UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií ANETA VALOUCHOVÁ III. ročník prezenční studium Obor: pedagogické asistentství HISTORIE A SOUČASNOST ZÁKLADNÍ ŠKOLY V OSKAVĚ OD ROKU 1945 Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Drahomíra Holoušová, CSc. Olomouc 2012

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené prameny, literaturu a elektronické zdroje. V Oskavě dne 14. 6. 2012......

Děkuji doc. PhDr. Drahomíře Holoušové, CSc., za odborné vedení bakalářské práce. Řediteli Základní školy v Oskavě Mgr. Stanislavu Lysákovi a pracovníkům Obecního úřadu v Oskavě za půjčení školních a obecních kronik. Státnímu okresnímu archivu v Šumperku děkuji za možnost bádání v archiváliích.

Obsah Úvod... 5 1 Historie obce a školy v Oskavě do roku 1945... 6 1.1 Historie obce Oskavy do roku 1945... 6 1.2 Historie školy v Oskavě do roku 1945... 8 2 Obec Oskava v letech 1945-2011... 14 3 Vývoj školství v Oskavě v letech 1945 1989... 20 3.1 Školní budova... 20 3.2 Pedagogická činnost... 22 3.3 Veřejně osvětová činnost školy... 28 4 Vývoj školství v Oskavě v letech 1989 2011... 36 4.1 Školní budova... 36 4.2 Pedagogická činnost... 36 4.3 Veřejně osvětová činnost... 39 Závěr... 42 Seznam pramenů, literatury a elektronických zdrojů... 43 Seznam příloh... 45 Přílohy... 47

Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala sledování historie a současnosti Základní školy v Oskavě. Tuto školu jsem si vybrala proto, že se nachází ve vesnici, kde bydlím a také proto, že je to škola, kde probíhala má praxe. Dalším důvodem je i to, že na tuto základní školu chodili i moji rodinní příslušníci. Cílem mé práce je zmapovat historii a součanost Základní školy v Oskavě po roce 1945. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá historií obce Oskavy a školy v Oskavě do roku 1945, v druhé kapitole je popsána obec Oskava od roku 1945 do roku 2011. Třetí kapitola se zabývá historií oskavské školy od roku 1945 do roku 1989 a čtvrtá kapitola popisuje školu v letech 1989 2011. Třetí a čtvrtá kapitola obsahuje informace o školní budově, kde jsem sledovala rekonstrukce, opravy, přístavby, přestavby budovy, dále informace o pedagogické a veřejně osvětové činnosti školy. Za každou kapitolou je uvedeno krátké shrnutí. Při zpracování tohoto tématu jsem bádala ve Státním okresním archivu v Šumperku, kde jsem čerpala informace ze školních kronik z let 1945 1953, 1973 1991, dále z evidence obyvatel a ze zápisů z jednání členských a výborových schůzí školy a z kroniky obce z let 1952 1990. Na Obecním úřadě v Oskavě jsem čerpala z kroniky obce z let 1945-1951, na Základní škole v Oskavě z výročních zpráv, školních dokumentů a školních kronik z let 1945 1967 a 1991 - dosud. K získání informací mi pomohla také praxe na Základní škole v Oskavě. V neposlední řadě jsem mohla nejrůznější informace najít v knihách, které popisují dějiny obce Oskavy i dějiny vesnic spadající do katastru Oskavy. V práci je využito teoreticko-historické a literární metody. 5

1 Historie obce a školy v Oskavě do roku 1945 1.1 Historie obce Oskavy do roku 1945 Obec Oskava se nazývá podle říčky Oskavy, jejíž jméno je spojováno se starogermánským označením jasanového lesa či porostu. Oskava jako lidské sídliště vznikala postupně, takže nelze přesně určit datum jejího založení. Ve 13. a 14. století se v této oblasti rýžovalo zlato. První zmínka pochází z roku 1358, kdy je na tomto místě uváděna lokalita Tenčín. Do poloviny 16. století patřil Tenčín pánům ze Šumvaldu, později ze Zvole a z Miličína. Kolem roku 1549 se dostal k panství Úsov. Páni z Úsova se věnovali rozvoji zdejšího železářství. Koncem 16. století byly na horním toku Oskavy tři hamry a vedle nich tavící pece. To byla doba největšího rozmachu železářství v Oskavě. 1 Dřevěné uhlí se dováželo z okolních vesnic a lesů. Na počátku 17. století se poprvé objevilo vedle Tenčína také označení lokality jako Hutě nebo Oskava, což se udrželo až do 18. století. 2 Po třicetileté válce bylo v Oskavě v roce 1677 celkem 25 usedlíků. V Oskavě se nacházely dva mlýny. Železářství upadalo a roku 1724 zaniklo úplně. Ke konci 18. století bylo postaveno první bělidlo. Roku 1836 bělidlo odkoupil Norbert Langer ze Šternberka. V 60. a 70. letech 19. století vrcholila v Evropě průmyslová revoluce. Nejprůmyslovějšími oblastmi v Rakousko-Uherské monarchii byly Čechy, Morava a Slezsko. Norbert Langer a jeho synové založili v sousední Libině textilní podnik a zřídili továrnu na výrobu bavlněného zboží. V Oskavě pak byla vybudována bělidla, úpravny a tkalcovny. Největší továrna na výrobu lněného zboží byla v Oskavě 1 MELZER, M. Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk: Okresní úřad Šumperk a Okresní vlastivědné muzeum Šumperk, 1993. 2 NOVÁKOVÁ, H. Ztracená Oskava. Oskava: Obecní úřad v Oskavě, 2003. 6

