Psychologické aspekty řidičů HZS u SŽDC s.o.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA PSYCHOLOGIE Psychologické aspekty řidičů HZS u SŽDC s.o. Závěrečná práce Postgraduální studium dopravní psychologie Autor: PhDr. Yvona Dobrovská 2013

Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracovala samostatně a použila v ní pouze uvedené prameny a literaturu: V České Třebové 20.6.2013 --------------------------------

Obsah Úvod 5 I. Teoretická část 6 1. Příslušník HZS u SŽDC s.o. 6 1.1. Historie, poslání a výkon služby HZS 6 1.2. Odbornost řidičů HZS 8 1.3. Pracovní funkce příslušníků HZS 12 1.4. Praktické dovednosti řidičů 14 2. Psychická způsobilost řidičů HZS u SŽDC 16 2.1. Směrnice SŽDC č.75 16 2.2. Psychologická vyšetření 17 2.3. Osobnost řidiče a kritéria jejich výběru 19 3. Psychologické aspekty dopravních nehod 23 3.1. Pozornost a nepozornost 23 3.2. Emoce, agrese a psychické stavy řidičů 24 3.3. Struktura osobnosti řidiče a věk 26 3.4. Zátěžové situace a stres 29 3.5. Rozhodování a psychologická přednost 31

II. Výzkumná část 33 1. Cíl výzkumu a výzkumné otázky 33 2. Typ výzkumu a použité metody 34 3. Zkoumaný soubor 35 4. Výsledky 36 5. Diskuse 37 6. Závěr 41 7. Souhrn 42 Použitá literatura 44 Přílohy

ÚVOD Pracuji jako psycholog na psychologickém pracovišti Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Provádím dopravně-psychologická vyšetření většiny profesí pracujících u naší organizace. Proto jsem si pro svoji závěrečnou práci zvolila zkoumání profilu jedné z nich hasiče - řidiče. Jedná se o náročnou profesi, která je součástí hasičské záchranné služby (HZS), jež je součástí naší organizace. Železniční hasiči přicházejí na naše pracoviště jak při vstupních psychologických vyšetřeních, tak při kontrolních a mimořádných vyšetřeních, takže jsem měla možnost získat dostatek teoretických i praktických údajů potřebných pro tuto práci. Toto téma jsem zvolila také proto, že hasič řidič musí splňovat řadu kritérií po stránce fyzické, psychické a odborné, jsou na něho kladeny zvýšené požadavky z hlediska schopností, znalostí, dovedností a psychických předpokladů, jako je vysoká míra emoční stability, sebekontroly, zodpovědnosti, míry rizika atd. Taková profese je z pohledu dopravní psychologie velmi zajímavým tématem. Práci jsem rozdělila na dvě části teoretickou a výzkumnou. Teoretická část mapuje historii a poslání hasičské záchranné služby, zaměřuje se na odbornost a praktické dovednosti hasičů - řidičů v rámci jednotek požární ochrany (JPO). Dále jsou v ní vymezeny požadavky a stanovena kritéria výběru na posouzení psychické způsobilosti hasičů řidičů. Závěrečná část teoretické části je věnována psychologickým aspektům, které souvisí se vznikem dopravních nehod, jako například nepozornost, emoce a agrese za volantem. V praktické části pak zkoumám, jak se hasič - řidič se zátěžovými situacemi a stresem vyrovnává a zda zátěžové situace mají vliv na jeho koncentraci při řízení a jakých nejčastějších chyb se při řízení vozidla dopouští. Přitom bylo nutné zohlednit i to, že na jeho jednání mají kromě aspektů působících na každého standardního řidiče vliv i aspekty související s jeho prací hasiče.

I. Teoretická část 1. Příslušník HZS u SŽDC s.o. 1.1. Historie, poslání a výkon služby HZS Počátky dnešní Hasičské záchranné služby (HZS) na železnici se datují rokem 1953 a jsou úzce spjaté jak s tehdejšími právními a technickými předpisy pro provoz a ochranu železnice, tak i s právními předpisy upravujícími od roku 1953 postavení a úkoly jednotek požární ochrany. Požární ochrana na železnici byla až do roku 1952 zajišťována pouze dobrovolnými sbory, zřizovanými jen ojediněle ve větších provozovnách. V dubnu 1953 byl schválen zákon o státním požárním dozoru a požární ochraně a v listopadu 1953 bylo vydáno nařízení o organizaci státního požárního dozoru a státní požární ochrany. V souladu s pokyny ministerstva vnitra byla stanovena organizace a dislokace jednotek požární ochrany v podnicích náležejících do resortu ministerstva dopravy. Bylo dohodnuto, že místo požárních sborů z povolání budou zřízeny jednotky, jejichž organizace a výkon služby v nich budou přizpůsobeny zásadám platným pro vojenské útvary. Ve smyslu tehdy platné nové právní úpravy na úseku požární ochrany se takto organizované jednotky nazývaly útvary požární ochrany. Tyto útvary se na železnici postupně zřizovaly ve vybraných uzlových železničních stanicích. Nejzásadnější organizační změny proběhly k 1.1.1990 odtržení požární ochrany od ozbrojené ochrany železnic a vytvoření čtyř Správ požární ochrany železnic v rámci sítě ČSD. Další organizační změna proběhla k 1.1.1995 zřízením Hasičské záchranné služby ČD (opatřením vrchního ředitele DDC č.j. 57.896/94-6 z 31.8.1994). V roce

2008 byla Hasičská záchranná služba převedena pod Správu železniční dopravní cesty, státní organizaci (SŽDC, s.o.). Ve smyslu zákona ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, je Hasičská záchranná služba jednotkou Hasičského záchranného sboru podniku. HZS se vnitřně dělí na ředitelství HZS a 18 jednotek požární ochrany (JPO), dislokovaných v rámci celé České republiky. Dislokace JPO HZS SŽDC, s.o. je provedena v místech bývalých útvarů Požární ochrany železnic a v těchto městech: Brno, Břeclav, Česká Třebová, České Budějovice, Děčín, Hradec Králové, Cheb, Chomutov, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Liberec, Nymburk, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha, Přerov a Ústí nad Labem. Hasičská záchranná služba Správy železniční dopravní cesty, státní organizace, zajišťuje záchranné služby, požární zásahy, zásahy při havarijních únicích ekologicky závadných a nebezpečných látek a jiných mimořádných událostech v železničním provozu včetně stanovení příslušných opatření a činnosti související s provozováním železniční dopravy, požární bezpečnosti budov, obslužných zařízení železnice a zásilek k přepravě. Dále zajišťuje pomoc a likvidaci následků živelných pohrom, asistenční činnosti a napomáhá při obnovení přerušené železniční dopravy následkem mimořádné události. Jako jediná jednotka PO v České republice je oprávněna provádět zajištění bezpečného stavu trakčního vedení pomocí zkratovacích souprav. V rámci integrovaného záchranného systému (IZS) na vyžádání poskytuje hasičská záchranná služba SŽDC i pomoc mimo teritorium svého zřizovatele na základě právních předpisů a uzavřených smluv. Výkon služby u JPO HZS SŽDC, s.o. se člení na operační řízení činnost u zásahu a na organizační řízení ostatní činnost jednotky (školení, výcvik, údržba

techniky, námětová cvičení, atd.). Zaměstnanci JPO pracují buď pouze v denních směnách nebo v nepřetržitém turnuse. Stávající celková délka výkonu služby hasiče řidiče v turnuse ve směně při nerovnoměrně rozvržené pracovní době včetně pracovní pohotovosti je 24 hodin. Z toho je 16 hodin výkon služby a 8 hodin pohotovost. Poté následuje pracovní volno v délce 48 hodin. Střídají se celkem tři směny označené jako směna,,a,,,b,,,c. Taktickou jednotkou pro provedení zásahu je požární družstvo 1+5 nebo zmenšené družstvo 1+3, se zaměstnancem na ohlašovně požáru (operační a informační středisko) je minimální stav 1+1+5 nebo 1+1+3 s navýšením zaměstnanců pro zajištění nutné absence (nemoc, dovolená,..) Mezi požadavky kladené na hasiče patří kromě zdravotní, psychické a tělesné zdatnosti a trestní bezúhonnosti i odborná způsobilost pro danou funkci a vykonávanou činnost (řidičské oprávnění, práce ve výškách a nad volnou hloubkou, jeřábnický a vazačský průkaz atd.) 1.2. Odbornost řidičů HZS Zákon č.361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů stanovuje podmínky a předpoklady pro výkon služby v bezpečnostním sboru. Takový člověk musí splňovat podmínky stanovené pro výkon obsazeného služebního místa a musí být fyzicky, zdravotně a osobnostně způsobilý k výkonu služby. Příslušník HZS zabezpečuje řadu služeb, mezi které patří: Strojní služba Řád strojní služby HZS ČR stanoví základní úkoly HZS při zabezpečení provozuschopnosti, provozování, údržby a skladování prostředků strojní služby, zejména požárních automobilů a vybraných věcných prostředků požární ochrany, přenosných a přívěsných agregátů, jako jsou motorové stříkačky, plovoucí čerpadla, čerpadla na nebezpečné látky, hydraulická vyprošťovací zařízení, přetlakové ventilátory, odsavače kouře, motorové pily, generátory elektrického

