PRVNÍ MEZINÁRODNÍ ANDROLOGICKÝ KONGRES V ČESKÉ REPUBLICE

PRVNÍ MEZINÁRODNÍ ANDROLOGICKÝ KONGRES V ČESKÉ REPUBLICE L. Zámečník Ve dnech 3. 5. února 006 se v malebném, sněhem pokrytém prostředí zámku Štiřín uskutečnil. mezinárodní andrologický kongres v České republice. Pod záštitou 3. lékařské fakulty UK v Praze a FN Královské Vinohrady, Akademie věd ČR, České urologické společnosti ČLS JEP, Urologické kliniky FN Brno, Sanatoria Pronatal a urologického centra Androgeos se poprvé v českých zemích na opravdu odborné úrovni setkaly navenek možná nesourodě vyhlížející skupiny odborníků, kteří se zabývají andrologií, urologií, endokrinologií, infertilitou a reprodukční medicínou. O tom, že se jednalo o opravdu vědou nabitý program, svědčí i fakt, že se ve 3 dnech rokovalo celkem ve 4 blocích. Poctou české andrologii a jistě i organizátorům kongresu byl fakt, že se s přednáškami a odbornou záštitou zúčastnili opravdové kapacity evropské andrologie: profesor E. Nieschlag (Münster, SRN), profesorka M. Simoni (Münster, SRN), dr. L. Gianaroli a také kolegové z pracovišť ze Slovenska a Polska. Značná část příspěvků, které vědecký program zařadil k prezentaci, byla věnována preimplantačnímu genetickému screeningu a diagnostice, genetice v souvislosti s mužskou infertilitou a reprodukční medicínou, včetně laboratorních metod. Nutno podotknout, že značná část těchto prezentací byla přednesena tak, aby naplnila očekávání přítomných odborníků v této problematice, ale ke cti budiž přičteno, že se také většina urologů andrologů začala díky didakticky dobře vedeným přednáškám v daných otázkách orientovat. Díky všem snahám našich kolegů, kteří se problematikou preimplantačního genetického screeningu a diagnostiky zabývají, je umožněno velké části zájemců o vlastní zdravé dítě vyhovět. Nesporným přínosem byl celý blok věnovaný hypogonadizmům, během nějž byla nejednou vzpomenuta nutnost spolupráce napříč obory, zvláště u léčby poruch mužského pohlavního vývoje s manifestací v dětství a adolescenci. Díky firmě Schering byl na odborném sympoziu představen přípravek Nebido (injekční forma testosteronu) jako nová možnost v léčbě těchto poruch. Velkou částí odborného programu byla problematika andrologicko-urologická: erektilní dysfunkce (s ohledem na zažité i nové postupy v rámci konzervativní terapie), včetně operační léčby. V rámci operačních metod v andrologii bylo auditorium teoreticky seznámeno s přínosem robotiky v urologii a andrologii a kolegové z Prahy představili již první praktické zkušenosti s touto novinkou. V celém bloku byla diskutována velká a dosud ne zcela probádaná chronická pánevní bolest s ohledem na patofyziologii, jednotlivé příčiny, ale například také z pohledu anatoma. Další kapitolou, kterou je nutno odtabuizovat, je závažná problematika uroandrologických postupů u pacientů po poranění míchy a pánve. V této problematice bylo zajímavé slyšet teoretické a praktické zkušenosti jak androloga, tak lékaře spinální jednotky. Benigní hyperplazie prostaty a karcinom prostaty: dvě onemocnění, jejichž léčba (včetně operační) přináší celou řadu andrologicko-urologických obtíží, jejichž podstata a řešení byla předestřena ve dvou velkých blocích. Poprvé a jistě právem v rámci takového kongresu byla zařazena sekce týkající se kvality zdravotní péče, jejího sledování, včetně zdravotnické dokumentace a certifikace kvality. Účastníci měli dvakrát možnost začít den vědou při pracovních snídaních věnovaných studiím o erektilní dysfunkci (díky firmě Eli Lilly) a karcinomu prostaty (za podpory firmy Astra Zeneca) a zakončit náročná vědecká jednání vydařeným společenským večerem. Celý kongres se odehrával na vysoké odborné úrovni, v opravdu přátelské atmosféře všech zúčastněných. A za to jistě všem organizátorům (zvláště prezidentovi kongresu MUDr. V. Sobotkovi a sekretáři MUDr. J. Heráčkovi) patří dík a plné absolutorium. Nezbývá tedy než se těšit na. ročník kongresu, který je již nyní stanoven na 3. 5. květen 007 opět na Štiříně. Pro zájemce o další informace a eventuální spolupráci v rámci andrologie pod záštitou České urologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně uvádím webové stránky: www.andrologickasekce.cz. MUDr. Libor Zámečník, FEBU Urologická klinika VFN a. LF UK Praha Urol List 006; 4() 69

www.andrologickykongres.cz www.andrologickasekce.cz

ABSTRAKTA MALE FACTOR AND EMBRYO ANEUPLOIDY L. Gianaroli SISMER, Bologna, Italy Nedodán VÝZNAM PREIMPLANTAČNÍ TRANSLOKACE THE EFFECT OF PREIMPLANTATION GENETIC DIAGNOSIS IN CARRIERS OF BALANCED TRANSLOCATIONS T. Brachtlová, M. Kosařová, D. Zudová Sanatorium Pronatal Úvod: Část pacientů přicházejících do centra asistované reprodukce jsou nositelé balancované translokace a právě jim umožňuje preimplantační genetická diagnostika výrazně zvýšit pravděpodobnost úspěšného těhotenství a narození zdravého dítěte. Soubor a metody: Preimplantační genetická diagnostika translokací byla zařazena do rutinního provozu našeho pracoviště v květnu 003. Do současnosti bylo vyšetření provedeno u nositelů balancované translokace v 7 cyklech. Diagnostika se týkala jak nositelů robertsonské translokace, tak nositelů reciproké translokace. Před vlastní preimplantační genetickou diagnostikou byly u každého páru testovány specifické DNA sondy na periferní krvi nositele balancované translokace. Samotná preimplantační genetická diagnostika byla prováděna na blastomerách třídenního embrya ve dvou hybridizačních kolech a výsledkem analýzy bylo zhodnocení numerického zastoupení až 8 chromozomů v závislosti na typu translokace. Výsledky: Celkový průměrný věk pacientek byl 33,7 let. Celkem bylo analyzováno embryí s 99,6% úspěšností. Z celkového počtu embryí bylo transferovatelných,6 %, ET byl proveden v 53 %. Zaznamenány byly gravidity. Při srovnání obou skupin translokací byl průměrný věk u robetsonských translokací 3,6 let, u reciprokých translokací 34,6 let. U robetsonských translokací bylo vyšetřeno celkem 45 embryí s 98,% úspěšností, transferovatelných bylo 35,7 % embryí. U reciprokých translokací bylo celkem vyšetřeno 66 embryí se 00% úspěšností, transferovatelných bylo 0,8 % embryí. Závěr: Srovnáním výsledků z našeho pracoviště a z dostupné literatury jasně vyplývá, že preimplantační genetická diagnostika u nositelů robertsonské translokace vykazuje vyšší procento geneticky normálních embryí než u nositelů reciprocké translokace. PREIMPLANTAČNÍ GENETICKÁ DIAGNOSTIKA CHROMOSOMÁLNÍCH ABNORMIT EMBRYÍ REALITA A BUDOUCNOST PREIMPLANTATION GENETIC DIAGNOSIS FOR THE EMBRYO CHROMOSOMAL ABNORMITY STATE OF THE ART IN PRESENT AND TIME TO COME K. Veselá REPROMEDA Brno GENPROGRESS Brno Preface: Since 994, when the first paper was published by Harper and Handyside summarizing the world experience of PGD, this method became a routine procedure both in precise diagnostic and therapy of infertility. The vast