Parlamentní režimy. Nezapomeňte se věnovat doporučené studijní literatuře, kterou naleznete v osnově a v tomto distančním textu.
|
|
- Štěpánka Konečná
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Parlamentní režimy Obsah kapitoly Studijní cíle 1. Definice 2. Vybrané charakteristiky parlamentních režimů 3. Úkoly ke studiu 4. Druhy parlamentarismu - Sartoriho členění 5. Racionalizace parlamentarismu 6. Specifický systém - tzv. direktoriální systém ve Švýcarsku 7. Odkazy Pochopit základní znaky a principy fungování parlamentních systémů Doba potřebná ke studiu Pojmy k zapamatování Studium samotného distančního textu cca 60 min, literatura cca 2 hod. Parlamentarismus v republikách a monarchiích Konstruktivní veto nedůvěry Exekutiva Legislativa Soudní moc Akceschopnost vlády Britský parlamentarismus Úvod V následujícím distančním textu si představíme parlamentní formy vlády. Česká republika patří právě do této kategorie, takže si na příkladů českých ústavních institucí můžete ověřit následující teorii. Nezapomeňte se věnovat doporučené studijní literatuře, kterou naleznete v osnově a v tomto distančním textu.
2 Výkladová část Parlamentní režimy - definice Parlamentní systémy ze všech tří forem vládních režimů fungují jak v zemích s republikánským zřízením (tj., tam, kde je výkonná moc rozdělena mezi premiéra a prezidenta), tak v monarchiích (tj. tam, kde je u výkonné moci monarcha /kníže/ a premiér.) Parlamentní systémy jsou jako jediné kompatibilní s monarchistickým uspořádáním země (tj. v konstitučních monarchiích). Dá se konstatovat, že v parlamentních systémech jsou v čele exekutivy dvě hlavy - buď prezident a premiér, nebo monarcha a premiér (v konstitučních monarchiích). Prezidenti i monarchové mají dnes v rámci exekutivy postavení spíše symbolické - reprezentativní. V jejich rukou se nesoustřeďuje příliš moci. Jedná se spíše o čestnou funkci, jejíž povaha je především r e p r e z e n t a t i v n í obvykle spojená s vysokou prestiží, čímž plní i úlohu jakéhosi symbolu - sjednocovatele - morální autority. Jako příklady parlamentních systémů republik můžeme uvést například Českou republiku, Maďarsko, Spolkovou republiku Německo, Itálii. Parlamentarismus v konstitučních monarchiích pak nalezneme například ve Švédsku, Nizozemí, Belgii nebo ve Velké Británii, kde má parlamentarismus nejdelší tradici. Parlamentní režimy jsou charakteristické tím, že veškeré těžiště moci leží v rukou legislativy - tedy v rukou moci zákonodárné. Od moci zákonodárné se posléze odvíjí legitimita moci výkonné, která je legislativě odpovědná. Jednotlivé ústavní texty pak určují míru této odpovědnosti. Základními charakteristikami parlamentních režimů tedy jsou: Těžiště moci je v parlamentních systémech na parlamentu (v případě britského parlamentarismu dochází k posílení pozice britského premiéra, což je dáno především stranickým systémem a volebním systémem) Exekutivní dualismus (tedy dualita exekutivy: premiér versus prezident, popřípadě monarcha) Pružné - kooperativní rozdělení kompetencí mezi exekutivou a legislativou Existence prostředků vzájemného působení mezi exekutivou a legislativou
3 K vybraným charakteristikám parlamentních režimů Ad 3 / Pružné - kooperativní rozdělení kompetencí mezi exekutivou a legislativou Pod termínem sdílení kompetencí mezi exekutivou a legislativou si můžeme představit skutečnost, že v parlamentních systémech dochází k tomu, že v řadě případů vykonává vláda činnosti, které by měl původně vykonávat parlament. Například vláda ve Velké Británii je de facto chápána jako výbor parlamentu, kdy členy jak vlády tak i kabinetu jsou jednotliví poslanci. Na příkladu návrhů zákonů zjistíme, že například v ČR pochází většina zákonů z rukou jednotlivých ministrů - tedy vlády. To tedy znamená, že exekutiva v této fázi přebírá funkci parlamentu, který o zákonech jen hlasuje, čemuž obvykle předchází dlouhosáhlá debata zastánců i odpůrců jednotlivých norem. O těchto parlamentech se proto hovoří jako parlamentech proslovů. Více o aspektech legislativního procesu - viz odkaz, kde je dispozici kruhový graf s podílem návrhů zákonů v Parlamentu ČR. Odkaz Sdílení kompetenci mezi exekutivou a legislativou se také odráží ve skutečnosti, že jednotliví ministři bývají zároveň poslanci - tj. členy legislativního sboru.
