Vzory smluv Příloha č. 1 Zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze strany zaměstnavatele ( uvést jméno a příjmení, adresu zaměstnance ) Věc: Zrušení pracovního poměru ve zkušební době Vážený/á..., dne... s Vámi společnost... (dále jen zaměstnavatel ) uzavřel písemnou pracovní smlouvu, podle které Vám vznikl u zaměstnavatele pracovní poměr dne..., na pozici..., který byl uzavřen na dobu... (určitou/neurčitou). V pracovní smlouvě byla písemně sjednána zkušební doba tří měsíců podle 35 zákona č. 262/2006Sb., zákoník práce. Oznamuji Vám, že Váš pracovní poměr ve smyslu 66 zákoníku práce zrušuji ve zkušební době ke dni..., popřípadě ke dni, kdy Vám bude toto oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době doručeno. Tímto dnem Váš pracovní poměr u zaměstnavatele končí. Výplata mzdy za odpracovanou část měsíce... bude splatná v nejbližším výplatním termínu společnosti, tj.... Zaměstnavatel prohlašuje, že mimo výplaty této mzdy nemá vůči zaměstnanci žádné další závazky. V... dne...... za zaměstnavatele
Výpověď daná zaměstnavatelem podle 52 písm. c) zákoníku práce Příloha č. 2 (uvést jméno a příjmení, adresu zaměstnance) Věc: Rozvázání pracovního poměru výpovědí Vážený/á..., podle pracovní smlouvy ze dne... pracujete u společnosti... jako... Vzhledem k organizačním změnám zaměstnavatele a nemožnosti zaměstnavatele Vás dále zaměstnávat v souladu s Vaší pracovní smlouvou a v souladu s ustanovením 52 odst. 1 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, stáváte se pro zaměstnavatele nadbytečným. V souladu s ustanovením 52 odst. 1., písm. c) zákoníku práce Vám dávám výpověď z pracovního poměru z důvodů výše uvedených ke dni... roku.... Váš pracovní poměr skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní lhůty, tj. k... (uveďte poslední den měsíce po uplynutí 2 měsíců). Vzhledem k tomu, že k ukončení pracovního poměru dochází z důvodů nadbytečnosti stanovených v 52 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, náleží Vám při skončení pracovního poměru odstupné v souladu s 67 odst. 1 tohoto zákona, a to ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Odstupné Vám bude vyplaceno ve výplatním termínu za měsíc... (uveďte poslední měsíc, za který bude mzda vyplacena). V... dne...... za zaměstnavatele
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem Příloha č. 3 Zaměstnanec ( jméno, adresa) Věc: Okamžité skončení pracovního poměru V důsledku porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem rušíme s Vámi okamžitě pracovní poměr podle 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Porušení pracovní kázně spatřujeme v tom, že jste dne. fyzicky napadl svého mistra, který Vám přiděloval pracovní úkol podle pracovní smlouvy, který jste odmítl převzít a splnit. S příslušným odborovým orgánem bylo okamžité zrušení pracovního poměru projednáno dne... Váš pracovní poměr končí doručením tohoto opatření. V.. dne. za zaměstnavatele
Žádost o rozvázání pracovního poměru dohodou Příloha č. 4 Zaměstnavatel... se sídlem v... Věc: Žádost o rozvázání pracovního poměru dohodou Žádám o skončení pracovního poměru dohodou ke dni.... Jako důvod uvádím, že jsem uzavřel sňatek a hodlám se odstěhovat do jiného města, kde má zajištěno bydlení. Očekávám odpověď v přiměřené době, nejpozději do.... V... dne...... jméno a podpis zaměstnance Žádost o rozvázání pracovního poměru dohodou v důsledku organizačních změn Příloha č. 5 Zaměstnavatel... se sídlem v... Věc: Žádost o rozvázání pracovního poměru v důsledku organizačních změn Žádám o skončení pracovního poměru dohodou ke dni.... Jako důvod uvádím, že podle rozhodnutí vedení firmy dojde v nejbližší době k propouštění zaměstnanců z organizačních důvodů. Z tohoto důvodu žádám o skončení pracovního poměru dohodou a vyplacení odstupného podle 67 a 68 zákoníku práce spolu s vyplacením odstupného vyplývajícího z kolektivní smlouvy. Očekávám, že můj návrh zvážíte a sdělíte mi své rozhodnutí, nejpozději do.... V... dne...... jméno a podpis zaměstnance
Příloha č. 6 Žádost zaměstnance o skončení pracovního poměru dohodou v případě nesouhlasu zaměstnavatele Zaměstnavatel... Personální oddělení V... dne... Věc: Žádost o skončení pracovního poměru dohodou Žádám tímto o skončení pracovního poměru dohodou ke dni... podle 49 zákoníku práce. Pokud nebudete souhlasit se skončením pracovního poměru na základě vzájemné dohody k uvedenému datu a nesdělíte mi svůj souhlas písemně do..., považujte tento dopis za výpověď z pracovního poměru podle 50 zákoníku práce. V tomto případě skončí můj pracovní poměr podle 51 zákoníku práce uplynutím dvouměsíční výpovědní doby, tj. dnem.... S pozdravem... zaměstnanec