majority of PGD cycles for the chromosomal abnormity are performed with the major indication being aneuploidy. Nevertheless the number of PGD cycles for structural rearrangements are also growing up. Methods: The occurrence of non-disjunction during meiosis is a quite rare event in most organisms with the exception of the human species where approximately a half of oocytes and a tenth of spermatozoa carry chromosomal abnormity. In addition, other possible causes of chromosomal aneuploidy are considered, e.g. the dysfunction of the spindle during early mitosis. Results: The group of indications for PGD and PGD-AS (aneuploidy screening) is dynamically expanding, and the growing experience in PGD is generating a daunting myriad of innovations in assisted reproductive techniques and turns dramatically the angle of a view to a general concept on human infertility. Conclusions: The strengthening tendency to enlargement the numbers of PGD cycles is awaited for the future decade with the respect to the expected benefits for the clients. New methods simplifying the PGD diagnosis are considered and welcome. VÝVOJ PREIMPLANTAČNÍ GENETICKÉ DIAGNOSTIKY A PŘEHLED VÝSLEDKŮ V SANATORIU PRONATAL TREND AND THE RESULTS OF PGD IN SANATORIUM PRONATAL D. Zudová, T. Brachtlová, D. Hlinka, M. Kosařová, V. Gregor,, T. Mardešić, V. Sobotka Sanatorium Pronatal Oddělení lékařské genetiky FTN Krč Úvod: V Genetické laboratoři Sanatoria Pronatal se provádí preimplantační genetická diagnostika metodou FISH od května roku 003. Je prováděn jak screening aneuploidií (PGD AS), tak i cílená diagnostika u nositelů chromozomálních translokací. Soubor a metody: Celkem byla PGD použita u cyklů, ze kterých 89 spadalo do některé z indikačních kategorií (věk ženy nad 35 let, patologický karyotyp, opakované aborty nebo neúspěšná implantace, použití spermií po TESE). Průměrný věk pacientek byl 35,7 let.celkem bylo bioptováno 480 embryí, z nichž bylo 68 úspěšně vyšetřeno (97 %). Výsledky: Nejpočetnější indikační skupinu tvoří pacientky nad 35 let (85 cyklů), zároveň jde o skupinu s nejhoršími výsledky (geneticky normální embrya 8 %, gravidita na cyklus 5 %). Skupina u které máme nejvyšší procento gravidit (40 %) představují páry s NOA. Specifickou skupinou jsou pacientky s darovanými oocyty (geneticky normální embrya 45 %, gravidita na cyklus 4 %). Závěr: Preimplantační genetická diagnostika je na našem pracovišti standardní součástí programu AR, k tomu je nezbytná součinnost genetické laboratoře, klinického genetika, embryologické laboratoře a gynekologů. 7

MOLECULAR CYTOGENETIC EXAMINATION OF GAMETES J. Diblík, P. Paulasová, M. Montag, C. Magli 3, F. Pellestor 4, M. Macek Sr., Š. Vilímová Center of Reproductive Genetics, Institute of Biology and Medical Genetics, Charles University - nd School of Medicine, University Hospital Motol, Prague Universitäts - Frauenklinik Bonn, Germany 3 SISMER, Bologna, Italy 4 CNRS UPR 4, Institute of Human Genetics, Montpellier, France Preface: Aneuploidies in embryos conceived by assisted reproduction techniques can originate before meiosis, during meiosis and after fertilization. To evaluate the risk of aneuploidy from the maternal meiosis, it is possible to analyze the first polar body (PB) and second polar body (PB). The paternal pre-meiotic and meiotic error rate can be evaluated by sperm analysis. Postfertilization errors can only be analyzed by embryo biopsy. Methods: Molecular cytogenetic methods for analysis of gametes are based on fluorescence in situ hybridization (FISH) and fluorescence microscopy. New options include use of peptide nucleic acid probes (PNA-FISH) and primed in situ synthesis (PRINS) for detection of chromosome specific sequences. The standard -dimensional image analysis can be complemented by 3-dimensional analysis using Z-stacking and deconvolution (3D-FISH) for more precise detection of FISH signals in interphase nuclei that are not flat after fixation (sperm, cells from blastocysts). Results: We have tested use of FISH, PNA-FISH, PRINS and 3D-FISH for detection of aneuploidy in sperm as well as FISH and PNA-FISH for analysis of first and second polar bodies and oocytes. We have also tested FISH, PNA-FISH and 3D-FISH for analysis of blastomeres as well as FISH and 3D-FISH for reanalysis of embryos in blastocyst stage after abnormal results of preimplantation screening of aneuploidy. Conclusions: For optimal evaluation of risk of aneuploidy after conception it is possible to combine the prefertilization sperm analysis with polar body and blastomere biopsy after fertilization. This complex evaluation allows optimal choice of reproductive medicine methods and early and efficient prevention of embryonal/fetal aneuploidies. Supported by VZ FNM 0006403. PREIMPLANTATION GENETIC DIAGNOSIS FOR THE EMBRYO ANEUPLOIDY IN COUPLES WITH MALE FACTOR OF INFERTILITY K. Veselá, P. Trávník, J. Veselý, J. Rubeš, E. Oráčová, G. Tauwinklová, L. Hromadová REPROMEDA Brno GENPROGRESS Brno Preface: Preimplantation genetic diagnosis (PGD) abandoned the group of experimental methods and became an unreplaceable and indespensable therapeutic procedure in selected group of infertile couples. Methods: The authors reffer the group of 58 PGD cycles for the male infertility factor performed since 004 to 005, with the major reason being teratospermia. The control group was created of 67 cycles for PGD-AS. Fluorescent in - situ hybridization (FISH) was used to detect embryo aneuploidy (up to 8 chromosomes). Other conditions and procedures did not differ in any respect. Results: More than 60 % of preimplantation embryos in MFI group carried chromosomal abnormalities. Both the blastocyst embryotransfers ratio (65 % and 78 %) and pregnancy rates per embryotransfer (9 % and 3 %) were significantly lower compared to the control group. Conclusions: Recent advances in PGD, and the widening success to cure infertility even in couples with poor fertility prognosis bring a positive outlook for improving the results in the whole field of reproductive medicine and genetics. The future focusation for the mail factor of infertility with respect to teratospermia is essential. Number of questions arising on the MFI might lead to designing next clinical studies. ZDRAVOTNICKÁ DOKUMENTACE JAKO SOUČÁST ŘÍZENÉ KVALITY ZDRAVOTNÍ PÉČE MEDICAL DOCUMENTATION A PART OF QM IN HEALTH CARE M. Brokešová, V. Sobotka Sanatorium Pronatal Úvod: Řízení kvality ve zdravotnických zařízeních je nekončícím procesem, v rámci něhož musíme, jako reakci na nové poznatky, přijímat stále nová rozhodnutí. Chceme-li kvalitu zdravotní péče objektivně hodnotit, musíme si stanovit kritéria. Mezi ně patří např. ekonomické výsledky, úspěšnost, spokojenost pacientů a v neposlední řadě i zdravotnická dokumentace (ZD). Soubor a metody: K hodnocení úrovně ZD ve zdravnotnických zařízeních poslouží audit dokumentace, nejlépe externí osobou s dobrou orientací v dané problematice. Na jeho počátku je nutné stanovit indikátory ZD (informované souhlasy, vedení dokumentace, podepisování výsledků, atp.). V rámci auditu je nutné analyzovat dokumentaci všech úrovní i typů (formuláře, informované souhlasy, elektronická dokumetnace,...). Výsledky: Výsledkem auditu ZD a z něj plynoucích nápravných opatření je: uvedení ZD do souladu s platnou legislativou formalizace dokumentace stanovení pravidel pro vydávání a distribuci nových dokumentů definice jasných pravidel pro vedení dokumentace vytvoření jednotných principů pro ukládání, archivaci a skartaci ZD 7

