Vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje za rok 2009

ECO Management, s.r.o. K Západi 2033/54, Brno, 621 00 tel., fax: 549 497 761 ecomanag@ecomanag.cz www.ecomanag.cz Vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje za rok 2009 Vypracovali: prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc. Mgr. Michal Hejč Mgr. Jiří Kalina říjen 2010

1 Zadavatel Jihomoravský kraj Odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje Žerotínovo nám. 3/5 601 82 Brno IČ: 70888337 DIČ: CZ70888337, není plátcem DPH Tel.: 541 651 111 Fax: 541 651 579 e-mail: posta@kr-jihomoravsky.cz http://www.kr-jihomoravsky.cz 2 Zpracovatel ECO Management, s.r.o. Statutární zástupce: prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc. Sídlo: K Západi 2033/54, Brno, 621 00 IČ: 46972218 DIČ: CZ 46972218 bankovní spojení: KB Brno město, č.ú: 88001-621/0100 Tel.: 733 502 577 Fax: 549 497 761 e-mail: ecomanag@ecomanag.cz http://www.ecomanag.cz ECO Management, s.r.o. je plátcem DPH. Strana 1

3 Obsah 1 Zadavatel...1 2 Zpracovatel...1 3 Obsah...2 4 Úvod...5 4.1 Stručná charakteristika Jihomoravského kraje:...5 5 Příprava údajů...6 5.1 Chyby v množství odpadů...6 5.2 Chybějící hlášení...6 5.3 Další data...6 6 Vyhodnocení cílů POH JMK...8 6.1 Uplatňovat prevenční přístupy při nakládání s odpady (EMS/EMAS, CP, IPPC, BAT, BREF)...8 6.2 Občané, podnikatelé a odborná veřejnost mají dostatek informací o správných způsobech nakládání s odpady...8 6.3 Mladá generace prochází systémem environmentální výchovy a vzdělávání (základní, střední a vysoké školství)...8 6.4 Zvýšit materiálové využití komunálních odpadů...9 6.5 Preferovat spalování směsného komunálního odpadu s energetickým využitím před jeho skládkováním...9 6.6 Zajistit sběr, následné využití, případně řízené odstranění nebezpečných složek komunálních odpadů...10 6.7 Zajistit recyklaci stavebních a demoličních odpadů...10 6.8 Zajistit sběr a využití odpadů obalů...10 6.9 Zajistit sběr a využití vyřazených elektrických a elektronických zařízení...11 6.10 Podpořit jednotný systém prevence vzniku odpadů, bezpečného sběru, svozu a využívání nebo odstraňování odpadů (zejména nebezpečných) ze zdravotnictví...12 6.11 Snížit měrnou produkci nebezpečných odpadů...12 6.12 Snížit zdravotní rizika v souvislosti s nakládáním s nebezpečnými odpady...12 6.13 Zajistit odstraňování zjištěných odpadů PCB a zařízení s obsahem PCB...13 6.14 Zajistit sběr a využití odpadních olejů...13 6.15 Ukončit spalování odpadních olejů ve středních a malých stacionárních zdrojích znečišťování ovzduší...14 6.16 Zajistit sběr a využití baterií a akumulátorů...14 6.17 Zajistit sběr a využití zářivek, výbojek a jiných odpadů obsahujících rtuť...15 6.18 Zajistit sběr, využití, popř. odstranění, vyřazených odpadů s obsahem chlorfluoruhlovodíků (výrobků domácího chlazení)...15 6.19 Zajistit sběr a využití pneumatik...15 6.20 Zajistit využití kalů z ČOV...16 Strana 2

6.21 Podporovat energetické využití bioplynu z čistíren odpadních vod s odpovídající produkcí kalů...16 6.22 Zabránit rozptylu azbestu a azbestových vláken z odpadů do složek životního prostředí...17 6.23 Zajistit využití autovraků...17 6.24 Vybudovat Integrovaný krajský systém nakládání s odpady...18 6.25 Zvýšit využívání odpadů formou recyklace...19 6.26 Aplikovat moderní postupy skládkování odpadů...19 6.27 Snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky s výhledem dalšího postupného snižování...19 6.28 Snížit podíl skládkovaných energeticky využitelných odpadů...20 6.29 Snížit podíl skládkovaných biologicky rozložitelných komunálních odpadů...20 6.30 Zajistit sanaci prioritních starých ekologických zátěží v Jihomoravském kraji...21 6.31 Vypracovat postupy při odstraňování odpadů následkem živelných pohrom...21 7 Shrnutí vyhodnocení... 22 8 Vyhodnocení indikátorů POH ČR...24 8.1 Celková produkce odpadů...24 8.2 Celková produkce odpadů na jednotku HDP...24 8.3 Podíl na celkové produkci odpadů...24 8.4 Produkce na obyvatele...24 8.5 Podíl využitých odpadů (R1 až R12, N1, N2, N8, N10 až N13, N15)...25 8.6 Podíl materiálově využitých odpadů (R2 až R12, N1, N2, N8, N10 až N13, N15).25 8.7 Podíl energeticky využitých odpadů (R1)...25 8.8 Podíl odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12)...26 8.9 Podíl odpadů odstraněných jiným uložením (D3, D4)...26 8.10 Podíl odpadů odstraněných spalováním (D10)...26 8.11 Podíl odpadů vyvážených za účelem jejich odstranění...26 8.12 Podíl odpadů dovážených za účelem jejich materiálového využití (R2 až R11, N1) 27 8.13 Celková kapacita zařízení pro využívání odpadů (R1 až R11)...27 8.14 Celková kapacita zařízení pro materiálové využívání odpadů (R2 až R11)...27 8.15 Celková kapacita zařízení na energetické využívání odpadů (R1)...27 8.16 Celková kapacita zařízení na spalování odpadů (D10)...28 8.17 Celková kapacita zařízení pro skládkování odpadů (D1, D5, D12)...28 8.18 Celková kapacita zařízení pro jiné uložení odpadů (D3, D4)...28 8.19 Množství sběrových míst nebezpečných odpadů...28 8.20 Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví na celkové produkci odpadů ze zdravotnictví...28 8.21 Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů (podskupiny 20 01 a 15 01) 28 8.22 Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) ukládaného na skládky vzhledem ke srovnávací základně (1995)...29 Strana 3

8.23 Podíl stavebních a demoličních odpadů na celkové produkci odpadů...30 8.24 Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů (R1, R3 až R12, N1, N8, N10 až N13, N15)...30 8.25 Podíl stavebních a demoličních odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12) 30 8.26 Podíl stavebních a demoličních odpadů odstraněných jiným uložením (D3, D4)...30 8.27 Celková produkce odpadů s obsahem PCB...30 8.28 Celková produkce odpadních olejů...31 8.29 Celková produkce odpadních baterií a akumulátorů...31 8.30 Celková produkce kalů z čistíren odpadních vod...31 8.31 Podíl kalů z produkce čistíren odpadních vod použitých na zemědělské půdě (R10, N2) 31 8.32 Celková produkce odpadů azbestu...31 8.33 Celková produkce autovraků...31 8.34 Plnění cílů recyklace a využití odpadů z obalů ve struktuře přílohy č. 3 zákona o obalech...31 8.35 Rozdíl průměrné ceny za spalování tuny odpadu a ceny za uložení tuny odpadu na skládku včetně poplatků v členění na nebezpečné a ostatní odpady...32 9 Shrnutí (diskuze výsledků)...33 10 Přílohy...34 10.1 Seznamy k chybám...34 10.2 Informativní seznamy...34 10.3 Orientační vyhodnocení cílů POH JMK, které nebyly vyhodnocovány...34 Strana 4

