Pocta Mozartovi v podání rozhlasových symfoniků VI. abonentní koncert SOČRu se uskuteční výjimečně v úterý, 5. prosince, tedy v den 215. výročí úmrtí Wolfganga Amadea Mozarta. Hosté večera si ve Dvořákově síni Rudolfina vyslechnou Amadeův Koncert pro klarinet A dur se sólistkou Ludmilou Peterkovou a Requiem d moll téhož autora. Diriguje Vladimír Válek. Záznam koncertu, který je součástí projektu MOZART PRAHA 2006, odvysílá v úterý 12. prosince Český rozhlas 3 Vltava. PROGRAM: Wolfgang Amadeus Mozart Koncert pro klarinet A dur, K. 622 Requiem d moll, K. 626 Dirigent Vladimír Válek Sólisté Ludmila Peterková - klarinet Zdena Kloubová, Karla Bytnarová, Ľudovít Ludha, Gustáv Beláček - zpěv Český filharmonický sbor Brno, sbormistr Petr Fiala Koncert je součástí projektu MOZART PRAHA 2006 DVOŘÁKOVA SÍŇ RUDOLFINA, ÚTERÝ 5. 12. 2006, 19.30 HODIN Detailní informace o sólistech viz příloha tiskové zprávy (5 stran). Záznam koncertu vysílá ČRo 3 Vltava v úterý 12. 12. 2006. V Praze dne 29. listopadu 2006 Jitka Novotná tisková mluvčí SOČR, Český rozhlas
PŘÍLOHA (5 STRAN) Ludmila Peterková, klarinet Ludmila Peterková, nejvýznamnější česká klarinetistka mladé generace, již vystupovala ve všech zemích Evropy. Důležitý pro ni byl rok 2005, který trávila z velké části v Japonsku. Tam nejen vyučovala, ale i koncertovala v Tokiu a Nagoji (s Nagojskou filharmonií); na světové výstavě EXPO 2005 vystoupila s klavíristou Yukio Yokoyamou a s orchestrem FOK. Také moderovala týdeník Expohlednice pro Českou televizi. Doma účinkovala na prestižních akcích jako koncert k zasedání MMF a Světové banky v Praze (s Českou filharmonií a dirigentem Vladimirem Ashkenazym). Ráda hraje hudbu současníků, za premiéru nového koncertu Ondřeje Kukala Clarinettino získala cenu Classic 94. Je zakládající členkou úspěšného souboru In modo camerale a Pražské komorní filharmonie, kde působila čtyři roky jako sóloklarinetistka. Od roku 2000 má exkluzivní smlouvu s nahrávací společností Supraphon. Její CD se skladbami Brucha, Mendelssohna a Rossiniho získal prestižní cenu Harmonie za nejlepší nahrávku roku 2001. U této firmy vyjde v roce 2007 nové album Playful clarinet s populárními skladbami v úpravě pro klarinet a klavír. Ludmila Peterková hrála se všemi českými orchestry, významnými dirigenty (Jiřím Bělohlávkem, Gerdem Albrechtem, již zmíněným Vladimírem Ashkenazym), s mezzosopranistkou Magdalenou Koženou, klavíristkou Elisabeth Leonskou. Jejími partnery byli též Panochovo kvarteto, Škampovo kvarteto nebo Tokyo String Quartet. Na recitálech často vystupuje s českou klavíristkou lotyšského původu Irinou Kondratěnko. Od svých 27 let je profesorkou klarinetu na Pražské konzervatoři, kterou před lety sama vystudovala. Pokračovala na Hudební fakultě Akademie múzických umění a pak též v Paříži na Conservatoire National Supérieur. Kromě klarinetu se věnuje moderování - pro Českou televizi točila měsíčník klasické hudby Terra musica, týdeník Expohlednice a též živě moderovala zahajovací festival Struny podzimu 2004.
