MASARYKOVA UNIVERZITA



Podobné dokumenty
Behaviorální závislosti

Rodina se závislým partnerem. Vypracovala: Barbora Šindelková Kamila Vébrová

Patologické hráčství. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Internalizované poruchy chování

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji ,61 1,61 0,00 5,00

Možnosti terapie psychických onemocnění

World Internet Project Česká republika 1

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita u osob závislých na alkoholu

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby Anotace

Drogy a jejich účinky. MUDr. Jakub Minařík

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. DUM číslo: 10. Psychologie.

Psychologické základy vzdělávání dospělých

2 Vymezení normy Shrnutí... 27

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU LET

Práce s uživateli sociálních sítí v poradenských zařízeních. Tomáš Velička KÚ MSK Krajský školský koordinátor prevence

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

OBSEDANTNĚ - KOMPULZIVNÍ PORUCHA

Psychologie Psycholog zdraví ie Stres

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

Materiální situace domácností je stabilní. Žít na dluh je dnes zcela normální?

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha

Pohybová aktivita a životospráva u adolescentů

1. Statistické šetření návštěvnosti na Pražském hradě

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Příloha 2: Dotazník diplomové práce

Předmět psychologie zdraví

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Váš dospívající syn/ Vaše dospívající dcera a jeho/její postoje (Dotazník NT_2)

VY_32_INOVACE_OV89LE_13_03_20. Kód přílohy vzdělávací materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Mgr.Eva Lepší. Ročník, cílová skupina:

Kyberšikana v ČR v perspektivě aktuálních výzkumů

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

Afektivní poruchy. MUDr. Helena Reguli

Ošetřovatelský proces

VÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Zdroje stresu

Názor občanů na drogy květen 2019

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

MŮJ ŽIVOT V POČÍTAČI

Příloha 1: Rozdělení drog podle účinků na psychiku (Kalina a kol. 2008, str. 340)

Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně

Jak předcházet riziku stresu na pracovišti

5. PŘÍLOHY. Příloha č. 1 Seznam tabulek. Příloha č. 2 Seznam obrázků. Příloha č. 3 Seznam zkratek

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých.

Statistiky Linka bezpeč í, z.s.

Názor občanů na drogy květen 2017

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE. Projevy dítěte s PCHE

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Hodnocení kvality vzdělávání září 2018

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

KA02 INKLUZE VE VZDĚLÁNÍ

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

AUTODESTRUKTIVNÍ ZÁVISLOSTI A ZDRAVÍ

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu

V/2003 II/2005 III/2008 III/2009 III/2010 III/2011 III/2012 III/2013 III/2014 X/2015

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

Pilotní projekt pro dospělé s ADHD

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

Náhradní rodinná péče prověření a příprava. PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.

DRUHY DUŠEVNÍCH PORUCH

Modely interpersonálních vztahů Majory Gordon Model funkčních vzorců zdraví. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Shrnutí. Organizace z oblasti péče o duševní zdraví.

Globální problémy Civilizační choroby. Dominika Fábryová Oktáva 17/

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SE ZAMĚŘENÍM NA NETOLISMUS. Mgr. Barbora Hanáková

Psychologie zvládání nádorových onemocnění

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

Úvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková

VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Dotazník zvládání zátěže

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Obsah popularizačního textu. 1. Výskyt. 2. Etiologie, patogeneze. 3. Hlavní příznaky. 4. Vyšetření. 5. Léčba

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V

Situace v dalším vzdělávání v kraji Vysočina s důrazem na malé a střední podniky. Vítězslav Šeda, OHK Jihlava

ALKOHOL, pracovní list

Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné. Mgr. Anna Vaněčková (psycholog)

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek

Zdraví a internet: Co lidé dělají na online stránkách o stravování a cvičení? Výzkumná zpráva

Obtíže žáků s učením a chováním III.

Drogy, Games a Alkohol - politika v oblasti hazardního hraní v kontextu integrované protidrogové politiky ČR

UŽIVATELSKÝ MANUÁL. Obecné informace pro uživatele a administrátory dotazníku. Dotazník zvládání zátěže

Včasná pomoc dětem. Analýza STEM pro NROS. Krizová pomoc: kvantitativní výzkumná sonda mezi NNO poskytujícími službu telefonické krizové pomoci.

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Transkript:

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra psychologie Diplomová práce Obor psychologie ONLINE ZÁVISLOST V KONTEXTU RŮZNÝCH INTERNETOVÝCH PROSTŘEDÍ Vypracovala: Martina Veselá Vedoucí práce: PhDr. David Šmahel, Ph.D. Brno 2007

Prohlašuji, že diplomovou práci jsem zpracovala samostatně a v seznamu literatury uvedla všechny použité zdroje. Martina Veselá 1

