy (26. IV. 1999 Trávníèek, OL). Lobodice, louèky v lese 1,7 km JV od obce (1. V. 1997 Trávníèek, OL). Olomouc, ulice Šlechtitelù (29. IV. 1998 Trávníèek, OL). Olomouc, Šmeralova ulice (1995 Trávníèek, OL). Bolelouc, trávníky a okraje cesty pøi V okraji obce (27. IV. 2005 Trávníèek, OL). 25a. Krušnohorské podhùøí vlastní: Srní, louky u Z okraje obce (20. V. 2006 Trávníèek, OL). Výsluní, trávníky, louky a okraje cest v S èásti obce (21. V. 2006 Trávníèek, OL). Boleboø, louka u potoka blízko køi ovatky 0,6 km SZ od obce (21. V. 2006 Trávníèek, OL). 26. Èeský les: Èeská Kubice, louka 1 km JZ od eleznièní stanice (14. V. 2005 Trávníèek, OL). Nemanice, pastviny mezi silnicí a potokem 1 km

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 43: 67 110, 2008 73 JZ ( JJZ) od obce (14. V. 2005 Trávníèek, OL). Rybník, trávníky v obci (14. V. 2005 Trávníèek, OL). Krásné, louky a trávníky v obci, 670 690 m n. m. (17. V. 1997 Kirschner & Štìpánek, PRA). 27. Tachovská brázda: Chodov, pastvina u silnice na Výhledy 1,6 km JJZ od eleznièní stanice (14. V. 2005 Trávníèek, OL). 28a. Kynšperská vrchovina: Bøezová, trávník v obci (14.V.1985 Štìpánek, PRA). 28b. Kaòon Teplé: Stanovice, trávníky ve støedu obce (20. V. 2006 Trávníèek, OL). Horní Slavkov, louky u silnice 1,5 km SV od eleznièní stanice (20. V. 2006 Trávníèek, OL). 28d. Tou imská vrchovina: Klášter u Teplé, louky v údolí potoka Teplá u kláštera (15. V. 1992 Trávníèek, OL). Ne ichov, louky u silnice 0,5 1 km JZ od obce, ca 630 m n. m. (15. V. 1992 Trávníèek, OL). 28f. Svojšínská pahorkatina: Konstantinovy Láznì, trávníky a louky v parku v centru mìsta (14. V. 1993 Kirschner & Trávníèek, PRA, Taraxaca Exsiccata, no. 697). Konstantinovy Láznì, podél silnice a v mìstském parku (14. V. 1992 Trávníèek, OL). Konstantinovy Láznì, louka u SV okraje mìsta, u silnice smìrem na Novou Ves (15. V. 1992 Trávníèek, OL). Ostrov u Bezdru ic, louèka u potoka u silnice 1,2 km V ( VSV) od obce, ca 530 m n. m. (14. V. 1993 Trávníèek, OL). 28g. Sedmihoøí: Telice, trávníky u potoka v obci (14. V. 2005 Trávníèek, OL). 31a. Plzeòská pahorkatina vlastní: Klatovy, trávníky v parku u hlavní køi ovatky v JV èásti mìsta (13. V. 2005 Trávníèek, OL). 31b. Koubská kotlina: Maxov, trávníky ve støedu obce (14. V. 2005 Trávníèek, OL). 32. Køivoklátsko: Høedle, louky v okolí Stroupínského mlýna v údolí Stroupínského potoka, 290 310 m n. m. (8. V. 1998 Kirschner, /Ollgaard, Štìpánek & Trávníèek, PRA, PR, PRC). Nový Jáchymov, louka nad rybníkem, poblí silnice Karlov Nový Jáchymov, ca 750 m V od osady Karlov, ca 380 m n. m. (8. V. 1998 Kirschner, /Ollgaard, Štìpánek & Trávníèek, PRA, PR, PRC). Osada Brejl J od Nového Strašecí, louka v údolí potùèku V od osady, 350 m n. m. (12. V. 1983 /Ollgaard, Štìpánek & Kirschner, PRA). 33. Bran ovský hvozd: Mezholezy, pastvina u Z okraje obce, J od silnice do Kdynì (13. V. 2005 Trávníèek, OL). 34. Plánický høeben: Buršice, pastvina u silnice na Mladice 0,7 km SSV od obce (13. V. 2005 Trávníèek, OL). 35a. Holoubkovské Podbrdsko: Skoøice, pastviny u silnice na Trokavec 1 km JZ od obce (15. V. 2005 Trávníèek, OL). 35b. Hoøovická kotlina: Lá ovice, louka u rybníka pøi JV okraji obce (4. V. 2005 Trávníèek, OL). 35c. Pøíbramské Podbrdsko: Pøíbram, u silnice na SZ okraji mìsta (10. V. 1990 Štìpánek, PRA). Pøíbram, trávníky u silnice v Novém Podlesí (10. V. 1990 Štìpánek, PRA). Pøíbram, pøíkop silnice mezi osadami Nové Podlesí a Oseè (10. V. 1990 Štìpánek, PRA). Jince, louky u potoka 1,3 km SSZ od eleznièní stanice (4. V. 2005 Trávníèek, OL). 36a. Blatensko: Blatná, louky Z od silnice Blatná Blatenka, ca 0,6 1 km JJZ od zámku v Blatné (7. V. 1994 Štìpánek, PRA). 36b. Hora ïovicko: Komušín, louka pøi okraji osady, ca 490 m n. m. (2004 íla, herb. íla). 37e. Volyòské Pøedšumaví: Strakonice, trávníky v centru mìsta (7. V. 1994 Štìpánek, PRA). 