Slavík modráček tundrový Luscinia svecica svecica Podróżniczek Bluethroat Okáč rudopásný Erebia euryale Górówka euriala Satyr Butterfly
Okáč rudopásný Erebia euryale Jsem horský druh motýla. V podhůří mne neuvidíte, zato na hřebenech se se mnou (či podobnými druhy okáčů) potkáte poměrně hojně. Nejčastěji sedávám na květech starčků, jestřábníků, havéze a rdesna a saji z nich nektar. Na mých temně hnědých křídlech s rozpětím až 4 cm zaujme široká žlutooranžová příčná páska se třemi, někdy čtyřmi tmavými očky. Létám od června do srpna, nejraději za slunečného počasí a bezvětří. Vajíčka kladu na různé druhy horských trav jako je smilka tuhá, metlička křivolaká nebo kostřava nízká, jimiž se živí moje housenky. Slavík modráček tundrový Luscinia svecica svecica Doma jsem hlavně ve Skandinávii, ale krkonošská rašeliniště s klečí jsou mým druhým domovem. Zde si, jako každý slavík, občas pěkně zazpívám, při tom usednu na špičku kosodřeviny a vystavuji svoji modrou hruď s rezavou skvrnou. Přestože je nás v Krkonoších přibližně jen 20 hnízdících párů, očím pozorného návštěvníka rašelinišť sotva uniknu. Naše hnízdo občas zničí nepříznivé počasí, hraboš, hranostaj či vrána. Jsem o trošku menší než vrabec.
Okáč rudopásný Erebia euryale Górówka euriala Satyr Butterfly Všivec krkonošský Pedicularis sudetica Gnidosz sudecki Sudetic Lousewort
Všivec krkonošský Pedicularis sudetica Najdete mne na vrcholových rašeliništích a mechových prameništích arkto-alpínské tundry v Krkonoších. Protože jsem jedinečný, rostu pouze tady, jinde v Česku mě nehledejte. Přišel jsem do Krkonoš již v dávné minulosti, za dob ledových, a tak mě nazývají glaciálním reliktem. Parazituji na kořenech jiných rostlin. Lidé z jiných druhů všivců dříve dělávali odvar na odvšivení sebe samých i zvířat. Jsem kriticky ohroženým druhem. Okáč rudopásný Erebia euryale Jsem horský druh motýla. V podhůří mne neuvidíte, zato na hřebenech se se mnou (či podobnými druhy okáčů) potkáte poměrně hojně. Nejčastěji sedávám na květech starčků, jestřábníků, havéze a rdesna a saji z nich nektar. Na mých temně hnědých křídlech s rozpětím až 4 cm zaujme široká žlutooranžová příčná páska se třemi, někdy čtyřmi tmavými očky. Létám od června do srpna, nejraději za slunečného počasí a bezvětří. Vajíčka kladu na různé druhy horských trav jako je smilka tuhá, metlička křivolaká nebo kostřava nízká, jimiž se živí moje housenky.
Všivec krkonošský Pedicularis sudetica Gnidosz sudecki Sudetic Lousewort Borovice kleč Pinus mugo Kosodrzewina Dwarf Pine
Borovice kleč Pinus mugo Znáte mne též jako kosodřevinu. Jsem keř asi 1,5 m vysoký, ale když mám dobré podmínky, bývám i vyšší. V krkonošské tundře na hřebenech hor rostu někde mozaikovitě po jednotlivých keřích a jinde v souvislých porostech. Přes mou malou výšku mohu být až 250 let stará. V Krkonoších rostu nejseverněji z celé Evropy. Potkávám se zde s nejjižnějším výskytem ostružiníku morušky, který v mém stínu nachází ochranu a společně tak vytváříme jedinečné endemické společenstvo moruškovou kleč, které nenajdete nikde jinde na světě. Všivec krkonošský Pedicularis sudetica Najdete mne na vrcholových rašeliništích a mechových prameništích arkto-alpínské tundry v Krkonoších. Protože jsem jedinečný, rostu pouze tady, jinde v Česku mě nehledejte. Přišel jsem do Krkonoš již v dávné minulosti, za dob ledových, a tak mě nazývají glaciálním reliktem. Parazituji na kořenech jiných rostlin. Lidé z jiných druhů všivců dříve dělávali odvar na odvšivení sebe samých i zvířat. Jsem kriticky ohroženým druhem.
