Evaluace efektů a přínosu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji

Závěrečná zpráva Evaluace efektů a přínosu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji Zadavatel Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad Jeronýmova 1750/21 370 01 České Budějovice Zpracovatel Naviga 4, s.r.o. Pobřežní 249/46, 186 00 Praha 8 IČ: 26756102 Naviga 4, s.r.o., Pobřežní 249/46, 186 00 Praha 8, naviga4@naviga4.cz, www.naviga4.cz

OBSAH ZPRÁVY 1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 3 2 ÚVOD... 6 3 REKAPITULACE METODOLOGIE ŘEŠENÍ PROJEKTU... 7 3.1 Postup řešení projektu... 7 3.2 Teorie změny... 8 3.3 On-line dotazníkové šetření (CAWI)... 10 3.4 Hlavní zdroje pro analýzu cestovního ruchu... 11 3.5 Omezení pro evaluaci... 12 4 EVALUACE EFEKTŮ A PŘÍNOSU... 13 4.1 Úkol I. Struktura ROP NUTS II Jihozápad... 13 4.2 Úkol II. Cestovní ruch v Jihočeském a Plzeňském kraji... 23 4.3 Úkol III. Přínos ROP NUTS II Jihozápad... 53 4.4 Úkol IV. Plnění cílů ROP NUTS II Jihozápad... 92 4.5 Úkol V. Efekty ROP NUTS II Jihozápad... 98 4.6 Úkol VI. Případové studie... 102 5 NÁVRH DOPORUČENÍ... 111 6 PŘÍLOHY... 113 6.1 Případové studie... 114 6.2 Zpráva z on-line dotazníkového šetření (CAWI)... 190 6.3 Seznam projektů relevantních pro hodnocení dopadů... 204 2

1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Projekt Evaluace efektů a přínosu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji si kladl za cíl identifikovat a vyhodnotit zamýšlené i nezamýšlené, pozitivní i negativní efekty finančních prostředků Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad (dále také jen ROP JZ ) na rozvoj cestovního ruchu v regionu. Pro hodnocení dopadů byl využit smíšený evaluační design, který zahrnoval kvalitativní i kvantitativní postupy (úvodní kvalitativní výzkum, analýza dat, kvalitativní/případové studie), principy Theory based impact evaluation a prvky kontrafaktuální evaluace (efekt mrtvé váhy). Pro získání dat a informací byly využity následující nástroje sběru dat: analýza dokumentů, analýza dat z IS Monit7+; analýza veřejně dostupných dat (ČSÚ aj.); strukturované hloubkové rozhovory s příjemci dotace, resp. se zástupci podpořených zařízení; on-line dotazníkové šetření žadatelů a příjemců. Posouzení struktury ROP JZ Pro posouzení nastavení podpory rozvoje cestovního ruchu (podporované aktivity, cíle programu, plánované výsledky a předpokládané dopady; monitorovací indikátory) byla rekonstruována a validována intervenční logika prioritní osy 3 ROP JZ. V rámci ROP JZ byly podporovány projekty týkající se cyklostezek/cyklotras; ubytovacích kapacit; lázeňství, wellness a kongresových center; sportovně-rekreační vybavenosti; muzeí a další kulturní vybavenosti; památek; propagace. Veškeré podpořené typy aktivit PO 3 je možné považovat za relevantní vzhledem k cílům ROP JZ, jelikož vedly k očekávaným výsledkům a dopadům na rozvoj cestovního ruchu (dále také jen CR ) v regionu. Intervenční logiku PO 3 je tudíž možné považovat za funkční. Přičitatelnost pozitivních efektů intervencím ROP JZ je však vzhledem k dlouhodobým trendům a relativně nízkému počtu projektů a alokaci obtížně měřitelná. Indikátory definované v programové dokumentaci je možné vzhledem k cílům PO 3 považovat za relevantní, jelikož mají vazbu na podporované aktivity a na změny související s rozvojem CR. Na druhou stranu definované indikátory nepokrývají změny, které by v rámci PO 3 měly vyvolat. Analýza cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji Oba kraje regionu NUTS II Jihozápad poskytují širokou nabídku atraktivit pro domácí i zahraniční hosty (památky UNESCO, areál Plzeňského Prazdroje, ale i klasické rodinné pobyty v přírodním prostředí s širokou nabídkou volnočasových a sportovních aktivit, tedy dovolenou tradičně oblíbenou českými turisty). Region disponuje zejména přírodními atraktivitami, mezi nejnavštěvovanější cíle patří turistický region Šumava, kde je však intenzita cestovního ruchu významně závislá na charakteru počasí. Významnou část nabídky je tvořena i kulturně-historickými atraktivitami, ale jednoznačně v tomto kontextu dominují města Český Krumlov a Plzeň se svoji bohatou kulturní nabídkou a jedinečnými historickými stavbami. Slabou stránkou je vysoká míra sezónnosti (nedostatečná nabídka v zimních měsících) a nízká míra řízení a koordinace cestovního ruchu v obou krajích. Jihočeský kraj se navíc potýká s obtížnou 3

dopravní dostupností. Příležitostí pro region je posilování přeshraniční spolupráce na bázi podpory vytváření a prodeje produktů cestovního ruchu i v rámci přeshraniční spolupráce a realizace důležitých projektů pro eliminaci vlivu sezónnosti. Cestovní ruch se v obou krajích v období 2007 2013 vyvíjel obdobně jako v celé ČR (v Jihočeském kraji mírně příznivěji než v Plzeňském kraji) a byl do značné míry ovlivňován probíhající ekonomickou krizí. To se sice projevilo zvýšením počtu hostů, kteří ale v regionu trávili méně času než v předchozích letech. Hodnocení přínosu ROP JZ V rámci prioritní osy 3 zaměřené na rozvoj cestovního ruchu bylo k 19. 9. 2014 podpořeno 252 projektů v celkovém objemu 3 739 mil. Kč celkových způsobilých výdajů, ze kterých 2 800 mil. Kč (75 %) připadá na dotační podporu. Územní koncentrace i věcné zaměření realizovaných projektů do značné míry odpovídá potenciálu CR v jednotlivých krajích tak, jak jej ukazuje charakteristika CR. Jedná se o širší regionální pokrytí krajů realizovanými projekty, avšak s důrazem na území s nejvyšší atraktivitou pro CR. V souladu s identifikovaným potenciálem CR byl v Plzeňském kraji položen důraz na projekty na rozvoj sportovně-rekreační vybavenosti, muzeí a kulturní vybavenosti, v Jihočeském kraji pak na projekty zaměřené na rozvoj ubytovacích kapacit. Realizované projekty zaměřené na propagaci regionu reagovaly na zjištěnou slabou stránku v obou krajích, kterou je nízká míra koordinace subjektů v CR. S ohledem na objem finančních prostředků a potenciál realizovaných intervencí lze konkrétní přínosy očekávat zejména na úrovni podpořených lokalit/regionů. Některé typy aktivit by byly realizovány i bez podpory z ROP JZ. Jedná se především o infrastrukturní projekty z oblasti podpory 3.1, z nichž cca třetina by byla realizována alespoň v polovičním rozsahu i bez podpory ROP JZ (zejm. lázeňská, wellness, ubytovací nebo kongresová zařízení). Ve zhruba polovičním rozsahu by bez dotace byla realizována také cca pětina projektů z OP 3.2 a 3.3. Analýza plnění cílů ROP JZ Specifickými cíli prioritní osy 3 jsou: Zvýšit počet návštěvníků a prodloužit průměrnou délku jejich pobytu a Zvýšit podíl zahraničních návštěvníků. Podpořené projekty mají potenciál přispívat k posílení ekonomického významu udržitelného CR. Za předpokladu relevance realizovaných aktivit vzhledem k potřebám a potenciálu pro rozvoj CR na příslušné regionální/lokální úrovni lze tak očekávat pozitivní příspěvek realizovaných projektů pro zvýšení počtu návštěvníků, prodloužení průměrné délky jejich pobytu na daném území a zvýšení podílu zahraničních návštěvníků. Pozitivní příspěvek intervencí na tyto charakteristiky byl však redukován probíhající světovou ekonomickou krizí. Ukazatel počtu návštěvníků regionu se sice v období 2007 2013 zvýšil, nicméně ukazatele počtu přenocování, průměrné délky pobytu i podílu zahraničních návštěvníků ve stejném období mírně klesly. 4

Hodnocení efektů ROP JZ Na úrovni regionu soudržnosti i podrobněji analyzovaných územích vybraných ORP lze vypozorovat pozitivní i negativní, ale i nezamýšlené efekty, které lze kauzálně spojovat s intervencemi ROP JZ. V případě předpokládaných pozitivních efektů se typově jedná o efekty spojené se zvýšením atraktivity celého regionu i konkrétních atraktivit, zvýšením kvality a kapacity infrastruktury a služeb, rozšířením nabídky služeb a možností trávení volného času, vytvořením nových pracovních míst, zlepšením dostupnosti atraktivit aj. Efekty, které nebyly explicitně předpokládány v rámci intervenční logiky programu a nastaly v souvislosti s projekty podpořenými z ROP JZ, se týkaly zvýšení kvality personálu v CR, rozvoje spolupráce místních aktérů, synergie a návaznosti na jiné služby/aktivity příjemců, rozšíření nabídky atraktivit i mimo sezónu aj. Negativní efekty jsou velice často spojovány s implementačními pravidly, administrativní náročností a neflexibilitou realizace investic podpořených z dotace. Jedná se tedy o překážky při realizaci projektů. Z věcných efektů pak lze uvést např. konkurence podpořených aktivit obdobného charakteru v menších územích, nepřipravenost navazujících infrastruktur na nárůst CR v exponovaných lokalitách, distorze tržního prostředí nebo negativní dopady na rezidenty (vyšší ceny služeb apod.). Závěry z případových studií Za účelem detailního porozumění předchozích zjištění byly zpracovány případové studie pro následující správní obvody ORP: Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Klatovy a Plzeň. Realizace projektů v jednotlivých územích ORP principiálně přispívala k pozitivním efektům v oblasti CR předpokládaných v programovém dokumentu a přispívajících k plnění stanovených cílů ROP JZ. Aktivity ROP JZ rozšiřovaly lokální nabídku turistických atraktivit a možností trávení volného času, přispívaly k zachování a obnově kulturního a historického dědictví a využití jeho potenciálu pro CR, zatraktivňovaly lokální turistické cíle a podporovaly jejich přístupnost (fyzickou či informační dostupnost), podporovaly nabídku a kvalitu služeb, stimulovaly ekonomickou aktivitu v sektoru CR. Vliv intervencí ROP JZ se však projevoval v konkrétním územním kontextu a i celkové dosažené výsledky v jednotlivých ORP se v jednotlivých parametrech liší. 5

2 ÚVOD Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad a společnost Naviga 4, s.r.o., podepsaly dne 16. 9. 2014 smlouvu o dílo na realizaci zakázky Evaluace efektů a přínosu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji. Předmětem této veřejné zakázky je vypracování evaluační studie efektů a přínosu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad (dále také jen ROP JZ) pro rozvoj cestovního ruchu (dále také jen CR ) v Jihočeském a Plzeňském kraji. Závěrečná zpráva je posledním výstupem evaluačního projektu a jejím cílem je shrnutí a prezentace hlavních zjištění zpracovatele. 6

3 REKAPITULACE METODOLOGIE ŘEŠENÍ PROJEKTU Metodologie řešení projektu byla zvolena s ohledem na hlavní evaluační úkol: Hlavní evaluační úkol Provést evaluaci efektů a přínosů ROP Jihozápad pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji. Metodologie byla konzultována se zadavatelem s tím cílem, aby zahrnovala vhodné nástroje sběru dat a analytické/evaluační metody pro zodpovězení definovaných evaluačních otázek. Postup řešení projektu je rozepsán ve Vstupní zprávě a obou průběžných zprávách projektu. 3.1 Postup řešení projektu Zpracovatel využil smíšený evaluační design kombinující kvalitativní i kvantitativní výzkumné postupy, dominantně vycházející z přístupu Theory based impact evaluation. Procesní rozměr řešení byl uspořádán do tří hlavních logických celků aktivit: Úvodní kvalitativní studie cílem byla důkladná rekonstrukce a validace programové logiky a sestavení hypotéz pro kvantitativní výzkum Kvantitativní analýza ukazatelů a dat cílem bylo získání a analýza kvantitativních důkazů pro ověření formulovaných hypotéz o efektech ROP JZ Kvalitativní interpretační studie cílem bylo detailní porozumění zjištěním, příčinám zjištění, především s využitím případových studií 7

3.2 Teorie změny Mezi základní prvky teorie změny (dále také jen TZ ) patří vstupy, aktivity, výstupy, výsledky a dopady. Vzhledem k nejednoznačné definici v odborné literatuře a v praxi zpracovatel přikládá definice prvků TZ, podle které byly TZ zpracovány, tj. podle Morra-Imas a Rist 1 a podle programového dokumentu ROP JZ 2 : Prvky teorie změny Definice podle Morra-Imas a Rist Definice podle ROP JZ Vstupy (Inputs) Zdroje vstupující do projektu/programu/politiky (financování, lidské zdroje, vybavení aj.). Aktivity (Activities) Výstupy (Outputs) Výsledky (Outcomes) Dopady (Impacts) To, co děláme. Úkoly provedené za účelem převedení vstupů na výstupy. To, co vyprodukujeme. Výstupy jsou počitatelné hmotné produkty nebo služby dosažené realizací aktivit. Důvod, proč to děláme. Výsledky jsou zamýšlené i nezamýšlené, pozitivní i negativní, změny v chování, které vyplývají z výstupů projektu. Výsledky mohou být zvyšovány, snižovány, posilovány, zlepšovány nebo udržovány. Dlouhodobé změny ve společnosti vyplývající z akumulace výsledků. Mohou být obdobou strategických cílů. Rozsah a účinky uskutečněných aktivit Přímý a okamžitý přínos operačního programu na příjemce pomoci Nepřímé, ale jasně prokazatelné kritérium úspěšnosti realizace konkrétní prioritní osy Účelem zpracování TZ je schematicky zobrazit intervenční logiku ROP JZ a nikoliv vyjmenovat detailní výčet všech hypotetických prvků TZ, proto nejsou některé z nich uváděny: Mezi vstupy relevantní pro intervenční logiku ROP JZ lze řadit např. alokované finanční prostředky, absorpční kapacitu, publicitu programu, tehdejší socio-ekonomickou situaci a kvalitu života cílových skupin apod. Vzhledem ke skutečnosti, že zmíněné typy vstupů (nikoliv vstupy samotné) jsou totožné pro všechny oblasti podpory, nejsou z důvodu přehlednosti v TZ uváděny. 1 Zpracováno podle Morra-Imas, Linda & Rist, Ray C; The Road to Results - Designing and Conducting Effective Development Evaluations; 2008; (str. 109 110) 2 Odvozeno z definice úrovní indikátorů ROP JZ (Programový dokument ROP JZ, str. 121) 8

