Analýza vybraných podílových fondů z hlediska výnosů

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie Analýza vybraných podílových fondů z hlediska výnosů Bakalářská práce Autor: Adriana Řezáčová, DiS. Bankovní management Vedoucí práce: doc. RNDr. Jarmila Radová, Ph.D. Praha červen, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze 24. června 2014 Adriana Řezáčová

Poděkování Chtěla bych poděkovat doc. RNDr. Jarmile Radové, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce a cenné rady, které mi pomohly zkompletovat tuto práci.

Anotace Bakalářská práce se zabývá analýzou vybraných podílových fondů. Pro rozbor bylo vybráno šest podílových fondů u tří investičních společností. Na každý podílový fond byl aplikován fiktivní český investor, který investoval pevnou částku ve všech analyzovaných fondech. V první kapitole je představena metodika, kterou bude analýza provedena. Druhá kapitola je věnována teoretické části a seznamuje nás s důležitými pojmy, objasňuje fungování podílových fondů a je krátce nahlédnuto do historie. Následující tři kapitoly, které zaujímají největší část práce, jsou věnovány samotné analýze jednotlivých fondů. V práci je také věnována pozornost 2 událostem, které nastaly při zpracování této práce. V předposlední kapitole jsou shrnuty výsledky všech analyzovaných fondů a je provedeno doporučení vhodného podílového fondu a investiční společnosti. V závěru práce dochází ke shrnutí veškerých poznatků. Klíčová slova Investiční společnost, podílový fond, správní poplatek, investor, výkonnost, zhodnocení Annotation The bachelor thesis deals with analysis of selected mutual funds. For the analysis were selected six mutual funds in three investment companies. For each mutual fund was applied to a fictitious Czech investor to invest a fixed amount in all funds analyzed. The first section presents the methodology that will be conducted analysis. The second chapter is devoted to theoretical and acquaints us with important concepts, explains the functioning of mutual funds is a short insight into the history. The following three chapters, which occupy the largest part of the work, are devoted to the actual analysis of individual funds. The work is also given to two incidents that occurred in this work. In the penultimate chapter summarizes the results of all funds analyzed and made recommendations to the appropriate mutual fund and investment company. In conclusion, there is a summary of all knowledge. Key words Investment company, mutual fund, management fee, investor, performance, evaluation

Úvod... 7 1. Metodika analýzy podílových fondů... 8 2. Charakteristika podílového fondu... 10 2.1. Historie podílových fondů v ČR... 10 2.2. Pojmy z oblasti kolektivního investování... 12 2.3. Výhody podílových fondů... 16 2.4. Nevýhody podílových fondů... 17 2.5. Druhy podílových fondů... 18 3. Podílové fondy ING Investment Management... 19 3.1. ING International Český akciový fond... 19 3.1.1. Analýza fondu... 20 3.2. ING Invest Emerging Europe... 23 3.2.1. Analýza fondu... 24 4. Podílové fondy IKS Komerční banka, a.s.... 28 4.1. IKS Akciový PLUS, otevřený podílový fond Investiční kapitálové společnosti KB, a.s.... 28 4.1.1. Analýza fondu... 30 4.2. Amundi Funds Equity Emerging Europe... 33 4.2.1. Analýza fondu... 34 5. Podílové fondy Československé obchodní banky Asset Management, a.s.... 37 5.1. ČSOB realitní mix, otevřený podílový fond... 37 5.1.1. Analýza fondu... 38 5.2. KBC Equity Fund Strategic Finance... 40 5.2.1. Analýza fondu... 41 6. Významné události roku 2014... 44 6.1. Novelizace zákona zdanění kapitálových příjmů... 44 6.2. Krymská krize... 44 5

7. Zhodnocení analyzovaných fondů... 46 Závěr... 51 Seznam použité literatury... 53 Bibliografické zdroje... 53 Webové zdroje... 53 Seznam tabulek a grafů... 55 Tabulky... 55 Grafy... 56 6