Borovice kleč Pinus mugo Kosodrzewina Dwarf Pine Ostružiník moruška Rubus chamaemorus Malina moroszka Cloudberry
Ostružiník moruška Rubus chamaemorus Obvykle se krčím na vrchovištních rašeliništích v podrostu borovice kleče, ale rostu i na volném prostranství krkonošské tundry. Tam však málokdy plodím, protože je mi příliš horko. Když mě stíní kleč, tak je to lepší. Koncem srpna vytvářím něco jako malinu (oranžové souplodí). V Norsku z mých plodů dělají marmeládu, v Krkonoších jsem ale silně ohrožený. No aby ne, když rostu nejjižněji na celém světě právě tady, a to již od dávných dob, kdy se tudy plazily ledovce. Borovice kleč Pinus mugo Znáte mne též jako kosodřevinu. Jsem keř asi 1,5 m vysoký, ale když mám dobré podmínky, bývám i vyšší. V krkonošské tundře na hřebenech hor rostu někde mozaikovitě po jednotlivých keřích a jinde v souvislých porostech. Přes mou malou výšku mohu být až 250 let stará. V Krkonoších rostu nejseverněji z celé Evropy. Potkávám se zde s nejjižnějším výskytem ostružiníku morušky, který v mém stínu nachází ochranu a společně tak vytváříme jedinečné endemické společenstvo moruškovou kleč, které nenajdete nikde jinde na světě.
Ostružiník moruška Rubus chamaemorus Malina moroszka Cloudberry Šídlo horské Aeshna coerulea żagnica północna Azure Hawker
Šídlo horské Aeshna coerulea Viděli jste nad rašeliništěm na hřebenech Krkonoš za pěkného počasí poletovat vážku, která měla černé tělo a na něm výrazné blankytně modré skvrny? Tak to jsem bylo asi já. Když je chladné počasí, tak nám samečkům modré skvrny blednou a jsme podobní poněkud méně výrazným samičkám. Naše larvy se vyvíjejí v jezírkách na rašeliništích, jsou dravé a živí se jinými bezobratlými, klidně i většími, než jsou samy. Já poletuji nejčastěji v jejich okolí a rádo se vyhřívám na větvích borovice kleče. Žiji na nejvyšších horských rašeliništích už od konce ledových dob. Ostružiník moruška Rubus chamaemorus Obvykle se krčím na vrchovištních rašeliništích v podrostu borovice kleče, ale rostu i na volném prostranství krkonošské tundry. Tam však málokdy plodím, protože je mi příliš horko. Když mě stíní kleč, tak je to lepší. Koncem srpna vytvářím něco jako malinu (oranžové souplodí). V Norsku z mých plodů dělají marmeládu, v Krkonoších jsem ale silně ohrožený. No aby ne, když rostu nejjižněji na celém světě právě tady, a to již od dávných dob, kdy se tudy plazily ledovce.
