Vyhláška k Zákonu 185/2001 Sb., v platném znění

Podobné dokumenty
PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO OBLAST BRO V ČR. Ing. Dagmar Sirotková

výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. zákonč.156/1998sb.,ohnojivech. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu

Kvalita kompostu. certifikace kompostáren. Zemědělská a ekologická regionální agentura

Kuchyňské odpady z aspektu legislativních předpisů

BRO - PRÁVNÍ PŘEDPISY V ČR. Ing. Dagmar Sirotková

č.. 156/1998 o hnojivech ové principy

Ing. Dagmar Sirotková. Přístupy k hodnocení BRO

Decentralizované kompostování

Digestát jako hnojivo

Registrace a ohlašov kompostu a digestátu tu využitelných

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.

Nová legislativa nakládání s kaly. Jihlava Diskusní setkání ISNOV

BRO Předpisy EU. RNDr. Dragica Matulová, CSc. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v.v.i. Centrum pro hospodaření s odpady

EXKURZE V RÁMCI KONFERENCE BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉ ODPADY

Legislativa v odpadovém hospodářství a obce. Velehrad

SYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO:

Využití biologicky rozložitelných odpadů

Půda a organická hmota. Praktické zkušenosti s používáním kompostů

LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ

Vzorkování organických hnojiv vyrobených z BRO

Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj. Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů

Představení studie pro Mze Management využití kompostu vyrobeného z bioodpadu na zemědělských plochách - slabě a silně ohrožených erozí

Aerobní fermentor EWA a jeho využití při výrobě biopaliva z komunálního odpadu

Aktuální situace v právních předpisech týkajících se biologicky rozložitelných odpadů, zvážení možnosti podpory odbytu kompostů vyrobených z BRKO

NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADY V ČESKÉ REPUBLICE LEGISLATIVA A PODPORA VYUŽITÍ

Jaromír MANHART odbor odpadů

SYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO, PŘEDBĚŽNÉ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ SEPAROVANÉHO SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO V LOKALITĚ TIŠNOV

Definice kalu. Možnosti využití kalů v zemědělství -podmínky pro aplikaci kalů na zemědělské půdě. Osnova prezentace:

Návrh nového evropského nařízení k hnojivým výrobkům

PROVOZNÍ ŘÁD KOMPOSTÁRNA PAKK (Zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady do 150 tun/rok )

Legislativní vymezení: Bioodpady a jejich třídění v obcích. Využití biomasy z údržby veřejné zeleně

Výhled pro nakládání s BRO v ČR

Projekt multifunkční energeticky soběstačné linky pro intenzivní a efektivní zpracování BRO a TAP. Ing. Pavel Omelka

Kompostárna PAKK malé zařízení do 150 t/rok

Komunitní kompostárna. Náměšť n.o

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Právní předpisy pro oblast hnojiv a hnojení

Předávání odpadů. Mgr. Vojtěch Pilnáček

1) Biologicky rozložitelné komunální odpady, pro které je obec povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování

A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA PROJEKTU

Vyhláška stanovující rozsah a způsob zajištění odděleného soustřeďování BRKO. Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů

Kontroly plnění povinností při nakládání s BRO

Metodický materiál odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra

UPRAVENÉ KALY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ. Ing. Josef Svoboda, Ph.D. Odbor kontroly zemědělských vstupů ÚKZÚZ

Proč jsme tu o projektu

Kompost v zemědělské praxi

Úvod. Aerobní fermentor EWA

Malé zařízení - kompostárna v Tichově PROVOZNÍ ŘÁD MALÉHO ZAŘÍZENÍ - KOMPOSTÁRNY V TICHOVĚ SCHVALOVACÍ PROTOKOL

ČÁST PRVNÍ Změna zákona o odpadech. Čl. I

LEGISLATIVA V OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S BRO A ČOV KALY V ČR

Kompost technologie a kvalita

Provozní řád. Kompostárny Kamenný Újezd

Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ.

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

Základní principy návrhu nového nařízení o hnojivých výrobcích

Projekt odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) od občanů spádových obcí OÚ Miskovice

Význam a přínosy odděleného soustřeďování BRKO v obci. Oddělené soustřeďování odpadů v obcích Provozní praxe z pohledu ČIŽP

RNDr. Miroslav Hůrka. Nakládání s bioodpady v legislativě a praxi

Měníme poušť na EKO oázy.

