PROGNÓZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE MĚSTA KUŘIMI

PROGNÓZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE MĚSTA KUŘIMI RNDr. Petr Daněk, Ph.D. Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. Mgr. David Michalec Mgr. Lucie Hromková MASARYKOVA UNIVERZITA CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ Brno 2009

PROGNÓZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE MĚSTA KUŘIMI OBSAH 1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A STRUKTURA DO ROKU 2008... 3 1.1 Přehled dlouhodobého populačního vývoje (1869 2001)... 3 1.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku... 8 1.3 Vývoj přirozené měny od 90. let do roku 2007... 12 2 FORMULACE VÝCHODISEK PROGNÓZY... 13 2.1 Metoda... 13 2.2 Odhad budoucího vývoje plodnosti... 14 2.3 Odhad budoucího vývoje úmrtnosti... 17 3 PROGNÓZA VÝVOJE PŘIROZENÉ MĚNY OBYVATEL... 21 4 VÝVOJ MIGRACE... 23 4.1 Vývoj migrace do roku 2007... 23 4.2 Očekávaný vývoj migrace... 26 5 VÝSLEDKY PROGNÓZY... 28 5.1 Varianta B... 28 5.2 Varianta C... 29 5.3 Varianta D... 31 5.4 Srovnání variant... 34 6 ZÁVĚR... 38 7 PŘÍLOHA... 39 7.1 Varianta A - bez migrace... 39 7.2 Varianta B zástavba intravilánu... 40 7.3 Varianta C - Záhoří... 42 7.4 Varianta D Záhoří, Podlesí a Mouze k Hoře... 43 2

1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A STRUKTURA DO ROKU 2008 1.1 Přehled dlouhodobého populačního vývoje (1869 2001) Populační vývoj města Kuřimi v moderní době byl značně nevyrovnaný. V průběhu posledních sta let se Kuřim proměnila z venkovské a převážně zemědělské obce na moderní průmyslové město. Rozhodujícím předpokladem této transformace byla poloha obce, a to jak z hlediska dopravních sítí, tak vzhledem k blízkosti města Brna. Tato poloha ovlivnila i rozhodnutí lokalizovat do Kuřimi významné průmyslové závody (především ve 30. a 40. letech 20. století) a přítomnost těchto podniků se stala dalším specifickým faktorem populačního růstu i socioekonomického rozvoje. Kuřim lze považovat za typickou suburbánní lokalitu, využívající výhod polohy v blízkosti většího centra a přitahující díky své poloze vybrané typy aktivit z centrálního města aglomerace především bydlení a výrobní činnosti. Residenční i komerční suburbanizace byla nejvýraznější právě ve 30. letech a v období od poloviny 90. let 20. století do současnosti. Vztah s městem Brnem byl však rozhodující pro rozvoj Kuřimi po celé uplynulé století. 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 Obr. 1 Vývoj počtu obyvatel města Kuřimi v letech 1869 2008. Pramen: Historický lexikon obcí ČR 1869-2005 a Počet obyvatel v obcích k 1. 1. 2008. 2001 2008 V době prvního moderního sčítání lidu v roce 1869 žilo v Kuřimi 1,4 tis. obyvatel. V dnešním okrese Brno-venkov byla tehdy až 13. největší obcí, sice větší než všechny okolní obce, ale populačně menší než blízká města a městečka jako Veverská Bitýška, Tišnov, Lomnice či Lysice. Přestože z 19. století nemáme k dispozici data o migraci je zřejmé, že populační růst byl v této době především výsledkem přirozené měny obyvatelstva, tedy rození a umírání: v 70. letech 20. století byl průměrný roční relativní přírůstek obyvatel města stejný jako v populaci českých zemí jako celku (viz obr. 2). 3

Srovnání populačního růstu Kuřimi, Brna a české populace (obr. 2 až 4) ukazuje, že v období do první světové války bylo rychle rostoucím centrem Brno, jehož přírůstek byl dvoj- až trojnásobný vzhledem k populaci českých zemí. V 80. a 90. letech 19. století Brno rostlo i na úkor svého nejbližšího zázemí včetně Kuřimi: přes absenci migračních dat lze předpokládat, že nízký celkový přírůstek obyvatel Kuřimi v této době nižší než v českých zemích jako celku není způsobený nízkou porodností, ale emigrací, a to především emigrací do rychle rostoucího Brna. Podobný proces však zasáhl celé okolí Brna a tak i přes demografický příspěvek Kuřimi ve prospěch Brna Kuřim neoslabila svoji relativní pozici: na konci 19. století byla s pouhými 1,6 tis. obyvateli znovu 13. největší obcí dnešního okresu Brnovenkov. V první dekádě 20. století pokračoval rychlý růst populace Brna tempem obdobným jako v předchozích dvou desetiletích (zvětšení populace přibližně 2% o ročně). V této dekádě se výhodná poloha Kuřimi v blízkosti Brna poprvé zhodnocuje také v populačním růstu města: tempo růstu (cca 1,5% ročně) je dvojnásobné ve srovnání s populací českých zemí. Tento vysoký přírůstek nemohl být dosažený jen přirozenou měnou (porodností) obyvatel města, ale přibližně z poloviny jej vytvořilo kladné migrační saldo. Kuřim v této době byla atraktivním cílem migrace především pro obyvatele z míst vzdálenějších od Brna (Českomoravská vrchovina), pro které bydliště v Kuřimi znamenalo přiblížení se Brnu na dojížďkovou vzdálenost. Počátek 20. století tak znamenal kvalitativní změnu v populačním vývoji obce (počátek migrační atraktivity), avšak v absolutním vyjádření se počet obyvatel v letech 1900-1910 zvýšil jen o 264 osob. 2,50 Průměrný roční relativní přírůstek (%) 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 Kuřim Brno ČR 1869-1880 1880-1890 1890-1900 1900-1910 Obr. 2 Srovnání průměrného ročního relativního přírůstku obyvatelstva v Kuřimi, Brně a České republice (1869-1910) Pramen: Historický lexikon obcí ČR 1869-2005 Intercenzální období 1910-1921 je vnitřně značně heterogenní: zahrnuje období pokračování populačního růstu do roku 1914, hluboké demografické ztráty způsobené válkou, a v závěru dekády počátek poválečného populačního boomu. Zatímco v populaci ČR jako celku byly 4

válečné ztráty vyšší než předválečný i raně poválečný přírůstek a počet obyvatel byl v roce 1921 nižší než v roce 1910, v případě Kuřimi i Brna došlo v součtu za celé období k populačnímu růstu, a to v Kuřimi i Brně přibližně srovnatelným tempem (jestliže v dekádě 1900-1910 dosáhl populační růst Kuřimi v relativním vyjádření 74% tempa růstu Brna, ve válečné dekádě to bylo 83%). Průměrný roční relativní přírůstek obyvatel (%) 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00-0,50-1,00 Kuřim Brno ČR 1910-1921 1921-1930 1930-1950 1950-1961 Obr. 3 Srovnání průměrného ročního relativního přírůstku obyvatelstva v Kuřimi, Brně a České republice (1910-1961) Pramen: Historický lexikon obcí ČR 1869-2005 Ve 20. letech se výhodná poloha Kuřimi v blízkosti Brna již plně projevila v jejím populačním růstu. Zatímco tempo růstu brněnské populace se vrátilo na předválečnou úroveň kolem 2% ročně, kuřimská populace v tomto období poprvé rostla rychleji než brněnská, a to tempem téměř dvojnásobným (průměrně o 3,7% ročně!). Tak výrazný relativní přírůstek již od té doby nebyl v historii města nikdy dosažen (v absolutním vyjádření byl přírůstek 820 osob za 9 let). Populační růst byl provázen i budováním infrastruktury (měšťanská škola, sokolovna apod.). Vysoký populační přírůstek byl především výsledkem migrační atraktivity Kuřimi, a to na rozdíl od předválečného období již ne jen pro obyvatele venkova, toužící se přiblížit Brnu, ale z části i pro obyvatele Brna, toužící po bydlení v nižší hustotě zástavby a mimo průmyslové centrum. Období první československé republiky tak bylo prvním obdobím růstu Kuřimi podmíněným residenční suburbanizací migrační atraktivitou pro obyvatele Brna, zpravidla lépe situovaných rodin, které si mohly dovolit stavbu rodinného domu a dojíždění do centra (dostupná data však neumožňují posoudit, do jaké míry se na migračním přírůstku podíleli přistěhovalí z venkova a do jaké míry z Brna). Na rozdíl od vlny suburbanizace na konci 20. století byla ve 20. a 30. letech pro dojíždění rozhodující poloha na železnici. Ve 30. letech ztlumila populační růst v ČR hospodářská krize, v Kuřimi i v Brně však pokračoval růst, který počátkem 40. let přešel ve válečný hospodářský boom. V Kuřimi v roce 5

