3/5.1.7 TRESTNÉ ČINY V PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH

V provozu na pozemních komunikacích či v souvislosti s ním je možné dopustit se celé řady trestných činů, které upravuje trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů), včetně trestů, které za taková jednání lze uložit. Jde především o následující trestné činy: 1. Usmrcení z nedbalosti ( 143) 2. Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti ( 147) 3. Ublížení na zdraví z nedbalosti ( 148) 4. Neposkytnutí pomoci ( 150) 5. Neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku ( 151) 6. Obecné ohrožení z nedbalosti ( 273) 7. Ohrožení pod vlivem návykové látky ( 274) 8. Poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti ( 277) část 3, díl 5, kap. 1.7, str. 1 3/5.1.7 TRESTNÉ ČINY V PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

Trestní zákoník, stejně jako dosavadní trestní zákon, nedefinuje, co se rozumí porušením důležité povinnosti uložené podle zákona. Obecně lze nicméně konstatovat, že důležitou povinností je v silničním provozu taková povinnost, jejímž porušením je dáno zvýšené riziko vzniku dopravní nehody, zejména pak ohrožení lidského života či zdraví. Z dosavadní poměrně bohaté soudní judikatury lze dovodit, že poručást 3, díl 5, kap. 1.7, str. 2 Usmrcení z nedbalosti ( 143) 9. Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání ( 337) 10. Padělání a pozměnění veřejné listiny ( 348) Trestný čin usmrcení z nedbalosti je upraven v 143 trestního zákoníku, a to konkrétně ve čtyřech odstavcích. Podle odstavce 1 platí, že kdo jinému z nedbalosti způsobí smrt, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. Podle odstavce 2 pak platí, že odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona. Podle odstavce 3 bude pachatel potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony. Podle odstavce 4 potom platí, že odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí- -li činem uvedeným v odstavci 3 smrt nejméně dvou osob.

šením důležité povinnosti v silničním provozu bude například jízda v protisměru, jízda nepřiměřenou rychlostí, nedání přednosti v jízdě, nerespektování signálů světelného signalizačního zařízení, včetně signálů přejezdového zabezpečovacího zařízení. Hrubým porušením zákonů o bezpečnosti dopravy pak bude takové porušení zákona, které svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k ostatním účastníkům provozu. Podpůrně lze vyjít z definice hrubé nedbalosti podle 16 odst. 2 trestního zákoníku. Zákonem upravujícím bezpečnost dopravy bude především zákon o silničním provozu, mohou to však být i jiné zákonné předpisy. Srovnáme-li tresty, které za usmrcení z nedbalosti stanoví nový trestní zákoník, s tresty za srovnatelné trestné činy podle 224 dosavadního trestního zákona, zjistíme, že nový trestní zákoník některé tresty o poznání zvyšuje. V případě trestného činu podle 143 odst. 1 trestního zákoníku se horní hranice trestu odnětí svobody zvýšila o jeden rok, stejně tak v případě trestného činu podle 143 odst. 2. V případě trestného činu podle 143 odst. 3 trestního zákoníku, tj. při usmrcení jedné osoby v důsledku hrubého porušení zákonů o bezpečnosti dopravy, je to zvýšení dokonce o tři léta. Při usmrcení více osob ve smyslu 143 odst. 4 trestního zákoníku se trestní sazba oproti stávající úpravě nemění. Těžkou újmou na zdraví se podle 122 odst. 2 trestního zákoníku rozumí jen vážná porucha zdraví nebo jiné vážné onemocnění. Za těchto podmínek jsou těžkou újmou na zdraví: a) zmrzačení, b) ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti, část 3, díl 5, kap. 1.7, str. 3 Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti ( 147)

