Malé Karpaty: Myjavská pahorkatina a skupina Bradla: Bílé Karpaty: Javorníky: Vizovické vrchy: Hostýnské vrchy:

Podobné dokumenty
ZOZNAM SLEDOVANÝCH MIEST ODBEROV KVALITY POVRCHOVÝCH VÔD V ROKU 2005

Zpracování tohoto DUM bylo financováno z projektu OPVK, výzva 1.5.

Gymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II. Jiří Řehounek. Ročník 2. Datum tvorby Leden 2013

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Brezno; Liptovský Mikuláš Čierna lávka P-42/ m Štrbské Pleso Vysoké Tatry Poprad Čierne sedlo P-42/ m

Vodný plán Slovenska. Príloha 5.1d. Zoznam staníc sledovania kvantity povrchových vôd v roku 2007

VY_32_INOVACE_01_SLOVENSKÁ REPUBLIKA_36

Krajní body. Česká republika

Rožnovská brázda Moravskoslezské Beskydy Jablunkovská brázda Slezské Beskydy Jablunkovské mezihoří

ZEMĚPIS 9.ROČNÍK PŘÍRODNÍ POMĚRY ČR

MĚSTA A KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY 4. Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s kraji ČR.

SORTIMENT, ODPORUČENÉ SPOTREBITEĽSKÉ CENY (OSC) A PREDAJNÉ (PC) - NÁKUPNÉ (NC) CENY MAPOVÝCH VÝROBKOV VKÚ,

VY_32_INOVACE_GE.3.03

Úvod Národné lesnícke centrum Stredisko kontroly lesného reprodukčného materiálu

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem?

Legenda: Prierezové témy a ich skratky:

Určeno pro turistiku a cykloturistiku (trek, MTB) Ubytování: 4 noci s polopenzí v HOTELU Studnička v Námestove

SLOVENSKO 2006 PIENINY, SPIŠSKÁ MAGURA, LEVOČSKÉ VRCHY, SPIŠ, SLOV. RÁJ

Vodný plán Slovenska. Príloha 4.6. Významné odbery ovplyvňujúce kvantitu podzemných vôd

PLÁN OBLASTI POVODÍ DYJE (KONEČNÝ NÁVRH)

Geologická stavba České republiky - Západní Karpaty

Slovensko Slovenská republika Povrch:

Gymnázium Viliama Paulinyho Tótha v Martine Učíme sa nielen z učebníc, učíme sa pre život. Kód projektu ITMS: Zbierka úloh.

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

BESKYDY JESENÍKY 5-8 JIZERSKÉ HORY 9-10 KRKONOŠE KRUŠNÉ HORY ORLICKÉ HORY ŠUMAVA CHŘIBY STŘEDNÍ ČECHY 25 VYSOČINA 1-4

Podhôľno-magurská oblasť Bachureň, Levočské vrchy, Skorušinské vrchy, Spišská Magura

Česká republika geomorfologické členění

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

5. TŘÍDA, ZŠ BŘEŢANY

mierka mapy. k iným národnostiam - Osvojiť si základné geografické poznatky. Vnútrozemský štát, 5 1 Kde bolo, tam bolo...

Česká republika. ZEMĚPISNÁ ORIENTACE Prima - Kvarta

2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: Pracovní list pro žáky 5. ročníku. Žáci doplňují neúplné věty a vyřeší si křížovku. Zdroj textu: vlastní.

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Prezentace Povodí Moravy, s.p.

POVRCH ČESKÉ REPUBLIKY

ČESKÁ REPUBLIKA. Výrazem samostatnosti státu jsou státní symboly. Nejdůležitější jsou: - státní vlajka - státní znak /malý a velký/ - státní hymna

VODSTVO ČR pracovní list

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

DOLINKA - MILOŇOV POLANA VYSOKÁ TŘEŠTÍK U TABULÍ PINDULA PODŤATÉ -- DOLINKA

PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU V KARPATECH

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/10. Název materiálu: Povrch České republiky. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Zpracoval: Pavel Šulák

Vyhláška č. 501 / 2010 Z. z. Vyhláška Ministerstva pôdohospodárstva a rozvoja vidieka Slovenskej republiky, ktorou sa ustanovujú

Vyhláška č. 501/2010 Z. z.