Úvod Jak si v dnešní době stojí kolektivní investování? Je možné, aby potenciální investoři využili možnost investovat do podílových fondů? Podílový fond. Tento výraz se jistě zapsal do mysli mnoha občanů České republiky, bohužel nikterak v dobrém významu. Aféry v polovině 90. let minulého století udělaly své a nabídky nadprůměrného zhodnocení již nelákají tolik, jako méně rizikové klasické spořící produkty bankovního sektoru. Převážně jde o spořící a termínované účty, stavební spoření a další možnosti, které tyto finanční instituce nabízejí. Se změnou legislativy dochází postupem času k návratu ke kolektivnímu investování. Nová, převážně mladší generace se pouští do riskantnějších investic, důvěřujíc dnešnímu systému investování. Některé přebytkové jednotky jsou ochotny podstoupit značné riziko s příslibem velkého zhodnocení. Toto nabízí akciový trh. Bohužel nebo snad naštěstí vstup na burzu, kde dochází k zobchodování velkého objemu akcií, mají přístup pouze zákonem dané instituce. Zde přichází ke slovu podílový fond. Orgán, který je oprávněn investovat finanční prostředky od investorů a zhodnocovat je. Tato práce je zaměřena právě na akciové podílové fondy. Cílem je zhodnotit a analyzovat dostupné informace jednotlivých vybraných fondů, z nichž bude možné určit, který fond přináší nejvyšší zhodnocení investovaných prostředků. Na základě těchto výsledků, bude v závěru práce učiněno doporučení, který podílový fond nebo investiční společnost je vhodná pro zhodnocení finančních prostředků investorů. Není ovšem možné říci, zda doporučený podílový fond bude vykazovat nadprůměrnou výkonnost i do budoucnosti. Před analyzováním fondů stanovuji hypotézu, že nadprůměrné výkonnosti bude dosaženo u zahraničních podílových fondů, které jsou vedeny v referenční měně euro. Odůvodněním může být větší důvěra v zahraniční podílové fondy, které mají dlouhou historii. 7

1. Metodika analýzy podílových fondů K podrobné analýze bylo vybráno 6 podílových fondů u 3 investičních společností, kterými jsou: ING Investment Management, Investiční kapitálová společnost Komerční banka, a.s. a Československá obchodní banka/kbc Asset Management, a.s. U každé investiční společnosti bude charakterizován a analyzován jeden podílový fond v českých korunách a jeden podílový fond vedený v zahraniční měně euro. Fondy jsou ve většině případů označeny dlouhým názvem, pro potřeby práce bude použito k jejich označení zkrácené pojmenování. Jestliže tato možnost označení fondu nebude vhodná, bude zmíněný fond označen pouze s velkým počátečním písmenem - Fond. Při analýze bude na počátku každý fond charakterizován a budou poznamenány informace o: datu vzniku fondu, jeho domicilu, označení a investiční společnosti, která jej spravuje. Dalšími informacemi budou: typy a výše poplatků, hodnota čistých aktiv a v neposlední řadě bude formou grafů ilustrováno sektorové složení, bude-li to z dostupných informací možné. Největší význam bude dán detailní analýze výnosnosti fondu. Pro porozumění a názorné poukázání bude stanoven fiktivní český investor, který v každém fondu investuje jednorázovou částku 100 000 Kč/přepočtenou částku v eurech v horizontu 10, 5 a 1 roku. Počáteční bude upravena o vstupní poplatek a to v případě, jestliže jej správcovská společnost zavádí. Poté bude očištěná částka investována a každý rok bude sledována výkonnost fondu a následně upravena o manažerský poplatek. V tomto případě je nutné výkonnost fondu upravit. Investiční společnosti vykazují pro veřejnost upravenou výkonnost fondů o správní poplatky. Aby bylo možné správcovský poplatek určitým způsobem vypočítat, byla výkonnost v každém roce upravena o prezentovanou výši správního poplatku. Dohledatelnost výše manažerského poplatku z let 2004 až 2011 je takřka nemožná, proto bude manažerský poplatek stanoven v konstantní výši pro celou dobu. Fiktivní investor se rozhodne k datu 5. února 2014 prodat své podílové listy. Příčina jeho rozhodnutí může být v nízké nebo záporné výkonnosti fondu, potřeby finančních prostředků na nenadálé situace nebo z jiných osobních důvodů. V případě, že správcovská společnost stanovuje výstupní poplatek, sníží vyplácenou částku o stanovenou sazbu. Veškerá data budou zobrazena v přehledné tabulce, kde bude zachycena konečná výnosnost a celková výše správního poplatku. V tabulce 10leté a 5leté budou barevně 8

