Počátky Velké Moravy jsou spojeny s osobou knížete.... Vyhrál nad nitranským knížetem.... Kníže... požádal byzantského císaře o vyslání křesťanské misie. A tak roku... přišli na VM... a.... Po jejich příchodu probíhaly bohoslužby v jazyce, který se nazývá.... V roce 869 bylo na Moravě zřízeno.... Rastislavův synovec... svého strýce zajal a vydal jej... králi Karlomanovi. V 80. letech 9. století byly k Moravě připojeny.... Posledním panovníkem Velké Moravy byl...., který musel čelit dvěma nebezpečím. Zaprve se jednalo o... říši a zadruhé se musel bránit nájezdům.... Nejpravděpodobnějším rokem zániku VM je rok.... Název: Opakování VM (1 z 19)
Název: X 5 22:51 (2 z 19)
Počátky českého státu 6. století Slované přicházejí do Čech z východu 2 teorie postupné obsazení Čech (kmenová teorie) Vedle sebe žilo několik (15) kmenů, které byly postupně sjednoceny do jednoho státu. jih Doudlebové západ Chbané jednorázové obsazení Čech Naše území obýval kmen Čechů. Z něho se vytvořilo 14 menších knížectví. Jejich knížata podřízena českému knížeti z rodu Přemyslovců. Jednotlivá knížectví postupně zanikala, až se vytvořil jednotný český stát. Žatecko Lučané Teplicko Lemuzi sever Děčané, Zličané, Litoměřici Rod Přemyslovců kmeny sjednotil. (Levý Hradec) Název: Kmenová teorie (3 z 19)
Název: X 5 22:46 (4 z 19)
Zmínky o českých Slovanech r. 805 1. zmínka (Karel Veliký se pokusil neúspěšně dobýt české území) r. 822 zástupci Čechů se účastní sněmu ve Frankfurtu se zástupci Moravy 13. 1. 845 křest 14 českých knížat v Řezně Východofranská říše Čechy Velká Morava Název: X 5 13:05 (5 z 19)
Bořivoj (? 852? 889) první historicky doložený kníže (Přemyslovec) 882 894 Čechy součástí Velké Moravy (Bořivoj zástupce Svatopluka a správce území Čech pokřtěn s manželkou Ludmilou Metodějem = křesťanství z východu knížecí sídlo přemístěno z Levého Hradce na pražské hradiště Název: X 5 13:05 (6 z 19)
Spytihněv (894 915) po smrti Svatopluka se chtěl zbavit závislosti na VM r. 895 vazal východofranského panovníka Arnulfa České území se kulturně a politicky dostává pod vliv civilizace "latinského" Západu. budování souvislé sítě hradů = opora státní správy a církevní organizace církevní správa v Čechách podřízena biskupství v Řezně Název: X 5 22:48 (7 z 19)
po vymření Karlovců probíhal ve Východofranské říši dynastický boj = oslabení Bavorsko (Arnulf) X Sasko (Jindřich I. Ptáčník) Vratislav I. (915 921) v Čechách spory, zda podporovat Jindřicha nebo Arnulfa založen chrám sv. Jiří na Pražském hradě Václav (931 929/935) do jeho plnoletosti vládne matka Drahomíra souboj křesťanské kultury a pohanství spor o výchovu Václava mezi Drahomírou a jeho babičkou Ludmilou (Tetín). 15.9. 921 Ludmila zavražděna Václav si podrobil kouřimského knížete Radslava = záminka pro Jindřicha I. Ptáčníka k tažení do Čech r. 929 Václav se podrobuje Jindřichovi I. = poplatek míru (tribut pacis) 500 hřiven stříbra a 120 volů ročně. Tím si Václav udržel svrchovanost nad svým územím = symbol české státnosti založení kostela sv. Víta v Praze (ostatky ze St. Denis) prosaská církevní politika spory s bratrem Boleslavem (v čele opozice proti Václavově politice) spiknutí r. 929/935 Václav zavražděn ve Staré Boleslavi likvidace Václavových přátel a stoupenců po 3 letech převezeny Václavovy ostatky do Prahy uctíván jako mučedník svatořečen symbol české státnosti patron české země Název: X 5 13:05 (8 z 19)