Zdena Kloubová, soprán Zdena Kloubová absolvovala Akademii múzických umění v Praze a dále svůj talent zdokonalovala na mnoha mezinárodních pěveckých kursech. Již za dob studií získala ocenění na Mezinárodní pěvecké soutěži R. Schumanna ve Zwickau. V roce 1992 se stala sólistkou Státní opery Praha a o rok později sólistkou Národního divadla v Praze. Nastudovala více než dvě desítky stěžejních rolí koloraturního a lyricko-koloraturního oboru. Za všechny připomeňme Zuzanku ve Figarově svatbě, Fiordiligi v Cosi fan tutte, Donu Elvíru a Zerlinu v opeře Don Giovanni (W. A. Mozart), roli Violetty a Gildy ve Verdiho operách La Traviatta a Rigoletto, Rossiniho Rosinu v Lazebníku sevilském, Barče ve Smetanově Hubičce a Karolínu ve Dvou vdovách téhož autora, jakož i titulní roli v Janáčkově Lišce Bystroušce. Velmi široký je rovněž její koncertní repertoár, zahrnující písně, kantáty a oratoria Umělkyně spolupracuje s význačnými domácími i zahraničními orchestry (Česká filharmonie, SOČR, Symfonický orchestr FOK, Pražská komorní filharmonie, Liverpool Philharmonic Orchestra, MDR Orchester Leipzig, BBC Orchestra London, Chicago Sinfonietta aj.). Pravidelně hostuje na zahraničních operních a koncertních pódiích (např. Japonsko, USA, Francie, Německo, Itálie, Velká Británie). Spolupracuje s významnými dirigenty (Aldo Ceccato, Gaetano Delogu, Jiří Bělohlávek, Martin Turnovský, Vladimír Válek, Sir Charles Mackerras), je zvána na domácí i zahraniční hudební festivaly. V roce 2004 debutovala na prestižním festivalu BBC Proms v londýnské Royal Albert Hall v Janáčkově Glagolské mši pod taktovkou Kurta Masura. Pro nahrávací společnosti Supraphon, Unicorn, Decca, Bonton aj. natočila více než 20 CD. Mezi nejvýznamnější tituly patří: Dvořákova Rusalka se Sirem Charlesem Mackerrasem (Kuchtík), Tvrdé palice s dirigentem Jiřím Bělohlávkem (Lenka), sopránové party ve Svatebních košilích a Te Deum A. Dvořáka (dir. Vladimír Válek a Gaetano Delogu), Bachova mše h moll s Českou filharmonií a Zdeňkem Košlerem, Carmina Burana Carla Orffa s pražskými symfoniky a Gaetanem Delogu, a dále pak písňový profil z děl českých skladatelů (Dvořák, Fibich, Novák) s názvem Erotikon. Odborná kritika vyzdvihuje u Zdeny Kloubové především její muzikálnost, temperament, přirozený projev a oceňuje její pěveckou techniku i výrazný herecký talent. V roce 2000 byla nominována na prestižní Cenu Thalie za roli Fiordilligii v Mozartově opeře Cosi fan tutte.
