ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Dělnická 6. 7. tř. ZŠ základní / zvýšený zájem Přírodopis Téma / kapitola Krytosemenné rostliny 1 Zpracoval Mgr. Lenka Grygová (tým 3)
Obsah: 1 ZNAKY KRYTOSEMENNÝCH ROSTLIN...4 2 KOŘEN...4 3 STONEK...7 4 LISTY...9 5 ČÁST PRO ZÁJEMCE...12 6 PŘEHLED LITERATURY...13 2
KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY 1 V této kapitole se dozvíte: Jaké neobvyklé funkce mohou plnit základní rostlinné orgány Z čeho jsou tyto orgány tvořeny Co mají vzájemně společné kořen, stonek, list Budete schopni: Vysvětlit, jak vznikají letokruhy u dřevin Zdůvodnit, proč mají rostliny 2 typy vodivých pletiv Popsat, z čeho se skládají kořen, stonek, list, a co se v nich děje Klíčová slova této kapitoly: Kořen, stonek, list, pletiva, kořenová čepička, kořenové vlásky, kořeny svazčité, hlavní, postranní, byliny, dřeviny, lodyha, stvol, stéblo, oddenek, strom, keř, pupeny, letokruhy, čepel, řapík, list jednoduchý, složený, postavení listů na stonku, list přisedlý, pokožka, průduchy, kutikula, žilnatina Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 3h + 2h (teorie + řešení úloh) 3
1 Znaky krytosemenných rostlin Krytosemenné rostliny jsou v současnosti nejdokonaleji vyvinuté rostliny na Zemi. Začaly se vyvíjet v druhohorách. Jsou významnými producenty, na kterých závisí život živočichů. Jsou nejpočetnější skupinou rostlin co do druhů i do počtu jedinců. Krytosemenné rostliny jsou velmi rozmanité tvarem a i velikostí. Všechny mají tyto společné znaky: - tělo je tvořeno kořenem, stonkem, listy - v období dospělosti se tvoří květy - vajíčka jsou v květu ukryta v semeníku, z nich se po oplození vyvíjí semena chráněná plodem. 2 Kořen Tento rostlinný orgán slouží rostlině k jejímu uchycení v podkladu a přijímání potravy rozpuštěné ve vodě. Dále může rostlina v kořeni ukládat zásobní látky a pomocí částí kořene se nepohlavně rozmnožovat. Rostliny, které nerostou v půdě, mohou kořeny pohlcovat vzdušnou vlhkost. Kořeny parazitických rostlin (např. jmelí) vrůstají do pletiv rostlin, na kterých tyto rostliny rostou, a přeměňují se na parazitické kořeny. Kořen rostlin je tvořen pletivy. Na povrchu je kořenová pokožka - krycí pletivo. Na některých buňkách pokožky se tvoří drobné vychlípeniny kořenové vlásky. Těmi přijímá rostliny roztoky látek. Špička kořene je kryta kořenovou čepičkou - pevným pletivem, které usnadňuje kořeni pronikání půdou. Mezi čepičkou a dalšími částmi kořene je vrstva dělivých pletiv. Ta umožňují prodlužování kořene. Podélně uvnitř kořene jsou vodivá pletiva svazky cévní. Prostor mezi nimi vyplňují základní pletiva. 4
Kořen kukuřice Kořenová čepička průřez kořenem 5
Kořeny rostlin jsou dvojího typu: - pokud jsou všechny přibližně stejné tloušťky a žádný nepřevažuje, pak je nazýváme svazčité - pokud jeden z kořenů je výrazně tlustší, pak jej nazýváme kořen hlavní a ostatní postranní 6
