Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 30.09.2016 Senioři v Karlovarském kraji - 2015 Krajská správa Českého statistického úřadu v Karlových Varech 2015 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-204409 Dílo je chráněno podle autorského zákona č. 121/2000 Sb. Další dokumenty můžete najít prostřednictvím vyhledávacího rozhraní nusl.cz.
SENIOŘI V KARLOVARSKÉM KRAJI - 2015 Lidé a společnost Karlovy Vary, 30. 10. 2015 Kód publikace: 330139-15 Č. j.: 10 / 2015 7501 Zpracoval: Krajská správa Českého statistického úřadu v Karlových Varech Ředitel odboru: Jaroslava Šenitková Kontaktní osoba: Martina Soukupová, e-mail: martina.soukupova@czso.cz Český statistický úřad, Karlovy Vary, 2015
Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na stránkách ČSÚ na internetu: www.czso.cz KONTAKTY V ÚSTŘEDÍ Český statistický úřad Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 tel.: 274 051 111 www.czso.cz Oddělení informačních služeb tel.: 274 052 648, 274 052 304, 274 052 451 e-mail: infoservis@czso.cz Prodejna publikací ČSÚ tel.: 274 052 361 e-mail: prodejna@czso.cz Evropská data (ESDS), mezinárodní srovnání tel.: 274 052 347, 274 052 757 e-mail: esds@czso.cz Ústřední statistická knihovna tel.: 274 052 361 e-mail: knihovna@czso.cz INFORMAČNÍ SLUŽBY V REGIONECH Hl. m. Praha Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 tel.: 274 052 673, 274 054 223 e-mail: infoservispraha@czso.cz www.praha.czso.cz Středočeský kraj Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 tel.: 274 054 175 e-mail: infoservisstc@czso.cz www.stredocesky.czso.cz České Budějovice Žižkova 1, 370 77 České Budějovice tel.: 386 718 440 e-mail: infoserviscb@czso.cz www.cbudejovice.czso.cz Plzeň Slovanská alej 36, 326 64 Plzeň tel.: 377 612 108, 377 612 249 e-mail: infoservisplzen@czso.cz www.plzen.czso.cz Karlovy Vary Sportovní 28, 360 01 Karlovy Vary tel.: 353 114 529, 353 114 525 e-mail: infoserviskv@czso.cz www.kvary.czso.cz Ústí nad Labem Špálova 2684, 400 11 Ústí nad Labem tel.: 472 706 176, 472 706 121 e-mail: infoservisul@czso.cz www.ustinadlabem.czso.cz Liberec nám. Dr. Edvarda Beneše 585/26, 460 01 Liberec 1 tel.: 485 238 811 e-mail: infoservislbc@czso.cz www.liberec.czso.cz Hradec Králové Myslivečkova 914, 500 03 Hradec Králové 3 tel.: 495 762 322, 495 762 317 e-mail: infoservishk@czso.cz www.hradeckralove.czso.cz Pardubice V Ráji 872, 531 53 Pardubice tel.: 466 743 480, 466 743 418 e-mail: infoservispa@czso.cz www.pardubice.czso.cz Jihlava Ke Skalce 30, 586 01 Jihlava tel.: 567 109 062, 567 109 080 e-mail: infoservisvys@czso.cz www.jihlava.czso.cz Brno Jezuitská 2, 601 59 Brno tel.: 542 528 115, 542 528 105 e-mail: infoservisbrno@czso.cz www.brno.czso.cz Olomouc Jeremenkova 1142/42, 772 11 Olomouc tel.: 585 731 516, 585 731 509 e-mail: infoservisolom@czso.cz www.olomouc.czso.cz Zlín tř. Tomáše Bati 1565, 761 76 Zlín tel.: 577 004 931, 577 004 935 e-mail: infoservis-zl@czso.cz www.zlin.czso.cz Ostrava Repinova 17, 702 03 Ostrava tel.: 595 131 230, 595 131 232 e-mail: infoservis_ov@czso.cz www.ostrava.czso.cz ISBN 978-80-250-2658-8 Český statistický úřad, Karlovy Vary, 2015
Obsah Úvod... 5 Shrnutí hlavních poznatků... 6 1. Demografické charakteristiky populace seniorů... 7 Vývoj počtu seniorů, změny věkové struktury, index stáří... 7 Rodinný stav, národnost, víra... 9 Dlouhodobá migrace, stěhování... 13 Úmrtnost, příčiny smrti, naděje dožití... 16 Projekce obyvatelstva... 18 2. Vzdělanost a ekonomická aktivita seniorů... 21 Vzdělanost... 21 Míra ekonomické aktivity podle pohlaví a věku (VŠPS)... 22 Zaměstnaní podle postavení v zaměstnání, odvětví činnosti a hlavních tříd zaměstnání... 23 3. Domácnosti a bydlení seniorů... 27 Struktura domácností... 27 Domácnosti jednotlivců... 28 Bydlení seniorů... 30 4. Zdravotní péče... 33 Zdravotní stav... 33 Hospitalizovaní (nemocnice, LDN, hospice)... 35 Geriatrická péče... 38 Domácí zdravotní péče... 39 5. Důchody a sociální služby... 42 Důchodci, důchody... 42 Pobytové sociální služby... 44 Pečovatelská služba... 46 6. Aktivity seniorů... 47 Kandidáti a zvolení zastupitelé ve volbách do zastupitelstev obcí 2014... 47 Senioři a informační technologie... 51 Celoživotní vzdělávání (univerzity 3. věku apod.)... 52 7. Institucionální péče o seniory... 53 Rada vlády pro seniory a stárnutí populace... 53 Péče o seniory v regionu (krajské dokumenty zaměřené na péči o seniory)... 53 Seznam přílohových tabulek Kartogramy Senioři v Karlovarském kraji 2015 3
Seznam přílohových tabulek Mezikrajské srovnání základních ukazatelů Srovnání základních ukazatelů mezi správními obvody obcí s rozšířenou působností Karlovarského kraje Dlouhodobý vývoj Karlovarského kraje - obyvatelstvo a ekonomická aktivita Dlouhodobý vývoj Karlovarského kraje - sociální péče a zdravotnictví Srovnání základních ukazatelů mezi okresy Karlovarského kraje Obyvatelstvo Karlovarského kraje podle pohlaví, věku a okresů k 31. 12. 2005 a 2014 Zemřelí muži podle vybraných příčin smrti v Karlovarském kraji v roce 2014 Zemřelé ženy podle vybraných příčin smrti v Karlovarském kraji v roce 2014 Základní výsledky projekce obyvatelstva Karlovarského kraje Kartogramy Obyvatelé ve věku 65 a více let podle obcí a SO ORP Karlovarského kraje k 31. 12. 2014 Obyvatelé ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů k 31. 12. 2014 Osoby ve věku 60 a více let na 100 osob ve věku 20 59 let podle SO ORP a krajů k 31. 12. 2014 Věřící obyvatelé ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Rodáci ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Naděje dožití mužů ve věku 65 let podle SO ORP v období 2010 2014 Naděje dožití žen ve věku 65 let podle SO ORP v období 2010 2014 Změna podílu osob ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů mezi 31. 12. 2004 a 31. 12. 