ZŠ PRAKTICKÁ A ZŠ SPECIÁLNÍ KRÁLÍKY WWW.ZSPKRALIKY.CZ ŠKOLNÍ BRAVÍČKO



Podobné dokumenty
Korpus fikčních narativů

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Děti a Velikonoce. Martina D. Moriscoová

Josífek byl už opravdový školák,

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Fialová holčička ZŠ Kamenice Barbora Koppová

Emilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka

Autoři sborníku: Děti ZŠ Prostějov, Dr. Horáka 24 a klienti Centra sociálních služeb v Prostějově, Lidická 86 Školní rok: 2017/2018

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

Časopis ZŠ Kostelec u Holešova Listopad 2015/ 23. ročník

Všechny fotografie v této diplomové práci byly zveřejněny s laskavým svolením MŠ Raduška Kadaň a MŠ Šafaříkova Louny.

Telefonní budka. Varovný telefonát

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen :33

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE

Líbila se mi stříkačka a mně se líbilo všechno. (Kristýna M.) Všechno i to auto. (Lucka B.) Líbily se mi ty helmy. (Milan W.) Líbila se mi hadice a v

Píšete dětem černé puntíky, když něco zapomenou? Nebo jim dáváte jiný trest?

Co byste o této dívce řekli?

O letadélku Káňeti. Knihu od Bohumila Říhy. převyprávěly a nakreslily děti z MATEŘÍDOUŠKY Berlín, třídy ABC-do-ouška.

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi

Růžová víla jde do města

POPELKA. Mateřská škola, základní škola a Dětský domov Ivančice, Široká 42. Autor: Mgr. Marta Kvasničková

proč máma brečela to je velká záhada k večeři jsme měli topinky.

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída

Přečti si můj příběh uvnitř. Co přijde příště? MOJE RODINA SE MĚNÍ. Mrkni dovnitř na rady dalších mladých lidí Proč se to děje?

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM

Paměťnároda. Helena Medková

ŘÍJEN. strana: 1 E_O-N

22. základní škola Plzeň

22. Základní škola Plzeň. Až já budu velká. Třída: 7. B. Datum: Jméno: Kamila Šilhánková

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky.

Malá knížka o Amálce

Honzík. dobrodružství v městečku Postýlkov

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.

m.cajthaml Na odstřel

I. FOTOAPARÁT, PSÍ JÍDLO, NAKLADAČ, KAMION, PRAČKA

Nemusíte si ho brát, nemusíte si ho kupovat, nebo ho někde shánět. Podobenství už je vaše, patří vám.

Petra Soukupová. K moři

O ČEM JE KNIHA. Tato kniha je o dívce, která vypravuje svůj příběh ze života. Pokut chceš, pojď se připojit k příběhu s ní. 1.

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells

Lekce 18 Na návštěvě. V jídelně.

Soutěž: Veselé zoubky. Pohádky a příběhy žáků ZŠ II.

ZŠ Praha 3, Cimburkova 18/600 ALMANACH. 2. pololetí 2018

Jak tak bloudila lesem, objevila se před ní najednou babička. Byla celá shrbená, na zádech nesla dříví a samotnou ji nohy sotva nesly.

být a se v na ten že s on z který mít do o k

United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky

Digitální učební materiál

A l b A t r o s zlom_vnitrni_ce_v2.indd :37

POHÁDKA O TOM, CO SE DVĚMA ŽÁBÁM PŘIHODILO NA VÝLETĚ

Básničky pro holky. Dupy, dupy, dupy, dupy, už jdou chlapci do chalupy. Už jdou chlapci s pomlázkami, schovejte se, maminečko, schovejte se s námi.

15.6. jsme byli na výletě. Celý nám propršel, ale stejně to bylo fajn. Hrad Pernštejn náš útok vydržel.

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA SUCHOHRDLY U MIROSLAVI VYDÁVAJÍ ŽÁKOVSKÝ ČASOPIS TULIPÁNEK. Jaro 2016

poznejbibli biblické příběhy pro děti

1 NA CHALUPU, KAM NECHCI

Exkurze do Galerie moderního umění v HK

PŘÍLOHY KONTROLNÍ SKUPINA ŽÁKŮ PRACOVNÍ LISTY: Pracovní list č. 1 Materiál pro učitele věty k rozstřihání. Pracovní list č.

ALBATROS MaS ve skole_ _cz.indd :30:45

Veronika Boglisová Johana Fingerová. Markéta Žáková Pamela Heráková Dominika Žmolíková Nikola Žmolíková Tomáš Pozdíšek 7.A

Září uteklo jako voda, říjen už je také za námi a vy si můžete přečíst první dvojčíslo našich Kostkovaných novin!!!

Jediné dovolené, o kterých vážně chci něco slyšet, jsou ty, co se NEPOVEDLY. To mi potom aspoň není líto, oč jsem přišel.

Legenda o třech stromech

Příspěvek č. 21 Setkávání se smrtí

OKRES VE VOLEJBALE. ZŠ Svitavy, Riegrova 4 MĚSÍČNÍK ŠKOLNÍCH NOVIN ROČNÍK 13. květen, červen 2012

Samuel van Tongel. Nevinnosti I


Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam.

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková

Já hraji na klávesy - N. Matesová

Ondřej, mamka a děda Meda se třemi psy

O ČERVENÉ KARKULCE. kam má namířeno. Jdu jenom za, je nemocná, tak jí nesu v košíčku a.

Adaptační pobyt 6.B 26/2015. Penzion Jana - Mlýnky

mladší žáci PoznejBibli O: Napiš královo jméno: A 1. PŘÍBĚH: Eliáš poslouchá Boha biblické příběhy pro děti Napiš jméno královny:

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat,

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád

Vernířovice Velké Losiny Milí rodiče a milé děti,

Comenius meeting Dánsko Svendborg. Finsko Itálie Island Dánsko Česká republika

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a

Zatím sestoupi1 s nebe anděl v bílém rouchu. Odvalil od hrobky kámen a posadil a něj. Vojáci se zděsili a utekli. Za chvíli potom přišly k hrobu zbožn

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Jazyk a jazyková komunikace. Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura

2. Čisté víno (Sem tam)

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci:

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Návrhy květináčů aneb. Tvoříme nový druh. Motto:

NOVINY 4.B VŠEZNÁLKOVY. č.2. Třídy

CO NÁM PÍŠÍ NAŠE AU PAIR KONKRÉTNĚ?

Petra Braunová. O chlapci, který spadl z nebe

REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA

Zuzana Pospíšilová ilustrovala Jana Valentovičová. Výlet do Pekla. čte pro. prv. ňáč. čte pro. prv. ňáč

Další školní rok 2015/2016 je opět v plném proudu. Kalendářní rok 2015 pomalu končí. Slovanoviny jsou zase tady

Tim 2,2 o.s Omluva

Čtyři světla pasýře Šimona

Na zemi je schovaná myška,

Anna Čtveráková. Střípky z žití

Inovace výuky Člověk a jeho svět

ŠKOLTÝN. Školní časopis Základní školy v Týnci nad Labem 15. ročník Číslo 3

ČTENÍ S POROZUMĚNÍM VENDULKA A SKŘÍTEK LUKÁŠ V OBCHODĚ

Transkript:

ZŠ PRAKTICKÁ A ZŠ SPECIÁLNÍ KRÁLÍKY DUBEN, KVĚTEN 2011 WWW.ZSPKRALIKY.CZ ŠKOLNÍ BRAVÍČKO Milí kamarádi, milí čtenáři, Držíte v rukou 3. číslo našeho časopisu. Témata reagují na nejaktuálnější dění ve škole. Odevzdali jsme žádost o obnovení mezinárodního titulu Ekoškola nyní čekáme auditorskou návštěvu a jsme zvědavi na její verdikt. Zprávičky z průběhu projektu OP VK máte hned na 2. straně. V současné době se všichni těšíme na adrenalinový pobyt ve středisku Relaxa ve Žďárském Potoce. Ústředními tématy časopisu jsou však záhady, tajemno, detektivní příběhy, kriminalistika (a nesmějí chybět vtipy o policistech) - vždyť duben je měsícem bezpečnosti! Také nás čekají Velikonoce děkujeme našim babičkám, dědečkům, maminkám, tatínkům za to, že se s námi podělili o svoje vzpomínky na jejich velikonoční svátky. Vy, kdo jste nestihli navštívit naši výstavu,máte možnost si ji přiblížit alespoň pomocí fotografií. Budeme rádi za Vaše nápady, reakce, prostě za vše, co nám napíšete na: zspredakce@seznam.cz. VESELÉ VELIKONOCE Na tvorbě časopisu se podíleli všichni žáci školy. Nejvíce však redakce (L. Postl, M. Chaloupecká, E. Villímová, K. Melicharová, K. Skotáková, M. Doubínková, K. Muchová, K. Loufková, I. Nesvadbová). NAŠE ŠKOLA JE JIŽ TŘETÍM ROKEM ZAPOJENA DO CELOSTÁTNÍ SOUTĚ- ŽE RECYKLOHRANÍ. V PRŮBĚHU ROKU PLNÍME ÚKOLY, SBÍRÁME ELEK- TROSPOTŘEBIČE, BATERIE. ZA ÚKOL BATERIE DO KOŠE NEPATŘÍ JSME BYLI OCENĚNI 2. MÍSTEM V RÁMCI ŠKOL Z ČR. NÁŠ PLAKÁT JE VYSTAVEN V PRODEJNĚ ELPROM LOUFEK. TVŮRCŮM A PANÍ UČITELCE ŠPONAROVÉ BLAHOPŘEJEME!

ŠKOLNÍ BRAVÍČKO stránka 2 KALENDÁŘ AKCÍ Co nás čeká? 5. 4. Návštěva knihovny 5. 4. 22. 4. velikonoční výstava v čítárně Městské knihovny Králíky 13. 4. Turnaj ve florbale- chlapci 14. 4. Den Země úklid okolí školy 18. 4. 20. 4. Třídenní celoškolní pobyt žáků ve středisku Relaxa program prevence sociálně patologických jevů 21. 4. 25. 4. Velikonoční prázdniny 26. 4. 29 4. Ekologický týden (dle počasí) 26. 4 2. 5. Sběr vysloužilých elektrospotřebičů MALÉ, VEL- KÉ!!! 28. 4. Odvoz pomerančové kůry 29. 4. Čarodějnice 3. 5. Návštěva knihovny 16. 5. 20. 5. SBĚROVÁ AKCE PAPÍR TISKOVÉ ZPRÁVY Od října 2010 naše škola realizuje projekt Škola plná života, registrační č. CZ.1.07/1.2.13/03.0003, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. ZPRÁVIČKY OD METODIKŮ 11. 2. 2011 úspěšně proběhla druhá akce s rodiči BOWLINGOVÝ TURNAJ. V pátek dne 11.2. jsme se v 16 hodin sešli v Králíkách na bowlingu. Pořádané akce se zúčastnilo patnáct rodičů, třináct dětí a šest učitelů. Vytvořily se rodinné týmy, které mezi sebou soutěžily v získání co největšího počtu bodů. Soutěžilo se v kategorii rodinného týmu, žáků, rodičů a učitelů. Po celou dobu vládla sportovní atmosféra. Přesto, že většina hrála bowling poprvé, všichni hře postupně přišli na chuť. O úspěšnosti akce vypovídá kladné hodnocení rodičů v dotaznících spokojenosti. 29. 3. 2011 proběhla již třetí úspěšná akce s rodiči VELIKONOČNÍ DÍLNA Pořádané akce se zúčastnilo deset rodičů a šest dětí. Pro každého rodiče byly připraveny korpusy, větvičky, různé aranžovací doplňky, mašle a vyfouklá vajíčka. Z připraveného materiálu si každý rodič zhotovil jarní nebo velikonoční věnec na dveře. Při tvoření vládla příjemná jarní atmosféra, při které jsme společně navázali užší spolupráci. O úspěšnosti akce vypovídá kladné hodnocení rodičů v dotaznících spokojenosti. Věra Krsková Každý čtvrtek si odpočinu a vyzkouším si něco nového. Terapeutické dílny probíhaly v prvním pololetí tohoto školního roku vždy ve čtvrtek odpoledne. Věnovali jsme se několika technikám. Vyráběli jsme keramické ozdoby, zápichy a svícny. Z korálků jsme si vyzkoušeli různé ozdoby a drobné šperky. Z batikování jsme se naučili základům batiky a voskovou batiku. V předvánočním čase jsme si vyrobili adventní věnec a dekorační věnec na dveře nebo stůl. V dalším pololetí se můžeme těšit na keramiku, smaltování, plstění. Zkusíme si vyrobit inchiové obrázky, ozdobné album a také netradiční ozdoby na Velikonoce. Kdo má chuť, může přijít. Mgr. Jana Juránková V dnech 25. 26. u nora 2011 se v ZS P Kra lıḱy uskutec nilo vzde la va nı pedagogu zame r ene na te ma Šikana, ktere bylo vybra no na za klade ankety mezi pedagogicky mi pracovnıḱy. Vzde la va nı se zu c astnilo 8 osob, ktere celkem absolvovaly 12 hodin. V tomto c asove m u seku se u c astnıći sezna mili s teoriı souc asny ch odbornıḱu v oblasti s ikany, ale ste z ejnı c a stı byl videotre nink, v ne mz si u c astnıći vyzkous ely jedna nı v modelovy ch situacıćh (jedna nı s obe tı, s rodic i obe ti, s agresorem). Na sledoval rozbor modelovy ch situacı, a hleda nı vhodne ho r es enı. Lektorem kurzu byl Mgr. Jakub S vec z organizace Projekt Odyssea o.s., ktera ma vıće nez desetilete zkus enosti ve vzde la va nı v oblasti osobnostnı a socia lnı vy chovy. Na roc ny kurz byl zavrs en zhodnocenıḿ, v ne mz vs ichni u c astnıći vyja dr ili spokojenost s u rovnı kurzu. Dne 23. 2. 2011 se v ZS P Kra lıḱy uskutec nila vzde la vacı beseda zame r ena na vy chovnou problematiku Sexuální výchova v rodině. Besedy se zu c astnilo 10 rodic u. Lektorkou besedy byla Mgr. Miroslava Kopecka, ktera ma bohate zkus enosti s danou problematikou ze sve ho pu sobenı v poradenske oblasti. Beseda se odehra vala v pr a telske m duchu a po u vodnıḿ slovu lektorky, pr is ly na r adu dotazy a vy me na zkus enostı. Valna ve ts ina rodic u vyja dr ila spokojenost s obsahem a vedenıḿ besedy. Mgr. Jir ı S vanda

ZPRÁVIČKY Z EKOŠKOLY ŠKOLNÍ BRAVÍČKO stránka 3 REKAPITULACE ČINNOSTI EKOŠKOLY OD LEDNA DO KONCE BŘEZNA Za tyto 3 měsíce zvládl náš Ekotým spoustu věcí. Mezi prvními bylo, že p. školník pověsil boxovací pytel v tělocvičně a také zkontroloval a poopravil okna v učebnách. Děvčata 2.stupně vytvořila těsnící polštáře do oken, aby na nás tolik netáhlo. Mimo to jsme se setkali s p ředitelem a byli u pí.starostky Ponocné. V únoru jsme prošli s paní učitelkou Šponarovou, Krskovou a Juránkovou celou budovu školy a vymysleli plán, jak ji více zútulnit. Mezi další z našich činností bylo: vytvoření a vyvěšení nových cedulek na úsporu energií v naší škole a také cedulek na vypínače světel, aby bylo zřejmé, který vypínač spouští to a to světlo, z knihovny jsme dostali opět spoustu pěkných časopisů do našich odpočinkových koutů, vytvářeli jsme též nový Ekokodex, obměnili zimní výzdobu chodeb za jarní, vytvořili a vyvěsili jsme do každé z našich tříd řád na úsporu energií, také proběhl sběrný týden. Od sponzorů jsme obdrželi štětce na malování zdí a spoustu barvy, takže budeme moci vymalovat celý vnitřek školy. Naši žáci jsou velice šikovní a kreativní - na zdech u odborných učeben začali tvořit v rámci výtvarné výchovy malby, které nejen oživí interiér, ale také pomůžou k lepší orientaci, např. rodičů našich žáků. Do konce tohoto školního roku nás ještě nějaká práce čeká, ale to nejdůležitější už jsme v podstatě zvládli na jedničku. Děkujeme tímto všem našim sponzorům: Teluria Skrchov, Spoka Pelhřimov, Výroba štětců Z. Vala, Pabetex, OZRZ. Žádost na obnovení titulu Ekoškola byla podána, tak drže palce.

ŠKOLNÍ BRAVÍČKO stránka 4 EKOKODEX ŠETŘÍME ENERGIEMI Voda, plyn a elektřina - to je drahá věc. Musíme jimi šetřit a to není žádný hec. Dodržujme všichni několik pravidel, aby nám svět záviděl: Šetři vodou! Nekruť hlavicemi! Zhasni v šatně! Nesviť zbytečně! Šetři mýdlem! Neplýtvej ubrouskem! PEČUJEME O PROSTŘEDÍ UV- NITŘ I VNĚ ŠKOLY, UKLÍZÍME PO SOBĚ Ve škole i před školou chceme to mít hezký. Uklízíme, zdobíme si je to mnohdy těžký. Uklízíme po sobě to je dané pravidlo. Všichni, i ty přece chceme, aby se nám tu líbilo. VÁŽÍME SI PRÁCE DRUHÝCH, NAVZÁJEM SI POMÁHÁME Všichni jsme tu kamarádi, Chováme se k sobě hezky. Neničíme věci druhých, Nebo budou třesky plesky. Ve škole si pomáháme, Pracujeme všichni spolu. Chceme něco? Žádný problém. Domluvíme to u stolu. STARÁME SE O ZVÍŘÁTKA, POMÁHÁME JIM Máme rádi ptáčky, protože mají malé zobáčky. Máme rádi rybičky, protože jsou maličký. Máme tady ježečka, ten nám chytí slimáčka. O všechny se staráme krmení jim dáváme. Srnky, laně, jeleni, neseme vám krmení. Ať je zima nebo mráz, přineseme vám ho zas. Ať je podzim nebo zima, zvířátkům je s námi príma. VŠICHNI TŘÍDÍME ODPADY Odpadky se u nás třídí, ve škole to někdo řídí. Nevíš, kam co vyhodit? Přijď se s námi poradit. Každý z nás to dobře ví, že se odpad třídí. Ten, kdo z vás to neumí, tomu rádi pomůžeme, koš na papír, sklo a plasty ukážeme. Když jídlo sníme, odpadky roztřídíme a pak je vyhodíme. Po slupce od banánu nejezdíme, do bioodpadu ji vyhodíme. Třídění nás zkrátka baví, podporujeme recyklování.

ŠKOLNÍ BRAVÍČKO stránka 5 Svátek slaví: NAŠI DUBNOVÍ, KVĚTNOVÍ OSLAVENCI Narozeniny slaví: 9. 4. 13. 4. 23. 4. 24. 4. 25. 4. 21. 5. 24. 5. 31. 5. Dušan Tejkl (5. r.) Aleš Vogl (8. r.) Vojta Ruszó (2. r.) Pan učitel Jiří Švanda Marek Rakaš (7. r.) Monika Chaloupecká (2. r.) Jana Macková (5. r.) Kamila Skotáková (8. r.) 11. 4. 14. 4. 15. 4. 18. 4. 30. 4. 7. 5. 20. 5. Kamila Skotáková (14 let) Lukáš Postl (12let) Sára Pokójová (8 let) Eliška Villímová (13 let) Adam Nejedlý (12 let) Michal Sršeň (13 let) Kristina Loufková (17 let) Všem oslavencům přejeme hodně úspěchů (hlavně ve škole) a splnění všech tajných snů a přání. Anketa o třídění odpadů našimi žáky doma Ankety se zúčastnilo 32 žáků. Vyplynulo z ní, že: většina uvedla, že doma třídí plasty (22), papír (23) a sklo (24) naopak spousta z nich doma netřídí kovy (19), prý, že doma žádné nemají,,a bio-odpad (19), nemají na zahradě kompostér elektro a baterie třídí necelé 2/3 z nich (elektro18, baterie17), i když tyto odpady většinou nosí při sběrných akcích do školy důvody, proč někteří žáci doma odpad netřídí, jsou např.: nemáme tolik košů nemám na třídění odpadu čas nebaví mě to nemáme popelnice na třídění odpadu doma netřídíme, jen ve škole je to o zvyku třídit odpad papír pálíme SBÍRÁME VYSLOUŽILÉ ELEKTROSPOTŘEBIČE!!! Malé rozměry vložte do červené popelnice u vchodových dveří Velké rozměry předat p. A. Uhlířovi POZOR VELKÁ SBĚROVÁ AKCE VE DNECH 26. 4. 2. 5.!!! Noste nefunkční elektrospotřebiče malé, velké. SBÍRÁME NEFUNKČNÍ BATERIE, MONOČLÁNKY!!! Vložte do zelené popelnice u vchodových dveří POZOR! KONČÍ SBĚR POMERANČOVÉ KŮRY!!! Odvoz 28. 4. Odevzdávejte do 27. 4. I. Nesvadbové

ŠKOLNÍ BRAVÍČKO stránka 6 Na konci dubna nás čeká opět čarodějnická škola, na kterou se všichni moc těšíme a už si plánujeme a vymýšlíme v čem se naše čarodějnice předvedou. Všichni se budeme muset proletět na košťatech po půdách a různých temných zákoutích, aby náš kostým plný pavučin a pavouků obstál u čarodějnické komise. Odpoledne se všechny čarodějnice sejdou u místního ohniště a zasoutěží si v čarodějnických disciplínách. ÚKOL PRO VŠECHNY U školní družiny máme ekologický obraz na kterém jsou obrázky čarodějnic, které nám pomáhají správně třídit odpad. Vaším úkolem je přijít do školní družiny a vyjmenovat jména všech čarodějnic. Komu se to povede, dostane sladkou odměnu.