Šídlo horské Aeshna coerulea żagnica północna Azure Hawker Linduška horská Anthus spinoletta siwerniak Water Pipit
Linduška horská Anthus spinoletta Můžete mě zahlédnout, jak poletuji v nejvyšších polohách Krkonoš, třeba nad vrcholem Sněžky, kde také vzácně hnízdím. Velká jsem asi jako vrabec. Za poslední léta nás velmi ubylo, před 50 lety nás bylo 10 více. Dnes nás zbývá asi jen 40 párů. Jsem stěhovavá, do Krkonoš přilétám na přelomu března a dubna. Hnízdo si stavím a snáším do něj 5 6 vajec. Mláďata musí dospět rychle, už měsíc po vylíhnutí vyletí z hnízda a koncem léta všichni odlétáme přezimovat do Středomoří. Šídlo horské Aeshna coerulea Viděli jste nad rašeliništěm na hřebenech Krkonoš za pěkného počasí poletovat vážku, která měla černé tělo a na něm výrazné blankytně modré skvrny? Tak to jsem bylo asi já. Když je chladné počasí, tak nám samečkům modré skvrny blednou a jsme podobní poněkud méně výrazným samičkám. Naše larvy se vyvíjejí v jezírkách na rašeliništích, jsou dravé a živí se jinými bezobratlými, klidně i většími, než jsou samy. Já poletuji nejčastěji v jejich okolí a rádo se vyhřívám na větvích borovice kleče. Žiji na nejvyšších horských rašeliništích už od konce ledových dob.
Linduška horská Anthus spinoletta siwerniak Water Pipit Smilka tuhá Nardus stricta bliźniczka psia trawka Matgrass
Smilka tuhá Nardus stricta Mám ráda půdy chudé na živiny. Na náhorních plošinách Krkonoš se mi proto daří a pro Krkonoše jsem důležitou rostlinou. Můj velmi hustý drn totiž chrání půdu před působením neustále foukajícího větru. Ten by jinak pomalu odnášel kousky půdy, až by krkonošské hřebeny vypadaly jako holé skály. Horalé moje stébla dokonce kosili a sušili na seno pro dobytek, protože byly těžké časy. Moc jim to ale asi nešlo, protože jsem nízká a tuhá. Linduška horská Anthus spinoletta Můžete mě zahlédnout, jak poletuji v nejvyšších polohách Krkonoš, třeba nad vrcholem Sněžky, kde také vzácně hnízdím. Velká jsem asi jako vrabec. Za poslední léta nás velmi ubylo, před 50 lety nás bylo 10 více. Dnes nás zbývá asi jen 40 párů. Jsem stěhovavá, do Krkonoš přilétám na přelomu března a dubna. Hnízdo si stavím a snáším do něj 5 6 vajec. Mláďata musí dospět rychle, už měsíc po vylíhnutí vyletí z hnízda a koncem léta všichni odlétáme přezimovat do Středomoří.
Smilka tuhá Nardus stricta bliźniczka psia trawka Matgrass Mapovník zeměpisný Rhizocarpon geographicum wzorzec geograficzny Map Lichen
Mapovník zeměpisný Rhizocarpon geographicum Rostu na kyselých skalách a kamenech, na vápencích mě najdete jen stěží. Mám ploché korovité stélky zářivě zelenožluté barvy. Díky ní mě můžete vidět i z velké dálky. Stélku rozděluje nepravidelná síť černých linek, proto připomínám mapu. Rostu docela pomalu jen půl milimetru za rok. Stáří ledovcové morény se někdy dá poznat třeba podle toho, jak jsou velké naše stélky, které na moréně rostou. Smilka tuhá Nardus stricta Mám ráda půdy chudé na živiny. Na náhorních plošinách Krkonoš se mi proto daří a pro Krkonoše jsem důležitou rostlinou. Můj velmi hustý drn totiž chrání půdu před působením neustále foukajícího větru. Ten by jinak pomalu odnášel kousky půdy, až by krkonošské hřebeny vypadaly jako holé skály. Horalé moje stébla dokonce kosili a sušili na seno pro dobytek, protože byly těžké časy. Moc jim to ale asi nešlo, protože jsem nízká a tuhá.