Obdobně nejsou uváděny navazující efekty, které sice nastávají v důsledku dopadů intervencí ROP JZ, nicméně jsou natolik vzdálené, že je velmi obtížné zjistit, do jaké míry byly způsobeny intervencemi ROP JZ 3. S každým výsledkem/dopadem je spojen finanční a časový výsledek/dopad. Jejich existenci lze považovat za samozřejmou, a proto nebývají v TZ explicitně uváděny. Mezi dopady je možné řadit také změny na straně cílových skupin (vč. jejich spokojenosti s výsledky podpořených projektů). Vzhledem ke skutečnosti, že evaluace se zaměřuje na přínosy ROP JZ pro CR a pro region, nebudou změny na straně cílových skupin (ani jejich postoje) primárně zjišťovány a v TZ uváděny jako samostatný dopad. Teorie změny jsou schematicky zpracované podle programové dokumentace ROP JZ a expertního posouzení zpracovatele. Jedná se o zpracovatelovu interpretaci intervenční logiky ROP JZ (zejm. předpokládaných výsledků a dopadů, které byly v projektu verifikovány a doplněny (např. o nezamýšlené pozitivní nebo negativní dopady)). 3 Např. řetězec příjem provozovatele ubytovacího zařízení -> útrata provozovatele u dodavatele zboží -> příjem dodavatele -> útrata dodavatele u výrobce zboží atd. 9

3.3 On-line dotazníkové šetření (CAWI) Cílem dotazníkového šetření bylo verifikovat zjištění vzešlá z individuálních polostrukturovaných hloubkových rozhovorů, pokusit se určit jejich významnost a dále zjistit případné další nezamýšlené nebo negativní dopady intervencí ROP JZ. Dotazníkové šetření proběhlo v termínu 8. 15. 12. 2014 s využitím dotazovacího software (webové aplikace SurveyMonkey 4 ). Respondenty byli všichni žadatelé a příjemci z PO 3 ROP JZ osoby, které jsou v IS Monit7+ uvedeny jako kontaktní osoby žádosti 5. Dotazník byl zaslán 612 kontaktním osobám (z toho 237 příjemcům a 375 neúspěšným žadatelům). V případě neúspěšných projektů byly kontaktní údaje zadávány do systému zadavatele před mnoha lety a z důvodu neschválení projektu již nebyly aktualizovány. Lze tedy očekávat, že žádost o vyplnění dotazníku nebyla doručena všem osloveným kontaktům. Přesný počet skutečně oslovených osob nelze tudíž zjistit. Do rozeslání žádosti o vyplnění dotazníku byl za účelem dosažení vyšší návratnosti zapojen také zadavatel žádost o vyplnění dotazníku byla rozesílána z aplikace Benefit7. Šetření se zúčastnilo celkem 151 respondentů (z toho 128 příjemců), což odpovídá 25% míře návratnosti (54% u příjemců a 6% u neúspěšných žadatelů). V několika případech bylo vyplnění dotazníku ze strany respondenta předčasně ukončeno, tyto dotazníky nebyly do analýzy zahrnuty. Konečný počet vyplněných dotazníků, které byly využity pro analýzu, byl 99 (z toho 77 od úspěšných žadatelů). Jelikož měl dotazník spíše kvalitativní charakter, je dosažená návratnost, resp. počet vyplněných dotazníků, zcela dostatečná. V případě otázek s příliš nízkým počtem respondentů je na tuto skutečnost upozorněno. Struktura dotazníku vč. výsledků dotazníkového šetření je obsažena v kapitole 6.2. 4 Webová aplikace SurveyMonkey představuje osvědčený on-line nástroj pro anonymní dotazování cílových skupin šetření. Více viz https://www.surveymonkey.com. 5 Ve většině případů se jednalo o zaměstnance instituce/subjektu žadatele. 10

3.4 Hlavní zdroje pro analýzu cestovního ruchu Plzeňský kraj: Analýza socioekonomického rozvoje Plzeňského kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR, ÚÚR http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;q=hodnocen%c3%ad%20potenci%c3%a1lu;orderby=novi nky Analýza cestovního ruchu ve vybraném městě (Plzeň), K. Bendová Potenciál města Plzně z pohledu cestovního ruchu Koncepce rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje pro období 2014 2020, KPMG Rozvoj šetrných forem cestovního ruchu v turistickém regionu Šumava, A. Toncarová Marketingová strategie a propagace Šumavy Analýza socioekonomického rozvoje Plzeňského kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky, RRA Plzeňského kraje Řízení cestovního ruchu v České republice minulost, současnost, budoucnost, Plzáková, Studnička Organizace cestovního ruchu v kraji a turistických regionech, Petříčková, Studnička, Vrchotová Jihočeský kraj: Analýza cestovního ruchu v České republice, M. Kubínová Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009 2013 Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích Strategie rozvoje cestovního ruchu města České Budějovice Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch - souhrnná etapová zpráva (zima 2014), CzechTourism Regionální rozvojová agentura jižních Čech, http://www.rera.cz/index.php?documentid=110 Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích Vývoj Destinačního managementu Českého Krumlova v letech 2001 2008, M. Marešová Města s příběhem, CzechTourism, str. 24 26 11

3.5 Omezení pro evaluaci V průběhu hodnocení zpracovatel identifikoval následující faktory ovlivňující průběh evaluace: Dostupnost aktérů: dostupnost aktérů zejména pro realizaci strukturovaných rozhovorů se v některých případech ukázala nižší, než zpracovatel předpokládal. Realizace hodnocení v posledních měsících roku kolidovala s vysokým pracovním vytížením aktérů. Dostupnost dat: vybraná data o cestovním ruchu nejsou dostupná v časových řadách plně pokrývajících interval období implementace ROP JZ. Vybrané údaje o CR zároveň byly zasaženy změnou metodiky sběru ČSÚ. V těchto případech je ve zprávě tento fakt uveden. 12

4 EVALUACE EFEKTŮ A PŘÍNOSU 4.1 Úkol I. Struktura ROP NUTS II Jihozápad 4.1.1 Intervenční logika programu, teorie změny (cíle programu) EQ 1: Jaká je intervenční logika a teorie změny ROP NUTS II Jihozápad? Odpověď na evaluační otázku Intervenční logiku programu je možné považovat za funkční. Podporované aktivity, resp. jejich výstupy, vedly k očekávaným výsledkům a dopadům na rozvoj cestovního ruchu v regionu, a tudíž i k naplnění cílů. Přičitatelnost pozitivních efektů intervencím ROP JZ je však vzhledem k dlouhodobým trendům a relativně nízkému počtu projektů a alokaci obtížně měřitelná. Zdůvodnění odpovědi Intervenční logika programu (PO 3) je schematicky znázorněna v následujících TZ: PO 3, OP 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu; PO 3, OP 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu; PO 3, OP 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu. Teorie změny zobrazují návaznost podporovaných aktivit na výstupy, návaznost výstupů na výsledky a návaznost výsledků na dopady intervencí ROP JZ na region NUTS II Jihozápad. Dosažení výsledků a dopadů vede k naplnění definovaných cílů programu: globální cíl: Zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu v zájmu dlouhodobě udržitelného zvyšování kvality života obyvatel hlavní cíl pro PO 3: Zvýšit využití primárního potenciálu území a posílit ekonomický význam cestovního ruchu a kultury jako nástroje stabilizace a diverzifikace ekonomické základny ve venkovském i městském prostoru specifické cíle pro PO 3: Zvýšit počet návštěvníků a prodloužit průměrnou délku jejich pobytu Zvýšit podíl zahraničních návštěvníků 13

Neočekávané dopady pozitivní Neočekávané dopady negativní Závěrečná zpráva k projektu: Evaluace efektů a přínosu Regionálního operačního programu PO 3, OP 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu Aktivity Výstupy Výsledky Dopady Výstavba a rekonstrukce turistických cest včetně doprovodné infrastruktury a značení Výstavba a modernizace lázeňských a wellness zařízení a zařízení pro kongresovou turistiku Výstavba a rekonstrukce sportovněrekreační a kulturní vybavenosti pro cestovní ruch Nové turistické cesty a cyklistické stezky Rekonstruovaná a/nebo nová ozdravná zařízení Upravená prostranství v lázeňských komplexech Rekonstruovaná a/nebo nová zařízení pro kongresovou turistiku Nová a/nebo opravená sportovně-rekreační zařízení Nová a/nebo opravená kulturní zařízení Zpřístupněné a propojené významné cíle cestovního ruchu Usměrnění návštěvníků v prostorách zařízení nebo v krajině Rozšířená nabídka poskytovaných služeb Vyšší kapacita zařízení Vyšší kvalita a úroveň zařízení a poskytovaných služeb Vyšší podíl šetrných způsobů dopravy Provázané a dostupné atraktivity cestovního ruchu Nová pracovní místa Zvýšení atraktivity regionu Širší nabídka možností trávení volného času vč. v období zimní sezóny Delší pobyt turistů/ návštěvníků v regionu Více domácích a zahraničních návštěvníků/ turistů v regionu Posílení ekonomického významu cestovního ruchu Stabilizace a diverzifikace ekonomiky Vyšší využití primárního potenciálu území a posílení ekonomického významu cestovního ruchu a kultury Výstavba, rekonstrukce a modernizace ubytovacích kapacit Rekonstruovaná a/nebo nová ubytovací zařízení Nová a/nebo rekonstruovaná lůžka Zlepšení situace subjektů v cestovním ruchu Rozvoj doplňkových programů a služeb Synergie různých typů aktivit cestovního ruchu v území Vyšší bezpečnost Intenzivnější spolupráce různých aktérů v rámci regionu Vyšší využitelnost pro vzdělávání návštěvníků Uchování historické hodnoty objektů pro budoucí návštěvníky Realizace navazujících investic bez přímé podpory ROP a jiných veřejných zdrojů Zkvalitnění fyzického prostředí v místě i ve prospěch místních obyvatel Distorze tržního prostředí Administrativní náročnost a neflexibilita realizace investic Rizika spojená s příliš jednostrannou orientací na ekonomický sektor cestovního ruchu Jednostranně orientovaný rozvoj služeb pro návštěvníky má potenciálně negativní dopady na rezidenty 14

Neočekávané dopady pozitivní Neočekávané dopady negativní Závěrečná zpráva k projektu: Evaluace efektů a přínosu Regionálního operačního programu PO 3, OP 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu Aktivity Výstupy Výsledky Dopady Rekonstrukce a obnova kulturních, historických a technických památek Úprava infrastruktury a veřejných prostranství v památkově chráněných územích a areálech chráněných objektů Tvorba doprovodných informačních systémů a značení památkově chráněných území a objektů Pořízení vybavení na podporu nového využití památkově chráněných objektů Rekonstruované památky Obnovená významná umělecká díla Upravená veřejná prostranství Obslužná infrastruktura a sítě Informační systémy zaměřené na turistiku Vyznačená památkově chráněná území a objekty Vybavené objekty dle odpovídajícího využití Přístupné památky a díla veřejnosti Vyšší nabídka atraktivit cestovního ruchu Funkční obslužná infrastruktura a sítě Lepší znalost turistů/návštěvníků atraktivit regionu Objekty jsou nově využity Rozšíření služeb občanské vybavenosti Zlepšení situace subjektů v cestovním ruchu Rozvoj doplňkových programů a služeb Synergie různých typů aktivit cestovního ruchu v území Vyšší bezpečnost Intenzivnější spolupráce různých aktérů v rámci regionu Zachované kulturní a historické dědictví Efektivnější využití kulturně-historického potenciálu Nová pracovní místa Vyšší atraktivita regionu Vyšší využitelnost pro vzdělávání návštěvníků Uchování historické hodnoty objektů pro budoucí návštěvníky Realizace navazujících investic bez přímé podpory ROP a jiných veřejných zdrojů Zkvalitnění fyzického prostředí v místě i ve prospěch místních obyvatel Delší pobyt turistů/ návštěvníků v regionu Více domácích a zahraničních návštěvníků/ turistů v regionu Posílení ekonomického významu cestovního ruchu Stabilizace a diverzifikace ekonomiky Distorze tržního prostředí Administrativní náročnost a neflexibilita realizace investic Rizika spojená s příliš jednostrannou orientací na ekonomický sektor cestovního ruchu Jednostranně orientovaný rozvoj služeb pro návštěvníky má potenciálně negativní dopady na rezidenty Vyšší využití primárního potenciálu území a posílení ekonomického významu cestovního ruchu a kultury 15