Dohoda o skončení pracovního poměru Příloha č. 7 Zaměstnavatel... se sídlem v... a zaměstnanec..., rod. číslo (číslo identifikačního průkazu)..., bydliště..., uzavírají tuto dohodu o skončení pracovního poměru Pracovní poměr uzavřený dne... skončí dnem.... Pracovní poměr končí z důvodu organizačních změn, a sice nadbytečnosti, takže zaměstnanci vzniká nárok na vyplacení odstupného ve výši..., které bude vyplaceno v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru. V... dne......... zaměstnanec zaměstnavatel podpis oprávněného zaměstnance
Příloha č. 8 Dohoda o rozvázání pracovního poměru dohodou (s uvedením důvodu) Zaměstnavatel se sídlem... zastoupený... a zaměstnanec... uzavírají tuto dohodu o rozvázání pracovního poměru z důvodu... I. Pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem sjednaný pracovní smlouvou ze dne... se rozvazuje a končí dnem.... II. K dohodě o rozvázání pracovního poměru došlo z podnětu... z důvodu.... (Důvodem mohou být organizační změny nebo rovněž zdravotní důvody na straně zaměstnance, a to podložené lékařským posudkem vydaným zařízením závodní preventivní péče). III. Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci při skončení pracovního poměru odstupné podle ustanovení 67 zákoníku práce a kolektivní smlouvy ve výši pětinásobku průměrného výdělku. IV. Dohoda byla sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno obdrží zaměstnanec a jedno zaměstnavatel. V... dne......... Jméno a podpis zaměstnance Jméno a podpis oprávněného vedoucího zaměstnance
Výpověď z pracovního poměru daná zaměstnancem Zaměstnavatel... se sídlem v... Příloha č. 9 Věc: Výpověď z pracovního poměru Dávám tímto výpověď z pracovního poměru, který jsem uzavřel dne.... Můj pracovní poměr skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní doby dnem.... Jako důvod výpovědi uvádím.... V... dne...... jméno a podpis zaměstnance Výpověď z obecných organizačních důvodů pro nadbytečnost zaměstnance Zaměstnanec... Bytem... Věc: Rozvázání pracovního poměru výpovědí Podle ustanovení 52 písm. c) zákoníku práce rozvazujeme s Vámi pracovní poměr výpovědí pro nadbytečnost, a to z následujících důvodů:... Příloha č. 10 (zaměstnanec se stal nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách)... Výpovědní doba, která činí 2 měsíce, začne plynout od... a skončí dnem o výpověď z organizačních důvodů, bude Vám poskytnuto odstupné ve výši trojnásobku Vašeho průměrného výdělku (popřípadě vyšší odstupné o další násobky průměrného výdělku, pokud bylo sjednáno v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu, a to za podmínek uvedených v těchto dokumentech). V... dne...... zaměstnavatel (razítko, podpis )
Příloha č. 11 Výpověď zaměstnavatele daná z důvodu nesplňování požadavků na výkonu sjednané práce Zaměstnanec... bytem... Věc: Výpověď z pracovního poměru Vážená paní, jste zaměstnána u..., a. s., na základě pracovní smlouvy uzavřené dne... jako sekretářka, referentka v oddělené odbytu. Váš nadřízený Vás několikrát upozornil na závažné nedostatky v evidenci objednávek, v důsledku čehož zaznamenala firma zrušení objednávek od několika obchodních partnerů. Poslední upozornění bylo provedeno dne... písemně s tím, že Vám byla dána lhůta k odstranění uvedených nedostatků, a sice 1 měsíc. Vzhledem k tomu, že jste nedostatky ve své práci uvedené době neodstranila, dáváme Vám tímto výpověď z pracovního poměru z důvodu 52 písm. f) zákoník práce. Váš pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby v trvání 2 měsíců, a to dnem... V... dnem...... zaměstnavatel (podpis oprávněného zaměstnance)
Oznámení o skončení pracovního poměru na dobu určitou Příloha č. 12 Zaměstnanec... bytem... Dnem... byla mezi námi uzavřena pracovní smlouva, podle níž byl pracovní poměr sjednán na dobu určitou, a to do..., s pracovním zařazením... a se dnem nástupu do práce... a s předpokládaným datem skončení..., kdy měla být ukončena stavba budovy v.... Vzhledem k tomu, že má tento pracovní poměr skončit dnem..., upozorňujeme Vás na tuto skutečnost, abyste si mohl včas zajistit nové zaměstnání: V... dnem... zaměstnavatel (podpis oprávněného zaměstnance) Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem ( 55 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. Příloha č. 13 Zaměstnanec... bytem... Věc: Okamžité skončení pracovního poměru V důsledku Vašeho odsouzení pro úmyslný trestní čin, spáchaný v souvislosti s plněním Vašich pracovních úkolů, k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce osmi měsíců s Vámi okamžitě rušíme pracovní poměr podle 55 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. S příslušným odborovým orgánem bylo okamžitě zrušení pracovního poměru projednáno dne.... Váš pracovní poměr končí dnem doručení tohoto rozhodnutí. V... dne...... zaměstnavatel (podpis oprávněného zaměstnance)