37f. Strakonické vápence: Rovná, vlhké louky (pøírodní rezervace) poblí rybníka na SZ okraji obce (7. V. 1994 Trávníèek, OL). 39. Tøeboòská pánev: Turovec, louka Z od silnice na J okraji obce (9. V. 2004 Trávníèek, OL). Èervená Lhota, trávník u parkovištì v obci, 490 m n. m. (13. V. 2006 Trávníèek, OL). 41. Støední Povltaví: Sedlice, louka S od silnice na eliv u SZ okraje obce Sedlice (7. V. 2004 Trávníèek, OL). Pièín, louka u silnice do Kotenèic poblí JV okraje obce (4. V. 2005 Trávníèek, OL). Nový Knín, louka u obce Kozí Hory, ca 420 m n. m. (14. V. 1989 Štìpánek, PRA). Oseèany u Sedlèan, trávníky a okraje cesty poblí SV okraje obce (4. V. 2005 Trávníèek, OL). 42a. Sedlèansko-milevská pahorkatina: Uhøice, louèka u potoka poblí J okraje obce (8. V. 2004 Trávníèek, OL). 42b. Táborsko-vlašimská pahorkatina: Arneštovice, louka u potoka na JV okraji obce (7. V. 2004 Trávníèek, OL). Petrovice, louèka u rybníka (S od silnice) 1,7 km V ( VJV) od obce (8. V. 2004 Trávníèek, OL). Maršov, louka u silnice na Lom 0,4 km S od obce Maršov (9. V. 2004 Trávníèek, OL). 43a. Èertovo bøemeno: Alenina Lhota, louky V od silnice na Cunkov (8. V. 2004 Trávníèek, OL). 43b. Milièínská vrchovina: Horní Borek, louka J od silnice na Milièín JV od obce (8. V. 2004 Trávníèek, OL). 45a. Loveèkovické støedohoøí: Proboštov, pastvina u silnice na Rýdeè poblí JV okraje obce (3. V. 2005 Trávníèek, OL). 46a. Dìèínský Snì ník: Tisá, trávníky a okraje silnice ve støedu obce (21. V. 2006 Trávníèek, OL). 46c. Rù ovská tabule: Rù ová, trávníky v obci, 300 320 m n. m. (15. V. 1997 Bauer & Štìpánek, PRA). 46d. Jetøichovické skalní mìsto: Jetøichovice, louka u hospùdky Švýcarský dvùr (10. V. 1994 Härtel, Bauer & Štìpánek, PRA).

74 Trávníèek & Štìpánek: Nové druhy Taraxacum sect. Ruderalia ve støední Evropì 51. Polomené hory: Tupadly, louèka a trávníky Z od silnice na Mìlník pøi J okraji obce (3. V. 2005 Trávníèek, OL). Bukovec u Dubé, louka u potoka (u silnice) poblí JV okraje osady (3. V. 2005 Trávníèek, OL). 56e. Èervenokostelecké Podkrkonoší: Radeè, louka u silnice do obce Starý Rokytník, poblí høbitova 0,5 km S od obce (17. V. 2006 Trávníèek, OL). 57a. Bìlohradsko: Èervená Tøemešná, louka V od silnice 0,5 km JJV od køi ovatky v obci (5. V. 2004 Trávníèek, OL). 58b. Polická kotlina: Náchod, trávníky u rybníka u silnice do obce Dolní Radechová (17. V. 2006 Trávníèek, OL). 61a. Køivina: Rašovice, louky na JV okraji obce (4. V. 2001 Trávníèek, OL). 62. Litomyšlská pánev: Domoradice, louka u silnice v údolí 1 km JJV od obce (11. V. 1997 Trávníèek, OL). Sruby, louka u nadjezdu eleznice 1,5 km V ( VJV) od eleznièní stanice (11. V. 1997 Trávníèek, OL). 63a. ambersko: Ostrov, louka u silnice v JV èásti obce (6. V. 1999 Trávníèek, OL). 63f. Èeskotøebovský úval: Dlouhá Tøebová, louky u silnice 1 km JJV od eleznièní stanice (6. V. 2002 Trávníèek, OL). 64a. Prùhonická plošina: Prùhonice, louka pøed zámkem, ca 320 m n. m. (24. IV. 1989 Štìpánek, PRA, Taraxaca Exsiccata, no. 694). Prùhonice, trávníky v zahradì na V okraji obce nazývaném Chotobuz, ca 320 m n. m. (24. IV. 1989 Kirschner & Štìpánek, PRA; IV. 1998 Štìpánek, PRA). Prùhonice, trávníky v Z èásti obce (IV. 1989 Kirschner & Štìpánek, PRA). 64b. Jevanská plošina: Kostelec u Køí kù, louèka na J bøehu rybníka u JV okraje obce (4. V. 2005 Trávníèek, OL). 64c. Èernokostelecký perm: Mrzky, trávníky a okraje silnice pøi J okraji obce (1. V. 2006 Trávníèek, OL). 65. Kutnohorská pahorkatina: Bohouòovice I, travnatý sad vlevo od silnice na Hranice (29. IV. 2002 Trávníèek, OL). Ronov nad Doubravou, louka J od silnice na leby u Z okraje obce (28. IV. 2004 Trávníèek, OL). 66. Hornosázavská pahorkatina: Hostkovice, trávníky v obci (10. V. 2006 Trávníèek, OL). Hroznìtín, louka S od silnice do obce Tunochody (u statku) (10. V. 2006 Trávníèek, OL). Miøátky, louky J od silnice do obce Habry 1,3 km SZ ( ZSZ) od obce, u Jiøíkovského potoka (10. V. 2006 Trávníèek, OL). 