4 Úvod Jihomoravský kraj se rozkládá v jihovýchodní části České republiky a patří kregionům s výrazným ekonomickým potenciálem. Hrubý domácí produkt na obyvatele je jeden z nejvyšších mezi regiony ČR. Na vysoké úrovni je i jihomoravské zemědělství zemědělská půda tvoří 60% výměry regionu, z níž 84% připadá na ornou půdu. Specialitou jižní Moravy je především vinohradnictví evropské úrovně. Silnou tradici zde má pěstování ovoce a zeleniny. Severní oblasti kraje jsou významným centrem lesnictví a produkce dřeva. 4.1 Stručná charakteristika Jihomoravského kraje: Rozloha: 719 555 ha Počet obyvatel 1 : cca 1 150 009 obyvatel Hustota osídlení: cca 150 obyvatel/km 2 Počet obcí: 673 Počet měst: 49 Okresy: 7 (Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo) Statutární města: Brno (cca 400 000 obyvatel) Počet obcí s rozšířenou působností: 21 Počet obcí s pověřeným obecním úřadem: 34 Vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje za rok 2009 je provedeno v souladu s 43 odst. 11 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále i zákon č. 185/2001 Sb. ). Jako systémový podklad pro provedení Vyhodnocení za rok 2009 byl použit dokument Zpracování matematického vyjádření výpočtu Soustavy indikátorů OH v souladu s vyhláškou č. 351/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, který byl vypracován v červnu 2008 a zveřejněn MŽP. Jako zásadní podklad byly akceptovány tyto strategické dokumenty: nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky, vyhláška Jihomoravského kraje č. 309/2004, kterou se vyhlašuje závazná část Plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje. Předkládané Vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje za rok 2009 se skládá z kapitoly s popisem vstupních dat, způsobem jejich verifikace a obecnou diskusí některých objevených chyb. V další kapitole jsou z důvodu kompatibility s vyhodnoceními POH ostatních krajů vyhodnoceny indikátory, stanovené v POH ČR. Vyhodnocení některých indikátorů je doplněno komentáři. Nejdůležitější kapitolou je vyhodnocení cílů POH JMK. K tomu slouží vlastní indikátory příslušné ke každému cíli. Plnění cíle je zhodnoceno a jsou navržena případná opatření. Hodnocení cílů a navržená opatření jsou shrnuta ve dvou závěrečných kapitolách. Dále následují některé přílohy. 1 http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/e30032fe84/$file/400109q414.pdf Strana 5

5 Příprava údajů Základem pro vyhodnocení jsou údaje z hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2009. Údaje byly předány v elektronické podobě ve formátu MŽP tak, jak byly na krajský úřad předány z jednotlivých obcí s rozšířenou působností (ORP). Průběžné opravy byly předávány ve stejném formátu, případně jako samostatné exporty. Kromě toho byla využita databáze souhlasů dle 14 odst. 1 z.č. 185/2001 Sb. Dále byly shromážděny veškeré další potřebné údaje, relevantní pro následný proces vyhodnocení (počty obyvatel, atd.) z ČSÚ a dalších volně dostupných zdrojů. Verifikace údajů z hlášení o produkci a nakládání s odpadem je provedena pomocí metodiky MŽP, rozšířené o potřeby specifických údajů v Jihomoravském kraji tedy stejně, jako tomu bylo při zpracování Koncepce i Plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje a při vyhodnocení plnění POH kraje v minulých letech. Případné předpokládané chyby byly konzultovány na jednotlivých příslušných ORP, kde, pokud došlo k akceptování chyby, byla databáze opravena a veškeré další vyhodnocení indikátorů se provádělo nad takto opravenými daty. Byly provedeny následující základní typy kontrol: formální (číselníkové) a logické. 5.1 Chyby v množství odpadů Některé provozy uvedly v hlášení vinou lidského faktoru nesprávné množství odpadů. Tato skutečnost je vzhledem k velkému celkovému množství záznamů nevyhnutelná. Byla vytipována některá velká množství odpadů (viz seznam v přílohách), která byla zaslána ke kontrole na jednotlivé ORP. Jednalo se obecně o velká množství (nebezpečných i ostatních odpadů), která tvoří nezanedbatelnou část produkce odpadů kraje a také o některá střední množství, která neměla odpovídající záznamy u partnerských firem. Vytipované údaje samozřejmě nemusí být chybné, ale pokud by byly, výrazně by tím byla narušena celková bilance odpadů. Proto je lepší tyto údaje potvrdit. Oproti minulým letům se situace výrazně zlepšila, částečně díky zabudované kontrole v evidenčním software a tím, i díky lepší kontrole na úřadech a částečně také díky lepší informovanosti a povědomí u subjektů a nemalou měrou rovněž díky úspěšným šetřením chyb v minulosti. 5.2 Chybějící hlášení Některé subjekty jsou uváděny jako partneři vhlášeních jiných subjektů (s uvedením nadlimitního množství odpadů, kde mají za povinnost podávat roční hlášení o produkci a nakládání s odpady dle legislativy), ale nepodaly hlášení nebo se jejich hlášení výrazně neshoduje s partnery (viz seznam v přílohách, samostatně jsou uvedeny obce). Prostřednictvím příslušných ORP byly tyto subjekty kontaktovány a jejich hlášení byla průběžně doplňována. Jednalo se o poměrně úspěšné doplnění, kdy byly obeslány řádově stovky subjektů s podílem skutečně opravených chyb (návratností) přibližně 50%. 5.3 Další data Kromě údajů z hlášení o produkci a nakládání s odpady byla při vyhodnocování POH využita následující data: Strana 6

Demografické údaje z veřejných databází a číselníků ČSÚ 2. Zde zjištěno, že střední stav obyvatel Jihomoravského kraje v roce 2009 činil 1 150 009. Databáze souhlasů 3 dle 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb. Stav inventarizace PCB k 30. 9. 2008 (zdroj MŽP). Analytická část POH JMK. další jednotlivé zdroje jsou uvedeny u příslušných cílů. 2 3 http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/e30032fe84/$file/400109q414.pdf http://ias.kr-jihomoravsky.cz/websouhlasy/index.php?akce=all&page=1 Strana 7