založena roku 1869 firmou Zenziger. V Oskavě nebyla pouze továrna na výrobu ze lnu, zřízeny byly i menší živnosti na výrobu obuvnických a včelařských potřeb. Od 2. poloviny 19. století Oskava představovala přirozené středisko všech okolních obcí kolem horního toku říčky Oskavy, i když počet obyvatel byl překročen jen málo přes tisíc osob a stále se snižoval. V roce 1900 bylo v této obci jen 968 obyvatel a 116 domů. 3 Nejbližšími okolními obcemi Oskavy byly vesnice Václavov, Třemešek, Mladoňov, Mostkov, Nemrlov a Bedřichov. V důsledku průmyslové revoluce bylo od 2. poloviny 19. století započato s výstavbou regionálních silnic i dalších železničních sítí. V roce 1870 a 1871 byla vystavena silnice z Libiny do Oskavy, která vedla přes Nemrlov, v roce 1900 byla tato silnice protažena z Oskavy až do Bedřichova. V roce 1905 proběhla výstavba silnice z Mostkova do Václavova, v roce 1910 z Mostkova do Oskavy a v roce 1930 z Oskavy na Třemešek. Železniční trať měla vést z Dlouhé Loučky, přes Plinkout, Šumvald, Dolní Libinu, Mostkov, Nemrlov do Bedřichova. Výstavba trati ale nebyla uskutečněna. V roce 1917 byla v obci zavedena částečná elektrifikace. Byla zavedena hlavně do veřejných budov a živnostenských podniků. V roce 1920 bylo v Oskavě založeno elektrifikační družstvo a elektřina se tak dostala do celé obce. Během první světové války ubylo pracovních sil a byly pozastaveny i některé živnosti. Muži byli odvedeni do války. Textilní továrna byla přebudována na válečnou výrobu a začaly se v ní vyrábět součástky do granátů. Ceny potravin i spotřebních surovin se zvýšily. 3 Evidence osob z roku 1910. Státní okresní archiv Šumperk, fond Archiv obce Oskava. 7

Obyvatelstvo obce bylo převážně německé národnosti, roku 1930 bylo v Oskavě napočítáno 920 Němců a v roce 1939 jich ve vesnici žilo 978. Obyvatel národnosti české bylo roku 1930 napočítáno pouhých 50. 4 V průběhu druhé světové války, zejména od roku 1942, začaly být pociťovány válečné ztráty, obtíže v zásobování, postupné snižování potravinových dávek a veškerá výroba v obci se orientovala pouze na zajištění požadavků armády. Obyvatelé v Oskavě byli postiženi zhoršením životních podmínek, a někteří ztrátami na životech svých nejbližších. V bojích druhé světové války padlo 80 oskavských obyvatel. 5 8. května 1945 přišla Rudá armáda do Oskavy. Již několik dní předem bylo slyšet střelbu z okolí. Sovětští vojáci systematicky drancovali domy v obci a znásilňovali ženy. Odváželi s sebou dobytek a vše potřebné a cenné. Patřilo to k nepsaným právům válečného vítěze vůči poraženému. Oskavští Němci žili do té doby s ostatními občany okolních vesnic spřáteleně a udržovali s nimi také obchodní styky. Po osvobození Rudou armádou byli Němci nasazeni na nucené práce do pracovních táborů v celé republice. Mnozí z nich se nevrátili a ti, kteří se vraceli do Oskavy, nacházeli své příbytky již obsazené českými rodinami, které užívaly bez zábran jejich majetek. Každý Němec byl povinný mít na rukávu deset centimetrů veliké černé písmeno N na bílém podkladu, tak jako Židé za války hvězdu. Němci nesměli cestovat veřejnými dopravními prostředky, a dostávali méně potravinových lístků než české rodiny. 1.2 Historie školy v Oskavě do roku 1945 První informace o oskavské škole pochází z pramenů oskavské farnosti, ve kterých bylo zmiňováno, že první škola byla postavena roku 1779. Za zrodem první oskavské školy stála 4 Evidence osob 1930, 1939. Státní okresní archiv Šumperk, fond Archiv obce Oskava. 5 NOVÁKOVÁ, H. Ztracená Oskava. Oskava: Obecní úřad v Oskavě, 2003. 8