Závěr: Řízení kvality zdravnotní péče klade vysoké nároky jak na vrcholový management, tak na ostatní pracovníky. Kvalitní zdravotnická dokumentace a její bezchybné vedení usnadní proces poskytování zdravotní péče, zajistí splnění požadavků právních norem a pomůže předcházet nechtěným negativním situacím v průběhu procesu poskytování zdravotní péče. ISO 9000 UND EUROPEAN TISSUE DIRECTIVE TRENDS AND CONSEQUENCES IN WESTERN EUROPE G. Loescher MTC Koblach, Austria The issue of an integrated quality control management system is being discussed more extensively and more controversially in almost all European countries. The example of the European Tissue Directive shows that the requirements of ISO 900, 705 and 589 already form an integral part of this European directive and have led, namely in England, to its immediate implementation in the healthcare market. VÍCE NEŽ PĚTILETÉ ZKUŠENOSTI CENTRA ASISTOVANÉ REPRODUKCE S PRACÍ V SYSTÉMU ŘÍZENÉ KVALITY EXPERIENCES WITH THE WORK OF QUALITY MANAGEMENT SYSTEM IN THE CENTER OF ASSISTED REPRODUCTION FOR MORE THAN FIVE YEARS V. Sobotka, T. Mardešić, M. Brokešová Sanatorium Pronatal Úvod: Autoři ukazují klady a zápory práce v systému práce v řízené kvalitě v Sanatoriu Pronatal, které je držitelem certifikace 6 let a akreditací laboratoří 5 let. Soubor a metody: Sanatorium Pronatal bylo auditováno německou certifikační společností LGA InterCert v roce 000 po několikaměsíční přípravě dle ISO 900: 000. V roce 00 byla zahájena příprava k akreditaci IVF laboratoře, dále pak genetických laboratoří v roce 003 a biochemické laboratoře v roce 004, dle normy ISO EN/IEC 7 05 Výsledky: V roce 000 byly veškeré procesy přímo, či nepřímo související s pacientem certikovány dle normy 900:000 a opakovaně ročně úspěšně recertifikovány německou společností LGA InterCert, naposledy v dubnu 005. Od roku 00 byly postupně veškeré procesy v IVF, genetických a biochemické laboratoři akreditovány dle normy ISO EN/IEC 7 05 a opakovaně při reakreditaci úspěšně obhájeny. Audity vedla německá akreditační společnost DAP. Závěr: Systém práce v řízené kvalitě umožňuje mimo jiné funkci managementu rizik a tím, s časovou rezervou, předcházet poškození pacienta, či jeho vzorků. Jedním z nejdůležitějších předpokladů je důkladná a specializovaná příprava profesionálním poradcem se zkušenostmi se zdravotnickou problematikou, Mimo jasně doložitelných kladů systému autoři poukazují na jeho pracnost a přímou i nepřímou finanční náročnost, která není zatím zohledněna konzumenty zdravotní péče. VÝZNAM SPOLUPRÁCE NAPŘÍČ OBORY U PORUCH MUŽSKÉHO POHLAVNÍHO VÝVOJE S MANIFESTACÍ V DĚTSTVÍ A V ADOLESCENCI THE IMPACT OF INTERDISCIPLINARY COLLABORATION IN MALFUNCTIONS OF MALE SEXUAL DEVELOPMENT IN CHILDHOOD AND ADOLESCENCE M. Šnajderová Endokrinologické oddělení, Pediatrická klinika. LF UK a FN Motol Poruchy mužského pohlavního vývoje se mohou projevit již v dětském věku a v adolescenci. Již tehdy je nutná včasná diagnostika, volba optimálního léčebného postupu a stanovení plánu dlouhodobého sledování. Cílem komplexní péče je docílit normální pohlavní vývoj, normální sexuální funkci a pokud lze i dosáhnout fertility. Komplexní pohled a mezioborová spolupráce odborníků pro dětský věk v oborech endokrinologie a urologie jsou nezbytné. Předmětem společného zájmu jsou zejména jedinci s obojetným genitálem, hypogenitalismem, hypospadií, kryptorchismem, poruchami nástupu a průběhu puberty. Etiologie těchto poruch je heterogenní. Úzká spolupráce umožňuje snížit diagnostické omyly na minimum a zvolit optimální léčebný postup. Mezi chybné postupy patří například kastrace a změna pohlaví u jedinců s obojetným genitálem bez předchozího podrobného vyšetření. K poškození pacienta může též dojít jak při pozdní, tak i při velmi časné léčbě androgeny u dětí a adolescentů s permanentním hypogonadismem. Chyby vznikají i při nesprávné volbě léčebného preparátu a při nesprávném dávkování androgenů, nejsou-li respektovány vývojové aspekty. Poruchy mužského pohlavního vývoje nabízejí pro endokrinologii a urologii-andrologii široké a velmi zajímavé pole vzájemné spolupráce i v oblasti dlouhodobého sledování pacientů od dětství až po senium. Naše endokrinologické pracoviště již takovou mezioborovou spolupráci s urology-andrology zahájilo u mladých mužů s Kallmannovým syndromem a začátkem androgenní substituce v adolescenci, kde prospektivně a longitudinálně sledujeme vývoj prostaty pomocí 3D-ultrasonografie a monitorujeme některé biochemické markery (sérové hladiny testosteronu, PSA a VPSA). Vzájemná spolupráce endokrinologa a urologa u dětských pacientů a adolescentů s poruchami mužského pohlavního vývoje je nejen přínosná, ale i nezbytná. RIZIKA HORMONÁLNÍ SUBSTITUČNÍ TERAPIE RISKS OF HORMONAL SUBSTITUTION THERAPY J. Heráček, M. Urban Urologická klinika, 3. LF UK a FN KV Androgeos Významný úbytek mužských pohlavních hormonů - androgenů - může být příčinou nejen sexuálních, ale i mnoha zdravotních potíží stárnoucích mužů. Nejčastěji se objevují kolem 50. roku života. T stimuluje růst a funkci prostaty, penisu a varlat, ovlivňuje erekci, libido a citlivost na sexuální podněty, působí na kvalitu kůže, růst vlasů, vousů a na hlas, udržuje mužský charakter ochlupení a mužské chování, stimuluje spermiogenezi a produkci erytropoetinu, brání rozvoji osteoporózy zvyšováním hustoty kostní hmoty, obnovuje sva- 73