4., 5. ROČNÍK ŠKOLNÍ BRAVÍČKO stránka 7 ZÁHADY, TAJEMNO, V HLAVNÍ ROLI DETEKTIVOVÉ Můj život se skřítky Můj skřítek se jmenuje Lojza. Je malý, má malé ruce a nohy. Nosí čepici a boty. Je chlupatý. Umí čarovat, skákat, vařit, běhat. Lojza vždycky čaruje a nám vyčaruje jídlo a pití. Je s ním sranda, je srandovní. Jednou se přihodilo to, že se Lojza utopil, ale že umí čarovat, tak se zachránil. Michal S. Můj skřítek se jmenuje Brebta. Má vousy, nosí boty a čepici. Umí čarovat, kouzlit. Doma mám skřítka Brebtu. Je hezký a chytrý. Když přijdu domů, tak je schovaný pod dekou. Jednou jsem přišla domů, šla jsem do pokoje za Brebtou, ale Brebta tam nebyl, byl pryč. Volám na Brebtu, ale on se neozývá. Kde může Brebta být, nevidím ho. Kde jsi? Někdo ho asi ukradl. Ať mi ho vrátí ten, co mi Brebtu vzal. Jdu se podívat na další místa. Koukám, hledám nakonec ho najdu. Kde jsi Brebto byl? Nepoví mi to. Jsem ráda, že jsem s Brebtou kamarádi. Adélka S. Můj skřítek se jmenuje Strašidlík. Vypadá hezky, ale taky strašidelně. Umí kouzlit, umí být neviditelný, umí se zviditelnit. Strašidlík straší děti obráceně. Když se bojí nebo mají strach, dodá jim odvahu. Nebo když vám někdo nadává, tak je váš kamarád. Nebo se s vámi ztratí do jeho země pohádek. To je vše. Zdenda K. Můj skřítek se jmenuje Anetka. Má skřítkovskou čepici, skřítčí boty a skřítčí oblečení. Umí čarovat, vařit, čarováním se zmenšovat a zvětšovat. Anetka a jeho přátelé žili v domě v houbě Najednou se objevili lidi. Mohli potřebovat houby, aby si mohli udělat houbovou polívku. A tak skřítky varovali, aby nevzali domy pro skřítky, aby si je neuvařili. No a tak ji nevzali. Lidi odešli z lesa a tak skřítci žili šťastně až do smrti. Konec. Matěj P. Můj skřítek se jmenuje Cinkáček. Má čepici, pásek a kouzelné boty, kalhoty a triko. Má vousy. Umí čarovat, lítat, pomáhat, řádit a proměnit se v nějaké zvíře. Umí být neviditelný. Jednou kdysi dávno žil skřítek jménem Cinkáček. A ten skřítek se zasekl mezi dvěma velkými kameny a nemohl se z toho odčarovat, protože mu spadla kouzelná hůlka. A tak volal o pomoc, ale nikdo tam nebyl. Po dvou hodinách tam jela na kole jedna holka, která se jmenovala Eliška. Uviděla skřítka a pomohla mu ven. Jsi v pořádku? Ano, děkuji ti. Jak se jmenuješ? Eliška. A ty? Cinkáček. Za tu pomoc budu tvůj a splním ti každé přání. Od té doby měl skřítek dobrou kamarádku, která ho nikdy nepodvedla a hezky se o něj starala. Nikola M. Můj skřítek se jmenuje Josef. Je malý a bílý. Umí poskakovat na dvě strany, kouzlit a rozhazovat věci. Umí dávat na stůl jídlo. Já se otočím nebo jdu do pokojíčku, na chodbu, do ložnice, a když přijdu, tak na stole nic není. Umí dělat, že mě nevidí. Taky mi dělá naschvály. Umí čarovat, mluvit. Často se schovává pod deku. Nikdo neví, proč to dělá. Jana M. Je libo detektivku? Píše se rok 2011. Někdo ukradl fotbalový diamant ve fotbalovém stadionu. Vůbec se nenašly stopy, a tak si pozvali detektiva Barta a jeho sestru Elišku. Přijeli až do Prahy. Když tam byli, tak hledali stopy. Konečně našli první stopu bot. Tak Bart šel do obchodu s botami a našel druhou stopu. To je asi fotbalista. A tak šel do šatny, ale nikdo neměl stejnou velikost. Eliška šla do laborky. Velikost bot byla 50 cm, ale nikdo neměl takovou velikost. Tak šel do fotbalistických šaten. Tam se koupali dva lidi Pepa a Matěj. Prvně se koukl na Pepu Vonáska, ale nic tam nemá u sebe v byt. Tak se koukli na Matějův byt a tam našli diamant. Matěj dostal 29 let do vězení. Lukáš P. Jednou v Králíkách roku 1943 se stala hrozná věc. Začala takhle. Jednou byla tma a nejezdila auta ani motorky. Byl tam zloděj a vykradl všechny semafory v Králíkách. Bylo ráno. Jezdila auta, jezdila tam, pak tam, pak stála nastal obrovský zmatek. Všude byly bouračky. Uzavřely se všechny silnice, tak že nejelo ani jedno auto. Pak přijel detektiv z Prahy. Detektiv chtěl vidět všechny lidi v Králíkách. Kouká, přemýšlí a říká: Hele, dejte boty. Je tady číslo 54. Koukne se na všechny boty a našel viníka s botou 54. Detektiv říká: Ale, ale, ale, kdo tu nechal boty 54? Kde jsou ty semafory? Zloděj říká: Jsou v bance. Detektiv říká: A ty půjdeš na dlouho do vězení. Dušan T.

