je řízená veřejnou správou (státní správou a územní samosprávou)

ÚVOD Veřejný sektor ekonomiky je ta část národního hospodářství, která: zabezpečuje veřejné statky pro obyvatele mimo trh na neziskovém principu o jejíž produkci (tj. produkci veřejných statků) se nerozhoduje na trhu, ale tzv. veřejnou volbou je financována z prostředků soustředěných v rozpočtové soustavě (soustava veřejných rozpočtů) je řízená veřejnou správou (státní správou a územní samosprávou) podléhá veřejné kontrole ze strany občanů Tím se liší veřejný sektor ekonomiky od tržního. Charakteristické rysy veřejného sektoru popsány výše. Hlavní charakteristikou tržního sektoru ekonomiky je orientace na zisk. Pojem veřejné finance označuje peněžní vztahy vznikající v souvislosti s tvorbou, rozdělováním a užitím peněžních fondů spojených s činností veřejných institucí. Jedním ze subjektů je vždy stát (město, obec). Dle P. A. Samuelsona, veřejný statek je statek, který má další vlastnosti: nedělitelnost spotřeby (kvantitativní ani kvalitativní), nesoutěživost spotřebitele nevyloučitelnost ze spotřeby nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele Généreux určuje pojem veřejný statek jako statek, který může být užíván současně více uživateli, aniž spotřeba jednoho snižuje spotřebu druhých. Dle ministerstva financí ČR státní dluh České republiky ke čtvrtému čtvrtletí roku 2009 dosáhl 67.7 mld. Kč. Celkový státní dluh je z 80% tvořen domácím dluhem, necelých 20% připadá na dluh zahraniční. Domácí dluh je z 90% tvořen střednědobými a dlouhodobými dluhopisy. Tyto dluhopisy tvoří přibližně 74% celého státního dluhu. Půjčky EIB tvoří necelých 5% financování státního dluhu. Tabulka: Vývoj státního dluhu v roce 2009, zdroj: MF ČR

k 3.3.2009 k 30.6.2009 k 30.9.2009 Státní dluh celkem 000,5 mld. Kč 37,3 mld. Kč 67,7 mld. Kč Dle vyhodnocení plněni Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s Eurozónou: "Kriterium udržitelnosti veřejných financí ČR v současnosti neplní, a při současném nastavení fiskální politiky a očekávaném makroekonomickém vývoji ani ve střednědobém horizontu pravděpodobně plnit nebude. Za současných podmínek je velmi nepravděpodobné, že ČR bude ve střednědobém horizontu schopna plnit všechna Maastrichtská konvergenční kriteria. Zásadní bariérou pro vstup do měnové unie přitom bude vyšší než 3% deficit sektoru vládních institucí. Stejně tak je nejisté udržení a potřebné další zvyšování dosaženého stupně sladěnosti české ekonomiky s eurozónou v nejbližších letech." (společný dokument Ministerstva financí ČR a České národní banky schválený vládou České republiky na jejím zasedáni dne 2. prosince 2009). Tabulka 2.2: Saldo sektoru vládních institucí (metodika ESA 995, v % HDP) 2006 2007 2008 2009 200 20 202 Hodnota -3,0-3,0-3,0-3,0-3,0-3,0-3,0 kritéria Česká republika -2,6-0,7-2,0-6,6-5,3-5,6-5,5 Zdroj: ČSÚ, Notifikace vládního deficitu a vládního dluhu (říjen 2009), Fiskální výhled MF ČR. Kromě rozporu s podmínkami pro vstup do eurozóny, značný růst státního dluhu vede k nárůstu znepokojení, potřeb státu a související snížení průměrné životní úrovně. Ve stávajících podmínkách je proto nutné co nejefektnějším způsobem dělit a směrovat využití veřejných výdajů státu. Cílem této diplomové práce je navrhnout varianty ekonomického zefektivnění veřejných výdajů v části veřejných zakázek a výběr nejvhodnější varianty. V teoretické části diplomové práce bude pozorován termín veřejného výdaje a odlišení veřejného sektoru od soukromého hospodářství. Dále bude určen pojem veřejné zakázky a bude popsán současný stav a vliv veřejných výdajů na veřejné zakázky v České republice.

Bude provedena analýza současného stavu v oblasti veřejných výdajů České republiky a určen problém ekonomické efektivity veřejných zakázek. V praktické části této diplomové práce budou navrženy varianty ekonomického zefektivnění v oblasti veřejných zakázek v České republice. Takže bude popsán současný stav legislativy v oblasti veřejných zakázek v Evropské unii. Dále budou také určena kriteria pro hodnocení jednotlivých variant. Pomocí komplexního hodnocení jednotlivých variant bude určena nejvhodnější varianta. V části diskuze se pokusím vyjádřit základní podmínky pro realizaci vybrané varianty.

. TEORETICKÁ ČÁST.. VEŘEJNÝ SEKTOR EKONOMIKY.... POJEM VEŘEJNÝ VÝDAJ. Veřejné výdaje jsou vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a účelových mimorozpočtových fondů v rozpočtové soustavě. Z finančního pohledu můžeme určit pojem veřejné výdaje jako tok finančních prostředků, které jsou v rámci rozpočtové soustavy alokovány na realizaci různých fiskálních funkcí státu. Přitom, pokud jde o veřejné projekty a veřejné výdajové programy tak můžeme konstatovat, že nejde pouze o pohyb finančních prostředků, ale o realizaci konkrétního cíle. Veřejný výdajový program je širší pojem než veřejný projekt. Z hlediska časového se pro veřejné výdaje používá logika jednoho rozpočtového období (tzn. rok). Veřejné výdajové programy (mohou obsahovat i několik veřejných projektů) mají dlouhodobé zaměření. Vždy je řešeno: a) celkový objem veřejných výdajů b) struktura veřejných výdajů c) hledání a nalezení zdrojů financování veřejných výdajů d) problém rychlosti růstu veřejných výdajů v posledních desetiletích e) efektivnost veřejných výdajů f) posouzení důsledků veřejných výdajů