67. Èeskomoravská vrchovina: Horní Pìna (u Jindøichova Hradce), louka 1,5 km J ( JJV) od obce mezi silnicí smìr Èímìø a lesem, 535 m n. m. (12. V. 2006 Trávníèek, OL). Nová Vèelnice, louka u zemìdìlského objektu pøi V okraji obce u silnice smìr Zdešov, 520 m n. m. (13. V. 2006 Trávníèek, OL). Obrataò, louka u silnice smìr Nechyba u J okraje obce, 600 m n. m. (13. V. 2006 Trávníèek, OL). Olešná u Pelhøimova, trávníky a okraje silnice v Z èásti obce (poblí potoka) (7. V. 2004 Trávníèek, OL). Èachnov u Hlinska, louky na V okraji lesa u JZ okraje obce, ca 650 m n. m. (17.V.1997 Trávníèek & Bureš, OL). Herálec, louka u silnice na Humpolec 1,2 km Z ( ZSZ) od obce (7. V. 2000 Trávníèek, OL). Nadìjov, louky na JV okraji obce (7. V. 2000 Trávníèek, OL). Popice u Jihlavy, louèka poblí lesa u silnice 0,7 km SSZ od obce (17. V. 2001 Trávníèek, OL). Štoky (u Jihlavy), louky u rybníkù u silnice 1,1 km S od obce (10. V. 2006 Trávníèek, OL). Rudolec u Polné, louka u lesa u silnice 0,7 km JZ od obce (17. V. 2001 Trávníèek, OL). Vyskytná u Pelhøimova, u silnice 0,8 km SZ od obce (17. V. 2001 Trávníèek, OL). 68. Moravské podhùøí Vysoèiny: Svitávka, louka mezi silnicí a eleznicí 0,5 km SZ od eleznièní stanice (18. V. 1996 Trávníèek, OL). 69a. eleznohorské podhùøí: Dolní Raškovice, louèka u potoka v obci (28. IV. 2004 Trávníèek, OL). Bílý Kùò, louka v údolí potoka 1 km VJV od obce (11. V. 1997 Trávníèek, OL). 69b. Seèská vrchovina: Kladno, louka u silnice Krouna Hlinsko na S okraji obce, ca 590 m n. m. (17. V. 1997 Trávníèek, OL). Trhová Kamenice, louka u silnice na dírec nad Doubravou na J okraji obce, ca 530 m n. m. (17. V. 1997 Trávníèek, OL). 70. Moravský kras: Rudice, louèka u lesa u silnice 0,6 km ZJZ od obce (15. V. 2001 Trávníèek, OL). 71b. Drahanská plošina: Køtiny, louky v údolí potoka poblí arboreta 2,5 km S od obce, ca 470 m n. m. (12. V. 1994 Trávníèek, OL). 71c. Drahanské podhùøí: Køtiny, louky podél silnice na Jedovnice u S okraje obce, ca 440 m n. m. (12. V. 1994 Trávníèek, OL). 72. Zábøe sko-unièovský úval: Tøeština, vlhké louky u samoty Háj, 2 km SZ od obce, ca 250 m n. m. (12. V. 1996 Trávníèek, OL). 73b. Hanušovická vrchovina: Bohdíkov, louka u silnice a eleznice do Rudy nad Moravou (16. V. 1996 Trávníèek, OL). Hrabenov, u potoka poblí silnièní zatáèky SZ od vrchu Háj (631 m) (16. V. 1996 Trávníèek, OL). Šumperk, trávníky poblí silnièních zatáèek SV od vrchu Háj (631 m), SZ od mìsta (16. V. 1996 Trávníèek, OL). Moravský Karlov, louky v horní èásti údolí potoka v SV èásti obce, JZ od vrchu Jeøábek (838 m) (19. V. 1999 Trávníèek, OL). 74a. Vidnavsko-osobla ská pahorkatina: Krásné Louèky, louèky podél eleznice do Krnova JJV od

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 43: 67 110, 2008 75 eleznièní stanice, ca 340 m n. m. (9. V. 1995 Trávníèek, OL). Liptaò, okraje silnice na Dívèí Hrad, ca 350 m n. m. (9. V. 1995 Trávníèek, OL). Vidnava, vlhká louka SV od obce, pøírodní rezervace Vidnavské louèky, ca 230 m n. m. (2. V. 1994 Trávníèek, OL). 74b. Opavská pahorkatina: Krnov, louèky podél eleznice na Krásné Louèky, poblí osady Chomý, 340 m n. m. (9. V. 1995 Trávníèek, OL). Štáblovice, trávníky u eleznièní stanice, ca 280 m n. m. (6. V. 1993 Trávníèek, OL). Štáblovice, louka v pøírodní rezervaci Hvozdnice, 0,5 km SV od eleznièní stanice, ca 280 m n. m. (6. V. 1993 Trávníèek, OL). Zábøeh, vlhká louka u JZ okraje obce, pøírodní rezervace Zábøe ské louky (6. V. 1992 Trávníèek, OL; 8. V. 1995 Trávníèek, OL). Kobeøice, louèka u silnice na Sudice, u S okraje obce (2. V. 1999 Trávníèek, OL). Píš, vlhká louka u køi ovatky na JZ okraji obce (2. V. 1999 Trávníèek, OL). Dìhylov, louka u SV okraje obce (1. V. 2002 Trávníèek, OL). Dolní Lhota, louèka u potoka poblí køi ovatky v J èásti obce (11. V. 2005 not. Trávníèek). 75. Jesenické podhùøí: Pohoø, trávníky a okraje silnice v J èásti obce (11. V. 2005 Trávníèek, OL). Hluboèec, kulturní louka poblí V okraje obce (11. V. 2005 Trávníèek, OL). 