Neočekávané dopady pozitivní Neočekávané dopady negativní Závěrečná zpráva k projektu: Evaluace efektů a přínosu Regionálního operačního programu PO 3, OP 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu Aktivity Výstupy Výsledky Dopady Zavádění ICT Modernizovaná informační centra Kvalitní a dostupné informace o nabídce cestovního ruchu v regionu Delší pobyt turistů/ návštěvníků v regionu Marketingové aktivity Systémy pro orientaci a směřování turistů/ návštěvníků a tvorba www portálů Tištěné a elektronické propagační materiály včetně cizojazyčné verze Propagace na akcích (veletrzích CR apod.) Lepší znalost turistů/návštěvníků atraktivit regionu Vyšší podíl informačních technologií při prezentaci a propagaci regionu Více možností trávení volného času Vyšší atraktivita regionu Širší nabídka možností trávení volného času vč. v období zimní sezóny Nová pracovní místa Více domácích a zahraničních návštěvníků/ turistů v regionu Posílení ekonomického významu cestovního ruchu Stabilizace a diverzifikace ekonomiky Vyšší využití primárního potenciálu území a posílení ekonomického významu cestovního ruchu a kultury Vytváření nových produktů cestovního ruchu Nové regionální produkty cestovního ruchu Zlepšení situace subjektů v cestovním ruchu Rozvoj doplňkových programů a služeb Synergie různých typů aktivit cestovního ruchu v území Intenzivnější spolupráce různých aktérů v rámci regionu Realizace navazujících investic bez přímé podpory ROP a jiných veřejných zdrojů Vyšší využitelnost pro vzdělávání návštěvníků Distorze tržního prostředí Administrativní náročnost a neflexibilita realizace investic Rizika spojená s příliš jednostrannou orientací na ekonomický sektor cestovního ruchu 16

4.1.2 Analýza indikátorové soustavy EQ 2: Jsou použité indikátory v prioritní ose 3 Rozvoj cestovního ruchu relevantní vzhledem k cílům ROP NUTS II Jihozápad? Odpověď na evaluační otázku Indikátory definované v programové dokumentaci je možné vzhledem k cílům PO 3 považovat za relevantní, jelikož mají vazbu na podporované aktivity a na změny související s rozvojem cestovního ruchu. Na druhou stranu definované indikátory nepokrývají změny, které by měly vyvolat, a všechny cíle PO 3 (např. pro zahraniční hosty). Zdůvodnění odpovědi Požadavky na indikátory Za relevantní indikátory je možné považovat takové, které jsou významné či důležité ve vztahu k cílům ROP JZ 6, tj. vhodně odrážejí zamýšlenou intervenční logiku programu. Indikátory by měly být definované na úrovni výstupu (vypovídají o rozsahu aktivit), výsledku (vypovídají o zamýšlené okamžité změně) a v optimálním případě i dopadu (vypovídají o dlouhodobější změně v širším kontextu). Definované indikátory Prováděcí dokument ROP JZ definuje pro PO 3 (resp. jednotlivé oblasti podpory) tyto indikátory: indikátory výstupu: Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu Počet vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro cestovní ruch indikátory výsledku: Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras Délka nově vybudovaných stezek výhradně pro hippo a pěší Počet nových a zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení celkem Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem 6 Relevance (ang. relevance), zjišťuje, zda vytčené cíle jsou (stále) potřebné. Svět se dynamicky proměňuje, a tak mohou nastat okolnosti, které zpochybní naše předchozí plány. Toto kritérium zjišťuje, zda neděláme zbytečné věci. Problém mohl být již úspěšně vyřešen nebo se mohl stát vlivem vnějších okolností neřešitelný. (Zdroj: MPSV: Evaluační plán OP LZZ 2008 2015 (http://www.esfcr.cz/file/8517_4_1/)) 17

Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cest. ruchu Počet nově vytvořených pracovních míst pro muže Počet nově vytvořených pracovních míst pro ženy Počet zrekonstruovaných památkových objektů Počet vytvořených produktů pro orientaci a směrování návštěvníků indikátor dopadu: Hosté v regionu počet přenocování V metodickém pokynu Definice indikátorů pro projekty předkládané v rámci ROP NUTS II Jihozápad jsou definovány další indikátory relevantní pro PO 3: Délka rekonstruovaných cyklostezek Počet nově certifikovaných ubytovacích zařízení v cestovním ruchu Počet nových a zrekonstruovaných přístavů a přístavišť Počet nových a zrekonstruovaných zařízení pro kulturní vybavenost pro cestovní ruch Počet nových a zrekonstruovaných zařízení pro kongresový cestovní ruch celkem Počet nových a modernizovaných zařízení pro lázeňské a další ozdravné pobyty včetně výstavby a modernizace doprovodné infrastruktury Počet upravených prostranství a pěších zón ve vnitřních územích lázeňských míst Délka nových a zrekonstruovaných vodních cest Plocha upravených veřejných prostranství v památkově chráněných územích Počet komplexních úprav infrastruktury v památkově chráněných územích Počet doprovodných informačních systémů Počet zrestaurovaných movitých kulturních památek Počet pořízeného vybavení na podporu nového využití památkově chráněných objektů Počet nově vytvořených služeb na podporu cestovního ruchu Počet zavedených ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu Indikátory definované v programovém a Prováděcím dokumentu ROP JZ je možné vzhledem k cílům PO 3 považovat za relevantní, jelikož mají vazbu na podporované aktivity a na změny související s rozvojem CR. Definované indikátory se týkají převážně rozsahu intervencí ROP JZ, což má omezenou vypovídací hodnotu o dosažených změnách. Z toho důvodu zpracovatel navrhuje doplnit indikátorovou soustavu o následující indikátory výsledku: 18

Návštěvnost atraktivit cestovního ruchu 7 Kapacita zařízení Počet oslovených v rámci marketingových aktivit 8 Spokojenost s pobytem v regionu 9 PO 3 má definován jediný dopadový indikátor, a to zaměřený na celkový počet přenocování hostů v regionu. Vzhledem k hlavnímu cíli a specifickým cílům PO 3 zpracovatel navrhuje doplnit následující indikátory dopadu: Počet příjezdů hostů celkem Počet příjezdů zahraničních hostů Podíl příjezdů zahraničních hostů Počet subjektů v cestovním ruchu Podíl subjektů v cestovním ruchu na všech subjektech v regionu 7 Pouze pro atraktivity, pro které je návštěvnost změřitelná (např. muzea). 8 Na základě ad hoc šetření (resp. evaluační studie). 9 Na základě ad hoc šetření (resp. evaluační studie), nebo na základě měření agenturou CzechTourism (http://monitoring.czechtourism.cz/czechtourism/uvod.html). 19

4.1.3 Analýza podpořených aktivit EQ 3: Jsou podpořené typy aktivit cestovního ruchu relevantní vzhledem k cílům ROP NUTS II Jihozápad? Odpověď na evaluační otázku V rámci ROP JZ byly podporovány projekty týkající se cyklostezek/cyklotras; ubytovacích kapacit; lázeňství, wellness a kongresových center; sportovně-rekreační vybavenosti; muzeí a další kulturní vybavenosti; památek a v neposlední řadě propagace. Veškeré podpořené typy aktivit PO 3 je možné považovat za relevantní vzhledem k cílům ROP JZ, jelikož mají potenciál vézt k naplnění definovaných cílů. Zdůvodnění odpovědi Definice relevance Za relevantní typy aktivit je možné považovat takové, které jsou významné či důležité ve vztahu k cílům ROP JZ, tj. nejsou zbytečné. V souvislosti s problematikou CR se jedná především o aktivity týkající se rozvoje infrastruktury CR a/nebo marketingu CR. Cíle ROP JZ Definované cíle ROP JZ se zaměřují na zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity Plzeňského a Jihočeského kraje, mj. prostřednictvím posílení významu cestovního ruchu a kultury. Naplnění cílů by se mělo projevit ve zvýšení počtu hostů (návštěvníků i turistů; domácích i zahraničních) a v prodloužení délky jejich pobytu v regionu. Programový dokument ROP JZ definuje následující cíle relevantní pro tuto evaluaci: globální cíl: Zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu v zájmu dlouhodobě udržitelného zvyšování kvality života obyvatel hlavní cíl pro PO 3: Zvýšit využití primárního potenciálu území a posílit ekonomický význam cestovního ruchu a kultury jako nástroje stabilizace a diverzifikace ekonomické základny ve venkovském i městském prostoru specifické cíle pro PO 3: Zvýšit počet návštěvníků a prodloužit průměrnou délku jejich pobytu Zvýšit podíl zahraničních návštěvníků 20

Podporované aktivity Z ROP JZ bylo možné podpořit různé typy projektů zaměřených na rozvoj cestovního ruchu 10. Oblast podpory 3.1 V rámci oblasti podpory 3.1 byly podporovány projekty zaměřené na následující aktivity: Výstavba a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hippostezky, vodní cesty, přístavy či přístaviště) včetně doprovodné infrastruktury a značení Odpočívadla, mobiliář, sociální zařízení, úvaziště při hippostezkách, mimo výše uvedené také značení a doprovodná infrastruktura cyklotras, běžeckých tras a naučných stezek atd. Výstavba a rekonstrukce sportovně-rekreační vybavenosti pro cestovní ruch Koupaliště, aquaparky, golfová hřiště, sjezdovky, hřiště atd. Výstavba a rekonstrukce kulturní vybavenosti pro cestovní ruch Muzea, sály, divadla aj. s prokazatelným dopadem na cestovní ruch Výstavba, rekonstrukce a modernizace ubytovacích kapacit Hotely, penziony, ubytovny atd. Výstavba, rekonstrukce a modernizace zařízení pro kongresovou turistiku Ubytovací kapacity, jednací sály, stravovací kapacity a další doprovodná infrastruktura a zázemí apod. Výstavba a modernizace zařízení (stavebních objektů včetně vybavení) určených pro lázeňské a další ozdravné pobyty (wellness) Výstavba a modernizace infrastruktury související s lázeňským a wellness provozem Úprava prostranství a pěších zón ve vnitřních územích lázeňských míst Úpravy ve vnitřních územích lázeňských míst, příp. míst v okolí wellness zařízení Oblast podpory 3.2 V rámci oblasti podpory 3.2 byly podporovány projekty zaměřené na následující aktivity: Stavební rekonstrukce kulturních, historických a technických památek Komplexní úpravy infrastruktury nebo veřejných prostranství v památkově chráněných územích, v areálech památkově chráněných objektů nebo na přilehlých plochách 10 Zdroj: Programový dokument ROP JZ. 21

Budování doprovodných informačních systémů a značení památkově chráněných území a objektů Restaurování movitých kulturních památek Zejména takových, které jsou významnými díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi a jsou umístěny v budovách zpřístupněných veřejnosti pro kulturní, výchovně-vzdělávací nebo náboženské účely (soubory uměleckých děl sochařských a malířských a předmětů výtvarného a užitého umění; oltáře včetně oltářních obrazů, závěsné obrazy, sochařská díla, kostelní lavice, varhany nebo kazatelny, které jsou umístěny v církevních objektech - kostelech, klášterech apod.) Pořízení vybavení na podporu nového využití památkově chráněných objektů Např. ubytovací, školní či vzdělávací zařízení, kulturní, společenské či sociálně-zdravotní využití aj. Oblast podpory 3.3 V rámci oblasti podpory 3.3 byly podporovány projekty zaměřené na následující aktivity: Služby na podporu rozvoje cestovního ruchu Modernizace a vybavení informačních center, veletrhy cestovního ruchu apod. Zavádění ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu (např. budování a rozvoj internetových informačních systémů cestovního ruchu, tvorba rezervačních a objednávkových systémů) Propojení nabídky atraktivit a služeb do celků vytvářejících produkty cestovního ruchu Produktem cestovního ruchu se rozumí ucelená nabídka atraktivit, základních i doplňkových služeb a potenciálních zážitků (zábava, gastronomie, sport, zájezdy, poznávání, soutěže) s vazbou na doplňkové služby (ubytování, stravování, rezervace) a propagaci (marketing) akce turistické balíčky. Destinační management, a společná propagace regionu, rozvoj ucelených produktů cestovního ruchu apod. Podpora marketingových aktivit v cestovním ruchu Marketingová a informační kampaň orientovaná na propagaci regionu, tvorba nových i vícejazyčných tištěných a elektronických propagačních materiálů a předmětů na podporu rozvoje cestovního ruchu apod. Marketing místa marketingové aktivity ve vztahu k určitému místu, prostoru, jehož cílem je mj. zvýšení návštěvnosti místa, budování image místa, využití a rozvíjení místních symbolů, tradic, kulturní diverzity, prezentace turistické oblasti, medializace turistické oblasti apod. 22