jednak knížecí kancelář Lichtenštejnů, která dodala parcelu a materiál, a jednak penzijní úřad, který dodal na postavení školy 250 zlatých. Celá budova školy tehdy stála 298 zlatých a 8 krejcarů. 6 (Příloha 1) Zvenčí ji zdobil erb knížete Lichtenštejna, majitele úsovského panství. První vyučování v oskavské škole proběhlo roku 1779. Hovořilo se a vyučovalo se v německém jazyce. V té době to byl úřední i běžně používaný jazyk. Od roku 1787 navštěvoval oskavskou školu i děti z Nemrlova a Třemešku. Prvním učitelem na oskavské škole se stal Antonín Sliwa. 7 V 90. letech 19. století začal na škole vyučovat mladý učitel Josef Preiss, jehož rodina pocházela z Oskavy. Stal se prvním řídícím na oskavské škole a svým postavením a chováním byl vzorem a rádcem oskavského obyvatelstva. V roce 1897 byla škola zbourána a na jejím místě postavena nová škola. Při slavnostním položení základního kamene dne 23. 3. 1898 k němu byly uloženy i noviny, mince a jiné dokumenty vypovídající o tehdejší době. 8 Stavba budovy trvala šest měsíců a dne 24. září 1898 se konala kolaudace nové školní budovy. Následujícího dne, 25. září 1898, se konalo její slavnostní svěcení, které proběhlo za velké účasti obyvatelstva a mezi přítomným obyvatelstvem nechyběli hasiči ani kapela. U této příležitosti pronesl starosta a správce školy slavnostní projev. Po té byly klíče od školy předány nadučiteli. Tato budova stojí po rozsáhlých opravách, přístavbách a rekonstrukcích dodnes. Ke školní budově patřily i školní zahrádky, které byly plné různé zeleniny, ale i ozdobných stromků a keřů. Každý záhon byl opatřen porcelánovou tabulkou, na které byl napsaný černým písmem název zeleniny. Zahrádky se nacházely ihned vedle školy. 6 NOVÁKOVÁ, H. Ztracená Oskava. Oskava: Obecní úřad v Oskavě, 2003. 7 Tamtéž 8 Tamtéž 9

Zahrádkami se chodilo až na konec pozemku, kde na mýtině stálo náčiní pro hodiny tělocviku. 9 Za zmínku stojí kamenný most přes řeku Oskavu, který vedl přímo ke škole. Stála na něm socha Jana Nepomuckého, která měla chránit most před zřícením a držet dozor nad školáky. (Příloha 2) Od svého vzniku byla školní budova dvoupodlažní. 10 V budově školy byla německá obecná škola a od roku 1923 i německá měšťanská škola. Německá obecná škola byla ve dvou třídách. V jedné třídě tak byl první a druhý ročník, ve druhé třídě byl třetí, čtvrtý a pátý ročník. Další německé obecné školy se nacházely i ve vedlejších vesnicích, v Mostkově, Třemešku, Václavově, Mladoňově a Bedřichově, jelikož i tyto obce byly osídleny německým obyvatelstvem. Měšťanská škola měla čtyři třídy, samostatně pro každý ročník, protože ji navštěvovaly i děti z okolních vesnic. Úkolem každé obecné školy bylo i tenkrát naučit žáky číst, psát, počítat a otevřít jim cestu do života. Ovšem prostředky k výuce byly mnohem skromnější než v dnešní době. 11 V první třídě měl každý žák v aktovce břidlovou tabulku s kamínkem, počítadlo a učebnici, většinou po starším sourozenci. Teprve od druhé třídy se psalo tužkou a malovalo pastelkami, a ve třetí třídě se již psalo namáčecím perem. Učebnice se dědily po starších sourozencích, anebo se kupovaly na knižní burze. Burza se pořádala na školním dvoře a byla pod dohledem učitelů. Konala se těsně před prázdninami a druhá na konci prázdnin. Nové učebnice stačily jen pro každého desátého žáka a byly pro většinu chudých žáků nedostupné. Většina dětí si přes prázdniny vydělávala peníze sběrem lesních plodů a prodejem ovoce. Výdělek zpravidla stačil na zakoupení sešitů, tužek, pastelek a také na novou učebnici. 12 9 ŘÍHOŠEK, F. U nás v Oskavě. Šumperk: Obecní úřad v Oskavě, 2004. 10 NOVÁKOVÁ, H. Ztracená Oskava. Oskava: Obecní úřad v Oskavě, 2003. 11 ŘÍHOŠEK, F. U nás v Oskavě. Šumperk: Obecní úřad v Oskavě, 2004. 12 ŘÍHOŠEK, F. U nás v Oskavě. Šumperk: Obecní úřad v Oskavě, 2004. 10