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

Vliv kompostu na kvalitu půdy

Rozbor sedimentu z koupaliště Lhotka a návrh na další nakládání s vytěženou hmotou

Sledování procesu kompostování metodou EIS Projekt - Nová technologie kompostování, projekt č. CZ /0.0/0.0/15_019/004646

Právní předpisy v ochraně životního prostředí

Mýty v nakládání s kaly z čistíren odpadních vod

DECENTRALIZOVANÉ KOMPOSTOVÁNÍ uzavřený koloběh živin a organické hmoty v regionu

Metodický návod komunitní/obecní kompostárna

Energetická centra recyklace bioodpadů ECR RAPOTÍN je projektem společnosti IS ENVIRONMENT SE 2014

VYHLÁŠKA ze dne 14. července 2016 o odběru, přípravě a metodách zkoušení kontrolních vzorků potravin a tabákových výrobků

Nakládání s odpady charakteru vedlejších živočišných produktů

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace

Miroslav Florián. Odbor bezpečnosti krmiv a půdy. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Charakteristika kalu. Definice kalu. Možnosti využití kalů v zemědělství VZNIK UPRAVENÉHO KALU

Uplatnění kompostů při zavedení odděleného sběru bioodpadu Biologicky rozložitelné odpady září 2010, Brno

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA JIHOČESKÉHO KRAJE č. 7/2004 ze dne ,

ÚVOD 6 1. VÝZNAM KOMPOSTOVÁNÍ A HLAVNÍ CÍL STUDIE 7 2. LEGISLATIVA 10

Bioodpad v obci. Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe, Okompostu. Zpracování a využití BRKO

4 Obsah provozního řádu zařízení

Demonstrační farma. vzdělávací a poradenské centrum pro systémové využití kompostu

Management erozně ohrožených půd s využitím kompostu

k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí podporovaných z Fondu soudržnosti.

Balíček Cirkulární ekonomika a organická hmota

Ing. Dagmar Sirotková. VŽP odpad?

ZKUŠENOSTI S OVĚŘOVÁNÍM ÚČINNOSTI HYGIENIZACE TECHNOLOGIÍ ZPRACOVÁVAJÍCÍCH BIOODPADY

Zjištění: Kontrolovaný subjekt nepředložil dne fyzicky žádné doklady požadované pro

257/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 5. srpna 2009

SSOS_ZE_3.03 Bioodpad

b) obsah návrhu na prodloužení platnosti pověření

Obsah prezentace: a) Typy kompostáren b) Základní informace k jednotlivým typům kompostáren c) Vztah k vyhlášce č. 341/2008 Sb.

Odběrová místa vzorků zemin a půd Záznam o odběru vzorku Protokoly o analýzách

Ing. Jana Zuberová, Ing. Dagmar Vološinová ZÁKAZ UKLÁDÁNÍ RECYKLOVATELNÝCH A VYUŽITELNÝCH ODPADŮ NA SKLÁDKY

O bioodpadech v ČR. Ing. Květuše Hejátková Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA Zemědělská a ekologická regionální agentura

12 Postupy vedoucí ke snižování environmentálních a zdravotních rizik při nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

ANTONÍN JELÍNEK, MARTIN DĚDINA VÚZT Praha Ruzyně ABSTRACT

ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

AEROBNÍ ROZKLAD BIOODPADŮ AKTIVNÍM PROVZDUŠŇOVÁNÍM

SOVAK ČR a čistírenské kaly

KOMPOSTOVÁNÍ BRKO V PRAXI

Transkript:

Vyhláška k Zákonu 185/2001 Sb., v platném znění týkající se požadavků na kvalitu kompostů část vyhlášky o biodegradabilních odpadech 1. Rozsah a účel použití 1.1 Vyhláška upravuje požadavky na kvalitu kompostů, druh a původ vstupních surovin, značení, uvádění do oběhu a vlastnosti výstupních produktů - kompostů. 1.2 Komposty smějí být jako produkty uváděny do oběhu pouze tehdy, splňují-li požadavky této vyhlášky. 2. Oblasti použití kompostů jsou: 2.1 Třída Ia v zemědělství ke zlepšení půdy, hnojení a k opatřením rekultivace a ochrany proti erozi orné půdy, v lesním hospodářství, luk a pastvin, pro pěstování zeleniny, vína, chmele, ovoce, zahradnictví, pro údržbu městské zeleně a sportovišť, pro použití ve vodohospodářských pásmech a chráněných územích. Patří sem také pěstování sazenic, zahrádkářství a jako surovina pro výrobu substrátu. 2.2 Třída Ib na plochách, které nespadají a nejsou ani do budoucna určeny k produkci potravin a krmiv; využití pro pěstování energetických rostlin, k pěstování technických a okrasných rostlin, dendrokultur, sazenic lesních stromků a kultur vánočních stromků, rekultivaci nebo jako příměsi při tvorbě rekultivační vrstvy v rámci opatření tvorby krajiny a u sportovních a rekreačních zařízení včetně obytných zón, parků, lesoparků a dětských hřišť. 2.2 Třída II K terénním úpravám a rekultivaci krajiny (např. po těžbě surovin); k obohacování antropogenních půd; použití kompostů k rekultivaci nebo jako příměsi při tvorbě rekultivační vrstvy na nezemědělských plochách, použití jako suroviny pro výrobu rekultivačního substrátu pro nezemědělské účely, intravilánu v průmyslových zónách, při stavebních úpravách a výstavbách (silnice, železnice). 1

2.4 Třída III k tvorbě rekultivačních vrstev u zabezpečených skládek a odkališť nebo jako příměsi rekultivačních vrstev v rámci povrchového těsnění skládek podle ČSN 83 8032 Skládkování odpadů - Těsnění skládek a ČSN 83 8035 Skládkování odpadů Uzavírání a rekultivace skládek. Použití kompostů jako suroviny pro filtrační náplň biofiltrů. 3. Definice pojmů Archivní vzorek uchovávané vzorky pro případné další rozbory Biofiltr zařízení pro biologický rozklad zápašných plynů Biologicky rozložitelný odpad (BRO) jakýkoli odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu (např. potraviny, odpad ze zeleně, papír), Systém sběru biologicky rozložitelných odpadů systém založený na třídění odpadu u zdroje, kdy vlastník přináší tříděný bioodpad do sběrného místa Separovaný sběr sběr odpadu tříděného podle jednotlivých toků Oddělený sběr sběr jednotlivých druhů odpadů (papír, sklo, plasty, bioodpad, ) odděleně od ostatních Homogenita stejnorodost fyzikálních vlastností a chemického složení zakládky průmyslového kompostu svědčící o řádném zpracování surovin. Humus soubor odumřelých organických látek rostlinného i živočišného původu, tyto látky jsou v různém stupni přeměny Huminifikace přeměna organických látek v humus Homogenita stejnorodost fyzikálních vlastností a chemického složení zakládky kompostu svědčící o řádném zpracování surovin. Kompost organický prostředek pro zlepšení půdy získaný řízenou biodegradací směsi sestávající hlavně z různých rostlinných zbytků, příležitostně s jiným organickým materiálem s omezeným obsahem minerálů mající deklarované kvalitativní znaky Kompostárna technologické zařízení, ve kterém za aerobních podmínek dochází ke zpracovávání organických surovin jejichž finálním produktem je kompost Kompostování je biologická metoda využívání BRO, kterou se za kontrolovaných podmínek aerobních procesů (za přístupu vzduchu) a činností mikroorganismů přeměňuje BRO na stabilizovaný materiál bohatý na humusové látky a rostlinné živiny. 2