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem ( 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce) Příloha č. 14 Zaměstnanec... bytem... Věc: Okamžité skončení pracovního poměru V důsledku porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k Vámi vykonávané práci rušíme s Vámi okamžitě pracovní poměr podle 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Porušení povinnosti spatřujeme v tom, že jste dne... z nedbalosti nesplnil pracovní úkol... a v této souvislosti vznikla firmě škoda ve výši.... S příslušným odborovým orgánem bylo okamžitě zrušení pracovního poměru projednáno dne.... Váš pracovní poměr končí dnem doručení tohoto právního úkonu. Ve smyslu 313 odst. 1 písem d) zákoníku práce Vám bude tento důvod uveden v potvrzení o zaměstnání. V... dne...... zaměstnavatel ( podpis oprávněného zaměstnance)
Příloha č. 15 Zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze strany zaměstnavatele Zaměstnanec... bytem... Dne... jsme s Vámi uzavřeli pracovní smlouvu, podle které Vám vznikl pracovní poměr dne.... V pracovní smlouvě byla písemně sjednána zkušební doba ve smyslu ustanovení 35 zákoníku práce na dobu.... Oznamujeme Vám, že Váš pracovní poměr ve smyslu 66 zákoníku práce zrušujeme ve zkušební době ke dni.... V... dne...... zaměstnavatel (podpis oprávněného vedoucího zaměstnance) Příloha č. 16 Zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze strany zaměstnance Zaměstnavatel... se sídlem v.... Vážení, podle pracovní smlouvy ze dne... byl sjednán pracovní poměr ode dne... se zkušební dobou.... Oznamuji Vám podle 66 zákoníku práce, že tento pracovní poměr zrušuji ve zkušební době dne... V... dne...... jméno a podpis zaměstnance
Žádost o vydání potvrzení o zaměstnání Příloha č. 17 Zaměstnavatel (jméno a sídlo):......... Věc: Žádost o vydání potvrzení o zaměstnání Dne 30.5.2008 jsem u Vaší společnosti ukončil řádné zaměstnání na základě předchozí dohody o ukončení pracovního poměru. I když jsem Vás po skončení pracovního poměru požádal o vydání potvrzení o zaměstnání, dosud jsem jej neobdržel. Žádám, Vás tímto o jeho vydání. Na potvrzení o zaměstnání mám dle 313 zákoníku práce nárok. Pokud potvrzení o zaměstnání neobdržím do deseti pracovních dnů od doručení této žádosti, budu jej nucen vymáhat soudní cestou. V... dne...... Váš podpis
Příloha č. 18
Potvrzení o zaměstnání (Zápočtový list) podle 313 zákona č. 262/2006, zákoníku práce Příloha č. 19 Místo.. Datum I. Potvrzení o délce zaměstnání a o zápočtu dob zaměstnání pro účely nemocenského pojištění Zaměstnavatel....IČ.....DIČ.... se sídlem.... zastoupený...zapsaný v Obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v..., oddíl..., vložka č..... (dále jen "zaměstnavatel") potvrzuje, že zaměstnanec/zaměstnankyně.... narozen/a.rodné číslo..bytem.... (dále jen "zaměstnanec") byl/a v naší společnosti zaměstnán/a od... do... na pozici (zaměstnán/a jako)... v týdenním pracovním úvazku hod. Průměrný čistý měsíční výdělek činil Kč/měs. Ke dni rozvázání pracovního poměru, mu (jí) bylo započteno jako doba zaměstnání celkem. roků.. dní slovy Pracovněprávní vztah byl/nebyl zaměstnavatelem skončen z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. II. Údaje pro zápočet předchozích dob pracovních neschopností
Přehled pracovních neschopností zaměstnance spadajících do doby jednoho roku před skončením pracovního poměru. Od do..počet kalendářních dnů Od počátku kalendářního měsíce, v němž skončilo zaměstnání, zaměstnanec do dne skončení zaměstnání neodpracoval: pracovních dnů (směn) z důvodu omluveného pracovního volna, pracovních dnů (směn) z důvodu neomluvené nepřítomnosti v práci, hodin, jde-li o neomluvené zameškané části pracovní doby kratší než celý pracovní den (směna) III. Údaje o dosažené kvalifikaci a další údaje Dosažená kvalifikace zaměstnance... Zaměstnanec má/nemá změněnou pracovní schopnost. IV. Srážky ze mzdy (např. půjčky, pojistky, spoření) Pořadí, druh, pohledávky celkem, měsíčně, splaceno ve prospěch (adresa, číslo účtu).... Razítko a podpis zaměstnavatele