lové buňky, zvětšuje svalovou sílu a objem svalové hmoty, působí pozitivně na funkci očního nervu a sítnice, zvyšuje ukládání vápníku v zubech. HST nemůže být zahájena bez klinického a biochemického vyšetření, které potvrzují androgenní deficit. Smyslem terapie je zlepšení symptomů nedostatku T, nastavení a udržení stabilních fyziologických koncentrací celkového a biodisponibilního T a jeho hlavních metabolitů (DHT a estradiolu). Postup při HST je u každého pacienta individuální. Terapie u muže se sekundárním postižením osteoporózou je jiná než u pacienta, jehož hlavním problémem je sexuální dysfunkce. Nejrozšířenější preparáty v České republice jsou testosteron undekaonát v perorální formě a injekční depotní forma s esterifikovaným testosteronem, méně časté jsou transdermální lékové formy. V roce 006 bude do České republiky uveden nový depotní preparát, který je odlišný dávkováním v 3-měsíčních inter valech. HST má svoje rizika a nežádoucí účinky, proto je nutné během léčby pacienta pečlivě sledovat. Centrální úlohu při sledování pacienta s PADAM syndromem, přesto že se jedná jednoznačně o mezioborovou problematiku, má urolog. Před zahájením léčby vždy vyšetřujeme stav prostaty. Kontrolujeme hladinu PSA, prolaktinu, SHBG, luteinizačního hormonu, vyšetřujeme jaterní testy, lipidogram a krevní obraz. Zvláštní pozornost vyžaduje během HST prostata, jelikož androgeny mají významnou úlohu při jejím růstu a vývoji. Obecně je přijat konsensus, že HST nezpůsobuje nádor prostaty, ale subklinický (nerozpoznaný při DRV nebo vyšetřením PSA) KP se může významně manifestovat při hormonální léčbě. DRV a stanovení hodnoty PSA jsou před zahájením HST a dále v pravidelných intervalech naprosto nutná. HST je absolutně kontraindikována u podezření na karcinom prostaty nebo prsu. HST je také kontraindikována u mužů s těžkou výtokovou obstrukcí moči, která je způsobena BHP. U těchto pacientů je HST možná až po účinné urologické léčbě. Androgeny ovlivňují také hladinu lipidů v séru, proto se doporučuje stanovit lipidový profil před začátkem HST a dále pak v ročních intervalech. HST indukuje erytropoézu a může tak zvyšovat riziko CMP u pacientů s aterosklerózou, zejména u kuřáků a hypertoniků s hypercholesterolemií. Zřídka však ovlivňuje krevní obraz natolik, aby bylo nutné upravit dávkování, změnit léčivo nebo léčbu přerušit. HST způsobuje retenci tekutin a gynekomastii. Ve většině případů jsou klinické projevy mírné a nevyžadují změnu terapie. Méně častým nežádoucím účinkem je spánková apnoe. Péče o muže v období hormonálních změn je roztříštěná, neboť je řešena mnoha obory, úzká spolupráce s urologem je naprosto nezbytná. THE EVALUATION OF PROSTATE TRANSRECTAL SONOGRAPHY, PSA, FREE PSA AND F/T PSA IN TERM OF FOUR YEARS TESTOSTERONE SUBSTITUTION THERAPY IN KALLMANN SYNDROMEL J. Heráček,4, M. Šnajderová, V. Sobotka 3, J. Kuncová, M. Lukeš, R. Zachoval, M. Záleský, M. Urban,4 Department of Urology, 3rd Medical Faculty, Charles University Department of Paediatrics, nd Medical Faculty, Charles University 3 Sanatorium Pronatal 4 Androgeos Preface: Kallmann syndrome (KS) is a very rare hereditary disease. KS is a genetic condition characterised by hypogonadotrophic hypogonadism (HH) and anosmia or hyposmia. HH is characterized by failure of gonadal function secondary to deficient gonadotropin secretion, resulting from either a pituitary or hypothalamic defect. HH is one of serious causes of male infertility. Complex care in KS is necessary. Early diagnosis is an important condition for hormonal substitution therapy (HST) in optimal age. Material and methods: Seven young males (age 5 years) with KS followed-up for four years are presented. Hormonal induction of puberty initially by hcg and subsequent permanent HST by testosterone intramuscular injection every three weeks were necessary in all of them. We evaluated transrectal sonography of prostate and seminal vesicles with 3D reconstruction (prostate volume, echogenity, measurement of peripheral, central and transitional zone) and serum levels of PSA, free PSA, f/t PSA biannualy. Results: Pre-treatment testosterone concentration.4 nmol/l (mean) (range 0.-.6) increased to 9. nmol/l (4.0-4.5) (p<0.05) by HST. In this study we found no significant changes in above mentioned parameters during testosterone treatment. Average prostate volume was 9. ml (8.-3.5), PSA 0.5 _g/l (0.4-0.87), fpsa 0,4 _g/l (0,7-0,3), f/t PSA 0.43 (0.3-0.55). No serious adverse events of therapy were observed. Conclusions: This study presents preliminary results and long-term follow-up of patients until aging male by endocrinologist and urologist-andrologist will continue. Further study and long-term follow-up and measurement of prostate growth and evaluation of laboratory parameters in KS during HST starting in adolescence can be helpful for monitoring of prostate development and for safety of long-term substitution by testosterone. ANDROGENNÍ ALOPECIE - PŘÍZNAK MUŽSKÉHO EKVIVALENTU POLYCYSTICKÝCH OVARIÍ NEBO METABOLICKÉHO SYNDROMU? ANDROGENETIC ALOPECIA - THE SIGN OF MALE EQUIVALENT OF POLYCYSTIC OVARY SYNDROME OR METABOLIC SYNDROME?L M. Dušková Endokrinologický ústav Úvod: Androgenní alopecie (AGA) patří mezi nejčastější příčiny výpadu vlasů u mužů. Výskyt prvních příznaků AGA je u dvaceti procent dvacetiletých mužů a stoupá s každou dekádou o 0%. AGA je uváděna jako rizikový faktor pro kardiovaskulární onemocnění, poruchy glukozového metabolismu a karcinom prostaty. Syndrom polycystických ovarií (PCOS) a metabolický syndrom představují rizikový faktor pro obezitu, inzulínovou rezistenci a pro rozvoj diabetu. Genetický podklad PCOS s autosomálním přenosem dává vznik hypotéze o vzniku existence mužského ekvivalentu PCOS. Předčasný výpad vlasů do 30. roku byl navržen jako jeden z příznaků mužského fenotypu tohoto syndromu. Mohl by být však i příznakem metabolického syndromu. PCOS je charakterizován hyperandrogenémií a metabolický syndrom nízkou hladinou androgenů. Výskyt PCOS je mezi 5-0%. Soubor a metody: V naší studii jsme zkoumali skupinu 30 mužů s předčasným výpadem vlasů před 30. rokem. U všech pacientů bylo vyšetřeno hormonální spektrum a proveden inzulínový toleranční test. Robustní Mann-Whitneyův test a Fisherův test byly použity pro statistickou analýzu. 74

Výsledky: Podle hormonálních hladin bylo možné vytvořit podskupiny. První měla obdobné hormonální změny jako ženy s PCOS, a to nízkou hladinu sex hormon binding globulinu (SHBG), vysoký index volného testosteronu a nižší FSH. Druhá skupina byla bez hormonálních změn nebo pouze s nízkým SHBG. V obou skupinách nebyl rozdíl ve věku ani v BMI. Probandi z podskupiny s hormonálními změnami jako u PCOS měli statisticky výzmamně vyšší sklon k inzulínové rezistenci. Pouze jeden proband měl nízké androgeny jako znak metabolického syndromu. Závěr: Z našich výsledků vyplývá, že muži s předčasným výpadem vlasů a hormonálními změnami jako ženy s PCOS by mohli tvořit mužský ekvivalent PCOS, spíše než patřit do metabolického syndromu. Poděkování: Studie vznikla v rámci grantového projektu: NR/855/5 IGA MZ ČR. LÉČBA CHLAPECKÉHO HYPOGONADISMU NOVÉ ASPEKTY THERAPY OF HYPOGONADISM IN BOYS NEW ASPECTS B. Kalvachová Endokrinologický ústav Úvod: Diagnostika i léčba hypogonadismu u chlapců mají svá úskalí, daná individuálním procesem biologického vyzrávání gonadální osy a složitostí hormonálních interakcí v období dospívání. Ne vždy se daří jednoznačně rozlišit hypogonadismus periferní od centrálního, protože anamnesa i klinický obraz mohou připouštět obě varianty a laboratorní výsledky bývají hraniční. Nové poznatky molekulární genetiky objasňují možnou