1., 2., 4.P, 8.P a 8.R ŠKOLNÍ BRAVÍČKO stránka 8

6., 8. ROČNÍK ŠKOLNÍ BRAVÍČKO stránka 9 Příběh se odehrává v chatrči u lesa. Hlavní osoby jsou hajnej, jeho manželka a detektiv pan Horáček. Co se přihodilo: Nějaký neznámý je vykradl a neví se, kdo to byl. Detektiv si nejdřív vše prohlédne, pak se zeptá, co vše se ztratilo. Detektiv si to napíše a sejme všechny otisky prstů a stop od bot. Pak to pošle do laborky a tam poznají zloděje. Patrik N. Jednou byl chlapec doma sám, rodiče nebyli doma. Když spal, tak tam přišel zloděj. Vypáčil dveře a tam ukradl notebook. Když rodiče přišli domů, hledali notebook. Zeptali se Pepíčka, jestli ho nemá. Ten říkal, že ne, ale že slyšel, že někdo byl doma, když už spal, že myslel, že to byli rodiče. Tak zavolali na policii, řekli, že nemají notebook. Policajti zloděje chytili a ten šel sedět na deset let. Zdenda M. Tento příběh se odehrává na Dolní Hedeči. Jednoho dne se probudila rodina Bláhových. Jednoho dne si vyjeli na nákup a nevěděli, že mají otevřené okno. Okolo domu šel nějaký cizí člověk a ten si všiml, že tam brečí malé miminko. A tak ten člověk byl sám detektiv pan Bín. Tak pan Bín šel a šel a viděl otevřené okno. Tak vlezl dovnitř a tam byl někdo cizí. Pan Bín se ho zeptal: Co tady děláte? Ale to víte, pane, hlídám miminko. Tak se pan Bín zeptal, jestli nechce pomoci. A cizí člověk říkal, že ne. Tak pan Bín šel zase dál. Ale až přijelo auto Bláhových, tak se pan Bín zastavil a slyšel volat: Pomoc, pomoc! Tak rychle utíkal a přišel k nim domů a ptal se, co se stalo. Unesli naše miminko. Pan Bín rychle požádal pátrání po miminku. Zatím utěšoval maminku. Ale teď uslyšel něco v kotelně. Šel se kouknout a viděl tam zločince. Pan Bín vytáhl zbraň a řekl: Ruce nahoru. Zločinec dal ruce nahoru a dal mamince miminko. Maminka přišla ke zločinci a dala mu facku. Ta mu sedla, panečku, povídá pan Bín. Zajal zločince a odvedl ho šerifovi. Tak si ho vemte, zločince. A šerif na pana Bína: Byla to dobrá práce. Patrik R. Jednou odpoledne svítilo pěkně sluníčko. Babička se vnučkou se rozhodly, že půjdou do parku. Jelikož holčička chtěla jezdit na kole, vzala si kolo a vyrazily. Babička si sedla v praku na lavičku a odpočívala. Holčička zatím jezdila na kole. Najednou babičce zazvonil telefon. Volala jí maminka, jestli by jí babička nepomohla s nákupem. Babička přišla ke mně a říká, ať jdu s ní, že mě v parku samotnou nenechá. Ale mně se nikam nechtělo, chtěla jsem být v parku. A tak šla sama. Ještě než odešla, tak mi řekla, ať nikam nechodím, že se tak přibližně za půl hodiny vrátí. Netrvalo dlouho po tom, co babička odešla, se objevil v parku divný muž. Koukala jsem na něj a začala jsem mít strach. Neznala jsem ho a šel přímo naproti mně. Nikdo kolem ani v parku nebyl. Nevěděla jsem, co mám dělat. Jak byl čím dál blíž, začala jsem pomalu ujíždět. Najednou jsem se pořádně rozjela a muž za mnou začal utíkat. Chytl mě za mikinu a táhl mě za roh baráku. Jenže vtom přišla babička a všechno viděla. Zařvala, ať mě pustí. Rozčílený muž mě shodil na zem a utekl. Babička to okamžitě nahlásila na policii. Policie během pár minut přijela na místo. Detektiv se mě ptal na různé informace. Třeba jak ten muž vypadal, jak byl oblečený, jestli jsem ho už někdy viděla. Všechno jsem mu řekla. Detektiv ještě prošel baráky kolem parku, jestli si někdo něčeho nevšiml, ale bohužel nikdo nic neviděl. Policie nemohla moci nic dělat, když toho muže podle popisu nikdo neznal a nikdo ho neviděl. Pátrali po něm dlouho, ale nenašli. Pořád se snaží najít něco, co je k němu dovede, ale marně. Můžou jen čekat, kdy se tento muž ukáže znovu. Kamila S. Píše se rok 2011, den 26. 3. Jednoho jarního dne si jedna dívenka s kamarádkou chtěla udělat krásný výlet. Svítilo jim sluníčko, takže jim v tom nic nebránilo. Dívka Karolína, která pocházela z malé vesnice Mladkov, slavila ten den 15. narozeniny. O dům dál bydlela její nejvěrnější kamarádka Daniela. Ta měla den po Karolíniných 16. narozeniny. A toho krásného dne se tedy dívky vydaly na výlet. Samy nevěděly, kam jedou nebo jdou, prostě šly. Bylo právě 16:48, když dívky došly na hranice Polska. Řekly si, že se půjdou kouknout do Polska a zpátky pojedou vlakem. Než tam došly, z krásného počasí se stala bouřka a pršelo. Dívky to tam moc neznaly, tak po Polsku bloudily. Najednou bylo 20:03. Než našly nádvoří, tak si usmyslely, že domů raději půjdou pěšky. Ale to neměly dělat. Po cestě, když byly na náměstí v Polsku, jim zastavilo auto a z auta vystoupil pán. Mohlo mu být tak kolem 20 25 let a řidičovi tak 19 let. A ten pán se jich zeptal: Potřebujete někam? Mluvil česky, a to dívky překvapilo, protože auto mělo zahraniční značku. D9vky jim odpověděly slušně: Ne, děkujeme, nechceme. Ale jak pršelo, tak se jim v tom dešti nikam nechtělo chodit nějakých 10 km v dešti. Tak se otočily k autu a řekly: Nebo ano, mohly byste nás odvézt do Mladkova. A jim to nedělalo problém, tak je odvezly. Jenže jak vyjely z Polska, najednou odbočili a zahli k lesu. Obě dívky na sebe koukly a ptají se, kam jedou. A oni se na ně koukli a začali se smát. Dívky se začaly bát a chtěly se z auta dostat pryč. Nešlo však dveře otevřít. Dva neznámí pánové najednou zastavili a říkají: Děvčata, vystupte. Zastavili u takové chaty. Chytli je za ruce a vlekli je do chaty. Dívky se bránily. Jedna dívka Karolína se vyvlékla z ruky tomu staršímu, ale Daně to nešlo. Držel ji pevně. Karolína utíkala, co mohla, až zaběhla do lesa. Samozřejmě ten chlap běžel za ní, ale nenašel ji. Karolína opatrně šla k chatě nahlédnout, co dělají její kamarádce. Hrůzou se zděsila. Její kamarádka byla přivázána k posteli a ti pánové se zdáli být v pohodě. Lili na ni nějaký alkohol a smáli se jí. Potom ti dva asi po třech hodinách někam odjeli. Mezitím Danu mučili a zbili ji. Karolína se snažila do chaty dostat, ale nešlo to. Byla 1 hodina ráno. Karolína se snažila zavolat policii, ale nenašla signál. Byla u chaty, která se ani popsat nedala. Nakonec se Dana dostala z chaty ven a obě dívky utíkaly, co mohly, až narazily na policii. A ta se jich ptala, co se jim stalo. Pak začalo vyšetřování. Nakonec se všechno zjistilo, zjistila se totožnost pánů. Zatkli je. Díky Daně a Karolíně bylo zabráněno dalším únosům a vraždám v chatě totiž byla nalezena tři těla dívek. Aneta V.

6., 8. ROČNÍK ŠKOLNÍ BRAVÍČKO stránka 10 Bylo krásné ráno. Lidé nastoupili do autobusu a jeli se podívat do Babiččina údolí. Vystoupili z autobusu a šli se podívat na zámek. Vystoupila maminka s Honzou. Honza zlobil maminku. Maminka mu řekla, ať nezlobí, ale Honza pořád zlobil. Maminka mu řekla, ať si jde sednout na laičky. Honza šel si sednout, ale přišel pán a ptal se, jak se jmenuje. Já se jmenuji Honza. A proč se ptáte, pane? A pán mu říkal: Pojď se podívat, něco ti ukážu. A Honza šel. Maminka se šla podívat na Honzu, ale on tam nebyl. Maminka ho hledala, ale nenašla. Honza brečel: Já chci maminku. Pán mu řekl: Buď zticha, nebo se nedostaneš domů. Maminka zavolala šerifa Václava Kabáta. Václav Kabát přišel a ptal se maminky, jak se to stalo. Šerif začal pátrat. Uviděl stopy a šel podle stop. Našel Honzův batůžek. Honza byl s pánem v lese a chystal se mu něco udělat. Šerif je naštěstí včas našel. Pána zavřel na hodně let do basy. Maminka byla šťastná, že se s Honzou setkala. Kristýna M. Detektiv Honza Sýkora. Jednoho večera se narodilo miminko jedné matce a otci. Z porodnice jeli domů šťastní a veselí. Šli do svého bytu. Uložili děťátko a otec říkal, že to jde zapít s chlapama do hospody. Bylo kolem osmi hodin. Chlapi mu gratulovali, až na něj padla únava, tak šel domů. Odemykal a na své vlastní oči viděl svoji manželku, jak leží na gauči a nehýbe se. Manžel se stresoval, zavolal záchranku. Přijela, ale už to nemělo cenu. Zůstalo mu pouze dítě. Byl sám, nezvládal to. Honza Sýkora dostal práci to vyšetřovat. Proč zemřela? Vyptával se manžela. Sýkora si zjistil, že měli veliké dluhy, tak z toho vznikla sebevražda. Dítěti jsou dnes dva roky. Milan W. Na hlavním nádraží v Praze došlo ke krádeži trezoru. Vjeli do dveří, uvázali za auto trezor a vytrhli ho ze zdi. Táhli ho za autem ven z budovy. Muži byli maskovaní. Byl jsem svědkem, a tak jsem zavolal na 155. Policie to vyřešila. Muži si za svůj čin vysedí 4 a 6 let. Štěpán M. Bylo jedno místo, kde se něco ztratilo. Bylo to v bytě. Ztratil se náhrdelník. Přišla Natálie a začala to svádět na svého bratra Kevina. Ale on říkal, že to nevzal. Pak se zjistilo, že se k nim někdo vloupal. Pak to nahlásili na policii. Ta přijela a ptali se, co se stalo. Natálie jim řekla: Někdo se k nám vloupal a ukradl mi náhrdelník. Byl moc cenný. Pak do toho přijel detektiv. Znovu se jich zeptal na to samé. Ukradli mi náhrdelník. A pak se zeptal, kde ho měla položený. Tady na stole. Pak přijeli ti, co zjišťovali stopy toho pachatele. Nechal tam otisk prstu a otisk boty. Jak to zjistili, tak šli za tím dotyčným a zeptali se ho, kde byl mezi 10.00 a 11.00 večer. On jim řekl, že byl doma. Tak mi ukažte vaše boty. Tak je ukázal. Ukažte mi svoje pracovní boty. A najednou přišel ten detektiv s domovní prohlídkou. Našel u něj ten náhrdelník. Dali ho Natálii. Ona byla ráda, že se našel, protože ho měla jako dárek pro mamku Lucii. Všichni byli šťastní, že se to vyřešilo. Majda D.