1 Úvod...3 2 Teoretická část...5 2.1 Závislost...5 2.1.1 Obecná definice závislosti, diagnostická kritéria...5 2.1.2 Geneze konceptu závislost na internetu...8 2.1.3 Definice závislosti na internetu...14 2.1.4 Diagnostická kritéria závislosti na internetu...16 2.1.5 Druhy závislostí...21 2.2 Vlastnosti internetu vztahující se k závislosti...23 2.2.1 Návykové aplikace...25 2.3 Charakteristiky uživatelů spojované se závislostí na internetu...28 2.3.1 Rizikové skupiny...28 2.3.2 Přehled výsledků výzkumů zjišťujících vlastnosti závislých uživatelů...30 2.3.2.1 Osamělost...32 2.3.2.2 Plachost...35 3 Empirická část...37 3.1 Výzkumné otázky...37 3.2 Metody...38 3.2.1 Konstrukce dotazníku...38 3.2.2 Výzkumný soubor...40 3.2.2.1 Oslovení respondentů...40 3.2.2.2 Výzkumný soubor...41 3.3 Výsledky...43 3.3.1 Popisné statistiky...43 3.3.1.1 Čas strávený online...43 3.3.1.2 Důvody...46 3.3.1.3 Resumé...47 3.3.2 Závislost...48 3.3.2.1 Vztah času a skóre závislosti...48 3.3.2.2 Srovnání různých způsobů určování závislosti...48 3.3.3 Srovnání závislých a ne-závislých uživatelů internetu...51 3.3.3.1 Demografické údaje...51 3.3.3.2 Čas strávený online a používané aplikace...52 3.3.3.3 Důvody...53 3.3.3.4 Srovnání v dalších charakteristikách...54 3.3.3.5 Resumé...58 3.3.4 Osamělost a plachost...59 3.3.4.1 Resumé...61 3.3.5 Ověřování hypotéz...61 3.4 Diskuze...63 4 Závěr...68 5 Použitá literatura...69 2

1 ÚVOD Internet se stává běžnou součástí každodenního života pro stále více lidí. Výzkum z roku 2005 1, který proběhl v rámci projektu World internet project, ukázal, že v České republice internet využívá 49,6% populace. Lze předpokládat, že stejně jako v jiných vyspělých zemích toto číslo stále roste. Například Pew Internet & American Life Project 2 v lednu 2005 zjistil, že uživateli internetu je 66% Američanů a v dubnu 2006 už to bylo 73% populace. Uživateli jsou především mladí lidé, zvláště vysokoškolští studenti 1, kteří mají k internetu snadný, neomezený a mnohdy bezplatný přístup. S rostoucím počtem lidí online se objevuje více případů, kdy příliš mnoho času na internetu způsobilo jedinci závažné problémy v jeho životě. Hovoří se o závislosti na internetu ve stejných souvislostech, jako například o závislosti na videohrách, na televizi, závislosti na nakupování a je to hojně diskutované téma. Internet se velice rychle stal naprostou samozřejmostí a už si mnohdy ani neumíme představit, jak by svět vypadal bez něj. Je specifický tím, že je pro mnohé skutečně nepostradatelný, je jejich prací. Nabízí také ohromné množství způsobů, jak trávit volný čas, ať už více či méně efektivně a uspokojivě. Lze jej využít ku svému prospěchu, ale zároveň je to neuvěřitelně chytlavé médium, které má moc člověka strhnout, aniž by sám přesně věděl proč. Sama mám zkušenost s dlouhými sezeními u internetu, kdy si ani neuvědomím, kolik je hodin a jak dlouho už u počítače jsem. Přesto, že studium závislosti na internetu má více než desetiletou historii a existuje množství odborných článků věnující se nejrůznějším aspektům internetu, v mnoha ohledech je to stále neprobádané území. Roli hraje i skutečnost, že se mění sám internet i jeho uživatelé, je to dynamický vztah, který se neustále vyvíjí. Tím se mění i způsob nahlížení na internet, na vztah mezi člověkem a internetovou sítí, i možnosti přístupu k tomuto problému. Zaujal mě problém závislosti ve vztahu k různým internetovým aplikací a nástrojům. Snad jakákoli aplikace se může stát zdrojem závislosti, ale mohou u nich hrát roli odlišné faktory, různé aplikace mohou přitahovat různé lidi. Cílem práce je na jedné straně ověřit některé z výsledků předchozích výzkumů na toto téma a také pokusit se narušit vnímání závislých uživatelů do jisté míry jako homogenní skupiny. Se závislostí jsou často spojovány osamělost a plachost, kterým se také věnujeme. 1 http://www.isdn.cz/clanek.php?cid=7333 2 http://www.pewinternet.org/ 3

Teoretická část předkládané práce se věnuje pojmu závislost na internetu jako takovému, jeho genezi a současnému vymezení. Dalšími tématy jsou návykové aspekty internetu a konkrétní charakteristiky spojované s osobností závislého uživatele. V empirické části je popsán průběh samotného výzkumu, který byl proveden prostřednictvím online dotazníku. Část kapitoly je věnována způsobu určení závislosti, resp. ne-závislosti u respondentů. Stěžejní je srovnání charakteristik závislých a nezávislých uživatelů a zjištění vztahu plachosti a osamělosti ke sledovaným aplikacím internetu. 4

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Závislost 2.1.1 Obecná definice závislosti, diagnostická kritéria Než se budu věnovat samotné závislosti na internetu, je třeba nejprve poskytnout přehled o již známých a dobře popsaných závislostech a poruchách, ze kterých pak závislost na internetu vychází a je odvozena. S. Kudrle (in Kalina et al., 2003) závislost definuje jako chronickou a progredující chorobu, která se rozvíjí na pozadí přirozené touhy člověka po změně prožívání. Dále říká, že je to pro člověka způsob, jak zintenzívnit prožitek radosti, euforie a slasti, jak uniknout před bolestí a pocity samoty a izolace. Chorobné znaky závislosti se projevují, vedle nutkavého dychtění po změně prožívání, také narušením až ztrátou kontroly nad nutkavým chováním, pokračováním v dosavadním vzorci chování i přes narůstající důsledky a prohloubením stavu nelibosti při přerušení tohoto vzorce (Kudrle, s.107). Jinou definici podávají Bratter a Forest (1985, cit dle Ferris, 2001) - závislost definují jako vzorce chování nutkavého užívání drogy charakterizováno naprostým zapojením do užívání drogy V Mezinárodní klasifikací nemocí, 10. revize (MKN 10, 1992) najdeme diagnostickou kategorii Závislost na návykových látkách. Ta je určena jako skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti je touha (často silná, někdy přemáhající) brát psychoaktivní látky, alkohol, nebo tabák (s. 75). Definitivní diagnóza závislosti by se obvykle měla stanovit pouze tehdy, jestliže během posledního roku došlo ke třem nebo více z následujících jevů: a) silná touha nebo pocit puzení užívat látku; b) potíže v kontrole užívání látky, a to pokud jde o začátek a ukončení nebo množství látky; c) somatický (tělesný) odvykací stav, jestliže je látka užívána s úmyslem zmenšit jeho příznaky, což je zřejmě z typického odvykacího syndromu pro tu kterou 5