odlišeny nejvyšší a nejnižší hodnoty. Zeleně budou zabarveny jeden/dva řádky. Jeden s nejvyšší hodnotou, druhý s nejvyšším procentuelním zhodnocením. Stejná metoda barevného odlišení bude použita i u červeného zabarvení nejnižší hodnota a nejvyšší procentuelní znehodnocení. V případech, kdy. U dlouhodobých investic je žádoucí zohlednit ekonomický ukazatel, inflaci. Ta v dlouhodobějším horizontu znehodnocuje finanční prostředky. V závěru práce dojde k přehlednému poukázání analyzovaných dat, a pokud to bude možné, tak k doporučení vhodného podílového fondu, který je dobře spravován mateřskou správcovskou společností, vykazuje minimálně očekávané výnosy a bude-li nalezena souvislost ve výši (či spíše níži) poplatků, bude i v tomto ohledu provedeno doporučení. Práce je zpracovávána v období leden až červen 2014. V tomto období se udála závažná globální událost, která významně ovlivnila nejen finanční trh, ale konkrétně můžeme u podílových fondů nalézt změny ve složení portfolia fondů, hodnoty majetku a v neposlední řadě také jejich výkonnosti. Jedná se tzv. Krymskou krizi. Analyzované podílové fondy ve svém portfoliu ve většině případů držely majoritní podíl akcií společností pocházející z Ruska. Fondům, které si ponechaly ve svém portfoliu akcie společností pocházející z Ruska, značně vzrostla určitá míra rizika (měnová, teritoriální, tržní). Ostatní fondy, které snížily podíl akcií ruských společností, vykazují pokles hodnoty majetku. Této problematice bude věnován menší prostor v kapitole č. 7. Podstatné je neopomenout událost týkající se investorů v České republice. Od 1. 1. 2014 došlo k novelizaci zákonu, který upravuje zdanění příjmů fyzických osob. Analýza výnosnosti podílových fondů úzce souvisí se zdaněním kapitálových příjmů, proto bude o této problematice taktéž krátce pojednáno v kapitole č. 7. 9

2. Charakteristika podílového fondu Jak již bylo v úvodu práce řečeno, kolektivní investování v České republice prošlo obtížnou dobou. Mnoho obyvatel přišlo o své celoživotní úspory a averze ke slovu kolektivní investování či podílový fond je do dnešní doby vysoká. Ve světových měřítcích má tento způsob investování mnohem větší váhu a zahraniční investiční společnosti zprostředkovávají příslušnému obyvatelstvu patřičné zhodnocení. Konzervativní přístup k investování jistě způsobila i přes 40 let trvající uzavřená ekonomika. 2.1. Historie podílových fondů v ČR Jaká byla hlavní příčina negativního vývoje podílových fondů a celkového kolektivního investování v 90. letech minulého století? Pojďme si ve zkratce ukázat, jak se vše tehdy událo. Po změně režimu a otevření trhu se značná část obyvatel snažila této situace využít a viděla v této příležitosti cestu, jak rychle a poměrně bez námahy zbohatnout. Prvotní záměr jistě nebylo vyvést ohromné obnosy finančních prostředků do ciziny. Vše začalo prodejem státních podniků, tato činnost nesla název kuponová privatizace. Obyvatelstvu byla za určitý obnos nabídnuta tzv. kuponová knížka. Za tu si obyvatelé mohli nakoupit akcie privatizovaných firem. Kuponová privatizace tak odstartovala a napomohla vzniku kolektivního investování v ČR. 1 Od roku 1992 do roku 1996 fungovalo v ČSR/ČR téměř 300 podílových fondů. Mnoho investičních společností, které spravovaly tyto podílové fondy, pomocí zmíněné kuponové privatizace nabízely obyvatelstvu výhodné. Tyto fondy pomocí vkladů od veřejnosti nebo slibů ( dejte nám své kuponové knížky, my Vám za rok vyplatíme 10 000 Kč ) nakupovaly do svých portfolií akcie privatizovaných firem, které se později ukázaly jako velmi nekvalitní. Navíc fondy měly možnost nakupovat do portfolia pouze akcie těchto firem, což podstatně omezilo diverzifikaci rizika. Většina fondů, která vznikla od roku 1992, byla uzavřeného typu, tedy investoři neměli možnost odejít z fondu na základě zpětného odkupu, jako je tomu u běžného fondu otevřeného typu. 2 1 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, a.s., 2007, 633 s. ISBN 978-80-7357-297-6. 2 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, a.s., 2007, 634 s. ISBN 978-80-7357-297-6. 10