Karla Bytnarová, mezzosoprán Absolvovala Konzervatoř v Pardubicích u Svatavy Šubrtové (1995) a ve studiích pokračovala na Konzervatoři Richarda Strausse v Mnichově (u prof. Andreje Kucharského). V roce 1997 zvítězila v soutěži německých konzervatoří v Augsburku a získala stipendium na Bayereuther Festspiele Richarda Wagnera. Je laureátkou několika mezinárodních pěveckých soutěží - hned dvakrát zvítězila v soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech, stala se absolutní vítězkou v soutěži Emy Destinnové v Českých Budějovicích, semifinalistkou Belvedere ve Vídni, ARD v Mnichově, a finalistkou v Ranieri I Cestelli v Mnichově a v italském Meranu. V roce 1996 se stala členkou Operního studia Bavorské státní opery v Mnichově, kde pracovala pod vedením komorní pěvkyně Astrid Varnay, a spolupracovala i s komorním pěvcem Davidem Thaw a dirigentem Heinrichem Benderem. Nastudovala zde několik operních rolí, vystoupila v inscenacích Bavorské státní opery Mnichov a získala smlouvu na sezonu 97-98. Dále hostovala např. ve Státní opeře Bánská Bystrica, ve Slovenském národním divadle Bratislava, v Městském divadle Coburg, ve Státním divadle Am Gärtnerplatz v Mnichově, v Městském divadle v Pasově, ve Státní opeře Praha, v Národním divadle Praha. Karla Bytnarová je rovněž vynikající interpretkou písňové tvorby (R. Schumann, G. Mahler, R. Wagner, A. Dvořák, B. Martinů, E. Suchoň, S. Rachmaninov, M. Ravel aj.). Pro Český rozhlas Praha natočila tři písňové cykly skladatele Petra Ebena za klavírního doprovodu autora. V premiéře uvedla písňový cyklus Vzpomínky v čase Josefa Boháče a na festivalu Janáčkův máj v Ostravě zpívala cyklus Šulamit Ilji Hurníka pod taktovkou Christiana Arminga za doprovodu Janáčkovy filharmonie Ostrava. Mnohých krásných příležitostí se jí dostalo v oratorním a kantátovém repertoáru, při koncertech s významnými symfonickými tělesy (SOČR, Symfonický orchestr FOK, Pražská komorní filharmonie, Filharmonie Brno, Komorní filharmonie Pardubice, Janáčkova filharmonie Ostrava, ze zahraničních např. Slovenská filharmonie, Státní komorní orchestr Žilina, Orchestrem de Bretagne, Mnichovští symfonikové, Filharmonie v Kolíně nad Rýnem). Spolupracovala s dirigenty Oliverem Dohnányim, Jiřím Bělohlávkem, Vladimírem Válkem, Leošem Svárovským, Petrem Vronským, Petrem Altrichtrem, Jaroslavem Krčkem, Christianem Armingem, Petrem Schneiderem, Casparem Richterem.
Ľudovít Ludha, tenor Absolvent Vysoké školy múzických umění v Bratislavě získal v roce 1987 první cenu na celostátní soutěži posluchačů zpěvu vysokých škol ČSFR. V témže roce vystoupil pod taktovkou Jamesa Levina na Salzburger Festspiele (A. Schönberg: Mojžíš a Áron). S příznivým ohlasem se dostavilo i pozvání na následující ročník; od té doby se datuje Ludhova mezinárodní kariéra. V roce 1989 se představil v Linzi a Innsbrucku, následovala pozvání na divadelní a koncertní pódia či festivaly v Itálii, Německu, Rakousku, Francii, Švýcarsku, Španělsku, Maďarsku, Dánsku, Holandsku, Velké Británii, Turecku, Izraeli, Egyptě, Irsku, Portugalsku, Argentině, Kanadě, USA a Japonsku. Konkrétněji připomeňme jeho účinkování v Janáčkově Osudu (Konzerthaus Vídeň 1992), v Mozartově Korunovační mši (Salcburk 1993), v Martinů Gilgamešovi (Liverpool, s J. Bělohlávkem), hostování v Teatro dell Opera v Římě (Osaka v Mascagniho Iris v alternaci s José Curou), či v Korngoldově díle Die tote Stadt v japonském Kjóto (1996). V roce 1997 byl jedním ze tří tenorů na koncertu pod pyramidami v Káhiře (s reprízami v Grazu, Linzi a Villachu), a také sólistou v Glagolské mši v Lisabonu. V newyorské Carnegie Hall a v Montrealu spoluúčinkoval při koncertním uvedení Szymanowského Krále Rogera a v benátském divadle La Fenice v Janáčkově opeře Příhody lišky Bystroušky. Pod taktovkou Sira Nevilla Marrinera zpíval v pražském uvedení Mozartova Requiem. Na základě osobního předzpívání si ho vybral Mstislav Rostropovič do série představení Kateřiny Izmailovny (Zinovij), která se hrála v Madridu, Neapoli, Mnichově a Buenos Aires. Úspěšně se představil i v pařížském Théâtre des Champs-Élysées ve Stravinského Oidipus Rex. Už v roce 1988 sa stal Ľudovít Ludha sólistou opery Slovenského národního divadla v Bratislave. Dobře ho zná také české publikum mj. z role prince v Rusalce (Státní opera Praha). V březnu letošního roku vystoupil na koncertech s Bamberskými symfoniky, se Slovenskou filharmonií realizoval nahrávku Massenetovy Máří Magdalény a od dubna do června hostoval v Amsterodamu (Kateřina Izmajlovna).