proudu apod., a to s cílem zajištění trvalé připravenosti těchto prostředků k okamžitému použití. Chemická služba Udržuje provozuschopnost věcných prostředků požární ochrany, zejména zařízení pro práci s nebezpečnými látkami, dekontaminaci, pro detekci plynů a nebezpečných látek a hasiv. Poskytuje odbornou pomoc při zásahu jednotek v prostředí nebezpečných látek. Jednotky požární ochrany HZS SŽDC, s.o. jsou vybaveny prostředky chemické služby pro zásahovou činnost, tj. dýchací technikou izolačními dýchacími přístroji, kyslíkovými dýchacími přístroji pro práci v železničních tunelech spolu s ochrannými maskami, křísícími přístroji, plynotěsnými protichemickými obleky, kompresory k plnění tlakových lahví dýchací techniky, detektory ke zjišťování nebezpečných plynů, expozimetry, analyzéry a dekontaminačními sprchami apod. Pro potřeby likvidace mimořádných událostí jsou JPO HZS SŽCD, s.o. vybaveny přečerpávajícími a utěsňovacími soupravami při narušení těsnosti cisternových vozů a dalšími speciálními čerpadly s hydro nebo elektro pohonem. Technická služba Ta má za úkol zabezpečit provozuschopnost, používání, zkoušení a kontroly, údržbu a skladování věcných prostředků technické služby jako jsou hasící přístroje, hadice, žebříky, osvětlovací prostředky, zvedáky, navijáky, ruční mechanická vyprošťovací zařízení, pneumatické zvedací a těsnící vaky a ucpávky, záchranné a evakuační prostředky, protižárové obleky, prostředky pro práci na vodní hladině, ruční a ženijní nářadí včetně nejiskřivého provedení, zkratovací soupravy pro práci pod trakčním vedení, osvětlovací balóny a prostředky pro zásahy ve výškách nad volnou hloubkou atd. Spojová služba Udržuje provoz linkových a rádiových prostředků na frekvencích SŽDC, s.o. a na frekvencích hasičské záchranné služby Ministerstva vnitra ČR pro součinnostní zásahy s jednotkami hasičské záchranné služby České republiky.

JPO HZS SŽDC, s.o. jsou vybaveny rádiovým systémem MOTOROLA, a to základnovými, vozidlovými a přenosnými radiostanicemi, ve verzi pro použití v normálním i ex-prostředí. Telefonní spojení je zajišťováno pevnými linkami umístěnými na jednotlivých JPO HZS SŽDC, s.o. a dále mobilními telefony, které mají prioritu v síti operátora. (krizové telefony). JPO HZS SŽDC, s.o. dislokované na I. Tranzitním železničním koridoru (Děčín-Praha Č..Třebová - Břeclav) jsou vybaveny pro součinnostní komunikaci v drážním prostředí navíc i mobilními telefony GSM-R. Ty pak umožňují přímou komunikaci s pracovníky železnice zajišťujícími provoz. Mobilní požární technika Řidiči HZS JPO HZS SŽDC, s.o. používají při likvidaci následků mimořádných událostí v železniční dopravě následující základní zásahové požární automobily: Cisternové automobilové stříkačky s výkonem čerpadla 1600l/min 3200l/min, objemy hasiva nádrží voda/pěnidlo od 2000/400 litrů do 8200/800 litrů, podvozky TATRA, LIAZ a MERCEDES - BENZ, RENAULT. Dále JPO HZS SŽDC, s.o. používají následující speciální požární automobily: TA (technické automobily) vybavené věcnými prostředky požární ochrany pro řešení chemických událostí na podvozku AVIA, TA (technické automobily) s věcnými prostředky požární ochrany (např. hydraulické vyprošťovací zařízení, hydraulické vzpěry, zvedací vaky, přetlakové ventilátory apod.) na podvozcích TATRA, MERCEDES BENZ, RENAULT, VOLKSWAGEN. Mezi základní zásahové požární automobily patří i KHA 30 (kombinovaný hasící automobil) s výkonem čerpadla 3000l/min, objemy nádrží voda/pěnislo 10 000/600 litrů na podvozku TATRA pro hašení vodou nebo oxidem uhličitým CO 2 u elektrických zařízení. U zásahů je využíván JPO HZS SŽDC, s.o. i TKA (technický kontejnerový automobil) postavený na podvozku AVIA, TATRA, LIAZ spolu s vybavenými kontejnery (technický, chemický, povodňový, týlový a odtahový).