Třídy vypadaly podobně jako dnes. Na čelní straně byla tabule, nad kterou byla v první třídě umístěna abeceda. Vedle ní, směrem k oknu, visel portrét panovníka. Před tabulí byl stupínek, na kterém blíže k oknu stála katedra, ve druhém rohu stojan s umývadlem, houbou a konvicí s vodou. Střed třídy byl vyplněn lavicemi, které v obecné škole byly kovové, se sklápěcími sedačkami. (Příloha 3) V měšťanské škole byly již lavice stolového typu se židlemi. Zadní stěna třídy byla vyhrazena věšáku na svrchní oděvy žáků a byla tam také nástěnka pro prezentaci žáků. V zadní části třídy, v rohu u dveří, byla kamna na tuhá paliva, koš na dřevo a kbelík na uhlí. Podlaha byla prkenná. Ve škole se nepřezouvalo. Vedle učeben byla ve škole řada kabinetů, ve kterých byly umístěny učební pomůcky do všech předmětů. Součástí výuky byla i práce na školní zahradě. 13 K budově školního areálu patřilo i nádvoří před školou a školní zahrada s pozemky. Na základě rozhodnutí shromáždění Německého tělovýchovného spolku v Oskavě bylo roku 1920 rozhodnuto o výstavbě tzv. Turnhalle. Ta měla sloužit jako tělocvična, společenská hala a kino. Odhadovalo se, že stavba bude stát 350000 Kč. Sumou 20000 Kč přispěl na výstavbu oskavský továrník Johann Ospald. Přispívaly i další firmy, jak finančně, materiálně, tak i svou vlastní pracovní pomocí. Přispívali i samotní obyvatelé obce. V červnu roku 1923 byl položen základní kámen a od této doby se celá vesnice aktivně zúčastňovala samotné stavby budovy a budování hřiště. Koncem října byla stavba dokončena. 14 U této příležitosti otevření a svěcení tělovýchovné budovy, proběhla v Oskavě velkolepá oslava. Této akce se zúčastnilo veškeré obyvatelstvo i okolí, pěvecké, hudební spolky a tělovýchovné spolky z Oskavy a okolí. Od této doby se v budově konaly schůze, plesy, tělovýchovná a divadelní představení a v neposlední řadě se v ní promítaly filmy. 13 ŘÍHOŠEK, F. U nás v Oskavě. Šumperk: Obecní úřad v Oskavě, 2004. 14 NOVÁKOVÁ, H. Ztracená Oskava. Oskava: Obecní úřad v Oskavě, 2003. 11

Budova se tak stala sportovním, kulturním a společenským centrem Oskavy. 15 Na hodiny tělocviku se od roku 1923 chodilo do nově vybudované tělocvičny. Byla vybavena vším potřebným sportovním nářadím. Na jaře se ale hodiny tělocviku vyučovaly venku na hřišti, či byly vyplněny procházkami po přírodě. 16 V červnu roku 1929 se konala okázalá slavnost 150. výročí založení Obecné školy v Oskavě, spojená s výstavou žákovských prací. 17 Vše se odehrávalo v budově tělovýchovného spolku. Děti české národnosti chodili do německé obecné školy, ale v roce 1935 se činitelé z Národní jednoty na Uničovsku za vedení Františka Vičara, rolníka z Horní Sukolomi, rozhodli postavit v Oskavě budovu, v níž by byla umístěna budoucí česká škola. Na jaře roku 1936 bylo započato se stavbou. Na uskutečnění stavby české školy spolupracovaly české obce z Uničovska, zejména pak Šumvald, který měl v okolí největší zastoupení Čechů. Školním rokem 1936/1937 byla menšinová škola s českým vyučovacím jazykem otevřena. Navštěvovalo ji 14 dětí a jejich učitelem se stal František Podgrabinský. Česká škola neměla dlouhého trvání. Po okupaci severní Moravy roku 1938 se stala budova majetkem budovatelského fondu v Liberci, který menšinovou školu zrušil. 18 Shrnutí: První zmínky z obce Oskavy pochází z 13. a 14. století. V Oskavě bylo rozvinuté železářství a textilní průmysl. V obci bylo i několik menších živností. Obyvatelstvo Oskavy bylo do roku 1945 převážně německé národnosti, roku 1930 bylo v Oskavě napočítáno padesát Čechů. První budova oskavské školy byla postavena roku 1779 a v tomto roce bylo též poprvé započato s vyučováním, avšak roku 1879 byla budova zbourána a roku 1898 byla postavena nová školní budova, která po mnoha 15 NOVÁKOVÁ, H. Ztracená Oskava. Oskava: Obecní úřad v Oskavě, 2003. 16 ŘÍHOŠEK, F. U nás v Oskavě. Šumperk: Obecní úřad v Oskavě, 2004. 17 NOVÁKOVÁ, H. Ztracená Oskava. Oskava: Obecní úřad v Oskavě, 2003. 18 NOVÁKOVÁ, H. Ztracená Oskava. Oskava: Obecní úřad v Oskavě, 2003. 12

