RICHARD WURMBRAND KRISTUS NA éidovsk CESTÃ
1970 by The Voice of the Martyrs, Inc STEFANOS, 2000
Pam tce Isaca Feinsteina a dalöìch, kte Ì za nacismu a komunismu poloûili svè ûivoty proto, ûe byli éidy a k esùany
PÿEDMLUVA Kdyû se dìv m zpït na sv j ûivot, jsem s m p ekvapen, ËÌm vöìm jsem musel projìt. Pro k esùana ûivot nep edstavuje retrospektivu, nemarnì Ëas psanìm nekrolog o tom, co uû je za nìm. MÌsto toho pìöe perem svatèho Ducha do srdcì lidì p edmluvu k jasnè a vïënè budoucnosti. B v pravidlem, ûe pamïti pìöì lidè, jejichû souëasn ûivot nenì jiû p Ìliö uspokojujìcì a bohat. J m m ale k seps nì sv ch pamïtì jinè d vody. Od doby, kdy jsem zaëal k zat k esùanskou zvïst éid m za obzvl ötï obtìûn ch podmìnek ñ za faöistickèho teroru, za v lky a pozdïji za komunistickèho reûimu v Rumunsku, uplynulo uû Ëtvrt stoletì. Vytrval jsem v bitevnì v avï na nejd leûitïjöì stranï bitevnìho pole, kde se vede boj mezi svïtlem a temnotou. ÑVyvolil jsi n s z prost ed n rod,ì vyzn vajì éidè dennï ve sv ch synagog ch. ÑSpasenÌ je ze éid,ì ekl JeûÌö (Jan 4,22). ÑäpinavÌ éidè jsou p ÌËinou vöech naöich potìûì,ì ÌkajÌ antisemitè. V literatu e se rozhojnil portrèt Ñmezin rodnìhoì éida. V k esùanstvì nach zejì nïkte Ì lidè svè pravè ötïstì: jinì k esùanstvì nen vidì a chtïli by je vidït v trosk ch. P ÌËinou jejich ötïstì nebo zu ivosti je éid JeûÌö. Z kapitalismu nïkte Ì lidè tïûì, jinì naopak pociùujì, ûe jsou kapitalistick m systèmem vyko isùov ni a r di by vidïli jeho p d. Nikdo nem ûe pop Ìt, ûe v poë teënìm stadiu byli tomuto systèmu n pomocnì éidè a ûe dosud hrajì velmi v znamnou lohu v ekonomickèm a finanënìm ûivotï, (9)
a to zcela ne mïrnï k jejich poëtu. Aù jiû v s kapitalismus p itahuje, nebo odpuzuje, v ö postoj je do velkè mìry ovlivnïn éidy, kterè moûn nikdy neuvidìte tv Ì v tv. Jako lidè, kte Ì majì v kapitalistickèm svïtï poslednì slovo, jsou tèmï vûdy anonymnì. Komunismus m ûe pro v s b t zdrojem radosti nebo utrpenì. Je odvozen od éida Marxe a celèho z stupu ûidovsk ch zast nc tèto myölenky, bez nichû by revoluce na V chodï nebyla moûn. Osud farm e ve Vietnamu, kter ve svèm ûivotï nikdy éida nevidïl, v koneënèm d sledku z visì na tom, jestli Ëte knihu o éidu JeûÌöovi, nebo knihu o éidu Marxovi. Aù jiû m spïch k esùansk civilizace, nebo marxistick svït, vûdy je to zce v z no k nïjakèmu éidovi. NÏkte Ì lidè majì d vïru k modernì vïdï, jejìmû nejvïtöìm spïchem jsou v sledky v atomovè fyzice, k tè vïdï, kter slibuje lidstvu ûìt v Utopii. JinÌ ËekajÌ, ve strachu a hr ze, na destruktivnì atomovou v lku, kter, jak vï Ì, bude koneën m d sledkem tèto vïdy. Jak na Z padï, tak na V chodï je atomov vïda do velkè mìry v rukou éid. SpojenÈ st ty zaëaly vyr bït atomovè zbranï dìky Einsteinovi. Otcem bomby s jadernou n loûì je éid Teller. Rusku p edali atomov tajemstvì Rosenbergovi, éidè. Ve vïdeck ch knih ch je vesmìr pojmenov n po éidovi: hovo Ìme o EinsteinovÏ vesmìru, jako kdybychom ûili v tomto vesmìru jako hostè nïjakèho éida. Ve skuteënosti je to vöak pravda, jsme opravdu hosty jednoho éida; nejmenuje se ale Einstein, ale JeûÌö Kristus. Je lidskou bytostì a éidem, ale takè Bohem, ûasn m Bohem, o kterèm Ëteme v jeho svatè knize, v PavlovÏ dopisu k ÿìman m: ÑÖ z nich (ze éid ) rodem poch zì Kristus. B h, kter je nade vöemi, buô pochv len na vïkyì (ÿìman m 9,5). Lid, z nïhoû poch zì B h! (10)
Moje mision sk pr ce nebyla obyëejn. Pracoval jsem mezi lidmi, kte Ì jsou ve svatè knize k esùan nazv ni Ñvyvolen m n rodemì, lidem, z nïhoû vyöel B h, ale kterèho tento lid nezn. Je to n rod, kterèmu miliony lidì buô ûehnajì, nebo jej proklìnajì ñ jako zdroji svèho ötïstì, nebo svè bìdy. Je to n rod, jehoû osud, vìce neû osud jakèhokoli jinèho n roda, urëoval a urëuje osud celèho svïta. éidovsk lid dal svïtu Bibli, kter se skl d ze StarÈho a NovÈho z kona. Je to kniha, kterou napsali éidè, ale kter je stejnï tak BoûÌm slovem. Je to jedin kniha, kter m ûe uspokojit duchovnì pot eby svïta. A tyto pot eby uspokojì, aû se znovu dostane do rukou tïch, kdo ji psali, a ti se shrom ûdì kolem hlavnì postavy tèto knihy, JeûÌöe, Mesi öe éid a Spasitele n rod. P evaûujìcì vïtöina lidstva ûije ve straölivèm h Ìchu a nem pravou vìru. Vraûdy, vydìr nì, tisk, smilstvo, podvody, z vist, zpustl ûivot a pomluvy jsou rozöì enè po celèm svïtï. Pokud se lidstvo neobr tì a neprobudì se z duchovnì smrti, ve kterè nynì vïzì, velice rychle se samo zniëì. PÌsmo n m ale Ìk, ûe obr cenì Izraele bude p edstavovat vzk ÌöenÌ mrtv ch (ÿìman m 11,15). JeûÌö a éidè jsou spolu nerozluënï spojeni. ÑKde je ten pr vï narozen kr l éid?ì ptal se jeden z mudrc, kdyû p iöel JeûÌö na svït (Matouö 2,2). ÑTo je JeûÌö, kr l éid,ì st lo naps no na k Ìûi (Matouö 27,37). ProroctvÌ StarÈho z kona majì stejnè poselstvì. MojûÌö ekl éid m: ÑHospodin, tv j B h, ti povol z tvèho st edu, z tv ch brat Ì, proroka, jako jsem j ì (5. MojûÌöova 18,15). Izai ö, kter prorokoval narozenì JeûÌöe osm stoletì p edtìm, neû se uskuteënilo, prohl sil: ÑNeboù se n m narodì dìtï, bude n m d n syn ì (Izai ö 9,6). Z jmeno Ñn mì zde odkazuje na éidy. Kdyû Jeremi ö p edpovïdïl novou smlouvu, kterou JeûÌö uzav e prolitìm svè krve na k Ìûi, ekl: (11)