Trestný čin těžkého ublížení na zdraví je upraven v 147 trestního zákoníku, a to v celkem třech odstavcích. Podle základní skutkové podstaty upravené v odstavci 1 platí, že kdo jinému z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. Podle odstavce 2 bude pachatel potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitým trestem, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona. Kdo z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let, jak to vyplývá z ustanovení odstavce 3. K obsahu pojmů důležitá povinnost, respektive hrubé porušení zákonů o bezpečnosti dopravy, již byla učiněna zmínka výše. Při srovnání trestního zákoníku se stávající úpravou, obsaženou v 224 trestního zákona, dochází na rozdíl od případů, kdy dojde k usmrcení osoby, v něktečást 3, díl 5, kap. 1.7, str. 4 c) ochromení údu, d) ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí, e) poškození důležitého orgánu, f) zohyzdění, g) vyvolání potratu nebo usmrcení plodu, h) mučivé útrapy nebo i) delší dobu trvající porucha zdraví.

rých případech ke snížení horní hranice trestů odnětí svobody. Zatímco v případě základní skutkové podstaty podle odstavce 1 se výše trestu oproti stávající úpravě nemění, v případě trestných činů podle 147 odst. 2 a 3 trestního zákoníku se maximální výše trestu odnětí svobody dokonce snižuje, a to o jeden rok, respektive o dva roky. Je to způsobeno tím, že nový trestní zákoník rozlišuje, zda důsledkem porušení právní povinnosti byla smrt či jen těžká újma na zdraví, zatímco dosavadní trestní zákon takové rozlišení v obecné rovině nečinil. Ublížením na zdraví se podle 122 odst. 1 trestního zákoníku rozumí takový stav záležející v poruše zdraví nebo jiném onemocnění, který porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje, nikoli jen po krátkou dobu, obvyklý způsob života poškozeného a který vyžaduje lékařské ošetření. Skutkové podstaty trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti jsou upraveny v 148 trestního zákoníku. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení platí, že kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. V odstavci 2 je pak stanoveno, že kdo z nedbalosti způsobí ublížení na zdraví nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta. Výše možného postihu za trestný čin podle 148 odst. 1 trestního zákoníku se oproti stávající úpravě podle 223 trestního zákona nijak nemění. Ustanočást 3, díl 5, kap. 1.7, str. 5 Ublížení na zdraví z nedbalosti ( 148)

část 3, díl 5, kap. 1.7, str. 6 Neposkytnutí pomoci ( 150) vení 148 odst. 2 trestního zákoníku, které umožňuje přísněji postihnout bezohledné řidiče, kteří v důsledku hrubého porušení zákona o silničním provozu způsobili pouze prosté ublížení na zdraví nejméně dvou jiných osob, je však v trestním zákoníku významnou novinkou, když stávající úprava žádné podobné ustanovení neobsahovala. Ublížení na zdraví, které bude způsobeno porušením jiné než důležité povinnosti, popřípadě ublížení na zdraví nejméně dvěma osobám v důsledku hrubého porušení zákonů o bezpečnosti dopravy, bude i po účinnosti nového trestního zákoníku přestupkem, a to podle 22 odst. 1 písm. h) zákona o přestupcích. Za takový přestupek se ukládá pokuta ve výši od 25 000 Kč do 50 000 Kč a zákaz činnosti od jednoho roku do dvou let. Podobně jako stávající trestní zákon upravuje i nový trestní zákoník trestný čin neposkytnutí pomoci, včetně speciální skutkové podstaty stíhající řidiče dopravního prostředku, který při nehodě, na které měl účast, neposkytne jinému pomoc. Neposkytnutí pomoci se především dopustí ten, kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného. Za takové jednání bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta ( 150 odst. 1 trestního zákoníku). Kdo však neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, například jako hasič, policista či lékař, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti ( 150 odst. 2 trestního zákoníku).

