Čas: 2,5 hod. Železný Brod pokrývačské fylity železnobrodské Václav Ziegler Liberecký kraj GPS: 50 38 33 N, 15 15 15 E Železný Brod 1
3. 2. 1. 1. horniny železnobrodského krystalinika 2. pokrývačské fylity železnobrodské 3. chalupy v Železném Brodě pokryté fylity 2
Celkové pohledy na obě strany silnice. Úvod Exkurze vás blíže seznámí s horninami ordoviku krkonošsko-jizerského krystalinika, především pak s pokrývačskými fylity železnobrodskými. K ordoviku dnes řadíme mocný sled hornin, tvořený hlavně různými fylity a s vloženými přeměněnými kvarcity (metakvarcity). Fylity jsou většinou zelených či zelenočerných barev, kdežto metakvarcity jsou světlé, mají značně proměnlivé místní rozšíření a jsou součástí fylitových sledů. Zdejší ordovické uloženiny vznikly původně jako jílovité, písčité a vulkanické facie ve velkých mocnostech. Během variského (hercynského) vrásnění podlehly mírné přeměně (metamorfóze) a dokonce se v nich zachovaly ichnofosilie čili stopy po činnosti organismů. Zdejší fylity nepostihlo silné vrásnění, jen místy jsou jejich polohy mírně prohnuté. Až později došlo k porušení jejich původně prvotního uložení. Činností řeky Jizery a jejích přítoků se zde vytvořila hluboká kaňonovitá údolí až soutěsky. V jednom takovém údolí, kterým protéká potok Žernovník, je i exkurzní lokalita. Celkové pohledy na obě strany silnice. Start a cíl exkurze Exkurze vás zavede do okolí Železného Brodu, kam zasahuje krkonošsko-jizerské krystalinikum, jmenovitě pokrývačské fylity železnobrodské. Naše lokalita se nachází cca 1 km od Železného Brodu při silnici na Tanvald. Do Železného Brodu se dostanete vlakem či autobusem veřejné dopravy a odtud se pak můžete vydat pěšky. Můžete jet také objednaným autobusem. Exkurzní lokalita se nachází z obou stran silnice a po pravé straně silnice je vhodné odpočívadlo, kde autobus snadno zaparkuje a může zde být i soustředění exkurze. Odtud se pak vrátíte pohodlně do Železného Brodu (pěšky), nebo můžete pokračovat směrem na Jirkov, kde je při silnici řada dalších lůmků s pokrývačskými fylity. Nestaví se zde ovšem už tak pohodlně. Vybavení Rozhodně si s sebou vezměte geologické kladívko (nemáte-li, poslouží i zednické či obyčejné). Jste na geologické exkurzi a kladivo byste mít s sebou měli. Stejně důležité bude, abyste si tentokrát vzali s sebou tužku, zápisník, skládací či pásmový metr, staré noviny (na zabalení odebraných geologických vzorků, případně i na nalezené ichnofosilie) a lupu, 3
abyste si mohli prohlédnout drobné minerály či ichnofosilie v hornině. Dobré je také s sebou mít zabezpečenou lahvičku octa (8 %) pro určování uhličitanu vápenatého v hornině. A třeba také fotoaparát. Mohl by se vám hodit! Co mohl, bude se vám hodit! Myslím, že bude zřejmě nejdůležitější pomůckou. Charakter krajiny Charakterizujte vlastními slovy krajinu a její reliéf! Kromě Železného Brodu je v okolí exkurzní lokality značně zalesněná krajina. Nacházíme se v Železnobrodské vrchovině, která je tu charakterizována sevřeným údolím řeky Jizery a jejího přítoku, potoka Žernovníka. V prudkých stěnách údolí vystupují velmi často podložní horniny, eluvium (rozpadlé horniny) i půdy jsou zde mělké, kamenité. Skály i les často sestupují až ke komunikacím a k okrajům obcí, včetně Železného Brodu. Půjdete-li pěšky, všímejte si toho, ale lze to vidět i z oken autobusu. Až dorazíte na lokalitu, dejte se ihned do jejího průzkumu. Detail horniny fylitů. Průzkum lokality Ještě než začnete zkoumat, měli byste si být vědomi toho, že lokalita se nachází u poměrně frekventované silnice, a že je tedy na místě dávat pozor jak při kraji silnice, tak při jejím přecházení nebo při fotografování horninových výchozů. Vystupují zde především železnobrodské fylity a vložky světlých kvarcitů jsou tu ojedinělé. Co však je to stále zmiňované železnobrodské krystalinikum? 1. Železnobrodské krystalinikum je součástí krkonošsko-jizerského krystalinika, které se táhne od Ještědského hřebenu východně až po Rýchory a dále k severu do Polska. Jako železnobrodské krystalinikum je pak označován úsek krkonošsko-jizerského krystalinika v okolí Železného Brodu, který je budován různými typy fylitů, kvarcitů, metamorfovaných vápenců (mramorů) a železnobrodského vulkanického komplexu. Deformace (změny), které v něm proběhly během variského vrásnění, jsou poměrně nízké. Obecně lze říci, že v celém krkonošsko- -jizerském krystaliniku metamorfní postižení stoupá od západu k východu a od jihu k severu. Jednou z nejdůležitějších hornin jsou v okolí Železného Brodu pokrývačské fylity železnobrodské. Za úkol si vezměte třeba to, že si pořídíte geologickou mapku okolí Železného Brodu. Bude stačit, když si opatříte geologickou mapu, list Liberec, 1 : 200 000. A nezapomeňte fotografovat a zakreslovat si. 2. Pokrývačské fylity železnobrodské jsou tence břidličnaté sericitické nebo chloriticko-sericitické fylity s nápadně rovně probíhajícími foliačními plochami. Lze na nich pozorovat jemné svraštění. Jejich barva je nejčastěji světle šedozelená, méně často nafialovělá či namodrale šedá. Detailní pohled na výchozy fylitů a jejich deformace. 4