látku nebo užívání stejné (nebo velice příbuzné) látky se záměrem zmenšit nebo odstranit odvykací příznaky; d) průkaz tolerance jako vyžadování vyšších dávek látek, aby se dosáhlo účinky, původně vyvolaného nižšími dávkami; e) postupné zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů ve prospěch užívané psychoaktivní látky a zvýšené množství času k získání nebo užívání látky nebo zotavení se z jejího účinku; f) pokračování v užívání přes jasný důkaz zjevně škodlivých následků poškození jater nadměrným pitím (depresivní stavy, vyplývající z nadměrného užívání látek) nebo toxické poškození myšlení. V americkém Diagnostickém a statistickém manuálu psychických poruch DSM-IV (Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorder, 4. revize, 1994) najdeme diagnózu Závislost na substancích, která je zde podobně jako v MKN 10 definovaná jako skupina kognitivních, behaviorálních a fyziologických symptomů, které indikují, že osoba nemá kontrolu nad užíváním psychoaktivní látky a pokračuje v užívání navzdory nepříznivým následkům. Pro přistoupení k diagnostikování závislosti měl pacient vykazovat alespoň tři ze sedmi následujících příznaků během období jednoho roku: a) růst tolerance (zvyšování dávek, aby se dosáhlo stejného účinku, nebo pokles účinku návykové látky při stejném dávkování); b) odvykací příznaky po vysazení látky; c) přijímání látky ve větším množství nebo delší dobu, než měl člověk v úmyslu; d) dlouhodobá snaha nebo jeden či více pokusů omezit a ovládat přijímání látky; e) trávení velkého množství času užíváním a obstaráváním látky nebo zotavováním se z jejích účinků; f) zanechání sociálních, pracovních a rekreačních aktivit v důsledku užívání látky, nebo jejich omezení; g) pokračující užívání látky navzdory dlouhodobým nebo opakujícím se sociálním, psychologickým nebo tělesným problémům, o nichž člověk ví a které jsou působeny nebo zhoršovány užíváním látky (cit. dle Nešpor 2003, str. 24) 6

Pro téma závislosti na internetu mohou být užitečné také diagnostické kategorie F63 Návykové a impulzivní poruchy Patologické hráčství (v MKN 10), resp. kapitola 312 v DSM-IV Poruchy kontroly impulzů Patologické hráčství Patologické hráčství dle DSM-IV je indikováno pokud je splněno pět a více následujících kritérií a chování nelze vysvětlit manickou epizodou 1. zaujetí hraním (např. přemýšlení o předchozích hrách, plánování další hry, nebo uvažování o možnostech jak získat peníze na další hru 2. potřeba hrát se stále většími částkami peněz, aby dosáhl žádoucího vzrušení 3. podnikl opakované neúspěšné pokusy kontrolovat, omezit či ukončit hraní 4. je neklidný nebo podrážděný když se pokouší omezit či přestat s hraním 5. hraní jako způsob úniku od problémů nebo uvolnění dysforických nálad (např. pocity bezmoci, viny, úzkosti, deprese) 6. po prohrání peněz hraním, často se vrací další den, aby to zkusil ještě jednou 7. lže rodině, terapeutovi či dalším, aby skryl rozsah svého hraní 8. páchá nelegální činy jako padělání, podvody, krádeže nebo zpronevěry, aby mohl financovat hraní 9. riskuje ztrátu či ztratil důležité osobní vztahy, zaměstnání, školní či profesní příležitosti kvůli hraní 10. půjčuje si od jiných, aby pokryl tíživou finanční situaci způsobenou hraním (cit dle Young, 1996a) S výše uvedenými definicemi koresponduje vyjádření lékaře A. Goodmana (1990), že jakákoliv závislost může být definována jako chování, které slouží jak k produkování příjemných pocitů, tak k poskytování úlevy od nepříjemných pocitů. Vzniká vzorec chování, který můžeme charakterizovat: (a) opakujícím se selháním při snaze kontrolovat toto chování a (b) pokračováním v chování navzdory výrazným negativním důsledkům. 7