rekonstrukcích stojí dodnes. Ke školní budově patřila zahrada a neodmyslitelný kamenný most před školou se sochou Jana Nepomuckého. Prvními učiteli byli Antonín Sliwa a Josef Preiss. Budova postavená v roce 1898 byla dvoupodlažní. V této budově se učili žáci jak Obecné německé školy, tak Měšťanské německé školy. V obecné škole se učili žáci z Oskavy, Nemrlova a Třemešku, v měšťanské škole žáci z Oskavy, Nemrlova, Třemešku, Václavova, Bedřichova. Vybavení tříd bylo obdobné jako dnes, jistě ale nebylo tak moderní. Roku 1923 byla postavena tělovýchovná budova a bylo vybudováno hřiště. Na stavbě se podíleli všichni obyvatelé vesnice. Přispívali finančně a také svou vlastní prací. Roku 1936 bylo započato se stavbou školy pro české děti. Ve školním roce 1936/1937 navštěvovalo školu 14 dětí. V roce 1938 se stala škola majetkem budovatelského fondu v Liberci. V přílohách jsou fotografie Oskavy z roku 1914 (Příloha 4), z roku 1938 (Příloha 5), a z roku 1945 (Příloha 6). 13

2 Obec Oskava v letech 1945-2011 Po roce 1945, po skončení druhé světové války dostala obec zcela novou tvář. Němečtí obyvatelé byli odsunuti a do dříve německé obce začali přicházet čeští obyvatelé a obsazovali opuštěné domy. Po odsunu Němců a po příchodu českého obyvatelstva probíhala obnova poškozené obce. 19 Odsun Němců probíhal dramaticky. Nikdo s německým obyvatelstvem nevyjednával, zpravidla obdrželi oznámení, že se musí do dvou hodin sbalit a svůj rodný dům opustit. Mohli si sebou vzít maximálně 50 kilogramů na osobu. Cenné věci si vzít nemohli. Mnozí se snažili zachránit svůj majetek v domnění, že se domů ještě někdy vrátí, zakopáváním a skrýváním cenností na zahradě a v různých koutech svého příbytku. Jejich cesta z domova začínala na vlečce náklaďáku. Byli odváženi do sběrných táborů ve Svatobořicích a ve Štěpánově. Než se tam mohli utábořit, byli odvšiveni a vydezinfikováni. Jejich zavazadla byla prohledávána a vše, co mohl český lid v nově nabytém míru potřebovat, jim bylo odebráno. Po několika dnech je naložili do vagónů, do takových, v jakých byli odváženi lidé do koncentračních táborů. Věděli jen, že cílem je Německo. Ze sběrných táborů odjížděli většinou ve dvě nebo ve tři hodiny ráno. V jednom vagónu bylo někdy i sedm rodin pohromadě. Matky, dcery, děti, starci, prostě všichni v jednom prostoru bez sociálního zařízení, bez pravidelného přísunu potravin a tekutin. Takto opouštěli sběrný tábor, ale ne všichni měli to štěstí. Mnoho z nich sběrný tábor Svatobořice nepřežilo. Cesta vlakem trvala více jak 24 hodin. Když přejížděli českoněmeckou hranici, věděli, že jsou volní. Na ostnatých drátech u hraničního přechodu visely stovky nášivek s N, které tam potupení bývalí obyvatelé odhodili. 20 19 Kronika obce Oskavy, 1946 1951. Obecní úřad Oskava. 20 NOVÁKOVÁ, H. Ztracená Oskava. Oskava: Obecní úřad v Oskavě, 2003. 14