4.2 Úkol II. Cestovní ruch v Jihočeském a Plzeňském kraji 4.2.1 Charakteristika cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji EQ 4: Jak byste, na základě dostupných statistických a jiných veřejných údajů, charakterizovali cestovní ruch v Jihočeském a Plzeňském kraji? Odpověď na evaluační otázku Charakteristika CR v Plzeňském kraji Plzeňský kraj poskytuje širokou nabídku atraktivit pro návštěvníky. Disponuje zejména přírodními atraktivitami, které umožňují vytvoření nabídky pro sportovně-rekreační typ cestovního ruchu (např. pohoří Šumava, vodácky využitelné a oblíbené řeky Berounka a Otava nebo vrcholky s dobrými výhledovými podmínkami pro lokalizaci rozhleden). Významnou část nabídky je tvořena i kulturněhistorickými atraktivitami, jako např. Rabí, Švihov, ale jednoznačně v tomto kontextu dominuje město Plzeň se svoji bohatou kulturní nabídkou a jedinečnými historickými stavbami. Největší atraktivitou kraje je pivo a areál Plzeňského Prazdroje, které je atraktivní jak pro domácí, tak i zahraniční turisty. Město Plzeň je atraktivní i z hlediska kongresového, resp. konferenčního, CR a také v dnešní době rozvíjejícího se industriálního turismu. Kraj se vzhledem ke svému zaměření nabídky stal regionem navštěvovaným ve velké míře domácími návštěvníky a turisty. Mezi nejnavštěvovanější cíle patří již zmíněný areál Plzeňského Prazdroje, ZOO, Dino Park, Západočeské muzeum v Plzni a turistický region Šumava, kde je však intenzita cestovního ruchu významně závislá na charakteru počasí. Na území Šumavy existují jen omezené možnosti vyžití v případě nepřízně počasí. Z řad zahraničních turistů přijíždějí tradičně nejvíce turisté z Německa, klesl počet turistů z Nizozemska, ale naopak stoupá počet turistů z Ruska. Vývoj národnostního složení zahraničních návštěvníků ČR je do budoucna nejistý a těžko predikovatelný. Slabou stránkou je vysoká míra sezónnosti 11 a nízká míra řízení a koordinace cestovního ruchu v kraji 12. Další slabou stránkou je v podstatě existence pouze jednoho produktu cestovního ruchu 13, a to je plzeňské pivo. Na území kraje neexistuje žádný jiný konkurenceschopný produkt zaměřený zejména na zahraniční návštěvníky. 11 Návštěvnost kraje je výrazně vyšší v letních měsících (v červenci a srpnu je uskutečněna více než třetina všech přenocování). To je dáno typem atraktivit v kraji, vhodných zejména pro letní turistiku. 12 Mezi hlavní aktéry rozvoje CR v Plzeňském kraji patří: Krajský úřad Plzeňského kraje, Plzeň TURISMUS (příspěvková organizace), Pilsen Convention Bureau, o.p.s., Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s., Sdružení obcí Sušicka, z.s.p.o., místní akční skupiny aj.) 13 Definice produktu CR: souhrn veškeré nabídky soukromého či veřejného subjektu podnikajícího v CR nebo CR koordinujícího (Pásková M, Zelenka J. Výkladový slovník cestovního ruchu. MMR. Praha, 2002) 23

Příležitostí pro kraj je posilování přeshraniční spolupráce na bázi podpory vytváření a prodeje produktů cestovního ruchu i v rámci přeshraniční spolupráce a realizace důležitých projektů pro eliminaci vlivu sezónnosti. Charakteristika CR v Jihočeském kraji Cestovní ruch Jihočeského kraje je velmi rozmanitý. Nabízí jak památky UNESCO, které jsou atraktivní i pro zahraniční turisty, tak nabízí i klasické rodinné pobyty v přírodním prostředí s širokou nabídkou volnočasových a sportovních aktivit, tedy dovolenou tradičně oblíbenou českými turisty. V kraji převládají domácí turisté nad zahraničními. Jedná se o nejnavštěvovanější kraj domácími turisty. Z řad zahraničních turistů přijíždějí zejména turisté z Německa a Rakouska. Nedostatkem regionu je, že neumí zaujmout zahraniční návštěvníky natolik, aby v regionu přenocovali. Roste podíl jednodenních návštěv. Slabou stránkou regionu z pohledu cestovního ruchu je obtížná dopravní dostupnost a sezónnost cestovního ruchu nedostatečná nabídka v zimních měsících. Další slabou stránkou kraje je nízká míra koordinace subjektů v cestovním ruchu. Zdůvodnění odpovědi Plzeňský kraj Charakteristika kraje Plzeňský kraj zaujímá 9,6 % rozlohy České republiky, je rozdělen do 7 okresů a 15 obcí s rozšířenou působností. V kraji žije zhruba 5,5 % z celkového počtu obyvatel ČR a míra nezaměstnanosti byla v roce 2013 podprůměrná, dosahovala 5,2 %. Plzeňský kraj je prezentován především jako kraj průmyslový, s vysokou ekonomickou výkonností a tradicí. Z pohledu cestovního ruchu nepatří Plzeňský kraj mezi nejatraktivnější kraje v ČR, i přesto, že se v něm nachází řada atraktivit cestovního ruchu. Za hlavní cíle návštěvníků patří Národní park Šumava, Chráněná krajinná oblast Český les, řada kulturních památek s největší zříceninou hradu Rabí a samotné krajské město Plzeň, jehož největší atraktivitou je Plzeňský Prazdroj pivo a areál pivovaru. Dále pak plzeňské kulturní památky, např. největší synagoga ve střední Evropě (3. největší na světě), chrám Sv. Bartoloměje s nejvyšší chrámovou věží v ČR. Kraj je z hlediska cestovního ruchu a trávení volného času vyhledáván pro mnohé sportovní vyžití jak v letní, tak i v zimní sezóně (cyklotrasy, běžecké tratě, skiareály, pěší turistika, trasy pro kolečkové brusle, apod.). Na území kraje se nacházejí významné vodní plochy, jako například Hracholuská přehrada, soustava Boleveckých rybníků na okraji města Plzně a rybníky jižního Plzeňska. Jsou zde tedy i velmi dobré podmínky pro aktivity, jakou je sportovní rybolov, dále venkovská turistika, jezdectví a golfový cestovní ruch. 24

Plzeň má z pohledu geografické polohy a s ní souvisejících dopravních vazeb značnou výhodu oproti některým jiným městům a regionům. Je největším a rovněž nejvýznamnějším centrem západní části České republiky s vynikajícím dopravním napojením na Prahu a Německo. Podstatné dopravní vazby pro individuální automobilovou dopravu a veřejnou autobusovou přepravu zprostředkovávají dnes zejména dálnice D5 (směry Praha a Rozvadov-SRN), tři silnice národního významu I/20 (směry Písek a Karlovy Vary), I/26 (směr Domažlice) a I/27 (směry Železná Ruda a Most) a dále čtyři významné silnice regionální (II/180, II/203, II/231 a II/233). Železniční uzel Plzeň představuje důležitou křižovatku v osobní i nákladní přepravě. Městem prochází III. železniční koridor Brest Paříž Norimberk Cheb Plzeň Praha Ostrava Žilina s větví Plzeň Česká Kubice SRN, jehož význam posiluje záměr na vybudování vysokorychlostní trasy Praha Plzeň Rozvadov. Plzeň má dobrou polohu i z pohledu cyklistické dopravy. Leží na mezinárodní cyklistické trase č. 3 Praha Regensburg, na kterou navazují cyklistické trasy regionálního a místního významu. Plzní prochází též trasa č. 6 připravované panevropské sítě EuroVelo. Celá síť bude mít cca 60 000 km ve dvanácti panevropských cyklistických stezkách spojujících všechny země Evropy. Trasa č. 6 spojuje Francii, Belgii, Německo, Českou republiku (Cheb, Plzeň, Praha, Brno, Olomouc, Ostrava), Polsko a Ukrajinu. Potenciál cestovního ruchu na území kraje Mapa Plzeňského kraje (viz níže) je zabarvená podle míry potenciálu cestovního ruchu. Tento ukazatel vychází z předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu, kterými jsou nabídka atraktivit pro návštěvníky a kvalita infrastruktury (doprava a tedy dostupnost, ubytovací a restaurační zařízení apod.). V nabídce atraktivit jsou sledovány faktory jako vhodnost lokality pro sportovní aktivity a rekreaci, výskyt kulturně-historických, přírodních či jiných atraktivit cestovního ruchu apod. Tato metodika poskytuje rámcový přehled o míře potenciálu cestovního ruchu v kraji. Výjimečný potenciál z pohledu cestovního ruchu má v Plzeňském kraji pouze město Plzeň. Nad 150 bodů (velmi vysoký potenciál) nebyla ohodnocena žádná destinace kromě Plzně. Z destinací, hodnocených nad 100 bodů, tj. taktéž jako velmi vysoký potenciál, lze uvést Železnou Rudu, Modravu, Prášily, Kašperské Hory, Klatovy, Domažlice, Klenčí pod Čerchovem, Kladruby, či Stříbro. Jsou to zejména příhraniční oblasti, Chodsko, bývalá okresní města, apod. V Plzeňském kraji není destinace bez potenciálu cestovního ruchu. 25

Kartogram 10 Plzeňský kraj Celkový potenciál cestovního ruchu Tis u Blatna Velečín Pastuchovice Žihle Bezvěrov Manětín Bílov Potvorov Vysoká Libyně Mladotice Sedlec Úterý Nečtiny Štichovice Broumov Zadní Chodov Kralovice Kožlany Chodová Planá Krsy Hvozd Slatina Bezdružice Chříč Pláně Výrov Černíkovice Blažim Plasy Chodský Újezd Dražeň Všehrdy Lestkov Ostrov u Bezdružic Kopidlo Brodeslavy Holovousy Studená Halže Kokašice Líté Kočín Hlince Zvíkovec Čilá Kozojedy Bohy Úněšov Ctiboř Konstantinovy Lázně Chlum Loza Rybnice Podmokly Brod nad Tichou Planá Zahrádka Horní Bělá Olbramov Křelovice Mrtník Dolní Hradiště Bujesily Obora Lom u Tachova Bučí Kaznějov Koryta Liblín Mlečice Ostrovec-Lhotka Horní Kozolupy Milíře Kunějovice Krašovice Dobříč Tachov Kočov Cebiv Pernarec Nekmíř Lhotka u Radnic Trnová Jarov Kaceřov Hlohovice Terešov Studánka Trpísty Tatiná Němčovice Líšná Černošín Žilov Horní Bříza Tisová Záchlumí Chomle Dlouhý Újezd Čerňovice Sebečice Líšťany Zbiroh Lesná Kšice Nevřeň Hromnice Radnice Vejvanov Částkov Erpužice Třemošná Břasy Drahoňův Újezd Týček Únehle Ošelín Příšov Ledce Skomelno Svojšín Čeminy Česká Bříza Pňovany Nadryby Plískov Bor Stříbro Újezd nade Mží Hošťka Staré Sedliště Chotíkov Zruč-Senec Všenice Přívětice Vranov Plešnice Město Touškov Březina Úlice Sulislav Malesice Druztová Smědčice Lhota pod Radčem Kařez Bdeněves Chrást Bušovice Sirá Kozolupy Těškov Cekov Benešovice Kbelany Osek Hněvnice Myslinka Vochov Kařízek Rochlov Dýšina Kladruby Nýřany Litohlavy Volduchy Mýto Plzeň Přimda Heřmanova Huť Tlučná Holoubkov Kyšice Cheznovice Rozvadov Blatnice Vejprnice Klabava Svojkovice Ejpovice Přehýšov Letkov Medový Újezd Rokycany Stráž Úherce Hůrky Těně Líně Dobřív Staré Sedlo Prostiboř Zhoř Kostelec Lochousice Tymákov Kotovice Lhota Třemešné Zbůch Mokrouše Strašice Skapce Kamenný Ú jezd Ves Touškov Starý Plzenec Lhůta Raková Mezholezy (dříve okres Ho Honezovice Lisov Veselá Velký Malahov Dobřany Vidice Hradec Štěnovice Chotěšov Mirošov Losiná Nevid Stod Vstiš Útušice Šťáhlavy Semněvice Bělá nad R adbuzou Černovice Nezbavětice Mířkov Všekary Střelice Štěnovický Borek Kornatice Kakejcov Skořice Hostouň Chlumčany Milínov Neuměř Nebílovy Nezvěstice Mešno Příkosice Bukovec Dnešice Kvíčovice Líšina Předenice Chválenice Horní Lukavice Štichov Trokavec Mutěnín Holýšov Přestavlky Dolní Lukavice Netunice Čečovice Žákava Střížovice Puclice Horní Kamenice Zemětice Hora Svatého Václava Vlčtejn Horšovský Týn Spálené Poříčí Rybník Srby Staňkov Oplot Drahotín Zdemyslice Borovno Soběkury Přeštice Merklín Řenče Seč Poběžovice Křenovy Míšov Hvožďany Únětice Hlohová Blovice Čermná Buková Otěšice Příchovice Nové Mitrovice Roupov Mnichov Osvračín Lužany Dolce Vlkanov Hlohovčice Otov Ptenín Bolkov Radkovice Drahkov Močerady Chocenice Nový Kramolín Meclov Blížejov Srbice Vřeskovice Ždírec Louňová Biřkov Nezdice Horšice Pařezov Nemanice Postřekov Ždánov Letiny Koloveč Křenice Jíno Luženičky Vlčí Týniště Skašov Měcholupy Chrastavice Sedliště Díly Červené Poříčí Draženov Čížkov Milavče Kanice Mezihoří Chocomyšl Kaliště Ježovy Únějovice Kbel Mladý Smolivec Klenčí pod Čerchovem Domažlice Prádlo Újezd Chudenice Švihov Žinkovy Klášter Vrčeň Všepadly Zahořany Úboč Chodov Měčín Tojice Nevolice Nepomuk Třebčice Čmelíny Dolany Pec Pasečnice Spáňov Mohelnice Němčice Babylon Kozlovice Životice Tlumačov Kout na Šumavě Poleň Předslav Neurazy Mileč Kasejovice Pelechy Mrákov Černíkov Ostřetice Kramolín Úsilov Mlýnské Struhadlo Polánka Chlumy Česká Kubice Kdyně Klatovy Bolešiny Oselce Brnířov Újezd u Plánice Nekvasovy Bezděkov Kovčín Loučim Myslovice Nová Ves Myslív Hradiště Obytce Plánice Dlažov Chodská Lhota Lomec Nehodiv Kvášňovice Nezdřev Všeruby Olšany Janovice nad Úhlavou Běhařov Mochtín Chanovice Pocinovice Týnec Zborovy Maňovice Hnačov Pačejov Klenová Vrhaveč Javor Velký Bor Číhaň Zavlekov Svéradice Nýrsko Chlístov Břežany Nalžovské Hory Chudenín Strážov Běšiny Kolinec Hradešice Horažďovice Malý Bor Dešenice Velhartice Mokrosuky Hrádek Budětice Rabí Velké Hydčice Hejná Bodová hodnota a intenzitní zóny: 1-15 16-20 21-25 26-30 31-35 36-40 41-50 základní potenciál zvýšený potenciál Hamry Železná Ruda Čachrov Dobršín Žichovice Kejnice Hlavňovice Nezamyslice Čimice Petrovice u Sušice Sušice Frymburk Dražovice Domoraz Bukovník Žihobce Soběšice Dlouhá Ves Hartmanice Strašín Nezdice na Šumavě Prášily Kašperské Hory Rejštejn Srní Horská Kvilda 51-60 61-80 81-100 vysoký potenciál Modrava 101-150 151-200 velmi vysoký potenciál 201 a více výjimečný potenciál Zpracoval: Ústav územního rozvoje 26