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Příloha č. 1- Hustota zalidnění ČR 1. Přílohy: 44

Prípojné vlaky do ŽST Bratislava hl. st. Os 6:31 Šelpice 6:40 - Smolenice 6:56 - Jablonica 7:14 - Senica 7:23 - Šaštín - Stráže 7:44 - Kúty 7:55

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava Řada hornicko-geologická Volume XLIX (2003), No.1, p , ISSN

LRU - PLÁVANÁ ROZHODCOVIA I.LIGA Jar Pov. Bystrica - Mikšová Pavelková Jeseň Vranov n. Topľou - Laborec Pavelková

Zoznam vlakov - EC vlaky

ŠTÁTNY GEOLOGICKÝ ÚSTAV DIONÝZA ŠTÚRA CENNÍK. GEOLOGICKÝCH MÁP a TEXTOVÝCH VYSVETLIVIEK. Ceny v ponuke sú uvedené s DPH

STÁTY VISEGRÁDSKÉ ČTYŘKY. Obr. 1

DVBT vysielače pre MUX 1 ( Multiplex 1 )

Plán manažmentu čiastkového povodia Dunajca a Popradu (Slovenská časť plánu manažmentu správneho územia povodia Visly)

Trasa autobusu: Petřvald Havířov Karviná Cieszyn Bielsko-Biala Źywiec Korbielów sedlo Hliny 102 km, 2 ¼ hodiny. Příjezd na výchozí bod cca 8:00

Os 6:46 Studený Potok 6:58 - Kežmarok 7:12 Tatranská Lomnica 7:13 s prestupom v Studenom Potoku

Zeměpis Česká republika. ČR fyzicko geografická část test

Vymezení typů vodních toků

PLÁN OBLASTI POVODÍ MORAVY

1 ) Článek 5 směrnice Rady 78/659/EHS ze dne 18. července 1978 o jakosti sladkých vod

Identifikátor materiálu: EU Člověk a příroda. Povrch ČR - prezentace. Anotace. Mgr. Iveta Havlová. Autor. Čeština. Jazyk

SLOVENSKO 2014,,Malá F atra Vrátná, K ysuce, J avorníky, S ulovské vrchy

Liptovský Mikuláš Capie pleso P-378/ Mlynica Štrbské Pleso Vysoké Tatry Poprad Červené pleso P-378/

Úkol č. 1: Zadej na internetu ve Wikipedii heslo Valašské muzeum v přírodě do vyhledávače a prohlédni si obrázky lidových staveb ze skanzenu.

Fytoplanktón - stanovenie. obsahu chlorofylu-a. Čiastkové povodie Správca povodia. analyza VUVH analyza SVP

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Biele Karpaty Radošovce Krížnica, poľov. chata 6,5 SE Biele Karpaty Salaš Vrbovce, nám. 16,5 SE Bodvianska pahorkatina Torn

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

PŘEDBĚŽNÝ PŘEHLED VÝZNAMNÝCH PROBLÉMŮ NAKLÁDÁNÍ S VODAMI. zjištěných v části mezinárodní oblasti povodí DUNAJE na území České republiky

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu. Základní škola Sokolov, Běžecká 2055 pracoviště Boženy Němcové 1784

lesních dřevin Výhled potřeby sadebního materiálu

VY_12_INOVACE_Vl.4A355 Sousední státy 2.notebook

Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT

Od 1. dubna slevy 20% DS 03 Pohlednice Slovensko do Slovensko 1-9

Činnosť Investora pri príprave a realizácii tunelových stavieb na Slovensku

Aktuální poznatky o výskytu karpatského druhuvalerianasimplicifolia na Moravě

REGIONÁLNĚ FYTOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Severní Morava a Slezsko Učební pomůcky:

Plánované túry - Klub slovenských turistov

Stručná anotace: Materiál slouží k procvičení, doplnění a aktualizaci učiva geografie krajů ČR

ČESKÁ REPUBLIKA ŘEKY - TEST

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655. Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy.