patogenezi, léčebné možnosti však zůstávají stále tytéž. Soubor a metody: Na příkladu jednoho ze souboru desíti pacientů demonstruji úspěch 3 roky trvající frakcionované stimulačně-substituční terapie, která dala prostor k dozrání jednotlivých etáží gonadální osy, zabezpečila vývoj druhotných sexuálních znaků, normalizaci růstového tempa s dosažením predikované definitivní výšky a zachování správné hustoty kostní tkáně. Výsledky: U některých těchto pacientů kombinovaná terapie umožnila i kryokonzervaci spermií. Závěr: Zůstává však otázkou, zda u podobně handicapovaných chlapců bude mít funkčnost gonadální osy trvalý charakter a zda budou v budoucnu schopni normální reprodukce. Návazná andrologická péče o tyto pacienty je žádoucí. CURRENT STATUS OF HORMONAL MALE CONTRACEPTION E. Nieschlag Institute of Reproductive Medicine of the University of Münster, Germany The principle of hormonal male contraception is based on the suppression of gonadotropins. This must be as complete as possible in order to achieve cessation of spermatogenesis and thus azoospermia; simultaneously testosterone needs to be replaced. Testosterone administered exogenously achieves this goal in East Asians, but in Europeans it is only successful in only /3 of the cases; here an additional agent is required. Testosterone combined with gestagens injected or administered as implants is presently being tested for licensing. Since suppression of gonadotropins by steroids requires very constant serum levels, attempts using daily oral or transdermal preparations were unsuccessful. Therefore the immediate prospects for male contraception will not be a pill. PRIAPISMUS JE STÁLE PROBLÉMOM V UROLÓGII? PRIAPISM, IS IT STILL A PROBLEM IN UROLOGY? J. Breza, J. Dubravický, J. Štefančík Urologická klinika FNsP, LF UK, Bratislava, Slovensko The objective of the the study was to study patients presented with priapism in our hospital in the past four years (00-005). Within 4 year period we have observed and treated patients suffering for priapism. 5 out of patients suffered from idiopathic, 3 episodes occured with concomitant treatment of flebotrombosis, with abusus of neuroleptics, with myeloproliferative syndrome and with nephrotic syndrome. Priapism is considered an emergency and therefore requires immediate and precise diagnosis and urgent treatment. The aim of diagnosis is to distinguish between ischaemic and non-ischamic priapism. As in all patient, priapism was of ischaemic origin (proved by evaluation of cavernous blood gases) we have treated patients by simple aspiration of blood, intracavernosal injection of alpha-adrenergic agents and surgical shunt procedures. 5 patients due to persistant priapism were treated surgically by distal and proximal shunting procedures. Priapism was cured in all patients finally as proved clinically and by doppler ultrasound and blood gases normalization. Priapism is still a problem even in Urology. P should by refered immediately for appropriate diagnosis and treatment to urological centers capable to deal with this condition. QUALITY CONTROL OF SEMEN ANALYSIS R. Kurzawa IVF Unit, Pomeranian Medical University, Szczecin, Poland Nedodán 75

SYNDROM CHRONICKÉ PÁNEVNÍ BOLESTI A SEXUÁLNÍ FUNKCE CHRONIC PELVIC PAIN SYNDROM AND SEXUAL FUNCTION M. Urban, J. Heráček Urologická klinika, 3. LF UK a FN KV Androgeos Syndrom chronické pánevní bolesti (CHPPS) je problém komplikovaný při určování jeho patofyziologické příčiny a diagnozy. Diagnostické problémy nečiní při stanovení obecné diagnozy CHPPS, ale v určení jednotlivých kausalit. Kromě nesmírně pestré škály symptomatologie dysfunkce dolních cest močových jsou poměrně časté i problémy sexuální vyskytující se jak samostatně, tak v různých kombinacích příznaků. Cílem tohoto sdělení je uspořádat pestrou škálu symptomatologie CHPPS a na jednotlivých případech demonstrovat důležitost urologa při léčbě sexuální dysfunkce u muže a nutnost spolupráce sexuologa léčícího sexuální dysfunkci s urologem. CHRONICKÁ PÁNEVNÍ BOLEST U INTERSTICIÁLNÍ CYSTITIDY CHRONIC PELVIC PAIN IN INTERSTITIAL CYSTITIS L. Zámečník Urologická klinika,. LF UK a VFN Intersticiální cystitida (IC) je chronické zánětlivé onemocnění postihující stěnu močového měchýře. Histopatologické změny stěny močového měchýře u pacientů s IC způsobují syndrom chronické pánevní bolesti a mohou výrazně zhoršovat kvalitu života u většiny těchto pacientů. Autor v přednášce shrnuje management diagnostiky a léčby (zvláště pánevní bolesti) u tohoto onemocnění. Dále ze zkušností pracoviště hodnotí výtěžnost validovaného O Leary-Sant dotazníku, který je užíván pro skrínink a monitorování aktivity IC, a dále korelaci mezi symptomovým skóre a biopsií detruzoru u tohoto onemocnění. Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR NR/8098-3 PATOFYZIOLOGIE PÁNEVNÍCH BOLESTÍ THE PATHOPHYSIOLOGY OF PELVIC PAINS R. Rokyta Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3. LF UK a FN KV Patofyziologie bolesti prodělala v posledním období bouřlivý rozvoj. Nejprve budou zmíněny základní kategorie bolestí a jejich patofyziologie. Budou popsány senzoricko-diskriminační, emotivně-motivační, vegetativní a motorické složky bolesti. Bude upozorněno na možnosti léčby bolesti a protibolestivých zásahů na periferii (receptorech), drahách a projekčních centrálních oblastech. Zvláště bude pojednáno o bolesti v oblasti malé pánve u mužů i u žen z hlediska patofyziologických principů. Bude zmíněna i porodní bolest. Z léčebných zásahů bude probrán celý algorytmus léčby bolesti počínaje možnostmi rehabilitačními, psychoterapeutickými (efekt placeba), farmakologickými a neuromodulačními. Patofyziologie neuromodulace bude probrána podrobněji vzhledem k jejím možnému použití i při bolestech pánevní etiologie. KAZUISTIKY CASE REPORTS M. Urban Urologická klinika, 3. LF UK a FN KV Androgeos Autor prezentuje kazuistiky pacientů se syndromem chronické pánevní bolesti. CHRONICKÁ PÁNEVNÍ BOLEST A SEXUÁLNÍ DYSFUNKCE U PROSTATITIDY CHRONIC PELVIC PAIN AND SEXUAL DYSFUNCTION IN PROSTATITIS L. Zámečník, V. Soukup Urologická klinika VFN a. LF UK Praha Úvod: Chronická prostatitida/chronická pánevní bolest - je obtížně léčitelným syndromem projevujícím se necharakteristickými mikčními obtížemi a bolestmi v oblasti zevního genitálu a malé pánve. Nezřídka je doprovázena sexuálními dyfunkcemi (SD) různého typu a stupně. Cílem práce bylo zjištění incidence a typu SD u sexuálně aktivních mužů ve věku do 50 let, u kterých bylo toto onemocnění diagnostikováno. Materiál a metody: Do sestavy bylo zařazeno 49 sexuálně aktivních pacientů ve věku 9-55 let. Diagnóza prostatitidy byla stanovena na základě standardů-anamnézy, předchozí medikace, fyzikálního vyšetření a vyšetření prostatického sekretu. Každý z pacientů měl příznaky pánevní bolesti déle než 6 měsíců a opakovaně užíval různá antibiotika. Symptomové skóre bylo určeno na podkladě dotazníku složeného z 9 otázek. Dále byla hodnocena sexuální funkce dle dotazníku IIEF. Hodnocení bolesti při ejakulaci probíhalo pomocí vizuální škály (0-0). Dále byla hodnocena předčasná ejakulace a anejakulace. Výsledky: Průměrná doba trvání chronické prostatitidy byla 3,7 roku (0,5 7,5 r.). Převážná část pacientů (95 %) trpěla určitým typem SD. Poměrně byla diagnostikována prostatitida typu II a III (5 % a 48 %). 4 pacientů (49 %) udávalo více než typy SD, u 40 pacientů (8 %) se snížila při onemocnění kvalita života, 38 pacientů (77 %) mělo erektilní dysfunkci, 0 pacientů (4 %) udávalo jistý typ orga- 76