2014 Obyvatelstvo se středoškolským s maturitou a vyšším vzděláním ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 (ze zjištěných hodnot) Zaměstnanost seniorů ve věku 60 64 let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Zaměstnanost seniorů ve věku 65 69 let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Pracující důchodci ve věku 60 69 let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Pracující důchodci ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Úplné rodiny v čele s osobou ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Osoby žijící samostatně v bytě ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Domácnosti jednotlivců ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Domácnosti jednotlivců z domácností seniorů ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Příjemci předčasných starobních důchodů (bez souběhu) podle okresů a krajů v prosinci 2014 Průměrná měsíční výše starobního důchodu (bez souběhu) podle okresů a krajů v prosinci 2014 muži Průměrná měsíční výše starobního důchodu (bez souběhu) podle okresů a krajů v prosinci 2014 ženy Místa v domovech pro seniory podle okresů a krajů v roce 2014 Zvolení zastupitelé ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů ve volbách do zastupitelstev obcí v říjnu 2014 Kandidáti ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů ve volbách do zastupitelstev obcí v říjnu 2014 Zvolení zastupitelé na počtu kandidátů ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů ve volbách do zastupitelstev obcí v říjnu 2014 Osoby ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů kandidující ve volbách do zastupitelstev obcí v říjnu 2014 4 Senioři v Karlovarském kraji 2015
Úvod V dlouhodobém demografickém vývoji (včetně projekce na několik desetiletí) dochází k postupnému stárnutí obyvatelstva kraje, přičemž se neustále zvyšuje počet seniorů a roste jejich podíl na populaci kraje. Je tedy velmi potřebné se otázkami života seniorů a péče o tuto významnou část obyvatelstva zabývat. Proto jsme se této problematice začali podrobněji věnovat a pokusili shromáždit disponibilní statistické údaje, a to pokud možno i v územním detailu, a zároveň najít základní vývojové tendence a vazby v této oblasti. Předkládaný materiál je v podstatě prvním komplexnějším statistickým obrazem postavení seniorů v Karlovarském kraji a jeho vývoje v posledních letech, a to zpravidla od roku 2010. Zahrnuje především oblasti, kde můžeme tento vývoj kvantifikovat pomocí statistických ukazatelů, přičemž klademe důraz na jevy v kraji významné. Z územního hlediska se neomezujeme pouze na kraj jako celek, ale snažíme se zobrazit i rozdíly uvnitř jeho území, a to z pohledu okresů nebo správních obvodů obcí s rozšířenou působností, popřípadě velikostních skupin obcí. Nedílnou součástí analýzy je také srovnání s ostatními kraji České republiky. Tato analýza navazuje na materiály vydávané ústředím ČSÚ, především na publikaci Senioři v ČR 2014 nebo Senioři v krajích 2014. S těmito publikacemi se můžete seznámit na speciálně vytvořené stránce na webu ČSÚ na adrese https://www.czso.cz/csu/czso/seniori. Pojem senior není v této analýze striktně věkově vymezen. Jako základ jsme však zvolili přístup, že za seniory jsou obecně považovány osoby ve věku 65 a více let. V případě, že se některé jevy týkají i mladších věkových skupin, například otázky zaměstnanosti a nezaměstnanosti nebo zdravotní problémy, zařadili jsme data i za tyto skupiny obyvatelstva. Samotná analýza je zaměřena na oblast demografie (věková struktura obyvatelstva a její předpokládaný vývoj, vývoj úmrtnosti a příčiny úmrtí, dlouhodobá migrace), vzdělanost a ekonomickou aktivitu, bydlení a strukturu domácností seniorů, jejich zdravotní stav, zdravotní a sociální péči o seniory. Zabývali jsme se však také aktivitami seniorů, především jejich účastí na volbách, a to jak v postavení voličů, tak v postavení kandidátů a členů obecních zastupitelstev. V rámci aktivit jsme hodnotili také míru využívání informačních technologií mezi seniory a jejich zapojení do celoživotního vzdělávání. Kromě analytického vyhodnocení bylo naší snahou vytvořit soubor statistických údajů o seniorech a jejich životních podmínkách. Vzhledem k systému postupného zpracování dat zatím nemáme k dispozici kompletní údaje za rok 2014. Proto můžeme v některých oblastech zpracovat hodnocení zatím pouze do roku 2013. Důležitým a poměrně podrobným zdrojem dat o seniorech jak z obsahového, tak z územního hlediska je sčítání lidu, domů a bytů, které se uskutečnilo v březnu 2011. Využíváme však také další statistické zdroje dat, jako jsou například demografická statistika nebo výběrové šetření pracovních sil. Kromě vlastních zdrojů ze zjišťování ČSÚ v analýze najdete také poměrně podrobné údaje z rezortních statistik, především z Ministerstva práce a sociálních věcí, České správy sociálního zabezpečení nebo Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ministerstva zdravotnictví. Obdobné materiály byly zpracovány ve všech krajích České republiky, jednotně bylo připraveno mezikrajské srovnání, které zachycuje postavení Karlovarského kraje v rámci České republiky v roce 2014. Také tabulková část má sjednocený obsah, aby byla uživatelům usnadněna možnost srovnání vývoje v jednotlivých krajích. Tabulková příloha obsahuje vybrané ukazatele v členění podle krajů, podle okresů a podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností Karlovarského kraje. Čárka (-) v tabulce na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval. Tečka (.) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý. Křížek (x) značí, že zápis není možný z logických důvodů. Nula (0) se v tabulce používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky. Zkratka i.d. v tabulce nahrazuje individuální údaj, který nelze zveřejnit.výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů). Publikované údaje jsou platné k 30. 9. 2015. Zpřesňují údaje publikované již dříve, ale mohou být ještě dále upřesňovány. Pokud není uveden zdroj, jsou uveřejněny údaje ze statistických zjišťování ČSÚ. Senioři v Karlovarském kraji 2015 5
