HELPS SOUBOR MATERIÁLŮ METODIKA SLOUŽÍCÍ KE ZLEPŠENÍ FYZICKÉHO ZDRAVÍ OSOB S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM

HELPS SOUBOR MATERIÁLŮ METODIKA SLOUŽÍCÍ KE ZLEPŠENÍ FYZICKÉHO ZDRAVÍ OSOB S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM

HELPS SOUBOR MATERIÁLŮ METODIKA SLOUŽÍCÍ KE ZLEPŠENÍ FYZICKÉHO ZDRAVÍ OSOB S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM Pravidla pro použití materiálů HELPS a deklarace autorských práv Univerzita v Ulmu, výzkumný projekt HELPS 2008-2011. Všechna práva vyhrazena. Veškeré materiály obsažené v tomto souboru lze volně využívat a mohou být bezplatně kopírovány a rozšiřovány pro vzdělávací a nekomerční účely. Podmínkou je citace zdroje. Další podmínkou pro kopírování nebo distribuci je písemný souhlas koordinačního centra HELPS. Kopírování není dovoleno komerčním organizacím nebo pro jejich účely. Elektronická verze Tuto publikaci si lze stáhnout v elektronické verzi na www.helps-net.com Doporučená citace The HELPS Toolkit. A toolkit for promoting the physical health of people with severe mental illness. Research Instrument developed in the framework of the HELPS Project. 2010. Tato publikace je výstupem projektu HELPS (Framework Programme Public Health č. 2006224), financovaným Evropskou komisí. Hlavní koordinátoři projektu Prof. Dr. Thomas Becker a Dr Reinhold Kilian, Univerzita v Ulmu, Německo

Soubor materiálů HELPS vyjadřuje názory multidisciplinárního týmu HELPS, které jsou založeny na dosavadních poznatcích. To však neznamená, že by použití metodiky HELPS nahrazovalo osobní odpovědnost odborníka při jeho rozhodování na podkladě znalosti pacienta. Více informací získáte na webových stránkách projektu www.helps-net.eu nebo v českém centru HELPS České centrum HELPS PhDr. Eva Dragomirecká, PhD., PhDr. Anna Blabolová, doc. MUDr. Lucie Bankovská Motlová, PhD. Psychiatrické centrum Praha, Ústavní 91, 181 03 Praha 8 Bohnice (dragomirecka@pcp.lf3.cuni.cz; motlova@pcp.lf3.cuni.cz) Koordinační centrum HELPS (mezinárodní kontakt) Prisca Weiser, University of Ulm, Department of Psychiatry II, BKH Günzburg, Ludwig-Heilmeyer-Strasse 289312 Günzburg, Germany Phone: 49 (0)8221/962862, Fax: 49 (0)8221/96160 Email: prisca.weiser@uni-ulm.de Autoři Prisca Weiser, Thomas Becker, Carolin Losert, Köksal Alptekin, Loretta Berti, Lorenzo Burti, Alexandra Burton, Mojca Dernovsek, Eva Dragomirecka, Marion Freidl, Fabian Friedrich, Aneta Genova, Arunas Germanavicius, Halis Ulaş, John Henderson, Peter Hjorth, Taavi Lai, Katarzyna Lech, Ramona Lucas, Roxana Marginean, David McDaid, Maya Mladenova, Povl Munk-Jørgensen, Alexandru Paziuc, Petronela Paziuc, Stefan Priebe, Katarzyna Prot-Klinger, Johannes Wancata, Reinhold Kilian

OBSAH 1. Úvod...1 1.1 Projekt HELPS...2 1.2 Koncepce programu na podporu tělesného zdraví HELPS...3 2. Soubor materiálů HELPS...4 2.1 Základní informace o souboru materiálů HELPS...5 2.2 Co soubor materiálů HELPS obsahuje...5 2.3 Způsob práce s metodikou HELPS...7 2.4 Hodnocení metodiky HELPS...7 3. Dotazníky na hodnocení rizika...8 a) Výživa...9 b) Tělesná aktivita...10 c) Konzumace alkoholu...11 d) Kouření...12 e) Ústní hygiena...13 4. Formulář pro sledování parametrů zdravotního stavu...14 5. Intervenční programy...17 5.1 PEČUJI O SVÉ ZDRAVÍ (K Lech)...18 5.2 Adaptované motivační rozhovory (P. Weiser)...77 Motivační rozhovory s lidmi s duševním onemocněním...78 Adaptace motivačních rozhovorů pro oblasti: a) Výživa...83 Manuál...84 Pracovní listy...117

b) Pohybová aktivita...128 Manuál...129 Pracovní listy...172 c) Kouření...183 Manuál...184 Pracovní listy...220 d) Ústní hygiena...231 Manuál...232 Pracovní listy...268 6. Dotazník pro hodnocení metodiky HELPS...279 7. Evropská expertní skupina HELPS...284