Mapovník zeměpisný Rhizocarpon geographicum wzorzec geograficzny Map Lichen Jeřáb sudetský Sorbus sudetica jarząb sudecki Sudetic Rowan
Jeřáb sudetský Sorbus sudetica Mohli byste mě najít jen na nepřístupných svazích krkonošských hřebenů. Na světě je nás jen 150 a všechny rosteme tady! Kdysi jsem vzniknul zkřížením jeřábu muku a jeřábu mišpulky, ale oba moji rodiče tady už vyhynuli (dnes se společně vyskytují nejblíž na Slovensku). I když jsem příbuzný jeřábu ptačímu, který určitě dobře znáte, tak se mu vůbec nepodobám. Jsem spíš keř, mám kulaté listy a moje plody jsou mnohem větší a jasně červené. Jsem kriticky ohroženým druhem. Mapovník zeměpisný Rhizocarpon geographicum Rostu na kyselých skalách a kamenech, na vápencích mě najdete jen stěží. Mám ploché korovité stélky zářivě zelenožluté barvy. Díky ní mě můžete vidět i z velké dálky. Stélku rozděluje nepravidelná síť černých linek, proto připomínám mapu. Rostu docela pomalu jen půl milimetru za rok. Stáří ledovcové morény se někdy dá poznat třeba podle toho, jak jsou velké naše stélky, které na moréně rostou.
Jeřáb sudetský Sorbus sudetica jarząb sudecki Sudetic Rowan Hořec tolitovitý Gentiana asclepiadea goryczka trojeściowa Willow Gentian
Hořec tolitovitý Gentiana asclepiadea Viděli jste už znak KRNAP? Ten fešák vpravo na něm, to jsem já. Na konci letních prázdnin snad každého uchvátí moje krásné modré květy. Ale pozor, někdy mohu kvést i bíle. Rostu skoro všude v lese, na pasekách i loukách. V Krkonoších se mi daří, i když jsou nejsevernějším místem mého výskytu na světě. V oddencích mám samé hořké látky a podle toho se jmenuju hořec. Jsem ohroženým druhem. Jeřáb sudetský Sorbus sudetica Mohli byste mě najít jen na nepřístupných svazích krkonošských hřebenů. Na světě je nás jen 150 a všechny rosteme tady! Kdysi jsem vzniknul zkřížením jeřábu muku a jeřábu mišpulky, ale oba moji rodiče tady už vyhynuli (dnes se společně vyskytují nejblíž na Slovensku). I když jsem příbuzný jeřábu ptačímu, který určitě dobře znáte, tak se mu vůbec nepodobám. Jsem spíš keř, mám kulaté listy a moje plody jsou mnohem větší a jasně červené. Jsem kriticky ohroženým druhem.
Hořec tolitovitý Gentiana asclepiadea goryczka trojeściowa Willow Gentian Huňatec žlutopásný krkonošský Psodos quadrifarius ssp. Sudetica halnik czterowstęg
Huňatec žlutopásný krkonošský Psodos quadrifarius ssp. Sudetica Nejsem velký. Vešel bych se tak akorát na dvoukorunu. Jsem ale vzácný. Jinde než v Krkonoších můj krkonošský podruh nepotkáte. Moji blízcí příbuzní obývají i ostatní vysoká evropská pohoří. Na tmavě hnědých křídlech mám nápadné široké oranžové pruhy. Ač patřím mezi píďalky, tedy k nočním motýlům, létám ve dne a to nejčastěji nad alpínskými loukami, ale i rašeliništi či okraji suťových polí. Denní aktivita mi pomáhá vyrovnat se s nepříznivým počasím, které často panuje na hřebenech hor. Hořec tolitovitý Gentiana asclepiadea Viděli jste už znak KRNAP? Ten fešák vpravo na něm, to jsem já. Na konci letních prázdnin snad každého uchvátí moje krásné modré květy. Ale pozor, někdy mohu kvést i bíle. Rostu skoro všude v lese, na pasekách i loukách. V Krkonoších se mi daří, i když jsou nejsevernějším místem mého výskytu na světě. V oddencích mám samé hořké látky a podle toho se jmenuju hořec. Jsem ohroženým druhem.
Huňatec žlutopásný krkonošský Psodos quadrifarius ssp. Sudetica halnik czterowstęg Čepičatka rašelinná Galerina sphagnorum hełmówka torfowcowa
Čepičatka rašelinná Galerina sphagnorum Když uvidíte z koberce rašeliníku vyrůstat štíhlounké houbičky, je pravděpodobné, že to jsme my. Máme rýhované klobouky a žlutohnědý třeň beze zbytků plachetky. Vyrůstáme od července do října právě na rašeliništích a ve vlhkých lesích v rašeliníku. Nesbírejte nás. Moc smaženice by z nás nebylo a ani nejsme jedlé. Huňatec žlutopásný krkonošský Psodos quadrifarius ssp. Sudetica Nejsem velký. Vešel bych se tak akorát na dvoukorunu. Jsem ale vzácný. Jinde než v Krkonoších můj krkonošský podruh nepotkáte. Moji blízcí příbuzní obývají i ostatní vysoká evropská pohoří. Na tmavě hnědých křídlech mám nápadné široké oranžové pruhy. Ač patřím mezi píďalky, tedy k nočním motýlům, létám ve dne a to nejčastěji nad alpínskými loukami, ale i rašeliništi či okraji suťových polí. Denní aktivita mi pomáhá vyrovnat se s nepříznivým počasím, které často panuje na hřebenech hor.
Čepičatka rašelinná Galerina sphagnorum hełmówka torfowcowa Kropenáč vytrvalý Swertia perennis niebielistka trwała Marsh Felwort
Kropenáč vytrvalý Swertia perennis Potřebuji k životu vlhké horské prostředí, a tak mne najdete na prameništích, mokvavých skalách a rašelinných loukách. Mohu být až 50 cm vysoký. Moje tupě trojhranná lodyha bývá fialově zbarvená. Stejně tak mají mé typické pětičetné květy modrofialovou barvu se světlým tečkováním. I když se to možná nezdá, jsem blízký příbuzný hořců. Botanici mě řadí mezi silně ohrožené druhy. Čepičatka rašelinná Galerina sphagnorum Když uvidíte z koberce rašeliníku vyrůstat štíhlounké houbičky, je pravděpodobné, že to jsme my. Máme rýhované klobouky a žlutohnědý třeň beze zbytků plachetky. Vyrůstáme od července do října právě na rašeliništích a ve vlhkých lesích v rašeliníku. Nesbírejte nás. Moc smaženice by z nás nebylo a ani nejsme jedlé.
Kropenáč vytrvalý Swertia perennis niebielistka trwała Marsh Felwort Ostřice Bigelowova Carex bigelowii turzyca tęga Starre Segge
Ostřice Bigelowova Carex bigelowii Mým domovem jsou vyfoukávaná nebo vlhká místa nad horní hranicí lesa, alpinské louky, okraje rašelinišť. Z hřebenů sestupuju jen výjimečně. Jsem vytrvalá, netrsnatá, tuhá šedozelená ostřice, mé lodyhy jsou 5 až 30 cm dlouhé. I když si to řada lidí myslí, nejsem žádná tráva, protože mám trojhrannou lodyhu a patřím do úplně jiné čeledi. Nesu jméno slavného botanika Jacoba Bigelowa (1787 1879). Kropenáč vytrvalý Swertia perennis Potřebuji k životu vlhké horské prostředí, a tak mne najdete na prameništích, mokvavých skalách a rašelinných loukách. Mohu být až 50 cm vysoký. Moje tupě trojhranná lodyha bývá fialově zbarvená. Stejně tak mají mé typické pětičetné květy modrofialovou barvu se světlým tečkováním. I když se to možná nezdá, jsem blízký příbuzný hořců. Botanici mě řadí mezi silně ohrožené druhy.