ÑÖ uzav u s domem izraelsk m a s domem judsk m novou smlouvu ì (Jeremi ö 31,31). JeûÌö s m ekl: ÑJsem posl n jen ke ztracen m ovcìm z lidu izraelskèhoì (Matouö 15,24). Prohl sil takè, ûe je Spasitelem svïta, ale ve v öe citovan ch pas ûìch a v podobn ch v rocìch vyj d il sv j zvl ötnì vztah k ûidovskèmu n rodu. Z mïrem celèho mèho mision skèho dìla, o kterèm pojedn v m v tèto knize, bylo d t Izraeli na vïdomì tento vztah, vztah, kter nem ûe b t nikdy zniëen, aù jsme jakkoli proti nïmu. DneönÌ éidè uû d vno nejsou tìm, ËÌm byli p ed dvïma tisìci lety. Nejsou ani éidy, kte Ì ûili v ghettech ve st edovïkè EvropÏ, ze kterè n s osvobodila Velk francouzsk revoluce. UËinili jsme pokrok ve vïdï, umïnì, literatu e a spoleëenskèm ûivotï, jen v oblasti n - boûenstvì existuje stagnace nebo p inejmenöìm pokrok zde nenì tak rychl jako v jin ch oblastech. D Ìve snad éidè mïli pochopitelnè d vody, proë odmìtali tesa e, kter tvrdil, ûe je Spasitelem svïta. Abychom si mohli uvïdomit, k m JeûÌö je, jsme dnes v mnohem lepöìm postavenì, neû byli oni. Kdyby byl obyëejn m dìtïtem, narozen m mimo manûelsk svazek, nadöen diletant ñ jak nïkte Ì lidè vï Ì ñ nikdy by nemohl zvìtïzit. Ale on zvìtïzil. Vzdali mu poctu lidè se skvïl mi intelektu lnìmi schopnostmi. éid Spinoza prohl sil: ÑJeûÌö je nejvïtöìm symbolem ûidovskè moudrosti.ì Rousseau je autorem v roku: ÑPokud byla Sokratova smrt smrtì mudrce, je smrt JeûÌöe smrtì Boha.ì Strauss, kter napsal nïkolik dïl, aby dok zal, ûe JeûÌö nenì B h, nicmènï prohl sil, ûe JeûÌö je nejvyööìm cìlem, o nïjû m ûeme usilovat ve sv ch myölenk ch. Ernest Renan, kter zp sobil, ûe velkè mnoûstvì lidì (12)
zpochybúuje JeûÌöovo boûstvì, Ìk, ûe jeho kr sa je vïën a jeho kr lovstvì bez konce. Pokud je pro n s obtìûnè vï it tomu, co o nïm ekli jeho uëednìci, pak vï me jeho nep tel m, jako farize m, kte Ì prohl sili: ÑMist e, vìme, ûe jsi pravdiv a ûe se na nikoho neohlìûìö; ty p ece nebereö ohled na postavenì ËlovÏka, n brû uëìö cestï BoûÌ podle pravdyì (Marek 12,14). Jid ö vyznal: ÑZh eöil jsem, zradil jsem nevinnou krevì (Matouö 27,4). Pil t pravil: ÑJ nejsem vinen krvì toho ËlovÏkaì (Matouö 27,24). Velitel str ûe, kter dohlìûel na uk iûov nì, ekl: ÑOn byl opravdu BoûÌ Synì (Matouö 27,54). VÌra v JeûÌöe dod v vï ÌcÌmu d vïru. Prav vìra v JeûÌöe p etv Ì zatvrzelou mysl v srdce ho ÌcÌ l skou. Prav vìra v JeûÌöe rozbìjì p ek ûky mezi rasami a n rody. N dvo Ì pohan v jeruzalèmskèm chr mu bylo oddïleno od NejsvÏtÏjöÌ zdi, na kterè bylo naps no ve t ech jazycìch: ÑTen, kdo nenì éid a vstoupì d le, bude potrest n smrtìì. K esùanstvì bo Ì n rodnì hranice a z BoûÌho domu dïl mìsto, kde se vöechny n rody setk vajì k modlitbï. NÏkdo by ale mohl namìtnout: Pokud v n s vìra v JeûÌöe p sobì l sku, jak m ûeme vysvïtlit n silnè konflikty, kterè se dïjì uvnit k esùanskèho sboru, a h dky mezi r zn mi vyzn nìmi? A pokud k esùanstvì ËinÌ z lidì vöech n rod bratry, jak m me vysvïtlit vraûednè v lky, kterè se vedou mezi k esùansk mi n rody? NevyvracejÌ tato hol fakta to, co o sobï k esùanstvì Ìk? OdpovÏÔ je takov, ûe pokud jde o k esùanskou cìrkev, st le jeötï ûijeme v prehistorickè dobï. R znè denominace jsou pouh mi Ë stmi honosnè a n dhernè budovy, kter jednoho dne povstane. kolem, ke kterèmu jsou povol ni éidè, kte Ì konvertovali k vì e v JeûÌöe, je je obûivit svït z duchovnì smrti. PÌsmo potvrzuje, ûe d vodem spasenì pohan ñ kte Ì dali, (13)
co mohli ñ bylo p imït éidy k û rlivosti na jejich Boha. éidè byli povol ni a zvl ötï Bohem vybaveni, aby dodali k esùanskè cìrkvi opravdov vnit nì v znam. NedÌvejme se na cìrkev, jak je dnes, ale na cìrkev, jak bude, aû se éidè, na kterè Ëek, stanou k esùany a obda Ì ji nesrovnatelnou kr sou. Potom bude jednotn a bude ho et l skou. B h mï povolal, abych p iv dïl éidy ke Kristu. Kdyû B h povol v, vûdy d v ËlovÏku schopnost a p Ìleûitosti poslechnout jeho povol nì. Kaûd lidsk bytost vl dne duchovnìmi silami, o nichû ani sama nevì. Kdyû se v l sce odd JeûÌöi, objevì, jakè sìly jsou v nì skryty. Ani j jsem na zaë tku svèho k esùanskèho ûivota netuöil, k jakèmu mnoûstvì skutk budu pouûit. Nebyly to vöak moje skutky: k esùansk vï ÌcÌ je jako dìtï, kterèmu idië dovolì, aby drûelo volant auta, zatìmco idië s m drûì ruce na rukou dìtïte. DÌtÏ se raduje, ûe ÌdÌ auto, ale nem ûe udïlat jedinou chybu, ponïvadû je zde nïkdo, kdo na nïj dohlìûì a vöechno vì. I kdyû neseme tïûk b emena, sami jsme neseni na orlìch k Ìdlech. B h, jenû pracuje skrze svè dïti, je tent û B h, kter roztrousil hvïzdy po nebeskè klenbï. M me v sobï jeho moc, kter n m umoûúuje se obïtovat, stejnou moc, kter byla v Synu, kdyû byl za n s uk iûov n. Skrze n s p sobì posvïcujìcì sìla Ducha. V n s se pohybuje jako mocn bou e a skrze n s tato bou e burcuje druhè k zanìcenè horlivosti, protoûe B h p eb v v n s. Je to, jako kdyby plnost jeho milosti tèmï rozbila n dobu, jejìû hrdlo je pro ni p Ìliö zkè. Kdyû se zpïtnï dìv m na tyto uplynulè roky, stïûì mohu najìt nïjakou logickou souvislost mezi tìm, co se stalo, a postojem, jak jsem tehdy p ijal. ÑSrdce m d vody, kterè rozum nezn.