Dalším významným důsledkem kuponové privatizace bylo to, že rozhodující podíly akcií privatizovaných společností vlastnily osoby, které byly nekvalifikované a začaly vykonávat funkce v dozorčích radách a představenstvech pro své vlastní zájmy. To vedlo k neefektivní správě svěřeného majetku a později i tzv. vytunelování. Poslední ranou, která ukončila tuto negativní éru kolektivního investování, byla transformace fondů na holdingové společnosti. Zákon jim neukládal informační povinnost, a tak tyto holdingové společnosti začaly provádět netransparentní operace, které vedly k poklesu likvidity jejich instrumentů a následný pokles jejich cen. Postupně téměř všechny přeměněné fondy vyvedly majetek z bankovních účtů, na různá konta po světě. Doposud se nepodařilo vyčíslit, jak vysoká škoda byla způsobena, ale odhaduje se, že byly vyvedeny z fondů finanční prostředky v řádech desítek miliard českých korun. Tisíce, ne-li statisíce obyvatel takto přišlo o celoživotní úspory. Je proto pochopitelné, že kolektivní investování v ČR bude ještě nějaký rok zaostávat za kolektivním investováním v ostatních zemí po světě. Přesuneme-li se do počátků 21. století, nabízí již kapitálový trh kvalitní a zákonem propracovanější investiční společnosti. Každým rokem vznikají desítky nových podílových fondů. 3 Konkurence mezi těmito fondy je velmi vysoká a jistě si každý zájemce najde patřičný fond s požadovaným výnosem a patřičným rizikem. Přichází na řadu otázka, jak skutečně tyto fondy fungují. Podílový fond nemá zákonem danou právní subjektivitu, musí jej tedy založit investiční společnost, která zabezpečuje a spravuje fond. Investiční společnost nabízí velkou škálu možností investic, jednou z nich je nabídka mnoha typů podílových fondů. Fondy jsou většinou určeny pro přebytkové jednotky, které nevlastní požadovaný objem finanční prostředků potřebný ke vstupu na organizovaný trh a rády by je zhodnotily. Podílový fond shromažďuje (menší) částky od obyvatelstva a ve velkém objemu je pak investuje na finančním trhu. Odtud tedy název podílový fond, kde dochází k investování podílů, menších částek. 3 Pouze od počátku roku 2014 k datu. 6. 2. vzniklo 6 podílových fondů (vedených v CZK). 11

2.2. Pojmy z oblasti kolektivního investování Podílové fondy jsou v České republice upraveny zákonem č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. Pro potřeby této práce je potřeba vysvětlit pojmy, které jsou stanoveny v zákoně, a vyhnout se tak opakovanému vysvětlování v každé kapitole, jsou jimi: obhospodařování, investiční společnost, kolektivní investování, depozitář, podílový fond, podílové listy, otevřený podílový fond. Obhospodařování Obhospodařováním podílového fondu nebo zahraničního podílového fondu je správa majetku tohoto fondu, včetně investování na účet tohoto fondu, a řízení rizik spojených s tímto investováním. Obhospodařovat podílový fond nesmí nikdo bez povolení udělené Českou národní bankou (dále jen ČNB). 4 S tím přímo souvisí termín obhospodařovatel, jímž se rozumí ten, kdo obhospodařuje fond. 5 Kolektivní investování Činnost, na jejímž základě investiční společnost upisuje akcie nebo vydává podílové listy. Shromažďuje finanční prostředky od veřejnosti, které investuje na principu rozložení rizik. Investiční společnost Investiční společnost je právnická osoba se sídlem v České republice, která je na základě povolení uděleného ČNB oprávněna obhospodařovat podílový fond, popřípadě provádět administraci investičního fondu. 6 Depozitář Depozitářem podílového fondu je právnická osoba, která je na základě depozitářské smlouvy oprávněna mít v opatrování majetek investiční společnosti, zřídit a vést peněžní účty 4 Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ÚZ č. 975, Sagit, 2013, 5 odst. 2, s. 359. ISBN 978-80-7488-000-1. 5 Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ÚZ č. 975, Sagit, 2013, 6 odst. 1, s. 359. ISBN 978-80-7488-000-1. 6 Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ÚZ č. 975, Sagit, 2013, 6, s. 359. ISBN 978-80-7488-000-1. 12