Příloha č. 20 Pracovní posudek......(uvést jméno a příjmení zaměstnance) pracoval(a) u/v... (uvést název a sídlo zaměstnavatele) v pracovním poměru od... (uvést datum) do... (uvést datum), kdy jeho (její) pracovní poměr skončil... (uvést jakým způsobem - např. dohodou podle 49 zákoníku práce, výpovědí ze strany zaměstnance podle 50 odst. 3 zákoníku práce, výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodu organizačních změn podle 52 písm. c) zákoníku práce, okamžitým zrušením pracovního poměru ze strany zaměstnavatele podle 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce apod.). Pan/paní... (uvést jméno a příjmení zaměstnance) vykonával(a) tyto práce (funkce)... (uvést jaké druhy prací, popřípadě jaké funkce zaměstnanec od vzniku pracovního poměru do jeho skončení u zaměstnavatele vykonával - výčet bude záviset na tom, zda zaměstnanec po celou dobu trvání pracovního poměru vykonával stále stejnou práci (jeden druh práce, jednu funkci - např. sekretářka) nebo zda vystřídal několik druhů práce či několik funkcí - např. od mistra, přes vedoucího provozu po náměstka ředitele. Svou práci vykonával(a)...(uvést hodnocení - např. pečlivě, svědomitě, ochotně). Kladně byla hodnocena především jeho (její)...(např. iniciativa, cílevědomost, schopnost spolupráce, schopnost týmové práce, snaha neustále si prohlubovat své znalosti - při zaměstnání absolvoval kursy, školení, vysokou školu). Patřil(a) k...(např. nejlepším, průměrným) zaměstnancům. Nedostatkem byla/bylo/byly... např. neschopnost plnit zadané úkoly samostatně, malá iniciativa, neustálé odmítání plnit příkazy nadřízených zaměstnanců, slovní i fyzické napadání spoluzaměstnanců a nadřízených, časté pozdní příchody, neomluvené absence). V...dne...... razítko zaměstnavatele a podpis statutárního orgánu zaměstnavatele
Přehled judikatury Příloha č. 21 Oznámí-li zaměstnanec poté, co mu dal zaměstnavatel neplatnou výpověď nebo s ním zrušil neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, a projeví-li zaměstnavatel vůli práci tomuto zaměstnanci přidělovat, je zaměstnanec povinen nadále konat práci podle pracovní smlouvy, a to až do doby, než dojde k platnému rozvázání pracovního poměru jinak nebo do rozhodnutí soudu o žalobě o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru; neomluvené zameškání práce v této době představuje porušení pracovní kázně. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1950/2003) Dopisem ze dne 19. 3. 2002 žalovaná sdělila žalobci, že s ním "v souladu s ustanovením 53 zákoníku práce okamžitě ruší pracovní poměr"; důvod tohoto opatření spatřovala v žalobcově "neomluvené nepřítomnosti po dobu od 21. 2. 2002 do 15. 3. 2002, přičemž jeho neomluvená pracovní nepřítomnost trvala již od 4. 9. 2001, k tomuto však žalovaná nepřihlíží." Žalobce se domáhal, aby bylo určeno, že uvedené okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné. Žalobu odůvodňoval zejména tím, že žalovaná s ním již dne 27. 8. 2001 zrušila pracovní poměr ve zkušební době, a, protože rozsudek, kterým byla určena neplatnost uvedeného zrušení pracovního poměru, nabyl právní moci teprve dne 20. 3. 2002, až do té doby "byla podstatná pochybnost" ohledně dalšího trvání pracovního poměru. Proto lze nepřítomnost žalobce v té době považovat za omluvitelnou. Obvodní soud pro Prahu 3 rozsudkem ze dne 24. 10. 2002 žalobu zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobce porušil pracovní kázeň tím, že se po dobu "od 4. 9. do 19. 3. 2002" nedostavoval k výkonu práce u žalované. Vycházel přitom z toho, že žalobce poté, co s ním žalovaná zrušila pracovní poměr ve zkušební době, sdělil, že trvá na tom, aby byl dále zaměstnáván, a z toho, že žalovaná jej dopisem ze dne 12. 9. 2001 vyzvala, aby nastoupil k výkonu práce podle pracovní smlouvy. K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 24. 4. 2003 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Vycházeje ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, rovněž dovodil, že žalobce tím, že poté, co jej žalovaná vyzvala, aby se dostavil k výkonu práce do zaměstnání (již předtím sám žalobce sdělil žalované, že trvá na tom, aby jej dále zaměstnávala, přestože s ním zrušila pracovní poměr ve zkušební době), nadále do zaměstnání nedocházel a pro žalovanou nepracoval, porušil pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem. Nesouhlasil s argumentací žalobce, že v době, kdy probíhalo soudní řízení o neplatnost zrušení pracovního poměru ve zkušební době, nebyl zřejmý rozsah a obsah vzájemných povinností účastníků, a proto nebyl povinen vykonávat práce podle pracovní smlouvy. Vyjádřil názor, že žalobce byl povinen pokračovat v práci i v době, kdy neplatnost rozvázání pracovního poměru ve zkušební době ještě nebyla určena pravomocným rozhodnutím soudu, a to již od 12. 9. 2001, kdy byl žalovanou vyzván k tomu, aby do zaměstnání nastoupil a plnil svoji pracovní povinnost. Pokud totiž dal zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil s ním pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a zaměstnanec zaměstnavateli oznámí, že trvá na dalším