ì ZrozenÌ nejhluböìho p esvïdëenì ËlovÏka nenì v sledkem procesu myölenì. PodvÏdomÌ nelze trènovat a nepracuje logick m zp sobem. NemyslÌ ve shodï s obvyk- (14)
l mi z kony rozumu. Velikost skryt ch hodnot m ûe ËlovÏk spat it v nïkter ch snech. Toto podvïdomì p edstavuje temnotu, ve kterè se Bohu zalìbilo p eb vat: zde skrze mne otev enï vykonal vïci, kterè ani nemohu pochopit. Za tìmto svïtem jev, kter vnìm me sv mi smysly, leûì opravdov, neviditeln svït, ten podstatn svït. Zde pracuje to boûskè a to, co vidìme naöì p irozenostì, je odtud Ìzeno. NerozumÌm vöemu, co se mi p ihodilo, ale vï Ìm, ûe cel m j ûivot a ûivot vöech BoûÌch dïtì je pl nov n Bohem aû do nejmenöìch podrobnostì. Naöe ûivoty jsou projektov ny ve vïënosti a slouûì BoûÌmu z mïru. Mohu si b t jist, i kdyû niëemu nerozumìm. Kdyû jsem se na zaë tku stal Kristov m n sledovnìkem, nechtïl jsem se s nik m h dat, chtïl jsem si jen odpoëinout ode vöeho, co se dïlo p edtìm. N boûenstvì p ece musì znamenat konec vyëerp vajìcìho boje a musì p in - öet klid. Ale klidn ûivot, ûit jen v l sce a v popularizaci pravdy, vyvol v novè bou e. Pokud naöe n boûenstvì napadajì, musìme ho br nit, a tak, aniû o to stojìme, povst v nov boj. MusÌme ËinorodÏ uv dït do praxe vìru a l sku a jen B h vì, proë my, jako synovè pokoje, nep in öìme pokoj, ale meë. Dostal jsem se do konfliktu s mnoha éidy, p ÌsluönÌky n roda, k nïmuû pat Ìm. éidè Ëasto k esùanskè éidy naz vajì zr dci vlastnìho n roda. Nebudu se rozepisovat o tomto oöklivèm v razu. Dalo by se Ìci jednoduöeji a s vïtöì l skou, ûe k esùanötì éidè zast vajì jinè mï Ìtko hodnot. Copak vytv Ì nejvyööì hodnoty ËlovÏka jeho n rod? Jak Star, tak i Nov z kon popisujì knïûku kenaanskèho chr - mu, kde se provozovala chr mov prostituce, jako svatou. Jmenovala se Rachab. Jednou, kdy öli éidè do v lky s cìlem plnèho zniëenì Kenaanc, uzav ela Rachab pakt s éidy, proti z jmu svèho vlastnìho lidu. Byla zr dkynì? Byla proto (15)
p ipravena o Ëest? Ne, byla ûenou, kter kladla novè n boûenstvì ñ reprezentovanè éidy ñ nad z jmy lidu, ke kterèmu pat ila. Tak se stala jednìm z p edk JeûÌöe. CtÌ ji takè éidè, ÌdÌcÌ se MojûÌöov m z konem. Milujeme sv j n rod cel m sv m srdcem, ale povaûujeme Kristovu sl vu za cennïjöì neû vlastnì lid. A kdyû ËelÌme alternativï volit mezi JeûÌöem a sv m vlastnìm n rodem, kter vyûaduje, abychom se jej vzdali, volìme Krista. UvÏdomujeme si totiû, ûe ti, kdo mu neslouûì v pravdï, nemohou nejlèpe slouûit svèmu lidu. Kdyû jsme se j a moje ûena stali k esùany, naöli jsme milovanè bratry a sestry ve vöech denominacìch. é dn z tïchto jednotliv ch denominacì vöak nevytv Ì k esùanskou cìrkev. é dn z nich nevlastnì neznehodnocenou pravdu, ani nem skuteënï ho ÌcÌ l sku. MnozÌ k esùanötì past i nejsou takovì, jacì by mïli past i b t. M lokdo z nich je ËlovÏkem, v nïmû je p Ìtomen Kristus, zap lenou duöì, kter hled pravdu, vyzn v ji a uv dì ji ve skutek, ËlovÏkem, skrze nïhoû mluvì s m B h. Ovce ho pak neposlouchajì a dary milosti, kterè majì ËlenovÈ cìrkve, nejsou dostateënï vyuûity. BuÔ z st vajì neëinnì, nebo jejich sìly a schopnosti nedoch zejì plnèho uplatnïnì. Pr ce cìrkve postr d koordinovanè skutky, na kter ch by se podìlely vöechny BoûÌ dïti. Jsme nejh e organizovanou arm dou. JeûÌöova melancholick pozn mka, ûe dïti tohoto svïta jsou moud ejöì neû synovè svïtla (Luk ö 16,8) n s neinspirovala, abychom nïco zmïnili. Za star ch Ëas se k esùansk arm da rekrutovala k tomu, aby zìskala pr zdn hrob. ProË nevytvo Ìme arm du, kter by zìsk vala ûivè duöe? Kdyû jsme jako k esùanè, kte Ì ned vno uvï ili, chtïli mluvit o tïchto problèmech, k esùanötì v dci se na n s zlobili. (16)