4 . Ad 4/ Existence prostředků vzájemného působení mezi exekutivou a legislativou: Mezi parlamentem a vládou existuje těsná vazba, která má určité zákonitosti: Jak může parlament působit na vládu? Tento systém vyžaduje, aby vláda byla jmenována se souhlasem parlamentu a po celou dobu svého funkčního období v něm disponovala většinovou podporou. Jakmile ji ztratí, není již schopná plnit svou funkci a měla by být odvolána. Pád vlády je tak závislý na parlamentu - respektive na jeho hlasování o důvěře či nedůvěře vládě. Dále je působení exekutivy a legislativy posíleno tím, že v parlamentních režimech je legitimita prezidenta odvislá od volby parlamentem (v případě ČR je prezident volen na společném zasedání Parlamentu ČR tj. Poslanecké sněmovny a Senátu). Jak může exekutiva působit na legislativu? Z pohledu prezidenta či monarchy je to především v tom, že prezident (či monarcha) má vliv na samotnou tvorbu vlády (například po volbách, dále hraje důležitou úlohu v době krize. Ještě významnější pákou na legislativu z pohledu exekutivy je pak možnost rozpustit parlament (minimálně dolní komoru) a vypsat nové volby. Výše uvedená závislost je tedy znakem toho, jak mohou obě moi na sebe působit ovlivňovat se. Smyslem těchto nástrojů respektive systémů brzd a rovnováh je jedna to, aby nedošlo k zablokování systému v případě, že by se obě moci ocitly v konfliktní situaci. Navíc je zde pozice prezidenta, který je neodvolatelný (vyjma velezrady) a který v případě jakékoli krize hraje důležitou úlohu spojovacího článku mezi oběma mocemi. úkoly ke studiu Podrobně si prostudujte Ústavu ČR. Zaměřte se: 1. na vymezení kompetencí legislativy a exekutivy. 2. na princip brzd a rovnováh a zejména na způsob jak je implementován v našem ústavním textu. 3. na pravomoci prezidenta a jeho pravomoci, na způsob jeho volby a možnosti jeho zasahovaní do legislativního
5 procesu. 4. na pravomoci vlády a vazby na Parlament ČR (vyjádření důvěry popřípadě nedůvěry, legislativní proces) 5. strukturu Parlamentu ČR a úlohu jednotlivých komor (složení, způsob volby, vztah horní a dolní komory - zejména pak veto Senátu, možnosti rozpuštěna PSP ČR) Ústava ČR Dále si podrobně prostudujte příklad britského parlamentarismu, který naleznete ve skriptech: Dvořáková a kol.: Komparace politických systémů - Základní modely demokratických systémů, VŠE, Praha 2008, kapitola IV Důrazně doporučuji také k prostudování kapitoly č. VI. - Spolková republika Německo Druhy parlamentarismu Druhy parlamentarismus: Ačkoliv mají všechny parlamentní systémy podobné znaky nelze říci, že jsou všechny stejné. Je tomu právě naopak. Ve světě najdeme řadu parlamentních režimů., které od sebe zásadně liší: Sartoriho členění parlamentních režimů Klasifikací parlamentních režimů je řada, nicméně tou nejznámější je klasifikace italského politologa G. Sartoriho, který parlamentní režimy člení do třech kategorií:. Sartori člení parlamentní režimy na: 1. premiérský či kabinetní systém příklad Velká Británie 2. systém vlády zákonodárných sborů typu francouzské Třetí a Čtvrté republiky 3. stranicky kontrolovaný parlamentarismus, kdy je převaha moci na straně parlamentu, ale v něm mají rozhodující vliv politické strany, respektive stranické sekretariáty - příklad Itálie PREMIÉRSKÝ NEBOLI KABINETNÍ SYSTÉM Téměř dominantní roli v britském parlamentarismu hraje premiér. To znamená, že v systému má převahu exekutiva na legislativou. V systému dvou stran, zvítězí vždy jedna strana, která sestavuje vládu. Předseda této strany se stává zároveň premiérem. Jelikož premiérem se automaticky stává leader vítězné strany a voliči si toho jsou vědomi, jde v podstatě o přímou volbu premiéra tj. voliči volí nejen určitou stranu, ale zároveň automaticky i potenciálního premiéra.
6 Premiérova pozice je proto velice pevná jelikož, se těší silné legitimitě z voleb a zároveň je šéfem strany, která má v britské dolní komoře díky volebnímu systému pohodlnou většinu - jeho strana tak tvoří vládu sama. Dalším charakteristickým rysem, typickým pro britský parlamentarismu je disciplinovanost poslanců během hlasování. I tím dochází k posilování role premiéra, jelikož si je obvykle jist tím, jak budou jeho poslanci hlasovat. Všechny výše uvedené skutečnosti způsobují, že postavení britského premiéra je neobyčejně silné. Z výše uvedených důvodů je také patrný specifický charakter britského parlamentarismu, a to ten, že zde těžiště moci leží v rukou exekutivy, nikoliv legislativy. Kancléřský princip Podobným příkladem je i tzv. kancléřský princip, který je prosazován v německém parlamentarismu. I zde je postava kancléře posilována, k čemuž přispívá tzv. konstruktivní veto nedůvěry - znamená to, že německý parlament může odvolat kancléře (s ním padá i jeho vláda) jen za předpokladu, že zároveň uvede jméno budoucího kancléře, který má zajištěnou většinovou podporu parlamentu. To je však velmi složité, neboť pro opozici je jednodušší dohodnout se na negativní síle, nežli se následně konstruktivně dohodnout na novém kancléři. V případě, že parlament neschválí nového kancléře, je to důvod k rozpuštění Spolkového sněmu. Kancléřský princip se prosazuje také ve způsobu volby Spolkovým Sněmem- kdy je volen jako jediný (důvěru získává pouze kancléř a nikoliv vláda jako kolektiv) a na jeho návrh jmenuje spolkový prezident v další členy vlády. V těchto případech tak kancléř rozhoduje nezávisle na parlamentu. Pokud kancléř odchází, odchází s ním i jeho vláda. Racionalizace parlamentarismu Konstruktivní veto nedůvěry můžeme najít rovněž ve Španělku nebo v Polsku. Díky těmto omezením parlamentarismu bývá také SRN označována jako příklad tzv. racionalizovaného parlamentarismu. Oba dva příklady, jak britský, tak německý jsou případy stabilního fungování vlády a její akceschopnosti. V případě Británie má vliv na posílení premiéra řada faktorů, od politické kultury, až po volební a stranický systém. V případě Německa se jedná o ústavní nástroje, tzv. Základního zákona, který se snaží na základně negativních zkušenosti z minulosti zabránit nestabilitě systému.