Boleslav I. (935 972) vyznával razantnější politiku (usiloval o suverénní postavení Čech) konflikt se Saskem. Po 15 letech bojů uznal svrchovanost císaře Oty I. r. 955 se český oddíl účastní po boku císařských vojsk bitvy na řece Lechu proti Maďarům = porážka Maďarů budování hradské soustavy hrady = důležitý prostředek pro správu země hlavní opora moci Boleslava = vojenská družina expanze + šíření křesťanství (Morava, Slezsko, Pováží, Malopolsko) Praha centrem obchodu s Byzncí, Rusy, Araby, Židy 1. česká mince = stříbrný denár zaveden výběr daní dal převézt ostatky Václava z Boleslavi do Prahy a pohřbít v rotundě sv. Víta postupně se Václav stává českým světcem a v následujícím století i českým patronem Název: X 5 13:05 (9 z 19)
Název: X 5 13:05 (10 z 19)
Boleslav II. (972 999) dokončeno sjednocení země (hranice podobné dnešním r. 973 zřízeno v Praze biskupství (podřízeno mohučskému arcibiskupství) (Dětmar, Vojtěch) r. 995 vyvraždění Slacvníkovců (Libice nad Cidlinou) = dovršení sjednocení českého státu Vojtěch r. 982 zvolen 2. pražským biskupem Krize českého státu 1. pol. 11. stol. ze tří středoevropských států (Čech, Uher, Polska) bylo české knížectví nejslabší ztráta dobytých území (Krakovsko, Slezsko) připadly Polsku od r. 999 se na trůnu střídali Boleslav III. Ryšavý, Jaromír a Oldřich Zasahování Polska do české politiky nároky práva dosazování českých knížat vládl na Moravě a Slovensku cíl = vytvoření polsko české říše (proti německému nebezpečí) r. 1002 1003 Vladivoj = 1. český kníže, který přijal Čechy jako léno římského panovníka (v podstatě jen formální záležitostčeský stát pokládán za součást římské říše. knížata volena zemským sněmem, ale potvrzována říšskými panovníky) krátký návrat Boleslava III. vyvraždění Vršovců 1003 1004 vláda Boleslava Chrabrého (zmocnil se Moravy, části Slovenska, Slezska, Krakovska a Čech) Pozn. napětí mezi Polskem a římskou říší Poláci vyhnáni z Čech zásluhou Jaromíra (1004 1012, 1033 1034) postavil se na stranu říše (Jindřich II.) v boji s Polskem. Oldřich 1012 1033) r. 1019 dobývá na Polácích Moravu (správce Břetislav I.) = upevňování českého státu (díky úpadku Polska a Uher) Název: X 5 13:05 (11 z 19)
Břetislav I. (1034 1055) stabilizace českého státu ("český Achilles") r. 1039 vpád do Polska = 2. pokus vytvořit česko pols říši (proti Německu). Dobytí Slezska, Krakovska, Hnězdna. Odvoz ostatků sv. Vojtěcha do Prahy. ( snaha o zřízení arcibiskupství ) Břetislavova (Hnězdenská) dekreta = nejstarší soub zákonů dodržování křesťanských zásad vymezují vnitřní stavbu českého státu střet s římským králem Jindřichem III. dvě tažení do Čech 1040 sice Jindřich poražen u Domažlic (Brůdku), ale v 1041 Břetislav donucen ke kapitulaci = ztráta dobytých území, slib vazalské věrnosti, lenní poplatek Břetislav a Jitka (5 synů) r. 1054/55 seniorát (stařešinské právo) = knížetem vždy nejstarší příslušník přemyslovského rodu. Ostatní vládli v tzv. údělných knížectvích (olomoucké, brňenské). Název: X 10 12:37 (12 z 19)
Po smrti Břetislava I. na trůně Spytihněv II. (1055 1061) zbavil své bratry moravských údělů. Smrt za nejasných okolností. (žádost papeži o propůjčení královské koruny a titulu neúspěšné) Vratislav II. (1061 1092) obnovil moravské úděly r. 1063 zřídil moravské biskupství v Olomouci (protiváha pražskému bratr Jaromír) přenesení knížecího sídla z Pražského hradu na Vyšehrad zde zřízena kapitula (podřízena přímo papeži) spojenectví s císařem Jindřichem IV. v boji o investituru r. 1085 Jindřichem IV. udělen královský titul (+ zrušen tribut, pouze účast na korunovačních jízdách do Říma a na vojenskýchn výpravách) zisk Budyšínska a Zhořelecka titul krále = formální záležitost; není dědičný přesto zvýšení prestiže českého panovníka Spytihněv II. X Vratis papež císař Název: X 12 19:44 (13 z 19)