76a. Moravská brána vlastní: Lýsky, vlhké louky na levém bøehu Strhance 0,4 km SV od obce, ca 210 m n. m. (3. V. 1992 Trávníèek, OL). Lýsky u Pøerova, vlhké louky na pravém bøehu Strhance 0,5 km V od obce, ca 210 m n. m. (3. V. 1992 Trávníèek, OL). Fulnek, louka u potoka 2,1 km S ( SSZ) od eleznièní stanice, 0,5 km Z od samoty Hájek (11. V. 2005 Trávníèek, OL). 76b. Tršická pahorkatina: Krèmaò, louka v údolí Louèky 1 km S od obce, ca 240 m n. m. (8. V. 1993 Trávníèek, OL). Velký Újezd, vlhká louka 1,2 km Z od obce, ca 360 m n. m. (4. V. 1994 Trávníèek, OL). 77a. dánický les: Mouchnice, poblí rekreaèního objektu v údolí Kyjovky 2,4 km ZJZ od obce (1. V. 2001 Trávníèek, OL). 77c. Chøiby: Staré Hutì, louka u silnice u JZ okraje obce (6. V. 1997 Trávníèek, OL). 79. Zlínské vrchy: Pozdìchov, louka vpravo od silnice do Bratøejova (30. IV. 1998 Trávníèek, OL). 82. Javorníky: Francova Lhota, louky a pastviny u JZ okraje obce (30. IV. 1998 Trávníèek, OL). 83. Ostravská pánev: Dolní Lutynì, louka u potoka u osady Výšina J od obce (1. V. 2002 Trávníèek, OL). Šunychl, louèka u SV ( V) okraje obce (1. V. 2002 Trávníèek, OL). Studénka, u silnice poblí eleznice ZJZ od eleznièní stanice, ca 240 m n. m. (4. V. 1993 Kaplan, herb. Kaplan). Studénka, mìstské trávníky mezi eleznièní stanicí a viaduktem v J èásti mìsta, ca 230 m n. m. (4. V. 1993 Trávníèek, OL). 85. Krušné hory: Vysoká Pec, louky 0,3 km Z od kostela v obci (22. V. 2004 Trávníèek, OL). 86. Slavkovský les: Nová Ves (u Horního Slavkova), louka J od silnice (poblí køi ovatky) 1,5 km Z od samoty U Myslivny (Z od obce) (20. V. 2006 Trávníèek, OL). 87. Brdy: Planiny u Mirošova, louka pøi J okraji osady (15. V. 2005 Trávníèek, OL). Míšov, louka J od hlavní silnice poblí JZ okraje obce (15. V. 2005 Trávníèek, OL). 88a. Královský hvozd: Hojsova Strá, trávníky v okolí kostela v obci, ca 880 m n. m. (Štìpánek, Chán, Trávníèek & íla, 25. 26. V. 1996, PRA). elezná Ruda, Al bìtín, louka podél silnice, nedaleko hranièního pøechodu JZ od obce, 730 750 m n.m. (25. V. 1996 Štìpánek, Chán, Trávníèek & íla, PRA). 88d. Boubínsko sto ecká hornatina: Korkusova Hu, louka u silnice poblí obce, 846 m n. m. (11. V. 2002 íla, herb. íla). 88g. Hornovltavská kotlina: Horní Planá, osada Otice, trávníky v obci, 750 m n. m. (25. V. 1997 Štìpánek et al., PRA). Nová Pec, osada Bìlá, louka na SZ svahu vrchu (kóta 781,7) na SZ okraji osady, 700 770 m n. m. (18. V. 1998 Štìpánek, Chán & íla, PRA). 90. Jihlavské vrchy: Horní Dubenky, vlhká louka u silnice na Novou Ves na SV okraji obce, poblí samoty Olší (15. V. 1999 Trávníèek, OL). Sumrakov, louka nad rybníkem u SZ okraje obce (15. V. 1999 Trávníèek, OL). 91. ïárské vrchy: Mìlkovice, louka v aluviu potoka u silnice ïár nad Sázavou Nové Mìsto na Moravì na J okraji Koutního lesa 1 km SV od obce, ca 640 m n. m. (16. V. 1997 Bureš & Trávníèek, BRNU). Polnièka, louka u lesa u silnice na Raèín, S od samoty Na Zádi (20. V. 2001 Trávníèek, OL). 93c. Rýchory: Svoboda nad Úpou, osada Antonínovo Údolí, louka u silnice u lesa (21. V. 2003 Trávníèek, OL). 95b. Králická hornatina: Podlesí u Hanušovic, louky pod silnicí 2 km J od obce (19. V. 1999 Trávníèek, OL). 98. Nízký Jeseník: Lomnice, trávníky u eleznièní stanice, ca 600 m n. m. (30. V. 1992 Trávníèek, OL). 99a. Radhoš ské Beskydy: Prostøední Beèva, louèky podél zelenì znaèené turistické stezky 1 km SV od Hákovského vrchu (671 m), ca 550 m n. m. (16. V. 1993 Trávníèek, OL).

76 Trávníèek & Štìpánek: Nové druhy Taraxacum sect. Ruderalia ve støední Evropì Obr. 2. Taraxacum praestabile, habitus, herbáøový doklad, ulo eno v herbáøi OL (lokalita: Maxov u Doma lic); mìøítko = 5 cm. Fig. 2. Taraxacum praestabile, habitus, herbarium specimen, deposited in OL herbarium (locality: SW Bohemia, village of Maxov near Doma lice); scale bar = 5 cm.