Shrnutí hlavních poznatků V Karlovarském kraji žilo k 31. 12. 2014 celkem 52 285 seniorů, což je 17,5 % z celkového počtu obyvatel kraje. Za posledních 10 let došlo v kraji k poklesu celkového počtu obyvatel o 1,6 % a s tímto poklesem dochází i k podstatnému stárnutí populace. Podíl věkové kategorie 65 a více let se za 10 let zvýšil z 12,6 % na 17,5 %. Tak jak stárne populace v kraji, zvyšuje se ročně i počet zemřelých. Od roku 2005 do roku 2014 se zvýšil celkový počet zemřelých celkem o 5,6 % a u seniorů dokonce o 13,1 %. Zajímavá je skutečnost, že podíl zemřelých ve věku 65 a více let v Karlovarském kraji na celkovém počtu zemřelých (76,1 %) byl v celorepublikovém srovnání nejmenší ze všech krajů ČR. Nejvíce seniorů v kraji umírá na nemoci oběhové soustavy (48,6 %), tato hodnota je třetí nejnižší mezi kraji ČR. Z celkového počtu zemřelých jich nejvíce (72,3 %) umírá ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, z toho seniorů dokonce 74,7 %. Naděje dožití obyvatel kraje ve věku 65 let se neustále zvyšuje. V roce 2014 se zvýšila jejich naděje dožití na 80,2 let u mužů a na 83,6 let u žen. Vzdělanost obyvatel kraje roste, ale senioři již na tento vývoj nemají žádný vliv. Právě senioři se podílí více než 26 % na obyvatelích se základním a neukončeným vzděláním. Význam starších osob na trhu práce se bude v budoucnu nadále zvyšovat. V kraji vyjádřilo úmysl pracovat i po dosažení věku odchodu do starobního důchodu 40 % osob ve věku 50 69 let. V rámci ČR vykazují senioři v kraji vysokou míru ekonomické aktivity, která u mužů ve věku 65 a více let vykazuje dokonce druhou nejvyšší hodnotu (10,6 %) po Hl. městě Praze. Z celkového počtu hospodařících domácností v kraji tvořily 22,8 % domácnosti seniorů. Nerodinné domácnosti tvořily v kraji převážně domácnosti jednotlivců (85,0 %), z čehož domácnosti seniorů jednotlivců činily 32,5 %. Převážná většina domácností seniorů je situována do bytů v bytových domech (69,9 %), což platí zvláště u seniorů žijících jednotlivě (75,4 %). S trendem stárnutí populace roste i počet pacientů seniorů s chronickým onemocněním, kteří jsou v evidenci praktického lékaře. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán u hypertenzních nemocí (o 20,2 %). S tím, jak se lidé dožívají vyššího věku se zvyšuje i riziko nádorového onemocnění. Počty hospitalizovaných osob v nemocnicích se v zásadě v průběhu sledovaných let 2009 2013 výrazně neměnily. Přesto je zjevné, že ženy své problémy hospitalizací řeší daleko častěji než muži. Podíl operovaných osob z hospitalizovaných v nemocnicích byl v Karlovarském kraji v posledních pěti letech nižší než republikový průměr. V Karlovarském kraji bylo v roce 2013 pět léčeben dlouhodobě nemocných se 455 lůžky. Při pohledu na počet hospitalizovaných osob na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let zjišťujeme, že 36,8 % bylo hospitalizováno v léčebnách dlouhodobě nemocných, což je třetí nejvyšší podíl ze všech krajů ČR. V roce 2013 navštívili zdravotničtí pracovníci každého pacienta domácí zdravotní péče v kraji v průměru 51,7krát. To představuje třetí nejvyšší počet návštěv na jednoho pacienta po Hl. městě Praze a po Plzeňském kraji. V Karlovarském kraji v roce 2014 pobíralo starobní důchod (bez souběhu) celkem 49 943 osob, což představuje nárůst oproti roku 2010 o 5,8 %. Do předčasného důchodu odešlo v roce 2014 celkem 15 339 osob a ve srovnání s rokem 2010 tak došlo ke zvýšení jejich počtu o 29,4 %. Průměrná výše starobního důchodu (bez souběhu) v roce 2014 činila u mužů 11 948 Kč a u žen 9 833 Kč. Pro obě pohlaví v kraji platí, že pobírali v roce 2014 čtvrtý nejnižší starobní důchod ve srovnání se všemi kraji ČR. V kraji funguje celkem 60 vybraných zařízení sociální péče, nejvyšší podíl tvoří Domy s pečovatelskou službou (61,7 %), kde je k dispozici téměř 1 500 bytů. Za posledních osm sledovaných let došlo v Karlovarském kraji k nárůstu počtu osob, kterým byla poskytnuta pečovatelská služba o 51,1 %. Senioři se aktivně účastní i veřejného života, kdy do obecních zastupitelstev v roce 2014 kandidovalo 10,8 % osob 65tiletých a starších. Úspěšnost seniorů v těchto volbách dosáhla 7,5 %, v mezikrajském srovnání tak zaujímá Karlovarský kraj druhé místo společně s Hl. městem Prahou. V roce 2014 použilo počítač v posledních třech měsících alespoň jednou celkem 26,8 %, což je o 12,5 procentního bodu více, než v roce 2010. V celorepublikovém srovnání to představuje třetí nejvyšší podíl po Hl. městě Praze a po Pardubickém kraji. Ve stejném období vzrostlo i použití internetu seniory, a to o 2,7 procentního bodu na 27,5 %. 6 Senioři v Karlovarském kraji 2015
1. Demografické charakteristiky populace seniorů Vývoj počtu seniorů, změny věkové struktury, index stáří V Karlovarském kraji žilo k 31. 12. 2014 celkem 299 293 obyvatel a z toho senioři s počtem 52 285 činili 17,5 %. S přibývajícím věkem narůstá podíl žen oproti mužům. Z celkového počtu obyvatel v kraji byl podíl žen 50,6 %, z celkového počtu seniorů tento podíl činil 58,1 % a u obyvatel ve věku 85 a více let dosáhl tento podíl dokonce 71,6 %. Tab. 1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví, věku a okresů k 31. 12. 2014 Celkem z toho ve věku 65 a více let v % 65 69 70 74 75 79 80 84 85 89 90 94 95 a více Karlovarský kraj 147 767 21 899 14,8 41,4 26,4 16,4 10,3 4,2 1,2 0,1 v tom okres: Cheb 45 193 6 546 14,5 42,5 26,4 15,2 10,4 3,9 1,3 0,2 Karlovy Vary 57 575 9 010 15,6 40,0 25,7 16,4 11,2 5,0 1,5 0,1 Sokolov 44 999 6 343 14,1 42,2 27,4 17,5 8,9 3,2 0,7 0,0 Ženy Karlovarský kraj 151 526 30 386 20,1 34,8 25,0 18,0 12,2 7,1 2,6 0,2 v tom okres: Cheb 46 826 9 198 19,6 35,5 24,8 17,0 12,0 7,6 2,9 0,3 Karlovy Vary 59 441 12 605 21,2 33,8 24,3 18,4 13,2 7,4 2,7 0,2 Sokolov 45 259 8 583 19,0 35,4 26,3 18,7 10,9 6,3 2,2 0,2 Muži v tom ve věku (% z počtu 65 a více let) Z celkového počtu seniorů v jednotlivých okresech jejich největší podíl žije v okrese Karlovy Vary (18,5 %), dále následuje okres Cheb (17,1 %) a okres Sokolov (16,5 %). Počty seniorů žijících v jednotlivých okresech nezávisí pouze na celkovém počtu obyvatel, ale také na rozmístění a množství zařízení pro seniory, do kterých se tito lidé mohou v rámci kraje stěhovat. Graf 1 Obyvatelstvo Karlovarského kraje ve věku 65 a více let podle věku a pohlaví v letech 2001 až 2014 35 30 tis. osob 25 20 15 10 5 Věk (k 31. 12.): 90 a více let 85 89 let 80 84 let 75 79 let 70 74 let 65 69 let 0 muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy 2001 2005 2011 2014 Za posledních 10 let došlo v Karlovarském kraji k poklesu celkového počtu obyvatel o 1,6 %. S poklesem počtu obyvatel dochází i k podstatnému stárnutí populace. Zatímco v roce 2004 žilo na území kraje 15,6 % dětí ve věku 0 14 let, v roce 2014 tento podíl činil již jen 14,9 %. Naopak podíl věkové kategorie 65 a více let se za 10 let zvýšil z 12,6 % na 17,5 %. Tím se výrazně zvyšuje i index stáří (počet osob starších 65 let připadajících na 100 dětí ve věku 0 14 let) z 80,7 v roce 2004 na 117,5 v roce 2014. Senioři v Karlovarském kraji 2015 7