zaměstnání (což se stalo dopisem žalobce ze dne 11. 9. 2001), jeho pracovní poměr i nadále trvá. Z této dikce 61 odst. 1 zák. práce je podle odvolacího soudu zřejmé, že pracovní poměr mezi účastníky trvá bez ohledu na výsledek řízení o neplatnost rozvázání pracovního poměru a zaměstnanec je tak povinen i nadále, umožní-li mu to zaměstnavatel, pokračovat v práci. V dovolání proti rozsudku odvolacího soudu žalobce namítá, že jednostranné zrušení pracovního poměru ve zkušební době nelze podle zákoníku práce odvolat a jedinou možností, jak zabránit jeho účinkům, je podat žalobu na určení jeho neplatnosti. V období od 31. 8. 2001 (kdy mělo dojít k rozvázání pracovního poměru ve zkušební době) do dne 20. 3. 2002 (kdy nabyl právní moci rozsudek určující neplatnost zrušení pracovního poměru ve zkušební době) platilo, že uvedené zrušení pracovního poměru je platným důvodem k jeho rozvázání a že tedy nastaly účinky tohoto rozvazovacího úkonu spočívající ve skončení pracovního poměru mezi žalobcem a žalovanou. Oznámení žalobce, že trvá na dalším zaměstnání, se v pracovněprávním vztahu mohlo projevit pouze tehdy, kdyby zrušení pracovního poměru ve zkušební době bylo prohlášeno za neplatné; nastaly by účinky předpovídané v ustanovení 61 zák. práce, tedy vznikly by nároky zaměstnance z neplatného rozvázání pracovního poměru. Protože rozhodnutím soudu bylo předchozí zrušení pracovního poměru ve zkušební době prohlášeno za neplatné pravomocně teprve ke dni 20. 3. 2002, nebylo možné pracovní poměr ke dni 19. 3. 2002 okamžitě zrušit; k tomuto dni platilo, že pracovní poměr již neexistuje. Nutno totiž vycházet z toho, že platnost okamžitého zrušení pracovního poměru je nutné posuzovat s ohledem na právní stav, který existoval v den, kdy k okamžitému zrušení pracovního poměru došlo. Zásadní právní otázku, která v rozhodnutí dovolacího soudu dosud nebyla řešena, spatřuje v tom, zda "je možné považovat za porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem nevykonávání práce ze strany bývalého zaměstnance v období ode dne doručení předchozího rozvazovacího úkonu zaměstnavatele do dne právní moci rozhodnutí soudu, jímž je určeno, že rozvázání pracovního poměru na základě uvedeného úkonu je neplatné, resp. zda je možné okamžitě zrušit pracovní poměr v době, kdy se má ze zákona ještě za to, že tento pracovní poměr v důsledku předchozího rozvazovacího úkonu již skončil." Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne "17. 10. 2002" (správně 24. 10. 2002) zrušil a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. 242 odst. 3 o. s. ř.); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení 237 odst. 3 o. s. ř. ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil. Přípustnost dovolání podle ustanovení 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příklad uvedených v ustanovení 237 odst. 3 o. s. ř., dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam skutečně má. V projednávané věci odvolací soud mimo jiné řešil právní otázku, jaký význam pro posouzení platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru má skutečnost, že v době jeho
vydání probíhá soudní řízení ohledně platnosti již dříve daného rozvazovacího úkonu, a zda v takové době se může zaměstnanec dopustit porušení pracovní kázně tím, že nevykonává práce podle pracovní smlouvy (pro tyto právní otázky také žalobce podává dovolání). Uvedené právní otázky dosud nebyly v rozhodnutí dovolacího soudu vyřešeny. Vzhledem k tomu, že jejich posouzení bylo pro rozhodnutí projednávané věci významné (určující), představuje napadený rozsudek odvolacího soudu rozhodnutí, které má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolací soud proto dospěl k závěru, že dovolání proti rozsudku odvolacího soudu je přípustné podle ustanovení 237 odst. 1 písm. c). Po přezkoumání rozsudku odvolacího soudu ve smyslu ustanovení 242 o. s. ř., které provedl bez jednání ( 243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné, a proto je zamítl. Odůvodnění: Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat - vzhledem k tomu, že žalovaná okamžitě zrušila pracovní poměr s žalobcem dopisem ze dne 19. 3. 