Nejnavštěvovanějším místem z pohledu cestovního ruchu je v Plzeňském kraji jeho krajské město Plzeň. Za rok 2013 jej navštívily 2 % zahraničních turistů, nicméně Plzeň je především destinací domácích turistů a návštěvníků. Za hlavní (nikoliv jediný) produkt cestovního ruchu Plzeňského kraje lze považovat pivo Plzeňský Prazdroj, které se stalo značkou jednak města Plzně, ale lze ho považovat i za produkt národní úrovně. Plzeňské pivo je jeden z poznávacích symbolů ČR (podle marketingové strategie agentury CzechTourism je pro mnoho zahraničních turistů synonymem pro Českou republiku Praha, památky a pivo). Velmi bohatá pivovarská nabídka spojuje tzv. gastroturismus a industriální turismus, neboť pivovary jsou obvykle atraktivními architektonickými objekty s jasným geniem loci vyhovují tak moderním potřebám zážitků. Součástí gastronomické nabídky jsou také minipivovary: minipivovar Groll v centru města a Purkmistr ve vesnické památkové rezervaci Plzeň-Černice. Pivovar Purkmistr organizuje festival minipivovarů Slunce ve skle. Dalšími navštěvovanými místy ve městě jsou ZOO, Techmania Science Centrum, Dinopark, židovské a další kulturní památky. V rámci příprav města Plzně na Evropské hlavní město kultury 2015, město investovalo prostředky do zpřístupnění nových atraktivit (ukázky designu interiérů architekta A. Loose), výstavby, zpřístupnění a rekonstrukce nové infrastruktury, kde budou po celý rok 2015 probíhat kulturní a společenské akce. Ubytovací kapacity v Plzni prošly v poslední době významnou proměnou. Během krátké doby bylo v Plzni postaveno více než 10 nových hotelů, z nichž některé jsou součástí mezinárodních řetězců (Angelo Vienna International, Courtyard by Marriott, Primavera Top City line, IBIS a Best Western hotel Panorama). Podle průzkumu serveru hotel.info je Plzeň z hlediska kvality ubytovacích služeb hodnocena jako jedna z nejlepších lokalit v ČR. Vyhovuje rovněž druhová skladba hotelů, v níž není zastoupen pouze *****hotel (vzhledem k blízkosti Prahy není třeba). Převažují kvalitní a relativně dražší hotelové kapacity nad levnějšími (resp. cena odpovídá kvalitě). Z hlediska kongresového cestovního ruchu je Plzeň střediskem nadregionálního významu. Kapacity pro kongresový cestovní ruch jsou dostatečné v ubytovací části i vybavenosti pro konference, chybí konferenční sály s větší kapacitou. Největší sál má kapacitu 950 osob (Parkhotel Plzeň). Konferenční kapacity má rovněž historická Měšťanská beseda, pivovar Plzeňský Prazdroj či Západočeská univerzita. Blízkost Prahy a absence kongresového centra či regionálního výstaviště však činí z Plzně místo 2. volby, tj. vhodné spíše pro konference menšího typu než pro kongresy. Industriální cestovní ruch je stále častěji vyhledáván a Plzeň pro tento účel disponuje dvěma aktivními a zpřístupněnými areály, a to podniky Pilsner Urquell a Škoda. Přínosem pro rozvoj industriální turistiky mohou být industriální památky v okolí atraktivní jsou historické doly a šachty na Rokycansku a Stříbrsku, kaolínové doly na severním Plzeňsku, případně přírodní a technické rarity (Hromnické jezírko, Muzeum smoly apod.). Plzeň je jedním z nejlépe vybavených měst v ČR z pohledu cestovního ruchu. Ve většině případů však není tento potenciál propojen do logicky utvářených produktů či balíčků služeb, a tudíž není dostatečně turisticky využíván. Vzhledem k všestranně rozvinutému kulturně-historickému, 27

technickému i přírodnímu potenciálu má však Plzeň vysoké předpoklady pro rozvoj městského a kulturního turismu, ale také industriálního či incentivního turismu. Mezinárodní význam mají zejména tyto atraktivity: Velké průmyslové podniky: Pivovar Pilsner Urquell, Strojírenský závod Škoda Adolf Loos a Židovská tradice (jako dva související plzeňské fenomény počátku 20. století) Slavnosti svobody (jako součást mezinárodního projektu From D-day to V-day) Projekt Evropské hlavní město kultury pro rok 2015. Kromě samotného krajského města patří mezi další hlavní atraktivity cestovního ruchu v Plzeňském kraji především: chráněná území na území Plzeňského kraje zasahuje severní část Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a rozkládá se zde také Chráněná krajinná oblast Český les hrady a zámky např. Rabí (nejrozlehlejší hradní zřícenina v Čechách), Velhartice, Švihov, Kašperk (nejvýše položený královský hrad v Čechách), Horšovský Týn, Kozel, Zbiroh, Manětín kláštery v blízkosti Plzně leží 2 významné klášterní komplexy Kladruby a Plasy historická města centra několika měst v Plzeňském kraji jsou památkově chráněna jako městské památkové rezervace nebo městské památkové zóny, patří mezi ně hlavně Domažlice, Horšovský Týn, Stříbro, Sušice, Kašperské Hory nebo Tachov technické památky do této kategorie patří takové objekty, jako jsou mosty, mlýny, štoly (pozůstatky těžby zlata a stříbra), Vchynicko-tetovský plavební kanál pro plavení dříví, vodní elektrárna Čeňkova Pila a vodní elektrárna Vydra kultura a kulturní akce Plzeňský kraj disponuje několika kulturními zajímavostmi nadregionálního významu, jednou z nich je okolí Domažlic (Chodsko) s jeho typickým folklorem a významnými akcemi (Chodské slavnosti Vavřinecká pouť) sportovní atraktivity Plzeňský kraj nabízí možnosti pro sportovní vyžití, a to jak v zimě (skiareály na Šumavě), tak i v létě (turistika na horách, splavné řeky Otava a Berounka atd.) Organizace cestovního ruchu v kraji Na území Plzeňského kraje se nacházejí dva turistické regiony Plzeňsko a Český les, Šumava, a 3 turistické oblasti Plzeňsko, Český les, Šumava. Veškerou činnost ve vztahu k cestovnímu ruchu včetně marketingu na území Plzeňského kraje přímo zajišťuje Krajský úřad Plzeňského kraje Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, v rámci kterého působí Oddělení cestovního ruchu, kde se této problematice věnuje celkem 8 pracovníků. 28

Plzeňský kraj nepověřil výkonem vybraných činností žádnou organizaci, ale z dotačních titulů cestovního ruchu vypisovaných krajem (Program podpory informačních center a Program podpory venkovského cestovního ruchu) jsou finančně podporovány takové subjekty, které se navíc ucházejí o finanční podporu z grantů a programů EU. Přímá podpora krajem je na údržbu turistického značení a běžeckých tras je poskytována KČT (Klub českých turistů) a RRA Šumava, o.p.s. (Regionální rozvojová agentura Šumava). Z iniciativy Plzeňského kraje vznikl i oficiální turistický portál Plzeňského kraje turistů ráj (www.turisturaj.cz), který je realizován a řízen pracovníky oddělení cestovního ruchu a Odboru informatiky. Portál komplexně propaguje nabídku a rozvoj služeb a produktů v celém Plzeňském kraji. Mezi základní činnosti oddělení cestovního ruchu patří: tvorba Programu rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji prezentace kraje na veletrzích tvorba produktů cestovního ruchu mediální plán grantová politika v oblasti cestovního ruchu Program Podpora rozvoje cykloturistiky a cyklistické dopravy v Plzeňském kraji Podpora činnosti informačních center na území Plzeňského kraje Program podpory rozvoje venkovského cestovního ruchu v Plzeňském kraji Program podpory spolkové činnosti spojené s prezentací Plzeňského kraje Krajský úřad spolupracuje v oblasti cestovního ruchu s existujícími společnostmi neziskového charakteru. Tyto společnosti se v čase mění. Jako příklad lze uvést: Pilsen Convention Bureau, o.p.s. bylo založeno 8. 11. 2010. Jedná se o neziskovou organizaci spolupracující s Krajským úřadem Plzeňského kraje (příspěvek ve výši 100 000 Kč) a Českou centrálou cestovního ruchu - CzechTourism. Mezi základní činnosti Pilsen Convention Bureau patří: propagace Plzeňského kraje jako destinace pro rozvoj kongresového a incentivního cestovního ruchu a pro pořádání MICE (Meetings, Incentives, Conferences, Exhibitions) akcí spolupráce a jednotná propagace členů společnosti jako partnerů v rámci poskytování služeb v oblasti cestovního ruchu se zaměřením na kongresový a incentivní cestovní ruch spolupráce s Czech Convention Bureau, regionálními Convention Bureau, agenturou CzechTourism a jejími zahraničními zastoupeními, regionálními subjekty podporujícími kongresový a incentivní cestovní ruch spolupráce s orgány státní správy a územní samosprávy při koordinaci a propagaci Plzeňského kraje v rámci cestovního ruchu a kongresového a incentivního cestovního ruchu 29

Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s. RRA Regionální rozvojová agentura Šumava je přímo pověřena, financována a podporována Jihočeským a Plzeňským krajem. Tato obecně prospěšná společnost vznikla 5. 11. 1996. Zakladateli jsou Regionální sdružení Šumava (zájmové sdružení právnických osob v okresech Český Krumlov, Klatovy a Prachatice, jeho cílem je garantování a reprezentování šumavských obcí, bylo založeno v roce 1992, sdružuje celkem 40 obcí) a QTH, spol. s r.o. Tábor. Členy správní rady jsou obce, Národní park Šumava, agrární komory, Regionální sdružení Šumava (zájmové sdružení právnických osob v okresech Český Krumlov, Klatovy a Prachatice, jeho cílem je garantování a reprezentování šumavských obcí, sdružuje celkem 35 obcí a bylo založeno v roce 1993), hospodářské komory, euroregion. V dozorčí radě jsou členy krajské úřady Jihočeského a Plzeňského kraje, obce, MMR ČR, MŽP ČR. Mezi základní činnosti Regionální rozvojové agentury Šumava patří: zpracování strategických dokumentů Rozvojový koncept Cestovní ruch na Šumavě pomoc při přípravě projektů sloužících k rozvoji regionu Šumava posouzení již zpracovaných projektů pro poskytovatele finančních prostředků k financování projektů k rozvoji regionu Šumava finanční služby k zajištění toku peněz mezi poskytovatelem finančních prostředků a příjemcem při financování projektů k rozvoji regionu Šumava působení k zajištění součinnosti subjektů v regionu, koordinace zpracování rozvojových studií regionu tvorba databanky k shromáždění informací prospěšných k rozvoji regionu Šumava součinnost se zahraničními subjekty v rozsahu činnosti agentury propagace regionu Rozvojový koncept Cestovní ruch na Šumavě je strategický dokument, který věnuje pozornost otázkám rozvoje a kvality cestovního ruchu na Šumavě a otázkám jeho vztahu k životnímu prostředí a ochraně přírody. Koncept rozvoje cestovního ruchu je konsensuálním dokumentem, popisujícím příležitosti v širokém šumavském regionu v působnosti dvou sousedících krajů Jihočeského a Plzeňského. Sdružení obcí Sušicka, z.s.p.o. Zájmové sdružení právnických osob Sdružení obcí Sušicka bylo založeno v lednu roku 2000. Hlavními činnostmi jsou: podpora cestovního ruchu přeshraniční spolupráce regionální rozvoj Sdružení zpracovává dokument s názvem Regionální rozvojová strategie mikroregionů Centrální Šumava, Střední Pošumaví, Pošumaví a města Sušice. 30