6 Vyhodnocení cílů POH JMK V následujících částech jsou pomocí příslušných indikátorů vyhodnoceny jednotlivé cíle Závazné části POH JMK. Vyhodnocení je provedeno slovně na základě zjištěných skutečností (vyhodnocení indikátorů), přičemž hodnocení stupně naplnění každého cíle je provedeno stejnou metodikou, jaká byla použita v 1. hodnotící zprávě o plnění POH ČR za rok 2004. Každá část obsahuje také stručné doporučení pro další postup. Shrnutí vyhodnocení a doporučení jsou uvedena jako samostatné kapitoly na závěr. 6.1 Uplatňovat prevenční přístupy při nakládání s odpady (EMS/EMAS, CP, IPPC, BAT, BREF) Číslo cíle: 1.1 0,5 % v roce 2006. 1 % v roce 2012. Podíl ekonomických subjektů (majících povinnost podávat hlášení o produkci a nakládání s odpady) se zavedenými systémy ISO 14000, EMAS, CPC. Podíl ekonomických subjektů s integrovaným povolením IPPC. Cíl byl pro rok 2006 již splněn a pro rok 2012 jej zatím nebylo nutno vyhodnocovat. Není nutno provádět žádné změny ani opatření, cíl je splněn. 6.2 Občané, podnikatelé a odborná veřejnost mají dostatek informací o správných způsobech nakládání s odpady Číslo cíle: 1.2 Implementace KISOH do konce roku 2004 Nelze určit Cíl byl již splněn. Průběžně jsou prováděny semináře v rámci ekologické výchovy, osvětové akce zaměřené na zpětný odběr některých výrobků (Elektrowin, Asekol), Den Země a další. Zachovat stávající postup. 6.3 Mladá generace prochází systémem environmentální výchovy a vzdělávání (základní, střední a vysoké školství) Číslo cíle: 1.3 Strana 8

100 % v roce 2006 Podíl základních a středních škol se zavedenou ekologickou výchovou v učební osnově. Cíl byl již splněn. Není nutno provádět žádné další změny ani opatření, cíl je splněn. Nadále aktivně řešit ve spolupráci při naplňování Koncepce EVVO. 6.4 Zvýšit materiálové využití komunálních odpadů Číslo cíle: 2.1 na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. Podíl materiálově využitého komunálního odpadu k celkové produkci komunálních odpadů v daném roce. Cíl zatím není nutno vyhodnocovat, plnění je vyžadováno pro rok 2010. Plnění úkolu nebylo posuzováno. Metodika výpočtu indikátoru se oproti roku 2008 na celorepublikové úrovni změnila směrem ke získání relevantnějších údajů. Znatelný je ve srovnání s rokem 2008 téměř 50 % pokles způsobu nakládání R3, kde je na vině pravděpodobně snížení množství materiálově využitých plastů z důvodu výrazného snížení poptávky ze strany zpracovatelů vlivem celkového snížení výkonu ekonomiky v roce 2009. Ačkoliv bylo vytříděno a sesbíráno dostatečné množství odpadů (oproti roku 2008 se v roce 2009 vytřídilo o cca 1,4 % méně odpadů z obalů) byly tyto odpady uloženy ve skladech bez možnosti následného odbytu. 6.5 Preferovat spalování směsného komunálního odpadu s energetickým využitím před jeho skládkováním Číslo cíle: 2.2 30 % v roce 2006 65 % v roce 2010 Podíl energeticky využitého SKO k celkové produkci SKO v daném roce. Cíl zatím není nutno vyhodnocovat, plnění je vyžadováno pro rok 2010. Plnění úkolu nebylo posuzováno. Vzhledem k vazbě cíle na rekonstrukci spalovny komunálních odpadů SAKO Brno je nutno vidět souvislost mezi postupem rekonstrukce a hodnotami plnění cíle. Tak jak je Strana 9

cíl nastaven, nebyl v roce 2009 plněn (pozn. plnění je vyžadováno až pro rok 2010), neboť v tomto roce měla spalovna z důvodu probíhající rekonstrukce nejnižší provozní kapacitu. Přestože rekonstrukce proběhla se zpožděním oproti časovému plánu, v druhé polovině roku se již dostala do plného zkušebního provozu a lze tak očekávat výrazné zlepšení plnění cíle v následujících letech. 6.6 Zajistit sběr, následné využití, případně řízené odstranění nebezpečných složek komunálních odpadů Číslo cíle: 2.3 50 % v roce 2005. 75 % v roce 2010. Podíl vytříděných nebezpečných složek KO k celkové produkci nebezpečných složek KO v daném roce. Cíl byl pro rok 2005 již splněn a pro rok 2010 jej zatím nebylo nutno vyhodnocovat. Není nutno provádět žádné změny ani opatření. 6.7 Zajistit recyklaci stavebních a demoličních odpadů Číslo cíle: 3 Využívat 50 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do 31. prosince 2005. a 75 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do 31. prosince 2012. Podíl recyklovaných stavebních odpadů k celkové produkci stavebních odpadů v daném roce. 118,58 % z vyprodukovaných stavebních a demoličních odpadů bylo materiálově využito. Cíl byl pro rok 2005 již splněn a vzhledem k množství stavebních odpadů dovážených k recyklaci z jiných krajů, je s dostatečnou rezervou plněn i cíl pro rok 2012. Hodnota vyšší jak 100 % je způsobena vyšším množstvím recyklovaných odpadů oproti jejich produkci (byly recyklovány odpady uložené na deponiích-skladech a dovezené z území mimo kraj). Není nutno provádět žádné změny ani opatření kromě zjištění informací. 6.8 Zajistit sběr a využití odpadů obalů Číslo cíle: 4 Papír: 50/55 % do 31. 12. 2004/2005 Sklo: 65/80 % do 31. 12. 2004/2005 Strana 10

Plasty: 20/25 % do 31. 12. 2004/2005 Kovy: 20/25 % do 31. 12. 2004/2005 Podíl v hm. % k celkového množství obalů uvedených na trh - viz zákon o obalech Cílových hodnot již mělo být dosaženo v létech 2004-2005. Vzhledem k nedostupnosti evidence zpětného odběru obalů není možno indikátor vyhodnotit a tedy ani plnění úkolu nebylo posuzováno. Metodickým vedením obcí při tvorbě POH původců dochází ke sjednocení evidence obalových odpadů v hlášeních o produkci a nakládání s odpady a předávání těchto odpadů zejména k materiálovému využití. Sběr odpadů obalů obsažených v Katalogu odpadů v podskupině 15 01 a 20 01 (zejména papír, sklo, plasty, kovy) je zaveden vesměs ve všech obcích Jihomoravského kraje. Probíhá průběžné zavádění sběru dalších využitelných složek odpadů. V roce 2009 bylo vytříděno cca 120 744 t papíru, skla, plastů a kovů, a to ze skupiny 20 (komunální odpady) a z podskupiny 15 01 (obaly). Oproti roku 2008 se v roce 2009 vytřídilo o cca 1,4 % méně odpadů z obalů, přičemž úbytek lze zdůvodnit především snížením výkonu celé ekonomiky. V této oblasti původci skutečně u komodit papír, plast, sklo a kompozitní obaly preferují materiálové využití odpadu (recyklace). Vše se taktéž odvíjí od zavedení separace využitelných odpadů v komunální sféře (obce a města). Pozn: Databází povinných osob a evidencí obalů disponuje autorizovaná obalová společnost (EKO-KOM, a.s.) a dále MŽP v souladu se zákonem č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých dalších zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou MŽP č. 641/2004 Sb., o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence. Kraje touto databází nedisponují. Není nutno provádět žádné změny ani opatření kromě zjištění informací. 6.9 Zajistit sběr a využití vyřazených elektrických a elektronických zařízení Číslo cíle: 5 Zvýšit úroveň sběru tříděných vyřazených elektrických a elektronických zařízení na 4 kg na osobu za rok z domácností do 31. prosince 2006 Dosáhnout u malých domácích spotřebičů, osvětlovacích zařízení, elektrických a elektronických nástrojů, hraček a přístrojů pro monitorování a regulaci využití minimálně 70 % průměrné hmotnosti použitého spotřebiče a opětovně použít nebo recyklovat materiály, látky a součásti z nich v rozsahu minimálně 50 % průměrné hmotnosti použitého spotřebiče do 31. prosince 2006 Dosáhnout u velkých domácích spotřebičů a automatických výdejních stojanů využití minimálně 80 % průměrné hmotnosti použitého spotřebiče a opětovně použít nebo recyklovat materiály, látky a součásti z nich v rozsahu minimálně 75 % průměrné hmotnosti spotřebiče do 31. prosince 2006 Dosáhnout u zařízení informační technologie a komunikačních a spotřebitelských zařízení využití minimálně 75 % průměrné hmotnosti použitého spotřebiče a opětovně použít nebo recyklovat materiály, látky a součásti z nich v rozsahu minimálně 65 % Strana 11

