EPS - vládní systémy Ladislav Mrklas mrklas@cevro.cz
Struktura Parlamentarismus, poloprezidencialismus a direktoriální systém v Evropě Podstata režimů Hlavy státu Premiéři Vztah prezident premiér Vztahy prezident parlament Federace, unitární a regionální státy v Evropě
Parlamentarismus Svrchovanost zákonodárné moci Princip tzv. sdílené moci Vlády jmenovány se souhlasem parlamentu, fungují jedině s jeho podporou, parlament je může odvolat (vyjádřit jim nedůvěru) Právo hlavy státu, resp. exekutivy rozpustit parlament
Typy parlamentarismu Se silným premiérem (kabinetní, kancléřské) režimy Velká Británie, SRN Parlamentarismus s převahou parlamentu Nizozemsko, Itálie Parlamentarismus s predominantní stranou Švédsko, Norsko
Parlamentarism s převahou zákonodárného sboru kabinet neřídí legislativu moc není sjednocená, ale naopak roztroušená a atomizovaná odpovědnost je naprosto nejasná stranická disciplína je buď chabá, nebo vůbec neexistuje premiéři a jejich kabinety nemohou jednat rychle a energicky koalice jsou jen vzácně schopny řešit vnitřní neshody a nikdy si nemohou být jisty podporou zák. orgánu vláda nikdy nemůže jednat a mluvit jedním, jasným hlasem
Parlamentarismus - Itálie Prezident volen oběma komorami parlamentu na 7 let Vláda odpovědna oběma komorám Poslanecké sněmovně i Senátu Slabé postavení vlády obrovská nestabilita životnost vlády max. jeden rok (dříve) Dříve proporční, poté smíšený, nyní opět proporční volební systém (s prémií pro vítěze) Multipartismus
Poloprezidentský režim Přímou legitimitou disponuje jak parlament, tak i přímo volený prezident Exekutiva má dvě hlavy Přímo voleného prezidenta Premiéra a vládu závislé na parlamentu Klíčový je vztah mezi prezidentem a premiérem Období souhlasných většin Období nesouhlasných většin (kohabitace)
Poloprezidentský režim pravomoci prezidenta Podle ústavy Finsko Island Výmarská republika Portugalsko Rakousko Francie Irsko Podle praxe Francie Finsko Výmarská republika Portugalsko Rakousko Island Irsko
Poloprezidentský režim - Francie gen. de Gaulle režim V. republiky Přímo volený prezident dvoukolový volební systém Vláda odpovědna Nár. shromáždění volenému dvoukolovým většinovým systémem při formování vlády aktivní role prezidenta Prezident má právo vyhlásit referendum
Direktoriální režim (Švýcarsko) Vysoká míra koncentrace moci v rukou parlamentu vláda je víceméně jeho výborem Vláda i parlament mají totožné funkční období Rotace prezidenta, který je zároveň premiérem jen na jeden rok
Direktoriální režim - Švýcarsko Legislativa přenáší na exekutivu některé své pravomoci Sedmičlenná vláda tzv. magická formule stálá čtyřčlenná koalice (má cca 85 % poslanců) Přímá demokracie Decentralizace moci - federace
Hlavy států Konstituční monarchie král (královna) Velká Britanie Benelux Norsko, Dánsko, Švédsko Španělsko Republiky prezidenti Parlamentní Itálie, Německo, Řecko, ČR, Maďarsko Poloprezidentské Francie, Portugalsko, Island, Rumunsko Direktoriální Švýcarsko
Postavení evropských premiérů První nad nerovnými (UK) vůdce strany, který v podstatě nemůže být sesazen, jmenuje a mění členy vlády podle vlastního rozhodnutí vládne svým ministrům, má nad nimi převahu První mezi nerovnými (Německo) nemůže být sesazen prostým hlasováním parlamentu, může sesazovat ministry, ministři však jeho ne První mezi rovnými (většina kontinentálních parlamentních režimů) stojí a padá se svými kabinetem, musí akceptovat ministry navržené stranou či koaličními partnery, malá kontrola nad personálním složením vlády
Vztahy mezi prezidenty a premiéry Dány ústavou a zvyklostmi častá dichotomie Rozdíly mezi parlamentarismem a poloprezidencialismem Velký vliv volebních a stranických systémů Prezidenti většinou vybírají (jmenují či navrhují) premiéry a ministry, stejně tak je zpravidla odvolávají Prezidenti nejsou většinou odpovědní za svá rozhodnutí, odpovědnost za ně nesou vlády (kontrasignace )
Vztahy mezi prezidenty a parlamenty Prezidenti mají zpravidla právo rozpustit parlament nebo jeho dolní komoru v různých zemích ale za různých podmínek V parlamentních režimech jsou prezidenti voleni buď parlamenty nebo shromážděními, v nichž jsou zákodárci zastoupeni X v poloprezidentských povětšinou nikoli tam je přímá volba
Federace, unitární a regionální státy v Evropě Federace Belgie Německo Rakousko Švýcarsko Rusko Bosna a Hercegovina Srbsko a Č. Hora Unitární státy Albánie, Francie Dánsko, Polsko Maďarsko, Řecko Švédsko, Litva Slovensko, Norsko Nizozemsko Irsko, Švédsko Rumunsko, Bulharsko Finsko, Slovinsko Portugalsko Česká republika Regionální státy Itálie Španělsko V. Británie Ukrajina Moldávie Chorvatsko
Belgie
Švýcarsko kantony a polokantony
Německo spolkové země
Rakousko spolkové země
Ruská federace
Francie
Nizozemsko
Itálie - regiony
Velká Británie
Španělsko