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 43: 67 110, 2008 77 Slovensko 28. Západné Beskydy: Oravská Lesná, louèka mezi silnicí na Zákamenné a potokem Biela Orava (24. V. 2003 Trávníèek & Vašut, OL). Nìmecko Mecklenburg-Vorpommern: Neubrandenburg, Thurow, travnaté pole mezi obcí a jezerem (21. V. 1982 Doll & H. /Ollgaard, herb. H. /Ollgaard: H /O-82-329). 2. Taraxacum praestabile Rail. pampeliška pravidelná Taraxacum praestabile Rail. Arch. Soc. Zool.-Bot. Fenn. Vanamo 17: 164, 1962. Syn.: T. tumentifrons Rail. Ann. Bot. Fennici 1: 144, 1964. Po stránce morfologické patøí tento druh k nepøíliš nápadným zástupcùm sekce Ruderalia. Vyznaèuje se obvykle bohatými rù icemi jasnì a trochu našedle zelených, jen slabì chlupatých listù bez výraznìjších skvrn. Èepel listù je zpravidla pomìrnì široká (2,6 3,6 delší ne široká), jednoduše peøenoseèná ve zøetelnì rozlišené úkrojky a interlobia, obvykle bez nápadnìjších zubù nebo záøezù. Koncový úkrojek listové èepele je støednì velký nebo a dosti velký, obvykle trojúhelníkovitý a trojúhelníkovitì pøilbovitý. Postranních úkrojkù je nejèastìji 4 6 na ka dé stranì, obvykle jsou ostøe špièaté, rovnová nì odstálé nebo jen velmi mírnì šikmo dolù smìøující. Interlobia jsou nezvlnìná, zpravidla zøetelnì tmavì lemovaná, jinak však vìtšinou nezbarvená; støední ilka listu je jen v dolní tøetinì rù ovofialovì zbarvená. Øapík je v dolní èásti úzce, výše a široce køídlatý, velmi pozvolna v èepel pøecházející, dosti výraznì svìtle rù ovì fialový. Úbory jsou velké, (4,5 )5,0 6,0 cm v prùmìru. Vnìjší zákrovní listeny jsou vejèitì kopinaté, šikmo dolù sklonìné a dolù svìšené, mnohdy esovitì prohnuté, jinak ± ploché, nezkroucené, na líci pomìrnì svìtle zelené, trochu ojínìné, po odkvìtu zelené nebo slabì hnìdoèervenì nabìhlé, s úzkým, avšak pomìrnì zøetelným, bìlavým lemem. Taraxacum praestabile je vzhledovì dosti podobné druhùm T. crassum H. /Ollg. & Trávníèek a T. hepaticum, které oba patøí k bì ným støedoevropským druhùm pampelišek. Od obou tìchto taxonù se odlišuje listovým øapíkem velmi znenáhla pøecházejícím v èepel (to je patrné zejména u vnìjších listù) a výraznìji bìlavì lemovanými vnìjšími zákrovními listeny; z hlediska postavení tìchto listenù je T. praestabile intermediární mezi obìma uvedenými porovnávanými druhy u T. hepaticum jsou listeny nepravidelnì dolù svìšené nebo nìkteré a pod úbor ohnuté, u T. crassum bývají obvykle jen mírnì šikmo dolù smìøující nebo jsou témìø rozestálé. Od T. crassum se druh dále ještì odlišuje tmavšími listy, v interlobiích nezvlnìnými a vnìjšími listeny ménì výraznì bìlavì ojínìnými, od tmavolistého druhu T. hepaticum se liší naopak svìtlejšími listy a interlobii zpravidla bez výraznìjšího tmavého zabarvení. Pojednávaný druh byl na území ÈR nalézán a studován v pøírodì na øadì lokalit v posledních asi 7 8 letech a nejprve pova ován za druh nový pro vìdu. S pomocí pøedního evropského znalce rodu Taraxacum, H. /Ollgaarda, se podaøilo tento taxon nejprve ztoto nit s popsaným, do nedávné doby však prakticky neznámým druhem T. praestabile Rail. (cf.

78 Trávníèek & Štìpánek: Nové druhy Taraxacum sect. Ruderalia ve støední Evropì Obr. 3. Taraxacum praestabile, habitus, herbáøový doklad, ulo eno v herbáøi OL (lokalita: Vilémov u Kadanì); mìøítko = 5 cm. Fig. 3. Taraxacum praestabile, habitus, herbarium specimen, deposited in OL herbarium (locality: NW Bohemia, village of Vilémov near Kadaò); scale bar = 5 cm.