Kompostovatelný odpad biologicky rozložitelný odpad, z něhož při jeho minimálním obsahu v surovinové skladbě 50 % vznikne během procesu kompostování kompost odpovídající některé ze tříd jakosti definovaných v této vyhlášce Hromada kompostu zpracovávané suroviny jsou vrstveny do hromad plošných nebo pásových. Pásové hromady mají trojúhelníkový či lichoběžníkový profil a mohou být různě vysoké - tvar budoucí hromady je daný typem používaného překopávače. Délka hromady je dána velikostí kompostovací plochy, popř. množstvím zpracovávaných surovin. Zakládka kompostu - směs surovin organického původu, založená ve stejném termínu, na jedné či více hromadách Kvartace je zmenšování vzorku vyřazením dvou protilehlých čtvrtí, smícháním a znovu čtvrcením zůstatku, dokud není dosaženo požadované velikosti Organické látky - sloučeniny uhlíku, vzniklé na základě schopnosti tohoto prvku vytvářet řetězce, kromě uhlíku bývají přítomny vodík, kyslík, dusík, fosfor, síra a další Lehce rozložitelné látky látky, u kterých probíhá proces mineralizace a humifikace krátkou dobu nebo je možno je aplikovat i přímo (zejména zemědělské odpady, hnůj, rašelina aj.). Těžce rozložitelné látky látky, u kterých probíhá proces mineralizace a humifikace dlouhodobě a nesnadno a nebo které je třeba předfermentovat nebo upravovat (zejména stromová kůra, dřevní odpady, kapucín, rohovina aj.), Cizorodé (rizikové) látky a prvky látky a prvky, které nepříznivě ovlivňují zrání kompostů, půdní úrodnost, růst rostlin nebo je jejich příjem rostlinami nežádoucí s ohledem na možnost ohrožení zdraví lidí a zvířat a dále ty, jejichž hromadění v půdě je nežádoucí (As, Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn, PCB, PAU a AOX), Nerozložitelné příměsi látky, které se při procesu humifikace nemohou rozkládat (např. kameny, kovové předměty, sklo aj.), Nerozpojitelné částice částice rozměrů větších než 5 cm, které nelze rozdrtit tlakem ruky nebo které brání bezporuchovému provozu aplikační techniky (nerozložitelné příměsi, kusy dřev aj.), Provozovatel kompostárny fyzická nebo právnická osoba, která je odpovědná za kompostárnu v souladu s platnou legislativou ČR a EU. Původce - kdokoli, jehož činností vzniká odpad a kdokoli, kdo provádí předzpracování, smíšení nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna charakteru nebo složení odpadů Vzorkování soubor činností vedoucích k odběru vzorku Vzorek jedna nebo více vzorkovaných jednotek odebraných ze základního souboru (kompostu, BRO apod.) a určených k tomu, aby z nich byla získána informace o základním souboru, 3

Reprezentativní vzorek odpadu taková část odpadu, kde podíly jednotlivých sledovaných složek odpadu a rozdělení hodnot sledovaného znaku (např. koncentrace) odpovídají poměrům vzorkovaného celku odpadu nebo vzorkované části tohoto celku. Laboratorní vzorek vzorek určený k laboratorním zkouškám, Dílčí vzorek množství materiálu odebrané z jednoho místa Archivní vzorek uchovávané vzorky pro případné další rozbory Spirálový vzorkovač zařízení sloužící k odběru vzorků Šarže kompostu je část kompostu, vyrobené jednotným postupem. Technologie postup výroby kompostů z odpadů zahrnující úpravu odpadů, homogenizaci, aeraci (termíny a způsob překopávek, intenzita a způsob nucené ventilace), fermentaci (minimální teplota a doba jejího udržení, celková doba zrání, z toho zdržení ve fermentoru, režim fermentoru, úprava vlhkosti) a úprava hotového výrobku (separace nežádoucích hmot, zrnitostní úprava aj.). Vedlejší živočišné produkty těla zvířat nebo jejich části nebo výrobky živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě včetně vajíček, embryí a spermatu, Základní popis - základní informace o vstupních surovinách (druh a původ, složení, konzistence a další význačné vlastnosti), 4

4. Všeobecné požadavky na vstupní suroviny pro kompostování 4.1 Kompost, pokud je vyráběn z BRO, musí být jeho vstupní odpady uvedeny v Příloze 1 (Seznam kompostovatelných odpadů). Jako vstupní odpady pro kompost nesmí být použity vedlejší živočišné produkty, kromě případů uvedených v Nařízení 1774/2002 (ES) o vedlejších živočišných produktech (Příloha 2 - Omezení vyplývající z Nařízení 1774/2002 (ES) ). 4.2 Základní popis vstupních odpadů přijímaných na kompostárny: a) druh a původ odpadu, b) vzhled (zápach, barva, fyzická forma), c) katalogové číslo podle Vyhlášky MŽP č. 381/01 Katalog odpadů d) informace, které potvrzují, že odpad nepatří mezi odpady vyloučené podle Nařízení 1774/2002. 4.3 Protokol o zakládce kompostu O každé zakládce kompostu musí být vedeny záznamy obsahující údaje nezbytné pro kontrolu dodržení požadavků této vyhlášky. Minimálně musí obsahovat: a) údaje o stanovišti zakládky kompostu, b) množství použitých odpadů - dodržení receptury a velikosti zakládky kompostu, c) údaje o technologii - dodržení technologie, d) výsledky výstupní kontroly. e) provozovatel kompostárny musí během kompostování zaznamenávat: odseparované součásti: a to průběžně, nejméně jedenkrát měsíčně, množství a pohyb odpadů odseparovaných v průběhu kompostování. Zde je u jednotlivé frakce vždy nutno použít katalogové číslo, které odpad nejlépe popisuje. pro účely kontroly průběhu procesu kompostování: o teplotu (během termofilní fáze po dobu nejméně 21 dnů při kompostování odpadů s důvodným podezřením na obsah patogenních organismů, u ostatních kompostů minimálně 10 dnů, během ostatních fází procesu podle zvolené technologie kompostování); způsob měření teploty lze přizpůsobit použité technologii kompostování. o opatření k řízení procesu (údaj o termínu navážení odpadů, době překopávání, zavlažování, o provozu fermentorů a nucené ventilace, o spojování zakládek); údaje o vyskladňování příslušné zakládky šarže (kam, k jakému použití, na jaký pozemek) 5