Existuje klub trpaslìk.»lenem se m ûe st t jen ten, kdo nenì vyööì neû Ëty i stopy. TrpaslÌci ÌkajÌ, ûe majì nejblìûe k lidskè dokonalosti, protoûe prvnì lidè byli vyööì neû dnes. Spolu s pokrokem se v öka ËlovÏka sniûuje. Ve skuteënosti m ûeme zaloûit klub k esùansk ch trpaslìk a zìskat mnoho Ëlen. Za norm lnì jsou povaûov ni trpasliëì k esùanè, zatìmco ti velcì jsou povaûov ni za fanatiky. TrpaslÌci, kte Ì jsou chladnì a lhostejnì, jsou povaûov ni za moudrè. M m takovou zkuöenost, ûe lidè, kte Ì takto sm ölejì, st li proti mnï. JeötÏ vìce vöak proti mnï st l ateistick svït. TÏla a duöe mnoha hebrejsk ch k esùan nesou jizvy z ran, utrûen ch pr vï v tomto boji. Ale jen voj k, kter riskuje sv j ûivot, je opravdov m voj kem a jizvy jsou jeho Ëestn m vyznamen nìm. Po dvacet pït let jsem mïl jedin kol, protoûe jsem vïdïl, ûe jen ten, kdo se soust edì pouze na jeden kol, m ûe dos hnout velk ch vïcì. Z amatèr nevznikajì vynikajìcì atleti. Ani nejsou dobr mi past i duchovnì, kte Ì jsou souëasnï nadöen mi filatelisty, fotbalisty, öachisty, hudebnìky, politiky, atd. M ûeme mìt mnoho dar, ale vöechny musì b t pod Ìzeny stejnèmu cìli. DÏlal jsem jen jednu vïc. Pracoval jsem pro Krista. Nejsem spokojen s tìm, Ëeho jsem dos hl. Kdybych byl spokojen, nebyl bych schopen dos hnout û dnèho pokroku. VÌm ale, ûe mi JeûÌö odpustì, pokud jsem ve sv ch myölenk ch chyboval nebo pokud jsem ve svèm ûivotï zh eöil. Neopustil mï a pom ûe mi, abych v budoucnu jednal lèpe. A protoûe zde nejde o dìlo jednotlivce ñ prav k esùan pat Ì do shrom ûdïnì BoûÌch dïtì ñ napsal jsem tuto knihu, aby to dobrè i to öpatnè, Ëeho jsem dos hl, mohlo slouûit jako pouëenì pro cìrkev a ûidovsk n rod, aby tak druzì mohli jednat lèpe. (17)
KAPITOLA PRVNÕ Vyd v m se na cestu NÃMECK TESAÿ UKAZUJE éidovi CESTU KE KRISTU Psal se rok 1937. U moci byl Hitler. V malè vesniëce v Rumunsku doûìval zb vajìcì lèta svèho st Ì jeden nïmeck tesa. Jmenoval se Christian Wˆlfkes. BÏhem evangelizaënì kampanï evangelickè luterskè cìrkve, kterou vedl pastor Scherg, se obr til na k esùanstvì. PozdÏji se p ipojil ke sboru brat Ì, kte Ì se naz vali Ñk esùanè podle evangeliaì. Wˆlfkes si uvïdomoval, ûe k esùan, kter nenì alespoú do malè mìry mision em, neplnì svè posl nì b t svïtlem svïta. JednÈ noci, kdyû byl v ûnï nemocn, bdïl u jeho postele jeden k esùansk éid. Z vdïënosti si nynì z hloubi srdce p l b t pouûit k tomu, aby p iv dïl éidy ke Kristu. DennÏ se modlil: ÑPane, slouûil jsem ti na zemi a zde na zemi touûìm zìskat svou odmïnu. ProsÌm, nenechej mne zem Ìt, dokud neobr tìm nïjakèho éida na vìru. V tomto okolì vöak û dnì éidè nejsou a j jsem p Ìliö star, nemocn a chud. Nejsem schopn jìt a nïkde je hledat. Ty jsi vöemohoucì. P iveô nïjakèho éida do mè vesnice a j ti slibuji, ûe udïl m vöechno, abych ho obr til na vìru.ì PrvnÌ éid, kter toho jara p iöel do vesnice, jsem byl j. NevÌm, zda se kdy nïkdo vìce dvo il nïjakè dìvce, neû se tento sta ec dvo il mnï. VidÏl ve mnï odpovïô na svou modlitbu. Dal mi ËÌst Bibli.»etl jsem ji uû p edtìm, ale neudïlala na mï û dn do- (18)
jem. Ale Bible, kterou jsem nynì drûel v ruce, nebyla jako jak koli jin Bible. PozdÏji jsem objevil jejì tajemstvì. Wˆlfkes a jeho ûena tr vili kaûd den mnoho hodin modlitbami za to, abychom se j a moje ûena obr tili. Nemohl jsem ji vlastnï ani ËÌst, spìöe jsem nad nì plakal. Slzy mi zaëaly tèci vûdy, kdyû jsem srovn val sv j sobeck a uboh ûivot s ûivotem toho, kdo Ëinil jen dobrè. Wˆlfkes nechal Bibli a svè modlitby p sobit na mè srdce. TÈmÏ se mnou nemluvil. InstinktivnÏ vïdïl to, co mnozì ökolenì mision i nevïdì, ûe nej ËinnÏjöÌ misijnì metoda spoëìv v mlëenì, tichosti, soust edïnèm rozjìm nì, abychom dop li pokoj duöi, kterou chceme zìskat, abychom nevyvolali l sku p edëasnï. SpoËÌv takè ve vytrvalosti na modlitb ch a ve spokojenosti s tìm, ûe jsme zasadili malè semìnko a nechali ho, aby zako enilo a vyrostlo ve sv j vlastnì Ëas. Uplynula dlouh doba. Jednoho veëera se mï ten sta Ìk zeptal: ÑCo si myslìte o Bibli?ì OdpovÏdÏl jsem: ÑKdyû jsem byl dìtï, vyr stal jsem jako sirotek a byli jsme velmi chudì. NÏkdy jsem st val v ext zi celè hodiny p ed peka stvìm a dychtivï jsem zìral na kol - Ëe. ÿìkal jsem si:,ty nejsou pro tebe. Nikdy nebudeö smït jìst nic takovèho.ë Bible mi vracì tyto vzpomìnky. Kdysi jsem takè vidïl n dhernè vïci, ale vïdïl jsem, ûe nejsou pro mï, protoûe jsem éid. VÌm, ûe jsou éidè, kte Ì se obr - tili ke k esùanstvì, aby si mohli vzìt rumunsk dïvëata nebo aby unikli pron sledov nì éid. Ale jeötï jsem nepotkal éida, kter vï Ì v JeûÌöe.ì Od toho okamûiku se Wˆlfkes stal BoûÌm n strojem, kter strhl z voj z m ch oëì. Mluvil ke mnï prost mi slovy, slovy, kter vych zela ze srdce. Mluvil o vïcech, kterè jsem jako éid mïl zn t, ale neznal: o naplnïnì zaslìbenì Mesi öe v JeûÌöi, o JeûÌöov ch l skypln ch vybìdnutìch, kter mi (19)