ÚVOD - 1-

1. ÚVOD 1.1 Projekt HELPS Aktuální situace: V porovnání s běžnou populací se u osob s duševní poruchou častěji vyskytují tělesná onemocnění a celkově se dožívají nižšího věku. V Evropě však nejsou dostatečně známy intervence, které by snižovaly nemocnost na tělesná onemocnění a předčasnou úmrtnost, ať už zaměřené na změnu nezdravých návyků nebo na změnu prostředí. Metoda: HELPS je evropská expertní skupina odborníků různých specializací, jejímž cílem je (1) shromáždit dostupné informace o tělesném zdraví osob s duševním onemocněním; (2) nalézt v evropských zemích příklady preventivních opatření, která odpovídají specifickým potřebám určitého státu a (3) nalézt v Evropě příklady dobré praxe. Kritéria pro dobrou praxi vyžadují, aby byla sledována účinnost intervencí zaměřených na tělesné zdraví; jejich efektivita v běžné klinické praxi, cenová dostupnost a možnost je upravit a realizovat v různých typech zařízení v Evropě. Pro tento účel byla vytvořena a ověřena metodika HELPS, soubor materiálů pro zlepšení tělesného zdraví. Metodika přináší informace, které pomohou odborníkům i pacientům nalézt konkrétní rizikové faktory a vybrat z nabídky preventivních intervencí ta nejvhodnější opatření. Hlavními postupy při vytváření metodiky bylo (a) vytvoření databáze zařízení poskytujících psychiatrickou péči a dalších organizací, pro které je program určen, (b) literární rešerše a překlady, (c) delfi metoda expertní shody za účasti všech spolupracujících center a (d) řízené skupinové rozhovory (focus groups) s odborníky a pacienty psychiatrických zařízení. Pro tento účel vznikla pracovní skupina odborníků různých specializací z 15 evropských zemí. Jedním z hlavních předpokládaných výstupů projektu je rozšíření metodiky HELPS a její využití pro zlepšení tělesného zdraví osob v zařízeních psychiatrické a sociální péče a zvýšit povědomí o tomto problému u odborníků Závěr: Celková strategie podpory zdraví u osob s duševním onemocněním musí brát v úvahu zdravotní rizika na úrovni chování, prostředí i iatrogenních faktorů. Evropská metodika podpory zdraví vychází z heterogenity duševních onemocnění, multifaktoriální povahy zdravotních problémů, zdravotních návyků, postojů a různé úrovně materiálních podmínek zařízení poskytujících zdravotní a sociální péči osobám s duševním onemocněním. - 2-

1.2 Koncepce programu na podporu tělesného zdraví HELPS Osoby s duševním onemocněním mají zvýšené riziko tělesných nemocí a proto i zvýšené riziko předčasného úmrtí. Za hlavní příčiny vysoké nemocnosti se považuje nezdravý životní styl, nepříznivé životní podmínky, vedlejší účinky léků a nedostatek preventivních prohlídek. Cílem projektu HELPS je upozornit na tuto problematiku odborníky a poskytnout jim preventivní programy a instrumenty zaměřené na podporu zdravého živtního stylu s cílem snížit výskyt tělesných onemocnění a zdravotních potíží. Prevence a léčba somatických onemocnění u osob s nezdravých životním stylem je složitý úkol, které nemá jednoduché řešení. Metodika HELPS nabízí instrumenty pro provádění intervencí a praktická doporučení pro práci s lidmi, u nichž nezdravý životní styl vede k zdravotním potížím. Odborníci pracující přímo s klienty by však měli věnovat pozornost dalším faktorům, které ovlivňují schopnost jedince dosáhnout a udržet si zdravý životní styl a dobré tělesné zdraví. Tyto faktory by měly být dále zkoumány. Patří mezi ně např.: nedostatek znalostí, jak nezdravý životní styl (nesprávná výživa, sedavý způsob života, chybně prováděná ústní hygiena, nadměrné kouření a konzumace alkoholu) poškozuje tělesné zdraví prostředí, např. nedostatek příležitostí pro fyzické aktivity v okolí (tělocvična, posilovn, bazén) sociální prostředí, např. přístup rodiny, přátel, spolubydlících a okolí finanční situace klienta nedostatečné dovednosti a nízká sebedůvěra - 3-

HELPS SOUBOR MATERIÁLŮ METODIKA SLOUŽÍCÍ KE ZLEPŠENÍ FYZICKÉHO ZDRAVÍ OSOB S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM V ÚSTAVNÍ PÉČI - 4-

2. SOUBOR MATERIÁLŮ HELPS 2.1 Základní informace o souboru materiálů HELPS Soubor HELPS obsahuje intervenční programy, které mohou odborníci pracující s lidmi s duševním onemocněním využít při práci s klienty na jejich osobní strategii, jak změnit své zdravotní návyky a dosáhnout zdravého životního stylu. Dále soubor obsahuje formulář pro sledování parametrů zdravotního stavu a dotazníky hodnotící nezdravé návyky v oblasti výživy, tělesné aktivity, kouření, alkoholu a ústní hygieny. Materiály HELPS mohou být využity v individuální i skupinové práci. Při jednotlivých sezeních pracují odborníci spolu s klienty, nabízejí jim širokou škálu informací, příležitostí a dovedností, které mohou být užitečné pro dosažení zdravého životního stylu a zlepšení zdravotního stavu. Velký důraz se klade na posílení vlastní kompetence klienta, tj. na pomoc při stanovení vlastních cílů a využívání vhodných strategií v jejich každodenním životě. Metodiku HELP mohou praktikovat odborníci širokého spektra profesí včetně (ale ne výlučně) psychologů, psychiatrů, zdravotních sester, sociálních pracovníků, terapeutů a sociálních pedagogů. 2.2 Co soubor materiálů HELPS obsahuje Soubor obsahuje manuály a pracovní listy, formulář pro sledování parametrů zdravotního stavu a dotazníky pro hodnocení rizikového chování vašich klientů v oblasti výživy, tělesné aktivity, kouření, konzumace alkoholu a stavu ústní dutiny a provádění ústní hygieny. Podrobněji jsou materiály popsány na další straně. - 5-

Dotazníky pro hodnocení rizikového chování: Krátké dotazníky pro hodnocení současné situace, chování a zdravotních návyků vašich klientů v následujících oblastech: - výživa - tělesná aktivita - kouření - konzumace alkoholu - stav dutiny ústní a ústní hygiena Tyto dotazníky vám pomohou zjistit, v kterých oblastech by vaši klienti potřebovali intervenci. Formulář pro sledování parametrů zdravotního stavu Formulář pro sledování zdravotního stavu pomáhá při sestavení terapeutického plánu a monitorování zdravotního stavu klientů. Intervenční programy PEČUJI O SVÉ ZDRAVÍ komplexní program podporující zdraví pro pacienty se závažným duševním onemocněním (K. Lech) Motivační rozhovory pro osoby s duševním onemocněním adaptované pro oblast výživy, tělesné aktivity, odvykání kouření a ústní hygieny (P. Weiser) Pracovní listy k motivačním rozhovorům Dotazník pro hodnocení metodiky HELPS Hodnotící instrument, který ověřuje implementaci metodiky HELPS v konkrétních podmínkách. Hodnotí se přijatelnost, obsah, možnosti realizace, výchozí materiál a efektivita intervence. - 6-

2.3 Způsob práce s metodikou HELPS Intervenční programy mohou být využity jak pro individuální, tak pro skupinovou práci. Každá z těchto forem má své výhody a výběr záleží na tom, která bude vhodnější a prospěšnější pro klienty. Hlavní výhodou individuální práce je to, že můžeme rychlost postupu snadněji přizpůsobit potřebám klienta a můžeme věnovat více času jeho obavám, námitkám, prožívání a podobně. Skupinová forma práce je naproti tomu výhodná v tom, že poskytuje více příležitostí pro zpětnou vazbu, sociální podporu, nápady a příklady chování. Skupinová setkání bývají také finančně výhodnější. Obě formy práce lze také úspěšně kombinovat. 2.4 Hodnocení metodiky HELPS Hodnocení intervence znamená, že využijeme objektivní a strukturovaný způsob k ověření, zda nabízené služby vedou k očekávaným výsledkům. Hodnocení může vést také k průběžnému zlepšování metodiky. Proto jsme pro vás, kteří budou metodiku používat, připravili Dotazník pro hodnocení metodiky HELPS. Budeme rádi, když dotazník vyplníte a pošlete nám jej do českého HELPS centra. Upozorňujeme, že dotazník je anonymní. - 7-

DOTAZNÍKY NA HODNOCENÍ RIZIKA - 8-

Evropská expertní skupina pro zlepšení tělesného zdraví pacientů psychiatrických a sociálních zařízení Vážená paní, vážený pane, Tento dotazník obsahuje otázky a výroky, které se týkají výživy a stravovacích návyků. Vycházejí z postřehů a názorů jiných pacientů. Zakroužkujte prosím u každého tvrzení, zda se hodí na Vaši situaci. A = ANO, N = NE. 1. Cítil/a jste se někdy špatně nebo provinile kvůli Vašim stravovacím návykům nebo nevhodné stravě? A N 2. Měl/a jste někdy pocit, že byste měl/a změnit své stravovací návyky? A N 3. Rád/a jím, ale někdy toho sním až moc. A N 4. Stravovací návyky nebo nezdravá strava jsou pro mně někdy problém. A N 5. Jsem ve fázi, kdy bych měl/a přemýšlet o zdravějším stravování. A N 6. Mám tělesné problémy způsobené mým stravováním a nezdravou výživou. A N 7. Kdybych dokázal/a omezit konzumaci nezdravých potravin (např. sladkosti nebo slané pochutiny), asi bych se cítil/a fyzicky lépe. A N 8. Moje stravovací návyky a nevhodná strava škodí mému tělu. A N 9. Obtěžují vás lidé poznámkami o Vašich stravovacích návycích nebo jídelníčku? A N 10. Mému tělu by prospělo, kdybych jedl/a více zdravých potravin. A N Děkujeme Vám za spolupráci! - 9-