5. Všeobecné požadavky na technologii zpracování organických surovin kompostováním Zakládka kompostu nebo provoz kompostárny či kompostoviště nesmí zhoršovat ani ohrožovat žádnou složku životního prostředí. Všeobecné požadavky na technologii zpracování organických surovin kompostováním jsou uvedeny v Příloze 5. 6. Požadavky na hotový kompost 6.1 V kompostech, u nichž vstupní suroviny tvoří BRO, nesmí být množství ani jedné ze sledovaných surovin pro jednotlivé třídy vyšší, než je stanoveno v Příloze 3 (Požadavky na kompost třídy I-III.). 6.2 Kompost musí odpovídat znakům jakosti podle Přílohy 4 (Znaky jakosti kompostu). 6.3 Výroba kompostů pro použití na výrobu biofiltrů ze zbytkového odpadu je přípustná, jestliže biofiltr vyrábí sám provozovatel kompostárny nebo je kompost v rámci přímého předání písemnou smlouvou předán na výrobu biofiltru. 6.4 Pro aplikaci podle oblasti použití (2. Oblasti použití kompostů) Třída I a K udržení úrodnosti zemědělských půd nejvýše 50 t sušiny na 1 ha jednou za tři roky, při použití na zemědělských rekultivacích dávka podle požadavku projektu rekultivace, na půdách, které nejsou určeny pro výrobu potravin nebo krmiv bez omezení. Třída I b Kompost třídy I b se nesmí použít v množství větším než 5 tun sušiny na 1 ha v průběhu 3 po sobě následujících let. Toto množství může být zvýšeno až na 10 tun sušiny kompostu v průběhu 5 po sobě následujících let, pokud použitý kompost obsahuje méně než polovinu přípustného množství sledovaných ukazatelů (Příloha 3). 7. Vstupní kontrola, separace cizorodých látek a dokumentace 7.1 Výrobce kompostu musí v rámci vstupní kontroly (podle Přílohy č. 2 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.) prověřit, zda jsou převzaté a vlastní odpady přípustné pro výrobu kompostu. Zejména je nutno prověřit druh, původ a kvalitu podle Přílohy 1, tohoto materiálu. Nepřípustné výchozí materiály je nutno z kompostování vyloučit. Jejich původ, druh, množství a pohyb je nutno zaznamenat odděleně. 7.2 K zajištění řádné kontroly výchozích materiálů je přípustné pouze převzetí kompostovatelných odpadů přímo, bez úpravy s meziskladováním, buď od původce odpadů nebo od systému sběru biologicky rozložitelných odpadů. 7.3 Výroba směsí z přípustných výchozích materiálů musí následovat až po provedené vstupní kontrole. Naproti tomu je převzetí směsí výchozích materiálů jako např. posekaná tráva smíchaná s posekanými křovinami, bioodpad ze separovaného sběru, přípustné, pokud je možné předpokládat, že nedojde k 6