7., 9. ROČNÍK ŠKOLNÍ BRAVÍČKO stránka 11 Detektiv Šelons Hou Jednou jsme šli ze školy domů. V křoví se něco zašustilo. A vtom křoví byl strašný hluk a nešlo nikde vidět. Najednou se objevila obrovská žlutá zářivá koule. Tak jsme běželi k panu Šelons Housovi a všechno jsme mu řekli. Šli jsme se tam podívat. On říkal, že toto ještě neviděl. Tak jsme šli domů a pan detektiv tam zůstal. Pozoroval to už od rána a v jedné chvíli v 6 hodin večer z toho vylezli takoví podivní chlápci. Díval se na ně a oni vypadali jako neandrtálci. Tak chodili lesem. A druhý den jsem přišel znovu a koule byla pryč. Divné. Tak jsem čekal a čekal a pořád nic. Tak jsem šel domů a šel jsem do sklepa pro brambory a tam se objevila podivná věc. Tak jsem čekal, než z toho zase vylezou pralidi. No tak vylezli, tentokrát jiné postavy kovbojové. Chodili sem a tam, ale dělali, že mne nevidí. Tak jsem šel spát a celou noc jsem přemýšlel, jestli do té koule nevlezu. Tak jsem se rozhodl, že do toho vlezu. Tak jdu do sklepa a koule pryč. Tak jsem se rozhodl, že ji najdu. Už jsem ji našel a jdu do ní. Áááááá nic nevidím. Spadl jsem na zem. Kde to jsem? Objevil jsem se někde na zemi a kolem mě indiáni, kteří se připravovali k bojům proti kovbojům. A pak jsem utíkal a utíkal pryč. Uviděl jsem kouli, tak jsem zase do ní vlezl a vrátil jsem se domů. Od té doby se koule neobjevila a bylo vše, jak má být. Vráťa H. Záhada ve starém domě Bylo poledne, když jsme právě šli ze školy. Šlo nás pět Zdena, Pavel, Erik, Tomáš, Eva a já. Přišli jsme ke starému hřbitovu. Uprostřed hřbitova stojí starý velký dům. Nikdy tu nebyl, až dneska jsme ho uviděli. Šly z něho divné zvuky: mňoukání, škrábání, hvízdání a křik. My jsme se lekli, a tak jsme ryhle utíkali pryč. Jenže Zdeně upadla flaška od pití, tak se musela vrátit. Slyšela, jakoby ji tam někdo volal, asi nějak takhle: Pojď, neboj se, pojď, já ti neublížím, pojď, jen pojď. A ona šla. Když Erik zavolal: Kde jsi, Zdeno? Všichni jsme se otočili. A ona Zdena vážně nikde. Rozhodli jsme se, že se rozdělíme. A já jsem řekla: Já a Tomáš půjdem za detektivem Chrisem Bernardem a vy dva půjdete zpátky, Eriku a Pavle. Řekli jsme si, že jo. Tak jsme se rozdělili. Zatímco Eva a Tomáš šli za detektivem Chrisem Bernardem, my jsme čekali, jestli vyjde Zdena ale ona nevycházela. Tak jsme čekali. Najednou přijelo detektivovo auto. Byli jsme rádi, že je detektiv u nás. Chvíli se vyptával, co se vlastně stalo, a my jsme mu to všechno řekli. Když nás detektiv vyslechl, detektiv řekl: No dobře, půjdu se tam do toho baráku trochu porozhlídnout. A tak jsme všichni souhlasili. A on vážně šel. Když tam vešel, slyšeli jsme jenom: Zdeno, utíkej! Hrozně jsme se lekli. Zdena vyběhla a detektiv taky. Ale detektiv něco držel v ruce, něco jako kus velkého plátna a nějakou malou krabičku. Tak jsme šli hned za detektivem. Byl celý zpocený a měl slzy v očích. Hned nám řekl, co se stalo. Ony tam jsou všude příšery, ale stihl jsem vzít tohle. A my se zeptali, co to je. Detektiv nám řekl: To se dozvíme v naší stanici. A opravdu tam byly příšery a hrozné výkřiky. Ale někdo zabouchal na dveře a říkal: Pomóóóc! Někdo mě okradl. A co se vám ztratilo?, ptal se detektiv podivného a vyděšeného muže. A muž řekl, že někdo ze starého domu ukradl plátno po jeho matce. Aha, a co na tom plátně bylo? Nějaký film? Nebo muzika? Nenene, nic z toho, ale byla tam natočená léčka. A detektiv řakl: A jaká léčka, no povídej teď, nebo! Tak já vám to tedy řeknu. Jednoho dne jsem měl na zahradě švestky pro mou maminku, než zemře. A nějací darebáci tam vtrhli a všechny mi ukradli. Já se chtěl mermomocí pomstít, tak jsem natočil na počítač tohle. Aha, a je to vyřešený. Ne, není, kde tedy byla Zdena? Hehe, já jsem šla na zmrzlinu tím domem, já na vás volala, ale vy nic. Tak tam jdeme všichni, ne? Ano. Eliška V. Ve vile na zdi je napsáno krví: Pokud nezaplatíš peníze, budu tě strašit. Lenka s Denisou šly do vily a našly nápis na zdi, který byl napsán krví. Našli jsme starou harfu, co dělala zvuky. Šly do ložnice, kde se hýbaly oči na obrazech. Pak se šly podívat do dětského pokoje. Tam byla skříň s knihami, které se hýbaly. Dál tam byl medailon s čísly. Šly do patra do obýváku, kde byl na zdi portál. Našly jsme rozbité zrcadlo, ze kterého jsme složily mozaiku. V zrcadle byla knížka. Denisa B Jednou jsme se přistěhovali do malé chaloupky u lesa. Bylo jaro a krásné prostředí kolem. Užívali jsme si to. Až po týdnu jednou večer nám něco chodilo bouchat na dveře u sklepa. Mirek řekl, že se tam jde podívat. Ale když tam přišel, tak tam nikdo nebyl. Pak šel Mirek k nám za mnou a za mamkou a taťkou. Nic slyšet nebylo, až pak zase druhý den večer. Dělalo to asi půl roku každý večer. Když se tam šel někdo podívat, nebyl tam nikdo. Okna byla zavřena, vítr se tam nedostal. Fakt jsme přemýšleli, ale nic se s tím dělat nedalo. Tak jsme se poptali okolo a zjistili jsme, že tam kdosi bydlel a vůbec nevycházel z té chalupy, až nakonec zemřel a nikdo nevěděl proč. A od té doby tam straší. My jsme se rozhodli přestěhovat se. Od té doby máme klid. Sabina R. V Pardubicích na hlavním nádraží došlo ke vloupání do místní restaurace. Pachatelé byli dva bezdomovci Josef K., 45 let, a Ivan B., 40 let. Policisté na místě činu zajistili otisky prstů a stop. Zjistili, že se ztratilo velké množství alkoholických nápojů a cigaret, také nepohrdli brambůrky, oříšky a slanými tyčinkami. Celková škoda byla odhadnutá na 35000 Kč. Policisté měli štěstí, pachatele našli spát ve skladu s alkoholickými nápoji. Michal P.

7., 9. ROČNÍK ŠKOLNÍ BRAVÍČKO stránka 12 AHA Jednoho krásného dne z krásného baráčku vyběhla žena. O minut později přijela policie. Žena policistovi říká: V mém domě straší. Ale slečno, asi jste moc unavená. Asi máte pravdu. Pojďte se mnou. Druhý den na náměstí v Králíkách zase ta samá žena vyběhla. Znovu přijíždí policie. Co je to dnes? Opět mi v domě straší. Ale jste asi opět unavená. Ne, dnes jsem čilá. Dobrá, zkusím se u vás podívat. Policie hledala a hledala, a nic. Ale najednou přijíždí detektiv Šakal. Protože ho zavolala policie. Hned, co přišel, bylo mu jasné, že to někdo udělal, ne duch, ale živá bytost. Zeptal se ženy: Máte souseda? Ano, mám. A jste s ním rozhádaná? Ne, ale manžel byl. A kde je? Umřel. To mi je líto, a jaké nepokoje měli? Hádali se, dělali si naschvály. Vtom vidí za skříní malou dírku. Asi mu bylo jasné, kdo to byl. Ale pak se ukázalo, že to byla dírka pro obraz. Šakal i policie odjíždí. Šakal si v kanceláři láme hlavu nad tím případem. Bylo to soused? Mohl by to být? Šakal startuje auto a už vyráží za tou paní. Kde je teď váš soused? Na služební cestě. Aha, a nemá syna? Ano. Kolik mu je let? 16 let. Manžel mu nic neudělal? Ale jednou mu na motorce přejel jeho oblíbenou hru. Trefa do černýho, řekl si Šakal. Jenže pořád málo důkazů. Ale najednou si všiml provázku u lustru. A pak si všiml na zemi deky. Bylo už mu to jasné. Chlapec se přiznal a případ byl u konce. Marek R. Jednoho dne jsem šla domů ze školy. Přišla jsem domů a zavřela jsem dveře. Najednou jsem uslyšela, jak přede mnou někdo stojí a dupe nohou. Tak jsem šla do pokoje. Před mým zrakem se mi před očima zavřely dveře. Tak jsem je chtěla otevřít, a ono to nešlo. Zdálo se mi, že je někdo drží a je dost silný. Potom jsem zatlačila do dveří a ony se mi otevřely. Potom se samo rozsvítilo a spadly na zem moje klíče. Tak jsem raději zavolala pana Dorbarna a vše mu řekla, co se tu děje. On mi řekl, ať vydržím, že hned přijede, protože on to není jenom tak obyčejný pan Dorborn, už totiž takovou situaci zažil. Tak mi o tom vyprávěl. Potom se vše stalo, protože když někdo někomu řekne tu historku, tak se mu to stane taky. A mně se to zrovna přihodilo a nevěděla jsem, co s tím. Napadlo mě, co když mu zavolám, on bude vědět, co s tím. A tak jsem se odhodlala a vzala telefon do ruky. On mi říkal, ať jdu ven z domu, že se mi může něco stát. Tak jsem ho raději poslechla a šla jsem. Pak se z půdy ozval hlas: Utíkej, jinak se ti stane něco zlého. A já ten hlas poslechla a utíkala jsem. Potom mě někdo jakoby zastavil, přitom jsem nikoho neviděla ani neslyšela. Ale cítila jsem, jak na mě kdýchá. Pak jsem měla po ruce bačkoru a hodila jsem ji před sebe. Ona tím proletěla. Tak jsem si řekla když prolítne bačkora, tak já projdu taky. Ale neprošla jsem. Tak jsem si říkala, že se asi budu muset někam schovat, nebo počkám, než odejde. Najednou mi něco funělo na krk. Já jsem se tak lekla, že jsem se z toho zhroutila. Pak jsem ucítila, jakoby mě něco kouslo. Tak jsem úplně zakřičela a sedla si na schod a čekala na pana Dorborna, protože jedině on mi může pomoci. Ale ten stále nejel a nejel. A tak jsem mu znovu volala a on mi řekl, že je na cestě. Tak jsem mu řekla, ať si pospíší. Za chvíli zazvonil. Ti, co stáli přede mnou i za mnou, se lekli a utekli. Já šla otevřít. Byla jsem v šoku. Vše jsem panu Dorbornovi pověděla. Šla jsem s ním ven. Říkal mi, ať se nebojím, že to jsou obyčejní duchové. Najednou jsem slyšela, jak pan Dorborn křičí o pomoc. Utíkala jsem do domu a viděla jsem, jak pan Dorborn se snaží utéct, ale nešlo mu to stejně jako mně. Zazvonila jsem a duchové ho pustili. Prý je musíme odvolat. Už byla noc a já šla spát. Uviděla jsem, jak se otevírá skříň, rozsvítilo se v ní. Vstala jsem a skříň jsem zavřela. Ona se opět otevřela. Uviděla jsem dva duchy. Lekla jsem se, křičela a vlezla jsem pod postel. Ráno jsem se vzbudila a viděla jsem, jak mám vše rozbité. Pak přišly kámošky a pan Dorborn řešil záhadu. Nic nevyřešil. S kamarádkami jsme si hrály na schovávanou. Ve skříni se opět objevil duch. Šla jsem teda za babičkou a ptala se jí, odkud máme skříň. Prý z nějaké akce. Vysvětlila jsem jí, že v ní straší a že ani odborník přes duchy je není schopen vypudit. A tak jsme se odstěhovali a dům prodali. I s duchem. A já můžu klidně spát. Katka M. Stalo se to nedávno. Na pražském mostě se tratila pokladna a hodně peněz. Já jsem byla jako policajt. Ale v té době jsem byla detektiv a nikdo o mně nesměl v žádném případě vědět. Kdyby to někdo věděl, vyhodili by mě z práce. To bych si nepřála. Paní, která to tam měla, tak jsem jí řekla paní madam ona, co chci. Tak jsme se začaly bavit. Seznámily jsme se. A já jí řekla: Máte teda promiň, máš to tady hezký. Jmenovala se Emilka Blažková, její manžel Patrik Nugský. Nevzali se, ale mají tři dcery a pět synů, dohromady osm dětí. Udělala jsem si z ní nej kámošku. Ptala jsem se jí: Ty, Emílie, já slyšela, že tady někdo ukradl peníze s truhlou. Je to pravda? Jo, jo, nevím, kdo to byl. Ale pak jsem jí řekla, jestli tam byla nějaká krev. Ne, odpověděla. Ale byla tady nějaká tlustá paní jako já, černé vlasy, do tváře jsem jí neviděla, ale oblečení takové spíš no, nevím, jak to popsat. A nedáš si kafe? No jasně. A neukradli něco cenného? Ne, jen ty peníze. Byla jsem už unavená. O půlnoci jsem šla do banky, jestli tam zase někdo něco nebere. Byla jsem schovaná. Všimla jsem si, že tam někdo je. Ale ne. Šla tam Emílie se svým manželem. Pozorovala jsem je a pak vidím, jak to berou. Zavolala jsem šerifovi. Přijeli a zatkli je. Od té doby tam jsou kamery a hlídači. Kristína L.