Nově vznikla organizace Plzeň TURISMUS. Jedná se o příspěvkovou organizaci města, jejímž hlavním úkolem je marketing a management destinace Plzeň. Schéma: Systém řízení cestovního ruchu v Plzeňském kraji Plzeňský kraj Rada Plzeňského kraje Zastupitelstvo Plzeňského kraje Náměstek hejtmana pro oblast školství, kultury a cestovního ruchu Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Turistický region Plzeňsko a Český les Turistický region Šumava Plzeň TURISMUS Obecně prospěšné společnosti Místní akční skupiny Oddělení cestovního ruchu Jihočeský kraj Charakteristika kraje Jihočeský kraj zaujímá 12,8 % rozlohy České republiky, je rozdělen do 17 obcí s rozšířenou působností. Kraj je nejméně obydleným regionem v ČR a míra nezaměstnanosti byla v roce 2013 podprůměrná, dosahovala kolem 6 %. Jihočeský kraj je prezentován především jako kraj zemědělský, jehož značnou část zabírají lesy, pole a rybníky, je silně spjat s tradicí rekreace zejména ze strany domácích návštěvníků. Mezi hlavní cíle návštěvníků patří jednoznačně Český Krumlov, Lipno nad Vltavou zejména pak v posledních dvou letech atrakce Stezka korunami stromů, Národní park Šumava, a velké množství kulturních a historických památek, které se v návštěvnosti řadí mezi nejnavštěvovanější památky v republice. Jedná se zejména o Státní hrad a zámek Český Krumlov, zámek Hluboká n. V., historické centrum Českého Krumlova zapsané na seznamu Světového dědictví UNESCO. Kromě těchto atraktivit je kraj vyhledáván pro mnohé možnosti sportovního vyžití pěší turistika, vodní turistika, rybolov, kempink, golf, lyžování, bruslení in-line i lední bruslení např. na Lipenské přehradě. Region je vhodný pro cykloturistiku a nabízí více než 4500 km cyklotras. V kraji funguje Nadace Jihočeské cyklostezky (NJC), jejímž úkolem je koordinace a podpora cyklistiky v Jihočeském kraji. V Jihočeském 31

kraji existuje několik desítek stanic a center pro jezdecký sport, která jsou vhodně rozmístěna po celém území kraje (vice než 700 kilometrů značených jezdeckých stezek). Jižní Čechy jsou proslulé i lázeňstvím založeného na přítomnosti rašelinišť. Nejznámější lázně najdeme v Třeboni, dále v Bechyni nebo pak ve Vráži u Písku. Potenciál cestovního ruchu na území kraje Mapa Jihočeského kraje (viz níže) je zabarvená podle míry potenciálu cestovního ruchu. Tento ukazatel vychází z předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu, kterými jsou nabídka atraktivit pro návštěvníky a kvalita infrastruktury (doprava a tedy dostupnost, ubytovací a restaurační zařízení apod.). V nabídce atraktivit jsou sledovány faktory jako vhodnost lokality pro sportovní aktivity a rekreaci, výskyt kulturních atraktivit apod. Tato metodika poskytuje rámcový přehled o míře potenciálu cestovního ruchu v kraji. Výjimečný potenciál z pohledu cestovního ruchu má v tomto případě (oproti Plzeňskému kraji) více míst. Jedná se o České Budějovice, Český Krumlov, Třeboň, Písek, Vyšší Brod, Horní Planou. Velmi vysoký potenciál mají Tábor, Jindřichův Hradec, Strakonice, Volary, Prachatice, Slavonice, Zlatá Koruna, Nová Bystřice, Rožmberk nad Vltavou, a to v bodovém hodnocení nad 150. Více než 100 body, což je stále hodnoceno jako velmi vysoký potenciál, byla ohodnocena celá řada destinací Jihočeského kraje, např. Hluboká nad Vltavou, Kvilda, Husinec, Volyně, Veselí nad Lužnicí či Nové Hrady. Bez potenciálu cestovního ruchu bývají prakticky pouze vojenské újezdy, v případě jižních Čech se to týká vojenského újezdu Boletice. 32

Kvild a Myslín Březí Mirovice Předm íř Ho ro sed ly Slapsk o Bělčice Let y Kožlí Ková řo v Šeb ířov Mišovice Vilice Koce lo vice Ne re stce Uze ničky Orlík na d V lt avou Hraza ny Oldřich ov Lná ře Minice Králova Lhota Bezd ědo vice Uze nice Ch yšky Ra kovice Kostelec nad Vltavou No vá V es u M la dé Vo žice Běleč Ch lu m Na dějko v Ch obo t Čim elice Myštice Hrejko vic e Zh oř Ne myšl Tch ořovice Bou dy Ne vězice Přebo ro v Vlksice Jist ebn ice Borot ín Ře mí čov Smilov y Hory Mlad á V ožice Jihočeský kraj Kad ov Buzice Smetanova Lhota Jicko vice Přeště nice Hlas ivo Mač kov Zb elíto v Lom Varvažo v Bradá čov Blatn á Mirotice Milevsko Bože tice Ch oto viny Ra dko v Pojbu ky Lažá nky Škvořet ic e Kuče ř Ro dná Ce rh on ice Za dn í St ří tež Ostrove c Květ ov Koší n Ra tibo řské H ory Če čelovice Meziříčí Okro uh lá Sep eko v Svrabo v Sed lice Oslov Opa řa ny Vod ice Bratron ic e Vráž Drho vice Laža ny Branice Meč ich ov Předo tice Do ubra vic e Jetě tice Dražice Vese lí čko Zb ěšičky Tá bo r Hlup ín Vojní kov Ře peč Ch rá šťovice Velká Turná Čí žo vá Křeno vice Dražičky Do ln í H o řice Vlaste c Ch ýno v Ra dom yšl Pod olí I Berna rt ic e Slapy Střelské Ho štice Drho vle Osek Zá ho ří Mnich ov Vrcovice Stád lec No vá V es u C hýn ova Olešná Libě jice Sezimovo Ústí Ho rn í P oříčí Ún ic e Malšice Do bev Do ln í N o vosed ly Te me švár Ra taje Kladru by Dobronice u Bechyně Zhoř u Tábora Tu ro vec Ra den ín Kato vice Ře pice Přešťovice Kluky Kalen ice Slabčice Planá nad Lužnicí No vose dly Ro vná Píse k Ch rb on ín Štěk eň Ra dět ice Strako nice Dražíč Če rn ýšovice Úst ra šice Krtov Vlčeve s Volen ice Kest řa ny Skop ytce Krejnice Pracejo vice Sud om ěřice u Be chyně Že leč Mlýny Putim Ch rá šťan y Košice Bech yně Ch ous tník Kraselo vsou sed ovice Ne břeh ovice Če je tice Pase ky Strašice Hlav atce Skalice Psárov Ra doš ovice Albrech tice n ad Vlta vou Zvo tok y Úleh le Jin ín Tá lín Ra žice Ho don ice Myslkovice Kleno vice Tu čap y Ho slovice Miloňo vice Ce hnice He řm aň Březina Březnice Kom árov Niho šovice Ho štice Paračo v Zvě rotice Skály Žďá r Bud isla v Drun če Ho dět ín Drážo v Vlastib oř Dřeší n Milejovice Drah on ice Vesce Všem yslic e Týn nad Vltavou Mezn á Sob ěslav Če stice Volyně Kvásko vice De štná Ho rn í R ad ou ň Vrbice Poh orovice Bílsko Bečice Přeho řo v Dí rn á Svět ce Vlčetin ec Vaco v Litoch ovice Skočice Protivín Zá lší Drách ov Nico v Vaco vice Nišo vice Do bšice Dí včí Ko py Měk yn ec Ha rt ma nice Borkovice Če přovice Krašlovice Ho rn í K něže klady Mažice Ří pec Do ňov Višňov á Okro uh lá R ad ou ň Čkyn ě Male nice Krajníčko Bud yně Vod ňan y Ží šov Pluhů v Žďár No vá V čelnice Stac hy Dříte ň Te me lín Újezd ec Lčovice Předsla vice Čí čenice Žim utice Sviny Zlu kov Lod hé řo v Tvrzice Bavo ro v Stožice Do ln í B uko vsko Pleše Kam en ný M alíko v Boh um ilice Zd íkov Zá lezly Du b Vese lí na d L užn icí Jarošo v na d Nežá rk ou Pop elín Bošice Drah ov Velký R a tmíro v Buša no vice Há je k Ch elčice Vlachovo Březí Kardašova Ř ečice Libě jo vice Ná kří Bošilec Vlkov Bed náre c Bořet ín Trus kovice Svat á M aří Ho rn í S krých ov Za hrád ky Ch lu m any Strunkovice nad Blanicí Dí včice Hlub oká na d V ltavo u No vé H u tě Ne plach ov Pon ědrá žka Ra dho stice Val Ro dvín ov Vimp erk Bud kov Olešní k Dyn ín Ra tibo ř No vá O le šná Stud en á Malo vice Drah otě šice Jindřichů v Hradec Jile m Šum avské H ošt ice Blažejo v Strmilov Hu sinec Mydlo vary Za há jí Pon ědra ž Lažiště Ševě tín Ro seč Ho rn í M eziříčko Tě šovice Frah elž Borová La da Hrach olus ky Ne tolice Olšovice Sed le c Vitín Maze lov Střížovice Buk Zá brdí Zliv Klec Ha tín Vitějov ice Mah ou š Smržov Polště Ho spříz Kratu šín Ho sín Ch otýča ny Do ln í P ěn a Že rn ovice Lužice Pištín No vose dly na d Ne žá rkou Vydří He řm an eč Bab ice Kačleh y Volfí řo v Kubova Huť Pracha tice Ne bah ovy Ně mčice Plavsko Ho rn í P ěna Člun ek Kun žak Břeho v Lišov Lužn ice Ho rn í V lt avice Zá blat í Ch valovice Lhe nice Če jk ovice Borek Lom nice na d L užnicí Láse nice Če rve ný Hrád ek Mičovice Strýčice Pístin a Kost elní Vydří Ža bo vře sky Da sný Hrdě jovice Hříšice Libn íč Du najo vice Čí mě ř Zá bo ří Hů ry Da čice Ho rn í S la tina Len ora Příbraz Volary Ch ro bo ly Du bné Ča kov Jivn o Če ský R ud olec Strážný Branišo v Vráto Stříbře c Bud íškovice Zb ytiny Peč Če ské B ud ějovice Štěp án ovice Stráž nad Nežárkou Janko vkvítko vice Zví kov Třeb oň Brlo h No vá V es Litvín ovice Du bičné Ha bří Lipí No vá B ystřice Křišťa no v Třeb ět ice Ktiš Do brá V od a u Českých Bu dě Ho mo le Libín Do ma nín Ch lu m u Třeb on ě Zá vraty Planá Srube c Cizkrajov Majd alen a Slavon ice Báň ovice Křem že Led en ice Vrábče Staré Město po d L and šte jn Staré H obzí Stože c Včelná Ne dab yle Mlad ošo vice Staň kov PlavBorovn ice Hrach oviště Ce p Ha mr Ch valšiny Ho lu bo v Kam en ný Újezd Strážko vice Jílovice Píse čné Bolet ic e Do udle by Že lnava Borova ny Do ln í Třeb on ín Žu pa novice Srnín Kom ařice De šná Zla tá K orun a Ří mo v No vá P ec Kájov Trho vé Sviny Bodová hodnota a intenzitní zóny: Přísečn á Mojn é Mok rý Lom Suchdol nad Lužnicí Veleší n Petříko v Če ský Krum lov Ra pša ch 0 Mirkovice Olešnice bez potenciálu Loče nice Dvory nad Lužnicí Zu bčice Svatý Jan na d M alší Hran ice Ha lá m ky 1-15 Ho rn í P la ná Hořice na Šumavě Slavče Ne třebice No vé H rad y Čí žkra jice Žá r 16-20 základní potenciál Přído lí Černá v Poš umaví Bese dn ice Nová V es nad Lužnicí Stříte ž Větřn í Kam en ná 21-25 Sob ěno v Boh dalo vice Svět lí k Kap lice Ben ešo v na d Č ern ou Omle nice Če ské V elen ice Ho rn í S tropn ice Rožmitá l na Šumavě Frym burk zvýšený potenciál Kartogram 7 Zpracoval: Ústav územního rozvoje Předn í V ýtoň Lipn o n ad Vltavo u Lou čovice Malší n Rožmberk nad Vltavou Ho rn í D vo řiště Vyšší B ro d Bujan ov Do ln í D vo řiště Malo nty Poh orská Ves 26-30 31-35 36-40 41-50 51-60 61-80 81-100 101-150 151-200 201 a více Celkový potenciál cestovního ruchu vysoký potenciál velmi vysoký potenciál výjimečný potenciál 33

Mezi nejnavštěvovanější místa kraje patří Státní hrad a zámek Český Krumlov (od r. 1992 v UNESCO), Státní zámek Hluboká nad Vltavou a ZOO Ohrada Hluboká nad Vltavou. Nejnavštěvovanějšími místy Jihočeského kraje v roce 2013 se vedle těchto stala Stezka korunami stromů (Lipno n. V.) a Cisterciácký klášter Vyšší Brod. Městskými památkovými rezervacemi jsou historická centra měst České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Prachatice, Slavonice, Tábor a Třeboň. Významná je lidová architektura, především tzv. selské baroko; mezi nejznámější památky tohoto druhu patří náves v Holašovicích, která byla v roce 1998 zařazena mezi památky chráněné UNESCO. Další neméně významné historické a kulturní památky jsou např. Statní hrad a zámek Jindřichův Hradec, Zámek Orlík nad Vltavou, Státní hrad Zvíkov, Slavonice, Písek, Státní zámek Kratochvíle, Státní hrad Rožmberk, klášter Zlatá Koruna či Státní zámek Červená Lhota. Řada atraktivit cestovního ruchu je lokalizována v okolí Lipenské přehrady, resp. měst na jejích březích. Jedním z nich je Horní Planá, kde mohou návštěvníci navštívit např. rodný dům a centrum spisovatele Adalberta Stiftera, je zde několik pláží a tábořišť na břehu vodní nádrže a funguje zde přívoz na západní břeh přehrady, což vytváří dobré možnosti pro využití atraktivit v rozsáhlejším území. Krajské město České Budějovice nepatří mezi nejnavštěvovanější místa v kraji, tak jak tomu bylo v případě Plzně a Plzeňského kraje. České Budějovice disponují kulturně-historickým centrem a mají dlouho tradici v oblasti výstavnictví. Naopak kongresový resp. konferenční cestovní ruch nemá ve městě České Budějovice, ani v žádném z jiných jihočeských měst, tradici. Prostory vhodné ke konání konferenčních akcí se nacházejí v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Třeboni a v Hluboké n. V. Jižní Čechy trpí velkým nedostatkem, a tím je špatná dopravní dostupnost regionu. Chybí napojení na dálniční síť a železniční koridor a také se zhoršuje kvalita silničních komunikací v regionu. Nejbližší veřejné mezinárodní civilní letiště je v hornorakouském městě Linec, další letiště mezinárodního významu jsou pak v Praze-Ruzyni a ve Vídni, poněkud vzdálenější je německý Mnichov. V regionu se nachází velké množství ubytovacích kapacit ve všech kategoriích (2 hotely v kategorii 5*). Mezinárodní význam mají zejména tyto atraktivity: Státní hrad a zámek Český Krumlov a historické jádro města Český Krumlov; Selské baroko Holašovice; Lázně Třeboň spojené s tradiční gastronomií. Organizace cestovního ruchu v kraji Odborem odpovědným za cestovní ruch na Krajském úřadu Jihočeského kraje je Odbor kancelář hejtmana. Součástí odboru je Oddělení marketingu a cestovního ruchu, které má čtyři pracovníky. 34