porušení zákazu směšování odpadů podle 12, odst. 5 zákona o odpadech (185/2001, v platném znění). 7.4 Do kompostů nesmí být použity suroviny, které po skončení biologického zrání kompostu budou mít charakter cizorodých látek. Nejvyšší přípustné množství sledovaných látek uvádí Příloha 3. Jsou-li v zásadě přípustné výchozí suroviny znečištěny oddělitelnými součástmi cizorodých nebo škodlivých látek, je nutno provést separaci cizorodých a škodlivých látek, aby byla dosažena co nejvyšší jakost možná kompostu. Pokud nelze požadavky splnit ani separací cizorodých a škodlivých látek, je nutno tyto šarže z kompostování vyloučit a předat je k řádnému zpracování odpadu. 7.5 Dokumentaci o vstupních surovinách, je nutno vést odděleně od ostatních účetních knih a za účelem kontroly uchovávat po dobu pěti let (Příloha 6, část 1). 8. Kontrola výsledného produktu 8.1 K zajištění kvality kompostu provozovatel kompostárny musí u každé šarže kompostu zajistit akreditovanou laboratoří provozní kontrolu vyrobeného kompostu. Výsledky analýz musejí pro jednotlivé třídy odpovídat limitním hodnotám stanoveným touto vyhláškou (Viz Příloha 3). 8.2 Počet vzorků, u kterých může být překročen některý z limitů sledovaných parametrů (Příloha 3), je uveden v Příloze 7, tabulka 7.1.1. Přípustná odchylka od stanoveného limitu nesmí být větší než 20%. 8.3 Dokumentaci o hotovém kompostu, je nutno vést odděleně od ostatních účetních knih a za účelem kontroly uchovávat po dobu pěti let (Příloha 6, část 2). 9. Vzorkování Odběr vzorků kompostu pro hodnocení a stanovení obsahu škodlivin v sušině se musí zásadně provádět tak, aby odebrané vzorky byly reprezentativní pro celé množství posuzovaného materiálu. Přitom je třeba přihlédnout k homogenitě a konzistenci vzorkovaného odpadu. Hmotnost hrubého vzorku by měla činit alespoň 50 kg, které je dále upravováno (kvartací, při které se nesmí odstraňovat nerozložitelné příměsi). Odběry vzorků může provádět pouze oprávněná osoba, která byla k této činnosti proškolena. V průběhu vzorkování musí být důsledně zajištěna jakost a řízení kvality vzorkování (Příloha 7, část 1 Podrobnosti o vzorkování). O odběru vzorku musí být sepsán protokol, jehož vzor je uveden v Příloze 7, část 2 (Protokol o odběru vzorků). Podrobnosti o odběru jsou uvedeny v metodickém pokynu Ministerstva životního prostředí (Vzorkování odpadů, Věstník MŽP, ročník XI, částka 5, květen 2001). 10. Souhlas k provozování, hlášení 7

10.1 Provozovatelé zařízení, kteří mají v úmyslu vyrábět komposty, mohou toto zařízení podle 14 zákona o odpadech (185/2001, v platném znění) provozovat pouze na základě rozhodnutí krajského úřadu, po udělení souhlasu k provozování tohoto zařízení a s jeho provozním řádem. Obsah provozního řádu je stanoven vyhláškou MŽP 383/2001 Sb. (Podrobnosti nakládání s odpady). Kompostoviště o kapacitě menší než 500 t zpracovávaných rostlinných zbytků se nepovažuje za zařízení pro nakládání s odpady a povolení k provozu takového zařízení uděluje obecní úřad (???, nevyplývá ze Zákona o odpadech) 10.2 Provozovatelé kompostárny, zasílají hlášení o roční produkci za uplynulý rok na formuláři, jehož vzor je uveden v Příloze 20 prováděcí vyhlášky 383/2001 Sb. k zákonu 185/2001 Sb., v platném znění. 11. Dodávání a značení 11.1 Způsob dodávání (volně ložené nebo balené) a způsob dopravy kompostů z odpadů je předmětem smlouvy výrobce (nebo dodavatele) a odběratele. 11.2 Původce odpadů nebo oprávněná osoba systému sběru biogenních odpadů musí předat výrobci kompostu při předávání materiálu podepsanou kopii veškerých dokladů o vstupní kontrole, o použitých výchozích materiálech a příměsích a o druhu a množství odseparovaných cizorodých látek. Potřebné doklady o jakosti výchozího materiálu (například doklad o původu) je nutno připojit v kopii při prvním použití tohoto materiálu k úpravě a při změně procesu nebo původu 11.3 V dodacím listu každé zásilky volně ložených i balených kompostů musí být uvedeno označení: Kompost podle této vyhlášky (třída I, Ia, II a III - doplní se podle výsledku rozboru kompostu na obsah sledovaných látek), uvedení oblasti použití nebo jednotlivých případů použití, ke kterému nebo kterým může být kompost použit název a sídlo výrobce (popř. i dodavatele), objem, hmotnost nebo počet kusů, u balených hmotnost balení. adresa příjemce (odběratele). číslo vagónu nebo auta a datum expedice. výsledky rozboru kompostu na obsah sledovaných látek. 13. Účinnost 8