7 Nekontrolovatelný parlamentarismus SYSTÉM VLÁDY ZÁKONODÁRNÝCH SBORŮ S příkladem je systém tzv. Třetí a Čtvrté francouzské republiky, který se stal příkladem tzv. nekontrolovatelného parlamentarismu, který důsledku nedisciplinovanosti mnoha politických v systému působil značných chaos. Vzhledem k tomu, že obě komory měly silné pravomoci, docházelo k jasné převaze legislativy nad exekutivou. Obě silné komory parlamentu si dělaly de facto co se jim zlíbilo, což v žádném případě nepřispívalo k tomu, aby se v tomto systému mohla objevit akceschopná vláda. STRANICKY KONTROLOVANÝ PARLAMENTARISMUS V tomto systému se příčinou neakceschopnosti stávají zejména stranické sekretariáty. Převaha moci je sice na straně parlamentu, ale skutečná moc je koncentrována ve stranických sekretariátech. Skutečnou moc nedrží členové vlády, neboť ti jsou obvykle loutkami, rukách předsedů stranických sekretariátů. Je to dáno jednak podobnou stranického systému, který byl v případě Itálie deformován existencí antisystémových postfašistů a radikální komunistické strany. Reálně pro systémová byla pouze italská Křesťansko - demokratická strana a několik menších stran, se kterými se střídala v koalici. To fakticky vedlo k neúměrnému posílení malých stran a zejména stranických sekretariátů, které se neobávaly hrozby jakékoli reálné alternativy. V této souvislosti se hovoří o tzv. pasti středu (systém byl závislý na koalicích velké středové strany s menšími politickými subjekty), kterou takto nazval filosof Václav Bělohradský. Tento model byl narušen v roce 1993 během tzv. revoluce soudců, kdy byla zatčena řada politických představitelů v souvislosti s korupcí a klientelismem. Od této doby hovoříme o tzv. Druhé italské republice. Specifický systém - tzv. Direktoriální systém ve Švýcarsku Švýcarský systém je zcela specifický - je označován jako direktoriální a to proto, že zde vláda představuje jakýsi zvláštní výbor parlamentu, což odpovídá direktoriální systému vlády během revoluce, konkrétně v roce Švýcarský systém je unikátní v tom, že je jednak pestrý z hlediska společenského uspořádání (etnické, jazykové a náboženské struktury), ale je také unikátní z pohledu uspořádání politického systému. Ten má dvě základní charakteristiky:
8 1) Švýcarsko nemá individuální hlavu státu 2) zároveň má unikátní způsob tvorby výkonného orgánu státní moci, tj. vlády Exekutiva - Švýcarsko má kolektivní hlavu státu. Vláda se nazývá Federální rada, která má sedm členů. Jednotliví členové jsou do funkce voleni na společném, zasedání obou komor parlamentu - Federálního shromáždění. Funkční období vlády je stanoveno na 4 roky, tj. stejně jako funkční období parlamentu (v případě že nedojde k jejímu odvolání nebo vlastní demisi). Od roku se 1959 se při obsazování vlády zavedl nový princip tzv. magická formule, kdy je vláda vytvořena podle určitého pravidla. Toto pravidlo určuje, že čtyři hlavní politické strany mají vždy garantováno zastoupení ve vládě, a to v určitém poměru. Dlouhodobě nejsilnější strany mají vždy vyhrazeno po dvou křeslech a to: Švýcarská sociálně demokratická strana (socialisté), Švýcarská křesťansko-demokratická lidová strana (katolíci), Radikální demokratická strana (konzervativci). Jedno křeslo je pak vyhrazeno vždy pro Švýcarskou lidovou stranu. Tato podoba vlády je výrazem švýcarského konsocionalismu - viz tematický blok o demokracii. Švýcarská vláda není odpovědná parlamentu a ten jí nemůže odvolat, může abdikovat pouze sama nebo na základě rozhodnutí stranických sekretariátů, které jednotlivé členy vlády nominují. Jednotlivým stranám také členové vlády skutečně podléhají. Jednou za rok vybere Federální rada ze svých řad člena, který se na rok stává Prezidentem Federální rady. Tento předseda (prezident) nemá žádné zvláštní pravomoci navíc, co se týče kompetencí je na stejné úrovní jako ostatní členové Federální rady. Jedná se de facto o čestnou funkci a vláda vždy rozhoduje jako kolektivní orgán. Federální rada tak funguje jako kolektivní hlava státu, včetně pravomoci zastupovat stát navenek. odkazy České ústavní instituce: Bristské ústavní instituce:
9 - nutno připomenout, že britský systém oficiálně nezná pozici ministerského předsedy Němemcké ústavní instituce - Základní zákon - v angličtině shrnutí Přestože má parlamentarismus řadu znaků, které jsou pro mnohé změně společné, můžeme najít řadu odlišností, ty pojmenoval především italský politolog Giovanni Sartori. Pro pochopení logiky fungování parlamentních režimů je důležité porozumět skutečnosti, že exekutiva ani legislativa nejsou dvě izolované moci, ale naopak spolu spolupracují, ovlivňují se, jsou tedy v jakési interakci. Tato skutečnost je nejvíce patrná na britském parlamentarismu. otázky k zamyšlení Literatura 1. Charakterizujte pravomoci britského premiéra. 2. Jaké jsou znaky parlamentních režimů? 3. Popište postup při rozpuštění Poslanecké sněmovny PČR 4. Co je to past středu a odkud ji známe? 5. Jaké jsou výhody a nevýhody parlamentních režimů? 6. Jmenujte pravomoci prezidenta ČR 7. Jmenujte způsob volby prezidenta ČR 8. Jaký je rozdíl mezi kabinetem a vládou ve Velké Británii? 9. Popište legislativní proces v ČR 10. Co je to konstruktivní veto nedůvěry? 11. Co je to interpelace vlády a jaký je její význam? Dvořáková a kol.: Komparace politických systémů - Základní modely demokratických systémů, VŠE, Praha 2008 Říchová, B.: Úvod do současné politologie, Portál, Praha kapitola vládní systémy v demokracii Sartori, G.: Srovnávací ústavní inženýrství, SLON, nebo novější vydání Novák, M.: Systémy politických stran, SLON, Praha 2001 Novák M., Brunclík M.: postavení hlavy státu v parlamentních a
10 poloprezidentských režimech, Dokořán, Praha 2008
EPS vládní režimy. Ladislav Mrklas
EPS vládní režimy Ladislav Mrklas mrklas@cevro.cz Struktura Parlamentarismus, poloprezidencialismus a direktoriální systém v Evropě Podstata režimů Hlavy státu Premiéři Vztah prezident premiér Vztahy prezident
VíceEPS - vládní systémy. Ladislav Mrklas
EPS - vládní systémy Ladislav Mrklas mrklas@cevro.cz Struktura Parlamentarismus, poloprezidencialismus a direktoriální systém v Evropě Podstata režimů Hlavy státu Premiéři Vztah prezident premiér Vztahy
VícePoloprezidentské režimy
Poloprezidentské režimy Obsah kapitoly 1. Vymezení pojmu 2. Znaky poloprezidentských režimů 3. Duvergerova teorie 4. Duvergerova kritika 5. Pojem kohabitace 6. Duvergerova transformační mřížka - úkol Studijní
VíceSpojené království Velké Británie a Severního Irska
Spojené království Velké Británie a Severního Irska Britský politický systém VB je konstituční parlamentní monarchie, tento systém je považován za nejstarší demokracii světa. Jedná se o příklad země, která
VíceVysoká Škola Finanční a Správní, o.p.s.
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní vývoj a ústavní systém ČR 2 Cílem tohoto jednosemestrálního kursu je seznámení s ústavním systémem České republiky a jeho komparaci s některými
VíceMetodické listy pro kombinované studium předmětu Evropské politické systémy
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Evropské politické systémy Tématické bloky: 1. Politická komparace a její místo v politické vědě, cíle, metody 2. Politické systémy, druhy demokracie 3.
VíceMETODICKÉ LISTY PRO SOUSTŘEDĚNÍ PRO KOMBINOVANÁ MAGISTERSKÉ STUDIUM PŘEDMĚTU. Veřejná správa evropských zemí
1 Vysoká škola finanční a správní o. p. s. Praha METODICKÉ LISTY PRO SOUSTŘEDĚNÍ PRO KOMBINOVANÁ MAGISTERSKÉ STUDIUM PŘEDMĚTU Veřejná správa evropských zemí 1 2 Metodický list pro soustředění kombinovaného
VíceROZDĚLENÍ MOCI V ČR Moc zákonodárná, výkonná a soudní základní přehled
ROZDĚLENÍ MOCI V ČR Moc zákonodárná, výkonná a soudní základní přehled Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. PRINCIP DĚLBY MOCI moc ve státě je rozdělena
VíceParlamentní republika
Parlamentní republika Parlament - z fr. parler = mluvit, hovořit -ústřední orgán s celostátní působností - zástupci voleni lidem - v USA kongres, v Německu Bundestag Republika - z lat. res publica = věc
VíceInstitucionální základ politiky - moderní stát a typy politických systémů
Institucionální základ politiky - moderní stát a typy politických systémů Stát Stát = souhrn rozmanitých institutcí, skrze které se vládne. Počátky či formování moderního státu ztotožňujeme se systémem
VíceHlava státu. Typy hlav států ROLE HLAVY STÁTU. Specifický význam pro ústavní systém: Pojetí hlavy státu:
ROLE HLAVY STÁTU Hlava Specifický význam pro ústavní systém: zastřešující element státní moci vyjádření suverenity symbol jednoty Pojetí hlavy : symbolický orgán (Anglie, SRN, Rakousko, ČR) mocenský orgán
VícePolitický systém ČR. Politologie a mezinárodní vztahy. Mgr. Vendula Divišová, Oddělení bezpečnostních a obranných studií
Politický systém ČR Politologie a mezinárodní vztahy Mgr. Vendula Divišová, Oddělení bezpečnostních a obranných studií Obsah Základní charakteristiky politického systému ČR Legislativní vymezení Dělba
VíceVládní systémy v demokracii Liberálně-konzervativní akademie 28/29 Struktura přednášky Dělba moci úvodní poznámky Parlamentarismus Prezidencialismus Poloprezidencialismus Direktoriální režim Federace,
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceDělba státní moci v ČR. Územní samospráva a Ústava Prezentace pro žáky SŠ
Dělba státní moci v ČR. Územní samospráva a Ústava Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK s.r.o., Dubí 1 Ústavní právo Nulla potentia
VíceMetodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní systémy evropských států
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní systémy evropských států Metodický list č. 1 Název tématického celku: ÚSTAVNÍ SYSTÉMY OBECNĚ Předmětem prvního soustředění je vysvětlení základních
VíceDělení států. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: listopad 2013
Dělení států Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: listopad 2013 ANOTACE Kód DUMu: Číslo projektu: VY_6_INOVACE_2.ZSV.6 CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: listopad 2013 Ročník: 4. ročník střední zdravotnická
VíceZáklady právní nauky
Základy právní nauky Principy právního státu Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li. uvedeno jinak, je Mgr. Karla Šimoníková. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného
VícePolitický systém Francie. Seminární práce
Politický systém Francie Seminární práce Obsah: Úvod do problematiky... 2 Teoretické vymezení dané problematiky... 2 Závěr... 9 Seznam použitých zdrojů... 10 1 Úvod do problematiky Zvoleným tématem mé
Více1867 prosincová ústava rakouskouherské vyrovnání (dualismus) konstituční monarchie
Otázka: Ústavní vývoj v ČR Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Marťas charakteristika ústav v letech 1918 2014 1500 Vladislavské zemské zřízení 1627 obnovení zemského zřízení dědičná moc Habsburků
VíceVýkonná moc v ČR. Moc výkonná dle Ústavy ČR. Prezident republiky 7.12.2011. pátek 11. listopadu 2011
Výkonná moc v ČR pátek 11. listopadu 2011 výkonná dle Ústavy ČR Prezident republiky (čl. 54 66 Úst.) Vláda (čl. 67 78 Úst.) Ministerstva (čl. 79) Správní úřady (čl. 79) Státní zastupitelství (čl. 80) Prezident
VíceSystémy politických stran základní klasifikace a typologie
Systémy politických stran základní klasifikace a typologie Obsah bloku Co to je systém politických stran vymezení a kritéria pro třídění Faktory ovlivňující podobu stranického systému Technické ústavní
VíceObsah ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC
Úvodem k 3. vydání........................................... 11 ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC 1 K pojetí teorie vládnutí...15 1.1 Východiska k doktrínám...15 1.2 Vznik a vývoj veřejné moci, historicko-genetický
VícePolitický systém Dolní kom Dolní ora Horní komo Horní ra (zprostředkovatel zájmu spolkových vlád)
Německo (Spolková republika Německo) Ing. M. Šlégrová Obecné informace Od roku 1952 je členem ES (ESUO), patří k 6 zakládajícím státům Je nejlidnatějším státem EU největší zastoupení v EP (99 poslanců)
VícePracovní list. Mgr. Ing. Šárka Dytková
Ústava ČR 1. část Pracovní list Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám
VíceTypy a formy státu Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.
Typy a formy státu Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Formy státu Forma státu je dána několika složkami: - formou vlády,
VíceStřední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý
Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO Mgr. Vladimír Černý Základní právní pojmy III/2 VY_32_INOVACE_184 3 Název školy Registrační číslo projektu Název
VíceInovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT.
Datum: 20. 3. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_330 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad
VíceZáklady práva I 1. přednáška
Program: I. Pojem ústavního práva II. Prameny ústavního práva III. Ústava ČR a její členění IV. Moc zákonodárná V. Moc výkonná VI. Moc soudní VII. Ústavní stížnost Pojem ústavního práva Prameny ústavní
VíceEvropské politické systémy II
Evropské politické systémy II Struktura Modely demokracie Komparace ústavních a politických institucí Literatura a zdroje Dvořáková V. a kol.: Komparace politických systémů I., 4. vydání, Praha 2005 Dvořáková,
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České
VíceMgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_5_PRÁVO_1.05_Moc zákonodárná. Výkladová prezentace k tématu Moc zákonodárná
Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.
VíceZáklady Politologie. Prerekvizity: žádné
Základy Politologie Cílem je získat znalosti z oboru politologie, týkající se základních pojmů a klíčových oblastí veřejného a politického života. Charakteristika získaných vědomostí a dovedností: Kurz
VícePříklady evropských politických. systémů
EPS III Příklady evropských politických Klasické demokracie Francie Velká Británie Itálie SRN Přechody k demokracii Španělsko Nové demokracie Polsko Slovensko Česká republika systémů Literatura a zdroje
VícePojem kontroly při kontrole se porovnává stav skutečný se stavem žádoucím druhy kontroly: vnitřní a vnější předběžná, průběžná a následná fáze kontrol
Kontrola veřejné správy Pojem kontroly při kontrole se porovnává stav skutečný se stavem žádoucím druhy kontroly: vnitřní a vnější předběžná, průběžná a následná fáze kontroly: verifikace a kvalifikace
VíceCZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Ústavní systém České republiky VY_32_INOVACE_10_04. Mgr. Jan Hrazdira
Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce
VíceOtázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát
Otázka: Stát a ústavní systém ČR Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): anisim Stát Území Obyvatelstvo Zákony Vláda Suverenita Historie Státní symboly Kultura Rozlišujeme Národní stát ČR, na území
VíceHistorie parlamentarismu a české ústavnosti
Historie parlamentarismu a české ústavnosti Zemské sněmy Předchůdce moderního parlamentu V Praze, Brně a Olomouci Od 13. století Revoluční rok 1848 Řetězec revolucí, které se roku 1848 prohnaly Evropou,
VíceVolební inženýrství v praxi
Volební inženýrství v praxi Struktura tématického bloku Význam volebních systémů Duvergerovy zákony Účinky volebních systémů - diskuse Praktické příklady Výběr volebního systému Charakter společnosti Struktura
VíceLOTYŠSKO & POLSKO prezidenti
POL 347: Hlavy států v Evropě Listopad, 2015 LOTYŠSKO & POLSKO prezidenti Tomáš Kajzar, Lenka Komůrková, Barbora Lachmanová, Lenka Mašterová, Klára Vavrečková LOTYŠSKO - 1940 až 1991 Lotyšská sovětská
Více10. EXEKUTIVNÍ MOC V ČR
10. EXEKUTIVNÍ MOC V ČR Cvičení č. 1. 1. Co je to legislativní proces? 2. Kdo všechno u nás může navrhnout zákon? 3. Kdo má v zákonodárném procesu právo veta? 4. V čem spočívá rozdíl mezi schvalováním
Více1789 Prohlášení práv člověka a občana zakotvujících základní lidská práva a svobody;
Francie I. STAVOVSKÁ MONARCHIE (1789-1792): 1789 Velká francouzská revoluce; zasedání Generálních sněmů jakožto ústavodárného shromáždění (1200 poslanců, z toho 600 z řad nižší a vyšší šlechty, 600 z řad
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České
VíceŠkolní vzdělávací program
Školní vzdělávací program Mezinárodní vztahy a globální svět Vzdělávací modul pro učitele středních škol v oblasti evropské integrace Instituce EU Evropská rada Nejvyšší reprezentace Unie (prezident, kancléř,
Vícepolitický systém založený na všeobecné účasti občanů na správě státu
Otázka: Demokracie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Eli Demokracie = vláda lidu (z řečtiny demos lid, kratos vláda) politický systém založený na všeobecné účasti občanů na správě státu založena
VíceVýmarská republika Německá říše
Výmarská ústava Výmarská republika Výmarská republika je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933 Přestože oficiální název Německa
VícePOLITICKÁ GEOGRAFIE. Formy státu. 6. přednáška Formy státu, typologie států (verze na web) Organizace státní moci
POLITICKÁ GEOGRAFIE 6. přednáška Formy státu, typologie států (verze na web) Formy státu Určují se podle toho, jak je organizována státní moc, resp. jak jsou uspořádány vztahy mezi jednotlivými složkami
VíceMoravské gymnázium Brno s. r.o. Mgr. Kateřina Proroková. Státní moc legislativa pracovní list
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s. r.o. Autor Mgr. Kateřina Proroková Tématická oblast Základy společenských věd Téma Státní moc legislativa pracovní list Ročník
VíceÚstavní soudnictví v komparativním pojetí
Ústavní soudnictví v komparativním pojetí JUDr. Tomáš Pezl Pojem kontrola vykonávaná orgánem soudního typu kontrola souladu obecně závazných právních aktů s ústavou kontrola souladu individuálně závazných
VíceOBSAH. ÚSTAVA ČESKé REPuBLIKy... 1
OBSAH Autoři komentáře............................................. X Přehled autorů a jimi zpracovaných částí komentáře................ XIII Seznam použitých zkratek......................................
VíceVolební systémy. Jan Šmíd
Volební systémy Jan Šmíd Struktura tématického bloku Základní kritéria pro rozdělení volebních systémů Volební formule Velikost volebního obvodu Dodatečné přidělování poslaneckých křesel Volební kvorum
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_03_ÚSTAVNÍ PRÁVO I_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VíceLEGISLATIVNÍ PROCES,
LEGISLATIVNÍ PROCES, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. LEGISLATIVNÍ PROCES, pracovní list 1. Doplňte text na základě
VíceÚSTAVNÍ VÝVOJ A ÚSTAVNÍ SYSTÉM ČR
ÚSTAVNÍ VÝVOJ A ÚSTAVNÍ SYSTÉM ČR III.12 Moc zákonodárná a tvorba práva Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz lid je zdrojem veškeré moci ve státě, kterou vykonává prostřednictvím orgánů moci zákonodárné,
VíceDatum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.
Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_346 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad
VícePopis volebního systému - schéma: volební systém -
Popis volebního systému - schéma: volební systém - Navrhovaný volební systém vychází z postulátu, že všechny moc patří lidu. Státní moc je rozdělena na 4 samostatné pilíře státní moci, které jsou na sobě
VíceInovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT.
Datum: 6. 4. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_332 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou
VíceÚřednické vlády a jejich ústavní zakotvení
Úřednické vlády a jejich ústavní zakotvení Eva Burešová Jindřiška Syllová Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Studie č. 1.177 říjen 2006 PI 1.177 2 Obsah: I. POJEM
VícePrezidentské právo udílet milost Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 18.03.2017 Prezidentské právo udílet milost Syllová, Jindřiška; Řebřina, Jan 2002 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-188988
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY
ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK
VíceVolební systémy. Jan Šmíd
Volební systémy Jan Šmíd Struktura tématického bloku Základní kritéria pro rozdělení volebních systémů Volební formule Velikost volebního obvodu Dodatečné přidělování poslaneckých křesel Volební kvorum
VíceDĚJEPIS 9. ROČNÍK POLITICKÝ SYSTÉM PRVNÍ REPUBLIKY, ZAHRANIČNÍ November POLITIKA.notebook
POLITICKÝ SYSTÉM OBDOBÍ PRVNÍ REPUBLIKY (UČEBNICE S. 36 40) V ČSR systém politického pluralismu, politické strany z předválečného období. Nejdůležitější politickou stranou se stala Československá sociálně
VíceVOLBY DO POSLANECKÉ a
VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČR 9.6. a 20.6. 998 Obsah materiálu: Výsledky hlasování celkem str. 2 Výsledky hlasování v okrscích str. 3 Porovnání místních výsledků s celostátními str. 0 Volební
VícePŘEHLED NÁVRHŮ ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ OD ROKU 1993 DO SOUČASNOSTI. JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Ing. Soňa Šteigerová, Lucia Vaculová, Mgr.
PŘEHLED NÁVRHŮ ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ OD ROKU 1993 DO SOUČASNOSTI JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Ing. Soňa Šteigerová, Lucia Vaculová, Mgr. Robert Vyklický Studie č. 1.180 srpen 2013 PI 1.180 2 Obsah: 1. VOLEBNÍ
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České
Více4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států
Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Martas (vznik a podstata státu, funkce státu, typy státu; demokracie, typy demokracií, státní moc, politické strany, volební systémy) Stát = forma
VíceKoaliční smlouva mezi hnutím ANO 2011 a ČSSD na 8. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Koaliční smlouva mezi hnutím ANO 2011 a ČSSD na 8. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Hnutí ANO 2011, zastoupené předsedou Andrejem Babišem a předsedou poslaneckého klubu Jaroslavem Faltýnkem
VíceVládní návrh ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 2012, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
Vládní návrh ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 2012, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:
VíceČÁST PRVNÍ: TEORIE SROVNÁVACÍHO ÚSTAVNÍHO PRÁVA...17
Obsah Úvodem... 13 ČÁST PRVNÍ: TEORIE SROVNÁVACÍHO ÚSTAVNÍHO PRÁVA...17 KAPITOLA I: Věda srovnávacího ústavního práva...19 1. Pojem vědy srovnávacího ústavního práva... 19 2. Teorie práva a srovnávací
VíceZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost. Výchova k občanství 6-9. ročník III
ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost Výchova k občanství 6-9. ročník III2-12-10 Výchova k občanství Dělba moci Mgr. Vilém Nejezchleb ÚSTAVA Ústava České republiky obsahuje preambuli a 113 článků rozdělených
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Autor Mgr. Jana Tomkovičová Tematický celek Člověk a právo Cílová skupina 1. ročník SŠ s maturitní zkouškou Anotace Materiál je součástí tematického celku Člověk a právo, je zaměřen na Ústavu České republiky.
VíceNázev školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640
Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0639 Název materiálu:vy_32_inovace_03.01 Téma sady: Ústavní právo Ústava ČR Ročník: Nástavbové studium,
VíceÚSTAVNÍ PRÁVO. Vláda a jiné orgány výkonné moci. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz
ÚSTAVNÍ PRÁVO Mgr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Vláda České republiky (čl. 67 80 Ústavy) vrcholný orgán výkonné moci (pluralita těchto orgánů) Parlamentní forma vlády - členové vlády mohou
VíceEU peníze středním školám digitální učební materiál
EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast,
VíceÚSTAVNÍ PRÁVO. Moc zákonodárná. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.
ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Hlava druhá Ústavy (čl. 15 53) lid je zdrojem veškeré moci ve státě, kterou vykonává prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní
Více9. ročník Složky státní moci (pracovní list)
Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 9. ročník Složky státní moci (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.18-1 - Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.05 Integrovaná střední škola
Vícekvěten ÚSTAVA LIDOVĚ DEMOKRATICKÁ (ASYMETRICKÁ) - červenec SOCIALISTICKÁ (až do roku 1993)
Otázka: Ústava Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Ales ÚSTAVA (KONSTITUCE) Je právní akt s nejvyšší právní silou ve státě. Všechny ostatní právní normy z ní vycházejí a musí s ní být v souladu.
VíceVYBRANÁ TÉMATA 9/2011. Kanada volby 2011. Bc. Josef Scharfen
VYBRANÁ TÉMATA 9/2011 Kanada volby 2011 Bc. Josef Scharfen květen 2011 Vybraná témata 9/2011 2 Obsah Základní charakteristika kanadského politického a stranického systému... 2 Hlavní politické strany a
VíceÚSTAVNÍ PRÁVO. I.4. Státní formy, politické systémy a režimy. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.
ÚSTAVNÍ PRÁVO I.4. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Aristoteles tři správné a tři zvrhlé základní formy státu Správné formy - království (monarchie) panství jednotlivce - aristokracie
VícePřímá volba prezidenta
Přímá volba prezidenta Náš tým Bartochová Lucie Dvořáková Tereza Jelínková Petra Jursíková Adéla Kopáčiková Gabriela Matušková Barbora Menšíková Miroslava Rýparová Kristýna Vavříková Jana Ústava 1. Ústavní
VíceMetodický list pro kombinovaného studia předmětu ÚSTAVNÍ PRÁVO. I. soustředění
Metodický list pro kombinovaného studia předmětu ÚSTAVNÍ PRÁVO I. soustředění Název tématického celku: STÁTOVĚDA Předmětem prvního soustředění je vysvětlení základních pojmů z oblasti státovědy, zejména
VíceŠvédsko Obecné informace Švédsko vstoupilo do EU v roce 1995, spolu s Finskem a Rakouskem. Švédsko patří mezi státy, které do evropského rozpočtu více přispívají, než z něj dostávají. Švédsko nevstoupilo
VíceMandát poslance, senátora, prezidenta Prezentace pro žáky SŠ
Mandát poslance, senátora, prezidenta Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 V Poslanecké sněmovně 2 Neslučitelnost - inkompatibilita
VíceANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Politologie,
VíceMichal Kubát: SOUČASNÁ ČESKÁ POLITIKA. CO S NEEFEKTIVNÍM REŽIMEM? Brno: Barrister & Principal, stran.
358 Michal Kubát: SOUČASNÁ ČESKÁ POLITIKA. CO S NEEFEKTIVNÍM REŽIMEM? Brno: Barrister & Principal, 2013. 119 stran. DOI: 10.5817/PC2013-3-358 V době, kdy se prohlubuje nedůvěra české veřejnosti vůči vrcholovým
VíceCZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Autor Mgr. Jana Tomkovičová Tematický celek Člověk jako občan Cílová skupina 2. ročník SŠ s maturitní zkouškou Anotace Materiál je možnou doplňkovou aktivitou hodin občanské nauky. Má podobu pracovního
VíceOBSAH O AUTOROVI PŘEDMLUVA VÁCLAVA KLAUSE K 1. VYDÁNÍ KNIHY PREZIDENT REPUBLIKY......
O AUTOROVI.............................................................. 10 PŘEDMLUVA VÁCLAVA KLAUSE K 1. VYDÁNÍ KNIHY PREZIDENT REPUBLIKY................................................. 11 PŘEDMLUVA
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro žáky 8. a 9. ročníků Sekce základní Předmět zeměpis Téma / kapitola
Vícekaždý má povinnost poskytnout výpověď před soudem, a to i tehdy, kdyby tím způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, nebo osobě blízké
Právo 01 Otázka číslo: 1 Zákonodárná moc v České republice náleží: soudům Parlamentu a Senátu Parlamentu Otázka číslo: 2 Právo na soudní a jinou právní ochranu: každý má povinnost poskytnout výpověď před
VíceZáklady práva I. Program:
Program: I. Pojem ústavního práva II. Prameny ústavního práva III. Ústava ČR a její členění IV. Moc zákonodárná V. Moc výkonná VI. Moc soudní VII. Ústavní stížnost Pojem ústavního práva Prameny ústavní
VíceZpůsobu použití výukového materiálu ve vyučování:
Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky Autor : Ing. Jaroslava Pospíšilová
VícePOLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.
POLITICKÉ STRANY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÝ PLURALISMUS = existence mnoha politických stran a zájmových skupin působí ve společnosti
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel CZ.1.07/1.5.00/ Pro vzdělanější Šluknovsko
VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632
VíceUSTAVOVÁNÍ SOUDCŮ V ČLENSKÝCH STÁTECH USA SE ZAMĚŘENÍM NA "MISSOURIJSKÝ PLÁN"
U N I V E R Z I T A K A R L O V A V P R A Z E F A K U L T A S O C I Á L N Í C H V Ě D Seminární práce na téma: USTAVOVÁNÍ SOUDCŮ V ČLENSKÝCH STÁTECH USA SE ZAMĚŘENÍM NA "MISSOURIJSKÝ PLÁN" jméno Petr JUST
VíceSTŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ ÚSTAVNÍ PRÁVO
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ 1 ÚSTAVNÍ PRÁVO RYSKA, Radovan. Právo pro střední školy, čtvrté vydání.fortuna, a.s.s.175. ISBN: 80-7373-010-3. Obr.1. Pražský hrad AUTOR: Ing. Jitka ZELENÁ DATUM
VíceParlamentní institut
Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut VLIV PŘÍMÉ VOLBY PREZIDENTA NA POLITICKÝ SYSTÉM (ZÁKLADNÍ TEZE) Informační podklad: č. 1.143 Mgr. Štěpán Pecháček březen 2003
VíceOBSAH I. GENEZE SOUDOBÉHO KONSTITU CIO N A LISM U 26
OBSAH PŘ E D M L U V A...11 ÚVOD DO ÚSTAVNÍ KOM PARATIŠ T IK Y... 13 1. K pojmu ústavy... 13 2. Dilema politického a ústavního systém u...15 3. Úvod do komparatistiky ústavních systém ů...17 a) Komparace
Více