Mezi základní činnosti oddělení patří: provádění analýz rozvoje cestovního ruchu zpracování koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje a spolupráce na tvorbě celostátní koncepce cestovního ruchu, tvorba produktové nabídky v oblasti cestovního ruchu dle aktuálních trendů a poptávky tvorba či spolupráce na projektech zaměřených na cestovní ruch distribuce propagačních materiálů pro turistická informační centra koordinace vytváření krajských zdrojů pro financování rozvoje cestovního ruchu v kraji vypisování a administrace grantů na podporu cestovního ruchu výkon poradenské činnost pro orgány obcí v oblasti cestovního ruchu a pro subjekty působící v oblasti cestovního ruchu zabezpečení úkolů pro plnění funkce zřizovatele příspěvkové organizace v oblasti cestovního ruchu metodické vedení Jihočeské centrály cestovního ruchu koordinace činností za Jihočeský kraj při certifikaci výrobků a služeb pod značkou Jihočeská kvalita vydávání tištěných propagačních materiálů zadávání zakázek na podporu cestovního ruchu a sledování jejich plnění příprava návrhu ročního plánu marketingové podpory cestovního ruchu (seznam akcí a opatření) pomoc při vývoji označení Jihočeská kvalita" (koordinace spolupráce za Jihočeský hospodářskou komorou atd.), Chutná hezky. Jihočesky! a dalších příprava a realizace prezentace kraje na tuzemských a zahraničních veletrzích cestovního ruchu spolupráce s MMR, agenturou CzechTourism, s podnikatelskou a neziskovou sférou, s rozvojovými agenturami a s orgány památkové péče a ochrany přírody v oblasti propagace a rozvoje cestovního ruchu v kraji zpracování strategických dokumentů a koncepcí cestovního ruchu Oficiálním portálem cestovního ruchu Jihočeského kraje je www.jiznicechy.cz. Krajský úřad spolupracuje s dalšími organizacemi v oblasti cestovního ruchu, jako například: Jihočeská centrála cestovního ruchu JCCR Jihočeská centrála cestovního ruchu postupně přebírá významnou úlohu v koordinaci a řízení cestovního ruchu v kraji. Její vývoj byl zahájen v roce 1994, kdy byla založena městy České 35

Budějovice, Prachatice, Tábor a Třeboň jako zájmové sdružení měst pro podporu cestovního ruchu v jižních Čechách. Její členská základna se postupně ustálila na počtu 10 měst (České Budějovice, Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Jindřichův Hradec, Nové Hrady, Prachatice, Tábor, Třeboň, Veselí nad Lužnicí a Vimperk) a několika významných podnikatelů (např. Výstaviště a.s., České Budějovice). V roce 2002 vznikla v rámci zpracování Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji myšlenka restrukturalizace JCCR na regionální organizaci cestovního ruchu, která bude zodpovědná za koordinaci, management a marketing na úrovni celého kraje. Postupně došlo k dohodě mezi krajským úřadem, Jihočeskou hospodářskou komorou a Svazem měst a obcí Jihočeského kraje o vstupu těchto subjektů do JCCR a způsobu jejího financování. V roce 2009 došlo k restrukturalizaci Jihočeské centrály cestovního ruchu na příspěvkovou organizaci Jihočeského kraje. Jihočeský kraj je tedy jejím kmenovým členem a financuje ji z krajského rozpočtu. Mezi základní činnosti centrály patří: provoz Informačního systému cestovního ruchu Jihočeského kraje (www.jiznicechy.cz) tvorba produktů cestovního ruchu rozvoj infrastruktury cestovního ruchu ediční činnost (image materiálů jižních Čech, přehledy kulturních, sportovních a společenských akcí, katalog turistických produktů, informační materiály k turistickým produktům apod.) prezentace jižních Čech na vybraných výstavách a veletrzích cestovního ruchu spolupráce s podnikateli v oblasti cestovního ruchu spolupráce s agenturou CzechTourism (koordinátor pro turistický region Jižní Čechy) spolupráce s příhraničními regiony Horní a Dolní Rakousko, Východní Bavorsko realizace projektů zaměřených na rozvoj cestovního ruchu v regionu a prezentaci regionu jako turisticky atraktivní destinace Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s. RRA, jejíž činnost je blíže uvedena v části Plzeňský kraj. Destinační management Český Krumlov Destinační management Český Krumlov je oficiální turistickou autoritou města Český Krumlov. Jedná se o marketingovou organizaci, pověřenou marketingem a managementem cestovního ruchu v destinaci Český Krumlov. Organizace je zřízena a provozována Českokrumlovským rozvojovým fondem, spol. s r.o., který byl založen roku 1991 jako 100% dceřiná společnost města Český Krumlov a tvoří ji Úsek cestovního ruchu. 36

Činnost Destinačního managementu je financována z rozpočtu města Český Krumlov, z rozpočtu Českokrumlovského rozvojového fondu, z grantových programů a finanční podpory partnerů. Celé finanční řízení je postaveno na dohodě mezi městem Český Krumlov a Českokrumlovským rozvojovým fondem, spol. s r.o. a každoročně je podloženo schváleným finančním a marketingovým plánem. Město Český Krumlov každoročně poskytuje Českokrumlovskému rozvojovému fondu neinvestiční příspěvek ve výši okolo 1 mil. Kč. V roce 2011 je tvořen finanční rozpočet aktivit na podporu rozvoje cestovního ruchu částkou 1 951 200 Kč. V současné době marketingová organizace zastřešuje veškeré činnosti potřebné pro efektivní řízení a rozvoj moderní destinace cestovního ruchu. Každoročně vypracovává základní dokumenty, které předkládá nadřízeným orgánům. V jejím čele stojí vedoucí Úseku cestovního ruchu, který koordinuje činnost jednotlivých oddělení, jednotlivé projekty a spolupráci s partnery. Společně s Infocentrem Český Krumlov a Oficiálním informačním systémem Český Krumlov úzce spolupracuje s vedením města a v těsné koordinaci s pracovníky kanceláře starosty, tak zajišťuje oficiální management cestovního ruchu města. Mezi základní činnosti Destinačního managementu Český Krumlov patří: propagace a podpora prodeje destinace, Public Relations, marketingová podpora městských akcí, prezentace města na výstavách, veletrzích a workshopech ediční činnost získávání grantových prostředků marketingové analýzy, strategické plánování, kooperace a komunikace s partnery sledování výkonnosti destinace pomocí analýz a statistického šetření zastupování města Český Krumlov v oficiálních sdruženích a organizacích cestovního ruchu krizový management a komunikace cestovního ruchu destinace Sdružení Cestovní ruch Sdružení Cestovní ruch vzniklo 17. 5. 2007 sloučením dvou dosavadních sdružení Jižní Čechy pohostinné a Služby v cestovním ruchu jako společná platforma pro spolupráci podnikatelů působících v oblasti služeb pro cestovní ruch. Cílem sdružení je podporovat rozvoj cestovního ruchu, zkvalitňovat služby a hájit zájmy svých členů a ostatních podnikatelů a subjektů v cestovním ruchu v regionu Jihočeského kraje. Mezi základní činnosti oborového Sdružení Cestovní ruch při Jihočeské hospodářské komoře patří: podpora podnikatelských aktivit svých členů poradní, koncepční a koordinační složka pro podnikatelskou činnost v oblasti služeb v cestovním ruchu 37

reprezentace, koordinace a prosazování společných zájmů svých členů vůči správním úřadům, orgánům územní samosprávy, institucím působícím především v cestovním ruchu na území Jihočeského kraje a ostatním institucím a organizacím, vyjadřuje se k jejich legislativním návrhům, programům rozvoje a jiným opatřením, zejména z hlediska komplexního posouzení důsledků pro hospodářskou sféru pomoc při zvyšování úrovně kvality nabízených služeb, vzájemné komunikaci a spolupráci členů SCR a podnikatelských subjektů v oblasti cestovního ruchu Sdružení neprovozuje žádné internetové stránky, prezentuje se pouze na oficiálních webových stránkách Jihočeské hospodářské komory. Jihočeský kraj na fungování sdružení nepřispívá, přispívá pouze Jihočeské hospodářské komoře jako celku částkou ve výši 1 600 000 Kč. Informace o hospodaření tohoto sdružení nejsou veřejně dostupné. Sdružení obcí Sušicka, z.s.p.o. Zájmové sdružení právnických osob Sdružení obcí Sušicka bylo založeno v lednu roku 2000. Sdružení působí na území Jihočeského i Plzeňského kraje. Jeho činnost je detailněji popsána v části Plzeňský kraj. South Bohemia Convention Bureau Je jednou z aktivit Jihočeské centrály cestovního ruchu příspěvkové organizace Jihočeského kraje, založené na podporu domácího cestovního ruchu v jižních Čechách. South Bohemia Convention Bureau poskytuje organizátorům nezávislou podporu a poradenství při plánování a realizování kongresů, konferencí a incentivních akcí v jižních Čechách. A další organizace plnící úlohu destinačních managementů na lokální úrovni jako např. Lipensko, s.r.o. Schéma: Systém řízení cestovního ruchu v Jihočeském kraji Jihočeský kraj Krajský úřad Jihočeského kraje Odbor marketingu a vnějších vztahů Oddělení marketingu a cestovního ruchu Jihočeská centrála cestovního ruchu Turistický region Jižní Čechy Turistický region Šumava 38 Plzeňský kraj

4.2.2 Vývoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji v období 2007 2013 EQ 5: Jakým způsobem se vyvíjel cestovní ruch v Jihočeském a Plzeňském kraji v období 2007-2013 a lze vysledovat vývojové trendy do budoucích let? (vyhodnoťte dostupná statistická a jiná veřejně dostupná data) Odpověď na evaluační otázku Cestovní ruch v Jihočeském a Plzeňském kraji v období 2007 2013 se vyvíjel obdobně jako v celé ČR a byl do značné míry ovlivňován probíhající ekonomickou krizí. To se sice projevilo zvýšením počtu hostů, kteří ale v regionu trávili méně času než v předchozích letech. Mírně příznivější vývoj je možné nalézt v Jihočeském kraji. Srovnání vývoje CR v obou krajích je shrnuto v následující tabulce. UKAZATEL PLZEŇSKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ Počet HUZ Klesá (nárůst po korekci 2012) Stagnace (nárůst po korekci 2012) Počet lůžek Klesá (nárůst po korekci 2012) Stagnace (nárůst po korekci 2012) Počet hostů celkem Roste Roste Počet zahraničních hostů Roste Roste Podíl zahraničních hostů Stagnuje Stagnuje Počet přenocování celkem Klesá Mírný pokles (mírný nárůst po korekci 2012) Domácí x zahraniční turisté Převažují domácí Převažují domácí Průměrná délka přenocování 2,6 nocí 2,8 nocí Čisté využití lůžek 23,5 % (klesá) 25,4 % (klesá) Počet subjektů v cestovním ruchu Stagnuje Stagnuje Podíl subjektů v cestovním ruchu na všech subjektech v regionu Stagnuje Stagnuje Počet zaměstnaných osob Klesá Kolísá Zdrojová země zahraničních turistů Počet zpřístupněných památkových objektů Počet návštěvníků památkových objektů Německo, Rakousko, Nizozemí, Slovensko 20 34 Klesá Německo, Rakousko, Asie, Nizozemí, Slovensko Mírně klesá Sezónnost Vysoká (letní měsíce) Vysoká (letní měsíce) Spokojenost s pobytem Stagnuje (na téměř 100% spokojenosti) *HUZ = hromadná ubytovací zařízení Stagnuje (na téměř 100% spokojenosti) 39