Evropská expertní skupina pro zlepšení tělesného zdraví pacientů psychiatrických a sociálních zařízení Vážená paní, vážený pane, Tento dotazník obsahuje otázky a výroky, které se týkají fyzické aktivity a sedavého způsobu života. Vycházejí z postřehů a názorů jiných pacientů. Zakroužkujte prosím u každého tvrzení, zda se hodí na Vaši situaci. A = ANO, N = NE. 1. Cítil/a jste se někdy špatně nebo provinile kvůli Vašemu sedavému způsobu života nebo nedostatku pohybu? A N 2. Měl/a jste někdy pocit, že byste měl/a být fyzicky aktivnější? A N 3. Vyhovuje mi sedavý způsob života, ale uvědomuji si, že mám hodně málo pohybu. A N 4. Sedavý způsob života nebo nedostatek pohybu představuje pro mne někdy problém A N 5. Jsem ve fázi, kdy bych měl/a přemýšlet o tom, jak být fyzicky aktivnější nebo jak se více věnovat sportu. A N 6. Mám kvůli sedavému způsobu života tělesné problémy. A N 7. Kdybych byl/a fyzicky aktivnější, asi bych se cítil/a fyzicky lépe. A N 8. Sedavý způsob života a nedostatek pohybu škodí mému tělu. A N 9. Obtěžují Vás lidé poznámkami o Vašem sedavém způsobu života? A N 10. Mému tělu by prospělo, kdybych byl/a fyzicky aktivnější. A N Děkujeme Vám za spolupráci. - 10-

Evropská expertní skupina pro zlepšení tělesného zdraví pacientů psychiatrických a sociálních zařízení Vážená paní, vážený pane, Tento dotazník obsahuje otázky a výroky, které se týkají konzumace alkoholu a návyků s tím spojených. Vycházejí z postřehů a názorů jiných pacientů. Zakroužkujte prosím u každého tvrzení, zda se hodí na Vaši situaci. A = ANO, N = NE. 1. Cítil/a jste se někdy špatně nebo provinile kvůli tomu, že pijete alkohol? A N 2. Měl/a jste někdy pocit, že byste měl/a omezit pití alkoholu? A N 3. Rád/a piju alkohol, ale někdy ho piju až příliš. A N 4. Pití alkoholu je pro mne někdy problém. A N 5. Jsem ve fázi, kdy bych měl/a přemýšlet o tom, že budu pít alkohol méně. A N 6. Mám kvůli pití alkoholu zdravotní problémy. A N 7. Kdybych omezil/a pití alkoholu, asi bych se cítil/a fyzicky lépe. A N 8. Pití alkoholu škodí mému tělu. A N 9. Obtěžují Vás lidé poznámkami o Vašem pití? A N 10. Mému tělu by prospělo, kdybych pil/a méně alkoholu. A N Děkujeme Vám za spolupráci! - 11-

Evropská expertní skupina pro zlepšení tělesného zdraví pacientů psychiatrických a sociálních zařízení Vážená paní, vážený pane, Tento dotazník obsahuje otázky a výroky, které se týkají kouření a konzumace tabákových výrobků. Vycházejí z postřehů a názorů jiných pacientů. Zakroužkujte prosím u každého tvrzení, zda se hodí na Vaši situaci. A = ANO, N = NE. 1. Cítil/a jste se někdy špatně nebo provinile kvůli svému kouření nebo kuřáckým návykům? A N 2. Měl/a jste někdy pocit, že byste měl/a omezit kouření? A N 3. Rád/a kouřím, ale někdy kouřím příliš. A N 4. Kouření a kuřácké návyky jsou pro mě někdy problém. A N 5. Jsem ve fázi, kdy bych měl/a přemýšlet o tom, že budu kouřit méně. A N 6. Mám kvůli kouření zdravotní problémy. A N 7. Pokud bych omezil/a kouření, asi bych se cítil/a fyzicky lépe. A N 8. Kouření a kuřácké návyky škodí mému tělu. A N 9. Obtěžují Vás lidé poznámkami o Vašem kouření a návycích spojených s kouřením? A N 10. Mému tělu by prospělo, kdybych kouřil/a méně. A N Děkujeme Vám za spolupráci! - 12-