Graf 2 Obyvatelstvo Karlovarského kraje ve věku 65 a více let podle okresů, pohlaví a věku k 31. 12. 2014 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% Věk: 90 a více let 85 89 let 80 84 let 75 79 let 70 74 let 65 69 let 10% 0% muži ženy muži ženy muži ženy Cheb Karlovy Vary Sokolov Také index ekonomického zatížení, který udává počet dětí a počet osob starších 65 let na 100 osob ve věku 15 64 let, stále roste. V roce 2004 dosahoval hodnoty 39,2 a za 10 let již 47,8. Uvedené hodnoty potvrzují nejen nižší přírůstek počtu dětí a vyšší přírůstek počtu osob starších 65 let, ale i pokles podílu osob v produktivním věku. V roce 2004 činil podíl osob ve věku 15 64 let celkem 71,8 % a v roce 2014 již jen 67,7 %. Při porovnání hodnoty indexu ekonomického zatížení všech krajů ČR zjišťujeme, že v Karlovarském kraji vykazoval v roce 2014 druhou nejnižší hodnotu po Moravskoslezském kraji a zároveň byla jeho hodnota o 1,6 procentního bodu nižší než v ČR (49,3). 8 Senioři v Karlovarském kraji 2015
Tab. 1.2 Věková struktura obyvatelstva podle velikostních skupin obcí k 31. 12. 2014 Celkem do 199 200 499 500 999 1 000 1 999 2 000 4 999 5 000 19 999 20 000 a více Počet obcí 132 14 44 32 16 15 8 3 Počet obyvatel 299 293 2 006 15 292 22 057 24 334 46 050 83 660 105 894 z toho ženy (%) 50,6 48,8 48,2 48,8 49,8 50,3 51,0 51,4 z celku ve věku (%): 0 14 let 14,9 15,7 15,1 16,0 16,4 14,9 15,0 14,1 15 64 let 67,7 68,7 70,3 68,6 68,8 68,2 67,2 66,9 65 a více let 17,5 15,6 14,6 15,4 14,8 17,0 17,8 18,9 Počet obyvatel ve věku 65 a více let 52 285 313 2 236 3 401 3 610 7 818 14 892 20 015 v tom ve věku (%): 65 69 let 37,5 45,7 42,4 41,7 41,7 36,4 37,4 36,0 70 74 let 25,6 22,4 26,3 24,5 24,7 27,1 26,1 25,0 75 79 let 17,3 17,6 14,9 17,1 15,8 18,4 17,3 17,5 80 84 let 11,4 7,3 10,2 10,3 10,1 11,2 11,5 12,0 85 89 let 5,9 5,1 4,7 4,7 5,7 5,1 5,6 6,8 90 94 let 2,0 1,9 1,5 1,6 1,8 1,7 2,0 2,4 95 a více let 0,2-0,0 0,2 0,2 0,1 0,2 0,2 z toho ženy (%) 58,1 55,0 53,5 55,2 57,3 57,7 58,7 59,1 Počet obyvatel ve věku 85 a více let 4 239 22 139 220 279 541 1 162 1 876 z toho ženy (%) 71,6 81,8 71,9 69,1 73,5 75,2 71,3 70,6 Index stáří 1) 117,5 99,4 97,0 96,6 90,7 114,3 118,7 133,6 Index ekonomického zatížení 2) 47,8 45,6 42,2 45,7 45,3 46,7 48,8 49,4 1) Poměr osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0 až 14 let 2) Poměr osob ve věku 0 až 14 let a 65 a více let na 100 osob ve věku 15 až 64 let v tom s počtem obyvatel Karlovarský kraj má 132 obcí a podle velikostních skupin obcí tvoří nejčetnější skupinu obcí obce s 200 499 obyvateli. Největší podíl obyvatel (35,4 %) žije ve třech okresních městech. Také podíl seniorů na obyvatelích bydlících v jednotlivých velikostních skupinách obcí kopíruje celkový počet obyvatel, čím větší obec, tím více obyvatel a tím více seniorů. Podle pětiletých věkových skupin zaznamenáváme největší podíly nejmladších seniorů v nejmenších obcích a s rostoucím věkem je vidět posun do větších obcí. Rodinný stav, národnost, víra Údaje o struktuře obyvatelstva podle rodinného stavu jsou převzaty z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011, jelikož mezi cenzy nejsou podrobnější data k dispozici. V roce 2011 byly výsledky Sčítání zpracovány poprvé podle místa obvyklého pobytu osob. Tab. 1.3 Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a podle věku Zdroj: SLDB 2011 Muži celkem z toho Ženy z toho svobodní ženatí rozvedení ovdovělí celkem svobodné vdané rozvedené ovdovělé Počet obyvatel 145 483 67 238 56 712 17 321 3 635 150 112 54 372 56 557 21 707 17 041 v % 100,0 46,2 39,0 11,9 2,5 100,0 36,2 37,7 14,5 11,4 z toho ve věku 65 a více let 18 133 503 12 943 2 034 2 586 26 405 600 9 520 3 428 12 753 v % 100,0 2,8 71,4 11,2 14,3 100,0 2,3 36,1 13,0 48,3 v tom ve věku: 65 69 7 015 3,3 74,4 14,9 7,1 8 358 2,7 52,6 17,0 27,4 70 74 4 839 2,8 74,5 11,0 11,2 6 769 2,2 42,6 12,7 41,8 75 79 3 386 2,4 71,9 8,2 17,2 4 957 1,8 29,9 11,9 56,1 80 84 1 943 1,6 63,9 6,4 27,6 3 699 2,2 15,8 9,6 72,3 85 89 770 2,5 49,5 5,2 42,5 2 094 2,4 7,7 7,7 82,0 90 94 150 1,3 37,3 7,3 52,7 438 2,5 2,5 8,0 86,5 95 a více let 30 6,7 23,3 3,3 66,7 90 1,1 3,3 4,4 91,1 Senioři v Karlovarském kraji 2015 9
Pokud se díváme na údaje o struktuře podle rodinného stavu u celkového počtu mužů a žen, nejsou údaje tak dramaticky rozdílné. Například ženatých mužů bylo 39,0 % a vdaných žen 37,7 %, jen u svobodných je větší rozdíl mezi muži a ženami, a to 10 procentních bodů. Ale při pohledu na seniory a jejich podíly podle rodinného stavu se nám nůžky mezi muži a ženami začínají značně rozevírat, a to zvláště u ženatých/vdaných a ovdovělých. Zatímco ženatých je 71,4 % mužů starších 65ti let, podíl vdaných žen seniorek činí 36,1 %. Veliký rozdíl mezi pohlavími můžeme pozorovat také u ovdovělých. Mužů vdovců ve věku 65 a více let je o 34 procentních bodů méně než vdov stejného věku, s přibývajícím věkem přitom podíl ovdovělých žen narůstá mnohem více, což je logické vzhledem k tomu, že ženy se dožívají vyššího věku než muži. U počtu sňatků obyvatel v Karlovarském kraji je možno z dlouhodobého hlediska sledovat klesající trend. Od roku 2000 poklesl jejich počet z 1 847 na 1 249 v roce 2014 (o 32,4 %). U seniorů byl na vdavky a ženitbu nejúspěšnější rok 2013, kdy podíl sňatků nevěst ve věku 65 a více let na sňatcích celkem činil 1,3 % a u ženichů stejného věku byl tento podíl dokonce 3,3 %. 10 Senioři v Karlovarském kraji 2015
Také počty rozvodů dlouhodobě klesají, v roce 2000 bylo rozvedeno 1 161 manželství a v roce 2014 jen 777, což znamená snížení o 33,1 %. U seniorů tento klesající trend neplatí, počet rozvodů kolísá. Právě rok 2014 byl však u seniorů na rozvody nejčetnější a zaznamenal ve srovnání s předcházejícím rokem nárůst o 43,5 % na 33 rozvodů u mužů a o 42,9 % na 20 rozvodů u žen. Naopak nejméně se muži senioři rozváděli v roce 2007 (9 rozvodů) a ženy seniorky v roce 2012 (7 rozvodů). Tab. 1.4 Sňatky a rozvody obyvatel kraje v letech 2005 až 2014 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Sňatky podle bydliště ženicha Celkem 1 583 1 573 1 737 1 514 1 336 1 280 1 238 1 297 1 300 1 249 z toho ve věku ženicha 65 a více let 29 34 18 37 22 24 22 22 43 25 v % 1,8 2,2 1,0 2,4 1,6 1,9 1,8 1,7 3,3 2,0 z toho ve věku nevěsty 65 a více let 8 16 8 18 8 6 5 9 17 16 v % 0,5 1,0 0,5 1,2 0,6 0,5 0,4 0,7 1,3 1,3 Rozvody Celkem 1 192 1 108 1 111 1 155 1 110 1 028 891 880 879 777 z toho ve věku muže 65 a více let 13 17 9 20 23 20 16 17 23 33 v % 1,1 1,5 0,8 1,7 2,1 1,9 1,8 1,9 2,6 4,2 z toho ve věku ženy 65 a více let 11 9 11 9 9 11 10 7 14 20 v % 0,9 0,8 1,0 0,8 0,8 1,1 1,1 0,8 1,6 2,6 Ve Sčítání 2011 byl údaj o národnosti dobrovolný a každý mohl tento ukazatel vyplnit podle svého rozhodnutí, včetně uvedení dvou národností nebo neuvedení žádné. Největší podíl seniorů z celkového počtu lidí hlásících se k příslušné národnosti byl vykázán u národnosti německé (43,0 %), dále moravské (41,3 %), maďarské (41,4 %) a slovenské (35,4 %). U převažující české národnosti činil podíl seniorů 15,6 %. Zajímavým zjištěním je výrazně nejnižší podíl osob ve věku 65 a více let u národnosti vietnamské, kde bylo seniorů pouze 0,2 % z celkového počtu obyvatel vietnamské národnosti, ačkoli podíl obyvatel hlásících se k vietnamské národnosti celkem na počtu obyvatel kraje činil 1,2 %. Většina osob starších 65ti let, která uvedla při Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 svou národnost, byla národnosti české (82,8 %), významněji byly zastoupeny ještě národnosti slovenská (7,1 %) a německá (5,3 %). S výjimkou národnosti moravské, romské a rusínské vykazovaly vždy vyšší podíl u seniorů ženy. Podle pětiletých věkových skupin seniorů v pohledu na hlásící se k jednotlivým národnostem zjišťujeme, že se jich ve věkové skupině 65 69 let hlásilo nejvíce (41,8 %) k moravské národnosti, ve věkové skupině 70 74 let k vietnamské národnosti (42,9 %), v následující 5tileté věkové skupině se nejvíce osob (33,3 %) hlásilo k romské národnosti a u věkové skupiny 80 a více let se hlásilo nejvíce (46,9 %) k národnosti polské. Senioři v Karlovarském kraji 2015 11
Tab. 1.5 Obyvatelstvo ve věku 65 a více let podle národnosti, pohlaví a věku Zdroj: SLDB 2011 Obyvatelstvo ve věku 65 a více let v tom (%) v tom věková skupina (%) muži ženy 65 69 70 74 75 79 80 a více Počet obyvatel 44 538 40,7 59,3 34,5 26,1 18,7 20,7 z toho národnost: česká 29 656 41,3 58,7 35,5 25,3 18,9 20,3 maďarská 316 35,4 64,6 33,2 32,9 16,1 17,7 moravská 141 65,2 34,8 41,8 27,0 20,6 10,6 německá 1 904 36,1 63,9 29,6 30,3 17,9 22,2 polská 64 12,5 87,5 25,0 14,1 14,1 46,9 romská 15 53,3 46,7 33,3 26,7 33,3 6,7 rusínská 18 50,0 50,0 27,8 33,3 11,1 27,8 ruská 99 23,2 76,8 34,3 34,3 11,1 20,2 slovenská 2 553 39,4 60,6 29,1 29,3 20,9 20,7 ukrajinská 88 39,8 60,2 23,9 29,5 10,2 36,4 vietnamská 7 28,6 71,4 28,6 42,9 14,3 14,3 neuvedeno 8 722 40,1 59,9 34,3 25,6 18,1 22,0 Také údaj o náboženské víře byl ve Sčítání 2011 dobrovolný. Karlovarský kraj je krajem s druhým nejmenším podílem věřících obyvatel po kraji Ústeckém. Jenom 12,8 % obyvatel se přihlásilo k náboženskému vyznání. Celkem 39,7 % obyvatel uvedlo, že jsou bez náboženské víry a 47,4 % obyvatel využilo svobodné vůle tento údaj neuvést. U seniorů byla situace jiná, k víře se přihlásilo 28,0 % seniorů a jen 26,3 % jich uvedlo, že jsou bez náboženské víry. Celkem 45,6 % seniorů využilo možnost na tuto otázku neodpovídat. Tab. 1.6 Obyvatelstvo ve věku 65 a více let podle náboženské víry, pohlaví a věku Zdroj: SLDB 2011 Obyvatelstvo ve věku 65 a více let v tom (%) v tom věková skupina (%) muži ženy 65 69 70 74 75 79 80 a více Počet obyvatel 44 538 40,7 59,3 34,5 26,1 18,7 20,7 z toho: věřící - nehlásící se k církvi 3 824 37,9 62,1 35,6 26,7 18,5 19,2 věřící - hlásící se k církvi 8 670 35,6 64,4 25,4 28,3 21,7 24,6 z toho: Bratrská jednota baptistů 74 27,0 73,0 21,6 33,8 27,0 17,6 Církev československá husitská 260 35,4 64,6 17,7 30,8 23,1 28,5 Církev řeckokatolická 133 32,3 67,7 20,3 23,3 24,8 31,6 Církev římskokatolická 5 913 36,4 63,6 25,3 28,7 21,7 24,3 Českobratrská církev evangelická 513 37,4 62,6 27,1 25,5 24,8 22,6 Náboženská společnost Svědkové Jehovovi 139 31,7 68,3 23,0 25,9 23,0 28,1 Pravoslavná církev v českých zemích 202 35,6 64,4 19,3 33,2 18,8 28,7 Jiné 214 38,3 61,7 33,6 27,6 17,3 21,5 Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice 29 31,0 69,0 27,6 44,8 10,3 17,2 katolická víra (katolík) 811 31,6 68,4 27,0 27,4 20,1 25,5 protestantská/evangelická víra (protestant, evangelík) 162 29,6 70,4 24,7 29,6 25,9 19,8 bez náboženské víry 11 730 47,1 52,9 40,4 23,8 17,7 18,1 neuvedeno 20 314 39,7 60,3 34,8 26,3 18,1 20,8 12 Senioři v Karlovarském kraji 2015
Při pohledu na jednotlivé okresy Karlovarského kraje zjišťujeme, že nejvíce věřících seniorů žije v okrese Cheb, kde se k víře přihlásilo téměř 30 % obyvatel ve věku 65 a více let (z toho více než 20 % tvoří skupina osob, které se hlásí k některé z církví, ostatní jsou věřící, kteří se přitom k žádné církvi nehlásí). Naopak nejnižší podíl věřících seniorů žije v okrese Sokolov, kde také nejvíce osob využilo možnosti svou víru neuvést. Dlouhodobá migrace, stěhování V Karlovarském kraji v roce 2011 žilo v obci svého rodiště 38,8 % z celkového počtu obyvatel Karlovarského kraje, u seniorů tento podíl činil již pouze 4,1 %, což znamená, že s rostoucím věkem se snižuje podíl osob žijících v obci svého rodiště. Senioři v Karlovarském kraji 2015 13
Tab. 1.7 Obyvatelstvo ve věku 65 a více let podle místa bydliště matky v době narození, pohlaví a věku Zdroj: SLDB 2011 Obyvatelstvo ve věku 65 a více let v tom (%) v tom věková skupina (%) muži ženy 65 69 70 74 75 79 80 a více Počet obyvatel 44 538 40,7 59,3 34,5 26,1 18,7 20,7 v tom (%): narození v České republice 33 487 41,5 58,5 36,3 25,3 18,3 20,1 z toho: v obci bydliště 1 827 35,7 64,3 35,5 24,9 17,6 22,0 v jiné obci okresu 1 152 35,0 65,0 34,4 28,0 18,5 19,1 v jiném okrese kraje 454 34,1 65,9 32,8 31,7 17,4 18,1 v jiném kraji 25 871 42,4 57,6 36,8 25,1 18,3 19,7 narození v zahraničí 10 733 38,2 61,8 29,2 28,3 20,2 22,3 z toho ve Slovenské republice 5 355 36,9 63,1 27,1 28,6 21,3 23,0 nezjištěno 318 38,7 61,3 29,6 30,2 17,6 22,6 Při pohledu na mezikrajské srovnání v přílohové tabulce zjišťujeme, že podíl osob, žijících v obci svého narození (tzv. rodáků) je v Karlovarském kraji nejnižší ze všech krajů ČR a pohybuje se hluboko pod republikovým průměrem. Mužů rodáků ve věku 65 a více let žije v kraji 3,6 %, zatímco průměrná hodnota za ČR činí 30,8 %, velký rozdíl vykazuje také podíl rodaček žen v seniorském věku v kraji (4,4 %) a v ČR (28,7 %). V Karlovarském kraji dochází k celkovému úbytku obyvatelstva, a to nejen přirozenou měnou (více zemřelých než narozených), ale i záporným saldem migrace. U seniorů migrace kopíruje celokrajský trend a také v průběhu sledovaných let nedochází k žádným velkým výkyvům, z čehož vyplývá, že senioři již velké změny bydliště nepreferují. Z grafu 10 lze vyčíst, že nejvíce seniorů se stěhuje z okresu Karlovy Vary, přičemž v posledních pěti letech byl zaznamenán úbytek stěhováním u všech věkových kategorií nad 60 let. Naopak do okresu Cheb se v letech 2009 2014 více osob starších 60ti let přistěhovalo, než kolik se z něj vystěhovalo. 14 Senioři v Karlovarském kraji 2015
Tab. 1.8 Stěhování obyvatel kraje podle věku v letech 2005 až 2014 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Přistěhovalí Celkem 3 211 3 476 6 108 4 871 3 056 2 971 2 402 2 408 2 697 2 984 z toho ve věku 65 a více let 134 135 178 197 171 169 155 195 197 179 v % 4,2 3,9 2,9 4,0 5,6 5,7 6,5 8,1 7,3 6,0 v tom ve věku: 65 69 let 43 48 65 71 56 66 48 71 73 71 70 74 let 29 24 36 53 40 39 38 47 47 28 75 79 let 26 28 40 33 21 23 31 30 26 35 80 84 let 24 27 26 21 30 20 20 28 18 22 85 89 let 7 4 8 17 20 19 13 13 21 11 90 a více let 5 4 3 2 4 2 5 6 12 12 Vystěhovalí Celkem 3 556 3 373 3 779 4 456 4 098 3 379 2 975 3 595 3 754 3 613 z toho ve věku 65 a více let 192 207 187 197 163 160 183 223 222 186 v % 5,4 6,1 4,9 4,4 4,0 4,7 6,2 6,2 5,9 5,1 v tom ve věku: 65 69 let 47 61 59 82 53 52 62 81 74 59 70 74 let 43 37 40 37 33 36 33 51 54 46 75 79 let 43 39 37 30 29 24 34 35 32 29 80 84 let 40 51 24 37 24 24 27 25 30 21 85 89 let 10 17 23 6 21 19 18 27 18 23 90 a více let 9 2 4 5 3 5 9 4 14 8 Přírůstek (úbytek) stěhováním Celkem -345 103 2 329 415-1 042-408 -573-1 187-1 057-629 z toho ve věku 65 a více let -58-72 -9-8 9-28 -28-25 -7 v tom ve věku: 65 69 let -4-13 6-11 3 14-14 -10-1 12 70 74 let -14-13 -4 16 7 3 5-4 -7-18 75 79 let -17-11 3 3-8 -1-3 -5-6 6 80 84 let -16-24 2-16 6-4 -7 3-12 1 85 89 let -3-13 -15 11-1 - -5-14 3-12 90 a více let -4 2-1 -3 1-3 -4 2-2 4 Vnitrokrajské stěhování Celkem 5 373 5 516 6 517 6 344 5 916 6 084 5 721 5 696 5 917 5 933 z toho ve věku 65 a více let 300 246 285 247 232 313 293 309 319 308 v % 5,6 4,5 4,4 3,9 3,9 5,1 5,1 5,4 5,4 5,2 Senioři v Karlovarském kraji 2015 15
Úmrtnost, příčiny smrti, naděje dožití Tak jak stárne populace kraje, zvyšuje se ročně i počet zemřelých. Od roku 2005 do roku 2014 se zvýšil celkový počet zemřelých o 5,6 % a u seniorů dokonce o 13,1 %. Převažující podíl žen je dán jejich vyšším celkovým stavem v populaci seniorů. Tab. 1.9 Zemřelí ve věku 65 a více let podle věku v letech 2005 až 2014 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zemřelí ve věku 65 a více let 2 120 2 114 2 065 2 179 2 263 2 193 2 243 2 285 2 401 2 397 v tom (%): muži 45,2 45,8 44,0 46,5 45,9 45,7 45,3 44,9 46,0 46,1 ženy 54,8 54,2 56,0 53,5 54,1 54,3 54,7 55,1 54,0 53,9 v tom ve věku (%): 65 69 let 14,4 13,2 13,2 14,2 15,1 14,1 14,2 14,9 15,2 16,3 70 74 let 18,0 18,1 17,6 16,0 16,8 16,7 15,2 16,5 16,6 16,7 75 79 let 23,3 23,1 23,3 20,7 20,1 20,2 18,9 17,2 18,1 16,9 80 84 let 24,8 24,4 24,5 23,6 22,5 21,9 23,5 21,3 22,1 19,4 85 89 let 11,1 13,9 14,2 18,1 19,0 19,9 19,5 19,7 17,4 18,4 90 a více let 8,4 7,4 7,2 7,3 6,6 7,2 8,7 10,5 10,7 12,4 Při pohledu na mezikrajské srovnání zjišťujeme, že Karlovarský kraj má 17,5 % seniorů z populace kraje a s tímto podílem se pohybuje na 3. až 4. místě mezi kraji s nejmenším podílem seniorů. Nejnižší podíl (16,7 %) má Středočeský kraj a největší (19,0 %) kraj Královéhradecký. Průměrný věk obyvatel kraje činil v roce 2014 v Karlovarském kraji 41,8 roku. Mezi kraji ČR tak obsadil 5. až 6. místo mezi kraji s nejnižším průměrným věkem. Nejvyšší průměrný věk byl zaznamenán v Královéhradeckém kraji (42,3 roku) a naopak nejnižší ve Středočeském kraji (40,7 roku). Zajímavým zjištěním je skutečnost, že podíl zemřelých ve věku 65 a více let v Karlovarském kraji na celkovém počtu zemřelých v kraji (76,1 %) byl v celorepublikovém srovnání nejmenší ze všech krajů. Naopak nejvyšší podíl zemřelých seniorů na zemřelých celkem byl zaznamenán v Hl. městě Praze (83,1 %). 16 Senioři v Karlovarském kraji 2015
V Karlovarském kraji umírá nejvíce seniorů na nemoci oběhové soustavy (48,6 %). Tato skutečnost se prolíná do všech krajů ČR. V mezikrajském srovnání umírá na nemoci oběhové soustavy nejvíce seniorů ve Zlínském kraji (55,1 %) a nejméně v kraji Jihočeském (46,4 %). Karlovarský kraj zaujímá třetí nejlepší místo. Opačná situace je u novotvarů, kde Karlovarský kraj stojí na 5. nejhorším místě pomyslného žebříčku. U novotvarů zaujímá nejhorší místo s 25,2 % Hl. město Praha, nejlépe je na tom s 21,3 % Pardubický kraj. Podle počtu zemřelých na nemoci dýchací soustavy by mělo být nejlepší ovzduší v kraji Libereckém, Královéhradeckém a Jihomoravském, kde zemřelo v roce 2014 na tyto nemoci 5,4 % seniorů. V Jihočeském kraji zemřelo na nemoci dýchací soustavy dokonce 8,9 % seniorů a následoval kraj Moravskoslezský se 7,2 % zemřelých seniorů. Karlovarský kraj s 6,6 % zemřelých na tyto nemoci překročil republikový průměr o 0,4 procentního bodu. Tab. 1.10 Zemřelí podle věku, příčin smrti a velikostních skupin obcí v roce 2014 Celkem do 199 200 499 500 999 v tom s počtem obyvatel 1 000 1 999 2 000 4 999 5 000 19 999 20 000 a více Zemřelí 3 151 25 139 225 248 495 877 1 142 z toho ve věku 65 a více let 2 397 12 101 166 188 371 659 900 v % 76,1 48,0 72,7 73,8 75,8 74,9 75,1 78,8 v tom ve věku: 65 69 let 390 2 18 33 27 67 101 142 70 74 let 400 3 22 25 40 64 115 131 75 79 let 406 2 18 32 28 72 110 144 80 84 let 464 2 21 27 36 75 129 174 85 89 let 440 1 11 26 42 57 132 171 90 a více let 297 2 11 23 15 36 72 138 Zemřelí ve věku 65 a více let podle vybrané příčiny smrti (%): novotvary 24,3 25,0 27,7 23,5 23,9 24,3 23,8 24,4 nemoci oběhové soustavy 48,6 50,0 39,6 44,0 50,0 46,6 49,5 50,3 nemoci dýchací soustavy 6,6 16,7 6,9 6,0 6,9 8,6 7,1 5,3 vnější příčiny 3,9-1,0 4,8 2,7 5,1 3,0 4,4 Z celkového počtu zemřelých seniorů jich 37,5 % zemřelo ve městech větších než 20 000 obyvatel, což je dáno nejen množstvím obyvatel těchto měst, ale také existencí velkých nemocnic a dalších zařízení pro seniory. Podle vybraných příčin úmrtí v jednotlivých velikostních skupinách obcí zemřel nejvyšší podíl seniorů v obcích s 200 499 obyvateli, na nemoci oběhové soustavy nejvíce v obcích s 20 000 a více obyvateli. Senioři v Karlovarském kraji 2015 17
