a) Specifika občanského sektoru b) Přednosti a selhání občanského sektoru c) Spolupráce mezi státem a občanským sektorem

Podobné dokumenty
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

Veřejná politika II. Metodický list číslo 1

OBSAH. Seznam zkratek...11 Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...12 Použité právní předpisy...14 Předmluva...16

Zdroje financování neziskových organizací Vztah stát - neziskový sektor Státní dotační politika ČR vůči NNO

Definice oprávněných žadatelů, požadavky na partnerství a stakeholdery

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce)

3. Setkání zástupců neformálního a zájmového vzdělávání

Vymezení oprávněných žadatelů, partnerů a míra podpory rozpad zdrojů financování

ČESKÝ NEZISKOVÝ SEKTOR

Dokončení brzd svobody sdružování Vymezení nestátního neziskového sektoru

Západočeská univerzita v Plzni

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s.

K vymezení pojmu veřejné prospěšnosti

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy

TYPY OBČANSKÝCH USKUPENÍ. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

MONITORING DOTAČNÍCH ZDROJŮ. Srpen 2014

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 19. června 2013 č ČÁST PRVNÍ Změna

Přehled vhodných českých žadatelů podle investičních priorit v programu INTERREG V-A Rakousko Česká republika

a) Veřejná politika jako komplexní děj b) Výběr strukturálních modelů veřejných politik c) Veřejná politika jako proces

Statut. Článek 1 Funkce a cíle RHSD ČR

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK A ZMĚNY PRO OBČANSKÁ SDRUŽENÍ & OPS II. část

Definice oprávněných žadatelů, partnerů a cílových skupin

Financování českého neziskového sektoru z veřejných rozpočtů

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í

PODPORA SOCIÁLNÍ EKONOMICE Strategická inovace

Hřiště a hráči. Iva Mariánková Milan Machač. Rozvoj environmentální gramotnosti odborné i laické veřejnosti reg. číslo: CZ.1.07/3.1.00/37.

Přehled vhodných českých žadatelů podle investičních priorit. v programu INTERREG V-A Rakousko Česká republika

Ekonomika Státní podnik

Co je sociální politika

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010

Výzva Místní akční skupiny k předkládání žádostí o podporu Komunitní centra. V rámci Operačního programu Zaměstnanost

CENA HEJTMANA za uplatňování konceptu

Místní akční plány pro rozvoj vzdělávání Místní akční plány pro rozvoj vzdělávání

6. Trh, stát a občanský sektor jako regulátory života společnosti

Místní akční plány - pokračujeme MAP 2, IMAP PARTNERSTVÍ REALIZACE PLÁNOVÁNÍ VYHODNOCOVÁNÍ

Stát a nestátní neziskové organizace (NNO) JUDr. Hana Frištenská Duben 2014

NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V TEORII

I společnost potřebuje inovovat

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

MIKROEKONOMIKA. Ekonomika neziskových organizací

Otevřená pracovní skupina NNO. Tajemnice Ing. Martina Berdychová VV ANNO ČR

Jak přimět politiky, aby sloužili veřejnosti?

Data a fakta o neziskovém sektoru v ČR

TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE V AKADEMICKÉM ROCE 2014/2015 PRO BAKALÁŘSKOU FORMU STUDIA 4. etapa

Subjekty a objekty veřejných politik: role občanské společnosti ve vytváření a implementaci veřejných politik

Index udržitelného rozvoje občanského sektoru v ČR v roce Marek Šedivý

NEZISKOVÉ ORGANIZACE Opora pro studium. Mgr. Jiří Mašata

Marketing neziskových organizací

Definice oprávněných žadatelů, partnerů a cílových skupin

Výzva č. 34 Podpora komunitního života a sociálního podnikání. EVROPSKÁ UNIE Evropské strukturální a

Výstup aktivity č. 9. Studie proveditelnosti pro nastavení účetních a ekonomických standardů pro oblast sociálních služeb. Ing.

Národní tematická síť -NTS

Závěry Rady Kořeny demokracie a udržitelný rozvoj: spolupráce Evropské unie s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů

Co je sociální správa?

DOTAČNÍ INFO K ITI OSTRAVSKO

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika

TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE V AKADEMICKÉM ROCE 2014/2015 PRO BAKALÁŘSKOU FORMU STUDIA 4. etapa

Kategorizace subjektů OPŽP

dne od 16 hodin do malého sálu KD Klobučan ve Valašských Kloboukách.