průměrné hmotnosti spotřebiče do 31. prosince 2006 Množství vytříděného odpadu v kg na osobu a rok. Podíl v hm. % využitých odpadů k celkové produkci těchto odpadů. Cílové hodnoty mělo být dosaženo v roce 2006. V souladu s ustanovením 38 odst. 10 zákona o odpadech je roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru předkládána povinnou osobou MŽP. Plnění úkolu nebylo posuzováno. Není nutno provádět žádné změny ani opatření kromě zjištění informací. 6.10Podpořit jednotný systém prevence vzniku odpadů, bezpečného sběru, svozu a využívání nebo odstraňování odpadů (zejména nebezpečných) ze zdravotnictví Číslo cíle: 6 Zapojení 100 % zdravotnických zařízení v kraji v roce 2010. Podíl zdravotnických zařízení zapojených v systému v kraji k jejich celkovému počtu. Cílové hodnoty má být dosaženo v roce 2010, proto je vyhodnocení cíle zatím nemožné. V této fázi je důležité vyhodnotit u zdravotnických zařízení POH původců a metodicky je vést k takové praxi, jaká bude v budoucnu náplní jednotného systému a v souladu s právními předpisy na úseku ochrany zdraví. Krajský úřad i jednotlivá ORP aktivně spolupracují s orgány ochrany veřejného zdraví. Plnění úkolu nebylo posuzováno. Není nutno provádět žádné změny ani opatření. 6.11Snížit měrnou produkci nebezpečných odpadů Číslo cíle: 7.1 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. Produkce NO v kg/obyvatele. Cíl není nutno vyhodnocovat, plnění je vyžadováno pro rok 2010. Není nutno provádět žádné praktické změny ani opatření. 6.12Snížit zdravotní rizika v souvislosti s nakládáním s nebezpečnými odpady Číslo cíle: 7.2 Strana 12

100 % implementace do roku 2010. Indikátor Implementace snižování zdravotních rizik v souvislosti s nakládáním s nebezpečnými odpady do provozních řádů zařízení a skladů nebezpečných odpadů a do identifikačních a přepravních listů nebezpečných odpadů. Cílové hodnoty má být dosaženo až v roce 2010, proto plnění úkolu nebylo posuzováno. Není nutno provádět žádné změny ani opatření. 6.13Zajistit odstraňování zjištěných odpadů PCB a zařízení s obsahem PCB Číslo cíle: 8.1 100 % odstranění zjištěných odpadů v roce 2010. Podíl odstraněných ke zjištěným odpadům s obsahem PCB. MŽP provedlo inventarizaci zařízení s limitním obsahem PCB, a touto databází disponuje. Vlastníci PCB, odpadů PCB a vlastníci, popřípadě provozovatelé zařízení obsahující PCB byli povinni do 31. března 2009 vypracovat a zaslat MŽP plán postupného odstranění PCB, odpadů PCB a zařízení s obsahem PCB nebo plán dekontaminace odpadů PCB nebo zařízení s obsahem PCB pro období 2009 a 2010 s tím, že tyto plány musí být splněny nejpozději do 31. prosince 2010. Na základě přímého dotazu nebyla inventarizace ze strany MŽP poskytnuta k využití.. Ze zákonných povinností tedy vyplývá, že informacemi o postupu odstraňování zjištěných odpadů PCB disponuje MŽP, nikoliv kraj, proto nelze tento cíl hodnotit a plnění úkolu nebylo posuzováno. 6.14Zajistit sběr a využití odpadních olejů Číslo cíle: 8.2.1 Využití 38 % hm. z ročního množství olejů uvedeného na trh do roku 2006. Využití 50 % hm. z ročního množství olejů uvedeného na trh do roku 2012. Zvyšovat množství zpětně odebraných odpadních olejů. Podíl využitých odpadních olejů k jejich celkové produkci. Vzhledem k nedostupnosti evidence zpětného odběru olejů není možno indikátor vyhodnotit a tedy ani plnění úkolu nebylo posuzováno. Pozn: V souladu s ustanovením 38 odst. 10 je roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru zasílána povinnou osobou MŽP. Krajský úřad nedisponuje těmito údaji. Strana 13

Není nutno provádět žádné změny ani opatření. 6.15Ukončit spalování odpadních olejů ve středních a malých stacionárních zdrojích znečišťování ovzduší Číslo cíle: 8.2.2 0 t k 1. červnu 2004 Indikátor Množství odpadních olejů spálených ve středních a malých stacionárních zdrojích znečišťování ovzduší. Spalování olejů ve stacionárních středních a malých zdrojích znečišťování ovzduší bylo ukončeno. Vzhledem však k tomu, že se v databázi hlášení objevil subjekt, který tuto činnost vykázal, bude u této společnosti provedena kontrola. V průběhu roku bylo spáleno nebo energeticky využito 2,8 t odpadních olejů (pouze 1 malý zdroj), přičemž celková produkce činila 1860 t, lze konstatovat, že úkol je plněn s menší výhradou. Bude nutné provést kontrolu u příslušného subjektu příslušným kompetentní orgánem (zejména na úseku ochrany ovzduší). 6.16Zajistit sběr a využití baterií a akumulátorů Číslo cíle: 8.3 Sběr použitých přenosných baterií v množství 100 g za rok/obyv. do roku 2006, z toho materiálově využít 50 % hmotnostních. Sběr a materiálové využití 85 % hmotnostních z celkového množství olověných akumulátorů uvedených na trh do roku 2005. Sběr a materiálové využití 95 % hmotnostních z celkového množství olověných akumulátorů uvedených na trh do roku 2012. Dosáhnout u použitých průmyslových Ni-Cd akumulátorů úplného využití kovové substance do 31. prosince 2005. Množství sebraných upotřebených baterií a akumulátorů na obyvatele. Podíl využitých upotřebených baterií a akumulátorů k celkovému množství upotřebených baterií a akumulátorů v daném roce. Vzhledem k nedostupnosti evidence zpětného odběru není možno indikátor vyhodnotit a tedy ani plnění úkolu nebylo posuzováno. Pozn: V souladu s ustanovením 38 odst. 10 je roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru zasílána povinnou osobou MŽP. Krajský úřad nedisponuje těmito údaji. Není nutno provádět žádné změny ani opatření. Strana 14