3 Stonek Stonek rostlin je většinou nadzemní rostlinný orgán, který spojuje kořen s listy a květy, ty také nese. Je rozčleněný na uzliny (z nich vyrůstají listy) a články (tam se stonek prodlužuje). Stonek s listy se dohromady nazývají prýt. Stonek vede roztoky látek do vyšších částí rostliny a zpět produkty fotosyntézy do pletiv, kde se ukládají. Ve stonku se nacházejí dělivá pletiva, pomocí nichž se rostlina prodlužuje (hlavně na tzv. vzrostném vrcholu). Umožňuje listům a květům natáčet se ke světlu a vyzdvihuje květy nad ostatní části rostlin. Některé stonky plní funkci fotosyntézy, u některých rostlin se stonky přeměňují v zásobní orgány. Typy stonku krytosemenných rostlin: - bylinný dužnatý - neobsahuje pravidelně se opakující vrstvy dřeva a lýka - dřevnatý dřevnatí pomocí pravidelně se opakujících vrstev dřeva a lýka. Typy dužnatých stonků: - lodyha stonek s listy - stvol bezlistý stonek - stéblo dutý stonek trav a obilnin s výraznými kolénky (uzlinami) - oddenek ztlustlý podzemní stonek (zásobní látky). Povrch stonku je chráněn pokožkou s průduchy, často na něm rostou chlupy. Uvnitř stonku jsou podélně cévní svazky, tvořené vnitřní dřevní částí a vnější lýkovou částí. Dřevní část tvoří trubice zvané cévy, kterými proudí roztoky látek směrem k listům. Lýkovou část tvoří řady proděravělých buněk zvané sítkovice, které převádějí produkty fotosyntézy do zásobních pletiv. Cévní svazky jsou ve stonku uspořádány v kruhu nebo roztroušeně. Stonek roste pomocí dělivých pletiv ve vzrostných vrcholech. Před pučením jsou stonky uschovány v pupenech, pupeny jsou vrcholové (na špičce) a postranní. Stonek dřevin tloustne pomocí dřeva a lýka, které se tvoří v průběhu vegetačního období. Vytvoří 1 letokruh a v průběhu zimy tvorba pletiv ustane. Na jaře se vše opakuje, takže na stoncích dřevin pozorujeme podle počtu letokruhů stáří jednotlivých částí rostliny. Směrem ven se tvoří nové vrstvy kůry, stará vnější odumírá a vzniká tzv. borka. Stonek některých dřevin se rozděluje hned u země, takové nazýváme keře. Pokud se 7
větví v určité výšce nad zemí, pak spodní část nazýváme kmen a horní větve a celou rostlinu strom. Někdy se stonek specializuje na jiné neobvyklé funkce, např.: - oddenek - podzemní zásobní stonek - oddenková hlíza podzemní zásobní orgán (brambor) - stonková hlíza nadzemní zásobní orgán (kedluben) - úponky k zachytávání se na podkladě (réva vinná) - trny ochrana (trnka) - zdužnatělé stonky zásoba vody (kaktus) - šlahouny dlouhé, bezlisté, plazivé, slouží k rozmnožování (jahodník) úponky šlahouny trny 8
4 Listy Listy jsou rostlinné orgány, které zodpovídají za fotosyntézu, výměnu plynů rostliny s prostředím a výdej vody. Jsou obvykle ploché, připojené ke stonku stopkou (řapík) nebo k němu přímo přirostlé tzv. přisedlé. Listy mají plochou část čepel. Ta je jednoduchá nebo tvořená z více samostatných částí tedy složená. Podle toho listy dělíme na jednoduché a složené. Listy jednoduché Listy složené trojčetný, dlanitě složený, sudozpeřený, lichozpeřený Podle polohy, v jaké vyrůstají ze stonku, rozlišujeme pozici listů: a) Střídavé b) Vstřícné c) Vstřícné d) V přeslenu 9
Pokud má rostlina listy jen u země a stonek je bezlistý, pak listy rostou v přízemní růžici. Vnitřní stavba listu: Shora a zezdola je list tvořen pokožkou. V dolní pokožce jsou průduchy, které slouží k výměně plynů a vydávání přebytečné vodní páry. Zvnějšku může být list obalen ochrannou pevnou vrstvou (často voskovou) zvanou kutikula. Vnitřek listu vyplňují základní pletiva (shora palisádový a zdola houbový parenchym). Mezi nimi vedou žilky cévní svazky tvořené dřevem a lýkem. Žilky jsou u rostlin utvářeny dvěma způsoby. Nerovnoběžné žilky tvoříci síť u většiny rostlin jsou žilnatina větvená (a), rovnoběžné žilky u trav a obilí - žilnatina nevětvená (b). 10