1940 začala výstavba továrny brněnské Zbrojovky, a v roce 1942, kdy zahájila provoz, byla do Kuřimi přesunuta výroba leteckých motorů hamburské strojírny Klöckner. Pro zaměstnance, především řídící pracovníky z Německa, byla budována nová čtvrt Podlesí. Přesná data o populačním vývoji v této době však nejsou k dispozici. Do doby dalšího sčítání v roce 1950 byl válečný boom ukončen spojeneckým bombardováním kuřimských zbrojovek, Němci museli Kuřim opustit, a k populačnímu útlumu přispěla i účast obyvatel Kuřimi na dosidlování českého pohraničí. Přesto, hodnotíme-li celé intercenzální období 1930-1950, byla Kuřim jednou z nejrychleji rostoucích obcí v českých zemích. Zatímco populace českých zemí byla poznamenána nejhlubší demografickou ztrátou v moderní době, vyvolanou odsunem/vyhnáním Němců, v Kuřimi vzrostl počet obyvatel průměrně o 1,8% ročně; v absolutním vyjádření žilo v Kuřimi v roce 1950 o 1,3 tis. obyvatel víc než v roce 1930. Válečný boom také zásadním způsobem změnil postavení Kuřimi v sídelní hierarchii brněnského zázemí: jestliže v roce 1930 byla Kuřim 12. největší obcí v (dnešním) okrese Brno-venkov, v roce 1950 byla se 4,1 tis. obyvatel již šestou největší obcí okresu. Průměrný roční relativní přírůstek obyvatel (%) 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00-0,50 Kuřim Brno ČR 1961-1970 1970-1980 1980-1991 1991-2001 2001-2008 Obr. 4 Srovnání průměrného ročního relativního přírůstku obyvatelstva v Kuřimi, Brně a České republice (1961-2008) Pramen: Historický lexikon obcí ČR 1869-2005 (Praha: ČSÚ 2007) a Počet obyvatel v obcích k 1. 1. 2008. Od konce 40. do konce 80. let 20. století byl populační vývoj města zásadně ovlivněn centrálním plánováním socialistického Československa, a to přímo prostřednictvím centrálně plánovaného rozmísťování bytové výstavby a zprostředkovaně skrze plánované rozmisťování investic do výroby. Meziválečnou spontánní suburbanizaci, realizovanou ve formě individuální bytové výstavby, nahradila hromadná bytová výstavba vícepodlažních bytových domů. Pětiletý plánovací cyklus byl příčinou nepravidelného, skokovitého růstu obyvatelstva: jednak investice na bytovou výstavbu byly jednotlivým městům alokovány v jednotlivých pětiletkách nepravidelně, jednak byty byly dokončovány zpravidla v závěru pětiletek, což vyvolalo skokovitý nárůst městské populace. 6

Padesátá léta byla v Kuřimi obdobím rychlého populačního růstu: relativní průměrný roční přírůstek za intercenzální období byl historicky druhý nejvyšší (3,3%). Kuřimská populace rostla 5x rychleji než populace ČR a 4,5x krát rychleji než brněnská. Právě v této dekádě byl zaznamenán dosud rekordní absolutní přírůstek obyvatel: počet obyvatel se od roku 1950 do roku 1961 zvýšil o 1,8 tis. a dosáhl 5,9 tis. V severní části Kuřimi vyrostla nová městská čtvrť. Již počátkem 60. let se Kuřim stala druhým největším městem v okrese (v dnešním územním vymezení byly populačně větší jen Ivančice). Šedesátá léta byla v ČR celkově obdobím populační stagnace, avšak díky centrálně řízené urbanizaci v Kuřimi pokračoval výrazný populační růst. Jeho tempo bylo ve srovnání s předchozí dekádou přibližně o dvě pětiny nižší (průměrně o 1,9% ročně), ale stále bylo 7x vyšší než růst populace ČR a 3x vyšší než populační růst Brna. Populační růst přispěl k přiznání statutu města v roce 1964. V 70. letech došlo v ČR k oživení populačního růstu, který byl podpořen propopulačními opatřeními normalizační vlády, avšak Kuřim zaznamenala paradoxně stagnaci. Před polovinou 70. let ještě došlo ke skokovitému nárůstu, který zvýšil počet obyvatel až k 8,0 tis., avšak v následující pětiletce nebyla v Kuřimi realizována hromadná bytová výstavba a počet obyvatel začal klesat (viz obr. 5). Investice do bytové výstavby směřovaly v této pětiletce do Tišnova, který ve druhé polovině 70. let dočasně odsunul Kuřim až na třetí místo mezi městy okresu Brno-venkov. Růst byl obnoven opět před polovinou 80. let (opět konec pětiletky) v souvislosti s dokončením sídliště Loučky (přírůstek cca 760 obyvatel v průběhu dvou let), avšak po něm následovalo další období stagnace, které pokračovalo i po většinu 90. let. 11 000 10 000 Počet obyvatel 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 7 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Obr. 5 Vývoj počtu obyvatel Kuřimi v letech 1971 2008 (počet obyvatel k 1. 1. daného roku) Pramen: Český statistický úřad Brno.

V první polovině 90. let došlo v ČR k zásadní proměně demografického chování. Radikální pokles porodnosti, odsouvání rození dětí do vyššího věku i postupné zlepšování úmrtnostních poměrů vedly nejen k úbytku obyvatel přirozenou měnou, ale i k demografickému stárnutí populace. Od poloviny 90. let se současně otáčí i migrační proudy mezi městy a jejich zázemím: města všech velikostních kategorií postupně začínají ztrácet obyvatelstvo ve prospěch menších obcí ve svém zázemí. Tato nová vlna suburbanizace se od prvorepublikové odlišuje jednak vyšší intenzitou, jednak vázaností na individuální bytovou výstavbu (a individuální automobilovou dopravu). Nejintenzivnější je tento proces v okolí největších městských center, včetně Brna. Jestliže v 90. letech byly pro volbu lokalit výstavby rozhodující preference individuálních stavebníků, postupně získaly rozhodující postavení developerské společnosti. Kuřim se v kontextu ČR chová jako netypické město, pro jehož populační vývoj není rozhodující jeho vlastní středisková funkce, ale poloha v blízkosti Brna, v jeho suburbánní zóně. Současně, díky výhodné dopravní poloze, se Kuřim stala atraktivní i pro komerční (především výrobní) suburbanizaci. V důsledku polohově podmíněných faktorů se Kuřim stala jedním z mála měst v ČR, jejichž počet obyvatel se od konce 90. let zvyšuje, a v první dekádě 21. století patří k nejrychleji rostoucím městům ČR. V období od posledního censu (2001) do počátku roku 2008 se počet obyvatel zvyšoval průměrně o 2% ročně, tedy podobným tempem jako naposledy v 60. letech. Na západním okraji města vyrostla nová městská čtvrť Díly za sv. Janem, v níž převažují rodinné domy nad bytovými domy. Mezi jejími obyvateli tvoří největší podíl lidé, jejichž předchozí bydliště bylo v Brně. Od počátku roku 2001 do konce roku 2007 se počet obyvatel města zvýšil o 1,4 tis., což bylo více než v kterémkoliv předchozím intercenzálním období s výjimkou 50. let. Kuřim se stala největším městem v okrese a v roce 2007 počet trvale bydlících obyvatel překročil 10 tis. obyvatel. 1.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku Věková struktura obyvatel Kuřimi je relativně příznivá, tj. kuřimská populace je významně mladší než populace ČR i než populace většiny jiných měst v ČR. Průměrný věk obyvatel města na konci roku 2007 byl 38,7 let, což bylo o 1,6 roku méně než v populaci ČR, o 1,9 roku méně než v Jihomoravském kraji a o 3,1 roku méně než v Brně. V důsledku nadúmrtnosti mužů je průměrný věk mužů vždy nižší než průměrný věk žen. Průměrný věk mužů v Kuřimi byl 37,4 let, tedy o 1,4 roku méně než v ČR a o 1,5 roku méně než v Jihomoravském kraji. V případě žen je rozdíl mezi Kuřimí a českou, resp. jihomoravskou populací ještě výraznější: průměrný věk 39,9 let byl o 1,9 roku nižší než v ČR a o 2,3 roku nižší v Jihomoravském kraji (viz tab. 1). Tab. 1 Průměrný věk: srovnání Kuřimi s populací Jihomoravského kraje a ČR (k 31. 12. 2007) celkem muži ženy ČR 40,3 38,8 41,8 Jihomoravský kraj 40,6 38,9 42,2 Brno-město 41,8 39,9 43,6 Brno-venkov 40,0 38,5 41,4 Kuřim 38,7 37,4 39,9 Pramen: Věkové složení obyvatelstva v roce 2007 (Praha: ČSÚ 2008), a interní materiály ČSÚ Brno 8