Gustáv Beláček, bas Sólista opery Slovenského národního divadla v Bratislavě patří ve své generaci k nejvýznamnějším reprezentantům slovenského vokálního umění. Po studiích na bratislavské Konzervatoři a Vysoké škole múzických umění si rozšířil vzdělání na mezinárodní Mozartově akademii v Dobříši u Prahy u Ileany Cotrubas, později u Carla Bergonziho v Sieně a dále u Helmutha Rillinga a Wolfganga Schöneho na Mezinárodní Bachově akademii ve Stuttgartu. Zúčastnil se i Mezinárodních interpretačních kurzů v Piešťanech. Je laureátem několika domácích a zahraničních soutěží: Mezinárodní pěvecká soutěž A. Dvořáka v Karlových Varech (1992 2. cena, 1993 absolutní vítěz), Mezinárodní operní soutěž v Sieně (1994 3. cena), Mezinárodní pěvecká soutěž M. Schneidera- Trnavského (1994 1. cena), Mezinárodní soutěž L. Pavarottiho (1995, finalista). Rovněž získal Cenu německého časopisu Opernwelt v Pěvecké soutěži Belvedere 1993 a roku 1998 se stal finalistou TIJI v Lubljaně. V roce 1992 debutoval jako Leporello v Komorní opeře Praha. Od té doby účinkoval na scénách mnohých evropských operních domů, např.: Grand Théâtre v Ženevě (Smetanova Prodaná nevěsta), Théâtre de la Monnaie v Bruselu a Théâtre du Rhin ve Štrasburku (Mozartova Zaida), Opera v Nagoji a Belo Horizonte v Brazílii (Mozartův Don Giovanni), Komorní opera ve Vídni (Gluckův Le Calender). Představil se i na Berkshirském operním festivalu v USA (Don Giovanni), v Kanadské operní společnosti v Torontu (Rossiniho Cesta do Remeše a Italka v Alžíru, Musorgského Boris Godunov). Doposud nastudoval dvacet pět operních basových postav. Jako koncertní zpěvák vystoupil s významnými orchestry (např. Drážďanská filharmonie, Orchestre de la Suisse Romande, Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK, Orchestre National de France, Lisabonský metropolitní orchestr, New Jersey Symphony, San Francisco Symphony, Montreal Symphony, Cammerata New York, Taiwanský národní orchestr). Je pravidelným hostem Slovenské a České filharmonie, Symfonického orchestru Českého rozhlasu a London Philharmonic. Spolupracoval s renomovanými dirigenty jako Sir Charles Mackerras, Zdeněk Mácal, Serge Baudo, Jiří Bělohlávek, Aylton Escobar, Jurij Těmirkanov, András Ligeti, Charles Dutoit, Libor Pešek nebo Kurt Masur. Jeho repertoár zahrnuje přes pětadvacet mší a oratorií. Gustáv Beláček spolupracuje s rozhlasem, televizí a s různými vydavatelskými společnostmi (Opus, Supraphon, Slovart, Delos). Nahrávka Dvořákova Rekviem, kterou realizoval s New Jersey Symphony Orchestra pod vedením Zdeňka Mácala pro firmu Delos Label, byla roku 2001 oceněna americkou Grammy.