Plán manažmentu čiastkového povodia Moravy

Slovensko Slovenská republika(dokončení)

Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd.

Praktiká z geografie, 9.ročník

Slovensko 2008,,L iptovs ká a T atrans ká kotlina, vysoké tatry, západní Tatry, roháč E, Nízké tatry, velká fatra

Zoznam dopravní s výlukou dopravnej služby v GVD 2013/2014

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

EU V/2 1/Z24. Střední Evropa

VESTNÍK MINISTERSTVA ZDRAVOTNÍCTVA SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Osobitné vydanie Dňa 10. apríla 2010 Ročník 58 OBSAH:

VYHLÁŠKA. Ministerstva zemědělství. ze dne 13. června o oblastech povodí

ZOZNAM ZARIADENÍ (REHABILITAČNÉ A CHOVNÉ STANICE) NA ZÁCHRANU ŢIVOČÍCHOV NA SLOVENSKU

EU V/2 1/Z30. Česká republika. geologický vývoj území, povrch

Základní škola Kameničky. Seminární práce ze zeměpisu: Slovensko

ZZ v pôsobnosti N.o., VÚC, súkromných zriaďovateľov k (III.Q)

ČIASTKOVÝ MONITOROVACÍ SYSTÉM - VODA

file:///home/moje/dokumenty/prace/olh/pred...

Transkript:

KAREL KUCHAŘ: HRANICE OROGRAFICKÝCH CELKŮ VÝCHODNÍ ČÁSTI Malé Karpaty: REPUBLIKY. Upínací sedlo na Myjavskou pahorkatinu: sedlo na Košiariskách (337 m) mezi Brezovou a Holeskou a sedlo Bodkylanské (279 m) mezi Jablonkou a Prašnickým potokem, na Bílé Karpaty: sedlo Hrušovské mezi Jablonkou a Kamečnicí. Hranice: Myjava, Morava, Dudváh, resp. vrstevnice 200 m. Myjavská pahorkatina a skupina Bradla: Upínací sedla na Malé Karpaty: sedlo na Košiariskách (337 m) a sedlo Podkylanské (279 m), na Bílé Karpaty: sedlo v Poradie (422 m) mezi Myjavou a Jablonkou, sedlo Sobotišťské (305 m) mezi Myjavou a Malinou a složené sedlo Částkovské (306 a 270 m) mezi Malinou a Chvojnicí. Hranice: Myjava, Chvojnice, Dudváh a jejich přítoky z Bílé Karpaty: Upínací sedla na Myjavskou pahorkatinu: sedlo v Poradie (422 m), sedlo Sobotišťské (305 m) a složené sedlo Částkovské (306 a 270 m), na Malé Karpaty: sedlo Hrušovské (350 m), na Vizovické vrchy: Vlárský průsmyk (400 m) a sedlo Hornolidečské (478 m), na Javorníky: Lyský průsmyk (527 m). Hranice: Olšava, Morava, Chvojnice, Váh, přítoky jejich a Vláry z uvedených Javorníky: Upínací sedlo na Vsetínské vrchy: sedlo pod Lemešnou (800 m), na Bílé Karpaty: sedlo Lyské (527 m). Hranice: Kysuca, Váh, Hor. Bečva a jejich přítoky z Vizovické vrchy: Upínací sedlo na Hostýnské vrchy: sedlo Pozděchovské (504 m), na Bílé Karpaty: Vlárský průsmyk (400 m) a sedlo Hornolidečské (478 m). Hranice: Dřevnice, Morava, Olšava, přítoky jejich a Vláry z Hostýnské vrchy: Upínací sedlo na Vizovické vrchy: sedlo Pozděchovské (504 m), na skupinu Maliníku: sedlo Všechovické (352 m), Hranice: Bečva, Morava, Dřevnice a jejich přítoky z Kelčská pahorkatina (skupina Maliníku): Upínací sedlo na Hostýnské vrchy: sedlo Všechovické (352 m). Hranice: Bečva a její přítoky z uvedeného sedla. Chřiby: Upínací sedlo na Ždánický Les: Brankovické sedlo (287 m), na Morkovickou pahorkatinu: sedlo Strabenické (348), na Dubňanskoratiškovic-kou pahorkatinu: sedlo Vracovské (196 m). Hranice: Morava, Stupava, přítoky jejich a Litavy z 101 Morkovická pahorkatina: Upínací sedlo na Drahanskou vysočinu: Vyškovská brána (303 m), na Chřiby: sedlo Strabenické (348 m). Hranice: Haná, Morava, Cezava, Stupava, jejich přítoky z Ždánický Les: Upínací sedlo na Chřiby: sedlo Brankovické (287 m), na Hustopečskou pahorkatinu: Borkovanské sedlo (302 m), na Čejkovickou pahorkatinu: sedlo