Na JPO HZS SŽDC, s.o. jsou dále zařazeny AJ (automobilový jeřáb) nebo VYA (vyprošťovací automobil) s nosností výložníku od 16 do 28 tun (a to na podvozcích TATRA). Některé JPO HZS SŽDC, s.o. mají AP (automobilovou plošinu) s dostupnou výškou 20 až 27 metrů na podvozcích TATRA A ŠKODA. Při železničních nehodách většího rozsahu se využívají pro vybrané JPO HZS SŽDC, s.o. VT 55 (vyprošťovací tanky s radlicí) Součástí JPO HZS SŽDC, s.o. jsou i vozidla lehké hmotnostní kategorie, mezi něž patří RZA (rychlý zásahový automobil) na podvozcích NISSAN vybavený věcnými prostředky požární ochrany pro řešení událostí, např. dopravních nehod, a dále VEA (velitelský automobil) na podvozcích ŠKODA. Ostatní vybavení Pro usnadnění práce JPO HZS SŽDC, s.o. v nepřístupném terénu nebo v kolejišti používají příslušníci HZS u SŽDC, ruční kolejový vozík s nosností 500 kg na dopravu věcných břemen po železničních kolejích až na místo zásahu. K likvidaci mimořádných událostí vzniklých vykolejením železničního vozidla jsou JPO HZS SŽDC, s.o. postupně doplňovány nakolejovacími zařízeními a dalšími technickými prostředky. Pro záchranu a vyprošťování osob spolu s následnou likvidací následků železničních nehod jsou JPO HZS SŽDC, s.o. vybaveny oproti HZS ČR hydraulickými vyprošťovacími zařízeními tzv.,,těžké kategorie (nůžky, rozpínáky apod.), odpovídajícími výkonově masivní konstrukci železničních kolejových vozidel (Ročenka 2009 HZS).

1.3. Pracovní funkce příslušníků HZS V rámci struktury jednotlivých JPO zastávají příslušníci HZS následující pracovní funkce: - Velitel jednotky PO - Zástupce velitele jednotky - Požární referent - Velitel směny - Velitele družstva - Vedoucí technik specialista - Hasič technik specialista - Hasič strojník - řidič - Hasič specialista - Hasič Uvedené pracovní pozice musí zároveň vyhovovat profesním požadavkům na pozici řidič pod zvláštním výstražným modrým světlem a zvukovým znamením. Jeho pravomoci jsou vymezeny v Řádu strojní služby, kde je mimo jiné stanoveno, že velitel ani jiný člen posádky vozidla nesmí omezovat pravomoci a povinnosti řidiče, který je dle tohoto řádu zároveň uváděn i jako řidič - strojník. (Řád strojní služby, 2007). V rámci jednotek požární ochrany HZS SŽDC existují i další profese, které mají sjednaný jiný druh práce, ale také řídí firemní vozidla s právem předností jízdy se zvláštním výstražným modrým světlem a zvukovým znamením, viz např. požární referent, který je také hasič z povolání. Náplň práce řidiče hasičských vozidel (hasiče strojníka) zahrnuje: - řízení vozidel s výstražným zařízením, - řízení a obsluhu požárních vozidel, speciální požární techniky a jiné vyprošťovací techniky (např. automobilových cisteren, automobilních žebříků, vysokozdvižných plošin, kombinovaných hasících automobilů, bagrů, jeřábů, požárních člunů, kompresorů, světelných agregátů, odsávačů kouře, vozidel rychlé technické pomoci apod.)

- údržbu požární techniky, věcných prostředků a jejich oprav. V rámci vykonávané činnosti je povinen zejména: - znát předpisy související s provozem motorových vozidel a řídit se jimi - v době střídání směn mít přidělenou techniku přebranou a přezkoušenou - znát konstrukci a charakteristiku čerpadel, agregátů a vozidel a jejich obsluhu - znát základy chování kapalin a umět stanovit počet čerpadel při dálkové dopravě vody - pečovat o svěřený vozový park a vybavení vozidel - zabezpečovat nezbytné opravy a podílet se na opravách svěřené požární techniky a speciálních prostředků - dokonale ovládat veškerou speciální techniku pro záchranu osob a tuto udržovat ve stálé pohotovosti - zúčastňovat se povinného doškolování řidičů motorových vozidel - zúčastňovat se odborné přípravy, taktických a prověřovacích cvičení s cílem prohloubení znalostí ovládání přidělené techniky - vést předepsanou dokumentaci o provozu svěřené techniky a technických prostředků PO - provádět kondiční jízdy s určenou technikou - v případě dopravní nehody postupovat podle platných předpisů - provádět určené práce při zdolávání požárů a jiných zásazích jednotek HZS - zdržet se potřebný čas před nástupem služby a v jejím průběhu požívání alkoholických nápojů a jiných omamných látek - zabezpečovat a plnit další úkoly uložené velitelem JPO - nosit předepsanou výzbroj a výstroj, používat předepsané ochranné pracovní prostředky, výzbroj a výstroj udržovat v řádném stavu - dostavit se včas a v řádném stavu střídání směn a ohlásit svůj příchod veliteli družstva (směny) k zařazení do výjezdové jednotky - řídit se předpisy, řády a rozkazy na úseku PO a dalšími vnitřními rozkazy a normami JPO - plnit rychle a správně rozkazy uložené nadřízenými veliteli - zachovat kázeň a dodržovat pravidla služebního styku

- pravidelně se podrobovat lékařským prohlídkám - trvale udržovat prostory JPO v čistotě a provozuschopném stavu - znát služební předpisy a řídit se jimi - trvale si zvyšovat svou fyzickou kondici tělesnou přípravou, nácvikem a účastí v požárním sportu a podrobovat se prověřováním fyzické zdatnosti - znát hasební obvod, vodní zdroje, nástupové plochy a příjezdové komunikace k objektům SŽDC, ČD a ČD Cargo - zúčastňovat se předepsané odborné přípravy - plnit i jiné úkoly uložené mu v rámci pracovní smlouvy nadřízenými, vykonávat svědomitě uložené práce a úkoly - v případě potřeby vykonávat jednotlivé odbornosti, na které má platná oprávnění - plnit další úkoly týkající se zajištění požární ochrany a funkce JPO, které mu budou nařízeny s přihlédnutím k jeho schopnostem, případně jeho kvalifikaci v rámci vykonávané činnosti je povinen: - znát předpisy související s provozem motorových vozidel a řídit se jimi - v době střídání směn mít přidělenou techniku přebranou a přezkoušenou - znát konstrukci a charakteristiku 1.4. Praktické dovednosti řidičů Strojní službu, její povinnosti a také odbornou přípravu upravuje vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů. Strojní služba udržuje provozuschopnost požární techniky a věcných prostředků požární ochrany vybavených pohonnou částí včetně jejich základního příslušenství a hydraulických vyprošťovacích zařízení a zajišťuje údržbu opravárenských, diagnostických a dalších obdobných zařízení. V jednotce požární ochrany je prováděna pravidelná odborná příprava. Strojníci dle 37 odst. 2d, a odst. 3, vyhlášky 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, mají stanoveno: - řidiči požárních automobilů se zvláštním výstražným zařízením a hasiči z povolání ve funkci strojníků, kteří v průběhu 4 týdnů neřídili požární

automobil určený pro výjezd k zásahu anebo jiné motorové vozidlo stejné hmotnostní kategorie, absolvují bezodkladně kondiční jízdu v délce nejméně 10 km bez použití zvláštního výstražného zařízení; - procvičením podle odstavce 2 se rozumí i použití požární techniky a věcných prostředků požární ochrany při zásahu. V rámci JPO HZS se provádí pravidelně jednou za rok školení řidičů HZSV roce 2010-2011 absolvovali řidiči cisteren kurz bezpečné jízdy v Centru bezpečné jízdy Polygon Most. Tato školení nejsou pravidelná a zajišťují se dle potřeb a finančních možností organizačních jednotek, v tomto případě se jedná o finanční prostředky SŽDC s.o.