Věkovou strukturu kuřimské populace podle pětiletých věkových skupin přibližuje věková pyramida na obr. 6 a data v tab. 2. Odhalují značně nevyrovnanou strukturu, s vysokým podílem osob v mladším produktivním věku (25-39 let), tedy především osob narozených v 70. letech v době zavedení propopulačních opatření československé vlády. 90+ 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 Muži Ženy 600 400 200 0 200 400 600 Obr. 6 Věková struktura obyvatel Kuřimi k 31. 12. 2007 Pramen: Český statistický úřad Brno, interní databáze Pro kuřimskou populaci je charakteristický nadprůměrný podíl dětské složky populace (0 14 let), který je 16,6% oproti 14,2% v ČR, a naopak podprůměrný podíl obyvatel v produktivním věku (v Kuřimi 69,3% oproti 71,2% v ČR) a mírně podprůměrný i v poproduktivním věku (v Kuřimi 14,1%, v ČR 14,6%). Stejně jako v jiných populacích mezi dětmi v Kuřimi převažují chlapci (105 chlapců na 100 dívek) a mezi seniory (65 a více let) ženy (68 mužů na 100 žen). Specifikem věkové struktury Kuřimi je převaha žen v silných ročnících třicátníků (v kohortách ve věku 31, 32, 33, 35, 36 a 38 let, data ke konci roku 2007). Celkově tvoří ženy 51,0% obyvatel města. Ze srovnání věkové struktury Kuřimi s populací ČR vyplývají především následující rozdíly: V Kuřimi mají nižší zastoupení lidé narození v době populačního boomu koncem druhé světové války a ve 40. a 50. letech (cca 1943-1958); je to paradoxní, protože právě v této době zažívala Kuřim stavební boom. V Kuřimi mají vyšší zastoupení třicátníci, tedy osoby narozené koncem 60. let a v 70. letech (v době propopulačních opatření). Silné zastoupení žen je zřetelnější v populaci žen než mužů. Děti tvoří v kuřimské populaci vyšší podíl než v populaci ČR, a to především nejmladší děti (viz obr. 7). 9

Tab. 2 Věková struktura obyvatel Kuřimi k 31. 12. 2007 věk Absolutní údaje (počet osob) Relativní podíl (%) celkem muži ženy celkem muži ženy 0-4 697 353 344 6,78 7,01 6,56 5-9 518 275 243 5,04 5,46 4,63 10-14 490 247 243 4,76 4,90 4,63 15-19 587 300 287 5,71 5,95 5,47 20-24 636 327 309 6,18 6,49 5,89 25-29 835 427 408 8,12 8,47 7,78 30-34 1 074 529 545 10,44 10,50 10,39 35-39 820 399 421 7,97 7,92 8,03 40-44 696 363 333 6,77 7,20 6,35 45-49 676 344 332 6,57 6,83 6,33 50-54 620 326 294 6,03 6,47 5,60 55-59 643 294 349 6,25 5,83 6,65 60-64 542 268 274 5,27 5,32 5,22 65-69 457 202 255 4,44 4,01 4,86 70-74 360 153 207 3,50 3,04 3,95 75-79 288 112 176 2,80 2,22 3,35 80-84 248 79 169 2,41 1,57 3,22 85-89 83 33 50 0,81 0,65 0,95 90+ 15 8 7 0,15 0,16 0,13 0-14 1 705 875 830 16,58 17,36 15,82 15-64 7 129 3 577 3 552 69,31 70,99 67,71 65+ 1 451 587 864 14,11 11,65 16,47 Celkem 10 285 5 039 5 246 100,00 100,00 100,00 Pramen: Český statistický úřad Brno, interní databáze Srovnáme-li věkovou strukturu Kuřimi s populací Brna (odkud lze očekávat významný proud migrace), jsou rozdíly podobné jako v případě srovnání s ČR. Výraznější je však zastoupení dětské složky v Kuřimi a také nižší podíl osob ve věku 50-64 let (a to více žen než mužů). Objevuje se také jiný rozdíl, a to vyšší zastoupení mužů čtyřicátníků v Kuřimi (ve srovnání s Brnem). Podíl žen čtyřicátnic je srovnatelný s Brnem (viz obr. 8). 10

90+ 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 Muži Ženy 6 4 2 0 2 4 6 Podíl (%) Obr. 7 Srovnání věkové struktury populace ČR (oranžová) a Kuřimi (černé orámování) (31. 12. 2007) Pramen: Český statistický úřad Brno, interní databáze, a ČSÚ Praha: Věkové složení obyvatelstva ČR. 90+ 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 Muži Ženy 6 4 2 0 2 4 6 Podíl (%) Obr. 8 Srovnání věkové struktury populace města Brna (modrá) a Kuřimi (černé orámování) (31. 12. 2007) Pramen: Český statistický úřad Brno, interní databáze, a ČSÚ Praha: Věkové složení obyvatelstva ČR. 11

1.3 Vývoj přirozené měny od 90. let do roku 2007 Demografické chování populace ČR prošlo po roce 1989 zásadními změnami, jejichž diskuse přesahuje rámec této studie. V oblasti porodnosti bylo nejzásadnější změnou odkládání rození dětí do vyššího věku a celkový pokles plodnosti. S úhrnnou plodností setrvávající v intervalu 1,1 1,2 dítěte patřila ČR k populacím s nejnižší mírou plodnosti na světě. Od konce 90. let se plodnost začala zvolna zvyšovat s tím, jak se měnily socioekonomické podmínky a jak se proces odkládání rození dětí přiblížil svým biologickým hranicím. Protože se současně dostaly do věku vysoké plodnosti silné ročníky žen narozených v 70. letech, projevilo se to i na významném zvyšování počtu narozených dětí. Tab. 3 Vývoj hrubé míry porodnosti v letech 1998-2007 Území 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 ČR 8,8 8,7 8,8 8,9 9,1 9,2 9,6 10,3 10,3 10,6 JM kraj 8,5 8,4 8,4 8,5 9,0 8,9 9,5 9,9 10,2 10,9 Brno 7,8 8,0 8,2 8,6 9,2 9,1 9,8 10,6 11,1 11,5 Kuřim 7,0 11,1 8,7 9,9 11,2 11,6 10,9 12,2 14,7 15,8 Pramen: ČSÚ: Demografická ročenka ČR, ČSÚ: Demografická ročenka krajů, ČSÚ: Demografická ročenka měst. V územních celcích s malým absolutním počtem demografických událostí (vč. Kuřimi) je vývojové hodnocení zatíženo meziročními výkyvy. Z vývoje hrubé míry porodnosti je však zřejmé, že koncem 90. let byla porodnost v Kuřimi srovnatelná s její úrovní v ČR i Jihomoravském kraji. Počínaje rokem 2000 se však začíná zvedat a od roku 2001 byla hrubá míra porodnosti v Kuřimi trvale vyšší než v ČR, Jihomoravském kraji i Brně (viz tab. 3). V roce 2007 se v Kuřimi narodilo rekordních 159 dětí, což odpovídá hrubé míře porodnosti 15,8 (viz obr. 9). To odpovídá úrovni porodnosti dosažené v ČR naposledy koncem 70. let, v době doznívání efektu propopulačních opatření. Hlavní příčinou nadprůměrného nárůstu porodnosti v Kuřimi je jeho migrační atraktivita, která omlazuje věkovou strukturu a přivádí do města ženy, které plánují založení rodiny. Počet živě narozených 180 160 140 120 100 80 60 40 20 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 Hrubá míra porodnosti 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 0,0 Obr. 9 Vývoj porodnosti v Kuřimi v letech 1998-2007 Pramen: ČSÚ: Demografická ročenka ČR. 12