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 43: 67 110, 2008 79 Railonsala 1962). Jak ukazuje materiál nashromá dìný pøedevším z území ÈR, T. praestabile je druhem znaènì plastickým v utváøení listové èepele. Rostliny, které se nejvíce podobají morfotypu tvoøícímu typový materiál jména, mají spíše ni ší poèet postranních úkrojkù, které jsou pomìrnì široké, kratší interlobia a koncový úkrojek s horními okraji èasto konvexními, pøípadnì mírnì esovitì prohnutými. Takovéto rostliny (viz obr. 2) nejsou v populacích druhu u nás pøíliš hojné. Lze øíci, e druhý extrém v plasticitì utváøení listù pøedstavuje morfotyp s vìtším poètem u ších postranních úkrojkù, delšími interlobii a koncovým úkrojkem s konkávními horními okraji (viz obr. 3). Tento typ, v populacích u nás ještì vzácnìjší, byl podle našeho zjištìní rovnì popsán A. Railonsalou, a to o 2 roky pozdìji ne T. praestabile (Railonsala 1964), pod druhovým jménem T. tumentifrons. Druh T. praestabile pøi jeho popisu uvádí Railonsala pouze z jediné lokality (= lokality holotypu) z okolí obce Kaskinen na pobøe í Botnického zálivu v jihozápadním Finsku. Taraxacum tumentifrons je v protologu jména zmínìno ze 3 lokalit, z nich jedna le í také v blízkosti zmínìné obce Kaskinen a další 2 se nacházejí rovnì na pobøe í Botnického zálivu. Mìli jsme mo nost shlédnout jednak originální materiál (3 herbáøové listy) vztahující se ke jménu T. praestabile, který je ulo ený v herbáøi v Helsinkách (H), a dále holotypus jména T. tumentifrons (z okolí obce Kristiina) a nìkteré paratypy tohoto jména 3 herbáøové listy s rostlinami pocházejícímu z okolí obce Vaasa (vše H). Všechny doklady podle našeho názoru patøí k jednomu druhu, jeho starší jméno zde pou íváme. Dlu no ještì dodat, e T. praestabile je v ÈR nejhojnìji zastoupeno morfotypy stojícími znakovì mezi 2 výše probíranými a pùvodnì jako 2 samostatné druhy popsanými typy (viz napø. obr. 4). Druh Taraxacum praestabile byl nalezen na èetných lokalitách (viz obr. 6) na území Èeské republiky, a to jak v Èechách tak na Moravì. Podle dosavadních zjištìní se vyskytuje roztroušenì od planárního po montánní, vz. a supramontánní, stupeò (nejvýše polo ená lokalita byla dosud zjištìna na Šumavì u osady Nové Hutì v nadmoøské výšce asi 1040 m). Údaje o výskytu T. praestabile dosud chybìjí pøedevším z území Èeskomoravské vrchoviny (s výjimkou její nejzápadnìjší èásti), pomìrnì vzácnì roste pravdìpodobnì na severovýchodní a východní Moravì; prozatím nejvìtší frekvence výskytu byla zaznamenána v jihozápadních Èechách, kde se tento taxon zdá být dosti hojný. Vedle území ÈR byl druh doposud ve støední Evropì zjištìn na jedné lokalitì na západním a jedné na støedním Slovensku (viz ní e). Vzhledem k charakteru rozšíøení T. praestabile na území ÈR lze pøedpokládat jeho výskyt i v dalších sousedních územích støedoevropského prostoru. P ø e h l e d z a z n a m e n a n ý c h l o k a l i t ( v i z t a k é o b r. 6 ) Èeská republika 2a. atecké Poohøí: Vilémov, louka a zarùstající pole u høbitova na J okraji obce, 320 m n. m. (3. V. 2003 Trávníèek, OL). 4a. Lounské støedohoøí: Tøebenice, travnaté zahrady 0,8 km JZ od eleznièní stanice (poblí osady Kololeè) (3. V. 2006 Trávníèek, OL). 4c. Úštìcká kotlina: Zimoø, trávníky a okraje silnice v obci (3. V. 2005 Trávníèek, OL). 6. D bán: Ledce, trávníky na okraji obce 0,4 km V od kostela v obci (30. IV. 2004 Trávníèek, OL). 7c. Slánská tabule: Zemìchy (u Kralup nad Vltavou), louèka V od silnice na S okraji obce (30. IV. 2004 Trávníèek, OL). 7d. Bìlohorská tabule: Tachlovice, louka u potoka poblí JV okraje

80 Trávníèek & Štìpánek: Nové druhy Taraxacum sect. Ruderalia ve støední Evropì Obr. 4. Taraxacum praestabile, habitus, herbáøový doklad, ulo eno v herbáøi OL (lokalita: Mezholezy u Kdynì); mìøítko = 5 cm. Fig. 4. Taraxacum praestabile, habitus, herbarium specimen, deposited in OL herbarium (locality: SW Bohemia, village of Mezholezy near Kdynì); scale bar = 5 cm.