Tab. 1.11 Zemřelí podle místa úmrtí a velikostních skupin obcí v roce 2014 Celkem doma ve zdrav. zařízení lůžkové péče ve zdrav. zařízení poskyt. jiné formy zdr. péče v tom podle místa úmrtí (%) na ulici, veřejném místě při převozu do zdrav. zařízení v zařízení sociálních služeb jinde nezjištěno Zemřelí 3 151 16,5 72,3 1,2 2,0 0,5 3,6 1,8 2,2 z toho ve věku 65 a více let 2 397 15,0 74,7 1,4 0,8 0,5 4,5 1,3 1,9 v tom muži 1 106 16,3 73,7 1,3 1,3 0,5 3,1 1,5 2,4 ženy 1 291 13,9 75,6 1,5 0,4 0,5 5,7 1,0 1,5 v tom podle velikosti obce: do 199 obyvatel 12 16,7 83,3 - - - - - - 200 499 obyvatel 101 15,8 75,2 3,0 - - 3,0 1,0 2,0 500 999 obyvatel 166 22,3 68,7 1,8 0,6 1,2 3,6 0,6 1,2 1 000 1 999 obyvatel 188 13,8 77,1 1,6 1,6 0,5 2,1 1,6 1,6 2 000 4 999 obyvatel 371 14,3 69,8 1,6 0,8 0,5 9,2 0,8 3,0 5 000 19 999 obyvatel 659 15,3 75,9 1,8 0,6 0,3 3,3 0,9 1,8 20 000 a více obyvatel 900 13,9 76,3 0,7 0,9 0,4 4,2 1,8 1,8 Z celkového počtu zemřelých jich nejvíce (72,3 %) umírá ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče. Seniorů v těchto zařízeních umírá dokonce 74,7 %. Doma zemřelo v roce 2014 celkem 16,5 % osob, seniorů 15,0 %. Přitom ve zdravotnických zařízeních umírají ve srovnání s muži častěji ženy, naopak doma umírají více muži. Naděje dožití obyvatel Karlovarského kraje ve věku 65 let se neustále zvyšuje. V roce 2003 měl 65letý senior muž naději, že se dožije 78,7 let a stejně stará žena 81,7 let. V roce 2014 se zvýšila jejich naděje dožití na 80,2 let u mužů a dokonce na 83,6 let u žen. Podle srovnání jednotlivých okresů měli v období let 2010 2014 největší naději dožít se vysokého věku senioři v okrese Karlovy Vary (ženy 84,0 let, muži 80,4 let) a naopak nejnižšího v okrese Sokolov (ženy 82,9 let, muži 79,6 let). Projekce obyvatelstva Český statistický úřad na základě sčítání lidu 2001 a 2011 zpracoval projekci obyvatel ČR do roku 2050. Z výsledků projekce vyplývá, že by se měl počet obyvatel Karlovarského kraje snižovat, do roku 2020 má dojít ke snížení o 2,3 %. V roce 2050 proti roku 2014 má dojít ke snížení celkového počtu obyvatel dokonce o 16,0 %. 18 Senioři v Karlovarském kraji 2015
S poklesem počtu obyvatel bude docházet i k podstatnému stárnutí populace. Zatímco v roce 2014 činil podíl seniorů na celkové populaci kraje 17,5 %, v roce 2050 to bude již 32,6 %. Tyto předpokládané nepříznivé změny věkové struktury obyvatel se v konečném důsledku negativně projeví ve vzrůstajících nárocích na státní rozpočet, a to zejména v oblasti důchodového zabezpečení, zvýšení nákladů na zdravotnictví a ostatní sociální dávky a služby pro seniory. Tab. 1.12 Věková struktura obyvatelstva podle projekce Zdroj: ČSÚ, Projekce obyvatelstva v krajích ČR do roku 2050 (130052-14) 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 Obyvatelstvo celkem (k 1. 1.) 292 556 285 959 279 222 272 133 264 870 257 893 251 437 z toho ve věku 65 a více let 60 906 66 246 70 010 73 033 77 398 81 418 81 880 v % 20,8 23,2 25,1 26,8 29,2 31,6 32,6 v tom ve věku (%): 65 69 let 33,2 27,1 24,8 24,3 26,2 25,3 21,0 70 74 let 28,7 27,6 23,6 22,1 21,4 23,4 23,8 75 79 let 18,6 22,7 22,8 20,0 18,7 18,4 21,2 80 84 let 11,2 13,2 17,0 17,7 15,5 14,9 15,5 85 89 let 5,8 6,5 8,2 11,1 11,6 10,5 10,8 90 a více let 2,5 2,9 3,7 4,8 6,6 7,6 7,7 Poznámka: Základní výsledky projekce jsou ve větším detailu uvedeny v tabulkové příloze Věková struktura obyvatel se bude podle projekce do roku 2050 vyvíjet směrem k růstu podílu stále starších věkových ročníků. U nejmladších seniorů ve věku 65 69 dojde od roku 2020 do roku 2050 k poklesu jejich podílu o 12,2 procentního bodu. Ke snížení dochází ještě u věku 70 74 let (o 4,9 procentního bodu), ale u dalších pětiletých věkových skupin dochází již jen k nárůstu, a to u 90ti a víceletých dokonce o 5,2 procentního bodu. V roce 2050 bude v Karlovarském kraji druhý nejvyšší index stáří (276,3) po Zlínském kraji (287,8). Také průměrný věk bude podle projekce obyvatel v Karlovarském kraji v roce 2050 třetí nejvyšší (49,5 let) ze všech krajů ČR po kraji Zlínském (50,2 let) a po kraji Vysočina (49,8 let). Senioři v Karlovarském kraji 2015 19
20 Senioři v Karlovarském kraji 2015
2. Vzdělanost a ekonomická aktivita seniorů Vzdělanost Významnou charakteristikou, zjišťovanou při Sčítání lidu, je dosažené vzdělání osob starších 15 let. Vzdělanost obyvatel kraje roste, ale senioři na tento vývoj již nemají žádný vliv. Právě senioři se podílí více než 26 % na obyvatelích se základním a neukončeným vzděláním. (Věková skupina 15 19 let zaujímá 21,6 %, na tuto skupinu má značný vliv nízký věk osob, u kterých zatím nemohlo dojít k dosažení zamýšleného vzdělání). Na počtu středoškoláků bez maturity se senioři podílejí 16,8 %, na maturantech 13,3 %, na absolventech nástavbového studia 21,0 % a na vysokoškolácích 15,3 %. Karlovarský kraj patří mezi kraje s nejvyšším podílem osob se základním nebo neukončeným vzděláním. To platí jak v celkové populaci, tak i pro seniory. Z grafu 16 je patrné, že nejvyšší podíl osob se základním či neukončeným vzděláním vykazují ženy 70tileté a starší, kterých je více než 50 %. Muži ve stejné věkové kategorii jsou na tom mnohem lépe, základní vzdělání vč. neukončeného má pouze 23,9 %. Vysokoškolského vzdělání dosáhlo 7,1 % všech žen kraje, ale mezi staršími 70ti let je pouze 2,9 % vysokoškolaček. U mužů je překvapivě situace opačná, vysokoškolsky vzdělaných mužů starších 70ti let je více (9,5 %) než mezi muži celkem (8,1 %). Tab. 2.1 Obyvatelstvo ve věku 65 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání, pohlaví a věku Zdroj: SLDB 2011 Obyvatelstvo ve věku 65 a více let v tom (%) v tom věková skupina (%) muži ženy 65 69 70 74 75 79 80 a více Počet obyvatel 44 538 40,7 59,3 34,5 26,1 18,7 20,7 v tom: bez vzdělání 497 18,7 81,3 17,7 25,4 24,9 32,0 základní vč. neukončeného 14 839 23,6 76,4 24,9 24,9 21,9 28,2 střední vč. vyučení (bez maturity) 14 587 53,0 47,0 38,2 26,2 16,9 18,7 úplné střední s maturitou 8 158 42,8 57,2 41,8 28,4 16,6 13,3 nástavbové a vyšší odborné 1 871 48,5 51,5 43,8 26,8 16,9 12,6 vysokoškolské 2 710 61,5 38,5 44,1 23,2 19,0 13,6 nezjištěno 1 876 39,5 60,5 32,0 27,3 17,0 23,7 Senioři v Karlovarském kraji 2015 21