2.1.2 Geneze konceptu závislost na internetu Už v roce 1989 vyšla Shottonové kniha Computer Addiction? A study of computer dependency, kde autorka popisuje závislost na počítači u mužů, kteří vyvíjejí hardware a software. Tito muži byli zcela zaměřeni na svoji práci a v důsledku toho zanedbávali rodinu a přátele (cit dle Orzack, 1998). V roce 1995 vyšel v New York Times článek Molly O Neill The Lure and Addiction of Life On Line, kde se autorka zmiňuje o závislosti na internetu a srovnával ji s nutkavým nakupováním, cvičením a hráčstvím (cit dle Chak a Leung, 2004). Významnou roli pak sehrál psychiatr Ivan Goldberg, který v roce 1995 uveřejnil oznámení o založení skupiny pro závislé na internetu (The Internet Addiction Support Group), pro ty kteří trpí akutní či chronickou poruchou závislosti na internetu (Internet Addiction Disorder). Zároveň uvedl oficiální kritéria pro diagnózu závislosti na internetu: Škodlivé používání internetu vedoucí ke klinicky závažným poškozením nebo úzkostem/neštěstí a je manifestováno třemi (nebo více) z následujících příznaků v průběhu jednoho roku: (I) tolerance, definována jako: (A) potřeba znatelně rostoucího objemu času, který je nutné na internetu strávit pro dosažení uspokojení. (B) znatelně zmenšený efekt s pokračujícím používáním stejného objemu času stráveného na internetu (II) abstinence, projevující se libovolným z následujících: (A) charakteristický abstinenční syndrom (1) zanechání nebo redukce používání internetu, které bylo silné a dlouhotrvající (2) dvě (nebo více) z následujících kriterií, rozvíjejících se od několika dnů do jednoho měsíce po splnění kriteria (1) (a) psychomotorický neklid (b) úzkost (c) obsedantní myšlenky týkající se toho, co se asi děje na internetu (d) fantazie nebo sny týkající se internetu (e) záměrné nebo bezděčné psací pohyby prstů (3) symptomy podle kriteria 3 způsobují stres nebo oslabení či poškození sociálních, profesních nebo jiných důležitých funkcí 8

(B) použití internetu nebo podobné on-line služby přináší úlevu od abstinenčních příznaků. (III) používání internetu častěji nebo po delší dobu než bylo původně zamýšleno (IV) existence touhy omezit kontrolu používání internetu a neúspěšné pokusy o totéž (V) velká časová dotace aktivit souvisejícími s internetem (VI) omezení významných sociálních, pracovních nebo rekreačních aktivit (VII) používání internetu pokračuje navzdory vědomí vytrvalých nebo opakujících se fyzických, sociálních, pracovních nebo psychických problémů, které jsou pravděpodobně způsobeny nebo alespoň zhoršovány používáním internetu (spánková deprivace, manželské problémy, pozdní příchody na ranní schůzky, zanedbávání pracovních povinností, pocity opuštěnosti ve vztahu k významným druhým) (Goldberg, 1995, překlad dle Ledabyl, 2007). Tato diagnostická kritéria ovšem nebyla míněna vážně. Goldberg zde napodobil formát diagnostických kritérií DSM-IV, aby upozornil, jakým způsobem někdy vznikají diagnostická kritéria. Snažil se tímto způsobem přimět odbornou komunitu k tomu, aby kriticky zhodnotila účelnost vytváření nových poruch, resp. diagnóz (Surrat, 1999, cit dle Phillips, et al., 2004). Jedinými vodítky k rozeznání Goldbergova vtipu byly nevážně míněné poznámky o volních a mimovolních pohybech prstů jako při psaní a také to, že vznik podpůrné skupiny pro lidi závislé na internetu zase na internetu je absurdní. Mnoho lidí ale vzalo tato kritéria vážně a Goldbergův dokument šířili dál jako seriózní. Například lze uvést článek Jennifer R. Ferris (2001): Internet Addiction Disorder: Causes, Symptoms,and Consequence, kde je uvedeno: K diagnostikování Internet Addiction Disorder musí osoba splňovat určitá kritéria předepsaná American Psychiatric Association: a následují právě kritéria stanovená Goldbergem). I díky tomuto článku se pojem závislost na internetu začal běžně používat, aniž by došlo k nějaké reflexi správnosti a přiléhavosti tohoto pojmu. Odborníci i laici pak přišli s mnoha dalšími výrazy, které mají označovat nadměrné užívání internetu závislost, patologické užívání internetu, závislost na CMC (computer-mediated communication, tzn. počítačem zprostředkovaná komunikace) či počítačoví narkomani (computer junkies) (cit dle Beard a Wolf, 2001). V článcích Beard a Wolf se používá označení problematické používání internetu (problematic internet use), K. Young používá patologické používání internetu (patological internet use), dalšími výrazy jsou např. u Shapiro nutkavé používání internetu (compulsive internet use) či u Griffithse nadměrné používání internetu (excessive 9

interent use). V této práci budu pro přehlednost nadále ve všech souvislostech používat jednotné pojmenování závislosti na internetu, které také převládá v názvech zveřejňovaných odborných článků/statí. Po Goldbergově příspěvku začala média publikovat zmínky o závislosti na internetu. Objevovaly se články, které veřejnost upozorňovaly na novou poruchu a výsledkem byla konstrukce kategorie závislost na internetu. Tento proces popisuje Phillips, et al. (2004) ve svém článku Internet Addiction publikovaném v roce 2004. Do myslí široké veřejnosti byla implantována a bylo jen otázkou času, kdy akademici, výzkumníci a klinici začnou tento problém zkoumat (Surrat, 1999, cit dle Phillips, et al., 2004). Psycholog John Grohol (cit dle Umiker-Sebeok, 1997) označuje Goldbergův příspěvek spíše za hoax 3 než parodii a co na něm především odsuzuje, je patologizování každodenních problémů. Klade si otázku, zda je možné závislost na televizi, závislost na knihách či závislost na práci klást do stejné roviny jako schizofrenii či depresi. Zcela odmítá používání termínu závislost a zavádění nové diagnostické kategorie. Podle něj jde u většiny lidí, kteří se považují za závislé na internetu spíše o neschopnost řešit konflikty a problémy v jejich životě. Připouští sice, že několik málo lidí může skutečně trávit nadměrné množství času online, aniž by měli jiné problémy a poruchy, ale u těch pak lze hovořit o nutkavém nezvladatelném používání internetu a tato diagnostická kategorie již existuje a není potřeba ustanovovat další. Je přesvědčen, že to není technologie, co je hraje primární roli v této závislosti, ale je to pouze lidmi. Grohol (2005) dále upozorňuje, že původní výzkumy závislosti na internetu začaly jako exploratorní výzkumy, které nemohou říct nic o kauzálních vztazích, nemohou vyvozovat závěry o tom, zda je internet skutečně příčinou určitého chování. Proto, jak říká, jsou závěry těchto studií čistě spekulativní a subjektivní. Podle Grohola je vážným nedostatkem dosavadních výzkumů závislosti na internetu skutečnost, že nezjišťují, zda závislosti na internetu předcházely nějaké jiné duševní nemoci, zdravotní, vztahové nebo jiné problémy. Nebere se podle něj dostatečně v potaz, zda je dotyčný studentem, zda internet potřebuje k práci, zda jeho život zužují aktuální starosti, které způsobují, že tráví více času online. Také Minkoff a Drake (1992, cit dle Beard a Wolf, 2001) upozorňují, že lidé nepřicházejí do terapie pouze s problémem závislosti na internetu, ale mají i jiné problémy, nebo závislosti na internetu předcházely nebo se u nich objevily také mentální 3 Anglické slovo hoax v překladu znamená: Falešnou zprávu, Mystifikaci, Novinářskou kachnu, Podvod, Poplašnou zprávu, Výmysl, Žert, kanadský žertík. V počítačovém světě slovem hoax nejčastěji označujeme poplašnou zprávu, která varuje před neexistujícím nebezpečným virem (cit z http://www.hoax.cz/) 10