stické dysfunkce, 0 pacientů (40 %) pozorovalo nějaký typ ejakulatorní dysfunkce, 7 pacientů (35 %) nepociťovalo satisfakci z koitu. Nebyly pozorovány výraznější rozdíly mezi pacienty s II. a III. typem prostatitidy. Závěr: U mnoha části pacientů s diagnostikovanou chronickou prostatitidou se vyskytuje SD a snížení kvality života. Nejčastějším typem SD je erektilní, orgasmická a ejakulatorní dysfunkce. CHRONICKÁ PÁNEVNÍ BOLEST U MUŽE - SPOLEČNÝ POHLED UROLOGA A ANATOMA CHRONIC PELVIC PAIN IN MEN AND POINT OF VIEW BY UROLOGIST AND ANATOMIST M. Urban,, V. Báča 3, J. Heráček,, M. Očenášek 4, R. Grill,3 Urologická klinika, 3. LF UK a FN KV Androgeos - privátní urologie a centrum pánevní bolesti 3 Centrum integrovaného studia pánve, 3. LF UK a FN KV 4 Ústav pro péči o matku a dítě, Praha Syndrom chronické pánevní bolesti (CHPPS) u muže je chronická, nemaligní bolest pociťovaná ve strukturách spojených s pánví. Bolesti jsou trvalé, nebo opakující se nejméně po dobu 6 měsíců. Často jsou spojeny se symptomy naznačujícími špatnou funkci dolních cest močových, problémy sexuální, gastroeterologické nebo u ženy gynekologické (nelze oddělovat CHPPS muže a ženy). Není prokazatelná žádná infekce nebo jiná patologie. Jde o definici International Continence Society (ICS) a International Association for the Study of Pain (IASP). Kauzální léčba těchto pánevních bolestí je problém nesmírně komplikovaný vzhledem k velice obtížnému určování anatomickopatofyziologických příčin a souvislostí. Autoři se pokusili na modelu 3D pánve, na základě společné rozvahy urologa, který podrobně zná klinickou symptomatologii a anatoma, který detailně zná nervové zásobení jednotlivých pánevních struktur (motorické, senzitivní), společně nalézt nebo alespoň částečně zmapovat příčinu bolesti jednotlivých pánevních oblastí ve vztahu k nervovému zásobení. Pomocí modelace 3 D inervace jednotlivých inkriminovaných oblastí pánve se pokusit nalézt směr dalšího vývoje bádání v této problematice. MOŽNOSTI UROLOGA V REKONSTRUKCI OBSTRUKCE SEMENNÝCH CEST CHANCES OF UROLOGIST IN TREATMENT OF SEMEN TRACT OBSTRUCTION Pacík D. Urologická klinika FN Brno, LF MU Úvod: Cílem sdělení je přinést informace o možnostech operační rekonstrukce obstrukce semenných cest působící azoospermii, která vede k infertilitě a negativním zásahem do možnosti reprodukce negativně zasahuje do kvality života jedince i páru. Současná medicína je velmi silně orientovaná na techniky asistované reprodukce a často téměř opomíjí možnosti rekonstrukce semenných cest jako přirozené a trvalé řešení, které přináší muži šanci na plnohodnotný fertilní život i do dlouhodobé budoucnosti Soubor a metody: Na základě informací z publikací v recenzované odborné literatuře a vlastních zkušeností s operací podobných případů přináší autor přehled možných řešení. Výsledky: V přehledném sdělení jsou prezentovány možnosti provedení vasovasoanastomózy a vasoepididymoanastomózy, jejich techniky, úskalí, efektivita a výsledky i možno komplikace. Závěr: V léčbě infertility je, zejména v případě obstrukční azoospermie, třeba pomýšlet na rekonstrukci semenných cest, která poskytuje přirozené a trvalé řešení, které je navíc daleko ekonomicky efektivnější než dnes rutinně nabízené a prováděné techniky asistované reprodukce. Tato metoda by měla rutinně patřit do armamentaria center zabývajících se komplexní léčbou infertility a je třeba na ni myslet i při výchově kvalifikovaných specialistů. Role muže při fertilitě není pouze jako dárce spermií v partikulárním případě, ale jako plnohodnotného jedince schopného plození přirozenou cestou. Úkolem lékaře je tuto roli mu umožnit, pokud to současná medicína nabízí. DLOUHODOBÉ VÝSLEDKY MIKROCHIRURGICKÉ VARIKOKELEKTOMIE LONG-TERM RESULTS OF MICROSURGICAL VARICOCELECTOMY M. Nussir Urologická klinika, LF MU a FN Brno Úvod: Cílem naší práce bylo prospektivní zhodnocení dlouhodobých výsledků mikrochirurgické operace varikokély, kterých jsme dosáhli po zavedení této operační techniky na naší klinice v r. 998 do běžné klinické praxe. Soubor a metody: Při mikrochirurgické operaci varikokély (MVE) byl s použitím mikroskopu Zeiss (typ Universal S3) proveden bezpečný podvaz a přerušení testikulárních vén, zachování testikulární artérie, lymfatických cév a ductus deferens. V období od IV/98 do XII/05 na naší klinice bylo provedeno celkem 36 MVE u 350 pacientů. V této práci prezentujeme výsledky MVE v období 998-00. Byly vyhodnoceny výsledky celkem 7 prospektivně sledovaných pacientů ( průměrná doba pooperačního sledování byla minimálně tři roky, maximálně 7 let ). U 90,8% pacientů byla operace provedena z důvodu infertility, u 7,6% pacientů s varikokélou operace byla provedena pro dyskomfort, u,5% pacientů byla operace provedena pro nález hypotrofického varlete při varikokéle. U 8,4% byla varikokéla na levé straně, u 6% pacientů byla bilaterálně a u,5% pacientů byla varikokéla diagnostikována na pravé straně. Výsledky: Při sledování změn spermiogramu (SPG) první rok po operaci každé tři měsíce a dále x ročně jsme zjistili následující výsledky: u 75.6 % pacientů došlo k signifikantnímu zlepšení SPG po operaci ( týkající se jak počtu, tak pohybu spermií ), u 3.7 % pacientů nedošlo ke změnám SPG. 7.6 % pacientů se nedostavilo na kontrolu a u 3 % pacientů došlo k mírnému zhoršení SPG po operaci. 77

U 94 % výkonů operace a pooperační průběh proběhly bez komplikací, u 3 % pacientů se rána hojila per secundam, u.5 % výkonů se po operaci vyskytla hydrokéla, u.5 % výkonů se vyskytla recidiva varikokély. Závěr: V současné době, díky dobrým výsledkům, nízkým nákladům, minimálnímu výskytu komplikací a recidiv, mikrochirurgická operace představuje výbornou metodu řešení varikokély a podle našeho názoru by se měla stát standardní modalitou a první metodou volby léčby varikokély indikované k řešení. ROBOTIKA V UROLOGII A ANDROLOGII ROBOTIC SURGERY IN UROLOGY AND ANDROLOGY J. Heráček, M. Urban Urologická klinika, 3. LF UK a FN KV Androgeos Slovo chirurgie je odvozeno od řeckého základu cheirurgia. Cheir znamená ruka a ergein se překládá jako pracovat. Chirurgie je tedy práce rukou. Tím se v zásadě liší od ostatních nechirurgických oborů současnosti, kde se v diagnostice i terapii používá především myšlenkových procesů. Prvními záznamy o provádění operací jsou datovány do období 3000 let před našim letopočtem. Tyto egyptské spisy hovoří o léčení ran, nářezech vředů, ošetřování zlomenin pomocí dřevěných dlah a primitivních operacích. Nezávisle na egyptské medicíně se vyvíjelo léčitelství v Indii, které se odvážilo dokonce k nitrobřišním operacím, odstraňovali kameny z močového měchýře. Již v této době se prováděly první rekonstrukční operace nosu a uší, které byly usekávány za trest. Ve 0. století došlo zejména ke zdokonalení diagnostiky a operačních postupů. Rovněž se značně rozšířilo užití chirurgie jako nástroje léčby. Po válce dochází k dalšímu rozvoji a zdokonalování chirurgie, která díky moderním technikám endoskopie umožňuje operace břicha, hrudníku atd. pomocí minimálních operačních ran. Poslední novinkou je možnost telemedicíny, tzv. operace na dálku, kdy operatér např. z Prahy je schopný vést operaci např. v USA. To je umožněno internetovým nebo jiným spojením v reálném čase a využitím robotické chirurgie. Světový unikát, systém da Vinci, je starý zhruba pět let. Robotické operační systémy dokážou převádět chirurgovy pohyby na mikroskopický pohyb nástroje, eliminují třes rukou. Dokážou vyloučit i potenciálně nebezpečné pohyby, zvyšují už tak charakteristickou šetrnost laparoskopických operací k pacientovi, zkracují dobu léčení a rekonvalescence a snižují riziko chyb. Chirurg je i nadále hlavním aktérem zákroku, ale elektronický stroj omezuje přirozené lidské handicapy. V konečném důsledku je jejich využití i levnější. Výhodou je i možnost operace na dálku. Na podzim 00 tímto způsobem Francouz Jacques Marescaux se svým týmem operoval z New Yorku pacientku, která ležela na operačním sále ve Štrasburku. V Evropě operuje nejvíce robotů v Itálii, Německu a Francii, robotická chirurgie však začíná i v České republice. Sdružení Společnost robotické chirurgie je dobrovolné sdružení lékařů a dalších zaměstnanců ve zdravotnictví, kteří mají zájem se aktivně podílet na rozvoji lékařské vědy a na zvyšování úrovně svých odborných znalostí, zejména pak v oblasti multioborového referenčního a školícího centra pro robotickou chirurgii. Autor se v přehledné přednášce věnuje možnostem využití robotické chirurgie v urologii a andrologii. TECHNICKÉ PŘEDNOSTI ROBOTICKÉHO OPERAČNÍHO SYSTÉMU DA VINCI NAŠE INICIÁLNÍ ZKUŠENOSTI THE TECHNICAL ADVANTAGES OF THE ROBOTIC DA VINCI OPERATIVE SYSTEM OUR INITIAL EXPERIENCE I. Kolombo, P. Beňo, M. Toběrný, M. Bartůněk Centrum robotické chirurgie a urologie Nemocnice Na Homolce, Praha Úvod: Rozsáhlé onkochirurgické operace v oblasti pánve patří k nejnáročnějším výkonům. Cílem práce je ověřit přednosti a miniinvazivitu robotického operačního systému da Vinci (Intuitive Surgical, USA). Soubor a metody: Kromě jiných chirurgických výkonů jsme da Vinci robotický operační systém užili při provedení radikální prostatovesiculectomie pro lokalizovaný karcinom prostaty u dvou našich nemocných. Excelentní 3-D zobrazení s desetinásobným zvětšením spolu s vysokou flexibilitou (endo-wrist) robotických nástrojů umožnilo provést výkony miniinvazivně laparoskopicky. Výsledky: Oba nemocní profitovali s miniinvazivity výkonu. Již první pooperační den dobře tolerovali perorální příjem a propuštění do domácího ošetření bylo možné 5. pooperační den. Závěr: Naše první zkušenosti, v souladu s výsledky ze zahraničních pracovišť, potvrzují možnost miniinvazivního přístupu při provedení náročných onkochirurgických výkonů v pánvi při použití da Vinci robotnického operačního systému. OPERAČNÍ KOREKCE U PACIENTŮ S INDURATIO PENIS PLASTICA PEYRONI DISEASE AND SURGICAL POSSIBILITY FOR RECONSTRUCTION P. Navrátil, L. Hejzlar, I. McCoil Urologická klinika, FN a LF UK v Hradci Králové Andrologické centrum, Hradec Králové Úvod: Operační korekce zahnutí, nebo zúžení penisu při Induratio Penis Plastika (IPP) si klade za úkol esteticky upravit penis tak, aby byla možná imise penisu a penis sám nevyvolával dojem nemocného údu. Cílem práce je zhodnotit způsoby řešení, objektivní výsledky operací a subjektivní spokojenost pacientů. Soubor a metody: Za posledních 5 let byla provedena na urologické klinice korekční operace penisu u 47 pacientů a celkem bylo provedeno 6 operací. U jednoho pacienta bylo nutno provést operace 3. Byla použita metoda plikace, u nemocných s prostou angulací. Tato metoda byla použita u primárně u 30 pacientů. U 7 pacientů byla primárně použita metoda záplaty z předkožky, eventuelně s dodatečnými plikačními stehy. 78

Výsledky: U 4 pacientů bylo nutno s odstupem přistoupit k druhé korekční operaci. Po dokončení úprav bylo spokojeno skoro 85 %. Nespokojeni byli především ti, kteří očekávali zlepšení kvality erekce. Závěr: Oba typy operací jsou schopny splnit očekávání, která od nich čekáme. Jsou však jen jedním z kroků, které patří do komplexní terapie IPP. Stigmatizovaným nemocným je třeba tento fakt sdělit, připravit je na nutnost další terapie antiproliferativní a terapie ED. TŘINÁCTILETÉ ZKUŠENOSTI S LAPAROSKOPICKOU OPERACÍ VARIKOKÉLY 3 YEARS EXPERIENCE WITH LAPAROSCOPIC VARICOCOLECTOMY M. Hrabec, V. Študent Urologická klinika LF UP a FN Olomouc Úvod: Cílem naší práce bylo zhodnotit metodiku, komplikace a výsledky u souboru pacientů po laparoskopické varikokelektomii operovaných na našem pracovišti v letech 993-005. Soubor a metody: V uvedeném období jsme operovali celkem 6 pacientů, z toho 80 dětí a 43 dospělých. U 595 pacientů se jednalo o jednostrannou, u 7 pacientů o oboustrannou varikokélu. Do roku 998 jsme používali metodu přerušení spermatických vén za využití endoklipů. Operační technika byla poté modifikována nejen na artérii šetřící, ale i lymfatika šetřící. Rovněž místo endoklipů je využívána technika intrakorporální ligace vén. Výsledky: U našich pacientů jsme zaznamenali minimální množství komplikací. K časným komplikacím patří pooperační krvácení (u pacienta krvácení z a. epigastrica interior). K pozdním pooperačním komplikacím patří hydrokéla, hypertrofie varlete, recidiva varikokély, atrofie varlete. Recidivu varikokély jsme zaznamenali u 3,0 % pacientů. Byla řešena úspěšně laparoskopickou reoperací, atrofie varlete nebyla zaznamenána. Pooperační hydrokéla se vyskytovala u,5 % pacientů, po změně operační techniky jsme tuto komplikaci již nezaznamenali. Závěr: Změna operační techniky na techniku lymfatika šetřící přinesla menší množství komplikací především ve smyslu sekundární hydrokély. Je to bezpečná a úspěšná metoda dostupná bez nutnosti nákladného technického vybavení s minimálním množstvím komplikací. ŘEŠENÍ KOMPLIKACÍ IMPLANTACE INFLATABILNÍ PENILNÍ PROTÉZY TREATMENT OF IMPLANTED INFLATABLE PENILE PROSTHESIS COMPLICATIONS D. Pacík Urologická klinika FN Brno, LF MU Úvod: Cílem sdělení je zhodnotit potencionální