Podobně jako v případě porodnosti je i v případě úmrtnosti absolutní počet demografických událostí příliš nízký na to, aby bylo možné hodnotit meziroční změny, a z průměrných hodnot za víceletá období lze jen obtížně stanovit vývojový trend. Ze srovnání hrubé míry úmrtnosti v Kuřimi a populacích ČR, Jihomoravského kraje a Brna je zřejmá výrazně nižší úroveň úmrtnosti v Kuřimi (tab. 4). Vzhledem k vlastnostem hrubé míry úmrtnosti to však vypovídá více o rozdílech ve věkové struktuře (v Kuřimi žije relativně méně starších osob s vysokou pravděpodobností úmrtí) než o rozdílných úmrtnostních poměrech. Z tohoto důvodu má srovnání hrubé míry úmrtnosti jen informativní charakter. Rozdíly v řádu vymírání populací jsou diskutovány v kapitole 2.1.2 prostřednictvím syntetického indikátoru naděje na dožití při narození. Tab. 4 Vývoj hrubé míry úmrtnosti v letech 1998-2007 Území 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 ČR 10,6 10,7 10,6 10,5 10,6 10,9 10,5 10,5 10,2 10,1 JM kraj 10,5 10,5 10,6 10,3 10,6 10,8 10,3 10,7 10,3 10,4 Brno 10,5 10,9 10,8 10,6 11,0 11,1 10,8 10,9 10,5 11,2 Kuřim 6,7 6,7 8,7 9,0 8,5 9,6 7,4 7,2 7,1 8,3 Pramen: ČSÚ: Demografická ročenka ČR, ČSÚ: Demografická ročenka krajů, ČSÚ: Demografická ročenka měst. 2 FORMULACE VÝCHODISEK PROGNÓZY 2.1 Metoda Prognóza populačního vývoje Kuřimi je vypracována kohortně-komponentní metodou, která je považována za metodologicky nejspolehlivější predikci budoucího vývoje. Z vlastní podstaty prognózování však vyplývá vysoký stupeň nejistoty, neboť metoda vychází z informací o současném stavu a dosavadním vývoji, ale nedokáže odhadnout vliv sociálních, ekonomických a politických faktorů, které významně ovlivňují demografické chování obyvatel. Zvláště obtížné je předvídat faktory, které budou ovlivňovat demografické chování osob, které se dosud nenarodily. Proto je populační prognózu třeba chápat jako predikci budoucího vývoje za předpokladu působení podmiňujících faktorů, které jsou známy v současnosti. Populační prognózy jsou zpracovávány buď jako projekce přirozené měny bez zahrnutí migrace nebo se zahrnutím migrace. Zatímco pro prognózu přirozené měny jsou určující vnitřní vlastnosti sledované populace (jako je řád rození a vymírání), které jsou snáze predikovatelné, migrace je mnohem více ovlivněna vnějšími ekonomickými a politickými procesy, které daná populace nemůže ovlivnit. V krátkodobé perspektivě lze však budoucí vývoj migrace odhadovat na základě znalosti očekávaných investic do bytové výstavby (tedy jinými metodami než prognózování vývoje přirozené měny). Pro prognózování populačního vývoje jednotlivých měst a malých územních celků je specifický rozhodující význam migrace (ve srovnání s významem přirozené měny) pro budoucí vývoj velikosti a struktury jejich populace. V případě Kuřimi v důsledku její polohy v blízkosti Brna je význam migrace pro budoucí populační vývoj ještě zesílen. Prognóza populačního vývoje Kuřimi je zpracována ve čtyřech variantách, které se liší očekávaným vývojem migračního salda (v souvislosti s variantami rozsahu nové bytové výstavby). Prognóza budoucího vývoje přirozené měny je ve všech variantách stejná (tzv. střední varianta). 13

Pro vytvoření populační prognózy vývoje přirozené měny kohortně komponentní metodou je nutné znát, resp. stanovit následující parametry: Práh prognózy (výchozí časový okamžik) Strukturu populace podle věku a pohlaví pro práh prognózy Očekávaný vývoj úhrnné plodnosti Specifické plodnosti žen Řád vymírání populace (specifickou pravděpodobnost přežití) Očekávaný vývoj naděje dožití Pro prognózu vývoje migrace je třeba dále odhadnout vývoj migračního salda a jeho dopad na změnu věkové struktury obyvatel. Prahem prognózy populačního vývoje Kuřimi je 1. 1. 2008. K tomuto datu je známa věková struktura populace. Struktura obyvatel podle pohlaví a věku v čase prahu prognózy byla přiblížena v kapitole 1.2. Odhad budoucího vývoje demografických procesů (řádu rození a řádu vymírání) vychází z analýzy demografického chování kuřimské populace do roku 2008 a dále přihlíží k diskusi východisek dříve zpracovaných prognóz demografického vývoje, a to především: Populační prognóza ČR do roku 2050 (Praha: Český statistický úřad 2004) Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2050 (Praha: Český statistický úřad 2004) Demografický vývoj obyvatelstva města Brna a okolí (Brno: Masarykova univerzita 2008). 2.2 Odhad budoucího vývoje plodnosti Úhrnná plodnost se od roku 2000 v ČR i v Jihomoravském kraji zvolna zvyšovala, a z hodnot, které patřily k nejnižším na světě, se postupně přibližuje úrovni demograficky vyspělých populací západní Evropy. Ve Francii, Británii, zemích Beneluxu a Skandinávii se úhrnná plodnost pohybuje v rozmezí 1,6 až 1,9, ale např. v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Itálii a Španělsku jen 1,3 až 1,5. V tab. 4 je uveden vývoj úhrnné plodnosti (počet dětí narozených jedné ženě za celé reprodukční období (15-49)) v ČR, Jihomoravském kraji a Brně. Tab. 4 Vývoj úhrnné plodnosti v letech 2000-2007 změna 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Území 2000-2007 ČR 1,14 1,15 1,17 1,18 1,23 1,28 1,33 1,44 + 0,30 JM kraj 1,09 1,11 1,15 1,14 1,21 1,26 1,30 1,40 + 0,31 Brno 1,10 1,15 1,21 1,18 1,25 1,35 1,39 Pramen: ČSÚ: Demografická ročenka ČR, ČSÚ: Demografická ročenka krajů, ČSÚ: Demografická ročenka měst. Pro českou populaci v současnosti je charakteristická stále velmi nízká úroveň plodnosti a současně vysoké tempo jejího zvyšování. Z toho vyplývá obtížnost prognózování budoucího vývoje: jak dlouho bude zachován současný růst plodnosti? Směřuje česká populace spíše k úrovni dosažené ve Francii a Skandinávii nebo spíše k německé a jihoevropské? Bude současný nárůst pokračovat, byť pomaleji, i nadále, nebo bude vystřídán stagnací? 14