6.17Zajistit sběr a využití zářivek, výbojek a jiných odpadů obsahujících rtuť Číslo cíle: 8.4 Dosáhnout opětovného použití nebo recyklace materiálů, látek a součástí ze zářivek a výbojek v rozsahu minimálně 80 % hmotnosti použitého spotřebiče do 31. prosince 2006. Poměr hmotnosti recyklovaných a znovu využitých materiálů a předaných zářivek a výbojek k jejich celkovému sebranému množství. Plnění cíle bylo stanoveno k roku 2006. Dále vzhledem k nedostupnosti evidence zpětného odběru není možno indikátor vyhodnotit a tedy ani plnění úkolu nebylo posuzováno. Pozn: V souladu s ustanovením 38 odst. 10 je roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru zasílána povinnou osobou MŽP. Krajský úřad nedisponuje těmito údaji. Není nutno provádět žádné změny ani opatření. 6.18Zajistit sběr, využití, popř. odstranění, vyřazených odpadů s obsahem chlorfluoruhlovodíků (výrobků domácího chlazení) Číslo cíle: 8.5 100 % do roku 2005. Podíl vzniklých odpadů s obsahem chlorfluoruhlovodíků (výrobků domácího chlazení), které projdou Krajským integrovaným systémem nakládání s odpady. Plnění cíle bylo stanoveno k roku 2005 a dále vzhledem k nedostupnosti evidence zpětného odběru není možno indikátor vyhodnotit a tedy ani plnění úkolu nebylo posuzováno. Kromě toho v rámci regionu Jihomoravského kraje byl realizován, prostřednictvím Regionální rozvojové agentury Jižní Moravy (RRAJM), systém sběru a zpracování starých ledniček - a to od občanů (2004-2005). Na realizaci tohoto projektu RRAJM získala dotaci ze Státního fondu životního prostředí ČR. Krajský úřad zajišťoval zveřejnění informace o tomto probíhajícím systému (zejména se zaměřil na všechny obce a města Jihomoravského kraje) a dále se podílel na konkrétní logistice řešení celého projektu. Cíle tedy bylo dosaženo již v minulosti a dosažené výsledky se kladně projevují i do dalších let. V současné době jsou výrobky domácího chlazení vykazovány vkomoditě, kterou je elektrozařízení či elektroodpad, a to dle způsobu naložení s ním. Pozn: V souladu s ustanovením 38 odst. 10 je roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru zasílána povinnou osobou MŽP. Krajský úřad nedisponuje těmito údaji. Není nutno provádět žádné změny ani opatření. 6.19Zajistit sběr a využití pneumatik Strana 15

Číslo cíle: 8.6 100 % do roku 2006. Podíl množství využitých pneumatik k množství sebraných pneumatik. Vzhledem k nedostupnosti evidence zpětného odběru není možno indikátor vyhodnotit a tedy ani plnění úkolu nebylo posuzováno. Region Jižní Moravy disponuje zařízeními, které použité pneumatiky sbírají a dále zpracovávají. V této oblasti jsou pneumatiky využívány v cementárně k.ú. Mokrá, kde se jedná o bezodpadovou technologii zpracování stím, že není zatíženo ŽP. Dále na území Jihomoravského kraje fungují zařízení na recyklaci. Pozn: V souladu s ustanovením 38 odst. 10 je roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru zasílána povinnou osobou MŽP. Krajský úřad nedisponuje těmito údaji. Není nutno provádět žádné změny ani opatření. 6.20Zajistit využití kalů z ČOV Číslo cíle: 8.7.1 75 % využití zpracovaných kalů do roku 2006. Podíl využitých kalů z ČOV k jejich celkové produkci. V listopadu roku 2008 došlo ke změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpadem, ve znění pozdějších předpisů. Aktuálně je povinností původce odpadů i oprávněné osoby ohlašovat nakládání s kaly z ČOV v surovém množství, nikoliv v sušině, včetně uvedení údaje o množství sušiny v kalu. Díky tomu lze stanovit průměrný podíl hmotnosti sušiny v kalu v roce 2009, která činila 36,11 %. U některých ČOV se kvalita kalu zlepšuje, ale ve skutečnosti tuto situaci mohou ovlivnit pouze provozovatelé kanalizační sítě, kteří přímo v kanalizačním řádu nastavují limity kvality vypouštěné odpadní vody. Významná část kalů je kompostována, část kalů je navíc využívána energeticky. V roce 2009 se zkompostovalo 31 270 t kalů z ČOV, čemuž odpovídá 41,3 % z celkového množství vyprodukovaných kalů z ČOV a zůstatků na skladu z roku 2008. Energeticky bylo využito 5,28 % kalů z ČOV. Z přehledu je zřejmé, že celkem bylo využito 69,68 % vyprodukovaných a naskladněných kalů. Na základě výše zmíněných skutečností je možno konstatovat, že úkol je plněn s výhradami. Není nutno provádět žádné praktické změny ani opatření. 6.21Podporovat energetické využití bioplynu z čistíren odpadních vod s odpovídající produkcí kalů Číslo cíle: 8.7.2 Strana 16

80 % prověření možností. Podíl ČOV s prověřením možnosti využití bioplynu. V případě žádostí o vyjádření či o finanční podporu Jihomoravský kraj podporuje záměry jakožto nové zbudování ČOV, či její optimalizaci apod. Tento proces je řešen zejména na úseku vodního hospodářství. Na některých čistírnách je skutečně realizováno jímání bioplynu a popřípadě jeho následné využití. Tato realizace je dále projednávána s orgánem ochrany ovzduší dle platné legislativy. Úkol je plněn bez výhrad. Zohlednit možnosti při vydávání povolení příslušným vodoprávním úřadem. 6.22Zabránit rozptylu azbestu a azbestových vláken z odpadů do složek životního prostředí Číslo cíle: 8.8 100 % v roce 2006. Podíl počtu původců a oprávněných osob nakládajících s odpady z azbestů, kteří realizují opatření cíle, k počtu všech původců a oprávněných osob nakládajících s odpady z azbestů. Nakládání sodpady obsahujícími azbest je striktně kontrolováno a posuzováno orgánem ochrany veřejného zdraví, a to jak přímo u původců odpadů tak i u provozovatelů zařízení k nakládání s odpady. Tato situace je dále zpřísněna v prováděcí vyhlášce k zákonu o odpadech (vyhl. č. 294/2005 Sb.), kde je řešeno ukládání tohoto odpadu na skládku příslušné skupiny či podskupiny skládky, tedy úkol je plněn bez výhrad. Není nutno provádět žádné změny ani opatření, kontrola původců je postačujícím nástrojem. 6.23Zajistit využití autovraků Číslo cíle: 8.9 Pro vozidla vyrobená po 1. lednu 1980 nejpozději od 1. ledna 2006 opětovně použít a využít nejméně v míře 85 % průměrné hmotnosti všech autovraků převzatých za kalendářní rok a opětovně použít a materiálově využít v míře nejméně 80 % průměrné hmotnosti všech autovraků převzatých za kalendářní rok Pro vozidla vyrobená před 1. lednem 1980 je míra opětovného použití a využití stanovena na 75 % a míra opětovného použití a materiálového využití na 70 % průměrné hmotnosti všech autovraků převzatých za kalendářní rok Nejpozději od 1. ledna 2015 opětovně použít a využít nejméně v míře 95 % průměrné hmotnosti všech autovraků převzatých za kalendářní rok a opětovně použít a materiálově využít v míře nejméně 85 % průměrné hmotnosti všech autovraků převzatých za kalendářní rok Strana 17