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 43: 67 110, 2008 81 obce (30. IV. 2004 Trávníèek, OL). 8. Èeský kras: Karlova Hu, louèka u SZ okraje vodní nádr e Suchomasty (V od obce) (4. V. 2005 Trávníèek, OL). 9. Dolní Povltaví: Vìtrušice, okraje silnice na SV okraji obce (1. V. 2004 Trávníèek, OL). Vodochody, trávníky Z od silnice v J èásti obce (1. V. 2004 Trávníèek, OL). 10a. Jenštejnská tabule: Mìšice, trávníky a okraje silnice 1 km JJV od eleznièní stanice (1. V. 2004 Trávníèek, OL). 11b. Podìbradské Polabí: Libice nad Cidlinou, louka mezi Èerveným jezerem a Leknínovou tùní v Libickém luhu 0,5 km ZSZ od hájovny Doudìrka (2004 Rydlo, ROZ). 12. Dolní Pojizeøí: Pøedmìøice nad Jizerou, louèka S od silnice do obce Tuøice (1. V. 2006 Trávníèek, OL). 13a. Ro ïalovická tabule: Dlouhopolsko, louka mezi silnicí do obce ehuò a Dlouhopolským rybníkem u JZ okraje obce (28. IV. 2006 Trávníèek, OL). 14a. Byd ovská pánev: Roudnice, trávníky v obci (1. V. 2003 Trávníèek, OL). 15a. Jaromìøské Polabí: Starý Ples, louky u silnice pøi V okraji obce (4. V. 2001 Trávníèek, OL). 15c. Pardubické Polabí: Svítkov, louka u eleznièní stanice (26. IV. 2002 Trávníèek, OL). 18a. Dyjsko-svratecký úval: Prušánky, trávníky v obci nedaleko koupalištì v SV èásti obce (27. IV. 2003 Trávníèek, OL). 19. Bílé Karpaty stepní: Nivnice, trávníky v parèíku na bøehu Nivnièky v JZ èásti obce (25. IV. 2000 Trávníèek, OL). 21a. Hanácká pahorkatina: Kelèice, V èást obce (29. IV. 1999 Trávníèek, OL). 21b. Hornomoravský úval: Vlkoš, louka u lesa 2 km Z ( ZJZ) od kostela v obci (28. IV. 2005 Trávníèek, OL). Záhlinice, louky 1 km JZ od obce (24. IV. 2000 Trávníèek, OL). Tovaèov, trávníky a louky v JV èásti mìsta (26. IV. 2004 Trávníèek, OL). 25a. Krušnohorské podhùøí vlastní: Jáchymov, louky a okraje cesty smìr Mariánská 1,5 km ZJZ od støedu mìsta (poblí parkovištì u køi ovatky) (20. V. 2006 Trávníèek, OL). Výsluní, trávníky, louky a okraje cest v S èásti obce (21. V. 2006 Trávníèek, OL). 26. Èeský les: Èeská Kubice, louka 1 km JZ od eleznièní stanice (14. V. 2005 Trávníèek, OL). Nemanice, pastviny mezi silnicí a potokem 1 km JZ ( JJZ) od obce (14. V. 2005 Trávníèek, OL). Rybník, trávníky v obci (14. V. 2005 Trávníèek, OL). 27. Tachovská brázda: Chodov, pastvina u silnice na Výhledy 1,6 km JJZ od eleznièní stanice (14. V. 2005 Trávníèek, OL). 28b. Kaòon Teplé: Stanovice, trávníky ve støedu obce (20. V. 2006 Trávníèek, OL). Horní Slavkov, louky u silnice 1,5 km SV od eleznièní stanice (20. V. 2006 Trávníèek, OL). 28g. Sedmihoøí: Telice, trávníky u potoka v obci (14. V. 2005 Trávníèek, OL). 31a. Plzeòská pahorkatina vlastní: Klatovy, trávníky v parku poblí hlavní køi ovatky v JV èásti mìsta (13. V. 2005 Trávníèek, OL). 31b. Koubská kotlina: Maxov, trávníky ve støedu obce (14. V. 2005 Trávníèek, OL). 33. Bran ovský hvozd: Mezholezy, pastvina u Z okraje obce, J od silnice do Kdynì (13. V. 2005 Trávníèek, OL). Hluboká, trávník ve støedu obce (13. V. 2005 Trávníèek, OL). 34. Plánický høeben: Buršice, pastviny u silnice na Mladice 0,7 km SSV od obce (13. V. 2005 Trávníèek, OL). 35c. Pøíbramské Podbrdsko: Jince, louky u potoka 1,3 km SSZ od eleznièní stanice ( 4. V. 2005 Trávníèek, OL). 37e. Volyòské Pøedšumaví: Ptákova Lhota, v obci, 814 m n. m. (10. V. 2003 íla, herb. íla). 37g. Libínské Pøedšumaví: Zbytiny, na J okraji obce, 808 m n. m. (12. V. 2002 íla, herb. íla) 37i. Chvalšinské Pøedšumaví: Ktiš, u okraje lesa poblí silnice na Smìdeè, 787 m n. m. (12. V. 2002 íla, herb. íla). 42b. Táborsko vlašimská pahorkatina: Arneštovice, louka u potoka poblí JV okraje obce (7. V. 2004 Trávníèek, OL). Petrovice, louèka u rybníka (S od silnice) 1,7 km V ( VJV) od obce (8. V. 2004 Trávníèek, OL). 56b. Jilemnické Podkrkonoší: Horní Lánov, trávníky a okraje silnice v obci (17. V. 2004 Trávníèek, OL). Vrchlabí, vlhká louka J od silnice do Valteøic, S od rybníka (17. V. 2004 Trávníèek, OL). 56e. Èervenokostelecké Podkrkonoší: Radeè, louka u silnice do obce Starý Rokytník, poblí høbitova 0,5 km S od obce (17. V. 2006 Trávníèek, OL). 61b. Týniš ský úval: Rajec, louky pøi silnici Z od obce (2. V. 2000 Trávníèek, OL). 63i. Høebeèovská vrchovina: Dìtøichov, trávník u silnice ve V èásti obce zvané Víska (6. V. 1999 Trávníèek, OL). 63l. Malá Haná: Úsobrno, trávníky v J èásti obce (15. V. 2001 Trávníèek, OL). 65. Kutnohorská pahorkatina: Ronov nad Doubravou, louka J od silnice na leby pøi Z okraji obce (28. IV. 2004 Trávníèek, OL). 66. Hornosázavská pahorkatina: Babice, louky podél Sázavy pøi V okraji obce (10. V. 2006 Trávníèek, OL). Vilémovice, louky u potoka 0,5 km J od obce (10. V. 2006 Trávníèek, OL). Hostkovice, trávníky v obci (10. V. 2006 Trávníèek, OL). Hroznìtín, louka S od silnice do obce Tunochody (u statku) (10. V. 2006 Trávníèek, OL). Miøátky, louky J od silnice do obce Habry 1,3 km SZ ( ZSZ) od obce, u Jiøíkovského potoka (10. V. 2006 Trávníèek, OL). 67. Èeskomoravská vrchovina: Františkov u Mladé Vo ice, louka u rybníka poblí S okraje obce (8. V.