Zdůvodnění odpovědi Na základě výsledků projektu MMR "Zkvalitnění informací o vybraných sektorech cestovního ruchu" došlo k revizi dat o kapacitách a návštěvnosti za roky 2012 a 2013. Z tohoto důvodu nejsou údaje před rokem 2012 zcela srovnatelné. Rámec vývoje cestovního ruchu v ČR Cestovní ruch je z ekonomického hlediska zbytným statkem, což s sebou nese i vyšší citlivost na ekonomickou situaci země, kupní sílu obyvatelstva, vývoj devizových kurzů, politickou stabilitu a v neposlední řadě i fond volného času. Cestovní ruch v České republice byl za poslední dekádu ovlivněn několika faktory a událostmi. Dvakrát byla ČR postižena ničivými povodněmi, které zapříčinily pokles příjezdového i domácího cestovního ruchu (2002, 2009), v letech 2008 2009 působila negativně na vývoj cestovního ruchu celosvětová ekonomická krize. Dalšími faktory ovlivňující výši poptávky cestovního ruchu v Evropě byla i celosvětová epidemie SARS v roce 2001 a nárůst konkurence. Evropa jako destinace cestovního ruchu poprvé zaznamenala (2009 2010) mírnou ztrátu, později stabilitu v příjezdovém cestovním ruchu. Od roku 2011 začíná oživení zahraniční poptávky po ČR jako destinaci cestovního ruchu (o 6 p. b.). Od roku 2000 do roku 2013 se návštěvnost v HUZ zvýšila o 27,66 %. Vyšší podíl na růstu měli nerezidenti, neboli zahraniční turisté, kdežto rezidenti rostli pouze o 7 procentních bodů. Pokud se podíváme na skladbu příjezdového cestovního ruchu z pohledu zdrojových zemí, pak tradičním zdrojovým trhem je pro ČR sousední Německo, i když absolutní počet přijíždějících německých turistů klesá. Do popředí se postupem času dostali turisté z Ruské federace, jejichž počet do roku 2013 vzrůstal. V intencích politické situace v době realizace projektu (podzim 2014) v tzv. Ukrajinské krizi, nelze tento pozitivní vývoj v příjezdech ruských turistů garantovat. Z níže uvedené tabulky jasně vyplývá odliv turistů ze Spojeného království, kteří byli častými hosty v HUZ v minulých letech. Z pohledu výše výdajů jsou zajímavými turisty pro českou ekonomiku Japonci, Norové a Rusové. Turisté přijíždějící do České republiky zůstávají na našem území stále kratší dobu. Průměrná délka přenocování klesla o 32 % v roce 2013 (2,8) oproti roku 2000 (4,1). Turistům ze vzdálenějších zemí stačí zůstat v ČR, nejčastěji v Praze, po dobu 2 nocí (průměr na 2,8 zvyšují delší lázeňské pobyty) a odjíždějí do další evropské destinace např. Vídeň, Budapešť, apod. Příjezdový cestovní ruch je soustředěn do hlavního města Prahy, následuje kraj Karlovarský a Jihomoravský. Výše popsané bylo i jedním z důvodů, proč Ministerstvo pro místní rozvoj ČR realizovalo projekt "Zkvalitnění informací o vybraných sektorech cestovního ruchu" a došlo ke změně dat o kapacitách a návštěvnosti HUZ. Došlo tak k přerušení časové řady a údaje před rokem 2012 nejsou plně srovnatelné s údaji od roku 2012. V grafu níže je uveden rok 2012 dvakrát, podle staré metodiky a nového dopočítání. Rozdíly vyvolané korekcí na základě výše zmíněného projektu činí v případě počtu zařízení (HUZ) nárůst o 31,8 % (v absolutním vyjádření 2 426), počet pokojů vzrost o 17,6 % (32 529 pokojů), počet lůžek vzrostl o 18,7 % (88 386 lůžek) a počet míst pro stany a karavany o 4 % (1 932 míst). 40

Agentura STEM/MARK ve spolupráci s Českým statistickým úřadem provádí již řadu let pro MMR sběr dat v kategorii příjezdový cestovní ruch. Za rok 2013 uvádí v oblasti příjezdového cestovního ruchu 9,672 mil. zahraničních turistů ubytovaných jak v hromadných ubytovacích zařízeních, tak i v individuálních ubytovacích zařízeních, dále pak 12,74 mil. jednodenních zahraničních návštěvníků a 2,305 tranzitujících. Příjezdový cestovní ruch vzrostl v roce 2013 oproti předchozímu roku o 2,3 procentního bodu. Výdaje zahraničních turistů dosáhly výše 180 mld. Kč. Mezi jednodenními návštěvníky převládají Němci a návštěvníci z ostatních sousedních států, kde jejich hlavním motivem k návštěvě ČR jsou nákupy a jezdí do ČR minimálně jedenkrát za měsíc. Nejvíce utrácejí za zboží a pohonné hmoty. Turisté, tzn. zahraniční návštěvníci, kteří na území ČR alespoň jedenkrát přenocují, tvoří 39 % z celkové struktury příjezdového cestovního ruchu. Z hlediska zdrojových zemí opět převládají turisté ze sousedního Německa, dále pak z Ruska a Slovenska. Hlavním důvodem jejich návštěvy je dovolená, dále pak obchodní cesty a návštěvy příbuzných. Téměř polovina turistů byla v ČR poprvé a nejvíce nových turistů přijíždí ze vzdálenějších zemí. Nejnavštěvovanějším krajem zahraničními turisty je bezesporu Praha následovaná Karlovarským a Jihomoravským krajem. Zahraniční turisté utratí 46,5 % ze svých celkových výdajů před samotnou cestou do ČR. Z pohledu sezónnosti jsou nejslabšími měsíci příjezdového cestovního ruchu leden a únor, nejsilnějšími naopak jarní a podzimní měsíce, a to v kontextu koncentrace zahraničních turistů v Praze, které je přirozeným centrem zahraniční návštěvnosti. Z pohledu domácího cestovního ruchu jednoznačně dominují letní měsíce a domácí turisté nejčastěji navštěvují kraje Jihomoravský, Jihočeský a Královéhradecký kraj. V posledních dvou letech se situace nijak dramaticky neměnila v Praze došlo v roce 2013 k mírnému nárůstu domácích turistů oproti předešlému roku (o 5,5 %), vyšší tempo růstu už pak měly pouze kraje Olomoucký a Zlínský. V ostatních krajích docházelo z pohledu domácího turismu ke stagnaci či dokonce mírnému poklesu. Nejvyšší pokles domácího cestovního ruchu zaznamenal v roce 2013 Karlovarský kraj. Počty domácích turistů jsou v oficiálních statistikách však zkresleny, a to důsledkem absence dat o individuálních ubytovacích zařízeních, chatách, chalupách, ubytováních u příbuzných a známých. Nejvyšší tempo růstu v příjezdovém cestovním ruchu v roce 2013 vykazoval Jihomoravský kraj a Olomoucký kraj. Podíl cestovního ruchu na HDP trvale klesá a v současné době (2012) činí 2,7 %. Naopak hrubá přidaná hodnota 14 stoupá. Dalším významným ukazatele je podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu na celkové zaměstnanosti. Cestovní ruch zaměstnává 231 069 lidí, což činí 4,55 % na celkové zaměstnanosti v ČR (rok 2012). V cestovním ruchu jsou zaměstnávány více ženy (o 13,6 %) než muži a převažující věkovou skupinou zaměstnaných v oboru jsou lidé ve věku 25 34 let. Přes 83 % všech lidí zaměstnaných v cestovním ruchu má středoškolské vzdělání. Celkové příjmy a výdaje odvětví cestovního ruchu sleduje Česká národní banky v rámci platební bilance státu, cestovní ruch konkrétně spadá do bilance služeb. Níže uvedená tabulka uvádí saldo platební bilance kvartálně v letech 2011 2014. Za poslední tři roky saldo platební bilance odvětví cestovního ruchu klesá, nicméně je stále kladné. Nejsilnějším čtvrtletím je poslední část roku, kdy je dosahováno nejvyššího kladného salda. 14 Jde o hodnotu veškerých nově vytvořených výrobků a služeb v CR s tím, že oproti ukazateli HDP se odečítá hodnota veškerých výrobků a služeb spotřebovaných formou mezispotřeby. (Zpracováno podle ČSÚ.) 41

5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Průměrný počet přenocování 200 0 200 1 200 2 200 3 200 4 průměr přenocování v ČR 4,1 3,5 3,6 3,5 3,3 3,3 3,3 3,2 3,1 3,1 3,0 3,0 2,9 2,9 2,8 průměr přenocování v PK 4,1 3,5 3,4 3,4 3,2 3,2 3,2 3,1 3,0 3,0 2,9 2,7 2,5 2,6 2,6 průměr přenocování v JČK 4,4 3,5 3,6 3,6 3,4 3,4 3,4 3,2 3,2 3,1 3,0 2,9 2,9 2,8 2,8 200 5 200 6 200 7 200 8 200 9 201 0 201 1 201 2 201 2* 201 3 Vývoj cestovního ruchu v Plzeňském kraji Plzeňský kraj se nachází na čtvrtém místě návštěvnosti zahraničních turistů (4,2 % z celkového počtu), kteří míří většinou do hlavního města regionu, Plzně. Do Plzně zavítala 2 % všech zahraničních turistů, kteří přijeli v roce 2013 do České republiky. Plzeňský kraj je spíše typickým cílem jednodenních návštěvníků především ze strany svých sousedů. V jednodenní návštěvnosti se řadí Plzeňský kraj na druhé místo, za kraj Ústecký. Počet ubytovacích kapacit tzn. hromadných ubytovacích zařízení, lůžek, pokojů, a míst pro stany a karavany je uveden níže v grafu. Z údajů vyplývá, že Plzeňský kraj disponuje pouze 6 % všech zařízení a 5 % všech lůžek z celkové kapacity ČR. Ve vývoji od roku 2000 došlo k výraznému nárůstu pouze v roce 2007 o 24 procentního bodu a poté v roce 2012, kdy jsou do počtů započteny statistiky podle celoplošného šetření. Rozdíl v počtu zařízení podle korekce oproti původním datům, činil 26 %. V roce 2013 je opět zaznamenán pokles počtu zařízení i počtu lůžek. Celkový trend v počtu HUZ a počtu lůžek v letech 2007 2013 byl mírně klesající v řádu jednotek procent. Po provedené korekci dat byl zaznamenán nárůst počtu HUZ v roce 2013 k roku 2007 o 11 %, v případě počtu lůžek o 15 %. 42

Název osy Závěrečná zpráva k projektu: Evaluace efektů a přínosu Regionálního operačního programu Ubytovací kapacity v Plzeňském kraji 700 600 500 400 300 200 100 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2012* 2013 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 počet zařízení počet pokojů počet lůžek počet míst pro stany a karavany Z pohledu kategorií ubytovacích kapacit lze konstatovat, že v roce 2013 bylo na území Plzeňského kraje 23 ubytovacích zařízení v kategorii 4* a 5* hotelu. V této kategorii byl od roku 2007 zaznamenán nárůst téměř 50% a v porovnání s rokem 2000 počet 4* a 5* hotelů vzrostl více než 4,5x. Také penziony zaznamenaly vzrůstající tendenci, avšak v daleko menším rozsahu. V roce 2013 bylo penzionů o 11 % více než v roce 2007 a o 62 % více oproti roku 2000. Podobná tendence byla i v kategorii ostatní hromadná zařízení. Ubytovací kapacity dle kategorií v Plzeňském kraji 700 600 500 400 300 200 100 ostatní hromadná ubytovací zařízení 0 200 0 200 1 200 2 200 3 200 4 200 5 200 6 200 7 200 8 200 9 201 0 201 1 201 2 201 3 171 178 187 197 181 177 178 205 199 185 177 175 230 227 penziony 141 145 157 165 156 152 149 205 191 185 170 178 241 228 ostatní hotely 95 95 88 88 82 82 83 95 93 97 92 93 105 95 hotely ***** a **** 5 4 5 6 7 7 7 12 18 21 21 22 23 23 Z hlediska počtu hostů, kteří se ubytovali v HUZ na území kraje, došlo vlivem korekce statistiky ke zvýšení v roce 2012. Jednoznačně v Plzeňském kraji dominují domácí turisté nad zahraničními. 43

Z vývoje počtu hostů a počtu přenocování nelze konstatovat, že by investované prostředky v posledních letech (do infrastruktury cestovního ruchu, památek, marketingu, produktů cestovního ruchu) měly vliv na zvýšení těchto ukazatelů. Viditelně se projevila celosvětová ekonomická krize, kdy počty zahraničních turistů i jejich výdaje klesly, nejvíce v roce 2009, a to až o 10 % oproti roku 2008. Ukazatel počet přenocování v časové řadě od roku 2000 klesá, i přes výše zmíněné intervence. Počet hostů jednoznačně nevykazuje klesající trend, spíše tento ukazatel v čase kolísá a reaguje na změny na trhu či přírodní, politické a bezpečnostní situaci ve světě. Ve vztahu již k výše uvedenému ukazateli průměrný počet přenocování lze konstatovat, že počet turistů v Plzeňském kraji osciluje v čase kolem hodnoty 500 tis., avšak turisté přijíždějí do regionu na kratší dobu klesá ukazatel průměrného počtu přenocování a samotný ukazatel počtu přenocování. Plzeňský kraj navštíví a přenocuje zde častěji domácí turista než zahraniční. Průměrné roční tempo růstu v příjezdu hostů v období 2000 2013 bylo 8,5 %, u rezidentů nižší (7,5 %) než u zahraničních hostů (11,2 %). Tzn., že zahraničních turistů je méně než domácích, ale jejich počet roste ročně rychleji. 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Počet hostů Počet hostů a počet přenocování v HUZ v Plzeňském kraji nerezidenti hosté rezidenti hosté Počet přenocování nerezidenti přenocování rezidenti přenocování 2 000 000 1 800 000 1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 Obsazenost HUZ měřená indikátorem čisté využití lůžek v Plzeňském kraji klesá. V roce 2013 byl v porovnání s ostatními kraji na 12. místě před krajem Moravskoslezským a Ústeckým. Zde se jednoznačně ukazuje nevytížení stávajících lůžkových kapacit v kraji, s čímž koreluje i vysoká sezónnost. Množství ani kapacita ubytovacích zařízení nejsou samotným důvodem k návštěvě kraje. Investice by do budoucna měly směřovat spíše do tvorby produktů než do infrastruktury. 44

Obsazenost resp. čisté využití lůžek HUZ v Plzeňském kraji (v %) 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 čisté využití lůžek 2 Procento klouzavého průměru (čisté využití lůžek) Z pohledu vývoje počtu zahraničních hostů v HUZ v Plzeňském kraji dlouhodobě a stabilně dominují turisté ze sousedního Německa. Nejvíce jich do regionu přijelo v roce 2004. Ve sledovaném období 2007 2013 jejich počet klesal až do roku 2011, kdy nastalo oživení trendu a počet německých turistů začal opět mírně stoupat. Ukazuje se však, že tento trend není dlouhodobý s ohledem na mírný pokles v roce 2013. Druzí v pořadí v návštěvnosti kraje jsou Holanďané, jejich počet však přes pozitivní mírný nárůst v letech 2007 2010 poslední tři roky klesl. V letech 2012 a 2013 předstihli v počtu hostů v HUZ turisté ze Slovenska, i když taktéž s klesajícím trendem. Nejvyšší nárůst zaznamenali v posledních dvou letech turisté z Ruské Federace. 45