2002 - podle zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění zákonů č. 88/1968 Sb., č. 153/1969 Sb., č. 100/1970 Sb., č. 20/1975 Sb., č. 72/1982 Sb., č. 111/1984 Sb., č. 22/1985 Sb., č. 52/1987 Sb., č. 98/1987 Sb., č. 188/1988 Sb., č. 3/1991 Sb., č. 297/1991 Sb., č. 231/1992 Sb., č. 264/1992 Sb., č. 590/1992 Sb., č. 37/1993 Sb., č. 74/1994 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 287/1995 Sb., č. 138/1996 Sb., č. 167/1999 Sb., č. 225/1999 Sb., č. 29/2000 Sb., č. 155/2000 Sb., č. 220/2000 Sb., č. 238/2000 Sb., č. 257/2000 Sb., č. 258/2000 Sb. a č. 177/2001 Sb., tedy podle zákoníku práce ve znění účinném do 31. 3. 2002. Nároky účastníků z neplatného rozvázání pracovního poměru se řídí ustanoveními 61 až 64 zák. práce (srov. nadpis nad těmito ustanoveními). Ustanovení 61 až 64 zák. práce upravují - jak vyplývá z jejich znění - práva a povinnosti účastníků pracovního poměru v období, v němž jsou jejich vztahy sporné v důsledku rozvázání pracovního poměru, které učinil jeden účastník pracovního poměru a jehož platnost druhý účastník neuznává, a v němž panuje nejistota, zda pracovní poměr účastníků skutečně skončil (podle učiněného rozvázání pracovního poměru) nebo zda bude (může) pokračovat. Byla-li neplatnost rozvázání pracovního poměru určena pravomocným soudním rozhodnutím a trvá-li pracovní poměr účastníků i nadále, je tím stav nejistoty ve vztazích účastníků pracovního poměru (spor o neplatnost rozvázání pracovního poměru a o jeho další trvání) odstraněn; jejich vztahy se proto po právní moci rozhodnutí řídí opět jen pracovní smlouvou a příslušnými pracovněprávními předpisy. Jestliže byl neplatně rozvázán pracovní poměr se zaměstnancem a pracovní poměr nadále trvá a jestliže zaměstnavatel po právní moci soudního rozhodnutí o neplatnosti rozvázání pracovního poměru nepřiděluje v rozporu s ustanovením 35 odst. 1 písm. a) zák. práce zaměstnanci práci, má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy podle ustanovení 130 odst. 1 zák. práce, popřípadě též na náhradu škody podle ustanovení 187, 205a a 205b zák. práce (srov. též právní názor uvedený v Rozboru a zhodnocení rozhodování soudů o skončení pracovního poměru a o nárocích z toho vyplývajících, uveřejněném ve Sborníku stanovisek, závěrů, rozborů a zhodnocení soudní praxe, zpráv o rozhodování soudů a soudních rozhodnutí Nejvyššího soudu III na str. 147).
Podle ustanovení 61 odst. 1 zák. práce, dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy. Tato náhrada přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru. Ustanovení 61 zák. práce - jak uvedeno již výše - upravuje práva a povinnosti účastníků pracovního poměru v období, v němž jsou jejich vztahy sporné v důsledku rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době, které učinil zaměstnavatel a jehož platnost zaměstnanec neuznává (a podal proto u soudu žalobu o určení jeho neplatnosti), a v němž panuje (až do rozhodnutí soudu o žalobě o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru nebo do doby, než dojde k platnému rozvázání pracovního poměru jinak) nejistota, zda pracovní poměr skutečně skončil (podle zaměstnavatelem učiněného rozvázání pracovního poměru) nebo zda bude (může) pokračovat. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že oznámí-li zaměstnanec poté, co mu dal zaměstnavatel neplatnou výpověď nebo s ním zrušil neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, a projeví-li zaměstnavatel vůli práci tomuto zaměstnanci přidělovat, je zaměstnanec povinen nadále konat práci podle pracovní smlouvy, a to až do doby, než dojde k platnému rozvázání pracovního poměru jinak nebo do rozhodnutí soudu o žalobě o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru; neomluvené zameškání práce v této době představuje porušení pracovní kázně. V posuzovaném případě žalobce oznámil žalované, že zrušení pracovního poměru ve zkušební době považuje za neplatné a že trvá na dalším zaměstnání dopisem ze dne 11. 9. 2001. Na to žalovaná reagovala dopisem ze dne 12. 9. 2001, jímž uznala neplatnost rozvázání pracovního poměru ve zkušební době a vyzvala žalobce, aby nadále pokračoval v práci. Odvolací soud proto správně dovodil, že žalobce byl povinen pokračovat v práci i v době, kdy neplatnost předchozího rozvázání pracovního poměru nebyl určena pravomocným rozhodnutím soudu; jestliže žalobce podle pracovní smlouvy práce nekonal, porušil tím pracovní kázeň. Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správný. Protože nebylo zjištěno (a ani dovolatelem tvrzeno), že by rozsudek odvolacího soudu byl postižen vadou uvedenou v ustanovení 229 odst. 1, 229 odst. 2 písm. a) a b) a 229 odst. 3 o. s. ř. nebo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud dovolání žalobce podle ustanovení 243b odst. 2, části věty před středníkem, o. s. ř. zamítl. Zdroj: Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud ČR, č. 7/2005, s.588, 589.