poruchy. I další autoři (např. Beard a Wolf, 2001) si kladou otázku, zda závislost na internetu je výsledkem nebo příčinou určitých problémů v životě, zda je to samostatný problém nebo jen manifestace jiných nemocí (deprese, úzkosti, ). Grohol (2005) rovněž kritizuje kasuistiky popisující uživatele závislé na internetu, které ovšem nepomáhají pochopit další miliony lidí s podobnými potíži, a slouží jen jako výstražné případy. Brenner (1997) pak upozorňuje na jinou zajímavou věc: výsledky jeho výzkumu překvapivě ukazují, že 80% vzorku vykazuje minimálně 5 znaků narušeného fungování/problémového chování ve vztahu k internetu. Tyto čísla podle něj pouze ukazují, že určitá míra těchto problémů je zřejmě normální a proto nemají být považovány za patologické. Je tedy na místě si klást otázku, co je vlastně normální: pro mnoho lidí zůstává normálním nula hodin týdně online, a jiní uživatelé mohou strávit na internetu 20 hodin týdně, aniž by to mělo nezbytně negativní konsekvence v jejich životech. Suler (2004) poukazuje na to, že stejně jako u jiných závislostí, je problém rozlišit, kde končí normální nadšení a začíná abnormální pohlcení. Závislosti podle něj obsahují jak pozitivní tak negativní aspekt. I zdravým koníčkem může být jedinec posedlý a může mít potřebu věnovat mu maximum svého času, přesto mu ale stále může přinášet mnoho pozitiv. Ovšem u patologické závislosti převažují negativní důsledky nad přínosy a způsobují jedinci závažné potíže v jeho fungování ve společnosti. Nakonec připouští, že lidé mohou být závislí na internetu a v důsledku toho přijít o práci, školu či rodinu. Britský psycholog Mark Griffiths je v této debatě spíše na straně těch, kteří existenci závislosti na internetu přijímají. Podle něj mnoho odborníků není ochotno přijmout koncept závislosti na internetu z toho důvodu, že pojem závislost je spojen pouze s braním drog (chemických látek). Poslední dobou jsou ale některá chování pojímána jako (potenciálně) závislá, aniž by zahrnovala přijímání drog (Griffiths, 2000a). Rovněž Phillips, et al. (2004) připomíná, že nyní je termín závislost používán při popisu širokého spektra chování, jako je například přejídání, přílišné cvičení nebo gambling. Kimberly Young (1997) se k těmto hlasům přidává a upozorňuje, že podobná kritéria jako na chemické závislosti byla aplikována na více problematických vzorců chování jako poruchy příjmu potravy, patologické hráčství nebo závislost na video hrách. Dodává, že pojem závislost se již rozšířil do psychiatrického slovníku k označení problematického používání internetu spojeného se značnými sociálními, psychologickými a profesními problémy. Mnozí autoři se nebrání přímému srovnávání závislosti na internetu a drogové závislosti. Phillips, et al. (1997) například uvádí, že dosavadní zprávy významných teoretiků 11

ukazují, že na internetu se jeho uživatelé mohou stát závislými stejně jako se stávají lidé závislými na alkoholu a drogách (Phillips, et al. zmiňuje např. Surratt 1999; Young 1998a). Griffiths (např. 2000a, 2000b) používá pojem technologické závislosti, a říká, že mají stejné charakteristické vlastnosti jako všechny ostatní závislosti včetně závislosti na chemických látkách. Těmito základními komponentami jsou salience, změny nálad, tolerance, abstinenční příznaky a konflikty. Jakékoli chování, používání internetu nevyjímaje, které splňuje následujících šest kritérií, může být podle Griffithse definováno jako závislost: salience znamená to, že používání internetu je hlavní činností v jedincově životě, dominuje myšlenkám, pocitům i chování změny nálad subjektivní zážitky, které jsou důsledkem vystavení se internetu (pocity vzrušení, stav flow, pocity uklidnění, úniku) zvyšování tolerance postupně je potřeba trávit na internetu více času a je třeba vyšší obsahová expozice, aby bylo dosaženo původního efektu abstinenční příznaky - nepříjemné pocity při nemožnosti být na internetu (podrážděnost, náladovost) konflikty - interpersonální konflikty, konflikty s jinými aktivitami (zaměstnání, společenský život, koníčky) nebo intrapsychické konflikty (například při ztrátě kontroly nad používáním internetu) plynoucí z užívání internetu relapsy (rekurence) i po mnohaleté abstinenci se původní vzorce chování mohou navrátit na stejné nebo dokonce vyšší úrovni. Beard (2005) či například Young (1996a) se shodují v názoru, že stejně jako u jiných závislostí, jedinec závislý na internetu touží po internetu, stálé na něj myslí a je danou online aktivitou zcela pohlcen. Podobný jako u jiných závislostí, je pak podle různých autorů i vznik a průběh závislosti na internetu. Přítomnost bolesti, stres či různé stavy mysli mají vliv na to, že jedinec má potřebu utíkat se do virtuálního světa internetu. Takové chování může vyústit v nekontrolovatelnou touhu po internetu a neustálé zabývání se internetem. Při opětovném nalogování pak přichází pocit úlevy a používání internetu se tím posiluje (Beard a Wolf, 2001). Rovněž Song et. al. (2004) vysvětlují, že závislost začíná v momentě, kdy určité 12