na Servíských rolích (188 m). Hranice: Litava, Cezava, Stupava, Kyjovka a přítoky jejich a Trkmanky z Dubňanskoratiškovická pahorkatina : Upínací sedlo na Chřiby: sedlo Vracovské (196 m). Hranice: Stupava, Syrovina, Morava, resp. vrstevnice 200 m. Čejkovická pahorkatina: Upínací sedlo na Ždánický Les: sedlo na Servíských rolích (188 m). Hranice: Trkmanka (Dyje), Stupava (Morava), resp. vrstevnice 200 m. Hustopečská pahorkatina: Upínací sedlo na Ždánický Les: Borkovanské sedlo (302 m). Hranice : Cezava (Svratka), Trkmanka (Dyje) a jejich přítoky z uvedeného sedla, resp. vrstevnice 200 m. Pavlovské vrchy: Upínací sedlo na Valtickou pahorkatinu: Mikulovský úval (205 m). Hranice: Dyje a její přítoky z Mikulovského úvalu. Valtická pahorkatina: Upínací sedlo na Pavlovské vrchy: Mikulovský úval (205 m), na Liské vrchy: sedlo Ameiské (280 m) mezi Sajavou a Enters Gr. (Dyje). Hranice: Přítoky Dyje a Moravy z Vsetínské vrchy: Upínací sedla na Moravskoslezské Beskydy: sedlo na Hlavaté (714 m) a sedlci na Beskydu (850 m), na Javorníky: sedlo pod Lemešnou (800 m). Hranice: Horní a Dolní Bečva a jejich přítoky z Moravskoslezské Beskydy: Upínací sedlo na Oderské vrchy: Moravská brána (310 m), na Těšínské Beskydy: Jablukovský průsmyk (550 m), na Vsetínské vrchy, sedlo na Hlavaté (714 m) a sedlo Beskydu (850 m), na podhůří Moravskoslezských Beskyd: sedlo Veřovické (442 m) a sedla na čáře Veřovice Těšín u Měrkovic (390 m), Lhotky (320 m), Dobré (352 m), Tošanovic (365 m) a Stříteže (355 m) mezi přítoky Odry a Olzy. Hranice: Jičínka, Odra, Olza ai jejich přítoky z uvedených sedel, Dolní Bečva a Kysuca. Podhůří Moravskoslezských Beskyd: Upínací sedla na Moravskoslezské Beskydy: sedlo Veřovické (442 m) a sedlo u Měrkovic (390 m), Lhotky (320 m), Dobré (352 m), Tošanovic 102 (365 m) a Stříteže (355 m) na čáře Veřovice Těšín. Hranice: Odra a Olza a jejich přítoky z Fryštátská pahorkatina: Upínací sedlo na Těšínské Beskydy: sedlo Goleszowské (352 m). Hranice: Olza, Odra, Ruda, Visla a jejich přítoky. Těšínské Beskydy: Upínací sedlo na Maku Fatru: sedlo na Kutošovém vrchu (905 m), na mezi přítoky Visly a Olzy, na Moravskoslezské Beskydy: průsmyk Jablunkovský (550 m), na Slovenské Beskydy: sedlo Zwardonské (700 m), na skupinu Lámané Skaly: sedlo Wilkowické (410 m) mezi Solou a Bialou. Hranice: Sola, Biala, Olza, Visla a jejich přítoky z Slovenské Beskydy: Upínací sedlo na Kysuckou vrchovinu: sedlo pod Románovém (835 m), na Oravské mezihoří: sedlo Spytkowické (703 m), mezi Čer. Oravou a Ska-vou,