Evropská expertní skupina pro zlepšení tělesného zdraví pacientů psychiatrických a sociálních zařízení Vážená paní, vážený pane, Tento dotazník obsahuje otázky a výroky, které se týkají ústní hygieny a stavu zubů a dásní. Vycházejí z postřehů a názorů jiných pacientů. Zakroužkujte prosím u každého tvrzení, zda se hodí na Vaši situaci. A = ANO, N = NE. 1. Cítil/a jste se někdy špatně nebo provinile kvůli stavu Vašich zubů a dásní nebo ústní hygieně? A N 2. Měl/a jste někdy pocit, že byste měl/a zlepšit svou ústní hygienu? A N 3. Dodržuji ústní hygienu, ale někdy se stane, že ji několik dní nebo týdnů zanedbám. A N 4. Ústní hygiena je pro mne někdy problém. A N 5. Jsem ve fázi, kdy bych měl/a přemýšlet o dodržování ústní hygieny a o zdraví svých zubů a dásní. A N 6. Mám kvůli špatné ústní hygieně zdravotní problémy. A N 7. Kdybych lépe dodržoval/a ústní hygienu, asi bych se cítil/a fyzicky lépe. A N 8. Nedostatečná ústní hygiena škodí mému tělu. A N 9. Obtěžují Vás lidé poznámkami o Vaší ústní hygieně nebo o stavu Vašich zubů a dásní? A N 10. Mému tělu by prospělo, kdybych lépe dodržoval/a ústní hygienu. A N Děkujeme Vám za spolupráci. - 13-

FORMULÁŘ PRO SLEDOVÁNÍ PARAMETRŮ ZDRAVOTNÍHO STAVU - 14-

Evropská expertní skupina pro zlepšení tělesného zdraví pacientů psychiatrických a sociálních zařízení Jméno pacienta: Předepsaná medikace: Datum začátku sledování: Osobní a rodinná anamnéza tělesných zdravotních obtíží (klinický rozhovor, začátek sledování): Hmotnost / BMI datum hodnota datum hodnota Obvod pasu měření na úrovni pupku datum hodnota datum hodnota Krevní tlak datum hodnota datum hodnota Plazmatická hladina glukózy nalačno datum hodnota datum hodnota Lipidový profil nalačno datum hodnota datum hodnota - 15-

Doporučení pro screening a další sledování osobní/ rodinná anamnéza začátek = 1.měsíc X 2.měsíc 3.měsí c Nárůst hmotnosti/přibývání na váze 4.měsí c 5.měsíc 6.měsíc 7.měsíc 8.měsíc 9.měsíc 10.měsí c 11.měsíc hmotnost / BMI X X X X X X X X obvod pasu X X X X X X X X Diabetes plazmat. glukóza X X X X Kardiovaskulární onemocnění krevní tlak EKG QTc interval X X X Hyperlipidémie lipidový profil X X X celkový cholesterol X X X X HDL X X X X LDL X X X X triglyceridy X X X X Hyperprolaktinémie sérový prolaktin Hepatitida funkce jater Kouření rozhovor rentgen hrudníku X X X X Sexuální funkce rozhovor X X X X X X X X Stav chrupu prohlídka u zub. lékaře Kožní onemocnění X X X prohlídka X X Vedlejší účinky léků (extrapyramidové nežádoucí účinky and tardivní dyskineze) neurolog.ké vyšet. EPS neurolog. vyšet. - TD X X začátek = 1.měsíc 2.měsíc 3.měsí c 4.měsí c 5.měsíc 6.měsíc 7.měsíc 8.měsíc 9.měsíc 10.měsí c 11.měsíc 12.měsíc - 16- X X 12.měsíc

INTERVENČNÍ PROGRAMY - 17-

Intervenční program PEČUJI O SVÉ ZDRAVÍ ZDRAVĚ SE STRAVUJI A KAŽDÝ DEN SE VĚNUJI POHYBU Komplexní program podporující zdraví pro pacienty se závažným duševním onemocněním Odpovědná osoba (kontakt): Katarzyna Lech Institut of Psychiatry and Neurology (IpoN) Sobieskiego 9 02 Warsaw Poland - 18-

PEČUJI O SVÉ ZDRAVÍ ZDRAVĚ SE STRAVUJI A KAŽDÝ DEN SE VĚNUJI POHYBU PŘÍRUČKA PRO ÚČASTNÍKA Terapeutický tým IPIN, Varšava Jméno:... Příjmení:... - 19-

PEČUJI O SVÉ ZDRAVÍ ZDRAVĚ SE STRAVUJI A KAŽDÝ DEN SE VĚNUJI POHYBU SETKÁNÍ I 1. Úvod, seznamování 2. Seznámení se s pravidly fungování skupiny 3. Proč měnit své stravovací návyky 4. Plánování jídel / proč jíst 5x denně 5. Deník pro sledování osobních změn 6. Dotazy METODY A MATERIÁLY Pravidla fungování skupiny Naplánujme si 5 jídel (dopis od dietetika) Deník osobních změn MOJE KAŽDODENNÍ POZNÁMKY DOMÁCÍ ÚKOL Každý den až do dalšího setkání zapište vše, co jíte nebo pijete, do tabulky MOJE KAŽDODENNÍ POZNÁMKY. Pokud se chcete vyjádřit k tomu, jak se cítíte těsně před jídlem a během něj, udělejte to. POZNÁMKY A POSTŘEHY ÚČASTNÍKA ZE SETKÁNÍ: - 20-