Podíl využité hmotnosti ze sebraných autovraků. Vzhledem k nedostupnosti kompletní evidence zpětného odběru není možno indikátor vyhodnotit a tedy ani plnění úkolu nebylo posuzováno. Je možné vyhodnotit množství zpětně odebraných autovraků, které v roce 2009 činilo 13 951 t, ale kód nakládání N9 dále neumožňuje rozlišit, kolik procent bylo využito. Další odpady subjektů, nakládající s autovraky, nemusí totiž s těmito autovraky přímo souviset. Systém sběru a zpracování autovraků je stanoven zákonem o odpadech. Zde jsou dále stanoveny povinnosti výrobců a akreditovaných zástupců při využívání odpadů z vybraných autovraků a také povinnosti provozovatele zařízení ke sběru a zpracování autovraků. Tento systém, tak jak je nastaven v zákoně o odpadech, však ne zcela funguje. Autovraky jsou zpracovány převážně individuálně soukromými subjekty, aniž by se na tomto podílely povinné osoby. Pozn.: Byl vymezen systém sběrů a zpracovatelských zařízení. Na webových stránkách kraje je zveřejněn seznam zařízení, která mohou sbírat či zpracovávat autovraky. Změny je nutné provést na národní úrovni. 6.24Vybudovat Integrovaný krajský systém nakládání s odpady Číslo cíle: 9 Vytvoření funkčního systému nakládání s odpady. Soustava indikátorů z POH ČR. Integrovaný krajský systém nakládání s odpady je v Jihomoravském kraji úspěšně postupně realizován. V posledních letech Jihomoravský kraj zaznamenal velký dynamický rozvoj v oblasti budování Integrovaného krajského systému nakládání s odpady. Zejména se jedná o hustší síť sběrných dvorů, provozovaných obcemi a městy, výstavbu kompostáren, bioplynových stanic a dalších zařízení. Jihomoravský kraj předmětné projety podporuje finančně, a to prostřednictví Fondu životního prostředí Jihomoravského kraje (dále i FŽPJMK ). Úkol je plněn bez výhrad. Došlo k rozšíření sítě zařízení k nakládání s odpady v Jihomoravském kraji, a to v roce 2009 při využití OPŽP osa 4.1 (11. výzva) a u některých projektů bylo využito prostředků z FŽPJMK: Sběrné dvory: Sudoměřice, Strážnice, Přímětice. Hodnota projektů SD: více jak 39 mil. Kč. Kompostárny: Žatčany, Krásensko, plocha pro recyklaci stavebních sutí Obec Uhřice. Hodnota projektů: více než 13 mil. Kč. nákup strojů a zařízení, technologií: 10 soukromých společností Hodnota: 195 mil. Kč, dotace 124 mil. Kč. Strana 18

Celková hodnota podpořených projektů v 11. výzvě: cca 253 mil. Kč, výše dotace cca 174 mil. Kč. Celková hodnota projektů realizovaných v JMK z fondů EU (OPI, OPŽP) 1 705 mil. Kč při získané dotaci 1 309 mil. Kč. (není zahrnuta dotace na rekonstrukci SAKO Brno a.s.). 6.25Zvýšit využívání odpadů formou recyklace Číslo cíle: 10 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012. Podíl materiálově využitých odpadů k celkové produkci odpadů. Cíl není nutno vyhodnocovat, plnění je vyžadováno pro rok 2012. Plnění úkolu nebylo posuzováno. Není nutno provádět žádné změny ani opatření. 6.26Aplikovat moderní postupy skládkování odpadů Číslo cíle: 11.1 100 % skládek S-OO a S-NO provozovaných v roce 2010. Podíl skládek s izolací odpovídající Směrnici 99/31/EC. Podíl skládek se systémem odplynění. Ačkoliv bylo stanoveno plnění cíle k roku 2010, již v průběhu několika let je skládkování věnována velká pozornost. 100 % skládek, mimo skládky určené pro inertní odpad, jsou posuzovány v rámci zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů, zde jsou zařízení povolována v souladu s nejlepší dostupnou technikou (tzv. BAT). 10 z 15 skládek v Jihomoravském kraji má instalován funkční odplyňovací systém. Úkol je plněn bez výhrad. Zachovat stávající postup. 6.27Snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky s výhledem dalšího postupného snižování Číslo cíle: 11.2 20 % v roce 2010 ve srovnání s rokem 2000. Podíl rozdílu skládkovaného množství odpadů v roce 2000 a 2010 ke skládkovanému množství odpadů v roce 2000. Strana 19

Cíl zatím není nutno vyhodnocovat. V současné době nejsou zajištěny na národní úrovni takové ekonomické nástroje, které by skládkování znevýhodňovaly. Jihomoravský kraj na úseku přenesené působnosti provádí kontroly u původců odpadů, kteří produkují velká množství zejména komunálních odpadů, a tyto jsou následně odstraňovány na skládkách odpadů. Je vyvíjen tlak na důsledné třídění odpadů a jejich další nakládání v souladu s legislativou. Některé, dále již nevyužitelné odpady (zejména směsný komunální odpad), by mohly být energeticky využity ve spalovně komunálních odpadů SAKO Brno, která je již v současné době po rekonstrukci ve zkušebním provozu. Oproti předcházejícím rokům je ekonomika provozu energetického využití odpadů zvýhodněna (v porovnání suložením odpadu na skládku), a to směrem k dodavatelům odpadů. Musí být však zajištěn kontinuální návoz odpadů do spalovny, za důsledného respektování technických podmínek dopravy (množství odpadů, technické prostředky dopravy). Plnění úkolu nebylo posuzováno. Zachovat stávající postup. 6.28Snížit podíl skládkovaných energeticky využitelných odpadů Číslo cíle: 11.3 35 % v roce 2010. Podíl skládkovaných spalitelných (energeticky využitelných) odpadů k jejich produkci. Cíl zatím není nutno vyhodnocovat (komentář viz cíl č. 11.2). Plnění úkolu nebylo posuzováno. Vzhledem k vazbě cíle na rekonstrukci spalovny komunálních odpadů SAKO Brno je nutno sledovat postup při jejím spuštění do provozu a podle toho přistupovat k vyhodnocování cíle. 6.29Snížit podíl skládkovaných biologicky rozložitelných komunálních odpadů Číslo cíle: 12 Na 75 % stavu produkce r. 1995 do roku 2010, na 50 % stavu produkce r. 1995 do roku 2013, na 35 % stavu produkce r. 1995 do roku 2020. Podíl skládkovaného množství biologicky rozložitelných složek KO k celkové produkci biologicky rozložitelných složek KO v roce 1995. Cíl není nutno vyhodnocovat, plnění je vyžadováno v roce 2010, 2013, 2020. Ačkoliv jsou budovány kapacity na zpracování biologicky rozložitelných odpadů (dále i BRKO ), je zcela zřejmé, že tímto opatřením nebude razantně sníženo množství podílu sládkovaných BRKO. Největší podíl v BRKO je zaznamenán u odpadu 20 03 01 směsný komunální odpad, který tvořil vroce 2009 cca 77,78 % z celkového množství komunálních odpadů, u kterých je biologicky rozložitelná složka zjišťována. V Jihomoravském kraji se nabízí Strana 20