2 Definiční znaky neziskového sektoru a neziskových organizací

Neziskové organizace, jejich řízení, prosperita a společenský význam. Vladimír Vojík

ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE

Hlavní typy příjemců. Základní právní listin upravující fungování. Prioritní osa (PO) Způsobilí příjemci v polské části Programu

Financování nestátních neziskových organizací z veřejných zdrojů

zákoník, zákon o obchodních korporacíh č.90/2012 sb., veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

Na podporu naší neziskové organizace Sdružení řidičů CZ, o.s., máte několik možností, jak přispět k plnění našich hlavních úkolů, které jsou :

Příloha č. 7. výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK Oblast podpory 3.1 Individuální další vzdělávání

Prováděcí dokument Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Metodická pomoc pro příjemce příspěvků z rozpočtu Města Šternberka INTERNÍ AUDIT

Nadační subjekty, církevní právnické osoby, organizační složky a příspěvkové organizace

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM Lukáš Hula

REJSTŘÍK TRANSPARENTNOSTI

Obsah. O autorech... V Poděkování... VII Předmluva...IX Seznam zkratek použitých právních předpisů... XIX

Statut. Rady kvality ČR

PBSNPB2: Fundace: nadace a nadační fondy, (fondy), (obecně prospěšné společnosti), ú lečnosti ), ú avy

Nevládní neziskové organizace pro HEN 3. přednáška, Nadace. Postup zakládání

Studijní obor VEŘEJNÁ EKONOMIKA A SPRÁVA Témata bakalářských prací Stav k 21. září 2010

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Veřejné politiky

Statut. Rady vlády pro udržitelný rozvoj

POLITIKA SOUDRŽNOSTI

Index udržitelného rozvoje občanského sektoru pro ČR v roce 2017

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce


Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Stárnoucí populace a nové technologie

OSOBY V PRÁVNÍM SMYSLU. Základní pojmy právní podzim 2016

Transparentnost organizací občanské společnosti Ing. Pavel Bachmann, Ph.D. katedra managementu

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

PŘEDSTAVENÍ VÝSLEDKŮ ANALÝZY INDIVIDUÁLNÍHO DÁRCOVSTVÍ V NNO

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

pracovní skupina Veřejná správa občanská společnost a rozvoj území

Horizontální spolupráce obcí

Výzva Místní akční skupiny k předkládání žádostí o podporu Prorodinná opatření. V rámci Operačního programu Zaměstnanost

Modul 1 Historie sociálního podnikání. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D.

Výzva Místní akční skupiny k předkládání žádostí o podporu

Transkript:

9. Občanský sektor. Spolupráce se státem. Témata: a) Specifika občanského sektoru b) Přednosti a selhání občanského sektoru c) Spolupráce mezi státem a občanským sektorem Prameny: Frič, P.: Stát a neziskový sektor v ČR. In: Vznikání demokratické praxe v ČR. Praha, Cahiers du CEFRES 1999, s. 47-58. Frič, P. a kol.: Strategie rozvoje neziskového sektoru v ČR. Praha, Fórum dárců 2000. Frič, P.: Občanský sektor. Praha, CESES 2005, 9 s. Nepublikovaný text. Mansfeldová, Zd. Kroupa, A. (eds.): Participace a zájmové organizace v ČR. Praha, Sociologické nakladatelství 2005. Potůček, M.: Nejen trh, Praha, Slon 1997. Kapitola 9 Korporativismus, s. 114-131. Skovajsa, M. a kol.: Občanský sektor. Praha, Portál 2010.

a) Specifika občanského sektoru Otázka: Vymezte specifické úlohy a funkce občanského sektoru v soudobé společnosti! Kde a jak může nahradit trh a stát? Řada autorů doporučuje, aby se o občanském sektoru mluvilo jako o specifickém třetím sektoru, v němž se neziskové organizace řídí pravidly, které se odlišují od zákonů trhu i od fungování státu a jeho instituci. "Neziskový sektor kombinuje takovou formu státního intervencionismu a volného trhu, která se může vyhnout selhání obou těchto regulativů a může být proto přijatelnější než pouhý trh či pouhá správa. Hybridní instituce, které podporují iniciativu a podnikavost a musí se starat o získání prostředků na pokrytí svých nákladů, ale zároveň skládají účty veřejnosti, mohou kombinovat přednosti správy i trhu. (...) Síla občanské společnosti a zvláště neziskových organizací nespočívá v tom, že konkurují veřejnému sektoru, ale v kooperaci s ním, ať už ve financování, nebo v replikaci úspěšných projektů, nebo v opozici proti místní mocenské elitě mající sklon k vykořisťování. V jiných podmínkách, například působí-li ve státě zneužívajícím svého postavení, je jejich úkolem bojovat proti němu." (Streeten 1993). Z dlouhodobého hlediska nemohou neziskové organizace nahrazovat trh či státní správu v jejich podstatných funkcích; mohou je ale vhodně a v mnoha případech i nezastupitelně doplňovat.