..2. FUNKCE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ K základním funkcím státu v ekonomické oblasti náleží alokační funkce, redistribuční funkce a stabilizační funkce. Jmenované funkce jsou zároveň funkcemi veřejných financí. Alokační funkce souvisí s tím, že výsledky procesu umisťování (alokace), společnosti dostupných výrobních faktorů do jednotlivých ekonomických aktivit prostřednictvím tržního mechanismu nejsou často považovány za dostatečně efektivní. Jak ukazují příklady veřejných statků a externalit, tržní mechanismus, založený na principu dobrovolné směny zboží mezi výrobcem a spotřebitelem, má tendenci generovat některých statků méně, resp. více, než je považováno vládou státu za žádoucí. Tato vláda reprezentuje občany země a z výše uvedeného důvodu vstupuje do produkce vybraných statků, kterou financuje z veřejných fondů. Alokační funkce veřejných výdajů obsahuje financování netržních činností státu, tj. zabezpečování veřejných statků pro obyvatelstvo. Alokační výdaje dlouhodobě klesá jejich podíl na celkových veřejných výdajích (nikoli však absolutní výše). Roste ale jejich podíl v rámci rozpočtů územní samosprávy. Redistribuční funkce je spjata se skutečností, že výsledky procesu tržního rozdělování důchodů domácnostem za poskytování výrobních faktorů firmám nejsou často považovány za společensky únosné a žádoucí. Toto tzv. primární rozdělení důchodů, resp. posléze bohatství, není vládou vnímáno jako "spravedlivé", a proto vláda provádí přerozdělování důchodů a bohatství prostřednictvím veřejných fondů. Redistribuční funkce veřejných výdajů financování redistribuční činnosti státu, zmírňují se jimi nerovnosti v důchodech a majetku, hrazeny především ze státního rozpočtu. dotace (účelové a neúčelové) sociální dávky Stabilizační funkce je odrazem přesvědčení, že tržní mechanismus automaticky nezaručují rovnoměrné zvyšování výkonu národního hospodářství, nízkou nezaměstnanost, inflaci a zdravou platební bilanci státu. Tržní mechanismus tedy není s to spontánně a plynule podněcovat makroekonomickou aktivitu, která zvyšuje blahobyt společnosti jako celku i LIŠKA V. A KOL., Makroekonomie / Praha : Professional Publishing, 2004 628 s. ISBN80-8649-54-, s.480

blahobyt "průměrného člena" této společnosti. Vláda proto s využitím veřejných fondů podle aktuální potřeby podněcuje či omezuje agregátní poptávku a přispívá tak k potlačování nepříznivých vlivů cyklického kolísání ekonomiky. Stabilizační funkce veřejných výdajů financování stabilizační činnosti státu, především ze státního rozpočtu. Zatímco první dvě funkce veřejných financí jsou de facto součástí mikroekonomické politiky vlády, jež je zacílena na strukturální charakteristiky ekonomiky, třetí funkce je svou podstatou výrazně makroekonomická (alespoň v tradičním neokeynesovském duchu). Stabilizační funkce veřejných financí je naplňována v rámci tzv. fiskální politiky, tedy politiky využívající především státní rozpočet a jeho příjmy, resp. výdaje k ovlivňování celkové výkonnosti tržní ekonomiky. Právě fiskální politikou se budeme v následujících pasážích zabývat a problematiku alokační a redistribuční politiky vlády ponecháme stranou. Doplňme, že k odlišení mikroekonomických a makroekonomických aspektů veřejných financí se někdy v literatuře pro alokační a redistribuční vládní programy používá specifického termínu rozpočtová politika. Jádrem výrazu "fiskální politika" je latinské slovo fiscus, znamenající v češtině koš, v přeneseném významu pak měšec či pokladnu. V římském právu označoval uvedený latinský termín soukromý majetek císaře, zatímco termín aerarium ("erár") byl vyhrazen pro označení majetku státu jako veřejné instituce. Toto rozlišení později nebylo aplikováno a ve středověku se již používalo termínu fiscus jak pro označení majetku krále, tak pro státní pokladnu. 2 ;2 LIŠKA V. A KOL., Makroekonomie / Praha : Professional Publishing, 2004 628 s. ISBN80-8649-54-, s. 480, s. 48

..3. VEŘEJNÉ VÝDAJE A JEJICH VZTAH K AGREGÁTNÍ POPTÁVCE V = Gc + Gi + Tr V veřejné výdaje Gc vládní výdaje spotřební Gi vládní výdaje investiční Tr transfery obyvatelstvu Vládní výdaje to jsou prostředky, sloužící k financování institucí, programů a projektů. Jejich důsledkem je produkce zboží a služeb. Při transferových platbách se používá princip neekvivalence. Jsou poskytovány s určitým cílem bez protiplnění. Makroekonomické dopady veřejných výdajů můžeme zformulovat takto: ) jako nezbytnou součást koloběhu příjmů a výdajů v ekonomice 2) veřejný výdaj na nákup statků a služeb tvoří důležitý prvek 3) jejich růst ovlivňuje celkovou zaměstnanost a produkci v národním hospodářství 4) mohou působit jako multiplikátor aktivní fiskální politiky státu 5) mohou být zdrojem krátkodobé a dlouhodobé fiskální nerovnováhy Podle P. A. Samuelsona jsou veřejné výdaje ta část Hrubého národního produktu, která je spotřebovávána spíše kolektivně než soukromě. Prostřednictvím vládních výdajů ovlivňují vlády: a) rozsah veřejného sektoru b) proporci mezi soukromým a veřejným sektorem c) chování všech ekonomických subjektů Agregátní poptávka: Y = C + I + G + NX

Y agregátní poptávka C soukromá spotřeba I soukromé investice G vládní výdaje NX saldo zahraničního obchodu Transfery Tr ovlivňují agregátní poptávku zprostředkovaně prostřednictvím soukromé spotřeby C a soukromých investic I. Vládní výdaje G mohou působit jako multiplikátor a stimulovat ekonomický růst (viz fiskální politika státu). - záleží na způsobu užití na spotřebu Gc nebo na investice Gi

..4. KLASIFIKACE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ Rozpočtová skladba závazné členění příjmů a výdajů v celé rozpočtové soustavě Třídění: a) kapitolní - zvláštní třídění do kapitol (svou kapitolu má např. každé ministerstvo, kancelář prezidenta republiky apod.) b) druhové - třídění návratných a nenávratných příjmů a výdajů do 8 tříd (příjmové operace. 4. třída, výdajové operace 5. 7. třída, financování 8 třída). c) funkční - týká se nenávratných výdajů, třídění výdajů do 6 skupin Z hlediska časového se dělí veřejné výdaje na: a) běžné b) kapitálové ad a) financování běžných, každoročně se opakujících potřeb v rozpočtovém roce. ad b) slouží k financování dlouhodobých, investičních potřeb, které přesahují jedno rozpočtové období Z hlediska návratnosti se dělí veřejné výdaje na: a) návratné b) nenávratné ad a) jde o návratné půjčky mezi jednotlivými subjekty rozpočtové soustavy, nebo o výdaje související s finančním investováním (např. nákup státních dluhopisů územní samosprávou) ad b) nejčastější. Z hlediska místa, odkud se vynakládají, se dělí veřejné výdaje na: a) výdaje veřejných rozpočtů b) výdaje mimorozpočtových fondů

ad a) ještě lze členit podle vládní úrovně výdaje státního rozpočtu a rozpočtů územní samosprávy Z hlediska plánovanosti se dělí veřejné výdaje na: a) plánovatelné b) neplánovatelné ad a) největší část tvoří mandatorní výdaje (např. výdaje na starobní důchody, podpory v nezaměstnanosti, na základní vzdělání apod.) a kvazimandatorní výdaje (např. na obranu) ad b) například, na krytí živelných katastrof apod. Můžeme konstatovat nutnost vytváření rezerv v každém veřejném rozpočtu. Schéma rozpočtů Veřejné rozpočty SR Územní rozpočty Mimorozpočtové fondy Kapitoly SR Rozpočty obcí Rozpočty krajů

..5. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ RŮST VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ ) Demografické faktory (růst nebo pokles) počtu obyvatelstva, změny ve věkové struktuře obecně: růst obyvatelstva vede k růstu veřejných výdajů, změna věkové struktury vede ke změnám ve struktuře výdajů v Evropě: stárnutí obyvatelstva, které vede ke změnám ve výdajích na školství, zdravotnictví, důchodové zabezpečení 2) Geografické faktory (objektivní příčiny geografické povahy) povodně, zemětřesení vždy vedou k okamžitému zvýšení veřejných výdajů využívání tradice solidarity (vyšší v Evropě) v některých zemích zvýhodněny některé oblasti: např. v Norsku v severních částech země 3) Politické faktory (kvantita a kvalita veřejných statků je často součástí volebních programů) politici získávají hlasy voličů slibují růst transferů a dalších výdajů 4) Faktory kulturně náboženské (ovlivňují sociální cítění, solidaritu ve společnosti) např. v Evropě větší důraz na charitativní charakter sociální pomoci 5) Faktory ekonomické fáze ekonomického cyklu, výkonnost ekonomiky, bariéry výkonnosti, bariéry spotřeby (např. jako důsledek vysoké míry nezaměstnanosti s nízkou mírou podpory) velikost disponibilních zdrojů je limitujícím faktorem rozvoje veřejného sektoru. 6) Technicko technologické faktory (technika a nové technologie mají vliv na zvyšování veřejných výdajů) při zavádění nových vynálezů a objevů musí stát (vláda) asistovat formou zvýšených veřejných výdajů například rozvoj automobilismu budování silniční sítě, počítačové technologie široké zavádění výpočetní techniky apod.

..6. TEORIE RŮSTU VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ ) Teorie stupňovitého růstu zvyšování veřejných výdajů se děje ve skocích (daných např. technickým a technologickým pokrokem). 2) Teorie prahových efektů v nepříznivém období (např. povodně) se prudce zvyšují veřejné výdaje, po uklidnění situace se ale již nevrátí na svou původní výši vždy již zůstanou vyšší, než byly původně. - v kritické situaci jsou obyvatelé (=daňoví poplatníci) ochotní platit vyšší daně na profinancování zvýšených potřeb 3) Baumolův zákon (náklady na jednotku výkonu ve veřejném sektoru se neustále zvyšují, cena jednotky výstupu veřejného sektoru roste) veřejný sektor statky zvláštního charakteru s vysokým podílem lidské práce, která nemůže být substituována technikou tlak na zvyšování mezd je stejný jako v soukromém sektoru, ale bez odpovídajícího zvyšování produktivity práce 4) Wagnerův zákon (s růstem důchodu na hlavu roste v ekonomice velikost veřejného sektoru) snaha vysvětlit růst veřejných výdajů z hlediska poptávky po veřejných statcích 5) Demonstrační efekt (obyvatelé srovnávají svoji životní úroveň se zahraničím a potom vytvářejí tlak na vládu, aby poskytovala veřejné statky v určitém množství a kvalitě)

.2. EFEKTIVITA V OBLASTI VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ.2.. EFEKTIVNOST VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ Efektivnost obecně absence plýtvání, co nejefektivnější užití zdrojů k uspokojení potřeb. Efektivnost se skládá ze dvou složek hospodárnost a účelnost. Hospodárnost cíle je dosaženo s co nejnižšími náklady, řešení je co nejlevnější. Účelnost schopnost zajistit daný cíl. Veřejný sektor ta část národního hospodářství, o jejíž produkci se nerozhoduje na trhu, ale cestou veřejné volby. Podle mého soudu jako autorky této diplomové práce, zvýšení efektivity veřejných výdajů je dostupné při dostatečném objemu informací pro rozhodující komise,a by její rozhodnutí mohlo být kvalifikované, efektivní, spravedlivé atd.. Další problémy měření efektivnosti: Jak měřit výnosy? (většinou mají nehmotný charakter) - užití tzv. "společenských" ("stínových") cen, reálně neexistují, ael berou v úvahu společenské náklady - jak ale ocenit např. lidské zdraví, volný čas atd. Časový faktor - rozhodování dlouhodobé, mezi rozhodnutím a výsledky dlouhý časový úsek Zadavatelé veřejných zakázek v ČR: - Fond národního majetku - Pozemkový fond ČR - Zdravotní pojišťovny - atd.

.2.2. PROJEVY NEEFEKTIVNOSTI VE VEŘEJNÉM SEKTORU. Neoprávněné zařazení projektu k realizaci v rámci veřejného sektoru. - soukromý sektor by byl schopen zajistit daný statek hospodárněji než sektor veřejný 2. Alokační neefektivnost. - z možných variant řešení je zvolena nesprávná, neefektivní či méně efektivní varianta alokace 3. Produkční neefektivnost. - zabezpečujeme-li statek v rámci veřejného sektoru a zvolíme si z možných variant variantu horší Efekty veřejných výdajů a) důchodový b) substituční ad a) důchodový efekt každý peněžní transfer z rozpočtové soustavy zvyšuje disponibilní příjmy příjemce -> zvyšuje jeho spotřebu ad b) substituční efekt účelové dotace poskytnuté na spotřebu určitého statku (nebo na jeho produkci) vedou ke změně struktury poptávky ve prospěch dotovaných statků. Při velké změně spotřeby ve prospěch dotovaných smíšených statků může dojít k jeho nadspotřebě a k jevu tzv. přetížení (sníží se kvalita statku všem uživatelům). Popsání současného stavu v oblasti veřejných zakázek v ČR.

.2.3. STATISTIKA VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ V ČR Pro lepší přehlednost předávaných statistických údajů pro zadavatele z klasického odvětví a síťových odvětví, jsou oddělení zadavatelé, kteří splňují podmínku, že se na ně vztahuje dohoda GPA. Statistické reporty obsahují (v souladu s jejich příslušnými omezeními výše uvedených směrnic a dohody GPA) 5 726 veřejných zakázek v hodnotě 20 092 707 837,- Kč bez DPH Z hlediska předmětu veřejné zakázky pak z 5 726 veřejných zakázek v roce 2007 připadlo na: dodávky 007 veřejných zakázek s cenou bez DPH 2 686 795 060,- Kč, z toho: 554 veřejných zakázek s cenou bez DPH 6 56 09 307,- Kč (ústřední zadavatelé) 453 veřejných zakázek s cenou bez DPH 6 70 685 753,- Kč (regionální a místní zadavatelé) stavební práce 2 0 veřejných zakázek s cenou bez DPH 04 633 637 26,- Kč, z toho: 520 veřejných zakázek s cenou bez DPH 55 06 392 22,- Kč (ústřední zadavatelé) 5 veřejných zakázek s cenou bez DPH 49 67 245 004,- Kč (regionální a místní zadavatelé) služby 2 409 veřejných zakázek s cenou bez DPH 4 28 80 45,- Kč, z toho: 64 veřejných zakázek s cenou bez DPH 26 022 35 6,- Kč (ústřední zadavatelé) 245 veřejných zakázek s cenou bez DPH 5 06 045 254,- Kč (regionální a místní) síťová odvětví (utilities) 299 veřejných zakázek s cenou bez DPH 42 644 095 46,- Kč, z toho: 270 nadlimitních veřejných zakázek s celkovou cenou 42 37 87 655,- Kč bez DPH (sektoroví zadavatelé) 29 podlimitních veřejných zakázek s celkovou cenou 272 907 49,- Kč bez DPH. centrální, místní a regionální a sektoroví zadavatelé zrušili v roce 2007 celkem 9 veřejných zakázek 5 nadlimitních a 4 podlimitní. Na rozdíl od OLAP statistik veřejných zakázek dle zákona č. 37/2006 Sb., které evidují 7 27 veřejných zakázek za rok 2007, se v SQL sestavách neobjevují veřejné zakázky, u

kterých nebyl uveden předmět nebo limit veřejné zakázky či nebylo uvedeno odvětví. Z tohoto důvodu se navyšuje počet veřejných zakázek v OLAP kostkách oproti počtům v SQL sestavách. Na druhou stranu v rámci OLAP statistik se evidují pouze veřejné zakázky, které byly ukončeny zadáním. Nejsou zde tedy zakázky, které byly zrušeny nebo nebyly v rámci zadávacího řízení ukončeny, což zase způsobuje menší počet veřejných zakázek ve stávajících OLAP sestavách. Rozdíl mezi celkovými, kumulovanými cenami za rok 2007 (OLAP sestavy) a cenami dle SQL výstupů, které jsou uvedeny v těchto statistických reportech lze vysvětlit také tím, že ve statistických reportech: nejsou obsaženy veřejné zakázky, které vyplývají z omezení v jejich formulářích dle jednotlivých směrnic pro klasické odvětví a síťová odvětví. Dodávky Ústřední zadavatelé: Ústředními zadavateli bylo zadáno 255 nadlimitních veřejných zakázek o celkové ceně 5 837 776 40,- Kč, 2 veřejné zakázky byly zrušeny. V případě 62 veřejných zakázek bylo použito otevřené řízení, u 2 veřejných zakázek bylo použito užší řízení a u 9 veřejných zakázek v hodnotě 3 099 55 94,- Kč bylo použito jednací řízení. Dále ústřední zadavatelé zadali 299 podlimitních veřejných zakázek o celkové ceně 678 333 67,- Kč a 4 podlimitní veřejné zakázky zrušili. Regionální a místní zadavatelé: Regionálními a místními zadavateli bylo zadáno 254 nadlimitních veřejných zakázek o celkové ceně 4 964 42 304,- Kč, dalších 9 veřejných zakázek bylo zrušeno. Otevřené řízení zadavatelé využili u 2 veřejných zakázek, ve 3 případech bylo použito užší řízení a u 40 veřejných zakázek v hodnotě 696 35 299,- Kč bylo použito jednací řízení. Dále regionální zadavatelé zadali 99 podlimitních veřejných zakázek o celkové ceně 206 273 449,- Kč.

Stavební práce Ústřední zadavatelé: Ústředními zadavateli bylo zadáno 20 nadlimitních veřejných zakázek o celkové ceně 3 275 952 733,- Kč. Žádná veřejná zakázka nebyla zrušena. U 5 veřejných zakázek bylo použito otevřené řízení, u veřejné zakázky užší řízení a u 4 veřejných zakázek jednací řízení. Ústřední zadavatelé zadali 500 podlimitních veřejných zakázek o celkové ceně 23 740 439 479,- Kč. Regionální a místní zadavatelé: Regionálními a místními zadavateli bylo zadáno 24 nadlimitních veřejných zakázek o celkové ceně 25 568 509 526,- Kč. V případě 9 veřejných zakázek bylo použito otevřené řízení, u 4 veřejných zakázek užší řízení a u veřejné zakázky jednací řízení. Dále bylo zadáno 467 podlimitních veřejných zakázek o celkové ceně 24 048 735 478,- Kč, žádná podlimitní veřejná zakázka nebyla zrušena. Služby Ústřední zadavatelé: Ústředními zadavateli bylo zadáno 590 nadlimitních veřejných zakázek o celkové ceně 24 860 896 836,- Kč, další veřejnou zakázku zadavatelé zrušili. U 454 veřejných zakázek bylo použito otevřené řízení, užší řízení zadavatelé využili u 6 veřejných zakázek a v případě 9 veřejných zakázek v hodnotě 3 032 597 948,- Kč bylo použito jednací řízení. Dále bylo zadáno 574 podlimitních zakázek o celkové ceně 6 238 325,- Kč a žádná podlimitní veřejná zakázka nebyla zrušena. Regionální a místní zadavatelé: Regionálními a místními zadavateli bylo zadáno 263 nadlimitních veřejných zakázek o celkové ceně 2 686 554 44,- Kč. Z těchto 263 zakázek se u 24 použilo otevřené řízení, u užší řízení, u 38 veřejných zakázek v hodnotě 78 20 897,- Kč regionální zadavatelé využili jednacího řízení. Dále bylo zadáno 982 podlimitních veřejných zakázek o celkové ceně 2 49 490 840,- Kč.

Síťová odvětví (Utilities) Sektorovými zadavateli bylo zadáno 270 nadlimitních veřejných zakázek o celkové ceně 42 37 87 655,- Kč a dále bylo zadáno 29 podlimitních veřejných zakázek o celkové ceně 272 907 49,- Kč. Sektoroví zadavatelé zrušili 2 nadlimitní veřejné zakázky. Nadlimitní veřejné zakázky dle jednotlivých příloh směrnice 2004/7/ES a předmětu veřejné zakázky jsou uvedeny v následující tabulce č.. Tabulka č.. Hodnoty nadlimitních veřejných zakázek zadaných sektorovými zadavateli dle příloh směrnice 24/7/ES (v Kč bez DPH) Předmět veřejné zakázky Celkem Označení Dodávky Stavební práce Služby Annexu Annex I 468 42 68 0 340 34 747 808 556 428 Annex II 7 303 647 532 988 777 057 3 654 730 497 947 55 086 Annex III 3 05 993 866 349 490 648 275 330 49 4 640 84 663 Annex IV 5 569 39 625 236 52 349 630 527 484 6 436 07 458 Annex V 6 03 628 32 0 07 065 732 7 20 694 053 Annex VI 85 854 220 0 2 975 586 07 829 806 Annex VII 0 0 27 283 876 27 283 876 Annex VIII 40 233 54 0 8 927 243 680 0 328 477 22 Annex IX 0 0 0 0 Annex X 206 064 875 348 493 638 299 746 55 854 305 064 Celkem 24 54 235 66 2 922 93 692 5 294 038 302 42 37 87 655 Jednací řízení podle formuláře G4 bylo použito pro veřejné zakázky o celkové ceně 3855 440 874,- Kč.

.3. SOUČASNÉ PROBLÉMY VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ V ČR.3.. STRUKTURA VEŘEJNÉHO DLUHU A JEHO VYUŽITÍ Když jsem hovořila o způsobech financování deficitu státního rozpočtu, zmiňovala jsem skutečnost, že se vláda může zadlužit u domácích nebo zahraničních subjektů. Proto můžeme veřejný dluh rozdělit na vnitřní dluh a vnější dluh. Ať už ovšem vzniká veřejný dluh země zadlužováním u svých občanů, nebo v zahraničí, je důležitý způsob využití půjček. V zásadě existují dva způsoby, jakými vláda může naložit s cizími finančními prostředky: buď je může utratit na zvýšení současné spotřeby a koupit za ně např. svým úředníkům nová auta, nebo je může rozumně investovat do fyzického, potažmo lidského kapitálu. Zatímco nová auta skončí za několik let na vrakovištích a potomci všech občanů v budoucnu zaplatí v té době dávno zesnulým úředníkům příjemné svezení, získané prostředky vynaložené na zlepšení stavu ovzduší či vysokého školství přinesou dlouhodobě kýžený efekt každému člověku. Pokud je tedy vůbec nutné, aby si vláda půjčovala peníze na hospodaření státu, neměla by tyto peníze krátkozrace promrhat a měla by je využít na podporu aktivit, stimulujících ekonomický růst. Vláda nyní utratí skutečně vše ze svých mnohem větších daňových příjmů. V některých letech si "Strýček Sam" dokonce půjčil další finance, aby mohl splatit výdaje. Abychom pochopili, jak vládní výdaje ovlivňují agregátní poptávku, musíme znovu rozlišovat mezi vládními nákupy a převody důchodů. Vládní výdaje na obranu, dálnice a zdravotní péči s sebou nesou nákup zboží a služeb na výrobkovém trhu. Jsou součástí agregátní poptávky. Na druhé straně vláda nekupuje nic, když rozesílá šeky na sociální zabezpečení. Těmito šeky jednoduše převádí důchod od plátců daní k dělníkům, kteří odešli do starobního důchodu. 2 Můžeme konstatovat na základě prozkoumaných pramenů určitý počet odlišení veřejného sektoru ekonomiky od soukromého sektoru. V této diplomové práci se zabýváme především oblastí veřejných zakázek. V další části diplomové práce bude probrán pojem veřejné zakázky a současný stav legislativ ČR v této oblasti. LIŠKA V. A KOL., Makroekonomie / Praha : Professional Publishing, 2004 628 s. ISBN80-8649-54-, str 48 2 BRADLEY R. SCHILLER: Makroekonomie/ COMPUTER PRESS, 44 s. ISBN: 80-25-069-X, s. 209

.3.2. POJEM VEŘEJNÉ ZAKÁZKY. SEZNÁMENÍ SE ZÁKONEM. Podle zákona o veřejných zakázkách: "Veřejnou zakázkou je zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy". Dál podle zákona o veřejných zakázkách: "Veřejné zakázky se podle předmětu dělí na veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce (dále jen "druhy veřejných zakázek")." 2 Jak plyne ze zákona, existují tři základní druhy veřejných zakázek. Určitě nemůžeme používat stejné způsoby zefektivnění veřejných zakázek pro každý z jednotlivých druhů veřejných zakázek, a to hlavně kvůli rozdílu v obsahu a vlastnostem každé z oblastí. Veřejné zakázky se podle výše jejich předpokládané hodnoty dělí na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu. 3 Zadavatel veřejné zakázky Za zadavatele veřejné zakázky (dále jen "zadavatel") se pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel. () Veřejným zadavatelem je a) Česká republika b) státní příspěvková organizace c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek d) jiná právnická osoba, pokud ZAKON č. 37/2006 Sb. ze dne 4. března 2006 o veřejnych zakazkach, 7 2 ZAKON č. 37/2006 Sb. ze dne 4. března 2006 o veřejnych zakazkach, 7 3 ZAKON č. 37/2006 Sb. ze dne 4. března 2006 o veřejnych zakazkach, 7

- byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejných zájmů, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a - je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem, nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládaná nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu. 4 (2) Dotovaným zadavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků poskytnutých veřejným zadavatelem, a to i prostřednictvím jiné osoby, jde-li o: a) veřejnou zakázku na stavební práce, jejichž předpokládaná hodnota odpovídá nejméně finančnímu limitu stanovenému v prováděcím právním předpisu podle 2 odst. pro veřejné zakázky na stavební práce a předmětem této veřejné zakázky - je provedení stavebních prací, nebo - provedení stavebních prací podle 9 týkajících se zdravotnických zařízení, sportovních zařízení, zařízení určeních pro rekreaci či volný čas, škol a budov určených pro administrativní účely, nebo b) veřejnou zakázku na služby související s veřejnou zakázkou na stavební práce podle písmene a), jejíž předpokládaná hodnota odpovídá nejméně finančnímu limitu stanovenému v prováděcím právním předpisu podle 2 odst. pro veřejné zakázky na služby. (3) Pro účely uzavření smlouvy se subdodavatelem se za dotovaného zadavatele nepovažuje dodavatel, kterému byla veřejným zadavatelem zadána veřejná zakázka. (4) Dotovaný zadavatel postupuje při zadávání veřejné zakázky podle ustanovení tohoto zákona platných pro veřejného zadavatele, a to i tehdy, pokud současně naplňuje předpoklady pro zařazení do jiné kategorie zadavatele. (5) Sektorovým zadavatelem je osoba vykonávající některou z relevantních činností podle 4, pokud: a) tuto relevantní činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva, nebo b) nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo či nepřímo uplatňovat dominantní vliv; dominantní vliv veřejný zadavatel uplatňuje v případě, že:. disponuje většinou hlasovacích práv sám či na základě dohody s jinou osobou, nebo 2. jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu. 4 ZÁKON č. 37/2006 Sb. ze dne 4. března 2006 o veřejných zakázkách, 2

(6) Vykonává-li veřejný zadavatel jednu či více relevantních činností podle 4, platí pro něj ustanovení zákona vztahující se na sektorového zadavatele za předpokladu, že veřejná zakázka má být zadávána v souvislosti s výkonem relevantní činnosti veřejného zadavatele. (7) Za jednoho zadavatele se pro účely tohoto zákona považuje i několik zadavatelů, pokud se sdruží či se jinak spojí pro účely společného postupu směřujícího k zadání veřejné zakázky (dále jen "sdružení zadavatelů"). V takovém případě jsou zadavatelé povinni před zahájením zadávacího řízení uzavřít písemnou smlouvu, ve které si upraví vzájemná práva a povinnosti související se zadávacím řízením a stanoví způsob jednání jménem účastníků sdružení zadavatelů. Pokud je účastníkem sdružení zadavatelů veřejný či dotovaný zadavatel, vztahují se na sdružení zadavatelů ustanovení tohoto zákona platná pro veřejného zadavatele. (8) Za zadavatele se považuje rovněž jakékoliv sdružení nebo jiné spojení zadavatele s fyzickou nebo právnickou osobou, která není zadavatelem za účelem zadání veřejné zakázky. Ustanovení odstavce 7 věty třetí se použije obdobně. Dodavatelem fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky, nebo zahraniční dodavatel. Na základě zákona o veřejných zakázkách v rámci této diplomové práce sestavíme tabulku se stručnými informacemi o druzích veřejných zakázek. Tabulka 2. Popsání druhů veřejných zakázek Druh veřejné zakázky Veřejná zakázka na dodávky Předmět veřejné zakázky () Veřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věci (dále jen "zboží"), a to zejména formou koupě, koupě zboží na splátky, nájmu zboží nebo nájmu zboží s právem následné koupě (leasing). (2) Veřejnou zakázkou na dodávky je rovněž veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě pořízení zboží podle odstavce rovněž poskytnutí služby spočívající v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu, pokud tyto činnosti nejsou Předpokládaná hodnota () Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky se stanoví na základě a) předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za dobu účinnosti smlouvy na dodávky, má-li být smlouva uzavřena na dobu určitou, nebo b) předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za 48 měsíců, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou nebo na dobu, jejíž trvání nelze přesně vymezit. (2) Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky stanovené podle odstavce zahrne ZÁKON č. 37/2006 Sb. ze dne 4. března 2006 o veřejných zakázkách, 2

Veřejná zakázka na stavební práce Veřejná zakázka na služby základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky. () veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je: a) provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností uvedených v příloze č. 3, b) provedení stavebních prací podle písemné a) a s nimi související projektová nebo inženýrská činnost, nebo c) zhotovení stavby, která je výsledkem stavebních nebo montážních prací, případně i související projektové či inženýrské činnosti, a která je jako celek schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci. (2) Veřejnou zakázkou na stavební práce je též veřejná zakázka, jejímž předmětem je vedle plnění podle odstavce rovněž poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky dodavatelem. (3) Za veřejnou zakázku na stavební práce se považují rovněž stavební práce pořizované s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb, které zadavateli poskytuje jiná osoba. () Veřejnou zakázkou na služby je veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce. (2) Veřejnou zakázkou na služby je též veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě poskytnutí služeb rovněž: a) poskytnutí dodávky podle 8, pokud předpokládaná hodnota poskytovaných služeb je vyšší než předpokládaná hodnota poskytované dodávky, nebo b) provedení stavebních prací podle 9, zadavatel rovněž předpokládanou zůstatkovou cenu. (3) Základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky, jejímž předmětem jsou opakující se nebo trvající dodávky, je: a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky stejného či podobného druhu během předcházejících 2 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 2 měsíců, nebo b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek, které mají být zadavatelem pořízeny během následujících 2 měsíců. (4) Základ stanovený podle odstavce 3 se pro účely stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou opakující se nebo trvající dodávky, upraví v závislosti na době účinnosti smlouvy podle pravidel uvedených v odstavcích a 2. () Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na stavební práce se stanoví podle pravidel uvedených v 3. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce se započítá předpokládaná hodnota dodávek, a v případě sektorového zadavatele rovněž předpokládaná hodnota služeb, které jsou nezbytné k provedení veřejné zakázky na stavební práce a které zadavatel pro dodavatele zajistí. (2) Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce nesmí zadavatel zahrnout předpokládanou hodnotu dodávek či služeb, pokud tyto dodávky nebo služby nejsou nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a jejich zahrnutí do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce by znamenalo, že: a) by nemusely být zadány v zadávacím řízení v souladu s tímto zákonem, nebo b) by byly zadány podle ustanovení vztahujících se k podlimitním veřejným zakázkám, ačkoliv podle předpokládané hodnoty jde o nadlimitní veřejné zakázky na dodávky či služby, nebo by byly uzavřeny podle ustanovení vztahujících se k veřejným zakázkám malého rozsahu, ačkoliv podle předpokládané hodnoty jde o podlimitní veřejné zakázky na dodávky či služby. () Ustanovení 4 odst., 3 a 4 se pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby použijí obdobně. (2) Základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby v případě: a) pojišťovacích služeb je výše pojistného, jakož i jakýchkoliv jiných dalších odměn souvisejících s těmito službami, b) bankovních a finančních služeb jsou poplatky, provize, úroky, jakož i jakékoliv jiné další odměny související s těmito službami, c) projektové činnosti jsou honoráře, jakož i

pokud tyto stavební práce nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jejich provedení je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na služby. (3) Služby se dělí do kategorií stanovených v přílohách č. a č. 2. (4) Pokud je předmětem veřejné zakázky poskytnutí služeb uvedených v příloze č. i v příloze č. 2, je pro určení, zda jde o veřejnou zakázku na služby podle přílohy č. nebo podle přílohy č. 2, rozhodně vyšší předpokládaná hodnota služeb uvedených v příslušné příloze. jakékoliv jiné další platby související se zpracováním projektové dokumentace. Hlavní cíl této diplomové práce, jak bylo popsáno v úvodě, je analýza současného stavu veřejných zakázek a vyplývající návrh pro zvýšení efektivity veřejných zakázek. Proto je nutno popsat současný stav zákona o veřejných zakázkách v oblasti kvalifikace dodavatelů. Rozsah kvalifikace () Kvalifikaci splní dodavatel, který prokáže splnění a) základních kvalifikačních předpokladů podle 53, b) profesních kvalifikačních předpokladů podle 54 c) ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů podle 55 a d) technických kvalifikačních předpokladů podle 56. (2) Požadavky na prokázání splnění kvalifikace stanoví veřejný zadavatel v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Podrobná specifikace těchto požadavků může být uvedena v kvalifikační či zadávací dokumentaci. Kvalifikační dokumentaci je veřejný zadavatel povinen zpřístupnit na své internetové adrese nebo jiným vhodným způsobem; ustanovení 48 se použije přiměřeně. (3) Veřejný zadavatel je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky. (4) Ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady a technické kvalifikační předpoklady nemohou být předmětem hodnotících kriterií. ZÁKON č. 37/2006 Sb. ze dne 4. března 2006 o veřejných zakázkách, 50

Prokazování splnění kvalifikace () Veřejný zadavatel je povinen požadovat prokázání splnění kvalifikace dodavatele, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Prokázání splnění kvalifikace podle požadavků veřejného zadavatele stanovených v souladu s tímto zákonem je předpokladem posouzení a hodnocení nabídky uchazeče v otevřeném řízení, hodnocení předběžné nabídky zájemce v dynamickém nákupním systému, vyzvání zájemce k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním, účasti zájemce v soutěžním dialogu a předpokladem uzavření smlouvy ve zjednodušeném podlimitním řízení. (3) V jednacím řízení bez uveřejnění se splnění kvalifikace neprokazuje, jde-li o případy uvedené v 23 odst. 4 písm. b), 23 odst. 5 písm. c) až e) nebo v 23 odst. 6. V ostatních případech jednacího řízení bez uveřejnění je veřejný zadavatel prokázání splnění kvalifikace vyzvaného zájemce oprávněn požadovat; v takovém případě je prokázání splnění kvalifikace předpokladem uzavření smlouvy. (4) Pokud není dodavatel schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované veřejným zadavatelem podle 50 odst. písm. b) až d) v plném rozsahu, je oprávněn splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele. Dodavatel je v takovém případě povinen veřejnému zadavateli předložit smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věci či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace. Dodavatel není oprávněn prostřednictvím subdodavatele prokázat splnění kvalifikace podle 54 písm. a). (5) Má-li být předmět veřejné zakázky plněn několika dodavateli společně a za tímto účelem podávají či hodlají podat společnou nabídku, je každý z dodavatelů povinen prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů podle 50 odst. písm. a) a profesního kvalifikačního předpokladu podle 54 písm. a) v plném rozsahu. Splnění kvalifikace podle 50 odst. písm. b) až d) musí prokázat všichni dodavatelé společně. V