chování v tomto případě online aktivita - přináší příjemné zisky a toto chování se pak stává cílem samo o sobě. Další a další sezení u internetu zabírají čas a mají tudíž negativní vliv na reálný život jedince, sebekontrola je již oslabena. Na konkrétním případě si můžeme představit jedince, který se připojí do chatovací místnosti a baví ho to, přinese mu to nějaké zisky. Následně se připojuje opakovaně, třeba proto, aby mohl s ostatními sdílet své problémy a postěžovat si. Čas strávený na internetu je ale na úkor času s rodinou, času věnovaného škole či práci. Tím vznikají nebo se zhoršují problémy doma nebo ve škole a problémů přibývá. Reakcí dotyčného je, že tráví stále více času na internetu, aby těmto problémům unikl, čímž se proces cirkulárně opakuje a potíže se zhoršují. V tomto momentě můžeme připomenout Kudrleho (2003) popis závislosti na drogách: Chorobné znaky závislosti se projevují, vedle nutkavého dychtění po změně prožívání, také narušením až ztrátou kontroly nad nutkavým chováním, pokračováním v dosavadním vzorci chování i přes narůstající důsledky a prohloubením stavu nelibosti při přerušení tohoto vzorce. Změna prožívání se postupně stává kýženou, vytouženou, protože nezřídka kompenzuje negativní prožitky nebo zkušenosti daného člověka. Například když pozitivně ovlivní jeho úzkost, pocit osamělosti, neadekvátnosti, neklidu či podrážděnosti. Člověk se najednou cítí normálně nebo supra-normálně. O něco dále Kudrle říká: Ukazuje se, že podobné psychologické zákonitosti jako drogová závislost má i gambling, workaholismus nebo celá řada poruch přijímání potravy (eating disorders), jako anorexie či bulimie. U všech nacházíme nutkavou naléhavost v jednání, pokračování v jednání vedoucím k určitému krátkodobému uspokojení i přes často závažné důsledky na zdraví, blahu rodiny, sociálním zázemí. Charakteristická je dále neschopnost přerušit tento vzorec, eventuálně rozvoj nelibosti, podráždění, dysforie, či deprese. Pokud k přerušení dojde, vzniká nová touha v jednání pokračovat. Závislost je vyústěním abusu, který se stal výlučnou a dominantní činností, jež má zajistit pocit uspokojení. (s. 107 Kudrle, 2003). Ukazuje se, že závislost na internetu má v mnohém podobné symptomy a mnohdy i důsledky, jako jiné závislosti. Song et al.(2004) udávají znaky patologického používání interentu, mezi které patří závislost, obsesivní myšlenky, zvyšování tolerance, oslabenou kontrolu impulzů, neschopnost skončit a odvykací problémy, což jsou symptomy, které jsou významnou součástí i jiných závislostí jako je gambling či alkoholismus (Davis, 2001, 13

Young, 1999a). Lze tedy říci, že existují oprávněné důvody hovořit o takovém používání internetu, které danému jedinci způsobuje vážné potíže (zabývat se internetem jako něčím, co je schopno způsobit ), stejně jako pro to, používat pojem závislost. 2.1.3 Definice závislosti na internetu Závislost na internetu je definována jako psychologická závislost na internetu a je charakterizována zvyšujícími se investicemi do online činností, nepříjemnými pocity, je-li offline, zvyšující se tolerancí vůči efektům způsobených používáním internetu a popíráním problematického chování (Kandell, J.J., 1998 cit dle Nalwa, Anand, 2003). Beard a Wolf (2001) uvádějí definici problematického používání internetu jako takové používání internetu, které způsobuje psychologické, sociální, školní a/nebo pracovní problémy v životě jednotlivce. Young (1999a) závislost na internetu definuje jako poruchu kontrolu impulsů (impulse control disorder), která nezahrnuje intoxikaci (a je podobná jako patologické hráčství). Podle Griffithse (2000a) jsou technologické závislosti definovány jako nechemické závislosti, které obsahují interakci člověk-stroj. Mohou být pasivní (např. televize) nebo aktivní (počítačové hry) a obvykle zahrnují také posilující aspekty, které mohou přispět ke zvyšování závislého chování (více Griffiths, 2003). Mnozí autoři závislost na internetu nedefinují takto explicitně, ale přesto uvažují, kde je hranice normálního a patologického a na základě výsledků výzkumů uvažují o známkách nadměrného používání internetu. Například Song et al. (2004) soudí, že skutečnou závislost na internetu lze identifikovat až tehdy, pokud používání internetu způsobuje dotyčné osobě závažné problémy v jeho životě, jako je ztráta zaměstnání, nebo manželské problémy (Saffer, Hall a Vander Bilt, 2000, cit dle Song et al, 2004). Rovněž Nalwa a Anand (2003) říkají, že závislost na internetu je spojena s výraznými sociálními, psychologickými a pracovními problémy. Ve výzkumu Young (1996a) referovalo 53% respondentů vážné problémy ve vztazích. Greenfield a Davis (2002) zkoumali 224 organizací a zjistili, že více než 60% společností musela potrestat své zaměstnance a více než 30% společností propustilo svého zaměstnance kvůli nepřiměřenému či neúčelnému používání internetu v práci. Propuštění 14