Ostřice Bigelowova Carex bigelowii turzyca tęga Starre Segge Šídlovec kůstkatý Thamnolia vermicularis szydlina różowa Whiteworm lichen
Šídlovec kůstkatý Thamnolia vermicularis Vypadám jako klubko červíků, ale to jsou jen moje navzájem propletené stélky. Mohou být až 6 cm dlouhé. Jsou duté, papírovité a mají šedavou barvu. Najdete mne nad horní hranicí lesa v krkonošské tundře. Mám rád hodně světla a vůbec mi nevadí silný vítr. Někteří lidé v Číně věřili, že obsahuji látky, díky kterým se zvýší chuť na sex. Ostřice Bigelowova Carex bigelowii Mým domovem jsou vyfoukávaná nebo vlhká místa nad horní hranicí lesa, alpinské louky, okraje rašelinišť. Z hřebenů sestupuju jen výjimečně. Jsem vytrvalá, netrsnatá, tuhá šedozelená ostřice, mé lodyhy jsou 5 až 30 cm dlouhé. I když si to řada lidí myslí, nejsem žádná tráva, protože mám trojhrannou lodyhu a patřím do úplně jiné čeledi. Nesu jméno slavného botanika Jacoba Bigelowa (1787 1879).
Šídlovec kůstkatý Thamnolia vermicularis szydlina różowa Whiteworm lichen Slíďák ostnonohý Acantholycosa norvegica wilkosz Wolf Spider
Slíďák ostnonohý Acantholycosa norvegica Jsem velmi ostražitý pavouk, proto mne uvidíte zřídka. Žiju na chladných místech, většinou nad horní hranicí lesa, v kamenných mořích a sutích. Moje tmavé tělo s šedou kresbou je poměrně malé a štíhlé. Mám však mohutné a dlouhé nohy, a tak vypadám mnohem větší. Rád se vyhřívám na slunku a samičky jeho paprskům vystavují i kokon s vajíčky, který nosí přisnovaný na konci zadečku. Čerstvě vylíhlá mláďata vozím na svém těle a tím je chráním před nepřáteli. Nespřádám si sítě. Protože mám velmi dobrý zrak, lovím skokem hmyz a další bezobratlé živočichy ve svém okolí. Šídlovec kůstkatý Thamnolia vermicularis Vypadám jako klubko červíků, ale to jsou jen moje navzájem propletené stélky. Mohou být až 6 cm dlouhé. Jsou duté, papírovité a mají šedavou barvu. Najdete mne nad horní hranicí lesa v krkonošské tundře. Mám rád hodně světla a vůbec mi nevadí silný vítr. Někteří lidé v Číně věřili, že obsahuji látky, díky kterým se zvýší chuť na sex.
Slíďák ostnonohý Acantholycosa norvegica wilkosz Wolf Spider Jestřábník alpský Hieracium alpinum jastrzębiec alpejski Alpine Hawkweed
Jestřábník alpský Hieracium alpinum My jestřábníky jsme velmi široká rodina, jen v Krkonoších nás roste na 60 druhů a 20 z nich dokonce neroste nikde jinde! Není snadné se v nás vyznat a rozeznat jeden druh od druhého a druhý od třetího. Jestli vám připomínám pampelišku, tak to není náhoda, máme k sobě docela blízko. Rostu na alpínských trávnících nejvyšších krkonošských vrcholů. Mám pěkné vlnité chlupy nejen na listech. I když jsem místy celkem hojný, jsem silně ohrožený. Slíďák ostnonohý Acantholycosa norvegica Jsem velmi ostražitý pavouk, proto mne uvidíte zřídka. Žiju na chladných místech, většinou nad horní hranicí lesa, v kamenných mořích a sutích. Moje tmavé tělo s šedou kresbou je poměrně malé a štíhlé. Mám však mohutné a dlouhé nohy, a tak vypadám mnohem větší. Rád se vyhřívám na slunku a samičky jeho paprskům vystavují i kokon s vajíčky, který nosí přisnovaný na konci zadečku. Čerstvě vylíhlá mláďata vozím na svém těle a tím je chráním před nepřáteli. Nespřádám si sítě. Protože mám velmi dobrý zrak, lovím skokem hmyz a další bezobratlé živočichy ve svém okolí.