a evidovat pohyb veškerých peněžních prostředků náležících do majetku investiční společnosti. 7 Depozitář nemůže spravovat sama investiční společnost. Zákon tedy udává všem podílovým fondům povinnost mít depozitář, bez jeho dohledu a správy majetku by nebyla patřičným regulatorním orgánem udělena licence. Podílový fond Účelem podílového fondu je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti vydáváním podílových listů. Společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto podílových listů a další správa tohoto majetku. 8 Podílový fond je tvořen jměním. Vlastnické právo k majetku v podílovém fondu náleží společně všem podílníkům, a to v poměru podle hodnoty jimi vlastněných podílových listů. 9 Podílový fond musí mít vlastní označení, které se musí odlišovat od jiného podílového fondu. 10 Podílový list Podílový list je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, který představuje podíl podílníka na podílovém fondu a se kterým jsou spojena práva podílníka plynoucí z tohoto 11 zákona nebo ze statutu podílového fondu. 11 Otevřený podílový fond S podílovým listem vydaným otevřeným podílovým fondem je spojeno právo podílníka na jeho odkoupení na účet tohoto fondu. Počet podílových listů, které otevřený podílových fond 7 Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ÚZ č. 975, Sagit, 2013, 60 odst. 1, s. 376. ISBN 978-80-7488-000-1. 8 Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ÚZ č. 975, Sagit, 2013, 93 odstavec 1 písm. b), s. 383. ISBN 978-80-7488-000-1. 9 Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ÚZ č. 975, Sagit, 2013, 102, s. 385. ISBN 978-80-7488-000-1. 10 Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ÚZ č. 975, Sagit, 2013, 104 odst. 1, s. 385. ISBN 978-80-7488-000-1. 11 Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ÚZ č. 975, Sagit, 2013, 115, s. 387. ISBN 978-80-7488-000-1. 13

vydá, není omezen. 12 Označení otevřeného podílového fondu musí obsahovat slova otevřený podílový fond. 13 Jestliže zákon rozeznává specifický druh podílového fondu otevřeného, patřičně bude rozeznávat odlišný způsob postavení podílového fondu. Jedná se o uzavřený podílový fond. S podílovými listy uzavřeného podílového fondu není spjato právo povinnosti odkupu tohoto cenného papíru na žádost podílníka. V případě rozhodnutí prodeje podílového listu je možno tento instrument nabídnout pouze na organizovaném trhu, tedy burze cenných papírů. Momentálně jsou v České republice 3 uzavřené podílové fondy a 179 otevřených podílových fondů (nepočítaje zahraniční podílové fondy). 14 Výčtem pojmů ze zákona se bohužel spokojit nelze. Oblast kolektivního investování je rozsáhlá, je tedy nutné stanovit další pojmy. Poplatky Investiční společnosti vznikají při nákupu či prodeji finančních instrumentů náklady (poplatky spojené s nákupem/prodejem cenných papírů, oceňování finančních manažerů provádějící fundamentální analýzy a mnohé další), je proto nutné nebo spíše žádoucí pro společnost, aby po investorech požadovala určité poplatky, které kryjí tyto nezbytné náklady. Investiční společnosti stanovují několik druhů poplatků. Prvním je vstupní poplatek. Tento je stanoven téměř všemi investičními společnostmi. Zpravidla je určen % z primární. Podílník tak ve skutečnosti neinvestuje celou částku, ale částku sníženou o vstupní poplatek. Některé podílové fondy stanovují poplatky variabilně ve vztahu k výši investované částky. Čím větší je investorův vklad, tím bývá vstupní poplatek menší. Je to jakási pobídka určená veřejnosti. Dalším poplatkem je manažerský nebo také obhospodařovatelský či správní poplatek. Tato sazba je u akciových podílových fondů nejvyšší a to z důvodu neustálého převrstvování akcií. Pod správní poplatek spadají veškeré náklady, které jsou spojené s obhospodařováním majetku daného fondu. Jsou jimi například: náklady spojené s operacemi na organizovaném trhu, výplata příjmů ze závislé činnosti zaměstnanců investiční společnosti, udržování fondu, 12 Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ÚZ č. 975, Sagit, 2013, 128 odst. 2, s. 388. ISBN 978-80-7488-000-1. 13 Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ÚZ č. 975, Sagit, 2013, 129, s. 388. ISBN 978-80-7488-000-1. 14 K datu 2. 2. 2014 ze seznamu ČNB. 14