ZÁHADY, TAJEMNO ŠKOLNÍ BRAVÍČKO stránka 13 Strach z noci Jednou večer jsem nemohl usnout, tak jsem si šel otevřít okno, aby mi do pokoje šel čerstvý vzduch. Když jsem otevřel okno, přišel velký náraz větru, že mi málem to okno vybilo zuby. Najednou venku začalo problikávat veřejné osvětlení a slyšel jsem jakoby skučení a brekot. Nemohl jsem se pohnout. Když jsem okno zavřel, slyšel jsem venku nějaké zvuky. Otevřel jsem jej tedy znovu a pod oknem, kde je dětské hřiště, jsem slyšel dětský smích. Byla ale noc. Neuvěřitelně jsem se vyděsil. Ráno jsem svůj zážitek popisoval své mámě, řekla mi, že kdysi dávno se stala nehoda, kdy se nějaké dě moc rychle točily na kolotoči, neseděly tak, jak měly, a tři z nich spadly pod konstrukci, která je zabila. Neumím popsat ten strach a zvláštní pocit, který jsem cí l. Strašidelná noc pod stanem Jeden večer jsem spolu se svou kamarádkou spala pod stanem. Vše probíhalo tak jak mělo, ale pak přišla půlnoc. Slyšely jsme podivné zvuky, mlácení do stanu. Tu noc byl úplněk a my spatřily obrys nějaké neznámé postavy, která byla oblečená do černého pláště. Zničehonic se objevily dlouhé ruce, které měly dlouhé nehty. Začaly rozepínat vstup do stanu. Křičely jsme a postava zmizela. Druhý den ráno jsem vše řekla babičce, která o ničem neměla ani tušení. Odpoledne jsme se v novinách dočetly, že v místech, kde jsme spaly, byla odporným způsobem zabita holka našeho věku. Od té doby jsem už ve stanu nespala a nikdy taky nebudu! Obrazce a kruhy v obilí Tradičně se jim říká kruhy v obilí, ale ve skutečnosti to nejsou jen kruhy. V některých případech se jedná o velmi složité obrazce vytvořené jak v obilí, trávě i jiných plodinách. Jedná se o pravidelné geometrické obrazce, vytvořené polehnutím rostlin. Toto polehnutí nebylo způsobeno podle některých lidí mechanicky, ale zatím dosud neznámým vlivem. Stébla totiž nejsou zlomena, nýbrž ohnuta v pravém úhlu. Podle odpůrců těchto teorií se jedná o lidský či přírodní výtvor. Kriminalistická stopa Kriminalistická stopa je zásadním pojmem kriminalistiky. Tento vědní obor je na těchto stopách závislý, neboť jsou zdrojem informací o spáchaném trestném činu nebo jiné události související s kriminalistikou a jejich poznání dává východisko k objasnění a vyšetření spáchaného trestného činu. Vyhledání, zajištění, zdokumentování a vyhodnocení kriminalistických stop je předpokladem získání odpovědí na základní kriminalistické otázky: Kdo? - Kdo je pachatel, spolupachatel, poškozený, pohlaví pachatele Co? - Co se stalo, jde o trestný čin, nešťastnou náhodu, sebevraždu, přirozenou událost Kdy? - Kdy došlo ke spácháni skutku, co nejmenší časové rozmezí Kde? - Kde došlo ke spáchání skutku, přesné vymezení místa události Jak? - Jak došlo ke spáchání skutku, způsob jednání, průběh události Čím? - Čím došlo ke spáchání skutku, nástroje a jejich použití Proč? - Proč došlo ke spáchání skutku, zjištění motivu, vymezení okruhu podezřelých osob, oběť vs.pachatel Význam kriminalistických stop je dán v možnosti jejich využití jako důkazního materiálu.

VTIPY O POLICAJTECH ŠKOLNÍ BRAVÍČKO stránka 14 Můžete tu osobu popsat?" "Byla střední postavy a měla plnovous." "Byl to muž nebo žena?" Přinese si policajt do práce termosku. Ostatní kolegové ji okukují a ptají se, co to je. "No v obchodě říkali, že když si do ní dám něco teplého, tak to dlouho vydrží teplé, a když něco studeného, tak to bude pořád studené." "No, to je fakt dobrý vynález a co v ní máš?" ptají se ostatní policaj. "Kafe a dva nanuky." "Zločin byl spáchaný v noci z pátého na šestého srpna", informuje podřízené náčelník. "Promiňte, veliteli," hlásí se jeden z příslušníků, "špatně jsem slyšel v noci z pátého na kolikátého?" Jede policajt autobusem a vedle něho sedí nádherná ženská. Policajt chce nějak navázat rozhovor, tak se osmělí a ptá se: "Slečno, také jedete mhle autobusem?" Jedou po jezeře v loďce dva policaj. Najednou zafouká vítr, loďka se převrhne a policaj se utopí. Kolik policajtů se při tom utopí? Celkem čtyři. Dva z loďky a další dva při rekonstrukci. Přijde policajt v zimě z obchůzky na služebnu a je zmrzlej jak preclík: "Bože, mně je zima. Já tu snad ani nerozmrznu." "Tak se postav do kouta, tam je 90 stupňů." Dva policaj vyjdou pozdě v noci z restaurace a vidí, jak jim v dálce mizí poslední autobus. "Co budeme dělat, tady taxíky nejezdí, jak se teď dostaneme domů?", běduje jeden. "Víš co, tady jsou garáže dopravních podniků, vlezeme tam a jeden autobus si vypůjčíme." "Tak dobrá", souhlasí první policajt, "tak běž pro autobus, já budu hlídat." Druhý policajt vleze dovnitř a když se půl hodiny nic neděje, vydá se první policajt za ním. "Co je s tebou?" "Ale, nemůžu najít dvaadvacítku. Budeme muset ukrást třicetčtyřku a vystoupit u kostela." Proč leží policajtům před dveřmi lejno? Protože mají na dveřích ceduli Prosím tlačte! Proč policaj nosí obušek? Kdyby je náhodou přepadla myšlenka Jdou dva policaj z obchůzky a ten jeden říká: "Já ani necej m nohy." Druhý radí: "Tak si čuchni k mejm." Stěžuje si jeden policista druhému: "Představ si, koupil jsem si přesýpací hodiny, ony se mi přesypaly a dál už nic..." Víte, Policajt zastaví blondýnu na ulici a říká: "Slečno, Váš pes nemá košík." "Ale my nejdeme nakupovat." "Promiňte, to jsem nevěděl." Víte proč se policaj při bouřce smějí? Protože si myslí, že je někdo fo Víte, proč mají policaj kruhový baráky? Aby je nikdo nemohl přepadnout za rohem. Řidič k dopravnímu policistovi: "To mě raději rovnou zastřelte. Za tuhle pokutu by mě stará stejně umlá la!" Dva policisté pronásledují zloděje, jeden vytáhne pistoli, netre se a střelí omylem kolegu do nohy. "Teď koukej jít něco ukrást, jinak jsem v průseru!" Dopravní policista k řidiči nesouhlasícímu s pokutou: "Vy jste nějaký chytrý!" "Kdo, já?""a snad si nemyslíte, že já!" Ráno nastupuje policista do služby a strašně pláče. Náčelník se ho ptá, co je s ním, a on, že mu umřel otec. Tak ho pošle domů, aby se trochu uklidnil. Na oběd se vrá a je uplakaný ještě víc. Náčelník se ptá, co se zase stalo. Ale, potkal jsem doma bratra a jemu taky umřel Přijde policista do prodejny a povídá paní prodavačce: Prosil bych kilo máku. A chcete to zabalit? Ne, mám síťovku

HOLČIČÍ STRÁNKY ŠKOLNÍ BRAVÍČKO stránka 15 Tajný ctitel Jednoho dne jsem jen tak bloumala po ulicích, když jsem naproti přes silnici spatřila partičku, ve které byl i můj idol Adam. Nechtěla jsem je rušit, tak jsem pokračovala v chůzi. Když jsem pak druhý den přišla do školy, Adam mi pochválil mojí sukni a já si byla jistá, že mě balí. Celý den si se mnou povídal, a když jsme se loučili, slíbili jsme si, že zítra v našem rozhovoru budeme pokračovat. Jenže já jsem začala být nemocná a do školy jsem nemohla. :-( Byla jsem doma. Když jsem si šla do kuchyně nalít čaj, zahlédla jsem na parapetu nějaký lísteček. Vzala jsem ho a začala číst: Miluju tě, prosím, pochop mě, jsem z tebe celej nemocnej! Tvůj tajný ctitel! Říkala jsem si, kdo to může být, a doufala, že je to Adam. Od té doby leželo na parapetu vždycky něco - psaní, kytička nebo dáreček. Když jsem se jednou vrátila od doktora, ozval se zvonek. Za dveřmi stál Adam s kyticí růží a řekl: Ahoj! Jak ti je? Já jsem tvůj tajný ctitel! Byla jsem tak šťastná, že jsem mu hned dala pusu a od té doby spolu chodíme! Love-story z lavice Na začátku školního roku k nám přišel nový žák. Hned, jak vešel do třídy, jsem se do Kuby, tak se jmenoval, zamilovala. K mému překvapení ho učitelka posadila do mé lavice. První hodinu jsem na něj civěla, ale naštěstí si ničeho nevšiml. O přestávce jsem za ním šla a trochu víc se s ním seznámila. Byl skvělý, usmíval se a choval se mile. Druhou hodinu už jsme spolu kecali a kecali a kecali... Byla jsem na vrcholu blaha. Takhle to šlo asi ještě dva nebo tři týdny, ale potom nás učitelka rozsadila a já jsem se najednou ocitla vedle nejhoršího ťulpase ze třídy. Pomoc! Volala jsem pořád v duchu. Když jsem šla potom do jídelny na oběd, cítila jsem se hrozně. Položila jsem jídlo na stůl a začala jíst. Najednou si ke mě sedl Kuba. Řekl mi, že je smutný, že nás učitelka rozsadila. Ze mě vypadlo jenom: A proč? Kuba najednou bez rozmýšlení vyhrkl: Protože se mi líbíš! Já jsem mu odpověděla, že se mi taky líbí, a začali jsme spolu chodit a chodíme spolu dodnes. A mám ho mocinky moc ráda! Poslední zamilovaný den Moje lovestory sice skončila, ale krásně. Se svým klukem jsem chodila už půl roku, než mi jednoho dne oznámil, že se musí s rodiči odstěhovat na konec republiky. Brečela jsem, ale měli jsme na sebe ještě den. Bylo to krásný. Šli jsme na místa, kam jsme nejčastěji chodili, na místo, kde jsme se poprvé políbili a taky na strom, kam jsme asi před dvěma měsíci vyryli naše jména do srdíčka. Byl to nádherný den a připomnělo mi to všechno, co jsme spolu zažili. Na každém místě jsem si vybavila to, co jsme tam dělali... Řekli jsme si, že rozloučit se musíme tam, kde jsme se poprvé zahlédli, a to jsme také dodrželi. Raději jsme se rozešli, nefungovalo by to, dělilo by nás mnoho kilometrů. Už ho nejspíš nikdy neuvidím, ale na těch krásných šest měsíců a na ten poslední den už nikdy nezapomenu. V mém srdci zůstane navždy a každý den si vezmu nožík a jdu nožíkem ještě obtáhnout ta naše jména na stromě, aby déle vydržela. Kdo ví, třeba se tam ještě někdy setkáme Ska je hudební styl původem z Jamajky. Koncem padesátých let 20. století byly velké bigbandové americké orchestry nahrazeny menšími soubory. A v té době právě i na Jamajce většina souborů značně mění svoji tvář. Většina muzikantů je ovlivněna poslechem amerických rozhlasových šlágrů a tento fakt se zákonitě promítá v jejich následné tvorbě. Přesto Jamajčané skórují a přicházejí s něčím naprosto novým.