Z Oskavy bylo odsunuto 600 Němců. 21 Němci, kteří nebyli odsunuti, aby zaučili české, nově příchozí obyvatelstvo v továrnách, anebo Němci, kteří tvořili smíšená manželství, mohli v Oskavě zůstat i nadále a do Německa už nemuseli odjíždět. Do Oskavy přícházeli Češi z různých koutů republiky. Nejvíce do Oskavy přicházeli občané ze Šternberka a obsadili 23 domů, po nich občané ze Šumvaldu a Prostějova, kteří obsadili 14 domů. Již méně obyvatel přicházelo z Olomouce, Kojetína, Brna, Prahy, Bruntálu, Hlučína, Litovle, Holešova, Šumperka, Boskovic či Vyškova. 22 Čeští obyvatelé se v Oskavě postupně zabydleli a našli si zaměstnání. Většina obyvatel Oskavy a přilehlých vesnic byla zaměstnána v textilním podniku založeným firmou Zenziger v roce 1869. Během druhé světové války se soustředila výroba tohoto podniku na válečné potřeby, ale po jejím skončení se soustředil podnik opět na výrobu textilií. Značná část obyvatelstva našla své uplatnění ve strojírenském průmyslu v přilehlé vesnici Bedřichov. Po roce 1948, kdy se k vládě dostala komunistická strana, byly oba tyto podniky řízeny státem. Soukromé podnikání bylo po roce 1948 značně omezováno. 23 V poválečném období vznikly společenské organizace, které sdružovaly a organizovaly občany obce. V Oskavě bylo zřízeno několik rekreačních objektů a dětský tábor. Roku 1960 byla Oskava začleněna do šumperského okresu, do té doby náležela s Mostkovem i Nemrlovem k okresu Šternberk. V téže době byly vedle dvou zmíněných lokalit připojeny k Oskavě ještě obce Bedřichov ze zrušeného okresu Rýmařov a Třemešek z dosavadního okresu Šumperk. V roce 1967 byl do této administrativně správní jednotky začleněn ještě Mladoňov a Václavov. Obce 21 Kronika obce Oskavy, 1946 1951. Obecní úřad v Oskavě. 22 Tamtéž 23 Tamtéž 15

Václavov a Nemrlov ztratily samosprávný statut a byly připojeny k Oskavě. 24 Mladoňov se roku 2003 odtrhl od Oskavy a nyní patří k obci Nový Malín. V současné době patří Oskava k Olomouckému kraji. Vesnice Oskava leží podél horního toku stejnojmenné říčky, v hluboce zaklesnutém údolí, vzdálená 25 kilometrů od Šumperka. Je obklopena kopci Hraběšické hornatiny. Katastr o rozloze 949 hektarů pokrývají do značné míry lesy a kopce s velkými výškovými rozdíly. Střední nadmořská výška je 340 metrů. 25 Údolím podél říčky Oskavy vede také z jihu od Uničova přes Dolní Libinu silnice, která končí na severu v Bedřichově. Z této silnice vybíhají odbočky do sousedních obcí, na západ do Mostkova a Třemešku, na východ pak přes kopce k Rýmařovu. V obci jsou nově vybudovány inženýrské sítě - vodovod, kanalizace a plynofikace. Po dokončení těchto akcí měla obec v plánu zaměřit se na rozšíření zeleně, chodníků, parčíků a veřejného prostranství, což se daří. Obec má vytvořeny podmínky pro výstavbu rodinných domků. Z veřejných zařízení v obci najdeme úplnou základní školu, mateřskou školu, knihovnu, zdravotní středisko, poštu, nákupní středisko, textilní firmu CNM textil. V obci se daří podnikatelům, v rámci rozvoje podnikatelské činnosti je v obci několik prodejen potravin, pohostinství, firma na výrobu elektrosoučástek GDF v Mostkově, firma NOVATRONIC zabývající se výrobou včelařských potřeb a výrobou školního vybavení, prodejna masa, výrobna knedlíků, kadeřnictví, autodoprava, autoopravna, zednické i elektrikářské firmy. Většina soukromých podniků byla založena po roce 1989, kdy byla nastolena demokracie. Největší rozvoj podnikatelské činnosti přinesl Oskavě rok 1994. Ze složek a organizací v obci pracuje Myslivecké sdružení, Včelařský svaz, Tělovýchovná jednota, sbory dobrovolných hasičů v Nemrlově a Mostkově. 26 Sbor dobrovolných hasičů Nemrlov reprezentuje obec v požárním 24 Kronika obce Oskavy, 1952 1990. Státní okresní archiv Šumperk, fond Místní národní výbor Oskava. 25 ŘÍHOŠEK, F. U nás v Oskavě. Šumperk: Obecní úřad v Oskavě, 2004. 26 Oficiální stránka obce Oskava. Současnost. [online]. Oskava: Obec Oskava.Dostupné z http://www.ouoskava.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=11314&id_org=11314&id=26829&p1=1840. [cit. 2012-06-03]. 16