Zatím nejnovější prognóza populačního vývoje ČR, kterou zpracoval ČSÚ v roce 2004, předpokládá ve své střední variantě pomalé zvyšování úhrnné plodnosti z úrovně 1,17 v roce 2002 (práh prognózy) na hodnotu 1,60 v roce 2030 a dále její stabilizaci na této úrovni. V Jihomoravském kraji tato prognóza reflektuje poněkud nižší plodnost v letech před prahem prognózy a očekává její pomalejší zvyšování ve srovnání s populací ČR a stabilizaci po roce 2030 na úrovni 1,5 až 1,6 2020 (viz tab. 5). Tab. 5 Očekávaný vývoj úhrnné plodnosti podle Populační prognózy ČR Varianta 2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 ČR - nízká 1,17 1,19 1,23 1,27 1,31 1,34 1,38 1,39 1,40 1,41 1,42 ČR - střední 1,17 1,23 1,30 1,38 1,45 1,53 1,60 1,61 1,61 1,62 1,62 ČR - vysoká 1,17 1,28 1,36 1,46 1,55 1,65 1,75 1,75 1,76 1,76 1,77 Jihomoravský kraj 1,15 1,19 1,26 1,34 1,41 1,49 1,56 1,57 1,57 1,58 1,58 Pramen: ČSÚ: Populační prognóza ČR, Praha 2004 a Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2050 (Praha: ČSÚ 2003) Avšak ve srovnání s předpoklady této prognózy, zpracované v letech 2003 a 2004, byl skutečný nárůst plodnosti mnohem prudší: už v roce 2007 dosáhla úhrnná plodnost v ČR hodnoty, kterou prognóza ve střední variantě předpokládala až v roce 2020. Stejně tak v Jihomoravském kraji se v roce 2007 úhrnná plodnost přiblížila hodnotě předpokládané pro rok 2020. Prognóza populačního vývoje v brněnské aglomeraci, kterou vypracovalo Centrum regionálního rozvoje Masarykovy univerzity v roce 2008, již reflektuje významný nárůst plodnosti po roce 2000. V Brně i jeho zázemí předpokládá v nízké variantě nárůst úhrnné plodnosti na 1,65 kolem roku 2030 a dále pozvolné zvyšování na úroveň 1,7. Střední a vysoká varianta této prognózy předpokládají nárůst úhrnné plodnosti na hodnotu 1,8 kolem roku 2030 a další pozvolné zvyšování na 1,9 v roce 2051. Tab. 6 Očekávaný vývoj úhrnné plodnosti podle prognózy demografického vývoje obyvatelstva města Brna a okolí Varianta 2006 2011 2016 2021 2026 2031 2036 2041 2046 2051 Brno - nízká 1,40 1,50 1,55 1,60 1,63 1,65 1,67 1,68 1,69 1,70 Brno vysoká 1,40 1,55 1,65 1,70 1,75 1,80 1,85 1,87 1,89 1,90 zázemí Brna nízká 1,33 1,45 1,54 1,60 1,63 1,65 1,67 1,68 1,69 1,70 zázemí Brna -vysoká 1,33 1,53 1,65 1,70 1,75 1,80 1,85 1,87 1,89 1,90 Pramen: Demografický vývoj obyvatelstva města Brna a okolí (Brno: Masarykova univerzita 2008) Plodnost kuřimských žen po roce 2000 je ve srovnání s plodností žen v ČR, v Jihomoravském kraji i v Brně nepochybně vyšší. Analytickým problémem pro přesné stanovení úrovně plodnosti je však skutečnost, že absolutní počet demografických událostí (narození) je nízký. Přestože je možné vypočíst úhrnnou plodnost za jednotlivé roky, výsledek velmi pravděpodobně zachycuje krátkodobou oscilaci; proto je nutné pracovat s víceletými průměry. V posledním roce s dostupnými údaji (2007) dosáhla úhrnná plodnost v Kuřimi rekordních 1,84 dítěte; průměr za poslední tři roky, které byly v Kuřimi obdobím vysoké porodnosti (viz obr. 9), je 1,64. To je více než předpokládá střední varianta prognózy ČR pro rok 2050. Je pravděpodobné, že k vysoké plodnosti v Kuřimi významně přispívá kladné migrační saldo, resp. mladé ženy, které se přistěhovaly do nové zástavby. V Kuřimi se tak vytváří nová populační vlna, její rozsah je však v současnosti obtížné předpovídat, neboť bude záležet na rozsahu další nové bytové výstavby (viz níže). V pětiletém období 2003-2007 byla úhrnná plodnost v Kuřimi 1,48 a, pro srovnání, v letech 2001-2004 byla její úroveň 1,42. Ze srovnání těchto dat a ze srovnání s vývojem plodnosti 15

v Jihomoravském kraji a ČR je zřejmé, že současný rychlý nárůst plodnosti v Kuřimi je výsledkem dvou vlivů: 1. celkového zvyšování plodnosti v celé populaci (změna populačního klimatu), které je pozvolné a má zřejmě dlouhodobý charakter 2. vysokého kladného migračního salda, které omlazuje věkovou strukturu žen a jehož budoucí vývoj záleží na rozsahu budoucí bytové výstavby. Úvaha o očekávaném vývoji plodnosti v Kuřimi vychází z předpokladu, že současná vysoká úroveň plodnosti bude zachována v příštích deseti letech, v důsledku pokračující plodnosti žen, které se přistěhovaly do nové zástavby a těch, které se přistěhují do bytů, jejichž výstavba je předpokládána. Po roce 2017 předpokládáme mírné snížení plodnosti, které bude výsledkem stagnace migračního salda jako projevu ukončení velkých projektů bytové výstavby. I v tomto období však předpokládáme, že plodnost bude ve srovnání s populací ČR mírně nadprůměrná. Od 30. let 21. století pak předpokládáme opětovné zvýšení úhrnné plodnosti v důsledku toho, že se do věku vysoké plodnosti budou dostávat ženy narozené v současné populační vlně. Předpokládané hodnoty úhrnné plodnosti, které vstupují do výpočtu velikosti a struktury budoucí populace Kuřimi, jsou uvedeny v tab. 7. Tab. 7 Prognóza vývoje úhrnné plodnosti v Kuřimi do roku 2052 Rok: 2007* 2012 2017 2022 2027 2032 2037 2042 2047 2052 střední varianta 1,64 1,75 1,85 1,80 1,75 1,80 1,83 1,85 1,85 1,85 * průměr 2005-2007 Výpočet specifických plodností kuřimských žen vychází ze znalosti struktury narozených dětí podle věku matky v letech 2005, 2006 a 2007 (viz tab. 8 a obr. 10). Projekce vychází z předpokladu, že rozložení plodnosti podle věku zůstane zachováno, a tedy průměrný i mediánový věk žen při narození dítěte bude o něco nižší než v populaci ČR. Tab. 8 Specifické plodnosti kuřimských žen (2005-2007) Věk matky Počet živě narozených dětí (úhrn 2005-2007) Počet žen Specifická plodnost - 19 10 287 11,614 20-24 49 309 52,859 25-29 171 408 139,706 30-34 154 545 94,190 35-39 32 421 25,337 40 + 6 333 6,006 Úhrnná plodnost 1,6486 Pramen: ČSÚ: Demografická ročenka měst a interní materiály ČSÚ Brno. 16