HOLČIČÍ STRÁNKY ŠKOLNÍ BRAVÍČKO stránka 16 Méně je někdy více Zlaté pravidlo, které platí nejen pro líčení. Dalším takovým je, že v obličeji by neměla být více jak jedna dominanta - tedy buď výrazné oči nebo ústa, ne obojí najednou, výsledný efekt by působil poněkud lacině. Jaký odstín? Nejprve si musíme ujasnit, k jakému odstínu růžové se budeme líčit. K lososové, starorůžové či světle růžové se hodí jemnější odstíny, k tmavě růžové může být líčení výraznější. Letošním jarním kolekcím vévodí tzv. " cukrátkové" rtíky, takže pokud se nebojíte rtěnek, směle do toho! Pořiďte si rtěnku nebo lesk ve stejné barvě jakou má váš top, halenka či svetřík. Řasy zvýrazněte jen hnědou řasenkou, tváře můžete oživit zdravíčkem v růžovém odstínu. Pokud si na výrazné rty nepotrpíte a chcete vyzdvihnout spíše vaše oči - žádný problém. Ke všem odstínům budou dobře vypadat světlounce růžové stíny, mohou být s perletí (s tou opatrně, pokud se vám již dělají vrásky - lesklé stíny na ně zbytečně upozorňují) nebo i jemnými třpytkami, chystáte-li se na večerní party. Růžová bude slušet především zeleným očím, u hnědých se dívejte spíše po lososových odstínech. Oči můžete zvýraznit i tím, že použijte dva odstíny růžové - světlý a tmavý - světlý nanesete na horní víčko k vnitřnímu koutku a rozetřete směrem k obočí, tmavý stín pak nanesete k vnějšímu koutku a rozetřete do ztracena - použijte ho ale jen decentně, jinak budete vypadat jako po zápase s nepřítelem. K takovému líčení už použijte jen světlý nebo bezbarvý lesk. K růžovému oblečení se hodí ale i jiné barvy stínů - světle šedá, levandulová ( hnědé oči budou zářit), světlounce zelená ( máteli zelené oči - trefa do černého), ale i světle modrá, zkrátka pastelové odstíny. Růžová dobře kontrastuje s černou, takže jemná černá linka a růžové stíny vám vykouzlí kočičí pohled sexy svůdnice! A malý bonus na závěr - růžové stíny jsou výbornou volbou, pokud máte zarudlé oči (ať už z rýmy, alergie, pláče, prachu) - opticky totiž toto zarudnutí retušuje! BARBIE STYL Má ráda hlavně slaďácký pop a uklidňující hudbu. Spousta "barbie" holek taky miluje vážnou hudbu a k tomu balet.proto často chodí do divadla,kina a rády cvičí (fitness,aerobik,roztleskávačky). ZNAKY: 1) Růžová, růžová, růžová -n os růžovou nebo fialovou 2) Buď hodná a ochotná 3) Barvu vlasu mužeš mít jakoukoli (dnes jsou jakékoliv barbiny) 4) Podpatky :-) ty jsou docela typické 5) Maluj se světlejšími odstíny a pod očima můžeš použít černou. 6) Růžový pokoj a věci v něm k tomu taky dodají své. 7) Musíš si dodržovat štíhlou linii, viděla jsi někdy tlustou barbii?? 8) Ještě jedno pravidlo BARBIE NENÍ EMO Jak udělat scene účes? Scene to je hlavně výrazná barva, dlouhá šikmo střižená ofina nebo sčesaná patka. Vlasy jsou postupně sestříhané a vypadají "špičatě". Scene kids se zkrátka nedají přehlídnout! Jdeš do toho? Rozhodni se... Jdeš do skutečného barvení nebo si jen nasadíš barevné pramínky? Obojí má svá pro i proti. Na rozdíl od nasazovacích vlasů, ti sice barvení zaručí, že pramínky zůstanou na svém místě, i když zrovna absolvuješ hodinu tělocviku, musíš je ale pravidelně doplňovat, protože není nic ošklivějšího než odrostlá barva. Je to jen na tobě! Barvičky! Abys byl/a scene, nemusíš mít hlavu plnou různobarevných proužků, stačí jich jen pár. Důležitější než množství, je jejich barva. Jde totiž o kontrast! Pokud jsi blond, hodí se k tobě černá, růžová nebo modrá. Jestli je tvoje háro tmavé, udělej si barevné proužky žluté, zelené nebo blond. Jak se učesat? (Jen pro holky) Nejprve si vlasy důkladně vykartáčuj a pak je natupíruj. Jak? Začni od spoda. Silný pramen vlasů chytni za konečky a jemným hřebínkem je sčesávej směrem k hlavě. Když už je tvoje háro dostatečně "postavené", zafixuj ho lakem na vlasy. Potom vem kartáč a vlasy začni upravovat do účesu: Nejdřív odděl ofinu nebo patku a uprav ji tak, aby zakrývala jedno oko. Na temeni pak vlasy musí být vyčesané nahoru a směrem ke krku by se měl jejich objem zužovat! Pokud máš hodně dlouhé vlasy, konce přejeď žehličkou. Nakonec svůj účes ještě jednou postříkej lakem na vlasy, aby byl opravdu trvalý. Tip: Nezapomeň zkontrolovat, jak tvůj účes vypadá zezadu! Jak se učesat? (Jen pro kluky) Pokud nemáš přesný scene sestřih od kadeřníka, doma nic nevykouzlíš! Jak vypadá? Delší vlasy a prostříhaná patka, která padá přes jedno oko! Už ho máš? Tak je to jednoduché! Vlasy pročeš a lehce natupíruj hustým hřebenem (tak jako holky), aby ti vzadu trochu odstávaly. Na konečky nanes trochu gelu nebo vosku, ať vypadají špičatě. Pak už jen hotový účes postříkej lakem na vlasy, uvidíš, že vydrží až do večera! Jak nejlépe pečovat o svoje nehty Šetřete své nehty Pokud vykonáváte náročnější manuální práci použijte rukavice, své nehty tak budete šetřit a péče o ně nebude tak náročná. Na rejte nehty top coatem, aby lak déle vydržel Největším problémem lakovaných nehtů je trvanlivost laku a oprýskané nehty opravdu nevypadají vábně. Proto je vhodné použít 24 hodin po manikúře top coat, což je krém, kterým výrazně prodloužíte trvanlivost manikúry.

KLUČIČÍ STRÁNKY ŠKOLNÍ BRAVÍČKO stránka 17 Tuning se všeobecně dělí na mnoho různých odvětví a pododvětví 1. Performance - jedná se o výkonnostní tuning, čistě funkční a vše se přizpůsobuje, tzn. co nejnižší váha a co nejvyšší výkon + vše co s tím souvisí (podvozek, brzdy atd.) Dělí se podle typu (atmosferický, turbo, kompresor..) a objemu motoru. 2. Styling - jde o designové "vylepšení" a odlišení se od série. Záleží čistě na vkusu tvůrce. Pokud je špatný, nazývá se občas jeho výtvor tuzingem. Tato kategorie zahrnuje vše, co se v autě nachází, tzn. interiér, exteriér, kufr i motorový prostor. V dnešní době nejsou výjimkou ani graficky zpracované výtvory v podbězích či na ramenech, převodovkách a dalších místech, kam se běžně člověk ani nepodívá. Dělí se na několik stylů. 3. Audio Jedná se o zabudování audioaparatury do vozidla, často mnohonásobně předimenzované. Jsou i vozy stavěné na tzv. "db drag", kdy jde o co nejvyšší výkon aparatury, ne tak o její sladění a celkové vyznění přednesu. ŠKODA YETTI V březnu na autosalonu v Ženevě byla představena paleta pohonných jednotek Yetiho a přehled kombinací s pohonem předních nebo všech čtyř kol. Na právě probíhajícím autosalonu v Brně má kompaktní SUV svou českou premiéru. Zde automobilka zveřejnila cenu základního provedení s motorem 1,2 TSI a pohonem předních kol, která začíná na částce 359.800,- Kč. Teď už ale víme více. Volkswagen Golf je nejdůležitějším modelem německé automobilky a patří k celosvětově nejprodávanějším automobilům vůbec. Jeho jméno je odvozeno z německého označení pro Golfský proud Golf-Strom. Ve Spojených státech byla první a pátá řada prodávána pod názvem Rabbit. V Mexiku se první řada prodávala pod názvem Caribe a v Kanadě a v Jihoafrické republice pod názvem City Golf. Pod tímto názvem se v Kanadě, Brazílii a Argentině prodává i čtvrtá generace těchto automobilů. V současné době (2009) se vyrábí šestá generace. AK-47 Traktor zetor simulator 2009 Traktor Zetor Simulátor 2009 je normální komerční produkt, který není určen pouze pro sedláky a podle toho je nutné k této hře přistupovat. Česká mutace Landwirtschafts-Simulator je především fetišem pro lidi, kteří vědí co je Monsoon Triton 500, a je stále ještě zábavnou hrou pro fanoušky značky. Avtomat Kalašnikova obrazca 47 (Автомат Калашникова образца 1947 года, do češtiny přeložitelné jako Kalašnikovův automat vzor 1947), známý pod zkratkou AK-47, je nejpoužívanější a jedna z nejznámějších útočných pušek světa. Další názvy, pod kterými je také známá, jsou např. Kalašnikov, Akáčko apod. Jak již název napovídá, byla sestrojena v roce 1947 mladým sovětským konstruktérem Michailem Kalašnikovem.