zásadní řešení, a to energetické využití zejména tohoto odpadu po dokončení rekonstrukce brněnské spalovny. Zlepšení v této oblasti se očekává ve Vyhodnocení plnění POH JMK za rok 2010, kde se projeví zahájení provozu spalovny po její rekonstrukci. Plnění úkolu nebylo posuzováno. Vzhledem k vazbě zvoleného řešení cíle na rekonstrukci spalovny komunálních odpadů SAKO Brno je nutno sledovat postup při jejím spuštění do provozu a podle toho přistupovat k vyhodnocování cíle. 6.30Zajistit sanaci prioritních starých ekologických zátěží v Jihomoravském kraji Číslo cíle: 13 Plně využít prostředků ze SFŽP. Nelze stanovit. Úkol je plněn bez výhrad podporou projektů rekultivace starých skládek. Pozn: Již od roku 2003 Jihomoravský kraj zaznamenal velký nárůst rekultivovaných starých ekologických zátěží (zejména skládek), kde je snaha o technickou i biologickou rekultivaci v souladu s legislativou. Dalšími zátěžemi jsou průmyslové ekologické zátěže, které jsou řešeny nejenom v rámci zákona o vodách, ale i za podpory OPŽP (nejvýznamnější je sanace Bzenec a ropné vrty). V nejbližší budoucnosti lze očekávat rozhodnutí o sanaci inventarizovaných ekologických zátěží na celostátní úrovni ze stran MŽP. Zachovat stávající postup. 6.31Vypracovat postupy při odstraňování odpadů následkem živelných pohrom Číslo cíle: 14 Vypracovat do roku 2006. Nelze stanovit. Již řešeno v rámci integrovaného záchranného systému Jihomoravského kraje, a to ve spolupráci se záchrannými složkami. Úkol je splněn. Není nutno provádět žádné změny ani opatření. Strana 21

7 Shrnutí vyhodnocení POH Jihomoravského kraje je z větší části plněn. Jihomoravský kraj zaznamenal v posledních letech velký dynamický rozvoj v oblasti budování Integrovaného krajského systému nakládání s odpady. Zejména se jedná o hustší síť sběrných dvorů, provozovaných obcemi a městy, a dále přetváření skládek na komplexy odpadového hospodářství. Mimo již zmíněné skládky je zbudovaná kompostárna, dotřiďovací linka, recyklace stavebních a demoličních odpadů, a také sběrný dvůr nebo překladiště. Vnávaznosti na to byla provedena z větší části implementace KISOH. Při plnění některých cílů by ale mohly nastat obtíže. Tuto hrozbu je možno zredukovat na dvě příčiny: 1. K dispozici nebude dostatek legislativních prostředků pro odklon zejména BRKO ze skládek do zařízení pro materiálové nebo energetické využití odpadů. 2. Vzhledem k nedostupnosti evidencí zpětného odběru (obaly, oleje, atd.) není možno příslušné cíle a související indikátory vyhodnotit. Díky tomu nebylo plnění mnoha cílů vyhodnocováno - tyto cíle musí být hodnoceny na národní úrovni. Následuje tabulka se souhrnným hodnocením (podle metodiky použité v 1. hodnotící zprávě o plnění POH ČR za rok 2004): A-nejméně 75% hodnocených úkolů je splněno, žádný není neplněn; B-nejméně 50% hodnocených úkolů je splněno, nejvýše 10% není plněno; C-zbytek.). Číslo Název úkolu splněných s výhradami neplněných nelze určit Hodnocení Opatření k předcházení vzniku odpadů, omezování jejich 1 množství a nebezpečných vlastností 3 0 0 0 A 2 Zásady pro nakládání s komunálními odpady 1 2 0 0 B 3 Zásady pro nakládání se stavebními odpady 1 0 0 0 A 4 Zásady pro nakládání s obaly 0 0 0 1 - Zásady pro nakládání s elektronickým a 5 elektrotechnickým odpadem 0 0 0 1 - Zásady pro nakládání se zdravotnickým odpadem (z 6 humánní lékařské péče) 0 0 0 1-7 Zásady pro nakládání s nebezpečnými odpady 1 0 0 1-8 Vybrané výrobky, vybrané odpady a vybraná zařízení 2 2 0 7 B Zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení 9 k nakládání s odpady 1 0 0 0 A 10 Podíl recyklovaných odpadů 0 0 0 0-11 Podíl odpadů ukládaných na skládky 0 0 0 0 - Snižování množství biologicky rozložitelných odpadů 12 ukládaných na skládky 0 0 0 0-13 Staré zátěže 1 0 0 0 A 14 Odpady vzniklé následkem živelných pohrom 1 0 0 0 A Strana 22

Zde následuje shrnutí doporučení, která vyplynula z vyhodnocení plnění cílů POH JMK: Vzhledem k vazbě některých cílů na rekonstrukci spalovny komunálních odpadů SAKO Brno je nutno sledovat uvedení spalovny do zkušebního i běžného provozu a podle toho přistupovat k vyhodnocování cílů. V současné době je spalovna provozována ve zkušební provozu. Její kapacita po provedené rekonstrukci je cca 224.000 t/rok. Bude nutno provést kontrolu u subjektu, který podle evidence v roce 2009 spaloval odpady olejů (2,8 t). Je reálné vytvořit postup pro podrobnější sledování údajů o zpětném odběru autovraků, baterií, akumulátorů, odpadních obalů a dalších. Vzhledem k tomu, že kraje nedisponují evidencemi zpětného odběru je nutné tyto cíle hodnotit pouze na národní úrovni. Odklon zejména BRKO ze skládek do zařízení pro materiálové a energetické využití je silně závislý na legislativních podmínkách (s ekonomickým dopadem) pro nakládání s odpadem. Lze očekávat zvýšení podpory využití odpadů na úkor skládkování na národní úrovni; je třeba sledovat stav a vliv legislativních opatření na odpadové toky a vnové metodice k tvorbě aktualizace POH ČR přehodnotit stanovené cíle a indikátory. Strana 23

8 Vyhodnocení indikátorů POH ČR Pozn. Bylo postupováno podle dokumentu ZPRACOVÁNÍ MATEMATICKÉHO VYJÁDŘENÍ VÝPOČTU SOUSTAVY INDIKÁTORŮ OH V SOULADU S VYHLÁŠKOU č. 351/2008 Sb., KTEROU SE MĚNÍ VYHLÁŠKA č. 383/2001 Sb., O PODROBNOSTECH NAKLÁDÁNÍ S ODPADY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (aktualizace k 30. 6. 2010) (dále jen návrh vyjádření ). K vyhodnocení jsou použity údaje po základní verifikaci, z databáze byly odfiltrovány řádové chyby, které by mohly daný indikátor znehodnotit. Ve vhodných případech byly k vyhodnoceným indikátorům doplněny komentáře k procesu vyhodnocení, případně slovní interpretace výsledku. 8.1 Celková produkce odpadů Označení indikátoru: I.1 Použitá jednotka: 1 000 t/rok Celkem 2 436,47 Nebezpečné odpady 121,24 Ostatní odpady 2 315,23 Komunální odpady 479,65 Pozn. Mírný pokles celkové produkce oproti roku 2008 lze vysvětlit snížením celkového ekonomického výkonu firem v daném roce a současně přirozenou fluktuací (komunální odpad zaznamenal drobný nárůst). 8.2 Celková produkce odpadů na jednotku HDP Označení indikátoru I.2 Údaj nelze vyhodnotit, ČSÚ dosud nezveřejnil příslušná data 4. 8.3 Podíl na celkové produkci odpadů Označení indikátoru: I.3 Použitá jednotka: % z celkové produkce odpadů Nebezpečné odpady 4,98 Ostatní odpady 95,02 Komunální odpady 19,69 8.4 Produkce na obyvatele Označení indikátoru: I.4 Použitá jednotka: kg/obyvatele/rok 4 http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/makroekonomika-xb Strana 24