zaměstnanci se věnovali nejčastěji prohlížení pornografie, chatování, hraní her a investování a nakupování během práce. Respondenti studie Shapira et al. (2000), které se zúčastnilo 11 mužů a 9 žen s průměrným věkem 36 let referovali následující problémy spojené s užíváním internetu: výrazné problémy v oblasti vztahů jako hádky či rozvod (19 respondentů), znatelné zvýšení stresu kvůli svému chování (12 respondentů), problémy pracovní oblasti jako snížení produktivity či ztrátu zaměstnání (8 respondentů), finanční problémy jako dluhy kvůli nadměrnému používání internetu (8 respondentů), problémy se zákonem, např. přistižení při obtěžování někoho online (2 respondenti). Rotunda, Kass, Sutton a Leon (2003, cit dle Widyanto a Griffiths 2006) administrovali dotazník Internet Use Survey (Anketa využití internetu), který zjišťoval tři oblasti: demografická data a používání internetu, negativní důsledky a zkušenosti s užíváním internetu a osobní historii a psychologické charakteristiky respondentů. Zúčastnilo se 393 respondentů, přičemž mírná většina byly ženy (53,6%), průměrný věk byl 27,6 let. Mezi negativními důsledky uživatelé uváděli zaobírání se internetem (18% respondentů), pocity vzrušení nebo euforie při používání internetu (25%), využívání internetu za účelem útěku před problémy (34%), zaměření spíše na virtuální společnost než na tu v reálném světě (22,6%). Dalšími běžnými stížnostmi bylo zůstávání online déle než bylo zamýšleno a ztrácení pojmu o čase. Faktorovou analýzou pak byly odhaleny čtyři hlavní faktory: Pohlcení (absorbtion, tzn. přílišné zaujetí internetem, problémy s organizací času apod.), Negativní důsledky (stres nebo problematické chování jako například preferování online aktivit před časem stráveným s rodinou), Spánek (narušení spánkového režimu, nedostatek spánku), Klamání (předstírání jiné identity online, lhaní o množství času online). 15

Egger a Rauterberg (1996) na vzorku 450 respondentů zjistili, že ti, kteří sami sebe identifikovali jako závislé na internetu, se těší na další sezení u internetu, jsou nervózní, pokud nemohou být online, lžou o tom jak a jak dlouho používají internet, ztrácejí snadno pojem o čase, vnímají, že internet jim způsobuje problémy v práci, s financemi a v sociální oblasti. Chou (2001) provedla rozhovory s 83 studenty. Většina negativních důsledků, o kterých hovořili, se týkaly fyzického zdraví: problémy se zrakem a nedostatek spánku, únava a ztuhlá ramena, záda, ruce a prsty. Dále zmiňovali pozdní příchody do školy nebo na schůzky a několik z nich hovořilo i o vážnějších důsledcích jako byly zhoršené známky, neukončené kurzy či ztráta práce. Tato negativa ovšem ve vnímání respondentů nepřevážila nad přínosy internetu. Thompson (1996, cit dle Young 1997) uvádí obdobné výsledky, jaké se objevily ve výzkumu Chou (2001), tedy že uživatelé většinou nemají pocit, že by jim internet způsoboval vážné potíže: ze 104 odpovědí se 72% cítí závislými, ale jen 33% cítí, že internet má negativní důsledky na jejich život. 2.1.4 Diagnostická kritéria závislosti na internetu Diagnostická kritéria závislosti na internetu, která dosud vznikla, se v různé míře opírají o diagnostická kritéria poruch, které byly výše zmíněny (tedy patologické hráčství, či závislost na chemických látkách) v kombinaci s výsledky dosavadních výzkumů z oblasti závislosti na internetu a jejích důsledcích. K. Young v roce 1996a použila diagnostická kritéria patologického hráčství z DSM- IV, která se podle ní ukázala být nejlépe vhodnou pro určení kritérií závislosti na internetu. Vyvozená diagnostická kritéria závislosti na internetu vypadají následovně: Pro určení závislosti na internetu musí být přítomno pět a více z následujících příznaků: 1. Jedinec je zaujat internetem (přemýšlí o předchozí online aktivitě nebo uvažuje o další) 2. Potřebuje používat internet stále po stále delší čas, aby dosáhl uspokojení 3. Provedl opakované pokusy kontrolovat používání internetu, omezit jej nebo s ním skončit 16