poradenská činnost, průzkum a analýza finančního trhu, vedení účetnictví, oceňování majetku a mnohé další. Výše správního poplatku se tak odvíjí od aktivity zaměstnanců fondu. Důležité je také zmínit, že obchodování s různými druhy akcií je zatíženo odlišnými poplatky na organizovaném trhu. Pokud fond provádí velké množství operací s finančními instrumenty zatíženými vyššími poplatky, bude nucen stanovit vyšší správní poplatek. Investiční společnost pro zájemce o fond stanovuje ve svých přehledech a právních dokumentech jednotnou sazbu vyjádřenou v procentech. Tu může investor chápat jako roční srážku z jeho. Ve skutečnosti tomu je zcela jinak. Po nahlédnutí do dokumentace fondu (Prospekt fondu, Výroční zpráva, Klíčové informace pro investory) lze nalézt podrobnější informace o stanovení manažerského poplatku. Manažerský poplatek ovšem není fyzicky strháván z hodnoty jednotlivých podílníků. To by bylo velmi administrativně náročné a navyšovalo by to nákladovost fondu. Jak tedy fond určuje tento poplatek a jak to celkově ovlivní podílníkovu investici? Manažer fondu stanovuje správní poplatek zpravidla dle uskutečněných obchodů v minulém období. Na základě těchto informací a odhadů budoucího vývoje trhu, manažer stanovuje správní poplatek pro veřejnost na další období. Výkonnost fondu, kterou manažeři zveřejňují ve svých prospektech a na webových stránkách je již upravena o správní poplatek. Pro potřeby této práce je správní poplatek stanoven ve výši, která je uvedena v základních informacích fondu. Analyzovat a dohledávat historická a přesná data není předmětem této práce. Dovoluji si říci, že by svou obsáhlostí poskytlo informace na téma nové bakalářské práce. V některých případech ani není možné dohledat historickou dokumentaci. Způsob, jakým je správní poplatek začleněn do výpočtů, je stanoven v kapitole č. 2 Metodika analýzy podílových fondů. Výstupní poplatek se podílníkům účtuje v případě, že se rozhodnou odprodat své podílové listy a vystoupit tak z fondu. Je zpravidla také stanoven určitým % a to z objemu celkové vyplacené částky. Podílník tak obdrží částku sníženou o výstupní poplatek. Pouze malá část investičních společností tento poplatek zavádí. V případě, že se jej rozhodnou zavést, je stanoven variabilně a slouží také jako pobídka pro investory. Rozhodne-li se podílník z fondu vystoupit předčasně (dříve, než je doporučováno), bude mu stržen výstupní poplatek ve značné výši. Pokud dodrží doporučenou dobu účasti ve fondu, bude mu účtován značně menší poplatek, případně také poplatek žádný. Vyplývá tedy z toho, že čím déle bude podílník 15

účasten fondu, tím menší výstupní sazba mu bude účtována. V některých případech bude nulová. Určitá část investičních společností stanovuje tzv. přestupní poplatek. Tuto sazbu si investiční společnosti účtují v případě, že se podílník rozhodne přestoupit v rámci stejné investiční společnosti do jiného podílového fondu. Sazba je stanovena v %, zpravidla max. do 1% objemu převáděné částky. Rizikovost fondu Pro názornější prezentaci rizikovosti každého fondu používají investiční společnosti rizikové třídy, jimiž vyjadřují určité nebezpečí menší návratnosti. Všechny investiční společnosti používají jednotný systém rizikových tříd se stupnicí 1 až 7, kde třída 1 představuje nejméně rizikový fond a třída 7 velmi rizikový fond. Akciové podílové fondy mají rizikovou třídu 5-7. S rizikem je analogicky spjat výnos. Čím je fond rizikovější, tím je % výnosu vyšší. Na druhou stranu s rostoucím rizikem roste také pravděpodobnost ztráty. 2.3. Výhody podílových fondů Hlavní výhodou podílového fondu je již zmíněná možnost investování menšího objemu finančních prostředků. Minimální částka stanovená některými investičními společnostmi se pohybuje v rozmezí 300-500 Kč. V případě, že se investor rozhodne investovat v cizích měnách, je průměrná minimální částka stanovená na 50 EUR/USD. Další bezesporu velkou výhodou je diverzifikace rizika. Manažer fondu, který fond obhospodařuje, nakupuje do portfolia podílového fondu mnoho druhů finančních instrumentů. Jeden podílový fond může mít ve svém portfoliu až stovky cenných papírů od různých emitentů. Fondy jsou takto schopné rozložit peníze podílníků do různých instrumentů a snížit tak případné riziko ztráty způsobené problémy některé společnosti nebo instituce. 15 15 STEIGAUF, Slavomír. FONDY jak vydělávat pomocí fondů. Praha: Grada Publishing, 2003. 18 s. ISBN 80-247-0247-9. 16