Celkem 2 118,65 Nebezpečné odpady 105,43 Ostatní odpady 2 013,23 Komunální odpady 417,08 Pozn. Jako počet obyvatel využita střední hodnota za rok 2009 dle ČSÚ 5. 8.5 Podíl využitých odpadů (R1 až R12, N1, N2, N8, N10 až N13, N15) Označení indikátoru: I.5 Použitá jednotka: % z celkové produkce skupiny odpadů Celkem 104,66 Nebezpečné odpady 31,57 Ostatní odpady 108,48 Komunální odpady 39,43 Pozn. Významný pokles využití komunálních odpadů ve srovnání s rokem 2008 je zapříčiněn zejména částečnou odstávkou brněnské spalovny. Celkově vysoké procento využití odpadů je dáno existencí zpracovatelů stavebních a demoličních odpadů a skla na republikové úrovni, tedy importem odpadů produkovaných v jiných krajích. Nadále zde chybí započtení technologie využívání odpadů, a to zpracování autovraků (technologie vykazována pod kódem N9). 8.6 Podíl materiálově využitých odpadů (R2 až R12, N1, N2, N8, N10 až N13, N15) Označení indikátoru. I.6 Použitá jednotka: % z celkové produkce skupiny odpadů Celkem 98,31 Nebezpečné odpady 27,01 Ostatní odpady 102,04 Komunální odpady 28,22 Pozn. Celkově vysoké procento materiálového využití odpadů je dáno existencí zpracovatelů stavebních a demoličních odpadů a skla na republikové úrovni, tedy importem odpadů produkovaných v jiných krajích. Znatelný je ve srovnání s rokem 2008 téměř 50 % pokles způsobu nakládání R3 u komunálních odpadů, kde je na vině pravděpodobně snížení množství materiálově využitých plastů z důvodu výrazného snížení poptávky ze strany zpracovatelů vlivem celkového snížení výkonu ekonomiky v roce 2009. Nadále zde chybí započtení technologie využívání odpadů, a to zpracování autovraků (technologie vykazována pod kódem N9). 8.7 Podíl energeticky využitých odpadů (R1) Označení indikátoru: I.7 5 http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/e30032fe84/$file/400109q414.pdf Strana 25

Použitá jednotka: % z celkové produkce skupiny odpadů Celkem 6,35 Nebezpečné odpady 4,56 Ostatní odpady 6,44 Komunální odpady 11,21 Pozn. Významný pokles využití komunálních odpadů ve srovnání s rokem 2008 je zapříčiněn zejména částečnou odstávkou brněnské spalovny z důvodu její rekonstrukce. 8.8 Podíl odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12) Označení indikátoru: I.8 Použitá jednotka: % z celkové produkce skupiny odpadů Celkem 16,22 Nebezpečné odpady 0,84 Ostatní odpady 17,03 Komunální odpady 68,50 Pozn. Nárůst podílu skládkování se zastavil již v předchozích letech a setrval na tejné úrovni i v roce 2009. 8.9 Podíl odpadů odstraněných jiným uložením (D3, D4) Označení indikátoru: I.9 Použitá jednotka: % z celkové produkce skupiny odpadů Celkem 0,00 Nebezpečné odpady 0,00 Ostatní odpady 0,00 Komunální odpady 0,00 Pozn. Není nutno vyhodnocovat. viz návrh vyjádření. 8.10Podíl odpadů odstraněných spalováním (D10) Označení indikátoru I.10 Použitá jednotka: % z celkové produkce skupiny odpadů Celkem 0,14 Nebezpečné odpady 2,48 Ostatní odpady 0,01 Komunální odpady 0,03 8.11Podíl odpadů vyvážených za účelem jejich odstranění Označení indikátoru: I.11 Strana 26

Není nutno vyhodnocovat. viz návrh vyjádření. 8.12Podíl odpadů dovážených za účelem jejich materiálového využití (R2 až R11, N1) Označení indikátoru: I.12 Není nutno vyhodnocovat. viz návrh vyjádření. 8.13Celková kapacita zařízení pro využívání odpadů (R1 až R11) Označení indikátoru: I.13 Použitá jednotka: t/rok Celkem 1 430 040 Nebezpečné odpady 40 Ostatní odpady 1 430 000 Komunální odpady 240 060 Pozn. Vzhledem k výrazné neúplnosti dat z databáze PDISOH a nespolehlivosti jiných datových zdrojů byly u všech zařízení použity kapacity z loňského vyhodnocení. 8.14Celková kapacita zařízení pro materiálové využívání odpadů (R2 až R11) Označení indikátoru: I.14 Použitá jednotka: t/rok Celkem 1 100 040 Nebezpečné odpady 40 Ostatní odpady 1 100 000 Komunální odpady 60 Pozn. Vzhledem k výrazné neúplnosti dat z databáze PDISOH a nespolehlivosti jiných datových zdrojů byly u všech zařízení použity kapacity z loňského vyhodnocení. U odpadů kategorie ostatní odpad je kapacita hypotetická, protože závisí na době provozu velkoobjemových recyklačních linek na stavební odpady. 8.15Celková kapacita zařízení na energetické využívání odpadů (R1) Označení indikátoru: I.15 Použitá jednotka: t/rok Celkem 210 000 Nebezpečné odpady 0 Ostatní odpady 210 000 Komunální odpady 120 000 Pozn. Snížení kapacity zařízení na energetické využití odpadů v roce 2009 bylo zapříčiněno odstávkou jednoho ze dvou kotlů brněnské spalovny SKO. Strana 27

8.16Celková kapacita zařízení na spalování odpadů (D10) Označení indikátoru I.16 Použitá jednotka: t/rok Celkem 3 585 Nebezpečné odpady 3 585 Ostatní odpady 0 Komunální odpady 0 8.17Celková kapacita zařízení pro skládkování odpadů (D1, D5, D12) Označení indikátoru: I.17 Použitá jednotka: m 3 Celkem 6 468 521 Nebezpečné odpady 1 396 913 Ostatní odpady 5 071 608 Komunální odpady 4 533 727 8.18Celková kapacita zařízení pro jiné uložení odpadů (D3, D4) Označení indikátoru: I.18 Použitá jednotka: m 3 Celkem 0 Nebezpečné odpady 0 Ostatní odpady 0 Komunální odpady 0 8.19Množství sběrových míst nebezpečných odpadů Označení indikátoru: I.19 Není nutno vyhodnocovat. viz návrh vyjádření. 8.20Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví na celkové produkci odpadů ze zdravotnictví Označení indikátoru: I.20 92,39 % vyprodukovaných odpadů ze zdravotnictví je nebezpečných. 8.21Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů (podskupiny 20 01 a 15 01) Strana 28