Příloha č. 22 Sjednaná zkušební doba se neprodlužuje o dobu překážek v práci, jestliže před jejím uplynutím překážky v práci nepřevýšily deset pracovních dnů. Nemohl-li však zaměstnanec konat během sjednané zkušební doby práci pro překážky v práci více než deset pracovních dnů, prodlužuje se zkušební doba o jedenáctý a každý další pracovní den trvání překážky v práci, a to i když jde o pracovní den, který následuje po uplynutí původně sjednané zkušební doby. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1807/2003) Dopisem ze dne 4. 1. 2002 žalovaný sdělil žalobci, že s ním zrušuje pracovní poměr ve zkušební době ke dni 4. 1. 2002. Uvedený dopis žalovaný odeslal prostřednictvím držitele poštovní licence (České pošty, a. s.) dne 14. 2. 2002 a žalobci byl podle jeho tvrzení doručen dne 15. 2. 2002. Žalobce se domáhal, aby bylo určeno, že uvedené zrušení pracovního poměru ve zkušební době je neplatné. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že ode dne 17. 12. 2001 je v pracovní neschopnosti a že zkušební doba prodloužená podle ustanovení 31 odst. 2 zák. práce uplynula dnem 10. 1. 2002; žalovaný proto přistoupil ke zrušení pracovního poměru až po uplynutí zkušební doby. Okresní soud v Náchodě rozsudkem ze dne 24. 6. 2002 (správně ze dne 11. 6. 2002) žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 5000 Kč k rukám advokátky a že žalovaný je povinen zaplatit "ČR - Okresnímu soudu v Náchodě" na soudním poplatku 1000 Kč. Z provedených důkazů zjistil, že pracovní smlouvou ze dne 8. 10. 2001 byl mezi účastníky sjednán pracovní poměr na dobu určitou do 7. 10. 2002 a se zkušební dobou v délce 3 měsíců, že žalobce byl od 17. 12. 2001 do 31. 5. 2002 v pracovní neschopnosti a že zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze dne 4. 1. 2002 bylo žalobci doručeno dne 15. 2. 2002. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce ve zkušební době, sjednané do 8. 1. 2002, neodpracoval pro nemoc celkem 13 pracovních dnů a že se proto zkušební doba ve smyslu ustanovení 31 odst. 2 zák. práce prodloužila o 3 pracovní dny a trvala do 11. 1. 2002. Protože žalovaný do té doby žalobci neoznámil rozvázání pracovního poměru, nemohl tak platně učinit později; zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze dne 4. 1. 2002, doručené žalobci dne 15. 2. 2002, je tedy neplatným právním úkonem. K odvolání žalovaného K r a j s k ý soudv Hradci Králové rozsudkem ze dne 28. 4. 2003 rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení "před okresním soudem", že ve výroku o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek se rozsudek soudu prvního stupně zrušuje a že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení 1000 Kč. Na základě skutkových zjištění soudu prvního stupně dovodil, že prodloužení zkušební doby podle ustanovení 31 odst. 2 zák. práce nemůže začít běžet v době, kdy zaměstnanci brání ve výkonu práce překážka v práci, ale až po jejím odpadnutí. Odvolací soud přihlédl k tomu, že účelem institutu zkušební doby je "vytvořit stranám pracovního poměru možnost získat poznatky, na jejichž základě se mohou do sjednaného termínu rozhodnout, zda pracovní vztah jednostranným úkonem ukončí."
V případě, že naplnění tohoto účelu brání překážky v práci na straně zaměstnance, musí mít účastníci "možnost vyzkoušet si sjednaný pracovní poměr po takový počet pracovních dnů, který z ujednání o zkušební době vyplývá, snížený v důsledku překážek v práci nanejvýš o 10." Protože žalovaný zrušil pracovní poměr v době, kdy prodloužená zkušební doba ještě neskončila, nešlo o "opožděný úkon". Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítá, že prodloužení zkušební doby ve smyslu ustanovení 31 odst. 2 zák. práce počíná vždy prvním pracovním dnem následujícím po uplynutí sjednané délky "bez ohledu na to, zda zaměstnanec v tento den práci vykonává nebo zda překážka v práci dále trvá." Nejvyšší soud jako soud dovolací ( 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení 240 odst. 1 o. s. ř. a že jde o rozsudek, proti kterému je podle ustanovení 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. dovolání přípustné, přezkoumal napadený rozsudek ve smyslu ustanovení 242 o. s. ř. bez nařízení jednání ( 243a odst. 1, věta první, o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné. Proto dovolání zamítl. Z odůvodnění: Projednávanou věc je třeba i v současné době - vzhledem k tomu, že žalovaný zrušil se žalobcem pracovní poměr ve zkušební době dopisem ze dne 4. 1. 2002, který byl žalobci doručen dne 15. 2. 2002 - posuzovat podle zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění zákonů č. 88/1968 Sb., č. 153/1969 Sb., č. 100/1970 Sb., č. 20/1975 Sb., č. 72/1982 Sb., č. 111/1984 Sb., č. 22/1985 Sb., č. 52/1987 Sb., č. 98/1987 Sb., č. 188/1988 Sb., č. 3/1991 Sb., č. 297/1991 Sb., č. 231/1992 Sb., č. 264/1992 Sb., č. 590/1992 Sb., č. 37/1993 Sb., č. 74/1994 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 287/1995 Sb., č. 138/1996 Sb., č. 167/1999 Sb., č. 225/1999 Sb., č. 29/2000 Sb., č. 155/2000 Sb., č. 220/2000 Sb., č. 238/2000 Sb., č. 257/2000 Sb., č. 258/2000 Sb. a č. 177/2001 Sb., tedy podle zákoníku práce ve znění účinném do 31. 3. 2002. Podle ustanovení 31 odst.1 zák. práce v pracovní smlouvě může být sjednána zkušební doba, která činí, pokud nebyla dohodnuta zkušební doba kratší, tři měsíce. Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována. Podle ustanovení 31 odst. 2 zák. práce doba překážek v práci, pro které zaměstnanec nemůže během zkušební doby konat práci, se započítává do zkušební doby v rozsahu nejvýše deseti pracovních dnů. Podle ustanovení 58 odst. 1 zák. práce ve zkušební době může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec zrušit pracovní poměr písemně z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Smyslem (účelem) sjednání zkušební doby - jak správně naznačil odvolací soud - je, aby zaměstnavatel mohl náležitě posoudit, zda zaměstnanec splňuje všechny předpoklady pro řádný výkon práce, a aby zaměstnanec mohl uvážit, zda v novém pracovním poměru setrvá nebo zda ho bezprostředně - protože neodpovídá jeho očekávání - skončí. Je nepochybné, že smysl (účel) sjednání zkušební doby může být naplněn, jen jestliže účastníci získají (mohou získat) poznatky potřebné k rozhodnutí, zda budou chtít v pracovním poměru dále pokračovat nebo zda ho ukončí; potřebné poznatky mohou získat jen tehdy, jestliže zaměstnanec bude po sjednanou zkušební dobu skutečně konat práci.