sportu v Moravskoslezském, Olomouckém a Jihomoravském kraji. V Olomouckém kraji, zejména pak v okrese Šumperk, dosahuje nemrlovské družstvo výborných výsledků. V roce 2010 se v šumperském seriálu soutěží HOLBA CUP umístili celkově na druhém místě, v roce 2011 se umístili již na místě prvním. 27 (Příloha 7) Toto umístění jim umožňuje pořádat seriálovou soutěž HOLBA CUP i v obci, která se vždy těší z velké účasti místních občanů. Mimo sportovní soutěže se sbory dobrovolných hasičů z Nemrlova i Mostkova podílejí na likvidaci požárů, zasahují i při povodních nebo při odstraňování spadlých stromů. V Oskavě se dodnes zachovaly lidové tradice, jako je masopustní průvod, který končí pochováním basy. Tento průvod se koná pod záštitou školy. O velikonočních svátcích chodí ve vesnici klapači, kteří nahrazují zvony na Zelený čtvrtek. 30. dubna se tradičně koná v Oskavě Pálení čarodějnic. Tato akce je pod záštitou sboru dobrovolných hasičů v Nemrlově. V prosinci se koná mikulášská nadílka pro děti, rovněž je tato akce pořádána hasiči z Nemrlova. O vánočních svátcích se každoročně na Štědrý den koná v kostele sv. Floriana půlnoční mše. Co se týká rekreace a cestovního ruchu, je Oskava propletená pěšími stezkami a lesními cestami. V dnešní době je nejvíce turisty i horolezci oblíbená zřícenina hradu Rabštejn s rozhledem po širokém okolí Jeseníků a po rozlehlé krajině Hané. Vrchol zříceniny dosahuje 863 m. n. m. Na louce, pod zříceninou hradu, je v provozu chata s možností ubytování a stravy, prostor vhodný ke stanování a ohniště k opékání. V zimním období je možnost lyžařského běžeckého vyžití směrem na Skřítek a dále po hřebenech Jeseníků. Na Rabštejn vedou vyznačené turistické stezky i z místní části Bedřichov a cyklotrasy až z Olomouce. Další typem na výlet jsou nedaleké Rešovské vodopády, pěší trasa je vyznačena turistickými značkami. V 27 Oficiální stránka SDH Nemrlov. Holba cup. [online]. Oskava: SDH Nemrlov. Dostupné z http://sdhnemrlov.jex.cz/menu/holba-cup [cit. 2012-06-06]. 17

sezonním období je v obci možnost rybolovu na místní vodní nádrži v Mostkově a nově vybudovaném soukromém rybníku POD TRIANGLEM v Oskavě. V katastru obce jsou vybudovány 3 dětské letní tábory, rekreační středisko Třemešek s venkovním koupalištěm a posezením a k rekreaci hotel Václavov s bazénem, saunou a barem. V zimním období jsou zde dobré podmínky pro lyžaře, v provozu jsou 2 lyžařské vleky. Obec je od roku 2001 součástí Mikroregionu Uničovsko. Společně s těmito obcemi se snaží řešit problematiku regionu a společně přispět k rozvoji oblasti. 28 Nynější znak Oskavy připomíná původní hornické a hutnické povolání zdejších obyvatel, je na něm zobrazen zkřížený mlátek a kopáč. V současném výtvarném zpracování znaku a praporu obce je původní symbol doplněn modrým děleným štítem, který znázorňuje říčku Oskavu. Zlatý lev připomíná někdejší dlouhodobou příslušnost obce k šumvaldskému panství. Jde o upravenou figuru lva z erbu pánů ze Šumvaldu. Dva vyrůstající zlaté smrky symbolizují okolní lesnatou krajinu a lněné květy označují někdejší tkalcovskou tradici, jakož i pozdější rozvinutou textilní výrobu v obci. 29 Mezi nejvýznamnější památky obce patří kostel sv. Floriána z roku 1785. (Příloha 8) Další památkou je pomník padlých vojáků v první světové válce v Nemrlově (Příloha 9) nebo kaple vybudovaná v Nemrlově na počátku 20. století. (Příloha 10) Mezi významné rodáky z Oskavy patří malíř Libor Vojkůvka a mistr Evropy v kulturistice Michal Strapek. 28 Oficiální stránka obce Oskava. Současnost. [online]. Oskava: Obec Oskava. Dostupné z http://www.ou-oskava.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=11314&id_org=11314&id=26829&p1=1840. [cit. 2012-06-03]. 29 Tamtéž 18