V případě potřeby investovaných prostředků, má investor právo kdykoli prodat své podílové listy. Mluvíme tedy o vysoké likviditě investovaných prostředků. Fond je dle zákona 16 povinen od podílníka odkoupit podílový list do 2 týdnů od podání žádosti odkoupení. Další předností investování do podílových fondů je tzv. odborná správa. Profesionální investiční manažer, který má přístup k velkému množství informací, analytických zpráv a zkušeným obchodníkům s cennými papíry, rozhoduje, které (zejména cenné papíry) má nakoupit nebo prodat. Manažeři fondů realizují rozsáhlé ekonomické a finanční průzkumy, studují ekonomické reporty firem, analytické reporty různých brokerských společností, marketingové reporty a bezpočet dalších finančních údajů 17. K těmto informacím, přes veškerou snahu, malý investor nikdy nepronikne. Výhodu můžeme také spatřovat v rozsáhlé investiční společnosti, která spravuje velké množství podílových fondů. Kdy je podílníkovi umožněno v případě nespokojenosti přestoupit do jiného fondu v rámci stejné investiční společnosti, mluvíme o tzv. rodině fondů. 18 2.4. Nevýhody podílových fondů Obecně lze říci, že vše co má nějaké výhody, musí nutně s sebou přinášet i nějaké nevýhody. Nejinak je tomu i u podílových fondů. Nejvýznamnější problém fondy představují v případě, kdy klesají akciové trhy a hodnota podílníka se začíná rapidně zmenšovat. Investiční společnosti nejsou povinny podle zákona pojišťovat vklady investorů, jako je tomu např. v případě bankovních vkladů. Druhou významnou nevýhodou mohou být značně vysoké poplatky. Velmi aktivní manažeři mohou denně provést mnoho příkazů, s čímž se samozřejmě pojí poplatky za provedené prodeje či nákupy finančních instrumentů. Tyto náklady se nutně musí promítat do vstupních, správních či výstupních poplatků. Dalšími, ne již tak významnými překážkami může být střet zájmů investora s manažerem fondu. Podílník nemůže stanovit, do kterých cenných papírů konkrétně investuje, musí se 16 Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ÚZ č. 975, Sagit, 2013, 132 odstavec 1 písm. a), s. 389. ISBN 978-80-7488-000-1. 17 STEIGAUF, Slavomír. FONDY jak vydělávat pomocí fondů. Praha: Grada Publishing, 2003. 18 s. ISBN 80-247-0247-9. 18 STEIGAUF, Slavomír. FONDY jak vydělávat pomocí fondů. Praha: Grada Publishing, 2003. 120 s. ISBN 80-247-0247-9. 17

spokojit pouze s oblastí či sektorem, do kterého podílový fond investuje. S tím úzce souvisí nízká výkonnost fondu. Přestože fond vykazuje výnosy, investor s jejich výškou nemusí být spokojen. 19 2.5. Druhy podílových fondů V České republice rozeznáváme několik druhů podílových fondů, které jsou rozděleny podle druhu aktiv, do nichž investují, podle doby investování a v úrovni rizika. Rozdělení podle aktiv, do nichž investují, může být následující: fondy peněžního trhu, dluhopisové fondy, zajištěné fondy, smíšené fondy a akciové fondy. 20 Fondy peněžního trhu nabízejí o několik málo % vyšší zhodnocení než bankovní produkty. Ty poskytují maximální zhodnocení 2-3% p. a. Dluhopisové fondy nabízejí vyšší zhodnocení než fondy peněžního trhu. Portfolio těchto fondů tvoří z větší části státní dluhopisy různých zemí. Zhodnocení se pohybuje v rozmezí 2-5% p. a. Smíšené fondy do svého portfolia nakupují rovnoměrně akcie a/nebo dluhopisy. Posledním typem fondů, jsou podílové fondy akciové. Patří mezi nejvíce rizikové fondy a to z důvodů značné volatility cen akcií. Pro potřeby této práce budou detailněji rozebrány právě akciové fondy. Analýza akciových podílových fondů byla vybrána, protože dle mého úsudku nejlépe zhodnotí situaci na kapitálovém trhu a zpracovaná data budou jistě poukazovat na zajímavá data. Zároveň do budoucna plánuji investovat do podílových fondů a dovoluji si říci, že patřím mezi nevelkou část investorů, kteří se nebojí investovat do rizikovějších finančních instrumentů, a vysoká volatilita výnosů v dlouholetém investičním horizontu není překážkou. Proto bych touto prací ráda analyzovala některé podílové fondy zaměřené na akciové trhy. 19 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, a.s., 2007, 639 s. ISBN 978-80-7357-297-6. 20 peníze.cz. Druhy podílových fondů [online]. 2000-2014 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.penize.cz/ 15927-druhy-podilovych-fondu 18