případě prokazování splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prostřednictvím subdodavatele se odstavec 4 použije obdobně. (6) V případě, že má být předmět veřejné zakázky plněn podle odstavce 5 společně několika dodavateli, jsou veřejnému zadavateli povinni předložit současně s doklady prokazujícími splnění kvalifikačních předpokladů smlouvu, ve které je obsažen závazek, že všichni tito dodavatelé budou vůči veřejnému zadavateli a třetím osobám z jakýchkoliv právních vztahů vzniklých v souvislosti s veřejnou zakázkou zavázáni společně a nerozdílně, a to po celou dobu plnění veřejné zakázky i po dobu trvání jiných závazků vyplývajících z veřejné zakázky. Požadavek na závazek podle věty první, aby dodavatelé byli zavázáni společně a nerozdílně, platí, pokud zvláštní právní předpis nebo zadavatel nestanoví jinak. Pokud se v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním či soutěžním dialogu dodavatelé spojují pro účely podání společné nabídky až po prokázání splnění kvalifikace, předloží smlouvu podle tohoto odstavce nejpozději s podáním společné nabídky. (7) Nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jinak, prokazuje zahraniční dodavatel splnění kvalifikace způsobem podle právního řádu platného v zemi jeho sídla, místa podnikání nebo bydliště, a to v rozsahu požadovaném tímto zákonem a veřejným zadavatelem. Pokud se podle právního řádu platného v zemi sídla, místa podnikání nebo bydliště zahraničního dodavatele určitý doklad nevydává, je zahraniční dodavatel povinen prokázat splnění takové části kvalifikace čestným prohlášením. Není-li povinnost, jejíž splnění má být v rámci kvalifikace prokázáno, v zemi sídla, místa podnikání nebo bydliště zahraničního dodavatele stanovena, učiní o této skutečnosti čestné prohlášení. Doklady prokazující splnění kvalifikace předkládá zahraniční dodavatel v původním jazyce s připojením jejich úředně ověřeného překladu do českého jazyka, pokud zadavatel v zadávacích podmínkách nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak; to platí i v případě, prokazuje-li splnění kvalifikace doklady v jiném než českém jazyce dodavatel se sídlem, místem podnikání nebo místem trvalého pobytu na území České republiky. (8) Splnění kvalifikačních předpokladů lze prokázat i pomocí elektronických prostředků podle 49, pokud je to vzhledem k povaze příslušných kvalifikačních předpokladů možné. ZÁKON č. 37/2006 Sb. ze dne 4. března 2006 o veřejných zakázkách, 5

Základní kvalifikační předpoklady () Základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel, a) který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný ve prospěch zločinného spolčení, trestný čin účasti na zločinném spolčení, legalizace výnosů z trestné činnosti, podílnictví, přijímání úplatků, podplácení, nepřímého úplatkářství, podvodu, úvěrového podvodu, včetně případů, kdy jde o přípravu nebo pokus nebo účastenství na takovém trestném činu, nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jdeli o právnickou osobu, musí tento předpoklad splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště, b) který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání dodavatele podle zvláštních právních předpisů nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tuto podmínku splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště, c) který nenaplnil skutkovou podstatu jednání nekalé soutěže formou podplácení podle zvláštního právního předpisu, d) vůči jehož majetku neprobíhá insolvenční řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo insolvenční návrh nebyl zamítnut proto, že majetek nepostačuje k úhradě

nákladů insolvenčního řízení, nebo nebyl konkurs zrušen proto, že majetek byl zcela nepostačující nebo byla zavedena nucená správa podle zvláštních právních předpisů, e) který není v likvidaci, f) který nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele, g) který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele, h) který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele, a i) který nebyl v posledních 3 letech pravomocně disciplinárně potrestán či mu nebylo pravomocně uloženo kárné opatření podle zvláštních právních předpisů, je-li podle 54 písm. d) požadováno prokázání odborné způsobilosti podle zvláštních právních předpisů; pokud dodavatel vykonává tuto činnost prostřednictvím odpovědného zástupce nebo jiné osoby odpovídající za činnost dodavatele, vztahuje se tento předpoklad na tyto osoby. Profesní kvalifikační předpoklady Splnění profesních kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který předloží a) výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán, b) doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci 2 c) doklad vydaný profesní samosprávnou komorou či jinou profesní organizací, prokazující jeho členství v této komoře či jiné organizaci, je-li takové členství nezbytné pro plnění veřejné zakázky na služby podle zvláštních právních předpisů, a ZÁKON č. 37/2006 Sb. ze dne 4. března 2006 o veřejných zakázkách, 53 2 ZÁKON č. 37/2006 Sb. ze dne 4. března 2006 o veřejných zakázkách, 54

d) doklad osvědčující odbornou způsobilost dodavatele nebo osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky nezbytná podle zvláštních právních předpisů. Ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady () K prokázání splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele může veřejný zadavatel požadovat předložení jednoho či více z těchto dokladů a) pojistnou smlouvu, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě, b) poslední zpracovanou rozvahu podle zvláštních právních předpisů nebo určitou část takové rozvahy, nebo c) údaj o celkovém obratu dodavatele zjištěný podle zvláštních právních předpisů, popřípadě obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky, a to nejvýše za poslední 3 účetní období; jestliže dodavatel vznikl později nebo prokazatelně zahájil činnost vztahující se k předmětu veřejné zakázky později, postačí, předloží-li údaje o svém obratu za všechna účetní období od svého vzniku nebo od zahájení příslušné činnosti. (2) Veřejný zadavatel je oprávněn požadovat vedle dokladů podle odstavce rovněž jiné doklady prokazující splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele. (3) Ve vztahu k ekonomickým a finančním kvalifikačním předpokladům je veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení a) stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů, b) uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a c) vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky.

(4) Pokud není dodavatel z objektivních důvodů schopen prokázat splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů způsobem stanoveným podle odstavce 3, je oprávněn je prokázat i jinými rovnocennými doklady, pokud je veřejný zadavatel z objektivních důvodů neodmítne. Technické kvalifikační předpoklady () K prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na dodávky může veřejný zadavatel požadovat a) seznam významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění; přílohou tohoto seznamu musí být osvědčení vydané či podepsané veřejným zadavatelem, pokud bylo zboží dodáno veřejnému zadavateli, osvědčení vydané jinou osobou, pokud bylo zboží dodáno jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo čestné prohlášení dodavatele, pokud bylo zboží dodáno jiné osobě než veřejnému zadavateli a není-li současně možné osvědčení podle bodu 2 od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně, b) seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména techniků či technických útvarů zajišťujících kontrolu jakosti, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli, c) popis technického vybavení a opatření používaných dodavatelem k zajištění jakosti a popis zařízení či vybavení dodavatele určeného k provádění výzkumu; veřejný zadavatel je oprávněn požadovat rovněž předložení certifikátu podle odstavce 4, d) provedení kontroly výrobní kapacity veřejným zadavatelem nebo jinou osobou jeho jménem a je-li to nutné také provedení kontroly opatření týkajících se zabezpečení jakosti a výzkumu, a to za předpokladu, že zboží, které má být dodáno, je složité nebo je požadováno pro zcela zvláštní účely, e) vzorky, popisy nebo fotografie zboží určeného k dodání, nebo ZÁKON č. 37/2006 Sb. ze dne 4. března 2006 o veřejných zakázkách, 55