Jestřábník alpský Hieracium alpinum jastrzębiec alpejski Alpine Hawkweed Zvonek český Campanula bohemica dzwonek karkonoski Bohemian Bellflower
Zvonek český Campanula bohemica Jsem jedním z nejznámějších endemitů Krkonoš, nikde jinde na světě mě nenajdete! Modrofialovými květy připomínám běžnější zvonek okrouhlolistý, ale mám dole hranatou lodyhu, větší květy a protáhlejší korunu. Všímavější nás od sebe rozeznají. Rostu nejvíce na horských loukách mezi 800 a 1 500 m n. m., hojněji ve středních a východních Krkonoších. Potřebuji, aby se o tyto louky lidé starali, jinak jim pomalu ale jistě zmizím před očima. Jsem vlajkovou rostlinou polského Karkonoského Parku Narodowého. Patřím mezi silně ohrožené druhy. Jestřábník alpský Hieracium alpinum My jestřábníky jsme velmi široká rodina, jen v Krkonoších nás roste na 60 druhů a 20 z nich dokonce neroste nikde jinde! Není snadné se v nás vyznat a rozeznat jeden druh od druhého a druhý od třetího. Jestli vám připomínám pampelišku, tak to není náhoda, máme k sobě docela blízko. Rostu na alpínských trávnících nejvyšších krkonošských vrcholů. Mám pěkné vlnité chlupy nejen na listech. I když jsem místy celkem hojný, jsem silně ohrožený.
Zvonek český Campanula bohemica dzwonek karkonoski Bohemian Bellflower Rašeliník Lindbergův Sphagnum lindbergii torfowiec Lindberga Lindberg s Bog-Moss (Peat Moss)
Rašeliník Lindbergův Sphagnum lindbergii Skoro vždy mne najdete na vrchovištích krkonošské tundry a zrašelinělých místech u potůčků. Mívám hnědavou až žlutozelenou barvu. Moje lodyhy jsou hnědé až černé. Když se na mě podíváte shora, svazečky větví mé lodyžky připomínají hvězdičku. Svým tělem pojmu až 30krát tolik vody, kolik sám vážím, když jsem suchý. Zvonek český Campanula bohemica Jsem jedním z nejznámějších endemitů Krkonoš, nikde jinde na světě mě nenajdete! Modrofialovými květy připomínám běžnější zvonek okrouhlolistý, ale mám dole hranatou lodyhu, větší květy a protáhlejší korunu. Všímavější nás od sebe rozeznají. Rostu nejvíce na horských loukách mezi 800 a 1 500 m n. m., hojněji ve středních a východních Krkonoších. Potřebuji, aby se o tyto louky lidé starali, jinak jim pomalu ale jistě zmizím před očima. Jsem vlajkovou rostlinou polského Karkonoského Parku Narodowého. Patřím mezi silně ohrožené druhy.
Rašeliník Lindbergův Sphagnum lindbergii torfowiec Lindberga Lindberg s Bog-Moss (Peat Moss) Slavík modráček tundrový Luscinia svecica svecica Podróżniczek Bluethroat
Slavík modráček tundrový Luscinia svecica svecica Doma jsem hlavně ve Skandinávii, ale krkonošská rašeliniště s klečí jsou mým druhým domovem. Zde si, jako každý slavík, občas pěkně zazpívám, při tom usednu na špičku kosodřeviny a vystavuji svoji modrou hruď s rezavou skvrnou. Přestože je nás v Krkonoších přibližně jen 20 hnízdících párů, očím pozorného návštěvníka rašelinišť sotva uniknu. Naše hnízdo občas zničí nepříznivé počasí, hraboš, hranostaj či vrána. Jsem o trošku menší než vrabec. Rašeliník Lindbergův Sphagnum lindbergii Skoro vždy mne najdete na vrchovištích krkonošské tundry a zrašelinělých místech u potůčků. Mívám hnědavou až žlutozelenou barvu. Moje lodyhy jsou hnědé až černé. Když se na mě podíváte shora, svazečky větví mé lodyžky připomínají hvězdičku. Svým tělem pojmu až 30krát tolik vody, kolik sám vážím, když jsem suchý.