po smrti Vratislava II. období porušování zásad seniorátu vlivy úpadku českého státu boje o knížecí stolec boj o emancipaci církevní moci sílící vliv velmožů (vytváření rodové šlechty z původní knížecí družiny) zásahy říšských panovníků do vnitřních poměrů Čech epizodní vlády (řešeny většinou násilnou cestou) Konrád I. Brněnský (1092) Břetislav II. (1092 1100) ve snaze omezit vliv starých velmožskch rodů vypudil rod Vršovců (do Polska). Dále zbavil moci brněnské Přemyslovce. R. 1100 zavražděn. Bořivoj II. (1101 1107, 1117 1120) do čech se vrace Vršovci (Žatec, Litoměřice, Libice) Svatopluk (1107 1109) "panoval v sedle" na vojensk výpravách proti Uhrám a Polsku. R. 1108 nechal vyvraždit zbytek Vršovců. Sám také zavražděn. Vladislav I. (1109 1117, 1120 1125) císař mu udělil Čechy v léno Název: X 12 19:44 (14 z 19)
Soběslav I. (1125 1140) r. 1126 bitva u Chlumce císařské vojsko Lothara poraženo rotunda na Řípu, kostely, kláštery, opevnění Pražského hradu Vladislav II. (1140 1172) 2. český král účast na 2. křížové výpravě nedorazila do Jeruzaléma pomoc Fridrichu I. Barbarossovi v sev. Itálii r. 1158 královský titul Juditin most, kláštery, kostely konec vlády ochlazení vztahů s Fridrichem Barbarossou Vladislav rezignoval ve prospěch syna Bedřicha (1172 1173, 1178 1189) Barbarossa ho však neuznává a ustanovuje Oldřicha českým panovníkem. Ten se ale vzdává trůnu ve prospěch bratra Soběslava. Název: X 17 8:37 (15 z 19)
Soběslav II. (1173 1178) "selský kníže" neuznáván šlechtou = ztráta autority českého panovníka Barbarossa udělil Čechy v léno Bedřichovi (1178 1189) ten sice vypudil Soběslava II., ale spor s Konrádem Otou (Morava), kterého šlechta chtěla za knížete spor vyřešil Barbarossa Bedřich potvrzen českým knížetem Konrád Ota dostal jako léno Moravu (markrabství) nezávislé na Praze Konrád Ota (1189 1191) sjednotil moravská údělná knížectví do jednoho celku r. 1182 udělena hodnost markraběte jako říšského knížete = vznik markrabství moravského hodnosti říšského knížete dosáhl r. 1187 také pražský biskup Jindřich Břetislav = nezávislost na českém panovníkovi ROZTŘÍŠTĚNOST ZEMĚ Název: X 17 8:37 (16 z 19)
r. 1189 Bedřich umírá Konrád II. Ota (1189 1191) opětovné spojení Čech a Moravy (moravské markrabství však právně nadále existuje = svébytné postavení) r. 1189 statuta knížete Konráda = zákoník (šlechta jako vrstva svobodných a dědiční vlastníci půdy) šlechta jako společenský stav se silným politickým vlivem a hospodářským zázemím r. 1191 Konrád II. Ota umíra na vojenském tažení s novým německým králem Jindřichem IV. v Itálii Václav vládne 3 měsíce Přemysl Otakar I. (1192 1193, 1197 1230) syn Vladislava II. boj s Václavem Jindřich IV. uděluje Přemyslovi Čechy v léno Přemysl Otakar I. se účastní spiknutí proti Jidřichovi IV. (římský panovník) Přemysl sesazen z trůnu Jindřich Břetislav (1193 1197) původně pražský biskup spojil církevní a světskou správu Vladislav Jindřich (1197) vyžádal si od pražského biskupa přísahu věrnosti = odstranění podřízenosti říši Přemysl Otakar I. (1197 1230) Název: X 19 18:55 (17 z 19)
Název: X 6 7:07 (18 z 19)
Slované: Marie Beranová, Slované, Praha 1998 Sámova říše: M. Lutovský N. Profantová, Sámova říše, Praha 1995 počátky českého státu : R. Turek, Čechy v raném středověku, Praha 1982 D. Třeštík, Počátky Přemyslovců, Praha 1997 Z. Fiala, Přemyslovské Čechy, Praha 1975 J. Žemlička, Čechy v době knížecí(1034 1198), Praha 1997 J. Žemlička, Století posledních Přemyslovců, Praha 1986 Název: X 17 7:42 (19 z 19)
Přílohy zavraždění Ludmily.jpg sludmila.jpg prilba%20vened%20kopie.jpg