VELIKONOCE KDYSI ŠKOLNÍ BRAVÍČKO stránka 18 VELIKONOCE KDYSI ANEB BABIČKY, DĚDEČKOVÉ, MAMINKY, TATÍNKOVÉ VZPOMÍNAJÍ... Maminčiny Velikonoce. Dopoledne holky stříkaly kluky voňavkami, kluci holky polévali vodou. Rozdávaly se koláčky a vajíčka. Běhalo se po ulicích. Kamila S. Můj ta nek říkal, že byly normální, ale že vajíčka nebyla nabarvená, že je vařili v cibuli. Dříve byly pomlázky i z drátků. Milan W. Velikonoce mé babičky. Před Velikonocemi upekli doma buchty a udělali velikonoční výzdobu. Když byly Velikonoce, tak čekali, kdo přijde. Když někdo přišel po 12. hodině, tak ho polili vodou. Sabina, Vojta R. Když byla mamka malá, tak se na Velikonoce těšila. Den před Velikonocemi babička napekla sváteční koláče a nesměl chybět ani velikonoční beránek. Dě pomohly obarvit vajíčka. Všichni se podíleli na výzdobě. Natrhali kočičky, pletli pomlázky. V pondělí první, kdo děvčata a babičku vymrskal, byl dědeček. Popřál jim hodně zdraví. Potom již děvčata vyhlížela koledníky, které obdarovala kraslicemi. Na Velikonoce bylo vždy veselo. Dušan T. Za časů babičky a dědy byly Velikonoce skoro stejné. Barvila se vajíčka pomocí vosku ze svíček, nebo se dalo vajíčko do ponožky s lístky trávy a vařilo se se slupkami z cibule. Cibule byla buď bílá nebo červená. Pod trávou se vajíčko neobarvilo, ale utvořil se na vajíčku ob sk. Chodilo se na koledy s řehtačkou a pomlázkou, ale i se zdobenou vařečkou. Každá paní nebo dívka dala koledníkovi na pomlázku stužku a vajíčko. Koledník odříkal koledu a dostal i něco dobrého. Pekl se beránek a vánočka. Ve tvaru věnečku z vykoledovaných vajíček se dělaly pomazánky, nebo se jedla jen tak s chlebem a máslem. Před domem i po stromkách a keřích byla pověšena vajíčka a stužky. V mis čkách bylo naklíčené obilí nebo čočka. To bylo zdobené vajíčky, kuřátky a ovečkami ze dřeva. Po Velikonocích se pomlázka zapíchla do hlíny a ona rostla. Na Velikonoce se schází celá rodina v dřívějších dobách, třeba i celá vesnice. Nikola M. Moji rodiče slavili Velikonoce podobně, jako se slaví teď. Napeklo se cukroví a pekl se beránek. Kluci dopoledne chodili na šmerkusta a děvčata jim to odpoledne oplácela a polévala je vodou. Chodívali na návštěvu k příbuzným a bavili se. Také se chodilo do kostela. Michal S. Když byl táta malý, tak vzpomíná, že chodil s kluky po pomlázce a šlehali holky žílou. Holky je za pomlázku polévaly vodou nebo voňavkou. Vykoledovali si malovaná vajíčka. Jana M. Babičku nemám zas tak starou, ale Velikonoce se dříve slavily líp, s úctou a láskou. Pekly se mazance, také beránek. Barvily se vajíčka. Teď už to dělají lidi, že musí a mnohé dě si toho neváží. Dělají nepořádek, nemají úctu. Dříve to bylo jiné o barevných pentlích, řehtačkách, malovaných vajíčkách, o tom, že navš vili své známé, rodinu. Zdenda K. Kluci chodili s jalovcem vyplácat holky. Polévali je, schovávali se zajíčci na zahradu a dě ho hledaly. Když přišel někdo po 12. hodině, dostal sprchu z okna. Vráťa H. Vyprávění maminky. Velikonoce jsem měla moc ráda. Moje maminka pekla piškotového beránka, kuře s velikonoční nádivkou a další dobroty. V neděli jsme se sestrami barvily vejce. Nejvíc legrace jsme si užily, když k nám přišli kluci na pomlázku a my jsme je při odchodu polévaly vodou z okna nad vchodem do domu. Byla to pro nás malá odměna za švihance na nohách a na zadku pro koledníky, kteří na pomlázku moc tlačili. Matěj P. Můj táta slavil Velikonoce, když byl malý, takto. Barvili doma vajíčka s rodiči. Jeho máma připravovala věci na stůl a táta šel na koledu. Domů přinesl sladké. Kristýna M. Babička, děda, mamka slavili Velikonoce den předem. Barvily se vajíčka, chystaly se vajíčka, chlebíčky, nakupovaly se bonbony, sušenky, lízátka a samé dobroty. Druhý den ráno se vstávalo už v 7 hodin a čekalo se na koledníky. Když přišli, měli někteří velké pomlázky a vařečky. Vyšlehali babičku, mamku, tetu, řekli koledu. A zato si vykoledovali sladkos. Ti starší dostali i štamprle. A babička s mamkou a s tetou si počítaly modřiny. Patrik R.

VELIKONOCE KDYSI ŠKOLNÍ BRAVÍČKO stránka 19 Na velikonoční pondělí jsme vstávaly brzy a čekaly jsme na koledníky. Kolem sedmé hodiny se začali scházet kluci z naší ulice. Když přišli, pus la je k nám domů maminka. Já a sestra jsme se schovaly pod postel. Kluci nás vytáhli a vyšlehali pomlázkou. Ještě nám na hlavu vylili voňavku. My jsme jim za to daly mašli na pomlázku a barvené vejce a nějaké dobroty. Michal P. Moje babička na Velikonoce pekla beránka. Chodila na větvičky z břízy. Udělala beránka a dala ho do košíku. Šla do kostela a tam ten košík polili nebo pokapali vodou. Doma barvila vajíčka a pak na ně malovala voskem. Dala do kvě náče hlínu a zasadila tam pšenici. Ta vyrostla a pak to ozdobila. Ráno je probouzeli pomlázkou. Dávala klukům mašle a pekla koláčky a beránky na velikonoční hody. Katka M. Babička prožila své Velikonoce tak, že se šla schovat a měla na kluky nachystanou vodu. Polila je a oni ji pak honili po zahradě. Chytli ji, dala jim sladkos a pak ji hodili do vody. Byla celá mokrá. Druhý den pak byla nemocná. Děda prý rád chodil a chodil pravidelně. Jeho vzpomínka je, že hodil jednu paní do vody a ona ho polila vodou. Oba byli nemocní. Kris na L. Mamka ráno vstala, uklidila a jenom čekala. Pak někdo zazvonil a mamku vypráskali. Řekli báseň. Mamka jim dala vajíčka a odešla. To je konec. Adam N. Můj děda na Velikonoce brzy ráno vstával, aby mohl jít na koledu. Vždy vyšlehal všechna děvčata a za výprask dostal malovaná vajíčka a pentle na pomlázku, kterou si upletl večer z prou. Maminka vždy upekla beránka a malovala vajíčka. Denisa B. Den před Velikonocemi moje babička upekla beránka a udělala domácí čokoládu, také malovala vajíčka. Táta šel nařezat pruty, ze kterých potom upletl pomlázku. O velikonočním pondělí babička prostřela slavnostně stůl a můj táta šel šlehat dívky, které ho obdarovaly vajíčkem a mašlí. Lukáš P.

VELIKONOCE ŠKOLNÍ BRAVÍČKO stránka 20 KOLEDY Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný! Nedáte li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný, v komoře v koutku, na zeleném proutku. Velikonoční pro kluky Upletl jsem pomlázku, je hezčí než z obrázku, všechny holky, které znám, navštívím a vymrskám, než mi dají vajíčko, vyplatím je maličko. Velikonoční pro holky Kropenatá slepička snesla bílá vajíčka, obarvím je, vymaluji, všechny chlapce podaruji, pentličky si nastříhám, na pomlázku jim je dám. Velikonoční věnec 500 g polohrubé mouky, 80 g cukru, 1 balení suchého droždí, sůl, 250 ml mléka, 1 vejce, 100 g másla, 200 g mandlí, 100 g rozinek, 2 lžíce medu, 1 lžíce smetany Mouku prosijeme do mísy a uprostřed vyhloubíme důlek. Rozdrobíme do něj droždí, trochu cukru, vlažného mléka a připravíme kvásek. Necháme na teplém místě 15 minut kynout. Poté přidáme zbylý cukr, 50 g rozpuštěného másla, vejce a sůl, vypracujeme těsto a dáme kynout.za mco těsto 15 minut kyne, nasucho opražíme mandle. Do těsta vmícháme 100 g mandlí a rozinky, propracujeme, vyválíme do tří pramenů a spleteme do copu. Potom cop stočíme na plechu do věnce. Necháme ještě kynout. Pečeme 30 minut. Svaříme smetanu, med, 50 g másla a 100 g mandlí. Polevou potřeme věnec 10 minut před koncem pečení. VELIKONOČNÍ VTÍPKY Tak už nevím, čím bych ještě udělala manželovi na Velikonoce radost," svěřuje se jedna přítelkyně druhé. "A co kdybys mu zkusila utéct?" Manželka si pochvaluje: "Letos jsme měli velice pěkné Velikonoce." Muž zabručel: "Jak to? Jedny Velikonoce jsou jak druhé. Žena: "No jo, děti našly obarvená vajíčka ve skříni a já jsem našla v kapse tvých kalhot tisíc korun!" Brzo budou Velikonoce. "Frantíku, půjdeš na kočičky?" "Těžko. Tatínek říkal, že na holky mám ještě čas."