PEČUJI O SVÉ ZDRAVÍ ZDRAVĚ SE STRAVUJI A KAŽDÝ DEN SE VĚNUJI POHYBU PRAVIDLA PRO PRÁCI SKUPINY Setkání se konají jednou týdně (vždy v...)*/každý den po dobu 14 dnů*, a to od... do.... Skupina je otevřeného charakteru, což znamená, že se další osoby mohou do programu zapojovat průběžně i po jeho započetí (doporučuje se však, aby se pacienti účastnili setkání od chvíle, kdy bude skupina zformována). Celý program zahrnuje sérii 12 setkání, která se konají jednou týdně*. Je důležité, abyste se zúčastnili všech setkání. Řídíme se pravidlem TADY A TEĎ. Znamená to, že žádné informace týkající se ostatních účastníků nesmí být zveřejňovány nebo šířeny mimo čas a místo setkání. Hovoříme o sobě, nekritizujeme ostatní. Chceme-li někomu poradit nebo máme připomínky, pokusíme se použít jako příklad naše vlastní úspěchy. S úspěchy ostatních se všichni účastníci mohou seznámit prostřednictvím deníku osobních změn. Je třeba brát ohled na chyby a přechodné nesnáze, a to jak naše, tak i ostatních. O našich těžkostech a o překážkách hovoříme otevřeně, vždy ale v rozsahu, který považujeme za adekvátní vzhledem ke konkrétnímu momentu nebo setkání. Pomůže nám to společně hledat nejlepší řešení. Každé setkání skupiny trvá hodinu. Tento čas je vyplněn studiem pravidel vyvážené diety, kontrolou domácího úkolu a společného řešení aktuálních problémů spojených s tématem setkání. Pohybové semináře (semináře zaměřené na cvičení), kde se budeme společně učit tancům v kruhu, budou trvat 30 minut. Přinesou nám uspokojení z fyzické aktivity a z pocitu sounáležitosti se skupinou. Během každého setkání je naplánována 10 minutová přestávka. Velmi důležitá je práce, kterou každý účastník odvádí sám za sebe mezi setkáními. Během dalšího setkání můžete ostatním poreferovat o svých postřezích a úspěších. - 21-

Pokud má účastník přinést prospěch sobě i ostatním ve skupině, musí své domácí úkoly plnit jak nelépe dovede. Nemůžete-li se setkání zúčastnit, zeptejte se kolegů, jaké bylo téma a domácí úkol, abyste se během příštího setkání mohli plnohodnotně zapojit. Během setkání se učíme, jak rozumně změnit své stravovací návyky a jak a proč cvičit každý den. Po každém setkání účastníci obdrží materiály, které shrnují a doplňují probírané téma, a také domácí úkol, který je třeba splnit do příštího setkání. Každý účastník přinese dokončený domácí úkol na setkání. Deník Moje každodenní poznámky nás bude provázet každým setkáním. Vaše poznámky mají sloužit jako zdroj inspirace jak pro vás, tak pro celou skupinu. Je důležité, abyste je pořizovali pravidelně a systematicky, jenom tak se totiž stanou dobrou pomůckou k práci na změně. Pokud se však z nějakého důvodu prohřešíte proti pravidelnému pořizování zápisů, nevzdávejte to. K zapisování poznámek o tom, co a kdy jíte, se můžete kdykoli vrátit. MOJE KAŽDODENNÍ POZNÁMKY Datum... HODINA CO JÍM (MNOŽSTVÍ) SLADKOSTI TEKUTINY JAK SE CÍTÍM v sklenice neslazené tekutiny; dobrá nálada; průměrná nálada; špatná nálada Množství: krajíc chleba velký asi jako dlaň a silný 1 cm; lžička například másla, cukru nebo medu; lžíce například sýru cottage, jogurtu nebo oleje; sklenice například vařené rýže, fazolí apod.; průměrný kus např. jedno středně velké jablko - 22-