2. Psychická způsobilost řidičů HZS u SŽDC s.o. 2.1. Směrnice SŽDC, s.o. č. 75 Psychická způsobilost řidičů HZS u SŽDC s.o. se posuzuje jako součást celkové pracovní způsobilosti. Ta zahrnuje i všechny ostatní druhy způsobilosti zdravotní, odbornou, speciální aj. Hodnocení psychického stavu v rámci lékařského vyšetření (vyhláška Ministerstva dopravy č. 101/1995 Sb., v platném znění Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy) však nenahrazuje posouzení psychické způsobilosti pro výkon konkrétního zaměstnání. Proto vydala Správa železniční dopravní cesty, s.o., jakožto provozovatel dráhy, svoji vlastní směrnici (Směrnice č. 75), která specifikuje pravidla pro posouzení psychické způsobilosti zaměstnanců podniku pro výkon jednotlivých funkcí. Při nesplnění psychické způsobilosti pro výkon vybraných zaměstnání u SŽDC je třeba přeřadit zaměstnance na jinou pracovní pozici či ukončit pracovně právní vztah dle platného Zákoníku práce. Psychologické vyšetření hasičů - řidičů se provádí na psychologickém pracovišti SŽDC s.o.. Psychickou způsobilost k výkonu práce ve vybraných zaměstnáních SŽDC posuzuje odborně způsobilý psycholog práce na základě speciální přípravy zahrnující ukončené vysokoškolské studium psychologie (jednooborové) a absolvování nejméně tříměsíční praxe pod dohledem zkušeného psychologa práce. Osobnostní způsobilost k řízení vozidel s právem předností v jízdě se řídí metodikou uvedenou ve směrnici č.75, která slouží i jako metodická příručka SŽDC s.o. pro výběr zaměstnání na SŽDC, přičemž stanovuje kritéria a postupy při psychologických vyšetřeních. Na základě této směrnice vydá po vyšetření psycholog pro posuzovaného zaměstnance SŽDC s.o. rozhodnutí o jeho způsobilosti či nezpůsobilosti pro řízení vozidel s právem předností v jízdě.

Postup základního psychologického vyšetření pro pozici hasič - řidič je založen na zhodnocení aktuálního stavu posuzovaného, dále na analýze anamnestických dat uchazeče, pozorování v průběhu psychologického vyšetření. Dále se psychologické vyšetření zaměřuje na psychické funkce, vlastnosti osobnosti, sociálně - psychologickou orientaci, atd. (viz kapitola 2.2). Částečně také vychází z dlouhodobého pozorování zaměstnance v přirozených pracovních podmínkách, jež je zaznamenáno v Dotazníku hodnocení zaměstnance, které s sebou zaměstnanec přinese na vlastní psychologické vyšetření. Velmi důležitou součástí vyšetření je potom kromě stanovených testů i řízený rozhovor. 2.2. Psychologická vyšetření Psychologická vyšetření hasičů řidičů se podle účelu dělí na: Vstupní psychologické vyšetření: vyšetření se na žádost vedoucího organizační složky či JPO provádí u zaměstnanců, zařazených v jiných zaměstnáních (pracovních činnostech) jakožto preventivní opatření k omezení nehodovosti a úrazovosti. Vyšetření se provádí před zařazením zaměstnance do samostatného výkonu práce, nejlépe před přijetím nebo na začátku trvání pracovně právního vztahu. Při přeřazování do zaměstnání, pro které je posouzení psychické způsobilosti předepsáno, se psychologické vyšetření provádí ještě před zařazením do přípravy k vykonávání odborných zkoušek. Mimořádné psychologické vyšetření: tomu se podrobí zaměstnanci, u kterých je předpoklad odpovědnosti nebo spoluodpovědnosti za mimořádnou událost kategorie A nebo B dle předpisu SŽDC D17 (železniční nehody nejvyšších kategorií), a to před jejich znovuzařazením do funkce. Mimořádné psychologické vyšetření se rovněž provádí při přeřazení do výkonu práce u určitých vyjmenovaných zaměstnání to platí například i u pracovní funkce hasič strojník řidič zmíněné v kapitole 1.3 této práce. V případě, že se jedná o nehodovou událost kategorie C, rozhodne vedoucí zaměstnanec organizační složky o potřebě vykonání mimořádného psychologického vyšetření zaměstnance. Mimořádnému psychologickému vyšetření se dále musí podrobit:

- zaměstnanci, kteří jsou odpovědní nebo spoluodpovědní za smrtelný nebo závažný pracovní úraz, - zaměstnanci po opakovaném porušení pracovní kázně ve smyslu Pracovního řádu SŽDC (na žádost vedoucího zaměstnance organizační složky), - zaměstnanci, u nichž jsou důležité psychické předpoklady pro výkon pracovní funkce v zaměstnáních, ve kterých přicházejí do styku s veřejností. (na žádost vedoucího zaměstnance organizační složky), - zaměstnanci po opakovaných a závažných úrazech, nebo u nichž vzniklo odůvodněné podezření na změnu psychické způsobilosti (na žádost lékaře, odborného lékaře, vedoucího zaměstnance organizační složky), - zaměstnanci vybraní pro speciální pracovní činnosti personální, obchodní, vzdělávací aj. (na žádost vedoucího zaměstnance organizační složky). Kontrolní vyšetření: provádí se na podnět vedoucího zaměstnance či velitele jednotky požární ochrany v případě, že při vstupním psychologickém vyšetření byla zjištěna méně vyhovující úroveň některých psychických funkcí, nezralá či méně harmonická osobnost a lze přitom předpokládat, že v průběhu praxe uchazeč dosáhne požadovaných předpokladů pro výkon zaměstnání. V tomto případě lze kontrolní vyšetření provést nejdříve za jeden rok od vstupního vyšetření. (žádá o něj vedoucí zaměstnanec organizační složky). Dále se tento typ vyšetření provádí: - u vybraných zaměstnání nejpozději do 6 měsíců po vzniku nároku na starobní důchod, pokud zaměstnanec neodchází do důchodu, - v případech, kdy zaměstnanci přecházejí na pracoviště s vyššími nároky na psychické funkce (např. při zavádění kvalitativně nové techniky nebo technologických postupů), - pravidelně u těch zaměstnání, která vyžadují zvýšené nároky na psychické funkce zaměstnance. Mezi ně patří právě hasič - řidič pod zvláštním výstražným modrým světlem a zvukovým znamením. Takové kontrolní (opakované) vyšetření se provádí na žádost vedoucího jednotky požární ochrany. Časové rozmezí, po kterém je kontrolní (opakované) vyšetření prováděno, je stanoveno na dobu 5 let.

Odvolací vyšetření: se provádí při podání návrhu na přezkoumání závěru původního psychologického vyšetření. Dle směrnice musí takové vyšetření provést jiný psycholog než ten, který vydal původní, proti jehož výsledku bylo podáno odvolání. Poradenské psychologické vyšetření: poradenské psychologické vyšetření a poradenská činnost se poskytuje individuálně pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky, a to bez úhrady v rámci specifické psychologické péče o zaměstnance. Na základě nařízení ředitele odboru personálního se navíc provádějí psychologická vyšetření jako součást výběrových řízení či při vypracování kariérových drah.. 2.3. Osobnost řidiče a kritéria jejich výběru Osobnost je souhrn psychických procesů, stavů a vlastností a souhrn determinant prožívání a chování. Osobnost se po celý život člověka utváří. Smékal (1985) určuje 6 základních složek osobnosti, jsou jimi: - stavba těla, - temperament, - zaměřenost, - schopnosti, - charakter, - životní dráha Pro pozici řidiče jsou pak důležité zejména tyto vlastnosti: - vyrovnanost (vztekloun ani hromádka neštěstí, nemohou být dobrými řidiči) - emocionální stabilita (ne řidič, u kterého se nálady střídají jako jarní počasí) - přizpůsobivost