82 Trávníèek & Štìpánek: Nové druhy Taraxacum sect. Ruderalia ve støední Evropì Obr. 5. Taraxacum praestabile, a kvetoucí úbor, b odkvétající úbor (lokalita: Stolany u Chrudimi); mìøítko = 1 cm. Fig. 5. Taraxacum praestabile, a flowering capitulum, b capitulum at the end of flowering (locality: E Bohemia, village Stolany near Chrudim); scale bar = 1 cm. 2004 Trávníèek, OL). Horní Pìna (u Jindøichova Hradce), louka 1,5 km J ( JJV) od obce mezi silnicí smìr Èímìø a lesem, 535 m n. m. (12. V. 2006 Trávníèek, OL). Dìbolín, trávník u silnice smìr Jindøichùv Hradec pøi V okraji obce, 510 m n. m. (12. V. 2006 Trávníèek, OL). Polesí (u Poèátkù), louka pøi silnici smìr Bìlá 1,2 km S od obce, 690 m n. m. (13. V. 2006 Trávníèek, OL). Pelec (u Kamenice nad Lipou), trávník kolem návesního rybníka v osadì, 660 m n. m. (13. V. 2006 Trávníèek, OL). Svatava (u Èernovic), trávníky v Z èásti obce, 640 m n. m. (13. V. 2006 Trávníèek, OL). Obrataò, louka u silnice smìr Nechyba u J okraje obce, 600 m n. m. (13. V. 2006 Trávníèek, OL). 69a. eleznohorské podhùøí: Stolany, pastvina u silnice 0,2 km S od rybníka v obci (28. IV. 2004 Trávníèek, OL). 69b. Seèská vrchovina: Košinov, louky v nivì Èerného potoka vpravo od silnice do Chlumu, 0,5 km Z od obce (9. V. 2002 Trávníèek & Bureš, OL). 71b. Drahanská plošina: Malé Hradisko, louka u zatáèky silnice pøi JV okraji obce (17. V. 2001 Trávníèek, OL). 71c. Drahanské podhùøí: Zelená Hora, louèka mezi silnicí a lesem 0,4 km JV od osady Kotáry, SSZ od obce (29. IV. 1999 Trávníèek, OL). Podivice, louèka u potoka 0,7 km V od obce, u silnice (29. IV. 1999 Trávníèek, OL). 72. Zábøe sko-unièovský úval: Bøezce, trávníky v obci (29. IV. 2001 Trávníèek, OL). Šumvald, louka pøi S okraji Šumvaldského rybníka (29. IV. 2001 Trávníèek, OL). 73b. Hanušovická vrchovina: Dolní Hedeè, louky v okolí silnice do Horní Orlice pøi J okraji obce (19. V. 1999 Trávníèek, OL). 76a. Moravská brána vlastní: Prusy, louka mezi silnicí Pøerov Døevohostice a rybníkem 0,7 km SSZ od obce (27. IV. 2000 Trávníèek, OL). Sušice, louka na svahu nad silnicí 0,2 km SV od osady Kudlov (27. IV. 2000 Trávníèek, OL). 77b. Litenèické vrchy: Nítkovice, trávníky u køi ovatky v obci (1. V. 2001 Trávníèek, OL). Troubky, louèka u køi ovatky pøi V okraji obce (1. V. 2001 Trávníèek, OL).

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 43: 67 110, 2008 83 Obr. 6. Dosud známé rozšíøení Taraxacum praestabile ve støední Evropì. Fig. 6. Hitherto known distribution of Taraxacum praestabile in Central Europe. 84a. Beskydské podhùøí: Trojanovice, louky pøi silnici ca 2,3 km ZJZ ( Z) od hlavní køi ovatky v S èásti obce, v osadì Buzkovice (4. V. 2000 Trávníèek, OL). 85. Krušné hory: Rudné, louky 0,3 km Z od kostela v obci (22. V. 2004 Trávníèek, OL). Pøebuz, pastviny a okraje silnice poblí kostela v obci (22. V. 2004 Trávníèek, OL). Hora Svatého Šebestiána, trávníky a okraje cest v SV èásti obce (21. V. 2006 Trávníèek, OL). 86. Slavkovský les: Nová Ves (u Horního Slavkova), louka J od silnice (poblí køi ovatky) 1,5 km Z od samoty U Myslivny (Z od obce) (20. V. 2006 Trávníèek, OL). 87. Brdy: Planiny u Mirošova, louka u J okraje osady (15. V. 2005 Trávníèek, OL). Míšov, louka J od hlavní silnice u JZ okraje obce (15. V. 2005 Trávníèek, OL). 88b. Šumavské plánì: Nové Hutì, na S okraji obce, 1040 m n. m. (11. V. 2002 íla, herb. íla). Dobrá Voda u Hartmanic, louka pøi silnièce 2 km JJV od obce, ca 980 m n.m. (19. V. 2002 Trávníèek, OL). Dobrá Voda u Hartmanic, louka 2 km Z od osady, poblí samoty Rovina, J od silnice (19. V. 2002 Trávníèek, OL). 88d. Boubínsko sto ecká hornatina: Kubova Hu, trávníky v obci, ca 1000 m n. m. (18. V. 2002 Trávníèek, OL). Hliništì, louka S od silnice smìr Èeské leby pøi okraji lesa, 2,5 km JJV od osady, ca 840 m n. m. (18. V. 2002 Trávníèek, OL). 88g. Hornovltavská kotlina: Zátoò, louky pøi okraji lesa 1 km JV od osady, ca 800 m n. m. (18. V. 2002 Trávníèek, OL). Horní Vltavice, louka V od silnice smìr Volary, 1,5 km JJV od obce, ca 800 m n. m. (18. V. 2002 Trávníèek, OL). 89. Novohradské hory: Malonty, louka ca 0,4 km S od i kova vrchu (714 m), ca 690 m n. m. (7. V. 2002 M. Lepší, CB). Meziøíèí u Malont, louky na pravém bøehu Pohoøského potoka V od osady, ca 760 m n. m. (7. V. 2002 M. Lepší, CB). 91. ïárské vrchy: Polnièka, louka u lesa, u silnice do Raèína S od samoty Na Zádi (20. V. 2001 Trávníèek, OL). Snì né, louka vpravo od silnice do Køi ánek, 1,5 km SSZ od obce (20. V. 2001 Trávníèek, OL). Hluboká,