a) Specifika občanského sektoru Strukturálně-operacionální definice občanského sektoru (podle Salamona) Neziskové organizace jsou: Institucionalizované soukromé (nestátní) neziskové samosprávné dobrovolné Funkce občanského sektoru Občanský sektor se uplatňuje ve dvou základních určeních: jeho prostřednictvím se realizují činnosti, o něž lidé projevují zájem a v nichž se chtějí realizovat (sociální funkce) a zároveň se upevňuje politická soudržnost a rozvíjí se politická kultura dané společnosti (politická funkce). Roste ovšem i podíl občanského sektoru na hospodářském životě mnoha zemí - jakožto spotřebitele a producenta zboží a služeb i jako zaměstnavatele (ekonomická funkce).

a) Specifika občanského sektoru Bližší vymezení a klasifikace neziskových organizací Počty ČR 2003 dle Frič (2005) Typy neziskových organizací: občanská sdružení (včetně odborů a politických stran) 48 804 + 30 878 poboček církve a náboženské společnosti a jejich účelová zařízení 4 797 nadace (a nadační fondy) 322 a 799 obecně prospěšné společnosti (OPS) 609 profesní komory zájmová sdružení právnických osob (zřízená k neziskovým účelům) družstva (zřízená k neziskovým účelům).

a) Specifika občanského sektoru Typologie neziskových organizací v ČR Sledovaný zájem Typ aktivit Servisní aktivity Advokační aktivity Vzájemná prospěšnost 1. Servisní vzájemně prospěšné neziskové organizace sport rekreace komunitní rozvoj zájmové spolky 3. Advokační vzájemně prospěšné neziskové organizace odbory zaměstnavatelské svazy profesní organizace (svazy) Obecná prospěšnost 2. Servisní obecně prospěšné neziskové organizace sociální a zdravotní péče vzdělávání humanitární pomoc, charita 4. Advokační obecně prospěšné neziskové organizace ochrana životního prostředí ochrana lidských práv ochrana občanských práv (práv spotřebitelů) Zdroj: Frič (2005), upraveno

b) Přednosti a selhání občanského sektoru Otázka: Vymezte, jaké jsou přednosti občanského sektoru a jaká mohou být jeho selhání? Přednosti občanského sektoru Občanský sektor je lepší než trh i stát v regulacích činností: generujících buď minimální nebo vůbec žádný zisk vyžadujících vcítění se do potřeb ostatních a ochotu jim pomoci vyžadujících celostní přístup předpokládajících efektivní okamžitou pomoc jednotlivcům (jako např. denní péče, poradenství, služby nemocným či invalidním) předpokládajících značnou důvěru na straně klientů vyžadujících dobrovolnou práci jejichž cílem je získání finančních podpor prostřednictvím darů zahrnujících uplatnění morálních kritérií a individuální odpovědnosti ve vykonávané činnosti.

b) Přednosti a selhání občanského sektoru Selhání občanského sektoru Nedostatečná kapacita pro řešení rozsáhlých úkolů Absence občanských iniciativ tam, kde by byly potřebné Zvýšená citlivost na osobnostní charakteristiky účastníků Hrozba byrokratizace činnosti neziskových organizací Nejistota a nestabilita občanského sektoru Zástěrka pro krytí ziskového motivu