- schopnost dobře se ovládat (netroubit, nekopat do cizího vozidla, agresivní jednání) - odolnost vůči stresu (dnešní doba je plná stresových faktorů) - svědomitost, spolehlivost, zodpovědnost, přiměřená sebejistota - altruismus (schopnost nemyslet za volantem pouze na sebe, ale i na ostatní) - schopnost umět dobře předvídat (Hamerníková, 2010) Jak bylo naznačeno v předchozím odstavci, při posuzování psychické způsobilosti řidičů - hasičů je kladen důraz na strukturu osobnosti a to zejména na emoční stabilitu a odolnost, psychosociální zralost, odolnost vůči zátěži, míru tendence k riziku a sebekontrolu. Emoční stabilita znamená stabilní, vyrovnané a podnětům přiměřené reakce bez výrazných výkyvů při zátěži. Zjišťuje se rovněž z výše uvedených metod a navíc se posuzuje kvalita výkonových metod. Psychosociální zralostí se rozumí duševní a společenská zralost. Při jejím zjišťování se vychází především z pozorování, z rozhovoru, z osobnostních dotazníků a z projektivních metod. Lze je také získat z dat dotazníku (Hodnocení nadřízeného). Vyzrálost v sobě zahrnuje znalost sebe sama, sebeovládání např. adekvátní chování při vyšetřování, zodpovědnost, přiměřené výstupní chování obecně. Odolnost vůči zátěži neboli psychickou odolnost lze obecně definovat jako kapacitu odolávat a čelit požadavkům prostředí (Kebza, Šolcová, 2008, s. 10). Zjišťuje se rovněž z výše uvedených metod. Zahrnuje mimo jiné např. sílu ega, vytrvalost, dobrý výkon v zátěži, v časové tísni, přizpůsobivost, cílesměrnost, schopnost soustředit se i pod tlakem. Tendenci k riziku lze charakterizovat jako rizikové chování, v jehož důsledku dochází k prokazatelnému nárůstu zdravotních, sociálních, výchovných a dalších rizik pro jedince nebo společnost. Tato tendence je podmíněna temperamentovým základem (viz struktura osobnosti), ale také životními zkušenostmi. Schopnost přiměřeně zdravě riskovat v sobě zahrnuje především přiměřené sebevědomí, schopnost riziko předvídat, nespoléhat se na náhodu, vyrovnané vnější chování bez tendencí se předvádět, vyzrálost, korigovanost a odpovědnost. Příliš riskující nebo naopak příliš opatrný řidič může při výkonu

svého povolání ohrozit život svůj a svých kolegů, ale také dalších účastníků silničního provozu. Opatrný řidič nemusí adekvátně rychle zareagovat na vzniklou náhlou situaci, nemusí být schopen rychlého správného úsudku, příliš riskující řidič naopak zase nedomýšlí důsledky svého chování a jednání vůbec nebo velmi málo. Sebekontrola v sobě zahrnuje volní procesy a autoregulaci. Vůle je souhrnný název pro procesy rozhodování, jednání, chtění a vynakládané úsilí. Autoregulaci lze chápat jako schopnost samočinně se přizpůsobovat proměnným podmínkám. Sebekontrola v sobě zahrnuje mimo jiné cílesměrnost, odpovědnost v riziku, anticipaci, přiměřené sebevědomí, vyváženost projevu ad. U výkonnostních kvalit řidičů je kladen důraz zejména na: - schopnost koncentrace pozornosti, - schopnost dělené pozornosti, - reakční pohotovost a - rozhodovací schopnosti v zátěži. Tyto kvality se u HZS SŽDC zjišťují přístrojově. Schopnost koncentrace pozornosti ve své podstatě představuje míru situační schopnosti soustředit se na bezchybné přijetí informace (Šváb, 2006, s. 17). Zejména podstatná je kvalita pozornosti a její kolísání v průběhu zátěže (Šváb, 2006). Schopnost dělené pozornosti představuje schopnost pohotového postřehnutí (vizuální kontroly) dvou podnětů (obvykle světel) exponovaných na vymezené podnětové ploše s následnou motorickou reakcí (obvykle ruka) (Šváb, 2006, s. 18). Hodnotí se vývoj a tempo psychomotorické pohotovosti s účastí vůle. Celkově je faktor dělené pozornosti významný pro stanovení míry kolísání mžikové pozornosti a stanovení míry odolnosti proti zátěži (Šváb, 2006). Reakční pohotovost rozlišujeme jednoduchou a výběrovou. Jednoduchá reakční pohotovost představuje schopnost pohotového zpracování jednoduchého optického nebo akustického podnětu (signálu) s motorickou reakcí. Tou se rozumí cílený pohyb na citlivou plošku dotekového monitoru či myš, kdy je potřeba pohotově a správně reagovat na jednoduchý podnět, např. barevné světlo, zvuk