na skupinu Lámané Skaly: sedlo Hucisko (568 m) mezi Solou a Skavou, na Těšínské Beskydy: sedlo Zwardonské (700 m. Hranice: Bílá a Černá Orava, Skava, Sola, Bystrica, Kysuca, Černianka a jejich přítoky z uvedených sedel: Kysucká vrchovina: Upínací sedla na Oravskou Maguru: sedlo Flajšovské (905 m) a sedlo na Okrouhlici (1030 m), na Malou Fatru: sedlo Podkopec (766 m), na Slovenské Beskydy: sedlo pod Romanovem (835 m) mezi Bystrici a Bílou Oravou. Hranice: Bystrice, Váh, Varínka, přítoky jejich, Bílé Oravy a Zázrivé z Oravská Magura: Upínací sedlo na Malou Fatru : sedlo na Kutošovém vrchu (905 m), na Kysuckou vrchovinu: sedlo Flajšovské (905 m) a sedlo na Okrouhlici (1030 m). Hranice: BíláOrava, Orava, Istebňanka, přítoky jejich, Zázrivé a Bystrice z Oravské a Skcrušinské pohoří: Upínací sedlo na; Slovenské Beskydy: Spytkowické sedlo (703 m), na Chočské pohoří a Liptovské Tatry, řada sedel dále uvedených, na Zakopanské Tarry :sedlc< pod Skcirušinou (930 m) a sedlo na Malkovce (sisi 960 m). Hranice: Černá Orava, Raba, Černý Dunajec a jejich přítoky. Malá Fatra (severní díl): Upínací sedle* na Kysuckou vrchovinu: sedlo Podkopec (766 m) mezi Varínkou a Zázrivcu, na Oravskou Maguru: sedlo na Kutošovém vrchu (905 m). Hranice: Varínka, Váh, Orava, Istebňanka a přítoky jejich a Zázrivé z Malá Fatra (jižní díl): Upínací sedlo na Strážovskou hornatinu: sedlo u pramene Nitry (809 m), na jižní rozsochu Malé Fatry: sedlo Gajdelské C,621 m). Hranice: Váh s Rajčanskou ai Turiecem (vrícký potok) a pramenné toky Nitry; jejich přítoky z upínacích 103 Jižní rozsocha Malé Fatry: Upínací sedlo na Malou Fatru: sedlo Galdelské (621 m), na západní část Kremnického pohoří: sedlo na Rovinách (647 m). Hranice: přítoky Nitry a Turiece z Strážovská hornatina: Upínací sedlo na Malou Fatru: sedlo u pramene Nitry (839 m), na Považský Inovec: sedlo Jastrabské (365 m). Hranice: Váh s Rarjčankou, Nitra s Bebravou a jejich přítoky z upínacích Povážský Inovec: Upínací sedlo na Strážovskou hornatinu: sedlo Jastrabské (365 m), na Nitranskou tabuli: Klačanský úval (178 m). Hranice: Váh, Nitra a jejich přítoky z Nitranská tabule: Upínací sedlo na Povážský Inovec: Klačanský úval (178 m), na Tribeč: sedlo Ziránské (259 m). Hranice: Váh, Žitava a přítoky Váhu, Nitry a Žitavy z uvedených sedel, resp. vrstevnice 150 m. Vtáčnik: Upínací sedlo na západní část Kremnického pohoří: sedlo Handlovské (602 m), na Tribeč: sedlo Trubianské (582 m) a na V. Inovec: sedlo Foltánské (605 m). Hranice: Nitra s Handlovou, Hron s Lutinou, jejich přítoky a pramenné toky Žitavy.

Tribeč: Upínací sedlo na Vtáčnik: sedlo Trubianské (582 m), na Nitranskou tabuli: sedlo Žiranské (259 m). Hranice: Nitra s Oslanským potokem a Žitava s Hlbokou a jejich přítoky z Velký Inovec: Upínací sedlo na Vtáčnik: sedlo Foltánské (605 m), na Hronskou tabuli: sedlo na Dlhé hoře (245 m). Hranice: Žitava a Hron a jejich přítoky z Hronská tabule: Upínací sedlo na Velký Inovec: sedlo na Dlhé hoře (245 m). Hranice : Hron a Žitava, mezi Hronem, Dunajem a Žitavou, vrstevnice 150 m. Podunajská nížina: Hranice: Úpatnice Malých Karpat, Nitranské a Hronské tabule od Bratislavy až po Hron v nadm. výšce asi 150 m. Kremnické pokoří: Upínací sedlo na Velkou Fatru: sedlo Hormanecké (890 m), na jižní rozsochu Malé Fatry: sedlo na Rovinách (674 m), na skupinu Vtáčníku: sedlo Handlovské (602 m). Dělící sedlo mezi západní a východní části Kremnického pohoří: sedla Piargy (784 m). Hranice: Hron s Harmaneckým potokem a Lutincu, Turiec s Teplicí a jejich přítoky z 104 Štiavnické pohorí: Upínací sedlo na Krupinskou vrchovinu: sedlo Pliešovské (428 m). Hranice: Hron, Ipel s Krupinicí a jejich přítoky z uvedeného sedla. Krupinská vrchovina: Upínací sedlo na Štiavnické pohoří: sedlo Pliešovské mezi Neresnicí a Krupinou (428 m), na Slovenské Krušnohoří: sedlo Podkriváňské (432 m) mezi Slatinou a Kriváněm. Hranice: Neresnice, Slatina, Kriváň, Ipeľ. Slovenské Krušnohoří: Upínací sedlo na Filákovskou vrchovinu: sedlo Hajnáčka (222 m), mezi Čomavským potokem (Ipeľ) a Gortvou (Rimava) nebo severnější sedlo Záhoranské (275 m) mezi přítoky Ipelu a Rimavy, na Krupinskou vrchovinu: sedlo Podkriváňské (432 m), na Nízké Tatry: sedlo Telgártské (1002 m), mezi Hronem a Hnílcem a sedlo Vernárské (1021 m) mezi Hníl-cem a Hornádem, na Jihoslovenský kras: sedla na čáře Kováčová Nižný Medzev: 868 m, 871 m a 805 m mezi přítoky Čermošné (Slaná), Blatnice (Turňa) a Bodvy, sedlo Genčské (439 m) mezi přítoky Štítniku a Genčského potoka (Slaná), sedlo Gočaltovské (598 m) mezi Štítnickou dolinou (Muráň) a Golčaltovskou dolinou (Štítnik) a sedlo u Gemerské Horky (285 m), na východní část Levočského pohoří: sedlo Obyšovské (2Q0 m). Části Slovenského Krušnohoří: západní (skupina Polany) po sedlo 895 m mezi Snohou (Slatina) a Kamenickým potokem (Černý Hron), střední po sedlo 725 m mezi Rohoznou (Hron) a Furmancem (Rimava), skupina Zlatého Stolu: upínací sedlo Dobšinské (863 m) mezi Slanou a Hnílcem, skupina Hejšovské hole: upínací sedlo na skup. Zlatého Stolu: sedlo Sv. Maria (783 m) mezi přítoky Smolníku (Hnílec a Bodvy, skupina kotrbašská: severeně od Hnílce. Hranice: Hron, Slatina, Kriváň, Ipeľ, Čomavský potok, Grtva, Rimava, Slaná, Čermošná, Bodva, Hornád, Torysa, mezi Bod-vou a Torysou vrstevnice 200 m. Filákovská pahorkatina: Upínací sedlo na Slovenském Krušnohoří: sedlo Hajnáčka (222 m) Hranice: Čomavský potok (Ipeľ), Gortva (Rimava).