komplikace implantace inflatabilní penilní protézy a možnosti jejich řešení. Soubor a metody: Z rozsáhlých literárních údajů v recenzované literatuře i vlastních zkušeností s operací u 75 pacientů je vytvořen přehled o možných komplikacích, prevenci i jejich řešení. Výsledky: V přehledné přednášce jsou diskutovány následující komplikace, jejich výskyt, prevence i řešení: infekce fibróza, fibrózní pruh perforace, cross-over eroze poranění n. dorsalis penis poruchy cítivosti nesprávné stanovení délky protézy hematom mechanické poruchy autoinflace nedostatečná rigidita poruchy orgasmu fimóza, parafimóza močová retence Závěr: I když nejvíce invazivní metoda řešení ED může být provázena komplikacemi, jejich výskyt (i když ho nelze bagatelizovat) je možno považovat za velmi nízký, navíc řadě z nich lze předcházet a ty vzniklé účinně řešit. Implantace penilní protézy jako léčba ED není metodou, která by byla na ústupu. Právě naopak, přes možný výskyt komplikací, je označována jako léčba přinášející nejvyšší úspěšnost i spokojenost. LÉČBA NÍZKOPRŮTOKOVÉHO PRIAPISMU TREATMENT OF LOW FLOW PRIAPISM P. Hanek, I. Kawaciuk, L. Hyršl, V. Janík, R. Pádr, J. Vojáček 3 Urologická klinika, UK. LF a FN Motol, Praha Klinika zobrazovacích metod, UK. LF a FN Motol, Praha 3 Kardiochirurgická klinika, UK. LF a FN Motol, Praha Úvod: Priapismus je vzácné onemocnění charakterizované prolongovanou erekcí, která nesouvisí se sexuální stimulací, je nepříjemná 79

až bolestivá. Vzhledem k tomu, že priapismus je i na urologických pracovištích onemocnění velmi zřídkavé, může u lékařů vyvolat rozpaky, jak správně postupovat při jeho léčbě. Navzdory správně zvolenému léčebnému postupu se až v 50 % případů vyskytuje erektilní dysfunkce jako následek priapismu. Cílem práce je nalézt algoritmus co nejméně invazivní a zároveň efektivní léčby nízkoprůkového priapismu. Soubor a metody: V letech 996-005 jsme ošetřili celkem 8 případů nízkoprůtokového priapismu u 6 nemocných. U nemocných s priapismem jsme použili konservativní i operační metody léčby. Hodnotili jsme úspěšnost jednotlivých metod a zachování erektilních funkcí. Výsledky: U dvou nemocných vznikl priapismus jako následek intrakavernózní aplikace vasoaktivních látek. U těchto nemocných stav dobře reagoval na aspiraci krve z kavernozních těles a jejich výplach fyziologickým roztokem se sympatomimetiky. U idiopatických priapismů jsme založili spongiokavernozní shunt dle Wintera. Pouze v jednom případě si stav vyžádal otevřené založení safénokavernózního shuntu dle Grayhacka. U jednoho nemocného jsme zaznamenali erektilní dysfunkci lehkého stupně související s priapismem. Závěr: Nemocní s nízkoprůtokovým priapismem by měli být vyléčení do 4 hodin, to znamená dříve než dojde k ireverzibilním změnám buněk hladké svaloviny v sinusoidách kavernózních těles. Při časné léčbě se uplatní punkce kavernózních těles s aspirací krve a aplikací alfa adrenergních sympatomimetik. Priapismus trvající déle než 4 hodin je indikací k založení spongio-kavernózní spojky. Pokud priapismus jakéhokoliv typu vyústí erektilní dysfunkci na podkladě fibrózy kavernózních těles, je jedinou spolehlivou léčebnou metodou implantace penilní protézy. MEDIKAMENTÓZNÍ TERAPIE U KOMPLIKOVANÝCH PŘÍPADŮ EREKTILNÍ DYSFUNKCE LOCAL APLICATION OF INTERFERON-ALFA B IN INDURATIO PENIS PLASTICA THERAPY L. Zámečník, J. Stolz, V. Soukup, T. Hanuš Urologická klinika VFN a. LF UK Praha Úvod: Zhodnotit roli a úspěšnost lokální léčby plastické indurace penisu pomocí aplikace interferonu-alfa b. Soubor a metody: Od března 999 do prosince 005 jsme léčili pomocí lokální aplikace interferonu-alfa b do plaku celkem 7 pacientů. Aplikovali jsme interferon alfa b (Intron,Roferon A )v dávce 3 miliony m.j. přímo do plaku, a to celkem 3-5x v intervalu jednoho týdne. Výsledky: U všech 7 pacientů došlo k subjektivnímu zlepšení: u pacientů (8 %) se zmenšilo zakřivení penisu, u 7 pacientů (00 %) vymizely bolesti při erekci penisu a ke změně konzistence a velikosti plaku došlo u 9 pacientů (70 %). Ke zlepšení erekce došlo u pacientů (8 %). Vedlejší účinky flu like syndrom, myalgie se objevily u všech 7 pacientů (00 %), byly však jen přechodné a do 4 hodin vymizely. Závěr: Aplikace interferonu-alfa b do plaku u plastické indurace penisu představuje účinnou, bezpečnou a dobře tolerovanou variantu lokální léčby. POSTAVENÍ INTRAKAVERNÓZNÍCH INJEKCÍ V SOUČASNÉ TERAPII ED CURRENT POSITION OF INTRACAVERNOUS APPLICATIONS OF VASOACTIVE DRUGS P. Navrátil, L. Hejzlar, I. Mc Coil Urologická klinika FN a LF UK v Hradci Králové Andrologické centrum, Hradec Králové Úvod: Komplexní terapie ED v sobě zahrnuje i intrakavernózní aplikace vazoaktivních látek. V době nástupu perorální terapie byla tato metoda opomenuta. Postupem času se skupina pacientů, jejichž ED je řešeno opět intrakavernózními injekcemi zvyšuje. Cílem bylo rozkrýt důvody používání intrakavernózních injekcí a jejich účinnost. Soubor a metody: Na obou pracovištích bylo vyhodnoceno 67 pacientů, kteří v současné době používají intrakavernózní injekce k řešení své ED. Byla zjišťována dávka a typ používané látky a nutnost úpravy dávkování za poslední rok.. U všech pacientů byl vznesen dotaz na účinnost jiné terapie, kterou použili. Byla provedena analýza spokojenosti. Výsledky: Z 67 pacientů užívá metodu intrakavernozní aplikace 7 více jak 7 let. Z těchto pacientů zkusilo 0 perorální terapii (Viagra, Cialis, Levitru). 5 se vrátilo zpět pro nedostatečný efekt, 5 z ekonomických důvodů. 40 pacientů přišlo do poradny z důvodů neúčinnosti perorální terapie. Mezi nimi převládají pacienti po chirurgických výkonech v pánvi. 7 Pacientů používá čistý Papaverin. Závěr: Intrakavernózní injekce jsou účinnou, ale méně pohodlnou metodou navození erekce, která má v řetězci terapeutických možností stále své místo. POZORUHODNÝ NEŽIADÚCI ÚČINOK TADALAFILU U PACIENTOV S ED REMARKABLE ADVERSE EVENT OF TADALAFIL IN PATIENTS WITH ERECTILE DYSFUNCTION Kubiš I. Diagnosticko preventívne centrum, Banská Bystrica, Slovenská republika Príspevok referuje o spontánne pozorovanom vedľajšom efekte liečby ED pomocou tadalafilu 0 mg. Tadalafil (Cialis ) sa od ďalších dvoch dostupných inhibítorov fosfodiesterázy typu 5 líši predovšetkým pretrvávaním svojho terapeutického efektu po dobu až 36 hodin od užitia. Viacerí pacienti s dlhšie trvajúcou ED a predchádzajúcimi skúsenosťami s liečbou sildenafilom spontánne referovali o nižšej potrebe spánku a jeho subjektívne lepšej kvalite po užití dávky tadalafilu. Pacienti podobné efekty pri predchádzajúcej liečbe sildenafilom nepozorovali. Autor predkladá možné vysvetlenia tohto fenoménu, z ktorých jedno vyplýva aj z predĺženej účinnosti tadalafilu a možného pozitívneho ovplyvnenia nočných erekcií a REM fázy spánku. Tieto primárne hypotézy však bude treba overiť pomocou podrobnejšieho sledovania a výskumu. 80