Oproti stávajícímu trestnímu zákonu, který upravoval obdobné trestné činy v 207, spočívá hlavní změna ve zvýšení trestů, když se v obou uvedených případech horní hranice trestní sazby zvýšila o jeden rok. Zvláštní povaha řízení dopravních prostředků a s tím spojené riziko vzniku nehod je důvodem existence speciální skutkové podstaty trestného činu neposkytnutí pomoci, která dopadá na řidiče, který jako účastník nehody jinému neposkytne pomoc. Tato skutková podstata, kterou obsahoval i dosavadní trestní zákon, se pochopitelně uplatní především na řidiče motorových vozidel. V novém trestním zákoníku je stanoveno, že řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na pět let nebo zákazem činnosti ( 151 trestního zákoníku). Také v tomto případě je hlavní změnou oproti stávajícímu trestnímu zákonu, který upravoval obdobný trestný čin v 208, zvýšení horní hranice trestní sazby, a to v tomto případě dokonce o dva roky. Pro trestný čin obecného ohrožení je typické vyvolání nebezpečí vzniku určitého následku, vymezeného zákonem. Podobně jako třeba u ohrožení pod vlivem návykové látky jde o trestný čin ohrožovací, kdy jeho znakem není způsobení předpokládaného následku, nýbrž samotná vysoká pravděpodobnost, že takový následek nastane, přičemž to, zda se tak stane či nikoliv, nezávisí na vůli pachatele, nýbrž v podstatě na náhodě. Pokud při obecném ohrožení nakonec dojde ke kvalifikovanému následku v podobě následků na životě, zdraví nebo majetku, je to důvodem pro aplikaci kvačást 3, díl 5, kap. 1.7, str. 7 Neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku ( 151) Obecné ohrožení z nedbalosti ( 273)

část 3, díl 5, kap. 1.7, str. 8 lifikovaných skutkových podstat trestného činu obecného ohrožení. Podle 273 odst. 1 trestního zákoníku platí, že kdo z nedbalosti způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi [tj. podle judikatury nejméně 7 osob - viz (Rt) 7 to 55/81] v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu (tj. nejméně 5 milionů Kč) tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo kdo z nedbalosti takové obecné nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. Nebezpečným jednáním, kterým může být způsobeno obecné nebezpečí, může být též vyvolání nebezpečí vzniku dopravní nehody, která může mít výše uvedené následky. Platí to především v souvislosti s provozem vozidel hromadné dopravy osob či těžkých nákladních vozidel, není však vyloučeno, aby obecné nebezpeční vyvolal porušením svých povinností i řidič osobního automobilu či motocyklu. Podle 273 odst. 2 trestního zákoníku platí, že odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví, b) spáchá-li takový čin proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona (včetně povinnosti podle zákona o silničním provozu), nebo

c) způsobí-li takovým činem značnou škodu (tj. nejméně 500 000 Kč). Podle 273 odst. 3 trestního zákoníku platí, že odnětím svobody na dvě léta až osm let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt nebo b) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 2 písm. b) škodu velkého rozsahu (tj. nejméně 5 milionů Kč) nebo těžkou újmu na zdraví. Podle 273 odst. 4 trestního zákoníku bude odnětím svobody na tři léta až deset let pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 2 písm. b) smrt. Také v případě trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti přináší nový trestní zákoník ve srovnání s dosavadní úpravou, obsaženou v 180 trestního zákona, zvýšení trestů odnětí svobody, které za takové jednání lze uložit. V případě trestného činu podle odstavce 1 činí toto zvýšení horní hranice trestní sazby jeden rok, v případě podle odstavce 2 jsou to dva roky, v případě podle odstavce 3 již tři roky a v případě podle odstavce 4, je-li způsobena smrt pouze jedné osobě, dokonce pět let. Skutková podstata trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky obsažená v dosavadním trestním zákoně doznala zásadních změn od 1. července 2006, a to v souvislosti se zákonem č. 411/2005 Sb., jímž byl mimo jiné zaveden systém bodového hodnocení řidičů. Úprava se tehdy vrátila ke koncepci, která byla do roku 1990 typická pro pojetí trestného činu opilství. Nový trestní zákoník tuto koncepci v podstatě přebírá a zachovává tak zvýšenou úroveň trestní represe případů ohrožení pod vlivem návykové látky. část 3, díl 5, kap. 1.7, str. 9 Ohrožení pod vlivem návykové látky ( 274)

část 3, díl 5, kap. 1.7, str. 10 Podle 274 odst. 1 trestního zákoníku platí, že kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku (tj. škodu nejméně 500 000 Kč), bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti. Řízení motorového vozidla je přitom typickou činností, při níž je možné ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku. Podle 274 odst. 2 trestního zákoníku platí, že odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 havárii, dopravní nebo jinou nehodu, jinému ublížení na zdraví nebo větší škodu (tj. nejméně 50 000 Kč) na cizím majetku nebo jiný závažný následek, b) spáchá-li takový čin při výkonu zaměstnání nebo jiné činnosti, při kterých je vliv návykové látky zvlášť nebezpečný, zejména řídí-li hromadný dopravní prostředek, nebo c) byl-li za takový čin v posledních dvou letech odsouzen nebo z výkonu trestu odnětí svobody uloženého za takový čin propuštěn. Podle dosavadní judikatury se přitom stavem vylučujícím způsobilost vždy rozumí případy, kdy množství alkoholu v krvi řidiče motorového vozidla dosáhne 1 g/kg (promile). V jednotlivých případech však tato hodnota může být i nižší, přičemž ji je třeba vždy individuálně zkoumat. Oproti stávající úpravě, obsažené v 201 trestního zákona, v tomto případě nedochází k žádnému zvýšení

horní hranice trestů odnětí svobody. Hlavní změna tak spočívá především v tom, že nový trestní zákoník k ohrožení pod vlivem návykové látky vyžaduje výlučně úmyslné zavinění, zatímco stávající úprava připouštěla i nedbalost. Další rozdíl oproti dosavadní úpravě spočívá v tom, že kvalifikovaná skutková podstata obsažená v ustanovení 274 odst. 2 trestního zákoníku již nedopadá na osobu, která byla v minulosti za výkon určité činnosti pod vlivem alkoholu postižena pouze za přestupek [podle 22 odst. 1 písm. b) a c) nebo 30 odst. 1 písm. h) a ch) zákona o přestupcích]. Úprava podle dosavadního 201 odst. 2 písm. b) trestního zákona tedy nebyla do nového trestního zákoníku přejata. To však samozřejmě nebrání tomu, aby taková osoba byla postižena za trestný čin podle základní skutkové podstaty 274 odst. 1 trestního zákoníku. Podobně jako stávající trestní zákon i nový trestní zákoník obsahuje skutkovou podstatu k ochraně obecně prospěšných zařízení. Obecně prospěšným zařízením se rozumí též zařízení pro veřejnou dopravu, včetně součástí dráhy a drážních vozidel ve veřejné drážní dopravě a svislých zákazových nebo příkazových dopravních značek a dopravních značek upravujících přednost ( 132 trestního zákoníku). Trestného činu poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti podle 277 odst. 1 trestního zákoníku se dopustí ten, kdo z hrubé nedbalosti zničí, poškodí, odstraní nebo učiní neupotřebitelným obecně prospěšné zařízení nebo ohrozí provoz obecně prospěšného zařízení. Za takové jednání bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel podle 277 odst. 2 trestního zákoníku počást 3, díl 5, kap. 1.7, str. 11 Poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti ( 277)

část 3, díl 5, kap. 1.7, str. 12 Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání ( 337) trestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu (tj. nejméně 5 milionů Kč) nebo spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. Trestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem ( 16 odst. 2 trestního zákoníku). Oproti dosavadní úpravě podle 184 trestního zákona přináší nový trestní zákoník také zde zvýšení horní sazby trestu odnětí svobody, která dosud činila šest měsíců. Na druhou stranu je však třeba říci, že zatímco podle dosavadního zákona postačovala ke spáchání takového trestného činu pouhá prostá nedbalost, nový trestní zákoník vyžaduje zavinění ve formě hrubé nedbalosti. Trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku se dopustí ten, kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, že vykonává činnost, která mu byla takovým rozhodnutím zakázána nebo pro kterou mu bylo odňato příslušné oprávnění podle jiného právního předpisu. Za takové jednání bude pachatel potrestán trestem odnětí svobody až na tři léta. Oproti úpravě podle stávajícího trestního zákona byla tedy předmětná skutková podstata rozšířena, a to tak, že bude nově dopadat nejen na nerespektování zákazu činnosti, nýbrž i na vykonávání činnosti, ke které bylo pachateli podle jiného právního předpisu odňato příslušné oprávnění. Jak uvádí důvodová zpráva k trestnímu zákoníku, je toto ustanovení v praxi využitelné