Jihoslovenský kras: Upínací sedla na Slovenské Krušnohoří: výše uvedená. Hranice: Bodva, Slaná a přítoky z Velká Fatra: Upínací sedlo na Nízké Tatry: sedlo Šturecké (1010 m), na Kremnické pohoří: sedlo Harmanecké (890 m). Hranice: Turiec, Váh, Revúca, přítoky jejich a Bystrice z Nízké Tatry: Upínací sedlo na Velkou Fatru: sedlo Šturecké (1010 m), na Slovenské Krušnohoří: sedlo Telgártské (1002 m) a sedlo Vernárské (1010 m), na Tatranské mezihoří: sedlo Vikartovské (905 m). Hranice: Váh Černý, Revúca, Bystrica, Hron, jejich přítoky a přítoky Hnílce a Hornádu z uvedených 105 Tatranské mezihoří: Upínací sedlo na Vysoké Tatry: sedlo Štrbské (901 m), na Nízké Tatry: sedlo Vikartovské (905 m), na Levočské pohoří: sedlo Filické (685 m). Hranice: Černý Váh, Bílý Váh, Poprad, Hornád a jejich přítoky z uvedených Chočské pohoří: Upínací sedlo na Liptovské Tatry: sedlo na Biele Skale (cca 1250 m), na Oravskou vrchovinu a Skorušinské pohoří: sedla v Podtatranské brázdě: Žaškovské (608 m), Komjatenské (695 m), Malatinské (845), sedlo pod Lomnem (935 m) a pod Prosečem (945 m) a sedlo Hutské (904 m), Hranice: Suchý potok, Váh, Orava a pramenné toky jejích přítoků z Liptovské Tatry: Upínací sedlo na Chočské pohoří: sedlo na Biele Skale (cca 1250 m), na Zakopanské Tatry: Tomanovské sedlo (1686 m), Ivaniecké sedlo pod Omakem (1459 m), sedlo Bobrowiecké na Hrubém vrchu (1355 m), a sedlo na Osobité (cca 1500 m). Hranice: Tichá dolina, Belá, Váh, Suchý potok a přítoky Oravy, Černého a Bílého Dunajce z Vysoké Tatry: Upínací sedlo na Bielské Tatry: sedlo Kopské (1756 m), na Zakopanské Tatry: sedlo Liliové (Suché sedlo pod Kasprovým vrchem 1949 m), sedlo Waksmundské (1418 m), sedlo na Široké (1514 m) a Suché polaně 1361 m), na Tatranské mezihoří: sedlo Štrbské (901 m). Hranice: Bílý Váh, Tichá dolina, Poprad, Biela voda, přítoky Bílého Dunajce a Bialky z uvedených Bielské Tatry: Upínací sedlo na Vysoké Tatry: sedlo Kopské (1756 m), na Spišskou Maguru: sedlo Ždiarské (1081 m). Hranice: Biela voda, Belá (Poprad), Javorinka (Dunajec) a jejich přítoky z Zakopanské Tatry: Upínací sedlo na Liptovské Tatry: sedlo Tomanovské (1686 m), Iwa-niecké pod Ornakem (1459 m), Bobrowiecké na Hrubém vrchu (1355 m) a na Osobité (cca 1500 m), na Vysoké Tatry: sedlo Liliové (1949 m) a na Skorušinské pohoří: sedlo pod Skorušinou (930 m) a sedlo na Malkówce (cca 960 m). Hranice: Přítoky Oravy, Černého a Bílého Dunajce a Bialky z