140,0 specifická plodnost 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 ČR JMK Kuřim 20,0 0,0 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 Obr. 10 Rozložení plodnosti podle věku (specifické plodnosti) žen v ČR (2007), Jihomoravském kraji (2007) a Kuřimi (průměr 2005-2007) Pramen: ČSÚ: Demografická ročenka ČR a tab. 5. 2.3 Odhad budoucího vývoje úmrtnosti Také úmrtnostní poměry prošly v ČR od 80. let významnými změnami. Naděje na dožití mužů se po dlouhodobé stagnaci začala zvyšovat již od poloviny 80. let, růst naděje na dožití žen se v 90. letech, ve srovnání s předchozí dekádou, zrychlil. Přesto se úmrtností poměry mužů zlepšovaly poněkud rychleji než v případě žen, což vedlo ke snížení nadúmrtnosti mužů (ze 7,5 let v roce 1991 na 6,5 let v roce 2001). Celkově se za 10 let (1991 2001) naděje na dožití mužů zvýšila o 3,2 roky a naděje na dožití žen o 2,7 roky. Na přelomu tisíciletí se přírůstek naděje na dožití zpomalil, ale od roku 2002 došlo k obnovení růstu. Mezi lety 2002 a 2007 se naděje na dožití mužů prodloužila o 1,6 roku a naděje na dožití žen o 1,4 roku, tedy stejným tempem jako v 90. letech. Přes rychlý růst v posledních letech zůstává naděje na dožití mužů i žen v ČR cca o 3-4 nižší než v demograficky vyspělých zemích západní a střední Evropy (Francie, Švédsko, Švýcarsko, Rakousko). Z tohoto srovnání vychází také předpoklad o dalším prodlužování délky života v ČR, i když pomalejším tempem než v uplynulých dvou dekádách. Tab. 9 Vývoj naděje na dožití při narození v ČR 2000-2007 změna 1991 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2007 1991 Muži 68,2 69,9 71,6 71,4 72,1 72,0 72,5 72,9 73,4 73,7 +5,5 Ženy 75,7 76,6 78,1 78,1 78,5 78,5 79,0 79,1 79,7 79,9 +4,2 Rozdíl ženy-muži 7,5 6,9 6,7 6,7 6,5 6,5 6,5 6,2 6,2 6,2-1,2 Pramen: ČSÚ: Vývoj obyvatelstva ČR v roce 2007 (Praha: ČSÚ 2008). Úmrtnostní poměry v Jihomoravském kraji jsou poněkud lepší než v celé české populaci. Rozdíl je větší v populaci žen, jejichž naděje na dožití byla v Jihomoravském kraji v uplynulých letech cca o půl roku vyšší než v ČR (tab. 10). 17

Tab. 10 Vývoj naděje na dožití při narození v Jihomoravském kraji (1999/2000 2006/07) 1999-2000 2002-2003 2004-2005 2006-2007 změna 2006/7 1999/00 Muži 71,9 72,5 73,0 73,5 +1,6 Ženy 78,7 79,3 79,7 80,3 +1,6 Rozdíl ženy-muži 6,8 6,8 6,7 6,8 0,0 Rozdíl JMkraj-ČR - muži +0,3 +0,5 +0,1-0,2 - Rozdíl JMkraj-ČR - ženy +0,6 +0,8 +0,6 +0,4 - Pramen: ČSÚ: Demografická příručka 2006 (Praha: ČSÚ 2007) a Podrobné úmrtnostní tabulky za kraje ČR v letech 2006-2007 (ČSÚ Praha 2008). Za menší územní celky je vzhledem k malému absolutnímu počtu zemřelých v jednotlivých kategoriích věku nutné sestavovat úmrtnostní tabulky za víceletá období. Dosud nejnovější úmrtnostní tabulky pro Brno a okres Brno-venkov sestavil ČSÚ pro období 2001-2005. Vyplývá z nich, že naděje na dožití mužů i žen v okrese Brno-venkov byla v tomto období poněkud vyšší než v Jihomoravském kraji (o 0,2 roku u mužů a o 0,5 roku u žen). Zázemí Brna tedy patří v Jihomoravském kraji, a tím více v ČR, k územím s nadprůměrnými úmrtnostními poměry. V prognóze předpokládáme, že tento rozdíl zůstane zachován i v dalších letech. Tab. 11 Srovnání naděje na dožití při narození v Jihomoravském kraji, Brně a okrese Brnovenkov (průměr let 2001-2005) území muži ženy Rozdíl ženy-muži Brno-město 74,0 79,3 5,4 Brno-venkov 73,0 80,0 7,0 Jihomoravský kraj 72,8 79,5 6,7 Pramen: ČSÚ: Úmrtnostní tabulky za okresy ČR v období 2001 až 2005 (Praha: ČSÚ 2007). Nejnovější prognóza populačního vývoje ČR (ČSÚ 2004) byla zpracována v době, kdy se zlepšování úmrtnostních poměrů v ČR zpomalilo (prahem projekce byl rok 2002). Skutečný nárůst naděje na dožití po roce 2002 byl rychlejší, než předpokládaly všechny varianty této prognózy. Naděje na dožití mužů i žen v ČR byla v roce 2007 na úrovni, kterou střední varianta prognózy předpokládala pro rok 2015, a o něco vyšší než vysoká varianta pro rok 2010 (tab. 12). Tab. 12 Očekávaný vývoj naděje na dožití při narození podle Populační prognózy ČR Varianta 2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 ČR - nízká muži 72,1 72,3 72,9 73,5 74,2 74,8 75,4 76,0 76,6 77,2 77,8 ženy 78,5 78,8 79,3 79,8 80,3 80,7 81,3 81,8 82,3 82,8 83,3 ČR - střední muži 72,1 72,4 73,1 73,8 74,5 75,3 76,0 76,7 77,5 78,2 78,9 ženy 78,5 78,8 79,4 80,1 80,7 81,3 81,9 82,6 83,2 83,8 84,5 ČR - vysoká muži 72,1 72,4 73,3 74,2 75,1 76,0 76,8 77,7 78,6 79,5 80,3 ženy 78,5 78,9 79,7 80,4 81,2 82,0 82,8 83,6 84,4 85,2 86,0 Jihomo- muži 72,6 79,3 ravský kraj ženy 79,2 85,1 Pramen: ČSÚ: Populační prognóza ČR, Praha 2004 a Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2050 (Praha: ČSÚ 2003) Z aktuálnějších dat o vývoji úmrtnosti vychází populační prognóza brněnské aglomerace z roku 2008 (tab. 13). Ta předpokládá, podobně jako prognóza pro ČR, že se tempo zvyšování naděje na dožití zpomalí, ale že se bude zvyšovat stále stejným tempem až do roku 2051 (o 1,1 rok za 10 let pro muže a o 1,0 rok pro ženy v nízké variantě a o 1,4, resp. 1,3 roku za 10 let v případě střední a vysoké varianty. 18

Tab. 13 Očekávaný vývoj naděje na dožití při narození podle prognózy demografického vývoje obyvatelstva města Brna a okolí Varianta 2006 2011 2016 2021 2026 2031 2036 2041 2046 2051 Brno - nízká muži 74,7 75,2 75,8 76,3 76,8 77,4 78,0 78,5 79,0 79,6 Brno - nízká ženy 80,3 80,8 81,3 81,8 82,3 82,8 83,3 83,8 84,3 84,8 Brno vysoká muži 74,7 75,4 76,1 76,8 77,5 78,2 78,9 79,6 80,3 81,0 Brno vysoká ženy 80,3 81,0 81,6 82,3 82,9 83,6 84,2 84,9 85,5 86,2 zázemí Brna nízká muži 74,7 75,2 75,8 76,3 76,8 77,4 78,0 78,5 79,0 79,6 zázemí Brna nízká ženy 81,5 81,9 82,2 82,6 83,0 83,4 83,7 84,1 84,5 84,8 zázemí Brna -vysoká muži 74,7 75,4 76,1 76,8 77,5 78,2 78,9 79,6 80,3 81,0 zázemí Brna -vysoká ženy 81,5 82,0 82,5 83,1 83,6 84,1 84,6 85,1 85,7 86,2 Pramen: Demografický vývoj obyvatelstva města Brna a okolí (Brno: Masarykova univerzita 2008) Prognóza vývoje naděje na dožití v Kuřimi vychází z předpokladu, že úmrtnostní poměry mužů i žen v Kuřimi jsou lepší než v ČR i Jihomoravském kraji, že tento rozdíl zůstane zachován po celé období prognózy, že zlepšování úmrtnostních poměrů bude probíhat stejným tempem jako v populaci ČR jako celku, a že bude rozloženo rovnoměrně po celé období prognózy. Předpokládáme, že naděje na dožití při narození mužů se zvýší o 0,70 roku každých pět let, v případě žen o 0,56 roku za pět let (viz tab. 14). Při tomto tempu přírůstků bude v roce 2032 naděje na dožití kuřimských mužů 77,3 roků, tj. o 1,3 roku vyšší než předpokládá střední varianta prognózy pro muže ČR v roce 2030 a o 0,9 roku nižší než předpokládá střední varianta odhadu pro zázemí Brna v roce 2031. Pro ženy bude v roce 2032 v Kuřimi předpokládaná naděje na dožití při narození 83,5 let, tj. o 1,6 roku vyšší než předpokládaná naděje na dožití žen v ČR (střední varianta) a 0,6 roku nižší než předpokládá prognóza pro zázemí Brna v roce 2031. Pro rok 2052 předpokládáme v Kuřimi naději na dožití při narození mužů již 80,1 let, tj. o 1,2 roku vyšší než v ČR a o 0,9 roku nižší než v zázemí Brna (vždy střední varianty). Pro ženy v roce 2052 očekáváme v Kuřimi naději na dožití 85,7 let, tj. o 1,2 roku vyšší než v ČR a o 0,5 roku nižší než v zázemí Brna. Tab. 14 Prognóza vývoje naděje na dožití v Kuřimi do roku 2052 Střední varianta 2007* 2012 2017 2022 2027 2032 2037 2042 2047 2052 muži 73,8 74,5 75,2 75,9 76,6 77,3 78 78,7 79,4 80,1 ženy 80,7 81,3 81,8 82,4 82,9 83,5 84,1 84,6 85,2 85,7 rozdíl ženy-muži 6,9 6,8 6,6 6,5 6,3 6,2 6,1 5,9 5,8 5,6 * odhad pro rok 2007 na základě úmrtnosti v Jihomoravském kraji a okrese Brno-venkov Pro výpočet specifických úmrtností (rozložení úmrtnosti podle věku) není v populaci velikosti Kuřimi dostatečný počet demografických událostí. V prognóze předpokládáme, že struktura úmrtnosti podle věku je stejná jako ve větších populacích, jejichž součástí je Kuřim (pro ilustraci je na obr. 11 uvedena specifická úmrtnost v Jihomoravském kraji a na obr. 12 postup vymírání tabulkové populace sestavené na základě specifických úmrtností okresu Brnovenkov). 19