TIPY PRO TERAPEUTA SETKÁNÍ I 1. Úvod a seznamování 2. Vysvětlení pravidel skupiny 3. Proč změnit stravovací návyky 4. Plánování jídel / proč je třeba jíst 5x denně 5. Deník pro sledování osobních změn 6. Dotazy Tuto příručku lze použít pro práci se skupinou, která se setkává jednou týdně na ambulantní bázi, nebo pro práci s hospitalizovanými pacienty během čtrnáctidenní etapy rehabilitace. Z hlediska skupiny je důležité, aby se všechna setkání odehrávala v podobných podmínkách. Místnost by měla být příjemná a dostatečně prostorná. Členové a vedoucí skupiny sedí v půlkruhu, aby na sebe všichni viděli a nikdo neseděl na zvýhodněném nebo naopak částečně zakrytém (horším) místě. Při setkání je vhodné používat bílou tabuli a barevné fixy. Tabule by měla být umístěna tak, aby mohl každý snadno přečíst, co je na tabuli napsáno, a popřípadě na ni sám něco napsat. Setkání trvá cca hodinu s jednou desetiminutovou přestávkou. Doporučená délka fyzických cvičení je zhruba 30 minut, takže délka jednoho setkání včetně přestávky a cvičení nepřesáhne 2 hodiny. V našem programu navrhujeme jako formu fyzické aktivity tance v kruhu. Domníváme se, že u osob s vážnou psychickou chorobou je skupinová fyzická aktivita nevýhodnější. Tance členy skupiny sjednocují. Srozumitelná hudební struktura navíc napomáhá úpravě psychických procesů. Účastí na skupinovém tanci jednotlivec posiluje své sociální schopnosti. Po určité době si pacient také zvyšuje sebevědomí postupným získáváním nových schopností v oblasti tance. Hudba vytváří bezpečný prostor pro mezilidské vztahy. Rytmus, dynamika, melodie skladby podporují chuť hýbat se a napomáhají pocitům úlevy a relaxaci. Tance v kruhu lze nahradit jinou formou fyzické aktivity a relaxace, a to v závislosti na možnostech konkrétního centra a kvalifikaci vedoucích osob. - 23-

Poté, co se krátce představí vedoucí i členové skupiny, je vhodné objasnit pravidla a vymezit pole působnosti skupiny podle informací v příručce. Otázky týkající se pravidel by měly být zodpovězeny na místě. Pro budování pocitu důvěry a bezpečí v pacientovi je důležité vyzdvihnout pravidlo mlčenlivosti TADY A TEĎ. Ukažte pacientům, že jsou všechna pravidla uvedena v příručce. Pacienti si je mohou po setkání znovu přečíst, a pokud vzniknou nějaké pochyby nebo nejasnosti, lze se k pravidlům na dalším setkání vrátit. Proč změnit stravovací návyky? Je čas pohovořit si o tom, jaká mají pacienti očekávání, tedy proč jsou zde a proč se chtějí změnit. Diskuse by měla být o motivaci. Na tabuli můžete nakreslit jednoduchou škálu motivace (viz. odst. IX) a požádat účastníky, aby na této škále vyznačili, jak jsou motivovaní dnes. Díky tomu si můžete udělat obrázek o aktuální motivaci skupiny. Zdůrazněte, že motivace v průběhu času kolísá a naše chuť se měnit není stále stejná. V tomto bodě můžete pacienty vést k tomu, aby se pozitivním způsobem podporovali a motivovali mezi sebou, a to bez kritiky nebo posměšků. Vzájemné pozitivní interakce představují jednu z výhod, kterou práce ve skupině nabízí. Důvody, proč chtějí pacienti změnit své stravovací návyky a začít cvičit, můžete vypsat na tabuli. Po krátké přestávce se zaměříme na diskuzi o dopisu od dietetika a zdůvodníme, proč je důležité dělat si poznámky a jíst malé porce jídla, ale častěji. Doporučujeme popsat, jak se základní metabolismus mění v průběhu dne a noci a vyvodit proč by porce jídel měly být menší, zato jejich konzumace častější. Aby pacienti neztráceli odvahu tváří v tvář výrazným změnám životního stylu, můžete zdůraznit, že tyto změny musí být postupné a nikdo neuspěje hned napoprvé. Také je důležité podporovat pacienty v pozorování sebe sama, protože se tak více zapojí do procesu změny. Poznámky mají pacientům pomoci změnit stravovací návyky a představují také vhodný výchozí bod pro diskusi apod. - 24-

SETKÁNÍ II 1. Dotazy k minulému setkání 2. Moje každodenní poznámky (úspěchy a nezdary) 3. Plánování jídel (stravovací plán) množství, kvalita, podíly jednotlivých živin, Dopis od dietetika 4. Dotazy 5. Domácí úkol STRAVOVACÍ PLÁN návrhy (množství/kvalita/podíly živin) Dopis od dietetika Kolikrát denně jíst? Cílem je dosáhnout 5 jídel denně. To umožňuje udržovat adekvátní hladinu cukru v krvi po celý den, konzumovat menší porce a předcházet večernímu svíravému pocitu hladu. Oběd o dvou chodech je lepší rozdělit na dvě jídla a mezi prvním a druhým chodem si udělat dvou- či tříhodinovou přestávku. Polévku je nejlepší konzumovat kolem jedné odpoledne a druhý chod okolo čtvrté odpolední. Velikost porce Nejkaloričtějším jídlům náleží pozice 3. a 4. jídla během dne. Snídaně nemusí být velká, ale je NUTNÁ. Může ji tvořit například prostá ovesná kaše s mlékem nebo vodou. K druhé snídani si můžete dát ovoce nebo sendvič. Pokud se rozhodnete pro sendvič, musí (!) obsahovat zeleninu. Zkuste třeba salát, rajčata, okurky, ředkvičky, sladké papriky nebo i jen prosté zelí na chlebu. Pokud je pro vás zelenina ke každému jídlu příliš velkým úkolem, můžete začít tím, že jídlo spláchnete sklenicí zeleninového džusu (například mrkvového či rajčatového, každopádně však bez přidaného cukru). Třetí jídlo může sestávat ze zeleninové polévky, jako poslední záchrana může posloužit dokonce i instantní polévka. Nezapomeňte ji ale vypít za tepla. Polévku lze - 25-