povol val sv j lid, o l sce, kterou B h st le chov k éid m kv li jejich p edk m, kte Ì byli nositeli vìryö B h otev el moje srdce, abych mohl uvï it evangeliu. Wˆlfkes mï sezn mil s nïkolika k esùansk mi éidy, kte Ì byli jiû od pohledu natolik ËistÌ, ûe jsem o existenci takov ch lidì p edtìm ani nesnil. Tento pokorn tesa mi dal prvnì podnït k mèmu obr cenì. PozdÏji se k vì e p ipojila i m ûena. P ivedla dalöì duöe, kterè p ivedly dalöì a dalöì, aû v Bukureöti vznikl sbor k esùansk ch éid, kter po mnoho let aktivnï vzkvètal. Existence sboru, kter byla ovocem pr ce tohoto tesa- e, p edstavovala zdroj tïchy pro poslednì lèta jeho ûivota. BÏhem v lky zem el. Musel jsem bojovat d le a pozdïji jsem str vil mnoho let ve vïzenì. MezitÌm tèmï vöichni k esùanötì éidè emigrovali a v nïkolika mïstech v Izraeli vytvo ili sbory. Po svèm propuötïnì z vïzenì jsem navötìvil velkè shrom ûdïnì k esùan ve vesnici, kde se seöly stovky bratr a sester. NemÏl jsem dostatek sìly, abych byl schopen k - zat, ale poû dali mï, abych kr tce povypr vïl o svèm obr cenì. Kdyû jsem hovo il, vöiml jsem si, jak jeden velmi star muû pl Ëe. Po skonëenì shrom ûdïnì jsem ho oslovil. ÿekl mi, ûe se jmenuje Pitter, ûe byl kol em a ûe to byl on, kdo p ivedl Wˆlfkese k vì e. Aû dosud si myslel, ûe jedinè, co ve svèm ûivotï vykonal, bylo to, ûe p ivedl k vì e jednoho tesa e. NynÌ si uvïdomil, ûe p ispïl k z pasu k esùansk ch éid pro JeûÌöe v Izraeli a stal se tak duchovnìm pradïdeëkem mnoha duöì. Hitler zabìjel éidy a nïmeëtì k esùanè pracovali na jejich z chranï. Byly zde dva odliönè svïty. Kdyû pomyslìm na tyto pokornè NÏmce, kte Ì zp sobili mè duchovnì na- (20)
rozenì, p ipomìn mi to, co napsal Martin Luther éidovi jmènem Jesel: ÑNebylo by n leûitè, abys vï il, ûe pro odvïkè zavilè nep telstvì mezi pohany a éidy budeme odmìtat vzd vat ctu i vaöim nejlepöìm kr l m? O co teprve nïjakèmu éidovi, kter byl uk iûov n a proklet. Coû se tìm nezjevila moc a dìlo Boha, kdyû nïco takovèho vloûil do naöich pyön ch pohansk ch srdcì? Vy éidè byste nikdy neuctìvali jako P na mrtvèho pohana, kter byl uk iûov n nebo zem el jinou potupnou smrtì. Proto nenì t eba, abyste n s k esùany pokl dali za tupce nebo osly, n brû byste mïli jiû jednou pochopit, ûe v s B h vyvede z utrpenì, kter m jste str dali vìce neû patn ct set let ñ ale neuëinì to, dokud vy, spoleënï s n mi pohany, nep ijmete s l skou JeûÌöe, kter byl uk iûov n.ì To, ûe i uprost ed ostrèho antisemitismu Hitlerova tlaku zde byli NÏmci, kte Ì vï ili cel m sv m srdcem v uk iûovanèho éida jako svèho Spasitele, je z zrak, kter nem û dnè logickè vysvïtlenì. NÏkte Ì z nich p itom v ûnï trpïli, protoûe éidè z st vali lhostejnì v Ëi tomu, kdo je sl vou svèho lidu, Izraele. RABÕNI MI POM HAJÕ ZBAVIT SE POCHYBNOSTÕ I kdyû jsou rabìni past i ûidovskèho lidu, dos hl jsem vïku sedmadvaceti let, aniû bych zakusil jejich vedenì. Nevedli mï na zelenè pastviny ani ke klidn m vod m. NevÌm, ËÌm jin m se zab vali, ale nep ich zeli, aby hledali ztracenou ovci. Moûn, ûe to bylo neöùastnou shodou n hod. Moûn, ûe existujì i rabìni, kte Ì svè povinnosti plnì. NÏkdy jsem chodìval do synagogy, ale nerozumïl jsem niëemu, co se tam zpìvalo. NerozumÏli tomu ani ostatnì éidè. Kanto i si uvïdomovali, ûe nerozumìme hebrejsky, ale p esto touto eëì zpìvali celè hodiny. Bylo z ejmè, ûe (21)
se pram lo starajì o to, jestli nïco vìme o Bohu. TakÈ pochybuji, zda sami byli s Bohem ve spojenì. Reformovan judaismus byl v Rumunsku nezn m. NesmÌm b t ale nespravedliv : k esùanötì knïûì a pasto i vyvinuli stejnï malè silì, aby mï vyhledali. KnÏûÌ a pasto i mïli na pr ci jinè vïci neû vyhled vat ztracenè duöe tam, kde by je mohli najìt: v hospod ch, nevïstincìch, hr Ësk ch doupatech a uprost ed ateistick ch organizacì. Naöel mï tesa, ËlovÏk, kterèho by knïûì a pasto i ofici lnìch denominacì nazvali Ñsekt emì. RabÌni se o mï zaëali zajìmat teprve tehdy, kdy jejich p Ìleûitost byla uû ztracen a kdyû jsem byl jiû nalezen nejvïtöìm past em Izraele, JeûÌöem Nazaretsk m, o nïmû prorokovali ûidovötì proroci. SedÏl jsem v domï rabìna, kter byl jednou z nejv znamnïjöìch osobnostì rumunskèho judaismu. P iöel jsem, abych mu ekl, proë vï Ìm v JeûÌöe jako Mesi öe. RabÌn H. vedl svatebnì ob ad, kdyû jsem se z rodinn ch d vod ûenil v synagoze. VÏdÏl, ûe jsem militantnì ateista a anarchista. P esto neprojevil sebemenöì snahu, aby mi nïco povïdïl o Bohu. Provedl ob ad ñ a to bylo vöe. Kdyû jsem nynì poznal Boha skrze JeûÌöe, nesl to s nelibostì. Zeptal se: ÑCo v s vede k tomu, ûe vï Ìte v Krista?ì ÿekl jsem mu, ûe mï obzvl ötï upoutalo proroctvì Izai öe, napsanè asi osm set let p ed JeûÌöem. Kdyû jsem Ëetl pades tou t etì kapitolu tohoto proroctvì, mïl jsem dojem, ûe staletì p ed narozenìm JeûÌöe Krista p edvìdal prorok cel jeho ûivot. Popsal Spasitel v ûivot v hlavnìch rysech, aby jej mohli éidè poznat, aû p ijde. RabÌn si pohladil vous a ekl n m (moje ûena tam byla takè): ÑTo jste nemïl ËÌst. Ta kapitola je v m zapovïzena.ì Potom jsem si tento z kaz ovï il v kalend Ìch ñ vy- (22)