1,000000 0,100000 specifická úmrtnost 0,010000 0,001000 muži ženy 0,000100 0,000010 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 Věk 60 65 70 75 80 85 90 95 100 Obr. 11 Specifická úmrtnost v Jihomoravském kraji (průměr let 2006-2007) Pramen: ČSÚ: Podrobné úmrtnostní tabulky za ČR a kraje v letech 2006 a 2007 (Praha, ČSÚ 2008) 100000 Počet přežívajících do daného věku 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 muži ženy 0 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 Věk 100 Obr. 12 Postup vymírání tabulkové populace. Okres Brno-venkov, průměr let 2001-2005. Pramen: ČSÚ: Úmrtnostní tabulky za okresy ČR v období 2001-2005 (Praha, ČSÚ 2007) Vlastní prognóza populačního vývoje Kuřimi však vychází ze zkrácených úmrtnostních tabulek, sestavených pro brněnskou aglomeraci na základě dat o věkové struktuře zemřelých 20

v letech 2005-2007 (viz tab. 15). Prognóza předpokládá, že tato struktura pravděpodobnosti přežití do vyšší věkové kategorie zůstane zachována po celé období prognózy. Tab. 15 Pravděpodobnost přežití do vyšší věkové kategorie (průměr let 2005 až 2007) Věk Pravděpodobnost přežití do vyšší věkové kategorie ženy muži 0 0,99714 0,99555 1-4 0,99964 0,99861 5-9 0,99929 0,99944 10-14 0,99889 0,99924 15-19 0,99910 0,99680 20-24 0,99906 0,99566 25-29 0,99931 0,99588 30-34 0,99743 0,99323 35-39 0,99625 0,99128 40-44 0,99309 0,98413 45-49 0,99013 0,97284 50-54 0,97983 0,95155 55-59 0,97423 0,92782 60-64 0,96297 0,90856 65-69 0,93546 0,87164 70-74 0,87688 0,79404 75-79 0,76739 0,66899 80-84 0,61414 0,51798 85-89 0,50246 0,35423 90+ 0,22943 0,16420 Pramen: Demografický vývoj obyvatelstva města Brna a okolí (Brno: Masarykova univerzita 2008) 3 PROGNÓZA VÝVOJE PŘIROZENÉ MĚNY OBYVATEL Hlavní výsledky populační prognózy, zpracované kohortně komponentní metodou na základě výše uvedených předpokladů, jsou uvedeny v tab. 16. Podrobnější pohled na vývoj věkové struktury ve variantě bez migrace umožňují tab. P1 (celá populace), P2 (muži) a P3 (ženy) v příloze. Tab. 16 Základní výsledky populační prognózy varianta bez migrace Roční přírůstek Úhrnná Naděje dožití Počet Počet Hrubá Hrubá Rok Počet obyvatel Na 1000 obyvatel abs. plodnost muži ženy narozen ých zemřelých míra porodnosti míra úmrtnosti 2007 10 285 0,2877 30 1,64 73,8 80,7 131 102 12,69 9,81 2012 10 434 0,0758 8 1,75 74,5 81,3 117 109 11,15 10,39 2017 10 473-0,1258-13 1,85 75,2 81,8 103 116 9,87 11,13 2022 10 408-0,2959-31 1,80 75,9 82,4 94 125 9,13 12,10 2027 10 255-0,3222-33 1,75 76,6 82,9 100 133 9,85 13,08 2032 10 090-0,2952-30 1,80 77,3 83,5 110 140 11,02 13,98 2037 9 942-0,3327-33 1,83 78,0 84,1 110 143 11,16 14,49 2042 9 778-0,4661-45 1,85 78,7 84,6 102 147 10,54 15,21 2047 9 552-0,6137-58 1,85 79,4 85,2 93 151 9,93 16,09 2052 9 263-0,7261-66 1,85 80,1 85,7 90 156 9,92 17,20 21

V případě varianty bez migrace, která předpokládá, že počínaje rokem 2008 se bude populace Kuřimi vyvíjet jako uzavřená (tj. bez migrace mimo město a bez stěhování do Kuřimi) se bude počet obyvatel města zvolna zvyšovat po následujících 10 let. Maxima počtu obyvatel bude dosaženo v roce 2017 (10,5 tis.) a od té doby se populace města začne zvolna zmenšovat, ve 20. a 30. letech 21. století cca o tři desítky osob ročně, počínaje 40. léty se však populační úbytek bude zrychlovat. Bude-li se plodnost i úmrtnost vyvíjet podle uvedených předpokladů, a nebude-li věková struktura omlazována migrací, bude populace Kuřimi nevyhnutelně stárnout (viz tab. 16 a obr. 13). Podíl dětí v kuřimské populaci se bude sice nejdříve zvyšovat až na více než 18% v roce 2017, později se však sníží a ve 30. letech se bude pohybovat kolem 15%. Dramatičtější bude změna v zastoupení populace seniorů: jejich podíl se bude neustále zvyšovat ze současných 14% ke 20% v roce 1932. Ve 30. letech se tempo demografického stárnutí urychlí s tím, jak do poproduktivního věku začne vstupovat silná generace současných třicátníků. Koncem 40. let budou lidé ve věku 65 a více let tvořit již více než čtvrtinu kuřimské populace. Důsledkem proměny věkové struktury bude i to, že roční počet zemřelých bude v roce 2052 o polovinu vyšší než v roce 2007 a počet narozených o třetinu nižší. Tab. 16 Základní výsledky populační prognózy varianta bez migrace: vývoj věkové struktury Věk 2007 2012 2017 2022 2027 2032 2037 2042 2047 2052 abs. 1705 1868 1930 1746 1562 1481 1517 1595 1603 1519 0-14 v % 16,6 17,9 18,4 16,8 15,2 14,7 15,3 16,3 16,8 16,4 abs. 7129 6984 6796 6826 6769 6623 6303 5741 5432 5353 15-64 v % 69,3 66,9 64,9 65,6 66,0 65,6 63,4 58,7 56,9 57,8 abs. 1451 1582 1747 1835 1923 1987 2122 2442 2517 2390 65+ v % 14,1 15,2 16,7 17,6 18,8 19,7 21,3 25,0 26,4 25,8 Index stáří 85,1 84,7 90,5 105,1 123,1 134,2 139,8 153,1 157,0 157,4 Index zatížení 44,3 49,4 54,1 52,5 51,5 52,3 57,7 70,3 75,8 73,0 Index stáří - poměr počtu osob ve věku 65 a více k osobám ve věku 0 14 Index ekonomického zatížení poměr počtu osob ve věku 0-14 a 65 a více k osobám ve věku 15 64 22

