KOMPLEXNÍ SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTI BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta katedra geografie Jan DANIEL KOMPLEXNÍ SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTI BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM Bakalářská práce Vedoucí práce: Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc Olomouc 2006 Vysoká škola: Univerzita Palackého Fakulta: Přírodovědecká

Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci vypracoval samostatně a uvedl veškerou použitou literaturu Olomouc, 15. května 2006... podpis

Rád bych na tomto místě poděkoval panu Doc. RNDr. Václavu Touškovi, Csc. za poskytování rad a připomínek, které mi byly při zpracování bakalářské práce neocenitelně nápomocné.

Katedra: Geografie Školní rok: 2004/2005 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE pro Jana Daniela obor Geografie historie Název tématu: Komplexní socioekonomická charakteristika obvodu pověřeného obecního úřadu v Bystřici nad Pernštejnem Zásady pro vypracování: Cílem bakalářské práce je vypracování části studie věnované analýze rozvoje města Bystřice nad Pernštejnem a jeho zázemí. Struktura práce: Postavení mikroregionu v širším regionálním kontextu, geografické vymezení oblasti, územní vývoj, vazby na ostatní regiony. Přírodní potenciál a jeho vztah k sociálnímu a ekonomickému rozvoji Sociálně-demografický potenciál a) vývoj počtu obyvatel b) historicko geografický vývoj oblasti c) pohyb obyvatel za prací a migrace d) celková charakteristika obyvatelstva (podle sčítání lidu) Hospodářství, ekonomický potenciál oblasti, zemědělství, průmysl, služby, významné instituce, trh práce Přírodní a socioekonomická analýza (SWOT analýza studované oblasti)

Rozsah grafických prací: mapy, grafy, schémata, fotografie Rozsah průvodní zprávy: 40-50 stran + BP v elektronické podobě Seznam odborné literatury: Geografická a vlastivědná literatura o Bystřici nad Pernštejnem a jejím zázemí Statistické publikace a prameny ke studovanému území Literatura hodnotící obecně proces transformace hospodářství (zejména Spěváček a kol., 2002, Viturka, 2001, 2002) Literatura k metodám sociálně-geografického výzkumu ( práce K. Ivaničky) Vedoucí bakalářské práce: Doc. RNDr. Václav Toušek, Csc. Zadání bakalářské práce: 15.11.2005 Termín odevzdání práce: 1. 4. 2007......... vedoucí katedry vedoucí diplomové práce

OBSAH 1. ÚVOD 6 2. VYMEZENÍ OBLASTI 8 3. HISTORIE A SPRÁVNÍ VÝVOJ OBLASTI 10 3.1 Vývoj do roku 1848 10 3.2 Vývoj po roce 1848 11 4. FYZICKO-GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA OBLASTI 15 4.1 Geomorfologické členění 15 4.2 Klimatologická charakteristika 15 4.3 Hydrologická charakteristika 16 4.4 Půdy 17 4.5 Biota 17 4.6 Přírodní potenciál 17 5. SOCIÁLNĚ-DEMOGRAFICKÝ POTENCIÁL 19 5.1 Vývoj počtu obyvatel 19 5.1.2 Vývoj počtu obyvatel obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem 19 5.1.1 Vývoj počtu obyvatel města Bystřice nad Pernštejnem 20 5.2 Obce a sídla 22 5.2.1 Sídelní struktura 22 5.2.2 Technická vybavenost obcí 23 5.3 Pohyb obyvatelstva 24 5.4. Struktura obyvatelstva 26 5.4.1 Struktura obyvatelstva podle věku a pohlaví 26 5.4.2 Náboženská struktura 28 5.4.3 Vzdělanostní struktura 29 5.4.4 Národnostní struktura 31 5.5 Ekonomická aktivita obyvatelstva 31 5.6 Dojížďka za prací 34 6. HOSPODÁŘSTVÍ 37 6.1 Doprava 37 6.2 Zemědělství 37 6.3 Průmysl 39 6.4 Služby 43 6.5 Významné instituce 44 6.6 Situace na trhu práce 45 7. SWOT ANALÝZA 47 8.ZÁVĚR 49 SUMMARY 50 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 51 SEZNAM PŘÍLOH 53

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE Hlavním cílem bakalářské práce je vypracování částí studie věnované analýze rozvoje města Bystřice nad Pernštejnem a jeho zázemí definované jako obvod obce s pověřeným obecním úřadem. Pro lepší srovnatelnost je ale v práci hodnocen obvod obce s rozšířenou působností (ORP) Bystřice nad Pernštejnem, jehož územní vymezení je totožné s obvodem obce s pověřeným úřadem. Jedním z dílčích cílů je zhodnocení postavení oblasti v širším regionálním kontextu a popsání historicko-geografického vývoje oblasti, s důrazem na správní vývoj po roce 1848. Nejstarší dějiny sledovaného regionu jsou spojeny s rodem pánu z Pernštejna. Během historie se střídala období rozkvětu a prosperity s obdobími úpadku a zaostávání. Zlatý věk prožívala Bystřice na konci 16. století, naopak velký úpadek města nastal na konci 19. a přetrval až do poloviny 20. století. Pro postihnutí historicko-geografického vývoje byly prostudovány regionální historické publikace a to především Bartoš, J., Schulz, J., Trapl, M, 1988, Štarha, I., 1980 a Tenora, J.,1907. Atraktivní reliéf regionu představuje potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, v současnosti ale není ještě plně využíván. Na území obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem se nalézají významná ložiska uranových rud. Fyzicko-geografická charakteristika oblasti byla hodnocena na základě mapových děl a publikací Cimala, Z., 1992, Culek, M., 1996, Demek, J., 1987, Mackovčin, P., Šumpich, J., 2002, Quitt, E., 1975 a Vlček, V.,1984. Poměrně velká pozornost je věnována vývoji počtu a struktuře obyvatelstva regionu a to především v komparaci s vyššími územními jednotkami (Česká republika, kraj Vysočina a okres Žďár nad Sázavou). Sociálně-demografický potenciál obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem byl analyzován za pomoci statistických údajů ze Sčítání lidu, domu a bytu v roce 1991 a 2001 a dalších publikací Českého statistického úřadu. Pro vyhodnocení dat byla užita řada demografických ukazatelů. Obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem je z hlediska hospodářství specifický region České republiky. V minulosti byl průmysl zaměřen především na těžbu a zpracování uranových rud. I přes útlum těžby na konci osmdesátých let minulého století jsou uranové doly v Dolní Rožínce stále nejvýznamnějším zaměstnavatelem obvodu. Pro charakteristiku hospodářských subjektů byly využity údaje získané z databází HBI Monitor, Registr ekonomických subjektů a dále z interní databáze Centra pro regionální rozvoj Masarykovy univerzity v Brně. 6

Na závěr jsou všechny zjištěné informace použity k určení silných a slabých stránek, přednosti a hrozby zájmové oblasti. Silné stránky a přednosti ukazují směr budoucího rozvoje. Naopak slabé stránky a hrozby varují před problémy, které je nutné včas vyřešit. Výsledky hodnocení jsou zpracovány do SWOT analýzy. Tabulky a grafy byly vytvořeny pomoci programu Microsoft Exel, pro zpracování textu bylo využito textového editoru Microsoft Word. Mapy jsou vytvořeny pomocí programu Esri ArcView. V textu se pracuje s daty uvedenými v přílohách 7

2 VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA OBLASTI Zájmovým územím této práce je správní obvod obce s rozšířenou působností Bystřice nad Pernštejnem, který působí od 1. 1. 2003 po územní reorganizaci veřejné správy. Ve zkoumaném území se v současnosti nachází 39 obcí (při vzniku jich bylo 46). Jednotlivé obce s počtem obyvatel k 1.1 2005 jsou uvedeny v příloze č. 6. Z obcí má pouze Bystřice nad Pernštejnem statut města. Region Bystřicko leží ve východní části kraje Vysočina, v okresu Žďár nad Sázavou. Na východě sousedí s Jihomoravským krajem (obvod ORP Tišnov a Boskovice), na severozápadě má krátkou hranici s Pardubickým krajem (obvod ORP Polička), na západě sousedí s obvodem ORP Nové Město na Moravě a na jihu s obvodem ORP Velké Meziříčí. Obě posledně jmenované oblasti taktéž jako Bystřice nad Pernštejnem spadají do kraje Vysočina. Nejjižnější bod se nachází na území obce Strážek. Nejsevernější bod leží na území obce Unčín. Nejzápadnější bod tvoří území obce Radkov a nejvýchodnější bod se nachází na území obce Prosetín V kraji Vysočina bylo vytvořeno 15 obvodů obcí s rozšířenou působností. Z hlediska rozlohy a počtu obyvatel panují mezi jednotlivými obvody ORP v kraji značné rozdíly (např. rozdíl počtu obyvatel obvodů ORP Jihlava a ORP Pacov činí 86 482 obyvatel). Bystřicko se řadí k průměrným obvodům ORP kraje Vysočina, podle počtu obyvatel zaujímá 9. a podle rozlohy 8. místo. K 1.1 2005 má sledovaný region 20 889 obyvatel (4 % počtu obyvatel kraje) a rozlohu 348 km 2 (5,1 % celkového území kraje). Nevýhodou regionu je poměrně značná vzdálenost od některého z velkých měst. Nebližší velké město Brno je od centra obvodu vzdáleno přibližně 50 kilometrů. V rámci kraje Vysočina má Bystřicko nejtěsnější vazby na obvody ORP Nové Město na Moravě a Žďár nad Sázavou, což je dáno jednak historií správního vývoje a jednak blízkostí jmenovaných regionů. Vazba na centrum kraje Jihlavu již není tak těsná. Jak bylo zmíněno Bystřicko v rámci kraje Vysočina sousedí: s Jihomoravským a Pardubickým krajem. Na Pardubický kraj nemá obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem nijak výrazné vazby, zcela jiná situace je ale v případě Jihomoravského kraje. Můžeme říci, že provázanost s Brnem je těsnější než s Jihlavou, což je patrné z vyjížďky za prací (viz příslušná kapitola). V letech 1949-2001 spadaly všechny obce dnešního ORP administrativně pod Brno. Dopravní dostupnost Brna je lepší než 8

dostupnost Jihlavy. Mezi Bystřicí nad Pernštejnem a Brnem funguje poměrně intenzivní veřejná doprava, zatímco přímé spojení z centra zkoumaného regionu do Jihlavy téměř neexistuje. 1 Nejtěsnější vazby na Brno mělo 7 obcí na jihu správního obvodu ORP, které v roce 2005 dosáhly toho, že byly přeřazeny do Jihomoravského kraje. 1 IDOS jízdní řády [online]. 1997-2006 [cit. 2006-04-15]. Dostupné z URL <http://jizdnirady.atlas.cz/jrcis.asp >. 9

3 HISTORIE A SPRÁVNÍ VÝVOJ OBLASTI 3.1 Vývoj do roku 1848 Bystřicko bylo kolonizováno od počátku 13. století jihomoravským rodem pánu z Medlova, předchůdci pánů z Pernštejna. Nejstarší počátky města Bystřice nad Pernštejnem nejsou příliš zdokumentované. Za první písemnou zprávu byla považována listina z roku 1220, ale prokázalo se však, že jde o falzifikát vytvořený moravským historiografem Antonínem Bočkem. Pravděpodobně byla Bystřice založena v první čtvrtině 13.století a nedlouho po tom zde vznikl kostel sv. Vavřince. 2 Ve 14. století byla Bystřice rozdělena mezi několik majitelů. Byl to především rod pánu z Pernštejna a dále páni z Boskovic a páni z Kunštátu Na počátku 15. století se počet majitelů zúžil na dva: na Pernštejny a pány z Kunštátu. Po husitských válkách, kdy ji začali zcela ovládat pánové z Pernštejna, nastává pro Bystřici údobí rozvoje. Zlatý věk města se pojí s vládou Vratislava z Pernštejna v letech 1561 až 1582. Bystřičtí poddaní obratně využívali Vratislavovy finanční tísně a za ochotu půjčovat svému pánovi peníze získali řadu privilegií. Nejvýraznějšího úspěchu dosáhli v roce 1580, kdy za přispění Vratislava z Pernštejna povýšil císař Rudolf II. Bystřici na město. V 16. století došlo na Moravě k vytvoření systému krajů. V roce 1527 byla země Moravská rozdělena na čtyři kraje (Olomoucký, Brněnský, Hradišťský a Novojičínský kraj). Vznik krajů byl motivován především obranou před postupující tureckou expanzí. Bystřické panství se stalo součástí Jihlavského kraje V rukou Pernštejnů byla Bystřice až do roku 1588, kdy panství i s městem prodali Jan a Maxmilián z Pernštejna městu Brnu, které je roku 1592 prodalo Václavu Plesovi Heřmanskému ze Sloupna. Počátkem 17. století získal Bystřici Jan Čejka z Olbramovic na Polici, jemuž byla ale za účast na českém stavovském povstání konfiskována a prodána Jiřímu hraběti z Hodic. 3 Bystřice během 17. století několikrát změnila svého pána. V letech 1635-1665 patřila Ferdinandu Leopoldovi hraběti z Náchoda. Tehdy náležely k panství Bystřice vedle samotného města vesnice Dvořiště, Rozsochy, Blažejovice, Kundratice, Rovné, Albrechtice, Divišov, Vojtěchov, Lhota, Bohuňov, Míchov, Velké Janovice, 2 Štarha, I. a kol.: Bystřice nad Pernštejnem. Brno 1980, s. 21. 3 Tamtéž, s. 65. 10

Domanín, Domanínek, Písečné, Janovičky, Ždánice, Vítochov, Věchnov, Karasín, Bratrušín a Vojetín. 4 Až na Míchov, který je částí obce Věcov (obvod ORP Nové Město na Moravě), spadají dnes všechny obce do obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem. Podle současného sídelního členění by panství Bystřice bylo tvořeno obcemi Bohuňov, Písečné, Rozsochy, Velké Janovice, Věchnov, Ždánice a některými částmi obcí Bystřice nad Pernštejnem, Lísek a Věcov. V roce 1659 došlo ke změně v krajském zřízení. Počet krajů se rozrostl ze čtyř na pět. Novojičínský kraj byl zrušen a naopak vznikl kraj Jihlavský a Znojemský. Bystřické dominium přešlo z Brněnského kraje pod kraj Jihlavský. Roku 1666 získala Bystřici Anna Marie Roháčková z Adleskranu, která ji roku 1679 odkázala Kristiánu svobodnému pánu z Roggendorfu a ten 1698 prodal panství Karlu Benediktovi hraběti z Lamberka. 5 V 17. století město upadalo. Během třicetileté války byla Bystřice dvakrát vypleněna Švédy a na konci války byla řada domů pustá. Navíc se obyvatelé města velmi často dostávali do sporu s vrchností pro krácení svých práv a pro otázky finančního charakteru. Roku 1731 se ujímá panství první představitel posledních majitelů panství Arnošt Matyašovký svobodný pán Mitrovský z Nemyšle. Roku 1787 se Bystřice stala městem regulovaného magistrátu. Zřízením regulovaného magistrátu znamenalo zmenšení vlivu vrchnosti ve prospěch státní moci. 6 3.2 Vývoj po roce 1848 Revoluční rok 1848 přispěl v Rakouském císařství ke zrušení patrimoniální správy, jejíž výkon byl přenesen na stát. Během reformy došlo ke zrušení patrimonií, k reorganizaci krajů a k vytvoření nového systému okresních úřadů. Při stanovování okresních úřadů byl kladen důraz na to, aby soudnictví bylo odděleno od politické správy, proto byl každý politický okres rozdělen na několik menších soudních okresů. Nově vzniklé okresní úřady převzaly správní agendu někdejších patrimonii a z části někdejších krajských úřadů. Na Moravě byl redukován počet krajů na dva (Brněnský a Olomoucký) a jako nová územní jednotka vzniklo dvacet pět politických okresů 4 Tamtéž, s. 65. 5 Tenora, J.:Vlastivěda Moravská. Bystřický okres. Brno 1907, s. 39. 6 Štarha, I. a kol.: Bystřice nad Pernštejnem. Brno 1980, s. 121. 11

Od 1. ledna 1850 se Bystřice nad Pernštejnem stala sídlem soudního okresu a společně se soudními okresy Nové Město na Moravě a Žďár nad Sázavou tvořila politický okres Nové Město na Moravě, který byl součástí nově zformovaného Brněnského kraje. Bystřický soudní okres zahrnoval 57 obcí, které se rozkládaly na ploše 311,77 km 2, a měl celkem 21 146 obyvatel. 7 Již za pět let od této převratné reformy je státní správa opět revidována. Počet moravských krajů se rozrostl ze dvou na šest (Brněnský, Olomoucký, Uherskohradišťský, Jihlavský, Novojičínský a Znojemský kraj) a ke změnám došlo i na okresní úrovni, kde byla sloučena správa politická a soudní v jeden smíšený okresní úřad, který spravoval menší obvod než dosavadní politické okresy. V důsledku této reformy vznikl v roce 1855 v Bystřici smíšený okresní úřad, který podléhal nově zřízenému Jihlavskému kraji. V roce 1860 byly zrušeny krajské úřady, což znamenalo, že smíšený okres Bystřice spadal přímo pod zemské místodržitelství v Brně. Další změna proběhla v roce 1868. Za prvé byla potvrzena trojinstančnost státní správy: okres-země-stát. Za druhé bylo opět obnoveno oddělení politické správy od správy soudní. V případě sledované oblasti došlo k návratu ke stavu před rokem 1850. Bystřice se stala centrem soudního okresu, který spadal pod politický okres Nové Město na Moravě. Tato reforma měla již dlouhodobý charakter. Během dalších padesáti let Rakouska-Uherska byly provedeny jen některé menší změny a i samostatné Československo v podstatě převzalo systém státní správy z roku 1868. Výrazná reforma proběhla až v roce 1949. V období let 1868-1949 došlo k některým menším územním změnám, které se dotkly Bystřického soudního okresu. Roku 1876 k němu přešly od soudního okresu Tišnov (politický okres Tišnov) obce Horní a Dolní Čepí a v roce 1892 od soudního okresu Kunštát (politického okresu Boskovice) obce Polom a Vír. Od šedesátých let 19. století do dvacátých let 20. století docházelo k osamostatňování obcí, čímž se jejich počet v Bystřickém soudním okrese zvýšil na 71 v roce 1922. 8 V roce 1949 nastala výrazná reforma v organizaci státní správy, která byla od základu přeměněna. Země jako správní jednotky byly zrušeny a na místo nich byl 7 Tamtéž. 134. 8 Bartoš, J., Schulcz, J., Trapl, M.: Historický místopis Moravy a Slezska 1848-1960 XI.Ostrava 1988, s. 105. 12

vytvořen nový systém krajů. Změny se dotkly i okresů, kde došlo ke značným přesunům mezi jednotlivými okresy a k vytvoření několika okresů nových. Politický okres Nové Město na Moravě byl rozdělen na dva nové okresy Žďár nad Sázavou a Bystřice nad Pernštejnem. Bystřický okres připadl k Brněnskému kraji a vznikl rozšířením původního soudního okresu o 14 obcí bývalého politického okresu Boskovice (Bolešín, Brťoví, Čtyři Dvory, Kněževes, Křtěnov, Lhota u Olešnice, Malé Tresné, Nyklovice, Olešnice, Prosetín, Rovečné, Sulkovec, Velké Tresné a Věstín) a o 7 obcí bývalého politického okresu Tišnov (Bor, Černvír, Chlébské, Nedvědice, Pernštejn, Sejřek a Skorotice) a o obec Míchov bývalého soudního okresu Nové Město na Moravě. V době vzniku patřilo k obvodu Okresního národního výboru v Bystřici 93 obcí o celkové rozloze 40 194 ha a bydlelo v něm 23 561 obyvatel. 9 V roce 1950 se rozsah okresu zmenšil připojením Olešnice, Kněževsi a Křtěnova k okresu Boskovice. Zákonem o územním členění státu z 9. dubna 1960 dochází k další reorganizaci státní správy. Reforma vytvořila nové kraje a okresy, jenž se vyznačovaly podstatně větší rozlohou než kraje a okresy dosavadní. Okres Bystřice nad Pernštejnem byl zrušen a stal se součástí plošně rozsáhlého okresu Žďár nad Sázavou, který náležel do Jihomoravského kraje a zahrnoval všechny obce bývalého politického okresu Nové Město na Moravě a řadu obcí bývalých okresů Havlíčkův Brod, Hlinsko, Chotěboř, Polička, Velké Meziříčí a Tišnov. Při svém vzniku měl Žďárský okres 222 obcí, 108 871 obyvatel a celkovou rozlohu 167 200 hektarů. Integrací v sedmdesátých letech došlo k zániku 48 obcí a další rozsáhlou integrací kolem roku 1980 klesl počet obcí na 150. Tento trend se po roce 1989 zastavil a byl naopak nahrazen procesem opačným, kdy došlo k rozdělování integrovaných obcí a k 1.1. 1992 se počet obcí v okrese zvýšil na 199. 10 Změna politického režimu v roce 1989 přinesla mimo jiné také reformu státní správy, která byla ustanovena ve dvou etapách. První etapa proběhla v letech 1990-2001. Nejdříve došlo ke zrušení krajských národních výborů (ale ne krajů jako územních jednotek) a k vytvoření pověřených obecních úřadů. Pověřené obecní úřady byly vytvořeny nařízením vlády ze dne 24. 11. 1990 a to v počtu 365. Během následujících let se jejich počet měnil a v roce 2003 činil 389. 9 Štarha, I. a kol.: Bystřice nad Pernštejnem. Brno 1980, s. 206. 10 Sčítání lidu, domů a bytů okres Žďár nad Sázavou 1991. Žďár nad Sázavou, s. 5. 13

První etapa reformy státní správy vyvrcholila 1. ledna 2001, kdy zahájilo činnost 14 nově vytvořených krajů (vyšších územněsprávních jednotek), které vznikly poskládáním z okresů vytvořených v roce 1960. Druhá etapa spočívala ve zrušení okresních úřadů (opět ne ve zrušení okresů jako územních jednotek) a jejich nahrazení novými správními obvody obcí s rozšířenou působností a to s účinností od 1. 1. 2003. Obce s rozšířenou působností (Obce III), kterých bylo vytvořeno 205, převzaly většinu agendy zrušených okresních úřadů a jejich kompetencí je výkon státní správy v přenesené působnosti ve svém správním obvodu. Do správního obvodu obce s rozšířenou působností spadá vždy jedna nebo více obcí s pověřeným obecním úřadem. Během první etapy reformy státní správy se Bystřice nad Pernštejnem stala sídlem pověřeného obecního úřadu, jehož obvod v době vzniku čítal 46 obcí. Po reformě z roku 2001 celý obvod pověřeného obecního úřadu Bystřice nad Pernštejnem připadl do nově vzniklého Jihlavského kraje, u něhož později došlo k přejmenování na kraj Vysočina. Od 1.1. 2003 se Bystřice nad Pernštejnem stala obcí s rozšířenou působností. Obvod obce s rozšířenou působností se zcela překrývá s obvodem pověřeného obecního úřadu. V roce 2004 požádalo 7 obcí o změnu zařazení do správního obvodu jiné obce s rozšířenou působností, z důvodu výhodnější dostupnosti orgánů státní správy. Od 1. ledna 2005 byly obce Borač, Černvír, Doubravník, Drahonín, Nedvědice, Olší a Pernštejnské Jestřábí přeřazeny k obci s rozšířenou působností Tišnov, která spadá do Jihomoravského kraje. 14

4 FYZICKO-GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA A PŘÍRODNÍ POTENCIÁL 4.1 Geomorfologické členěn Z hlediska geomorfologického členění České republiky náleží území obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem k Česko-moravské soustavě provincie Česká vysočina a je součástí geomorfologického celku Českomoravská vrchovina. Celá zkoumaná oblast se nachází v podcelku Českomoravské vrchoviny v Hornosvratecké pahorkatině. Hornosvratecká pahorkatina je členitá vrchovina až hornatina tvořená krystalickými horninami s ostrůvky permokarbonských a křídových usazenin. Dosahuje střední výšky 580,2 metrů a tvoří rozsáhlé území s vyklenutým povrchem, prořezané hlubokým údolím řeky Svratky a jejích přítoků. 11 Na území Bystřicka se Hornosvratecká pahorkatina rozděluje na dvě části. Malá část na severozápadě je tvořena Žďárskými vrchy. Zbytek území je vyplněn Nedvědickou vrchovinou. Hranice mezi podcelky probíhá z údolí Nedvědičky u Rodkova směrem na Bystřici nad Pernštejnem, dále údolím Bystřice k Víru a údolím Svratky proti toku až k Borovnici. 12 Nedvědická vrchovina představuje mohutnou klenbu s povrchem ve střední výšce 526,4 m n. m. Na Svratce u Víru je nejhlubší údolní zářez na Českomoravské vrchovině (v něm je nyní Vírská údolní nádrž). Nejvyšším bodem správního území je Horní les (776 m n. m.) nacházející se na severu oblasti asi 2 km od obce Rovečné. Nejnižší bod tvoří řeka Svratka v místě, kde opouští hranici správního obvodu. 13 4.2 Klimatické oblasti Obecně můžeme říci, že nejchladnější oblast se nachází na severu a směrem na jih po proudu řeky Svratky se klima stává teplejším. Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá správní obvod do čtyř klimatických oblastí. 14 Největší část regionu je tvořena klimatickou oblastí MT5. V této oblasti, vyplňující jihozápad regionu, leží samotné město Bystřice nad Pernštejnem, které zároveň společně s obcí Rozsochy tvoří její severní hranici. Východní hranici prochází po 11 Demek, J. ed.: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Praha 1987, s. 203. 12 Čech, L., Šumpich, J., Zabloudil, V. a kol: Jihlavsko. In: Mackovčin, P., Sedláček, M: Chráněná území ČR VII. Praha 2002, s. 331. 13 Tamtéž, s. 331. 14 Quitt, E.: Klimatické oblasti ČSR 1:500 000. Brno 1975. 15

hřebenu na pravém břehu řeky Svratky. Ze severu zasahuje na Bystřicko chladná oblast CH7, která zabírá území s nejvyšší nadmořskou výškou na východ od Vírské přehrady kolem obce Rovečné. Pás kolem Vírské přehrady a východní břeh řeky Svratky se nachází v mírně teplé oblasti MT3. Údolí řeky Svratky od Vírské přehrady směrem na jih spadá do klimatické oblasti MT9. Nejteplejší klimatická oblast regionu MT9 je charakterizována 40 až 50 letními dny, 30 až 40 ledovými dny a 60 až 80 dny se sněhovou pokrývkou za rok. Průměrná teplota v lednu je -3 až -4 ºC a průměrná teplota v červenci je 17 až 18 ºC. Druhá nejteplejší oblast MT7 má 30 až 40 letních dnů, 40 až 50 ledových dnů a 60 až 80 dnů se sněhovou pokrývkou za rok. Průměrná lednová teplota je -2 až -3 ºC a průměrná červencová teplota je 16 až 17 ºC. MT5 má stejný počet letních a ledových dní a stejnou červencovou teplotu jako MT7. Liší se počtem dnů se sněhovou pokrývkou (60 až 100) a nižší lednovou teplotou (-4 až -5 ºC). Druhá nejchladnější oblast MT3 má 20 až 30 letních dní, 40 až 50 ledových dnů. Průměrná teplota v lednu je -3 až -4 ºC a v červenci 16 až 17 ºC. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je 60 až 100. Chladná oblast CH 7 se vyznačuje 10 až 30 letními a 50 až 60 ledovými dny. Průměrná lednová teplota je -3 až -4 ºC a průměrná červencová teplota je 15 až 16 ºC a počet dnů se sněhovou pokrývkou se pohybuje mezi 100 až 120. 4.3 Hydrologická charakteristika Bystřicko patří do povodí Dunaje, úmoří Černého moře. Region je odvodňován řekou Svratkou, která protéká celým územím obvodu od severu k jihu. Mezi nejvýznamnější pravostranné přítoky patří Bystřice a Nedvědička. K levostranným přítokům náleží Hodonínka a řada menších potoků. Řeka Svratka pramení na západních svazích Velkého Javoru ve výšce 760 m n. m a ústí zleva do Dyje ve střední nádrži Nové Mlýny ve 170 m n. m. Plocha povodí je 7118,7 km 2. Průměrný průtok u ústí je 27,24 m 3 s -1. Na území zkoumaného obvodu se na řece nacházejí dvě hydrologické stanice Dalečín a Vír pod vyrovnávací nádrží. 15 V letech 1947-1958 byla na řece Svratce vybudována přehradní nádrž Vír I. Betónová hráz měřící 76,5 m je druhá nejvyšší v České republice. Přehradní nádrž slouží jako zdroj pitné vody pro oblast Bystřice nad Pernštejnem, Nového Města na Moravě, Žďáru nad Sázavou a pro Brněnský oblastní vodovod. Dále se využívá 15 Vlček, V. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha 1984, s. 262. 16

k zajištění trvalého minimálního průtoku, ke snížení povodňových průtoků a ke špičkové výrobě elektřiny. V roce 1954 byla uvedena do provozu vyrovnávací nádrž Vír II., která se využívá k vyrovnání nepravidelných odtoků ze špičkového provozu elektrárny Vir I. 16 Skalský a Domanínský rybník na Bystřici se využívají k rekreaci. Mezi větší vodní plochy obvodu ORP patří také dvě usazovací nádrže chemické úpravny uranových rud mezi obcemi Rodkov, Rožná a Zlatkov. 4.4 Půdy Převažujícím půdním typem zájmového území jsou kambizemě v širokém spektru variet. Na většině území se nachází kambizem kyselá, ve vyšších oblastech až silně kyselá. Druhou nejvíce zastoupenou skupinou půd tvoří půdy hydromorfní, z nich především pseudoglej typický, který se nachází severozápadně od Bystřice nad Pernštejnem. Kolem menších toků (Bystřice) a kolem rybníků se nachází glej typický. Podél Svratky se vyskytují nivní půdy. Severně od Prosetína a v okolí Horního a Dolního Čepí (části obce Ujčov) se na svahovinách vápenců nachází plošně malé lokality rendziny typické. 17 4.5 Biota Bystřicko se nachází v Hercynské podprovincii a spadá do Sykořského bioregionu. Pro bioregion je typické střídání bioty 4. a 5. vegetačního stupně Českomoravské vrchoviny a teplejších údolí s panonským vlivem, náležejících až do 2. bukodubového vegetačního stupně. Potenciální vegetací tvoří květnaté bučiny, v údolí dubohabrové háje a acidofilní doubravy. V převažujících kulturních smrčinách jsou dosud hojné menší celky bučin a suťových lesů. 18 4.6 Přírodní potenciál Na území obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem se nalézá část moravského rudního rajonu, kde se nacházejí významná naleziště uranových rud. Tato ložiska 16 Tamtéž, s. 293. 17 Tomášek, M.: Půdy České republiky. Praha 2000, 68 s. Čech, L., Šumpich, J., Zabloudil, V. a kol, s. 335. 18 Culek, M.: Biogeografické členění České republiky. Praha 1996, 347 s. 17

hydrotermálního původu jsou vázána na tektonické struktury vyvinuté v okrajové části moldanubika v biotických rulách a amfibolitech. 19 Nejvýznamnější rudní pole Rožná Rozsochy, omezené dobývacím prostorem Rožná, je rozsahem i objemem zásob největším ložiskem uranových rud na Moravě. Rozkládá se na katastrálním území obcí Rozsochy, Zvole, Rodkov, Horní Rožínka, Blažkov, Dolní Rožínka, Rožná, Milasín, Bukov a Stražek (místní část Habří). Celkový vertikální rozsah ložiska je zhruba 1400 metrů, délka ložiska okolo 10 km a mocnost ložiska zhruba 500 m. 20 Ložisko Rožná je v současné době jediným hlubině těženým ložiskem uranových rud v České republice a zároveň i v Evropské unii. Mezi největší akumulace grafitu na Moravě patří lokalita Velké Tresné, kde byla tato surovina těžena od druhé poloviny 19. století do roku 1968. Před ukončením těžebních prací činila roční těžba asi 25 000 tun za rok. Na Bystřicku se také nachází některá menší ložiska železných rud (Věchnov, Sejřek) a galenitu (okolí Štěpánova). Stříbronosný galenit byl ve štěpánovském revíru dobýván již ve středověku a naposledy zde probíhala těžba v letech 1915-1919. 21 Na většině území obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem byl v roce 1995 vyhlášen přírodní park Svratecká hornatina. Do přírodního parku nespadá pouze západní část regionu. Hranici v rámci obvodu vytvářejí zhruba katastry obcí Lísek, Bohuňov, Ždánice, Bystřice nad Pernštejnem, Věchnov, Rožná a Věžná. Přírodní park má za úkol ochranu rázu krajiny, ale neomezuje výrazně hospodářskou činnost jako zvláště chráněná území. 22 Na katastr obce Lísek zasahuje CHKO Žďárské vrchy, ale toto území je malé a v rámci celého regionu nemá větší význam. Lesnatá krajina Nedvědické vrchoviny, jedné z nejčlenitějších částí Českomoravské vrchoviny, představuje významný potenciál pro rozvoj turistiky. Největší vodní plocha regionu Vírská přehrada, která by také mohla sloužit jako významné místo pro rozvoj cestovního ruchu, není z důvodu odběru pitné vody pro rekreaci využívána 19 Cimala, Z. :35 let Uranových dolů v Dolní Rožínce. Dolní Rožínka 1992, s 3. 20 Tentýž: Po stopách průzkumu a těžby uranových ložisek na Moravě a Východních Čechách. Dolní Rožínka 1997, s. 22. 21 Vaněrková, V.: Fyzickogeografické poměry Vírské vrchoviny. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie, Olomouc 2001, s. 17-19. 22 Zvláště chrněná území jsou národní park, chráněné krajinné území, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka 18

5. SOCIÁLNĚ-DEMOGRAFICKÝ POTENCIÁL 5.1 Vývoj počtu obyvatel 5.1.1 Vývoj počtu obyvatel města Bystřice nad Pernštejnem V první polovině 19. století patřilo okolí Bystřice nad Pernštejnem k hlavním suknářským oblastem na Moravě. Textilní a oděvní řemeslná výroba měla na hospodářství města zásadní vliv. V důsledku zavádění levnější tovární výroby postihla v osmdesátých letech 19. století bystřické řemeslníky těžká krize. Bystřice začala postupně zaostávat a chudnout, což se projevilo snižováním počtu obyvatel. Úpadek města pokračoval celých dalších sedmdesát let a zastavil se až v polovině 20. století. V roce 1957 byla u nedaleké Dolní Rožínky zahájena těžba uranu a s nástupem uranového průmyslu do regionu je spojen nový rozvoj města a značné navýšení počtu obyvatel. V období 1961-1970 počet obyvatel města vzrostl o 52 % mezi lety 1970-1980 o dalších 24,4 %. V roce 1980, jenž představuje vrchol, žilo v Bystřici nad Pernštejnem 9510 obyvatel, což je o 124,4 % více než v roce 1950. V osmdesátých a devadesátých letech došlo ke stagnaci a postupnému snižování počtu bystřických obyvatel. V roce 2001 měla Bystřice nad Pernštejnem 9068 obyvatel. 9500 8500 obyvatel 7500 6500 5500 4500 3500 počet obyvatel 1869 1890 1910 1930 1961 1980 2001 rok Obr. 1. Vývoj počtu obyvatel ve městě Bystřice nad Pernštejnem (včetně dnes integrovaných sídel) v letech 1869-2001. Pramen: Retrospektivní lexikon obcí Vysočina. ČSÚ, Jihlava 2006; vlastní zpracování 19

5.1.2 Vývoj počtu obyvatel obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem Vývoj počtu obyvatel ve srovnávaných jednotkách (ORP Bystřice nad Pernštejnem, okres Žďár nad Sázavou, kraj Vysočina a Česká republika) se v období 1869-2001 výrazně liší. Nejvíce rozdílný vývoj má obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem a Česká republika. Zatímco samotné město Bystřice nad Pernštejnem se ve sledovaném období vyznačuje poměrně velkým nárůstem počtu obyvatel, je pro celé Bystřicko charakteristické jeho snižování. Během sledovaného období vzrostl počet obyvatel města o 3 600 obyvatel (160 % stavu z roku 1869), naopak u celého obvodu ORP klesl o 4477 obyvatel (82 % stavu z roku 1869). Maxima dosáhl obvod již v roce 1880, kdy zde žilo 25 741 obyvatel. Mezi lety 1880-2001, již vyšší hodnoty počet obyvatel nedosáhl, což je zapříčiněno především stěhováním obyvatel z ekonomických a sociálních důvodu mimo obvod ORP Tab.1. Vývoj počtu obyvatel v obvodu ORP Bystřice n. P. v období 1869-2001 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 počet obyvatel 25625 25741 25308 24864 24222 23646 22359 19026 20951 22355 23055 22008 21148 Bi 100 100,5 98,8 97,0 94,5 92,3 87,3 74,2 81,8 87,2 90,0 85,9 82,5 Ři 100 100,5 98,3 98,2 97,4 97,6 94,6 85,1 110,1 106,7 103,1 95,5 96,1 Pramen: Retrospektivní lexikon obcí Vysočina. ČSÚ, Jihlava 2006; vlastní výpočty Pozn.: Bi bazický index, Ři řetězový index Ři (%) 115 110 105 100 95 90 85 80 1869 1890 1910 1930 1961 1980 2001 rok Česká republika kraj Vysočina ORP Bystřice n.p. Obr. 2. Vývoj počtu obyvatel ORP Bystřice n. P., kraje Vysočina a České republiky v letech 1869-2001 na základě průběhu řetězových indexů (Ři) Pramen: Retrospektivní lexikon obcí Vysočina. ČSÚ, Jihlava 2006, Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970. FSÚ, Praha 1978, Sčítání lidu, domů a bytů 200. ČSÚ, Praha 2006; vlastní zpracování 20

Období I. světové války se při prvním poválečném sčítání v roce 1921 na počtu obyvatel Bystřicka příliš neprojevilo. Pokles počtu v letech 1910-1921 (snížení o 2,4 % oproti roku 1910) byl menší než v předchozím období let 1900-1910 (snížení o 2,6 %). Ze srovnávaných územních jednotek pochopitelně nejvíce zasáhla I. světová válka populační vývoj celé České republiky, kde bylo zastaveno zvyšování počtu obyvatel z let 1869-1910 (o 33,4 % oproti roku 1869) a řetězový index poprvé za sledované období klesl pod 100%. 140 130 120 Bi (%) 110 100 90 80 Česká republika kraj Vysočina 70 1869 1890 1910 1930 1961 1980 2001 rok ORP Bystřice n. P. Obr. 3. Vývoj počtu obyvatel ORP Bystřice n. P., kraje Vysočina a České republiky v letech 1869-2001 na základě průběhu bazických indexů (Bi) Pramen: Retrospektivní lexikon obcí Vysočina. ČSÚ, Jihlava 2006; Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970. FSÚ, Praha 1978; Sčítání lidu, domů a bytů 2001.ČSÚ, Praha 2006; vlastní zpracování Druhá světová válka se na vývoji počtu obyvatelstva projevila mnohem výrazněji a v obvodu ORP podobně jako u všech srovnávaných jednotek bylo za období let 1869-2001 dosaženo minima. Na Bystřicku došlo při prvním poválečném sčítání v roce 1950 ke snížení počtu obyvatelstva o 25,8 % oproti roku 1869 (v absolutních číslech o 6599 obyvatel). Za období 1930-1950 řetězový index poklesl na 85,1 % a v absolutních číslech zde ubylo 3333 obyvatel. Pouze Česká republika si udržela vyšší počet obyvatel než v roce 1869 (o 17,7 %), i když i tady došlo k výraznému snížení bazického indexu (v roce 1930 činil 141,2 %). Příčiny poklesu počtu obyvatel v České republice jsou způsobeny válečnými událostmi a následným odsunem Němců. Na území dnešního obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem nežil velký počet obyvatel německé národnosti, proto zde samotný odsun nijak výrazně stav obyvatelstva neovlivnil. Větší význam mělo jednak 21

osidlování pohraničí a jednak stěhování do více či nově industrializovaných částí republiky. Od roku 1950 nastává třicetileté období růstu počtu obyvatel. Nejvýznamnější nárůst proběhl v prvním poválečném období 1950-1960, kdy se bazický index obvodu ORP zvýšil o 25 % a podobná situace byla i u ostatních administrativních jednotek. Během nárůstu počtu obyvatel v letech 1950-1980 pouze obvod ORP nedosáhl vyššího počtu obyvatel než v roce 1869 (90 % stavu z roku 1869). Od osmdesátých let, kdy byl populační růst obyvatel České republiky zastaven, dochází na Bystřicku k neustálému poklesu počtu obyvatel (řetězový index se snižuje zhruba o 5 % za intercenzální období). V roce 2001 žilo na území obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem 21 148 obyvatel. 5.2 Obce a sídla 5.2.1 Sídelní struktura Sídelní struktura obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem je charakteristická velkou rozdrobeností a sídla se vyznačují malým počtem obyvatel. Během sedmdesátých a osmdesátých let došlo na území současného obvodu ORP k postupné integraci obcí a jejich počet se snižoval. Opačný desintegrační proces proběhl po roce 1990. Během let 1990 až 1992 bylo vytvořeno 10 nových samostatných obcí (Písečné, Milasín, Radkov, Rodkov, Střítež, Ubušínek, Věchnov, Velké Janovice, Velké Trestné a Ždánice). Administrativně dnes spadá pod obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem 39 obcí, které se dále člení na 91 částí obcí. Celkem 23 obcí se dělí na 2 a více místních částí, z toho obec Stražek má 7 a město Bystřice nad Pernštejnem 12 místních částí. Tab.2. Počet obcí dané velikostní skupiny a podíl obyvatelstva bydlícího v nich na celkové populaci obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001 velikostní skupina obce počet obcí podíl obyvatelstva 0-199 19 11,6 200-499 10 14,5 500-999 9 31 1000-1999 0 0 2000 a více 1 42,9 Pramen: Sčítání lid, domů a bytů okres Žďár nad Sázavou 2001. ČSÚ, Jihlava 2003; vlastní výpočty 22

Jak již bylo řečeno, na Bystřicku se nachází řada obcí s malým počtem obyvatel. Z 39 obcí jich má 19 méně než 200 obyvatel. Naopak ve velikostní skupině 1000-1999 obyvatel se v ORP nenachází žádná obec. V roce 1991 do této skupiny naležela obec Stražek, ale do sčítání v roce 2001 u ní došlo k poklesu počtu obyvatel pod 1000. Nad 2000 obyvatel má pouze město Bystřice nad Pernštejnem, ve kterém žije celých 42,9 % obyvatel obvodu ORP. Pro ORP Bystřice nad Pernštejnem je typické vylidňování obcí. Během devadesátých let došlo u téměř všech obcí ke snížení počtu obyvatel. Největší procentuální pokles nastal u obcí Střítež a Velké Tresné, kde došlo k poklesu o 28,7, respektive 23,6 % (v absolutních číslech 38 a 39 osob). Ve městě Bystřice nad Pernšejnem se od roku 1991 do roku 2001 snížil počet obyvatel o 2,5 % (v absolutních číslech o 236 obyvatel) 5.2.2 Technická vybavenost obcí V roce 2001 bylo na Bystřicku 7156 trvale obydlených domů, z toho se jich 67,8 % nacházelo v rodinných domech.v 19 obcích (Blažkov, Bukov, Býšovec, Horní Rožínka, Chlum-Korouhvice, Koroužné, Milasín, Moravecké Pavlovice, Nyklovice, Radkov, Rodkov, Skorotice, Strachujov, Střítež, Ubušínek, Věchnov, Velké Janovice, Velké Tresné a Věžná) tvořily byty v rodinných domech 100 % trvale obydlených bytů. Pouze u 3 obcí nedosáhl podíl trvale obydlených bytů v rodinných domech na celkovém počtu trvale obydlených domů 90 %. Nejmenší byl tento podíl v obcích Bystřice nad Pernštejnem (37,4 %) a Dolní Rožínka (41,3 % ). Tab.3. Trvale obydlené byty podle stáří domu v ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001 byty z toho v domech postavených v období celkem do r.1919 vč. 1920-1945 1946-1980 1981-1990 1991-2001 7156 687 700 4236 790 695 Pramen: Údaje o obcích s rozšířenou působností 2005. ČSÚ, Jihlava, 2006; upraveno Nejvíce trvale obydlených bytů (59,1 %) bylo v ORP Bystřice nad Pernštejnem postaveno v období let 1946-1980. Intenzivní bytová výstavba na Bystřicku souvisela především s nutností vytvořit zázemí pro pracovníky uranového průmyslu. Nejvíce se rozrostla Bystřice nad Pernštejnem, která měla sloužit jako hlavní hornické sídliště. V letech 1958-1983 byla v Bystřici nad Pernštejnem vystavěna dvě sídliště o celkové kapacitě 1446 bytů. V samotné Dolní Rožínce vyrostlo ve stejném období 116 bytů. Těžba uranu se promítla i do bytové výstavby mimo dnešní obvod ORP. Pro 23

pracovníky závodu v Dolní Rožínce bylo vystavěno sídliště v Novém Městě na Moravě (855 bytů) a v Tišnově (402 bytů). 23 Tab.4. Technická vybavenost trvale obydlených bytů v obvodu ORP a ČR v roce 2001 napojení připojení počet trvale koup.nebo splachovací na na plyn území obydlených sprch. kout záchod v vodovod ze sítě bytů v bytě (%) bytě (%) (%) (%) ústřední nebo etážové topení (%) Česká republika 3827678 98,5 64,1 96,1 95,4 81,7 kraj Vysočina 103 556 98,6 51,0 95,7 93,4 82,8 okres Žďár n. S. 41 864 98,7 35,3 95,6 92,9 86,1 ORP Bystřice n. P. 7 156 98,5 21,6 94,4 91,8 91,8 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů okres Žďár nad Sázavou 2001. ČSÚ, Jihlava 2003; Sčítání lidu, domů a bytů 2001. ČSÚ,Praha 2006 ; upraveno Co se týče technické vybavenosti trvale obydlených bytů, nejhorší situace v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem souvisí s plynofikací. V roce 2001 bylo pouze 21,6 % trvale obydlených bytů napojeno na plyn ze sítě, což je o 42,5 % méně než je hodnota za celou Českou republiku. Ve 23 obcích regionu plynofikace nebyla provedena a pouze u obci Velké Tresné (84,7 %), Rovečné (75,8 %) a Věchnov (67,3 %) dosahuje republikového průměru U dalších sledovaných ukazatelů se hodnoty za obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem nijak výrazně neliší s hodnotami u srovnávaných vyšších územních jednotek. K obcím s celkově nejhůře technicky vybavenými trvale obydlenými byty se v roce 2001 řadí Moravecké Pavlovice, Rodkov, Věžná a Sejřek. Nejlepší vybavenost trvale obydlených bytů mají naopak obce Bystřice nad Pernštejnem, Dolní Rožínka, Rovečné a Rožná. 5.3 Pohyb obyvatelstva Ve sledovaném období (1995-2003) měl v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem celkový přírůstek zápornou hodnotu, což znamená, že zde dochází k trvalému snižování počtu obyvatel. Hlavní příčinou je nízká porodnost (až na rok 2002 počet narozených nedosahuje počtu zemřelých) a malá ekonomická a sociální atraktivita regionu, která způsobuje odchod obyvatelstva mimo obvod ORP. 23 Cimala, Z. :35 let Uranových dolů v Dolní Rožínce. Dolní Rožínka 1992, s 84. 24

Tab.5. Pohyb obyvatelstva v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v období 1995-2003 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 stř. stav obyva. 21 723 21 645 21 545 21 431 21 399 21 339 21 093 21 016 20 949 živě narození 201 202 214 214 194 185 190 213 206 počet zemřelých 226 231 282 254 227 213 220 193 221 hmp [ ] 9,3 9,3 9,9 9,9 9,1 8,7 9,1 10,1 9,8 hmú [ ] 10,4 10,7 13,1 11,9 10,6 9,9 10,4 9,1 10,6 přir. přírůstek -25-29 -68-40 -33-28 -30 20-15 migrační saldo -64-22 -71 3-1 -48-103 -70-55 celk. přírůstek -89-51 -139-37 -34-76 -133-50 -70 Pramen: Demografická ročenka správního obvodu ORP 1995-2004. ČSÚ, Jihlava, 2005; vlastní výpočty Pozn.: hmp hrubá míra porodnosti, hmú hrubá míra úmrtnosti K největšímu celkovému úbytku obyvatelstva došlo v roce 1997, kdy se meziroční počet obyvatel obvodu ORP snížil o 139. Za sledované období dosáhla v tomto roce hrubá míra úmrtnosti svého maxima (13,1, v absolutních číslech zemřelo 282 lidí), čímž i přirozený úbytek nabyl nejvyšší hodnoty (-68). K maximálnímu celkovému úbytku výrazně přispělo i záporné migrační saldo (-71). Jak již bylo zmíněno výše, nikdy celkový přírůstek nedosáhl kladných poloh. Nejvyšších hodnoty dosáhl v letech 1998-1999 (-37 a -34). Příčinou bylo rychlé klesání hodnoty hrubé míry porodnosti (z 13,1 v roce 1997 na 10,6 v roce 1999) a naopak výrazné zvyšování hodnoty migračního salda, které v roce 1998 dosáhlo svého maxima a přehouplo se do kladných hodnot (3), což se za sledované období stalo pouze v tomto případě. Vývoj hrubé míry porodnosti a hrubé míry úmrtnosti v obvodu ORP Bystřice n. P. v období 1995-2003 14,00 13,00 12,00 11,00 10,00 hmp hmú 9,00 8,00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 rok Obr. 4. Vývoj hrubé míry porodnosti a hrubé míry úmrtnosti v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem Pramen: Demografická ročenka správních obvodů ORP 1995-2004.ČSÚ, Jihlava 2005; vlastní výpočty Mezi lety 1999-2001 dochází nejdříve ke snížení a následnému mírnému zvýšení hrubé míry porodnosti a stejný průběh kopíruje i hrubá míra úmrtnosti. Z tohoto důvodu, i hodnota přirozeného úbytku stagnuje a to i přesto, že v roce 2000 dosahuje 25

hrubá míra porodnosti svého minima (8,7 ). Hodnoty migračního salda v tomto období naopak prudce klesají (z -1 v roce 1999 na -103 v roce 2001), což má za následek druhou nejnižší hodnotu celkového přírůstku za sledované období (-133). Následujícím období 2001-2002 je z hlediska přirozeného přírůstku nejpříznivější za celé období 1995-2003. Hrubá míra úmrtnosti klesá na nejnižší hodnotu (9,2 ), naopak hrubá míra porodnosti poprvé překračuje hranici 10 (10,1 ) a výsledkem je kladný přirozený přírůstek (20). Ale ani tento rok nedosahuje celkový přírůstek kladné hodnoty a to z důvodu, že i přes určitý pokles si migrační saldo udržuje vysokou zápornou hodnotu (-70) V posledním sledovaném období 2002-2003 je opět v důsledku snížení hrubé míry porodnosti a zvýšení hrubé míry úmrtnosti přirozený přírůstek záporný a celkový přírůstek má hodnotu -70. Tab.6. Průměrné roční hrubé míry úmrtnosti a porodnosti v obvodu ORP, v kraji Vysočina a v České republice v období 1995-2003. ORP Bystřice n. P. kraj Vysočina Česká republika hmp ( ) hmú ( ) hmp ( ) hmú ( ) hmp ( ) hmú ( ) 1995-1997 9,51 11,38 9,71 10,62 8,96 11,10 1998-2000 9,24 10,82 9,18 10,25 8,78 10,64 2001-2003 9,66 10,05 9,07 10,15 9,05 10,69 Pramen: Demografická ročenka 1991-2003. ČSÚ, Praha 2004; Demografická ročenka správních obvodů ORP 1995-2004. ČSÚ, Jihlava 2005; vlastní výpočty Pozn.: hmp hrubá míra porodnosti, hmú hrubá míra úmrtnosti Průměrná roční míra porodnosti ORP Bystřice nad Pernštejnem se po celé sledované období (1995-2003) drží na vyšší úrovni než v případě České republiky a v porovnání s krajem Vysočina až na počáteční období let 1995-1997 je situace obdobná. Hrubá míra úmrtnosti má na Bystřicku výrazně klesající. Pokles hodnoty hrubé míry porodnosti můžeme sledovat u všech srovnávaných jednotek, ale v případě obvodu ORP má nejrychlejší průběh. Na počátku období byla v porovnání s krajem Vysočina a Českou republikou hrubá míra úmrtnosti v obvodě ORP nejvyšší, ale na konci již dosahovala nejnižších hodnot. 5.4 Struktura obyvatelstva 5.4.1 Struktura obyvatelstva podle věku a podle pohlaví Vývoj věkové struktury obyvatel ve správním obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v letech 1991-2001 se vyznačuje stárnutím populace. Převažuje produktivní složka, její podíl na celkovém počtu obyvatel se mezi dvěma posledními 26

sčítáními zvýšil ze 60 % na 64 %. V předproduktivní složce došlo ke snížení podílu o 5,6 procentních bodů (v absolutních číslech o 1374 obyvatel). Poprodutivní složka obyvatelstva se mezi lety 1991-2001 vzrostla na 18,4 %, což znamená, že počet obyvatel v této strukturní skupině převýšil počet obyvatel v předproduktivním věku (17,5 %) a populace obvodu ORP se stala regresivní. V roce 2001 dosahoval index feminity hodnoty 99,5 % (v České republice 105 %), což znamená, že na Bystřicku žije nepatrně více mužů než žen (v absolutních číslech o 48 více mužů než žen). Nejvyšší hodnota indexu feminity byla v obci Sulkovec (130 %) a nejmenší v obci Milasín (78,6 % ). Tab.7. Struktura obyvatelstva podle věku a pohlaví v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 1991 a 2001 z toho ve věku obyvatelstv z toho 60 a více včetně index rok o celkem ženy 0-14 15-59 nezjištěných. feminity abs. % abs. % abs. % (%) 1991 22 008 11038 5082 23,1 13 193 59,9 3 733 17,0 100,6 2001 21148 10550 3708 17,5 13543 64,0 3897 18,4 99,5 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů okres Žďár nad Sázavou 1991. Žďár nad Sázavou 1992; Sčítání lidu, domů a bytů okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; vlastní výpočty Ve srovnání s Českou republikou je v roce 2001 na Bystřicku vyšší zastoupení předprodukktivní složky obyvatelstva. Produktivní složka je v obvodu ORP o 1,4 procentního bodu nižší než v České republice a poproduktivní složka obyvatel dosahuje stejné hodnoty. Předproduktivní složka obyvatelstva je v jednotlivých obcích na Bystřicku v roce 2001 nejvíce zastoupena v Moravekých Pavlovicích (25,8 %) a nejméně ve Velkém Tresném (7,9 %). Nejvyšší podíl produktivní složky na celkovém počtu obyvatel obce má Střítež (70,2 %) a Milasín (70 %) a nejvyšší podíl poproduktivní složky na celkovém počtu obyvatel obce má obec Věžná (36,9 %). Průměrný věk obyvatel Bystřicka je menší než u obyvatel České republiky. Nejnižší průměrný věk je v obci Bohuňov (34 let) a nejvyšší v obci Věžná (47,1 let) Tab.8. Struktura obyvatel podle věku v České republice a v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001. podíl předproduktivní podíl produktivní podíl poproduktivní průměrný věk složky (%) složky (%) složky (%) Česká republika 16,2 65,4 18,4 40,8 ORP Bystřice n. P. 17,5 64,0 18,4 37,9 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů - okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Praha 2006; vlastní výpočty 27

V porovnání s rokem 1991 se v roce 2001 index stáří zvýšil o 31,5 procentních bodů. Maximální hodnoty dosáhl v obci Velké Tresné (370 %) a minimální v obci Bohuňov (54,5 %), k největšímu zvýšení došlo v již zmiňovaném Velkém Tresném (o 258,9 procentních bodů) a nejvíce se snížil v obci Rodkov a to o 193,4 procentních bodů. Index závislosti I v roce 2001 činí 27,4 % a je nižší než v roce 1991, což je způsobeno snížením podílu předproduktivního obyvatelstva (v absolutních číslech o 1294 obyvatel). Index závislosti II se za sledované období téměř nezměnil, protože i podíl poproduktivního obyvatelstva se také příliš nezměnil, a dosahuje hodnoty 28,8 %. Index ekonomického zatížení klesl na hodnotu 56,2 %, toto zmenšení je způsobeno také především snížením počtu předproduktivní složky obyvatelstva. Tab. 9. Věková struktura obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v letech 1991 a 2001 rok obyv. index ženy muži celkem stáří iz I iz II iez 1991 22 008 11038 10970 73,5 38,5 28,3 66,8 2001 21148 10598 10550 105,1 27,4 28,8 56,2 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů okres Žďár nad Sázavou 1991. Žďár nad Sázavou 1992; Sčítání lidu, domů a bytů okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; vlastní výpočty Poznámka: iz I index závislosti I, iz II index závislosti II, iez index ekonomického zatížení 5.4.2 Náboženská struktura V intercenzálním období 1991-2001 se podíl věřících na Bystřicku celkem výrazně snížil, ale i přesto si udržuje ve srovnání s ostatními územními jednotkami vysokou hodnotu. Tab.10. Náboženská struktura v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 1991 a 2001 rok z toho obyv. celkem věřící bez vyznání nezjištěno abs. % abs. % abs. % 1991 22008 15294 69,5 3734 17,0 2980 13,5 2001 21148 11833 56,0 6709 31,7 2606 12,3 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů okres Žďár nad Sázavou 1991., Žďár nad Sázavou 1992; Sčítání lidu, domů a bytů okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; vlastní výpočty Podíl věřících na celkovém počtu obyvatel obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem při sčítáni v roce 2001 dosahoval 56 %, což je téměř o 24 procentních bodů více než je podíl obyvatel celé České republiky. Podobná situace byla i u celého okresu Žďár nad Sázavou, v případě kraje Vysočina podíl věřících obyvatel již nedosahoval takové výše jako u dvou menších územních jednotek (46,4 %). 28

Podíl věřících v obvodu ORP klesl pod 50 % pouze u čtyř obcí (Bystřice nad Pernštejnem, Dolní Rožínka, Vír a Strachujov). Nejmenší je ve městě Bystřice nad Pernštejnem, kde dosáhl hodnoty 43,5 %. U devíti obcí podíl věřících přesáhl 80 % a největší je u Moraveckých Pavlovic (87,1 %). ORP Bystřice nad Pernštejnem se vyznačuje poměrně velkým zastoupením příslušníku Českobratrské církve evangelické, kteří představují 14,9 % věřících (v České republice 3,6 %). U obce Strachujov dosahuje počet věřících hlásících se k Českobratrské církvi evangelické 90 %. Tab.11. Náboženská struktura v obvodu ORP Bystřice n. P. v roce 2001 obyv. věřící bez vyznání nezjištěno územní jednotka celkem abs. % abs. % abs. % Česká republika 10230060 3288088 32,1 6039991 59,0 901981 8,8 kraj Vysočina 519211 240669 46,4 214647 41,3 63895 12,3 okres Žďár n. S. 125407 70985 56,6 40174 32,0 14248 11,4 ORP Bystřice n. P. 21148 11833 56,0 6709 31,7 2606 12,3 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; Sčítání lidu, domů a bytů 2001, Praha 2006 ;vlastní výpočty 5.4.3 Vzdělanostní struktura Vzdělanostní struktura obyvatelstva obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem zaznamenala během devadesátých let výrazné zlepšení. Syntetický ukazatel úrovně vzdělanosti se za období 1991-2001 překonal hodnotu 2 a podíl obyvatelstva s nejvyšším dosaženým vzděláním vysokoškolským nebo středoškolským s maturitou za stejné období vzrostl o 6,7 procentních bodů. Ale i přes tento posun, vychází Bystřicko ze srovnání s vyššími územními jednotkami jednoznačně nejhůře. Tab.12. Vzdělanostní struktura v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 1991 a 2001 obyv. v tom 15 leté základní, bez střední bez střední s maturitou vzděl. rok vysokoškol. a vzdělání, nezj. maturity a vyšší odborné ukazatel starší abs. % abs. % abs. % abs. % 1991 16926 6567 38,8 6607 39,0 3061 18,1 691 4,1 1,9 2001 17440 4811 27,6 7616 43,7 4015,00 23,0 998 5,7 2,1 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů okres Žďár nad Sázavou 1991. Žďár nad Sázavou 1992; Sčítání lidu, domů a bytů okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; vlastní výpočty Syntetický ukazatel úrovně vzdělání dosahuje v roce 2001 hodnoty 2,07 ( v České republice 2,21). Podíl obyvatelstva obvodu ORP ve věku 15 let a více s nejvýše 29