Spišská Magura : Upínací sedlo na Bielské Tatry: sedlo Ždiarské (1081 m), na Lubovňanskou vrchovinu: sedlo Lipnické (731 m). Hranice: Javorinka, Dunajec, Lipník, Biela, Poprad, Gňazdský potok a jejich přítoky z Lubovňanská vrchovina: Upínací sedlo na Spišskou Maguru: sedlo Lipnické (731 m). Hranice: Lipník, Dunajec, Poprad, Gňazdský potok a jejich přítoky z 106 Levočské pohoří: Upínací sedlo na Cerhovské pohoří: sedlo na Pustém poli (601 m), na Tatranské mezihoří: sedlo Filické 685 m), na Slovenské Krušnohoří: sedlo Obyšovské (290 m). Hranice: Poprad, Torysa, Hornád a jejich přítoky z Upínací sedlo mezi západní a východní částí, Levočským pohořím a skupinou Braniska a Šaryšské vrchy: sedlo Prašivá (778 m). Čerhovské pohoří: Upínací sedlo na Levočské pohoří: sedlo na Pustém poli (601 m), na Ondavskou vrchovinu: sedlo Kurovské (Tyličské, 688 m) a sedlo Šibské (405 m). Hranice: Poprad s Muszynkou, Toplá s Kurovcem, Torysa se Sekoovem a jejich přítoky z Prešovské hory: Upínací sedlo na Ondavskou vrchovinu: sedlo Počekajské (333 m), na severní část Tokajských vrchů: sedlo Slanecké (328 m). Hranice: Torysa a Ondava s Toplou a jejich přítoky z uvedených sedel, po východní straně vrstevnice 200 m. Severní díl Tokajských vrchů (skupina Milíče): Upínací sedlo na Prešovské hory: sedlo Slanecké (328 m), na ostatní Tokajské vrchy: sedlo u Telkibánye (349 m). Hranice: Olšava, Hornád s Csenkö, Roňva a Bozsvou. Ondavsko-užská vrchovina (a beskydské mezihoří): Upínací sedla na Čerhovské pohoří: sedlo Kurovské (Tyličské, 688 m) a sedlo Šibské (405 m), na Prešovské hory: sedlo Počekajské (333 m), na Vyhorlat: sedlo Stakčínské (365 m), na další části východních Karpat: průsmyk Užocký (859 m). Hranice: Toplá, Circká, Uh a jejich přítoky z Kurovského, Stakčínského a Užockého sedla, mezi Toplou a Laborcem vrstevnice 200 m, na polské straně upínací sedla na čáře Grybów, Gorlice, Jaslo, Krosno, Sanok. Dělící sedla: Svídnické (Dukelský průsmyk, 503 m), Laborecké (Lupkovský průsmyk, 640 m), první mezi Ladomirkou (Ondava) a Osroszem (Jasiolka, Wisloka), druhé mezi Vydraňkou (Laborec) a Oslawicí (San). Vyhorlat: Upínací sedlo na Ondavsko-užskou vrchovinu: sedlo Stakčínské (363 m). Hranice: Laborec s Cirokou, Uh s Ubľou, na jihu vrstevnice 200 m. Potiská nížina: Hranice: do 200 m n. m. 107