d van ch ortodoxnìmi ûidovsk mi obcemi ñ uv dïjìcìch texty prorok, kterè jsou uloûeny ËÌst p i bohosluûb ch (takzvanè haftary). Po seku MojûÌöova z kona, zvanèm öoftim, se majì ËÌst kapitoly 51 a 52 z Izai öe. DalöÌ öabat n sleduje kapitola 54. Kapitola 53 se vynech v. ProroctvÌ o JeûÌöi, kterè obsahuje tato kapitola, odhaluje nebezpeënï mnoho. RabÌn n s vybìzel: ÑMoje dïti, zanechejte tïch vïcì!ì OdpovÏdÏl jsem: ÑR d bych, ale ta proroctvì mï nenechajì v klidu. Jakou jinou interpretaci tèto Ë sti Bible mi m ûete d t?ì RabÌn smutnï pot sl hlavou a propustil n s, aniû by n m poskytl jakèkoli vysvïtlenì. NevÌm proë. Uplynulo nïkolik let. V roce 1940 mu p ed oëima faöisti zabili dva syny. St Ìleli takè na nïj, ale nepoda ilo se jim ho zas hnout. RabÌn H. osobnï vedl poh ebnì ob ad sv ch syn. Vöechny p ÌtomnÈ hluboce dojalo, kdyû vidïli, jak klade ruce na obï rakve a zaëìn k z nì slovy ûalmisty: ÑHospodin je spravedliv ve vöech sv ch cest ch, milosrdn ve vöech sv ch skutcìchì (éalm 145,17). Na h bitovï byly p Ìtomny tisìce bukureöùsk ch éid. Byl jsem tam takè, i kdyû jsem byl vylouëen z obce kv li svè k esùanskè vì e. St l jsem s m u vchodu do kaple. Kdyû bylo po ob adu a rabìn odch zel, podpìran dvïma éidy, vöiml si mï a z d lky na mï zavolal: ÑRicharde!ì Objal mï p ed zraky vöech p Ìtomn ch. Mezi tisìci éidy si vybral mï, komu by mohl vylìt sv j ûal. Od tè doby jsem ho potkal nïkolikr t a on mi vûdy l skyplnï naslouchal, kdyû jsem mu vykl dal o svè vì e. Nikdy jsem se nesnaûil na nïj vyvìjet nïjak n tlak.»lovïk, kter organizoval vraûdu vìce neû stovek éid v lese Jilava a povïsil kolem Ëty iceti jin ch v mïstsk ch jatk ch (23)
pod n pisem Ñmaso koöerì, byl knïz eckè pravoslavnè cìrkve. Je obtìûnè p ivèst éida ke k esùanstvì. DalöÌ rabìn, se kter m jsem mluvil o JeûÌöi z hy potè, co jsem uvï il, kdy jsem st le jeötï pochyboval a trpïl intelektu lnìmi z branami, byl rabìn R. ze Satu-Mare. Potkal jsem ho jednoho veëera v synagoze. Kdyû jsem se mu zmìnil o Spasiteli, ekl: ÑPokud jste ochoten p l hodiny mi v tichosti naslouchat, osvobodìm v s od tèto faleönè p edstavy.ì OdpovÏdÏl jsem: ÑJsem ochoten v m naslouchat nejen p l hodiny, ale t eba celè dny.ì P iöel za mnou dom, a jak jsem mu navrhl, Ëetli jsme spolu Nov z kon, takûe mne mohl kdykoli podle pot eby p eruöit a uk zat mi, co se mu jevilo nespr vn m.»etli jsme spolu od osmi veëer do jednè hodiny v noci. Poslouchal pozornï, obëas mï p eruöil, vûdy se stejn m zvol nìm: ÑOi, vi shein, oi vi shein! Dus hob ich nicht gewist.ì (Ach, jak n dhernè! Jak n dhernè! To jsem nevïdïl.) NemÏl ani jedinou n mitku. Tu noc spal v mèm domï. P ÌötÌ den, kdyû jsme spoleënï opouötïli d m, mï poû dal: ÑProsÌm, nikomu v synagoze ne Ìkejte, co se stalo.ì Souhlasil jsem, ale dodal jsem: ÑMyslÌm si, ûe by bylo pro v s ctì, Ìci éid m, ûe povaûujete Nov z kon za ûasnou a n dhernou knihu.ì RabÌn R. to neudïlal. PozdÏji se odstïhoval do Cernauti. O rok pozdïji jsem ho navötìvil a naöel ho, jak sedì uprost ed sv ch û k. Kdyû jsem se mu zmìnil o JeûÌöi, ur ûel ho oökliv mi anekdotami. BÏhem v lky ho zabili nacistè. Kdyû se rabìn G., kter byl n slednìkem slavnè dynastie rabìn, kte Ì Ëinili z zraky, o mnï dozvïdïl, ûe jsem ztracenou ovcì, zavolal mï k sobï. (24)
Byla to strhujìcì osobnost, star muû s bìl mi vousy, bìl mi vlasy a vysok m Ëelem. Jeho tv z ila dobrotou. Omluvil se mi, ûe mï poû dal, abych p iöel do jeho domu. Kdyby nebyl tak pokroëilèho vïku, b val by p iöel ke mnï. Zeptal se mï, co mï na k esùanstvì upoutalo. ÿekl jsem mu struënï o svèm ûivotï v h Ìchu a o pokoji, jak jsem zìskal ve svèm svïdomì dìky jistotï, ûe mè h Ìchy jsou odpuötïny skrze JeûÌöe. ÑJeûÌö d v pokoj a radost mè duöi. VÌm, ûe daroval pokoj milion m lidì. NevÌm o niëem zlèm, co by udïlal. ÿeknïte mi, rabìne, proë bych ho mïl opustit?ì RabÌn odpovïdïl: ÑJeûÌö neudïlal nic zlèho. Naopak, skrze nïho bylo mnoho lidì zachr nïno od uctìv nì model a p iölo k pozn nì pravèho Boha. Ale vy jste éid. VaöÌm kolem je z stat v ûidovskèm n boûenstvì.ì ÑNe,ì ekl jsem vehementnï. ÑéidovskÈ n boûenstvì je faleönè, protoûe je ûidovskè. N boûenstvì musì umoûnit lidem pravè pozn nì Boha. Uk zat jim, jak s nìm mohou dos hnout jednoty. Tak, jako nem ûe nikdy existovat nïjak rumunsk teorie fyziky nebo nïmeck teorie matematiky, tak nem ûe b t û dnè ûidovskè n boûenstvì. Existuje buô n boûenstvì, nebo ne-n boûenstvì. N boûenstvì je buô pro kaûdèho pravè, nebo pro kaûdèho öpatnè. V n boûenstvì musìme aplikovat stejnou z sadu jako u spravedlnosti. é dn forma spravedlnosti, kterè p id me p Ìvlastek, jako rasov, kastovnì, t ÌdnÌ, vojensk nebo krizov, nem ûe b t pravou spravedlnostì. Spravedlnost stojì sama o sobï, bez nïjakèho p Ìvlastku. P Ìvlastky ke svè vì e proto nep ijìm m. Hled m spojenì s Bohem. KaûdÈ n boûenstvì, kterè m nïjak p Ìvlastek, m ûe tomuto hled nì postavit do cesty p ek ûku. éidovskè n boûenstvì mï pout k judaismu, pravoslavnè a ÌmskokatolickÈ n boûenstvì k urëit m tradicìm, protestantsk n boûenstvì mne (25)