Dům v Železném Brodu pokrytý fylity. Toto zbarvení je podmíněno přítomností sericitu a chloritu. Lesk je hedvábný. Místy obsahují polohy světle sericitických kvarcitů a často polohy metamorfovaných vulkanických hornin a žíly křemene sekrečního, částečně hydrotermálního původu. V nerostném složení pokrývačských fylitů se uplatňuje hlavně křemen a sericit, v menší míře chlorit a albit. Pokrývačské fylity jsou ordovického stáří, což potvrzují i paleontologické nálezy ichnofosilií. Nejčastější jsou hvězdicovité či dlanité stopy a spirálové chodby. Zdejší ordovické uloženiny vznikly původně jako jílovité, písčité a vulkanické facie ve velkých mocnostech. Vše svědčí o tom, že původní horniny vznikaly v relativně hlubokovodním prostředí, jež je srovnatelné s areály flyšového usazování. Odeberte si zde vzorky horniny a fotografujte. 3. Pokrývačské fylity měly svého času velký význam pro hospodářský život Železnobrodska. Svědčí o tom velké a dnes již opuštěné lomy a haldy v okolí Loužnice, Bratříkova a Jirkova. Těžily se zde právě pokrývačské fylity, které Ichnofosilie z fylitů železnobrodských. sloužily jako krytina střech. Jejich kvalita je vysoká. Technické zkoušky na tvrdost, nasákavost, trvanlivost při kolísání teploty a odolnost proti kroupám poskytly lepší výsledky než u pokrývačských břidlic z Jeseníku či Anglie. Dnes se užívají jako pokrývačský materiál především u historických staveb, ale i k obkladům u novostaveb či některých velkých budov. Najděte v nedalekém Železném Brodu dům, který má střechu z pokrývačských fylitů, a vyfotografujte ho. Jsme zpátky v Železném Brodu. Tady naše exkurze končí, i když, pokud jste tady s exkurzním autobusem, můžete se zajet podívat do nedalekých Bozkovských jeskyní či na horu Kozákov, kde se nacházejí mnohé drahé kameny; nikoliv však české granáty, jak se někdy nesprávně traduje. Úkoly a otázky po exkurzi nikoliv už v terénu, ale ve škole Shromáždíme všechny vzorky, nákresy i fotografie, které jsme během exkurze připravili. Určitě si připravíme i nákres trasy exkurze se zakreslenými zastaveními, kdyby si někdo chtěl tuto trasu projít. A také: 1. Určete si všechny vzorky přinesené z exkurze a řádně je popište! A prostudujte si doporučenou literaturu. Je to velmi, velmi užitečné. Daleko užitečnější než to hledat v počítači. V psané literatuře máte všechno jako na dlani a nemusíte nic pracně dohledávat! 2. Nakreslete si plánek exkurze a vyznačte do něj, kde jste se zastavili a kde jste sbírali vzorky. 3. Zhotovte si geologickou mapku okolí Železného Brodu nebo si opatřete geologickou mapu list Liberec, měřítka 1 : 200 000. V prodejně České geologické služby v Praze na Klárově ji určitě budou mít. 4. Teď už nebude velká práce dát dohromady výstavku pro školu, kamarády či rodiče, které na ni můžete pozvat! Nezapomeňte však vystavené materiály označit cedulkami, na kterých bude název vzorku, kde a kdy jste ho sebrali a kdo ho sebral! Hodně úspěchů, mladí přátelé! 5
A ještě ta doporučená literatura! Bernard, J. H. (2000): Minerály České republiky. Academia. Praha. Beurlen, K., Lichter, G. (1997): Zkameněliny. Ikar. Praha. Habětín, V., Knobloch, E. (1981): Kapesní atlas zkamenělin. SPN. Praha. Chlupáč, I. (1999): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí. Academia. Praha. Chlupáč, I. et al. (2002): Geologická minulost České republiky. Academia. Praha. Kachlík, V. (2003): Geologický vývoj území České republiky. Přírodovědecká fakulta UK. Praha. Košťák, M. (2004): Dávný svět zkamenělin. Granit. Praha. Košťák, M., Mazuch, M., ed. (2011): Putování naším pravěkem. Granit. Praha. Mísař, Z. et al. (1983): Geologie ČSSR I. Český masív. SPN. Praha. Němec, F. (1972): Klíč k určování nerostů a hornin. SPN. Praha. Sejkora, J., Kouřimský, J. (2005): Atlas minerálů České a Slovenské republiky. Academia. Praha. Svoboda, J. et al. (1962): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000, list Liberec (M-33-X) + mapa. NČSAV. Praha. Ziegler, V. (1999): Geologické vycházky po Českém ráji a jeho okolí. Karolinum. Praha. Ziegler, V. (2002): Geologická školní technika rychle a stručně. Pedagogická fakulta UK. Praha. Další průvodce pro výlety do terénu lze stáhnout na portále o neživé přírodě Svět geologie: http://www.geology.cz/svet-geologie/vylety/vylety 6