nahradit domácím nebo kupovaným salátem, který ovšem nesmí obsahovat majonézu. Raději si do něj sami přidejte lžíci rostlinného oleje. Čtvrté jídlo by mělo vypadat jako typický druhý chod, dejte však pozor, abyste dodrželi správné hodnoty živin. Poslední jídlo nesmí být opakováním čtvrtého. V nejlepším případě by jej měla tvořit převážně zelenina, živočišné bílkoviny nejsou nutné. Páté, tedy poslední jídlo, bychom měli konzumovat nejpozději 2 3 hodiny před ulehnutím. Pokud se po pěti jídlech za den stále cítíte hladoví, snězte ovoce, vypijte něco zeleninového džusu nebo si dejte kus suchého chleba. Poměry surovin v jídlech Podle výživové pyramidy vytvořené Polským národním institutem pro výživu je ke každým 5 dílům uhlovodanů (nejlépe komplexních a nerafinovaných) nutno konzumovat 4 díly zeleniny, 3 díly ovoce, 2 díly mléka a mléčných produktů (včetně sýrů) a 1 díl masa. Těmito poměry byste se měli řídit při plánování jídel na celý den. MŮJ TALÍŘ S OBĚDEM BÍLKOVINY 20% ZELENINA 50% OBILOVINY 30% - 26-

MŮJ OBĚD Tato jídla byste měli sestavovat podle následujících pravidel: 50 % obsahu talíře by měla tvořit zelenina (syrová, blanšírovaná nebo uvařená) se lžící rostlinného oleje. Nepočítá se sem vařená mrkev, červená řepa, brambory nebo kukuřice 30 % obsahu talíře tvoří obiloviny (krupice, rýže, vařené brambory, bezvaječné (!) těstoviny z tvrdé pšenice nebo tmavý chléb) 20 % obsahu talíře náleží bílkovinám (neobalované (!) maso, ryby, sýr, přírodní jogurt, kefír, vejce) POZNÁMKY - 27-

DOMÁCÍ ÚKOL Nejspíše jste si již zapsali nějaké poznámky do svého deníku. Každý den důsledného zapisování posiluje nové, zdravější stravovací návyky. Zkuste své obvyklé stravování změnit podle pravidel probíraných na tomto setkání. Možná se vám podaří svou oblíbenou zeleninu začlenit do většiny jídel. Pokud jste se o zeleninu dříve příliš nezajímali, pokuste se své menu rozšířit každý den o jeden nový druh. Je důležité, abyste do příštího setkání zahrnuli do svých poznámek všechny změny, kterých se vám podařilo dosáhnout. Pokud vás poznámky zatěžují, máte problémy zapisovat je pravidelně nebo považujete některé věci za příliš vágní, nevzdávejte to. Dělejte si poznámky dále a své problémy předneste na dalším setkání. Společně se nám jistě podaří najít dobré řešení. Deník z každodenními poznámkami nám bude dělat společnost na každém setkání. Poznámky z každého týdne poslouží jako inspirace pro práci skupiny, proto má pravidelnost tak zásadní význam. Pouze díky ní se poznámky stanou dobrým nástrojem pro práci a budoucí pokroky. Poznámky by měly být jasné, srozumitelné, systematické a pravdivé. Na dalším setkání se spolu podíváme, jak má vypadat talíř s obědem. Zkuste připravit a předvést jeden návrh vyváženého druhého chodu. Zvládnete to snáze, pokud si během týdne alespoň jednou připravíte takové ideální jídlo pro sebe. Dokážete-li naplánovat svůj každodenní oběd tak, aby zelenina tvořila polovinu takového talíře, máte na kontě skvělý úspěch. Pokud tento plán splníte a zapíšete, jak jste se stravovali, budete na dalším setkání schopni pomoci s úlohou ostatním. I když si třeba nebudete jisti, zda jste při přípravě oběda dodrželi správně všechny poměry, rozhodně poznámky nepřeskakujte. Společně se podíváme, jak lze vaše jídla vylepšit, takže si je v příštích týdnech dokážete naplánovat podle pravidel zdravého stravování. Je důležité, aby všechna jídla sestavená v souladu s pravidly zdravého a vyváženého stravování zároveň dobře chutnala. Měli byste jíst pomalu a vychutnávat si každé sousto. Jídla mohou být velmi jednoduchá, stačí přidat zeleninu, aby byla barevnější a zdravější. - 28-