v ûì k myölenk m sv ch reform tor. Toto vöechno jsou spojenì horizont lnì, nikoli vertik lnì spojenì s Bohem. J hled m toto vertik lnì spojenì.ì RabÌn se mï v divu zeptal: ÑÿÌk m to s velkou lìtostì a hlubok m soucitem ñ ne s pohrd nìm a nep telstvìm ñ ûe ve v s vidìm ËlovÏka vyko enïnèho ze svèho lidu. Copak se ve v s neoz vajì hlasy vaöich p edk, kterè v s volajì zp tky?ì OdpovÏdÏl jsem: ÑAno, kaûd éid s pejzy, hudba v synagoze i pouh pohled na pìsmena v hebrejskè Bibli ñ to vöechno mi p ipomìn mè p edky. Je to skoro jako bych vidïl Abrahama se svou rodinou, jak p ich zì do Kenaanu na velbloudu. VidÌm p ed sebou v jevy z Bible. Jako bych zakouöel odchod éid z Egypta, vöechnu jejich nouzi na pouöti, z zraënou ud lost, kdy éidè dostali desky MojûÌöova z kona. ProûÌv m celè strhujìcì dïjiny svèho lidu. Ale ûivotopisy lidì a historie je jedna vïc, a objektivnì pravda je vïc druh. Nejv znamnïjöì filozofovè, politici a n boûenötì myslitelè vûdy vyd vali za objektivnì ten systèm, kter pouze vyplynul z jejich po kaûdè vlastnì osobnì tragèdie, ale oni sami si to nikdy nep ipustili. Marx napsal v jednom z dopis Engelsovi: ÇKdyby Titus nezniëil mou vlast, nestal bych se nep Ìtelem vöech vlastìë. Kdyû se ËlovÏk rozhoduje, zda m b t vlastencem nebo anti-vlastencem, nem ûe se p ece Ìdit takov m mï Ìtkem. A stejnï tak i v n boûenskè oblasti se nelze podd vat pocit m, ale je t eba hledat pravè n boûenstvì. To je to, co chci.ì RabÌn skepticky pot sl hlavou. ÑKterÈ je to pravè n - boûenstvì?ì OdpovÏdÏl jsem: ÑZatÌm nevìm. MyslÌm si ale, ûe ho velmi brzy objevìm, protoûe jsem naöel n boûenstvì, o kterèm s jistotou vìm, ûe je ne plnè. To je n boûenstvì, do (26)
nïhoû jsem se narodil. Podle mèho n zoru je absurdnì, aby n boûenskè p esvïdëenì z viselo na v sledcìch sexu lnìho styku. Muû, kter dodrûuje MojûÌö v z kon, si bere za manûelku ûenu stejnè vìry. Pokud dìtï, kterè se narodilo v tomto manûelstvì, nevï Ì podle MojûÌöova z kona, povaûuje se za odpadlìka. Jeho sousedem je ËlovÏk, kter je dìtïtem z manûelstvì katolìka a katoliëky a vï Ì, ûe je povinen dodrûovat celè katolickè uëenì. A totèû platì o protestantovi, mohamed novi nebo buddhistovi, a v sledkem je neuvï iteln zmatek. Tento druh n boûenstvì urëitï nenì ten prav a j se jìm nehodl m Ìdit.ì RabÌn ekl: ÑJeûÌö nedïlal to, co dïl te vy. äel po cest ch sv ch p edk, dodrûoval öabat, p Ìkazy t kajìcì se jìdla a ostatnì z kony. UctÌval Boha v synagoze. ProË to nedïl te takè?ì OdpovÏdÏl jsem: ÑJeûÌö byl jedineën a mïl jedineënè posl nì. Zjevil nïco novèho. Uvedl novou a vïënï platnou pravdu. Aby byl p ijateln pro ty, kdo mu naslouchali, zachoval se jako kaûd rozumn ËlovÏk. Dal svèmu uëenì takovou formu, kter by byla p ijateln a p itaûliv pro jeho posluchaëe. Takhle jedinï m ûeme rozumït jeho p izp sobivosti. Avöak pr vï skrze nïho se naplnilo proroctvì Jeremi öe v kapitole 31:,Hle, p ich zejì dny, je v rok Hospodin v, kdy uzav u s domem izraelsk m i s domem judsk m novou smlouvu. Ne takovou smlouvu, jakou jsem uzav el s jejich otci v den, kdy jsem je uchopil za ruku, abych je vyvedl z egyptskè zemï. Oni mou smlouvu poruöili, ale j jsem z stal jejich manûelem, je v rok Hospodin v. Toto je smlouva, kterou uzav u s domem izraelsk m po onïch dnech, je v rok Hospodin v: Sv j z kon jim d m do nitra, vepìöi jim jej do srdce. Budu jim Bohem a oni budou m m lidem.ë Jiû nejsme pod starou smlouvou, ale m me novè zjeve- (27)
nì, kterè mohu charakterizovat nïkolika slovy: svoboda v naöem kaûdodennìm ûivotï a l ska. Jeden z v znamn ch k esùansk ch uëitel, sv. Augustin, prohl sil, ûe norma, kterou se ÌdÌ v ûivotï jako k esùan, je tato: ÇMiluj, a dïlej, co chceö!ë éidovskè zvyky jiû pro mne nejsou z vaznè nebo nutnè.ì K mèmu p ekvapenì rabìn odpovïdïl: ÑNevÌm, ûe by byla takov pas û v Jeremi öi.ì Poû dal jsem jej, aby ze svè police vyt hl knihu a ten odkaz jsem mu nalezl. NÏkte Ì rabìni vskutku zanedb vajì proroctvì, protoûe se st le zab vajì talmudem, kabalou a mnoûstvìm koment. B v pravidlem, ûe jedin mi Ë stmi Bible, kterè znajì dob e, jsou knihy MojûÌöovy. Mezi k esùansk mi duchovnìmi, z nichû nïkte Ì majì doktor t teologie, to b v jeötï horöì.»asto jsem se setkal s naprostou neznalostì i nejjednoduööìch biblick ch text. Pokud jsou tito duchovnì katolìci, jsou dob e obezn meni s Tom öem Akvinsk m, a pokud jsou protestanti, s dìly Bartha nebo Bultmanna. B v pravidlem, ûe neznajì teologickè spisy velk ch k esùansk ch mystik, ale neznajì ani PÌsmo svatè. RabÌn se pokusil naöi diskusi ukonëit: ÑUvÏdomuji si, ûe nem cenu se p Ìt. Nikdy nebudu schopen v s p esvïd- Ëit, abyste se vr til k judaismu.ì ÑChybÌ v m jistota, protoûe nezn te pravdu,ì odpovïdïl jsem, d Ìve neû jsem odeöel. ÑVzdal jste se veökerè nadïje p ivèst mï zpït k mojûìöovskè vì e, ke kterè jsem nikdy nepat il. Ale j se nikdy nevzd m nadïje, ûe se jednoho dne stanete JeûÌöov m uëednìkem.ì RabÌn si se mnou rychle pot sl rukou a propustil mï. Kv li tomu, co mi k esùanè ekli o JeûÌöi, jsem st le (28)
jeötï pochyboval, zda je skuteënï Spasitelem. RabÌni odstranili poslednì stìny tïchto pochyb svou naprostou neschopnostì br nit se k esùansk m argument m. CESTA VÕRY OD ROZUMU K SRDCI éidè majì starod vn p ÌbÏh, moûn tak star, ûe jej snad mohl slyöet i JeûÌö jako mal chlapec od svè matky. Jednou nïjak vycpavaë zvì at chytl kr snèho pt Ëka, kterèho chtïl zabìt a vycpat. Kdyû pozvedl n û, aby jej probodl, stal se z zrak. Pt Ëek k nïmu promluvil lidsk m hlasem: ÑUöet i mi ûivot, protoûe m m v hnìzdï ml Ôata. Jestli mï pustìö, d m ti t i jednoduchè rady, kterè ti ale prok ûì velkou sluûbu.ì VycpavaË si pomyslel: ÑV lese je mnoho jin ch pt k, kterè mohu vycpat. Ale to, co se teô dïje, je z zrak od Boha. Kdo vì, jakè rady mohu zìskat? A tak slìbil, ûe pt Ëka pustì, pokud ty rady budou dobrè. Pt Ëek pronesl tato moudr slova: ÑKdyû ti nïkdo ekne nïco nesmyslnèho, nevï mu, aù je to kdokoli. Pokud nïkomu vykon ö nïco dobrèho, nesmìö toho potom litovat, ale radovat se, ûe jsi vykonal dobro. Nesnaû se dos hnout toho, co je na tebe moc vysoko.ì VycpavaË usoudil, ûe tyto rady jsou cennè.»asto udïlal tu chybu, ûe poslechl rady lidì jen proto, ûe byli slavnì.»asto litoval, ûe dal penìze na dobroëinnè Ëely, a utratil hodnï Ëasu a energie, kdyû se snaûil dos hnout toho, Ëeho dos hnout nemohl. Propustil pt Ëka a ekl mu: ÑBuÔ s Bohem pt Ëku, protoûe tv slova jsou moudr.ì Pt Ëek odletïl a usedl na nejbliûöì vïtev. Potom na toho ËlovÏka zavolal: ÑHlup ku! ProË jsi mï propustil? M m v b iöe velk diamant. Kdybys mï zabil, naöel bys jej a byl bys bohat aû do konce svèho ûivota!ì (29)
Kdyû to vycpavaë uslyöel, litoval toho, ûe pt Ëka propustil a zaëal öplhat na strom, aby jej znovu chytil. Ale chytnout pt Ëka hol ma rukama nenì nic snadnèho! Kdyû vylezl na nejniûöì vïtev, pt Ëek odlètl na dalöì. Kdyû vycpavaë vylezl na dalöì, pt Ëek uû byl v ö, a tìmto zp sobem öplhal muû po stromï, dokud u samèho vrcholu nespadl a nezl mal si obï nohy. Kdyû leûel a stènal pod tìm stromem, pt Ëek slètl na nejniûöì vïtev a zavolal na nïj: ÑHlup ku, copak jsem ti nedal t i dobrè rady, o kter ch jsi vïdïl, ûe jsou spr vnè, a s m jsi o nich ekl, ûe jsou dobrè? PrvnÌ byla, ûe nebudeö vï it nïëemu nesmyslnèmu, aù ti kdokoli Ìk, abys tomu vï il. Jak jen jsi mohl b t tak hloup a vï it, ûe pt k m diamant ve svèm b iöe? Druh rada byla, abys nelitoval, ûe jsi vykonal nïco dobrèho. TÌm, ûe jsi mi zachr nil ûivot, jsi vykonal dobr skutek. ProË jsi toho potom litoval? T etì rada byla, aby ses nepokouöel dos hnout toho, co je na tebe moc vysoko. VÌö s m, ûe je nemoûnè chytnout pt Ëka hol ma rukama. Ale mezi lidskou hlavou a lidsk m srdcem a mezi lidsk mi sty a lidsk m uchem je vûdy velk propast. Uznal jsi, ûe moje rady jsou dobrè, ale neposlechl jsi sv vlastnì slova a nevï il jsi v hodnotu sv ch vlastnìch myölenek. NÏkolik okamûik potè, co jsi souhlasil s m mi radami, jsi udïlal pln opak toho, co jsem tï nauëil.ì Dnes p ijìm me rady od mnoha lidì, ale potom zapomìn me, co jsme p ijali za svè, a ûijeme, jako bychom se s tìm nikdy p edtìm neztotoûnili. Naöe porozumïnì je jedna vïc a naöe pocity nïco plnï jinèho. S m jsem mïl zakusit pravdu, obsaûenou v tomto malèm p ÌbÏhu. Svou myslì jsem poznal, ûe JeûÌö je Spasitel, ale mìsto abych se ve svèm ûivotï p izp soboval vìce a vìce jeho uëenì, byl m j ûivot snad jeötï horöì. K svèmu zdïöenì (30)
jsem zjistil, ûe chci konat, co je dobrè, ale nem m k tomu sìlu. ÑVûdyù neëinìm dobro, kterè chci, n brû zlo, kterè nechciö Objevuji tedy takov z kon: Kdyû chci Ëinit dobro, m m v dosahu jen zlo. Ve svè nejvnit nïjöì bytosti s radostì souhlasìm se z konem BoûÌm; kdyû vöak m m jednat, pozoruji, ûe jin z kon vede boj proti z konu, kterèmu se pod izuje m mysl, a ËinÌ mne zajatcem z kona h Ìchu, kterèmu se pod izujì mè dyì (ÿìman m 7, 19ñ23). M j vnit nì konflikt mïl dva aspekty. Na jednè stranï jsem vïdïl, nebo spìöe instinktivnï cìtil, ûe obr cenì by znamenalo, ûe m m ûìt ûivotem pln m utrpenì a konflikt. Budu muset zaujmout postoj proti nïkter m lidem vlastnìho n roda, proti jeho zvyk m a myölenk m, kterè p eûìvaly po tisìce let. VÏdÏl jsem, ûe aëkoli je mou povinnostì z stat trpïliv a mìrn ñ budu muset vyst t ponìûenì a odsouzenì, a p esto z stat nepohnuteln v kaûdè bou i. Budu muset b t p ipraven postavit se proti svèmu lidu, lidu, se kter m jsem byl spojen celou svou duöì. Vnit nì hlas mi Ìkal: ÑJsi ty, ty s m, moud ejöì neû cel tv j lid? éidovsk n rod vychoval tolik gèni, tolik mystik, tolik muû Ëinu a bezpoëet muëednìk za vìru sv ch otc! M lì se vöichni tito lidè a jen vy ñ mal skupina JeûÌöov ch uëednìk mezi ûidovsk m lidem ñ m te pravdu?ì Aû pozdïji jsem si uvïdomil, ûe velkè mnoûstvì slavn ch lidì, kte Ì jdou jin m smïrem, nep edstavuje û dn argument proti BoûÌmu nemïnnèmu slovu. JakÈ vyhlìdky mï ale ËekajÌ, aû se tento konflikt vy eöì? Pokud p edpokl d m, ûe se éidè obr tì, kam p jdou? Poz- (31)