Jestliže zaměstnanci brání ve výkonu práce překážky, je odůvodněn požadavek, aby došlo k prodloužení zkušební doby. Podmínky, za nichž dochází (může dojít) k prodloužení zkušební doby, a jeho rozsah, určuje ustanovení 31 odst. 2 zák. práce. Podle tohoto ustanovení - jak vyplývá z jeho znění výše uvedeného - se do zkušební doby započítávají jen překážky v práci na straně zaměstnance, a to v rozsahu nejvýše deseti pracovních dnů. Znamená to, že sjednaná zkušební doba se neprodlužuje, jestliže před jejím uplynutím (tj. během doby, která by jinak uplynula lhůtou tří měsíců, popřípadě kratší, byla-li dohodnuta) překážky v práci bránily zaměstnanci konat práci celkem po dobu nejvýše deseti pracovních dnů; jestliže se však vyskytly na straně zaměstnance překážky v práci ve větším rozsahu a jestliže zaměstnanec proto ještě před uplynutím sjednané ("původní") zkušební doby pro tyto překážky nepracoval jedenáct či více pracovních dnů, prodlužuje se sjednaná zkušební doba o jedenáctý a každý další pracovní den trvání překážky v práci. Názoru žalobce, že se zkušební doba neprodlužuje o pracovní dny, po něž trvala překážka v práci na straně zaměstnance po uplynutí "původní" zkušební doby, lze přisvědčit, jen jestliže překážky v práci nepřesáhnou před uplynutím sjednané "původní" zkušební doby deset pracovních dnů; v tomto případě totiž běh zkušební doby skončí (v důsledku toho, že se překážky v práci v tomto rozsahu započtou do zkušební doby) uplynutím "původně" sjednané doby a další trvání překážky v práci na straně zaměstnance již nemá právní význam, neboť nespadá do vymezení zkušební doby. Jestliže však již před uplynutím sjednané "původní" zkušební doby překážky v práci na straně zaměstnance převýšily deset pracovních dnů, dochází - jak vyplývá z ustanovení 31 odst. 2 zák. práce - o každý další pracovní den trvání překážky v práci k prodloužení zkušební doby, aniž by tu bylo podstatné, zda se jedná o pracovní den, v němž by jinak - nebýt prodloužení zkušební doby - již zkušební doba netrvala. Za této situace může být pracovní poměr platně zrušen podle ustanovení 58 odst.1 zák. práce i v době po uplynutí "původní" zkušební doby, kdy trvá překážka v práci na straně zaměstnance, jestliže o ni došlo k prodloužení zkušební doby podle ustanovení 31 odst. 2 zák. práce. V projednávané věci bylo z hlediska skutkového stavu zjištěno, že zkušební doba sjednaná v pracovní smlouvě ze dne 8. 10. 2001 v délce tří měsíců by uplynula dnem 8. 1. 2002 a že před uplynutím této "původní" zkušební doby žalobce neodpracoval pro překážky v práci na jeho straně (pro nemoc) celkem 13 pracovních dnů. Vzhledem k tomu, že překážky v práci na straně žalobce převýšily přede dnem 8. 1. 2002 deset pracovních dnů, došlo - jak vyplývá z výše uvedeného - k prodloužení zkušební doby podle ustanovení 31 odst. 2 zák. práce, a to též o každý další pracovní den, po nějž trvala překážka v práci (žalobcova nemoc) v době počínající dnem 9. 1. 2002. Uvedený stav trval ke dni 15. 2. 2002 (žalobce byl podle zjištění soudů v pracovní neschopnosti až do 31. 5. 2002), a proto žalovaný učinil zrušení pracovního poměru v době, kdy (prodloužená) zkušební doba ještě běžela. Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správný. Protože nebylo zjištěno, že by rozsudek odvolacího soudu byl postižen některou z vad, uvedených v ustanovení 229 odst. 1 o. s. ř., 229 odst. 2 písm.a) a b) o. s. ř. nebo v 229 odst. 3 o. s. ř., anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud dovolání žalobce podle ustanovení 243b odst. 2, části věty před středníkem zamítl. Zdroj: Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 2/2005, s. 180 183.