Pohybová aktivita a životospráva u adolescentů

Transkript

1 Oponentský posudek bakalářské práce Pohybová aktivita a životospráva u adolescentů Pavlína Blatná studentka III. ročníku bakalářského studia ošetřovatelství, prezenční forma studia Období dospívání je dobou, kdy se dotvářejí správné či špatné návyky, jejichž základy jsou dány již v dětství. Onemocnění, která byla dlouho pokládána za nemoci výhradně dospělého věku, ať je to např. ateroskleróza, hypertenze, kardiovaskulární onemocnění a další, mají svůj počátek už v raném dětství, dokonce již ve fázi nitroděložního vývoje, a v průběhu let se pak ke genetickým vlivům přidávají vlivy enviromentální a jejich kombinace hraje důležitou roli v manifestaci těchto chorob v pozdějším věku.. A jsou to právě takové faktory jako je nedostatek tělesné aktivity, nesprávné složení stravy, nevhodné návyky (kouření, drogy) a nesprávná životospráva vůbec, které tu mají důležité místo. Znalost konkrétní situace u dospívajících u nás je potřebná a proto považuji téma bakalářské práce "Pohybová aktivita a životospráva u adolescentů" za velmi vhodné. Bakalářka si dala za úkol zjistit postoje mladých lidí k tělesné aktivitě, zjistit jejich motivaci v pohybu, míru zátěže a dodržování doporučení správné životosprávy. Teoretická východiska, vycházející z přehledné části, zabývající se pohybem z různých aspektů, životním stylem, výživou a zejména dospíváním a jeho vývojovými specifiky, jsou správná. Oponovaná práce má 72 stran textu a 6 příloh, z nichž jednou je dotazník, jehož studentka použila jako pracovní metodu své práce. Dotazník má 27 vhodně koncipovaných položek; vyhodnoceno bylo 85 dotazníků. Výzkumu se zúčastnili žáci tří brněnských středních škol. Bakalářská práce vycházela z hypotézy, že žáci, kteří byli vedeni ke sportu nebo jinému druhu pohybové aktivity v dřívějších letech, se pohybu věnují v dostatečné míře i v době dospívání, že hlavním motivačním faktorem žáků je snaha o zformování postavy a získání dobré fyzické kondice a že více než polovina žáků dodržuje základní zásady zdravé životosprávy. První hypotéza se potvrdila, druhá jen částečně, když studentka zjistila,

2 že hlavní motivací pro pohybovou aktivitu probandů je radost z pohybu a snaha udělat něco pozitivního pro zdraví; třetí hypotéza se potvrdila. Zajímavým zjištěním je, že se mezi žáky zcela výjimečně objevili žáci s nadváhou, spíše (byť také výjimečně) to byli žáci s podváhou. Pokud jde o stravovací návyky je zajímavé zjištění, že je celá čtvrtina žáků, která nesnídá vůbec, a 21% jich snídá jen občas; také 37% studovaných mladistvých konzumuje mléčné výrobky jen občas či zřídka; 27% z nich má také zeleninu či ovoce jako součást své stravy jen občas. Žáci mají kritický pohled na svoji fyzickou kondici: více než polovina s ní není spokojena. Výzkum studentky také potvrzuje, že mezi dospívajícími je více dívek-kuřaček (36%); většina žáků-kuřáků začala kouřit do věku 15 let, což potvrzuje známá fakta. Po stránce stylistické a jazykové je práce na velmi dobré úrovni, je přehledná, s instruktivními tabulkami a grafy. Prostudovaná a použitá literatura ukazuje, že se studentka podrobně seznámila s problematikou práce. Bakalářskou práci Pavlíny Blatné studentky III. ročníku bakalářského studia ošetřovatelství, prezenční formy studia Pohybová aktivita a životospráva u adolescentů hodnotím jako výbornou Otázka: 1. Jak by bakalářka motivovala adolescenty k větší pohybové aktivitě? 2. Jak si vysvětlujete situaci, kdy přibývá dívek, které kouří (36%!) a proč jich je podstatně více než chlapců? MUDr. Josef Holík Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství

3 Oponentský posudek bakalářské práce Srovnání znalostí o správné výživě u sester a laické veřejnosti jako prevenci chorob Lenka Novotná studentka IV. ročníku bakalářského studia ošetřovatelství, kombinovaná forma studia Správná výživa je nutná k zajištění všech metabolických dějů v organismu a musí vyhovovat řadě požadavků. Má velkou roli jak v primární prevenci chorob, zejména civilizačních, tak i v prevenci sekundární. I když zdroje informací o správné výživě získávají lidé z nejrůznějších zdrojů, zejména z médií, přesto jsou to zdravotníci, kteří by měli mít v tomto ohledu rozsáhlejší znalosti a měli by je předávat širokému okolí, zejména pacientům, a měli by v tomto směru jít také příkladem. Protože situace u nás, pokud jde o praktickou aplikaci zásad správné výživy, není právě růžová (např. vysoký výskyt obezity v našich zemích), považuji téma oponované bakalářské práce za velmi důležité. Teoretická východiska práce jsou správná; studentka předpokládá, že zdravotní sestry mají lepší a rozsáhlejší znalosti o správné výživě než laická veřejnost a že starší lidé mají menší zájem o výživu než lidé mladší, kteří by mohli tímto směrem ovlivnit zdraví ve své budoucnosti. Bakalářská práce je poměrně rozsáhlá, má 70 stran textu a 6 příloh, vztahujících se k tématu práce. Jednou z nich je dotazník, jehož vyhodnocení je podkladem práce; sestává z 25 otázek, týkajících se jednak personálií, jednak základních znalostí o správné výživě; otázky jsou dobře formulovány a zabírají široké spektrum sledovaného problému. Rozsáhlá úvodní část se věnuje výživě z různých pohledů, uvádí základní pojmy, všímá si vlivů, které mohou výživu ovlivňovat, věnuje se jednotlivým složkám potravy a uvádí výživová doporučení u některých chorob. Ze zkoumaného souboru je zřejmé, že vysoké procento respondentů trpělo nadváhou nebo přímo otylostí; bylo to dokonce více zdravotních sester (42%) než laiků (37%). Překvapujícím zjištěním je, že více než třetina zdravotních sester (dokonce o něco více než

4 laiků) se o problém správné výživy nezajímá; zájem projevovali spíše lidé starší. Znamená to, že realita se často míjí s konkrétní aplikací správných teoretických znalostí (což má pochopitelně nejrůznější důvody); tomu odpovídá i zjištění studentky, že dvě třetiny respondentů v obou skupinách nedodržují zásady správné výživy. Zvolená metoda dotazníku je vhodná; komentované tabulky a grafy znázorňují odpovědi. Bylo zpracováno 104 dotazníků ze 150 rozdaných. První hypotéza, uvažující, že zdravotní sestry mají lepší znalosti o správné výživě než laická veřejnost, se potvrdila jen těsně. Zájem veřejnosti o správnou výživu dokumentuje zjištění, že jejich znalosti se téměř rovnají znalostem sester. Druhá hypotéza uvádějící, že mladší populace bude mít větší zájem o správnou výživu než populace starší, se nepotvrdila; práce bakalářky mluví o opaku. K řešení zjištěných nedostatků bakalářka doporučuje vzdělávání v tomto směru už od raného mládí a přijmutí správných návyků; u zdravotních sester pak zintenzivnit edukaci, protože to jsou často ony, které pacientům podávají relevantní informace o výživě. Po stránce jazykové a stylistické je práce v pořádku, je srozumitelná, vhodně členěná, přehledná. Hlubší ponor do problematiky ukazuje i prostudovaná a použitá literatura, která má 22 položek. Bakalářskou práci Lenky Novotné studentky IV. ročníku bakalářského studia ošetřovatelství, kombinované formy studia Srovnání znalostí o správné výživě u sester a laické veřejnosti jako prevenci chorob hodnotím výborně Otázka: 1. Myslíte, že "supermarketová strava" má vliv na složení a charakter výživy naší populace? 2. Čím si vysvětlujete poměrně značný nezájem zdravotních sester o správnou výživu?

5 MUDr. Josef Holík Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství