Otázka: Utváření středověké Evropy Předmět: Dějepis Přidal(a): Vity Začíná zánikem Západořímské říše (476 n.l.) -úpadek kultury a vzdělanosti -Zemědělský charakter:hák, orba, hnojení(popel), lov, rybolov, dobytek na tah, -Vznik vesnic: názvy obcí, počátek feudalismu (lenní systém- velitel skupiny dobude území, to rozdělí mezi lidi-později i dědičně). šlechta a poddaní daně. Barbarské státy: Francká říše: -5.st. Frankové si volí prvního krále Chlodvíka(dynastie Merovejců) -6.st- Sálský zákoník (lex salica)= zvykové právo francké a římské říše od 7.st. dominantní síla z. Evr. oslabení královské moci, správcové královského majetku král reprezentativní formu (vládli majordomové). -1. významným majordomem byl Karel Martel, který v roce 732 porazil araby v bitvě u poities. -761- majordomus Pipin se prohlásil králem ( potvrdil jej papež, a na oplátku 764 táhl do itálie a založil papežský stát Pipinova donace page 1 / 5
Karel Veliký- diplomat, válečník snaha co nejvíce rozšířit území (úspěšně) Pohraniční marky: (marka = vojensky organizované pohraniční území pod správou zvláštních hrabat zvaných Markrabě 774-přijal titul langobardského krále 800 ho papež korunoval císařem obnovení císařství na západní evropě šíření křesťanské víry 814 umřel a byl pochován v Cáchách 843- veronská smlouva rozděluje říši mezi karlovi 3 syny západofrancká (francie), východofrancká ( německo) a Lotharinge (sev. Itálie a Burgundsko) Byzantská říše: Panovníky východoř. ř. vyvodili z rozkládající se záp. ř. že mají nárok vládnout na celém území impéria. Justinián I. dobil severoafrické pobřeží (kmen Vandalů), po roce 550 pronikl i na Apeninský poloostrov, jádrem moci Ravenna (z této doby kostely s mozaikovou výzdobou) Justiniánův zákoník (529-533) základ starořímské právo a potlačení povstání nepokojeného obyvatelstva. Za jeho vlády dosáhla říše vrcholu po jeho smrti zratila mnohá území a celé 7.a 8. St. Se bránila nájezdům Avarů, Slovanů, Peršanů a Arabů. Konstantinopol ubráněna díky řeckému ohni ( směs která hoří i na vodě) Církev: chloubou státu kultura, umění souviselo s křesťanstvím, sepětí státu a křesťanské církve (cézaropapismus) soustředění moci do jednoho člověka napětí mezi záp. křesťany a mezi římskost. církví i mezi panovníky.rozdíl ve způsobu vedení mše, a jazyku( latina X řečtina) církevní schizma- 1054 byz. ř. čekal boj s Turky a již se nezvchopila. Pokračovatelem tétocírkve je pravoslavná církev. Vikingové: Středoevropským státům hrozilo nebezpečí ze severu. 8.- 11.st útočili vikingové (předkové dnešních Švédů, Norů, Dánů a Islanďanů) na svých lodích na britské ostrovy. Dlouho odmítali přijmout křesťanství. Viking= bojovník, pirát, číhající ve fjordu. Útočili nejspíš kvůli nehostinosti severu, nebo v některých oblastech došlo k přelidnění (uplatňovali mnohoženství a dědicem půdy byl pouze nejstarší syn). Byli výborní válečníci, významné postavení družina a její náčelník(jarl). Vymezení sféry zájmu- Norové britské ostrovy, objevili Island, Grónsko, kolem roku 1000 až k severním břehům Ameriky. page 2 / 5
Švédové území pozdější Rusi, zde se jim řikalo Varjagové Dánové západofrancká říše, jihovýchodní Anglie, Na dobytých územích se leckdy usadili (například Normandie). V tehdejší době měli dokonalé lodi. Písmo (runy), naslouchaly ságám ( díla popisující hrdinské činy) Arabská říše: Od počátku 8.st. pronikalo šíření islámské víry jeho prvním hlasatelem byl Muhammad ar. obchodník původně vůdce karavan. Kočovnické kmeny arabů obývali část arabského poloostrova a uctívali mnoho božstev a posvátných symbolů uložených ve městě Mekka. Islám- uctívání jediného boha Aláha (muslimové). Vychází ze starého zákona a posvátnou knihou je Korán. Musí konat předepsané modlitby, dodržovat půst, a jednou za život vykonat posvátnou pouť. Bezpodmínečná nutnost šířit Islám. Chrámyminarety, u nich štíhlé věže- mešity. 622 utíká Muhammad z Mekky do Mediny musel bojovat se zastánci starých kultů = počátek muslimského letopočtu. Vznik ar. říše: nová víra sjednotila kmeny a vedla k vytvoření silné a rozsáhlé říše. Po Muhammadově smrti se vojska vydala na vítězná tažení s cílem rozšířit islám a podrobit si co nejvíce území. Během 1. poloviny 7.st. si podrobili Sýrii, Mezopotámii, Egypt, Palestinu a Persii. 