3. Podílové fondy ING Investment Management U investiční společnosti ING Investment Management byly vybrány dva podílové fondy. První, vedený v českých korunách ING International Český akciový fond. Druhý, vedený v zahraniční měně euro, ING Invest Emerging Europe. Investiční společnost ING nabízí 53 podílových fondů, z toho jeden je fond peněžní, sedm dluhopisových, tři fondy smíšené a 42 fondů akciových. ING akciové fondy dále rozděluje podle do sektoru či dle do regionu. Všechny akciové fondy jsou ohodnoceny rizikovou třídou 5-7. Pro analýzu byly vybrány fondy s nejvyšší rizikovou třídou, s co nejdelší historií, a to tak, aby byly porovnávány pokud možno fondy s co nejvíce příbuznými faktory. 3.1. ING International Český akciový fond Tento Fond, vedený v českých korunách, je jedním z nejstarších českých podílových fondů investiční společnosti ING. Byl založen 27. října 1997, čistá hodnota aktiv Fondu k 30. 01.2014 činí 7.646.975.849,59 CZK a sídlo tohoto Fondu je v Lucembursku pod označením ISIN kód LU0082087353. Cílem Fondu je realizovat dlouhodobý kapitálový růst investováním do akcií společností, které mají sídlo nebo působí v regionu střední a východní Evropy. Více než polovina portfolia je investována do akcií společností kotovaných a obchodovaných na Burze cenných papírů Praha. Zbývající část sestává z akcií kotovaných na burzách v Polsku a Maďarsku a v menší míře na Slovensku, v Rumunsku, Bulharsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Chorvatsku a Slovinsku. Akcie Fondu se prodávají každý (pracovní) den, kdy se také vypočítává jejich aktuální hodnota. Cílem Fondu není výplata dividend. Veškeré zisky se dále investují. 21 Při prvotním nákupu podílových listů je investorovi stanoven vstupní poplatek do maximální výše 3,8%. Hodnota vstupního poplatku je odvozena od počáteční investované částky, která je znázorněna v tabulce č. 1. 21 ING. ING Internationl Czech Equity [online]. 2010 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: https://cz.ingfondy.eu/ download/22236/12_2013_cze_ing%20international%20czech%20equity.pdf 19

Tabulka 1 - Vstupní poplatky - ING International Český akciový fond Vstupní poplatek Investovaná Částka v Kč Poplatek 500 199.999 3,80% 200.000 499.999 3,50% 500.000 999.999 3,20% 1.000.000 a více max. 2,90% Zdroj: vlastní tvorba dle http://www.ingbank.cz/files/cz//sazebniky/2014-03-01-ing-fondysazebnik.pdf Poplatek za správu je stanoven jednotně ve výši 2% ročně. Ten je investorovi denně nepřímo stržen z obhospodařované částky. Pro potřeby této práce bude o manažerský poplatek upraveno roční zhodnocení a také výnosnost Fondu, kterou na svých stránkách ING uvádí. Výstupní poplatek ING svým investorům nestanovuje. Graf 1 - Sektorové složení - ING International Český akciový fond Finance Ostatní Distribuční spol. Energetika Spotřební sektor Spotřební zboží Sektorové složení 15.26% 11.89% 8.50% 6.39% 6.38% 51.58% Zdroj: Vlastní tvorba dle http://www.ingbank.cz/ Graf č. 1 znázorňuje, do kterého sektoru podílový fond investuje. Je dobře patrné, že přes polovinu investic putuje do finančního sektoru. Konkrétní výčet společností spadající do sektoru finance jsou: Komerční banka, Erste Group, Vienna Insurance a další. 3.1.1. Analýza fondu Stanovme fiktivní nákup podílových listů v částce 100 000 Kč, a to ve 3 datech: 30. ledna 2004, 30. ledna 2009 a 31. ledna 2013. Od roku 2004 do dnešní doby byl stanoven vstupní poplatek 3,8%. Tedy nedojde ke zhodnocení celé částky 100 000 Kč, ale pouze 96 200 Kč. Každý rok byl z podílu investora 20