Z okresů Karlovarského kraje vykazuje nejvyšší podíl seniorů se základním vzděláním včetně neukončeného či bez vzdělání okres Sokolov (41,5 %), nejméně okres Cheb (13,5 %). Tři čtvrtiny seniorů žijících v okrese Cheb jsou vyučení nebo mají střední vzdělání bez maturity. Seniorů vysokoškoláků se nachází nejvíce v okrese Karlovy Vary (8,0 %). Míra ekonomické aktivity podle pohlaví a věku (VŠPS) Český statistický úřad v roce 2012 v rámci výběrového šetření pracovních sil zjišťoval u respondentů ve věku 50 69 let názor na jejich odchod do důchodu. Přechod mezi aktivitou a neaktivitou probíhá v České republice velmi rychle a soustřeďuje se do období vzniku nároku na starobní důchod a několik málo následujících let. V Karlovarském kraji vyjádřilo úmysl pracovat i po dosažení věku odchodu do starobního důchodu 40 % osob ve věku 50 69 let. Význam starších osob na trhu práce se bude nadále zvyšovat s jejich rostoucím absolutním počtem, zvyšujícím se věkem odchodu do starobního důchodu a vyšší ochotou pracovat i ve starším věku. Ve starším věku pracují a mají v budoucnu úmysl pracovat především osoby s vyšším vzděláním, osoby žijící ve městech a pracující v nemanuálních profesích, často na částečné úvazky, což je v kontrastu se současným trendem na trhu práce v ČR. V posledních dvaceti letech starší osoby čím dál tím více žijí v domácnostech samy nebo pouze se svým partnerem a jejich pracovní aktivita velmi významně ovlivňuje příjmy těchto domácností. Tab. 2.2 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, pohlaví a věku Zdroj: SLDB 2011 Celkem 60 64 65 a více z toho ve věku Osoby ve věku 65 a více let podle pohlaví 65 69 70 a více muži ženy Počet obyvatel 295 595 22 365 44 538 15 373 29 165 18 133 26 405 v tom podle ekonomické aktivity: ekonomicky aktivní 139 871 6 215 2 767 1 770 997 1 567 1 200 v tom: zaměstnaní 123 100 5 869 2 767 1 770 997 1 567 1 200 z toho pracující důchodci 6 760 3 063 2 416 1 566 850 1 356 1 060 nezaměstnaní 16 771 346 x x x x x ekonomicky neaktivní 131 319 14 856 40 244 12 734 27 510 15 509 24 735 nepracující důchodci 62 774 14 711 40 130 12 694 27 436 15 477 24 653 ostatní s vlastním zdrojem obživy 4 904 72 63 22 41 27 36 nezjištěno 24 405 1 294 1 527 869 658 1 057 470 v tom 22 Senioři v Karlovarském kraji 2015
Z celkového počtu obyvatel Karlovarského kraje jich bylo v roce 2011 celkem 47,3 % ekonomicky aktivních a 44,4 % ekonomicky neaktivních. V rámci ČR vykazují senioři v kraji vysokou míru ekonomické aktivity, a to jak muži, tak i ženy. Ekonomická aktivita mužů ve věku 65 a více let vykazuje dokonce druhou nejvyšší hodnotu (10,6 %) po Hl. městě Praze a je o 3,5 procentního bodu vyšší než republikový průměr. Pracující důchodci činili z celkového počtu ekonomicky aktivních 4,8 %. Tento podíl od sčítání v roce 2001 vzrostl o 0,7 procentního bodu. V roce 1980 činil tento podíl vlivem dřívějších odchodů do starobního důchodu dokonce 8,1 %. Z ekonomicky neaktivních obyvatel dosáhl podíl nepracujících důchodců v roce 2011 celkem 47,8 %, což je o 5,1 procentního bodu více než v roce 2001. Vliv na velikost tohoto ukazatele má zejména stárnutí populace a také nezaměstnanost. Někteří ekonomicky aktivní věkem blízko důchodovému věku volí při ztrátě zaměstnání řešení, kterým je odchod do předčasného důchodu. V roce 1980 byl podíl nepracujících důchodců pouhých 27,0 %. Zaměstnaní podle postavení v zaměstnání, odvětví činnosti a hlavních tříd zaměstnání Tab. 2.3 Zaměstnaní podle postavení v zaměstnání, pohlaví a věku Zdroj: SLDB 2011 Celkem 60 64 65 a více z toho ve věku Osoby ve věku 65 a více let podle pohlaví 65 69 70 a více muži ženy Zaměstnaní celkem 123 100 5 869 2 767 1 770 997 1 567 1 200 v tom (%): zaměstnanci 77,0 65,5 48,1 51,2 42,7 45,4 51,7 zaměstnavatelé 3,6 6,5 8,1 9,3 5,9 9,7 6,0 osoby pracující na vlastní účet 12,1 16,2 22,2 21,5 23,6 26,3 16,9 členové produkčních družstev 0,1 0,1 0,3 0,3 0,2 0,3 0,3 pomáhající rodinní příslušníci 0,5 0,5 1,5 1,4 1,8 1,1 2,0 nezjištěno 6,8 11,3 19,8 16,4 25,8 17,2 23,2 Z celkového počtu mužů v důchodu ve věku 60 64 let jich 18,8 % pracuje, u důchodových žen ve stejném věku činí tento podíl 16,2 %. Ve věkové kategorii 65 a více let se počet pracujících důchodců rapidně snižuje, což je logické vzhledem k tomu, že s rostoucím věkem ubývají síly a objevují se různé nemoci. Muži důchodci jsou v této věkové skupině zaměstnáni v 8,1 % případů, zaměstnaných žen je 4,1 %. V rámci kraje jsou nejpracovitější důchodci v okrese Karlovy Vary, naopak nejméně pracujících důchodců najdeme v okrese Sokolov. v tom Senioři v Karlovarském kraji 2015 23
Při pohledu na pracující seniory a jejich postavení v zaměstnání zjišťujeme, že jich nejvíce pracuje v zaměstnaneckém poměru a pak také jako osoby samostatně výdělečně činné. Podíl žen zaměstnaných v zaměstnaneckém poměru je přitom vyšší než podíl takto zaměstnaných mužů a naopak mužů starších 65ti let pracujících jako osoby samostatně výdělečně činné je o 9,4 procentního bodu více než žen stejného věku. Seniorek žen pracuje o 23,4 % méně než mužů seniorů. Tab. 2.4 Zaměstnaní podle odvětví ekonomické činnosti, podle pohlaví a věku Zdroj: SLDB 2011 Zaměstnaní celkem 60 64 65 a více celkem 60 64 65 a více celkem 60 64 65 a více Počet obyvatel 123 100 5 869 2 767 65 584 3 792 1 567 57 516 2 077 1 200 z toho (%): zemědělství, lesnictví, rybářství 2,1 3,2 2,6 3,0 4,0 4,0 1,1 1,7 0,8 průmysl celkem 24,8 21,5 11,9 29,6 28,2 16,5 19,4 9,2 5,8 stavebnictví 6,1 6,3 4,0 10,4 9,1 5,7 1,3 1,1 1,8 obchod; opravy motorových vozidel 9,6 6,0 6,4 8,4 5,4 5,9 10,9 7,1 7,0 profesní, vědecké a technické činnosti 2,4 3,3 6,3 2,0 2,6 7,1 2,9 4,6 5,2 vzdělávání 5,2 7,2 9,7 2,0 4,0 7,3 8,8 13,2 12,8 zdravotní a sociální péče 7,3 9,1 10,2 2,8 4,7 6,1 12,5 16,9 15,6 jiné činnosti 4,4 5,3 6,0 3,3 4,9 5,3 5,7 5,9 6,9 nezjištěno 15,3 20,1 29,3 14,7 18,4 26,1 16,1 23,4 33,6 muži v tom podle pohlaví ženy Tradičním odvětvím Karlovarského kraje byl a je průmysl, který zaměstnává nejvíce lidí, a to platí i o pracujících seniorech. Je zde zaměstnáno téměř 30 % pracujících mužů seniorů ve věku 60 64 let a skoro 10 % žen ve stejném věku. Přitom nejčastěji jsou lidé zaměstnaní ve zpracovatelském průmyslu, v tomto oboru pracuje 19,9 % všech zaměstnaných obyvatel kraje, mezi seniory ve věku 60 a více let činí podíl osob zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu 13,5 %. Zásadní skutečností je, že vysoký podíl seniorů pracuje v oboru vzdělávání a zdravotní a sociální péče. Z celkového počtu pracujících ve věku 60 a více let pracovalo v oboru školství a zdravotní a sociální péče v roce 2011 celkem 17,5 % osob, v roce 2001 to bylo 23,3 % osob. Tato dvě odvětví zůstávají stále dominantou žen. 24 Senioři v Karlovarském kraji 2015