Shrnutí: Obec Oskava dostala po druhé světové válce novou tvář. Německé obyvatelstvo bylo odsunuto a do obce se přistěhovali noví obyvatelé, kteří zabrali opuštěné domy. Obyvatelé byli většinou zaměstnáváni ve dvou místních továrnách, v textilním a strojírenském průmyslu. Po roce 1960 se obec Oskava začala rozrůstat o přilehlé vesnice Bedřichov, Mostkov, Václavov, Třemešek a Mladoňov, které k ní byly připojené. Obec Oskava patří k Olomouckému kraji. Vesnice Oskava leží podél horního toku stejnojmenné říčky, v hluboce zaklesnutém údolí. Je obklopena kopci Hraběšické hornatiny. Katastr o rozloze 949 hektarů pokrývají do značné míry lesy a kopce s velkými výškovými rozdíly. Střední nadmořská výška je 340 metrů. V obci jsou nově vybudovány inženýrské sítě - vodovod, kanalizace a plynofikace. Obec Oskava je bohatá na podnikatelskou činnost. Mimo menších podniků je v Oskavě úplná základní škola, mateřská škola, knihovna, zdravotní středisko, pošta, nákupní středisko. V obci najdeme několik svazů a organizací, z nichž nejvýraznější je Sbor dobrovolných hasičů Nemrlov. Krajina kolem obce je propletena pěšími stezkami i cyklostezkami a v blízkosti obce je hned několik zajímavých míst, vybízející k výletu. V zimě obec láká na lyžařské sjezdovky, v létě na dětské tábory, či rodinné rekreace. Tradicí obce je masopustní průvod, velikonoční klapání, pálení čarodějnic, mikulášská nadílka, vánoční mše. Mezi významné památky obce se řadí kostel sv. Floriána, pomník vojáků padlých z první světové války, zřícenina hradu Rabštejn a kaple v Nemrlově. Významnými osobnostmi pro Oskavu jsou malíř Libor Vojkůvka a mistr Evropy v kulturistice z roku 2006 Michal Strapek. 19

3 Vývoj školství v Oskavě v letech 1945 1989 3.1 Školní budova V roce 1945 proběhl generální úklid budovy. Jelikož v budově školy byli několik měsíců ubytováni němečtí uprchlíci, byla škola ve velkém nepořádku. Všechny třídy byly plné postelí a nečistoty. 30 Školní budova byla dvoupodlažní. Budovu sdílela jak škola národní v prvním poschodí, tak i škola měšťanská v druhém poschodí. V budově také byla školní družina a školní jídelna. Jesle, mateřská škola, a dílny byly umístěny ve vedlejší budově, která patřila škole. Škola neměla vlastní tělocvičnu, proto žáci museli na hodiny tělocviku docházet do obecní sportovní haly, vzdálené 800 metrů od školy. O prázdninách roku 1948 bylo opraveno elektrické vedení ve škole. Bylo dáno do trubek a do všech tříd a kabinetů byla opatřena nová osvětlovací tělesa. Všechny místnosti byly vymalovány. V roce 1949, v době hlavních prázdnin, byly zdi ve všech učebnách opatřeny olejovým nátěrem do výšky jednoho metru. Náklad na tento olejový nátěr byl 10000 Kčs. 31 V dalším roce byly tyto nátěry provedeny i na chodbách. Důležitý pro školu byl školní rok 1952/1953. V tomto roce byl do školní budovy nainstalován vodovod. V zahradě vedle školy byla vykopána studna a pomocí čerpadla byla voda zavedena do školní budovy. Vodovodní potrubí bylo zavedeno do předsíně čtyř toalet, do první třídy a do školní kuchyně. V kuchyni byly namontovány velké dřezy na mytí nádobí a zařízení na ohřívání vody. Práce provedl komunální podnik ze Šumperka, ale není známo za jakou částku. 32 Od roku 1960 se řešila nedostatečná kapacita školy, která souvisela se zavedením devítileté školní docházky. Pro 30 Kronika školy, 1945-1953. Státní okresní archiv Šumperk, fond NŠ a SŠ Oskava. 31 Tamtéž 32 Tamtéž 20