a b Listy se mohou tvarově změnit a vykonávat jiné funkce. Zásobními jsou zdužnatělé listy cibule, zásoby vody obsahují dužnaté listy sukulentních rostlin (aloe). Listy se mohou přeměnit v trny, šupiny (pupeny), úponky a přeměnou listů vznikly květy. dužnaté listy aloe Shrnutí kapitoly Kořen slouží rostlině k získávání roztoků látek z prostředí a uchycení k podkladu. Může také stejně jako další rostlinné orgány plnit jiné zvláštní funkce. Stonek vede látky v rostlině pomocí cévních svazků. Dřevem vedou v rostlině látky uvnitř vzhůru, lýkem vně dolů. V listech probíhá fotosyntéza. Všechny uvedené části rostlin mají podobnou stavbu, na povrchu je pokožka, uvnitř žilky a základní pletiva. Kořen je navíc chráněn kořenovou čepičkou. Ve spodní pokožce listů jsou průduchy. 11
Otázky Jak vznikl název krytosemenné rostliny? Z čeho vznikl název svěrací buňky u průduchů? Na kterých rostlinných částech se průduchy nacházejí? Uveď název rostliny s listy přeměněnými v úponky, trny, šupiny, cibule? Vysvětli rozdíl mezi listy střídavými a vstřícnými. Posbírej 5 listů ze stromů v okolí školy a urči typ jejich žilnatiny. Co je oddenek a k čemu slouží? Jaký je rozdíl mezi stromem a keřem? Vyrýpni ze země jakoukoliv rostlinu a urči u ní všechny vlastnosti kořene, stonku, listu (typ kořene, stonku, listu, uspořádání žilek ve stonku, postavení listů na stonku, typ žilnatiny listu). Najdi 5 různých rostlin, které mají stéblo. Rozřízni je a zjisti, zda jsou všechna stébla dutá. Část pro zájemce test 1. Žilky v listu jsou a) Důležité pro rozvádění látek v listu b) Vždycky rovnoběžné c) Nejsou důležité 2. Rostliny podle stonku dělíme na a) Stromy a keře b) Stromy a byliny c) Byliny a dřeviny 3. Uveď pravdivou informaci a) Lýko je v cévním svazku blíže ke středu rostliny b) Lýko je v cévním svazku blíže k povrchu rostliny c) Lýko i dřevo je v cévním svazku ve stejné vzdálenosti k povrchu rostliny 4. Špičku kořene tvoří a) Kořenová čepička b) Kořenové vlásky c) Dělivá pletiva 5. List je tvořen z a) Čepelí a řepíků b) Čepele a řepíku c) Čepele a řapíku 6. Označ nepravdivou informaci: Listy slouží rostlině k a) Produkci kyslíku a organických látek b) Odpařování vody c) Ochraně kořene před UV zářením 12
7. Jak se nazývá bezlistý stonek s přízemní růžicí listů a) Stéblo b) Oddenek c) Stvol 8. Jak vznikají stonkové hlízy bramboru a) Tloustnutím kořene b) Tloustnutím stonku c) Přeměnou listu 9. K čemu mají některé rostliny dužnaté listy a) K ukládání vody b) K ukládání škrobu c) K rozmnožování 10. Označ nesmyslnou informaci a) Stvol je stonek bez listů b) Stvol je podzemní stonek c) Stvol je nadzemní stonek Přehled literatury Nakladatelství Prodos, Jurčák J., Froněk J. a kol., Přírodopis 7 Internetová encyklopedie Wikipedie www.google.cz TESTY.nanic.cz Vědomostní testy http://www.studentske.cz http://www.testpark.cz http://www.naturfoto.cz http://www. biolib.cz http://www.giobioobrazky.ic.cz Konec kapitoly 13