zejména k postihu toho, kdo řídí motorové vozidlo, ačkoli mu bylo odňato řidičské oprávnění. Jde typicky o případy odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu zdravotní či odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel podle zákona o silničním provozu. Novým trestním zákoníkem byl současně zvýšen maximální trest odnětí svobody, který za maření výkonu úředního rozhodnutí lze uložit, a to ze dvou na tři léta, když do konce roku 2008, tj. do nabytí účinnosti zákona č. 129/2008 Sb., hrozil za takové jednání nejvýše půlroční trest odnětí svobody. Podle 348 odst. 1 trestního zákoníku platí, že kdo padělá veřejnou listinu nebo podstatně změní její obsah s úmyslem, aby jí bylo užito jako pravé, nebo takovou listinu užije jako pravou, případně kdo takovou listinu opatří sobě nebo jinému nebo ji přechovává s úmyslem, aby jí bylo užito jako pravé, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. Stejný trest postihne též toho, kdo vyrobí, nabízí, prodá, zprostředkuje nebo jinak zpřístupní, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává nástroj, zařízení nebo jeho součást, postup, pomůcku nebo jakýkoli jiný prostředek, včetně počítačového programu, vytvořený nebo přizpůsobený k padělání nebo pozměnění veřejné listiny. Veřejnou listinou se rozumí listina vydaná soudem České republiky, jiným orgánem veřejné moci nebo jiným subjektem k tomu pověřeným či zmocněným právním předpisem v mezích jeho pravomoci, potvrzující, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu nebo jiného subjektu, který listinu vydal, anebo osvědčující některou právně významnou skutečnost. Veřejnou listinou je i listina, kterou prohlašuje za veřejnou jiný část 3, díl 5, kap. 1.7, str. 13 Padělání a pozměnění veřejné listiny ( 348)

část 3, díl 5, kap. 1.7, str. 14 Řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění právní předpis ( 131 trestního zákoníku). Typickými příklady veřejné listiny užívané v silničním provozu jsou řidičský průkaz, průkaz profesní způsobilosti řidiče, jakož i technický průkaz nebo osvědčení o registraci vozidla. Trestněprávní ochrana podle 348 trestního zákoníku se poskytuje i veřejné listině vydané orgánem veřejné moci nebo jiným k tomu zmocněným subjektem cizího státu nebo orgánem mezinárodní organizace, pokud má podle mezinárodní smlouvy účinky na území České republiky. Typicky půjde o řidičský průkaz vydaný cizím státem, který je Česká republika povinna uznat podle Úmluvy o silničním provozu (Ženeva, 1949) nebo Úmluvy o silničním provozu (Vídeň, 1968), či jiný obdobný cizozemský doklad. Oproti stávající úpravě, obsažené v 176 trestního zákona, byla v novém trestním zákoníku celá skutková podstata výrazně rozšířena a současně došlo též ke zvýšení horní hranice trestu o jeden rok. Na základní skutkovou podstatu v trestním zákoníku navazují též výrazně rozšířené kvalifikované skutkové podstaty směřující například proti organizovanému zločinu. Nový trestní zákoník v konečné podobě již neobsahuje speciální skutkovou podstatu trestného činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění, na druhou stranu však některé z případů řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění bude možné posoudit jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, a to díky odlišné formulaci příslušné skutkové podstaty oproti dosavadní právní úpravě, jak již bylo uvedeno výše. Samotný trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění měl tedy v české právní úpravě poměrně krátký život,

když k jeho doplnění do tehdy nového 180d trestního zákona došlo teprve novelou obsaženou v zákoně č. 411/2005 Sb. s účinností od 1. července 2006, a to na základě pozměňovacího návrhu Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny k původní vládní předloze. Řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění, nepůjde-li současně o trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, bude tedy od 1. ledna 2010 opět pouze přestupkem [podle 22 odst. 1 písm. e) bodu 1 zákona o přestupcích], byť postihovaným poměrně přísnými sankcemi - pokutou od 25 000 do 50 000 Kč a zákazem činnosti od jednoho roku do dvou let - a též záznamem sedmi bodů v bodovém hodnocení řidičů. Nerespektováním uloženého zákazu činnosti bude naplněna skutková podstata trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. část 3, díl 5, kap. 1.7, str. 15

část 3, díl 5, kap. 1.7, str. 16