Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s událostmi roku 1938 v Československu, které vyústily v podepsání mnichovské dohody. Cílem je také žáky seznámit s dopadem tohoto dokumentu pro naše novodobé dějiny. Materiál je možné promítat na tabuli a úkoly s ním spojené řešit jako opakovací cvičení, lze ho také použít jako kontrolní cvičení. Vytvořeno: prosinec 2012 Použité zdroje a odkazy: mapa a fotografií commons. wikimedia adresy jsou vedeny přímo u mapy a fotografií
V roce 1933 se v Německu stal říšským kancléřem Adolf Hitler. S jeho nástupem se Československá republika ocitla v přímém ohrožení své existence. Hitler a jeho NSDAP se nijak netajili tím, že zájmem jejich rozšířeného prostoru je východní Evropa. Československo s početnou německou menšinou, která se nikdy nesmířila s republikou, se tak stalo snadným terčem útoků. V roce 1934 vznikla velmi silná a později i v politice vlivná Sudetoněmecká strana. Jejím předsedou se stal Konrád Henlein, který od počátku usiloval o oddělení československého pohraničí od republiky a připojení k Německu. V roce 1935 ze zdravotních důvodů odstupuje T. G. Masaryk a prezidentem republiky je zvolen E. Beneš. Politická situace v Evropě je stále napjatější. V roce 1937 se Československo dostalo do mezinárodní izolace. Velká Británie a Francie v jejím vleku propagovaly politiku appeasmentu - politiku ústupků. Především Velká Británie prostřednictvím svého ministerského předsedy N. Chamberlaina se snažila vyjít A. Hitlerovi vstříc.
ROK 1938 V UDÁLOSTECH: 12. března obsadila německá vojska Rakousko a připojila ho k Německu anšlus duben 1938 - na sjezdu NSDAP vyhlašuje Hitler své požadavky vůči Československu v dubnu v Karlových Varech vyhlašuje Konrád Henlein požadavky sudetských Němců tvz. Karlovarský program v květnu 1938 v pohraničí rostou provokace sudetských Němců ze strany ozbrojených bojůvek henleinovců se množí útoky na celnice, české úřady vláda se rozhodne k částečné mobilizaci, aby zajistila klid v pohraničních územích v létě 1938 v Československu působí mezinárodní Runcimanova mise, která zjišťuje, že soužití Čechů a Němců v jednom státě není možné v září se několikrát lord Chamberlain schází s A. Hitlerem a stále souhlasí s jeho ústupky vůči východním hranicím Německa situace v Československu se vyhrocuje, lidé odmítají taková jednání, účastní se demonstrací a chtějí bránit republiku v září 1938 je vyhlášena všeobecná mobilizace, vojáci obsazují pohraniční pevnosti a jsou odhodláni bránit vlast před útokem ze strany Německa dne 28. září 1938 se v Mnichově schází pod záštitou Itálie tzv. mezinárodní konference
30. září 1938 Mnichov: účastníci konference: zástupce Velké Británie: N. Chamberlaine zástupce Francie: E. Daladier zástupce Itálie B. Mussolini zástupce Německa A. Hitler pro československé diplomaty místo nezbylo je podepsána dohoda, podle které Československo odevzdá Německu pohraniční území, vydá zbraně v pevnostech a posune své hranice směrem do vnitrozemí informace o jednání se dostávají do Prahy, prezident je prostřednictvím francouzských a anglických diplomatů informován o tom, že tyto státy Československu v případě válečného konfliktu nepomohou dne 30. září se československá vláda a prezident tomuto diktátu podvolili
http://commons.wikimedia.org/wiki/file:verdrag_van_m%c3%bcnchen.jpg?uselang=cs# Mapa ukazuje směry okupace v roce 1938, Československo se tak ocitlo v přímém ohrožení svých historických hranic. 1 území zabrané Německem, důsledek mnichovské dohody 2 a 3 území zabrané Maďarskem 4 území zabrané Polskem
Důsledky mnichovské konference: naše země ztratila 1/3 svého území, svoji bojeschopnost přišla o značnou část pohraničního opevnění a jeho výzbroj v Německu se ocitly průmyslové oblasti Československa tisíce českých rodin přišly o své domovy prezident Beneš v říjnu abdikuje a opouští Československo na jeho místo nastupuje Dr. Emil Hácha okleštěná republika se potýká s celou řadou potíží 14. března 1939 vyhlašují Slováci svou samostatnost 15. března 1939 je zbytek republiky okupován německou armádou je vytvořen Protektorát Čechy a Morava Československá republika definitivně mizí na šest let z mapy Evropy
http://commons.wikimedia.org/wiki/file:uprchl%c3%adci_z_%c4%8ds._pohrani%c4%8d%c3%ad.g if# Na obrázku vidíte uprchlíky z českého pohraničí. Československá vláda musela řešit jejich ubytováníé a začlenění do normálního života. Někteří měli to štěstí, že mohli zůstat u svých příbuzných.
I. V následujících tvrzeních opravte chybu: Politika appeasmentu je politikou založenou na neústupnosti. Anšlus je dobrovolné vydání vlastního území. Mobilizace znamená povolání policie do zbraně. N. Chamberlein byl francouzský politik. Mnichovské konference se zúčastnili také českoslovensští zástupci. K. Henlein byl představitelem slovenských fašistů. Sudetští Němci usilovali o připojení k Rakousku. Novým prezidentem v okleštěné republice se stal Jan Syrový. II. Pojmyy seřaďte chronologicky a doplňte k nim letopočty: Karlovarský program, anšlus, všeobecná mobilizace, Runcimanova mise, Mnichovská konference, abdikace E. Beneše, vznik Protektorátu Čechy a Morava
Řešení: I. Politika appeasmentu je politikou založenou na neústupnosti./ ústupcích/. Anšlus je dobrovolné vydání vlastního území. / násilné/. Mobilizace znamená povolání policie do zbraně. / záložních vojáků/. N. Chamberlein byl francouzský politik. / britský/. Mnichovské konference se zúčastnili také českoslovensští zástupci. /nezúčastnili/. K. Henlein byl představitelem slovenských fašistů. / sudetských/. Sudetští Němci usilovali o připojení k Rakousku.ú K Německu/. Novým prezidentem v okleštěné republice se stal Jan Syrový./ Dr. Emil Hácha/.
II. anšlus březen 1938 Karlovarský program duben 1938 Runcimanova mise léto 1938 mobilizace září 1938 Mnichovská konference 28. 9. 1938 abdikace E. beneše říjen 1938 vznik Protektorátu Čechy a Morava 15.března 1939