80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 Muži Ženy 600 400 200 0 200 400 600 Počet osob Obr. 13 Srovnání věkové struktury populace Kuřimi v roce 2007 (oranžová) a prognózy pro rok 2032 varianta bez migrace (modré orámování). Varianta bez migrace je však jen teoretická a málo pravděpodobná varianta. V této prognóze však slouží jako základní východisko pro více pravděpodobné varianty, lišící se různým rozsahem předpokládané migrace do města. 4 VÝVOJ MIGRACE 4.1 Vývoj migrace do roku 2007 V průběhu 90. let došlo v ČR zásadní změně ve směru migračních proudů. Zatímco v předchozích desetiletích rostla především středně velká města na úkor venkova, v 90. letech se migrační proudy otočily a města všech velikostních kategorií začaly ztrácet obyvatelstvo ve prospěch venkovského zázemí. Suburbanizace v okolí velkých měst byla významnou (ale ne jedinou) součástí tohoto procesu. Kuřim je typickým příkladem tohoto vývoje. I přes značné meziroční výkyvy, dané malým absolutním počtem migrací, je v Kuřimi zřejmý trend vývoje migračního salda od přibližně nulových hodnot v polovině 90. let po přírůstek v řádu jednoho až tří stovek osob od roku 2003 (viz obr. 14). 23

300 30 250 25 Migrační saldo (počet osob) 200 150 100 50 20 15 10 5 Migrační saldo na 1000 obyvatel 0 0-50 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007-5 Obr. 14 Vývoj migračního salda Kuřimi (1995 2007) Pramen: Demografická ročenka měst (Praha: ČSÚ 2008) a interní materiály ČSÚ. Migrace, resp. kladné migrační saldo, významně přispívá k omlazování cílové populace. Je to proto, že největší intenzita migrace je vždy ve věku počátku samostatného bydlení, zakládání rodiny a začátku pracovní kariéry, tedy nejčastěji ve věku 25-35 let. Druhou věkovou skupinou s vysokou intenzitou migrace jsou děti v nejnižším věku (0-4), které se stěhují se svými rodiči. Naopak nízká je intenzita migrace ve věku puberty, ve vyšším středním věku a v poproduktivním věku, s mírným vzestupem u nejstarších osob, kde je část migrace projevem stěhováním do domů pro seniory. Pro ilustraci je v obr. 15 uvedena věková struktura migrantů z a do města Brna (intenzita migračního obratu). V případě Kuřimi je podmíněnost migrace ještě výraznější: plných 55% migrantů do města v uplynulých třech letech bylo ve věku 25-35, dalších 16% ve věku do 4 let. Suburbanizací podmíněná migrace v uplynulých letech tak výrazně snižuje průměrný věk obyvatel města a vytváří ve věkové struktuře novou vlnu, silnou generaci dvacátníků a třicátníků. 24

index mobilnosti - intenzita migračního obratu 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80+ muži ženy Obr. 15 Věková struktura migrantů (město Brno, průměr let 2005-2007) Pramen: Demografický vývoj obyvatelstva města Brna a okolí (Brno: Masarykova univerzita 2008) 80+ 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 Muži Ženy 15 10 5 0 5 10 15 Podíl mužů/žen v dané věkové skupině (%) Obr. 16 Předpokládaná věková struktura migračního salda Kuřimi v horizontu prognózy. 25

Při odhadu věkové struktury budoucích migrantů, kterou potřebujeme znát pro prognózu dopadu migrace na věkovou strukturu kuřimské populace, však není možné vyjít z empirických dat o struktuře podle věku a pohlaví, protože absolutní hodnoty jsou příliš malé a meziroční výkyvy značné. Prognóza populačního vývoje Kuřimi proto vychází z modelu věkové struktury migrantů, zpracovaného pro brněnskou aglomeraci na základě vývoje migrace v letech 2005-2007, který byl s ohledem na znalost vývoje věkové struktury migračního salda Kuřimi upraven tak, že byla zvýšena váha věkových skupin s vysokou intenzitou migrace (25-35 let, 0-4 roky), avšak ne tolik, aby zcela odpovídala jejich podílu v uplynulých třech letech. Předpokládaná věková struktura migračního salda, která je uvažována v prognóze, je graficky přiblížena na obr. 16. 4.2 Očekávaný vývoj migrace Přes význam přirozené měny bude pro budoucí celkový populační vývoj Kuřimi zcela rozhodující vývoj migrace, resp. vývoj migračního salda. Současně platí, že každá prognóza budoucího migrace je ve srovnání s prognózou vývoje přirozené měny zatížena podstatně větší nejistotou a neurčitostí. Zatímco budoucí vývoj porodnosti, úmrtnosti a věkové struktury populace je z velké části výsledkem její současné vnitřní struktury a demografického chování členů populace (tedy vnitřních vlastností populace), migrace je výrazně ovlivněna vnějšími socioekonomickými a politickými podmínkami, které daná populace nemůže ovlivnit a které je obtížné předpovídat. V krátkodobém horizontu jsou možným východiskem prognózy vývoje migračního salda očekávané projekty bytové výstavby. V následující části jsou proto diskutovány varianty rozsahu bytové výstavby v Kuřimi. Formulace variant vychází z návrhu územního plánu Kuřimi, který je v době zpracování této prognózy (prosinec 2008 leden 2009) zpracováván. Rozhodně tedy nejde o dané či schválené varianty. Hlavním důvodem pro variantní řešení populační prognózy je snaha modelovat očekávané dopady budoucí bytové výstavby ve městě (v různém rozsahu) na velikost a strukturu kuřimské populace. Varianta A bez migrace. Tato varianta předpokládá nulové migrační saldo po celé období projekce a populační vývoj jen přirozenou měnou. Je základem, z nějž vycházejí všechyn tři následující varianty, které předpokládají bytovou výstavbu (a kladné migrační saldo) v různém rozsahu. Varianta B zástavba v intravilánu. Podle této varianty budou využity k nové bytové výstavbě volné plochy ve stávajícím intravilánu města. Půjde o rozptýlenou výstavbu jednotlivých domů, rodinných i bytových, na volných pozemcích v různých částech města. Takové plochy mohou během 10 let poskytnout bydlení celkem pro 1500 osob. Varianta B tedy předpokládá v letech 2008 až 2017 kladné migrační saldo ve výši 150 osob ročně. V dalších letech počínaje rokem 2018 předpokládá nulové migrační saldo a vývoj jen přirozenou měnou. Varianta B nepředpokládá žádnou novou koncentrovanou bytovou výstavbu v některé lokalitě mimo stávající zástavbu. Varianta C Záhoří. Varianta předpokládá do roku 2027 výstavbu v celkem šesti lokalitách, z nichž největší je Záhoří-jih a Záhoří-sever (odtud zkrácené označení varianty). V průběhu prvních pěti let předpokládá výstavbu v lokalitách s označením 24 a 25 (Díly za sv. Jánem) pro celkem 450 obyvatel a v lokalitě Záhoří-jih pro 1000 obyvatel. V letech 2013 až 2017 předpokládá výstavbu v lokalitách Dvůr (pro 320 obyvatel) a Za hřbitovem (pro 100 obyvatel), pokračování výstavby v lokalitě Záhoří-jih (500 obyvatel) a dokončení prvních domů v lokalitě Záhoří-sever (pro 1000 obyvatel). V letech 2018 2022 se předpokládá přistěhování dalších 800 obyvatel do Záhoří-jih a 1000 obyvatel do Záhoří-sever, a 26