Prokopské a Dalejské údolí Milan Libertin

Transkript

1 Čas: 3 hod. Milan Libertin Hlavní město Praha GPS: N, E Praha 1 Geologie pro zvídavé / VYCHÁZKY

2 A B C A. lom Mušlovka B. Lobolitová stráň C. lom Požáry GeoloGie pro zvídavé / VYCHÁZKY 2

3 VYCHÁZKY Vybavení Geologické (zednické) kladivo, psací potřeby, pracovní list, terénní boty, pláštěnka. Charakter krajiny Krajina je budována vápenci, ve kterých je Dalejským a Prokopským potokem vytvořeno údolí se strmými stěnami. Údolí je vyplněno říčními sedimenty meandrujícího toku, který je zde však nyní z velké části regulován. Mocnější polohy nadložních vápenců jsou zde postiženy krasovými jevy (Korálové jeskyně, Svatoprokopská jeskyně). A. Lom Mušlovka Je to jedna z nejvýznamnějších a na zkameněliny nejbohatších lokalit v oblasti. Mušlovka. Úvod Vycházka vás zavede na jihovýchodní okraj Prahy. Tato část území hlavního města je tvořena usazeninami tropického prvohorního moře, především vápenci silurského stáří ( mil. let). Tyto vápence se zde v minulosti těžily v mnoha lomech, dnes jsou z nich významná naleziště zkamenělin. Mezi nejznámější patří lom Mušlovka (zastávka A), Lobolitová stráň (zastávka B) a nejvýznamnější stratotyp v lomu Požáry (zastávka C). Mušlovka, cefalopodové vápence. 3 Geologie pro zvídavé / VYCHÁZKY

4 Průzkum lokality 1. prohlédněte si horninový odkryv v čelní stěně lomu. odkryv je tvořen vrstvami, jedná se tedy o sedimenty. vrstvy se mění od deskovitých (v levé části lomu) přes mocné (lavice) až po tence deskovité, střídající se s vložkami břidlic (v pravé části). K pravé části lomu se však nebudeme příliš přibližovat, tenké desky vápenců často padají a mohly by nás zranit. proč mají vrstvy vápenců různou tloušťku (mocnost)? V případě ukládání mocnějších vrstev panovaly po delší dobu stejné podmínky nebo byl větší přínos materiálu, z kterého jsou horniny složeny. 2. přistupte k lomové stěně v levé části a podrobně si prohlédněte, z čeho je složena. Není nutné odebírat vzorek přímo ze stěny, stačí se podívat v suti pod stěnou. vidíme, že horniny se skládají z pouhým okem nerozpoznatelné vápnité hmoty (možné ověřit např. kyselinou octovou) a úlomků zkamenělin. převládá v deskovitých vápencích vápnitá hmota nebo úlomky zkamenělin? Je tomu tak v celé části profilu s deskovitými vápenci? Ve spodní části v hornině převládá vápnitá hmota, ale výše položené vrstvy obsahují velké množství úlomků zkamenělin, především ramenonožců a loděnkovitých hlavonožců. 3. vezměte svá kladívka a zkuste proklepat suť na úpatí lomové stěny v levé části. Která zkamenělina je nejhojnější a která část živočicha se zachová? loděnkovitý hlavonožec s ortokonní schránkou. Držíme v ruce nejhojnější zkameněliny. Jak vidíme na obrázku, jsou to části kuželovitých schránek loděnkovitých hlavonožců. Tyto schránky mohly být až několik metrů dlouhé a my z nich máme zachované jen malé úlomky. Ve stejných vrstvách se nachází i známí trilobiti, jako je například ten na obrázku. přejdeme na následující lokalitu. B. Lobolitová stráň Tak se nazývá svah za ohybem cesty se žlutavě zbarvenými, silně zvětralými vápenci. Tato lokalita dostala název podle často se vyskytujících plovacích orgánů mořských živočichů lilijic, které patří mezi ostnokožce. Průzkum lokality 1. Není nutné šplhat po zarostlé stráni, stačí najít místo, kde dešťová voda splavuje horninu. prohlédneme splavenou horninu, zda obsahuje zkameněliny. Kolik odlišných živočišných skupin jste schopni odlišit? Převládají dvě skupiny ramenonožci a mořské lilijice z kmene ostnokožců. zkuste vše načrtnout. ramenonožec. ocasní štít trilobita rodu Metacalymene. Články lilijic. GeoloGie pro zvídavé / VYCHÁZKY 4

5 zatímco z ramenonožců jsme v mnoha případech nalezli celé schránky, z lilijic jsme našli jen malé části trubičkovitých článků. Jak lilijice nalézané na této lokalitě vypadaly a jakým způsobem žily? 2. podívejte se na rekonstrukci lilijice rodu Scyphocrinites. Které části se z nich zachovaly? pokuste se vyznačit na obrázku, které části jste nalezli. S největší pravděpodobností na obrázku vyznačíte jednotlivé články stonku nebo bazální část stonku napojující se na plovací orgán (lobolit). Na této lokalitě je možné najít i tyto plovací orgány. Části kalichů zde byly také nalezeny, ale jsou velmi vzácné. přejdeme na následující lokalitu. C. Lom Požáry 1. v lomu požáry se nachází stratotyp požárského souvrství a zároveň hranice mezi souvrstvím kopaninským a požárským. z geologického pohledu se tedy jedná o světově významné místo. Využijte k odpovědi informační tabule na místě. Báze přídolí je definována prvním výskytem graptolita Monograptus parultimus. o jakého živočicha se jedná, žil v koloniích, nebo osaměle, má dnes žijící příbuzné? vznášel se ve vodním sloupci, nebo žil přisedlý u dna? Na tyto otázky se pokuste odpovědět sami, ať již s pomocí Wikipedie nebo s využitím odborné literatury (např. Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí, Zkamenělý svět). lom požáry. lilijice rodu Scyphocrinites. Spodní hranice stupně přídolí byla stanovena na základě prvního výskytu jednoho zdejšího zkamenělého živočicha. Jakého? další průvodce pro výlety do terénu lze stáhnout na portále o neživé přírodě Svět geologie: 5 GeoloGie pro zvídavé / VYCHÁZKY