711 pronikly až na evropskou pevninu. Zde porazili germánské a římské obyvatelstvo v bývalé Hispánii a odtud podnikali přes Pyreneje výpravy na Franckou říši. 732 porážka od Karla Martela v bitvě u Poitiers. Největší vzepětí v 8. a 9. století kdy vládl z Bagdádu chalífa Hárůn ar-rašíd. po jeho smrti rozpad do několika emirátů později je všechny ovládal emirát córdobský. v podstatě celý středověk byli křesťané a muslimové nepřáteli, ale zároveň se i ovlivňovali. arabové nakonec ovládli celý obchod mezi asii a evropou nové zemědělské plodiny, způsoby hospodaření, seznámení s výsledky muslimských učenců ( matematika, filozofie, zeměpis, astronomie a medicína), ale i umění a architektura. Křesťanství mělo velký vliv na utváření evropy. Římskokatolická církev snila o rozšíření víry na další území války s islámem první úspěšné na Pyrenejském poloostrově kde se rozpadl mocný córdobský chalífát. ferdinand ovládl bojo o toto území a zahájil reconquistu(zpětné dobývání) která skončila až 1492 ve 12 století ovládli křesťané většinu poloostrova v západní oblasti vzniklo portugalské království. page 3 / 5
Křižácké výpravy: vojáky spojovala křesťanská víra, kříž měli na zbroji i na praporech( křižáci). Cílem bylo osvobodit svatou zemi ( palestinu) od muslimů a zajistit volný přístup při pouti do jeruzaléma k božímu hrobu a šířit křesťanství i mimo evropu. Účastnili se zejména šlechtické rody z Francie, Belgie, Nizozemí, německých oblastí Svaté říše římské, Anglie i Česka. Na cestu se vydávali i poddaní ( spodina) která si slibovala válečnou kořist. 1. Křížová výprava- se souhlasem papeže vyhlášena roku 1095. Již cestou se vyžívala v pogromech na židy. Dostali se přes Byzantskou říši a Sýrii k Jeruzalému a roku 1099 se ho zmocnili jeruzalémské království.v roce 1189 padl jeruzalém znovu do muslimských rukou a ani dalších 7 výprav ho nedostalo zpět. Dětská křížová výprava: Neúspěchy na východě vedli některé fanatiky k doměnce že svatou zemi osvobodí pouze děti, které ještě nemají žádné hříchy. 1212 však měla tato výprava smutný osud část dětí ani nedorazila, a zbylá část byla prodána do otroctví. Řady z výprav se zúčastnili i někteří evropští panovníci (Fridrich I., Fridrich II., Richard Lví srdce, Vladislav II. a další. Některé výpravy měli i jiné cíle. Například v letech 1202-1204 využili výpravy Benátky, aby oslabili svého obchodního konkurenta Byzantskou říši. Rytířské řády: jejich existenci potvrzují ruiny křižáckých hradů. Původně vznikali, aby střežili svatá místa a pečovali o poutníky. Nejznámější řádem, který dodnes existuje jsou Johanité ( podle Jana Jeruzalémského) poskytující zdravotní služby. (dnes také maltézští rytíři) Na blízkém východě působil také řád německých rytířů, který pohanské prusy obrátil na křesťany. Templáři: pečovali o svatá místa v Jeruzalémě. Jejich bohatství se nelíbilo francouzskému králi Filipovi IV. Sličnému a na začátku 14 st. si vynutil zrušení templářů a jejich hlavní představitele nechal popravit. O jejich pokladech se dodnes povídají legendy, v praze je připomíná Tamplová ulice a pověst o bezhlavém rytíři. Křížovníci: jediný řád českého původu, vyvinul se ze špitálního bratrstva, založeného roku 1233 sv. Anežkou Přemyslovnou. Křížová tažení přinesla zeměpisný rozhled a přispěla k poznávání jiných kultur a způsobu života, jídelníčku (i přes to že s tamními kulturami převážně válčili). pěstování cukrové třtiny, užívání bavlny, výroba papíru- který postupně začal nahrazovat pergamen. Po skončení výprav na blízký východ byla podnikána jako náhrada výprava do Pobaltí, kde stále žili pohané. Nejvíce odolávala Litva (křest přijmut až 1835). page 4 / 5
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) Studijni-svet.cz Utváření středověké Evropy Křižácké výpravy proti kacířům směřovali proti katarům ve Francii a v 15 st. proti českým husitům. V plánu byla ještě výprava proti Turkům, která se nakonec z důvodu odlišných zájmů jednotlivých států nekonala. page 5 / 5