4. Je neklidný, mrzutý, depresivní nebo podrážděný, když se pokouší omezit používání internetu či přestat s jeho používáním 5. Zůstává online déle než původně zamýšlel 6. Riskuje ztrátu či ztratil důležité osobní vztahy, zaměstnání, školní či profesní příležitosti kvůli internetu 7. Lže rodině, terapeutovi či dalším blízkým osobám o tom, kolik času tráví skutečně na internetu 8. Používá internet jako způsob úniku od problémů nebo zmírnění nepříjemných pocitů (např. pocitů bezmoci, viny, úzkosti, deprese). Z takto stanovených kritérií pak pro K. Young vyplynul osmipoložkový dotazník. Odpoví-li respondent kladně na pět a více otázek a pokud jeho chování není lépe popsatelné manickou epizodou, je klasifikován jako závislý. Kritéria stanovená Young ovšem kritizovali Beard a Wolf (2001) s tím, že prvních pět kritérií může naplňovat řada chování, aniž by nutně byla závislostmi. Jako příklad uvádějí matku, která stále myslí na své dítě, touží trávit s ním stále více času, není schopná omezit nebo přestat trávit čas s dítětem, cítí se špatně, když musí dítě na chvíli opustit a může s dítětem trávit více času, než plánovala, například při uspávání může u dítěte setrvávat přesto, že dítě už spí. Navzdory tomu není fungování matky v normálním životě nijak ohroženo. Proto Beard a Wolf doporučují, aby k diagnóze závislosti bylo zapotřebí všech těchto pět kritérií a k tomu alespoň jedno ze tří následujících, která reflektují právě problémy či selhávání v životě jedince. Jejich kritéria pak vypadají následovně: Pro diagnózu musí být u závislého přítomny všechny z následujících pěti: 1. Cítí se pohlcen Internetem, v myšlenkách se jím zaobírá, i když je offline 2. Cítí potřebu kvůli dosažení uspokojení trávit na internetu stále více času 3. Podnikl opakované neúspěšné pokusy mít své používání internetu pod kontrolou 4. Cítí se neklidný, náladový nebo podrážděný, když se pokouší přerušit nebo omezit své používání internetu 5. Zůstává na internetu déle než původně zamýšlel 17

Dále alespoň jedno z: 6. Riskuje ztrátu důležitého vztahu, práce, vzdělávací nebo kariérní příležitosti v souvislosti s používáním internetu 7. Lže členům rodiny nebo přátelům, aby zatajil, jak často a po jak dlouhou dobu zůstává online 8. Přichází na internet, aby unikl problémům nebo se zbavil pocitů jako je bezmocnost, vina, úzkost nebo deprese. Grohol (2005) ovšem takové vyvození diagnostických kritérií pro závislost na internetu z diagnózy patologického hráčství zcela odmítá s odůvodněním, že patologické hráčství je jednoduchá a ne-sociální porucha, přitom na internetu se lidé především setkávají s jinými lidmi, což není škodlivé, ale přirozené a normální. Griffiths (1998, cit dle Beard a Wolf 2001) k diagnostice závislosti na internetu v podstatě adaptoval DSM-IV kritéria závislosti na substancích. K určení diagnózy závislost na internetu je třeba posoudit sedm oblastí. Pokud osoba vyhoví třem a více těmto oblastem, je vyhodnocena jako závislá: 1. je znatelné zvyšování tolerance vůči působení internetu 2. tráví na internetu více času než plánoval; 3. tráví většinu času aktivitami, které vybízejí k dalšímu času online 4. vzdal se některých činností kvůli internetu 5. internet mu způsobuje problémy v práci, ve škole, v rodině 6. podnikl neúspěšné pokusy o omezení času stráveného na internetu 7. má abstinenční příznaky Shapira et al. (2003) navrhují, aby na závislost na internetu bylo nahlíženo jako na impulse control disorder kompulzivní poruchu. Navrhli diagnostická kritéria, která se opírají o diagnostickou kategorii kompulzivní nakupování podle podle DSM-IV: A. Maladaptivní zaobírání se internetem, které je indikované alespoň jedním z: 1. Zaobírání se internetem vnímané jako neodolatelné 2. Přílišné užívání internetu po delší dobu než bylo zamýšleno 18

B. Používání internetu nebo zaobírání se internetem způsobuje klinicky signifikantní stres nebo poškození v společenské, profesní, nebo jiné důležité oblasti života. C. K nadužívání internetu nedochází výhradně v manické nebo depresivní fázi bipolární afektivní poruchy a není lépe vysvětlitelné jinou psychickou poruchou dle osy I DSM-IV. V samotných výzkumech se pak často používá rozšířený 20-položkový dotazník Internet Addiction Impairment Index (IAII, příp. udávaný pod názvem Internet Addiction test - IAT) od Kimberly Young. Na pětibodové škále (zřídka občas opakovaně často vždy) respondenti určují, jak často se u nich objevuje popisované chování: 1. Jak často se ti stane, že zjistíš, že jsi na internetu déle, než jsi zamýšlel? 2. Jak často zanedbáváš domácí práce/povinnosti, protože jsi online? 3. Jak často se ti stane, že upřednostníš internet před partnerem? 4. Jak často si vytváříš nová přátelství s lidmi online? 5. Jak často si tví blízcí stěžují, že trávíš příliš mnoho času online? 6. Jak často máš problémy se školními povinnostmi kvůli tomu, že trávíš mnoho času online? 7. Jak často se stává, že si kontroluješ e-mailovou schránku ještě před tím, než se pustíš do jiných povinností? 8. Jak často se ti stává, že tvoje pracovní výkonnost je horší kvůli internetu? 9. Jak často se obhajuješ nebo tajíš, co děláš online, když se tě někdo ptá? 10. Jak často odháníš nepříjemné myšlenky o svém životě příjemnými myšlenkami na internet? 11. Jak často se ti stává, že si uvědomíš, že myslíš na to, co budeš dělat, až budeš online? 12. Jak často máš strach, že život bez internetu by byl nudný a prázdný? 13. Jak často nadáváš nebo jsi nepříjemný, když tě někdo otravuje během toho, co jsi online? 14. Jak často se ti stane, že nejdeš spát, protože jsi dlouho do noci online? 15. Jak často myslíš na internet, když jsi offline nebo si představuješ, že jsi online? 16. Jak často se přistihneš, že si říkáš ještě pár minut? 17. Jak často se pokoušíš omezit čas strávený na internetu a bezvýsledně? 19