b) Přednosti a selhání občanského sektoru Tabulka: Ochota osobně se podílet na činnosti následujících organizací (% odpovědí 1995; % odpovědí 2008) Podílím Chci se se podílet Organizace Rád bych se podílel, ale nemohu Nechci se podílet Dobrovolné kulturní, tělovýchovné a j. 20 13 14 10 23 12 43 65 organizace pro volný čas Dobrovolné organizace poskytující služby 6 4 16 10 29 16 49 70 veřejnosti Ekologická hnutí 4 2 18 11 28 12 50 75 Hnutí za lidská práva 2 1 18 10 23 11 57 78 Zájmová profesní sdružení 13 7 11 7 16 10 60 76 Odbory 13 7 7 5 13 11 67 77 Místní samospráva 5 9 19 67 Státní správa např. v komisích 5 6 16 73 Církevní, náboženské organizace 7 5 7 81 Protestní hnutí nebo jednorázové protestní 5 1 9 4 4 6 82 89 akce, např. petice, stávky aj. Pravicová politická strana 3 4 8 85 Politická strana středové orientace 2 5 8 85 Levicová politická strana 3 3 5 89 Nacionální politické hnutí 1 1 2 96 Zdroje: K výsledkům (1995), CESES/Factum Invenio (2008)

c) Spolupráce mezi státem a občanským sektorem Model partnerství mezi státem a občanským sektorem Korporativní model (formalizovaná spolupráce) Typ státu veřejných sociálních služeb Kontinentální, konzervativně výkonový (např. Německo) Model zájmových skupin (neformální lobbing) Reziduální, liberální (např. USA) Model programové spolupráce Univerzální, sociálně demokratický (např. Velká Británie) Zdroj: Salamon Anheier a Esping-Andersen dle Frič (2005)

c) Spolupráce mezi státem a občanským sektorem Korporativní model Otázka: Uveďte příklady korporativních uspořádání a vysvětlete principy jejich fungování. Existují sektory veřejné politiky, v nichž uplatnění korporativních institucí může vést k sociálně přizpůsobenějším a normativně přijatelnějším výsledkům než by tomu bylo v případě nezávislých neziskových organizací, volného trhu či státního intervencionismu. (Streeck-Schmitter 1985) Korporativismus je jednou z forem, umožňujících občanskému sektoru a státu setkávat se a spolupracovat při řešení mnoha regulačních úloh. Termíny korporativismus nebo korporativní instituce označují specifické vztahy vzájemné závislosti mezi státem, reprezentujícím veřejný zájem, na jedné straně a neziskovými organizacemi, představujícími skupinové zájmy, na straně druhé. Stanovují se způsoby, jimiž jsou tyto instituce integrovány do procesu formování a realizace politik způsobem, který slaďuje skupinové zájmy mezi sebou a činí je slučitelnými se zájmy veřejnými.

c) Spolupráce mezi státem a občanským sektorem Stát se vzdává části své odpovědnosti za sledování a uspokojování veřejných zájmů a tam, kde lze předpokládat, že zájem představovaný danou organizací se do značné míry kryje s těmito veřejnými zájmy, deleguje na ni tuto odpovědnost. Pro korporativismus je charakteristická vzájemná strategická závislost zúčastněných aktérů: stát se stává závislým na činnostech neziskových organizací, které se však naopak neobejdou bez dobrého fungování státu a ostatních neziskových organizací vstupujících do hry. Jejich akce mají předpověditelný (pozitivní či negativní) efekt na uspokojování zájmů ostatních, takže jsou silně motivovány k uzavírání relativně trvalých dohod mezi sebou navzájem. Pouze potud, pokud se státu podaří - kombinací nepřímé regulace a účinné hrozby případného přímého zásahu - udržet (prostřednictvím korporativních institucí) zájmové organizace alespoň částečně odpovědné veřejnosti, může být korporativismus legitimní alternativou uplatnění jiných regulátorů - nezávislého občanského sektoru, autoritativního státu či trhu. (Streeck- Schmitter 1985:26) Snižuje se tím riziko výskytu otevřených a neřešitelných zájmových konfliktů.

c) Spolupráce mezi státem a občanským sektorem Příklad korporativního uspořádání: V České republice existuje od roku 1990 Rada hospodářské a sociální dohody, v níž zasedají 1. zástupci státu (stát většinou zastupuje a Radě předsedá ministr práce a sociálních věcí) 2. zástupci zaměstnanců (velká sdružení odborových svazů, z nichž největší je Českomoravská konfederace odborových svazů - ČMKOS) 3. zástupci zaměstnavatelů (velká sdružení zaměstnavatelů, z nich největší je Svaz průmyslu a dopravy). Činnost RHSD se řídí statutem a jednacím řádem, ale není podložena zákonem. Předmětem jednání jsou otázky pracovněprávních vztahů, trhu práce, sociálního zabezpečení, ale i vzdělávání, rovných příležitostí aj. Blíže viz http://www.vlada.cz/cs/rvk/rhsd/statut/statut.html