Platnost od: 5. 2. 2014 Schválila: školská rada dne : 5. 2. 2014 Č.j.: KLASIFIKAČNÍ ŘÁD Tento klasifikační řád je součástí školního řádu. Klasifikační řád, pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 1. Tento klasifikační řád je vydán v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a s vyhláškou 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky a s vyhláškou č. 13/2005 Sb. o středním vzdělávání. 2. Tento klasifikační řád je nedílnou součástí školního řádu a je platný a závazný pro všechny účastníky výchovně vzdělávacího procesu, který se uskutečňuje na Gymnáziu Hostivice, příspěvková organizace. Cílem klasifikace jako jedné z forem hodnocení je vytvoření přehledu výsledků vzdělávání žáka. Klasifikace má několik funkcí: informační, tzn., že poskytuje zpětnou vazbu na probíhající vzdělávací proces. Sděluje žákovi (popř. jeho rodiči), jakého výsledku dosáhl, učitele informuje o výsledcích jeho činnosti ve třídě. motivační, tzn., že příznivý výkon je odměňován, nepříznivý výkon odměňován méně prognosticko-diagnostickou, tzn., že ukazuje, zda je žák schopen dále a hlouběji studovat daný obor, popř. mu uděluje oprávnění v pokračování v dalším vzdělávání v rámci školského systému. Zásady klasifikace Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a studijní výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Vyučující uplatňují přiměřenou náročnost a dodržují zásady pedagogického taktu vůči žákovi, zejména nehodnotí žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, Při celkové klasifikaci přihlíží vyučující k individuálním potřebám žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Chování žáka neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech. Klasifikace žáků s individuálními vzdělávacími potřebami K hodnocení výsledků žáků přistupuje vyučující daného předmětu individuálně. Využívá doporučených postupů ze školského poradenského zařízení, umožňuje žákovi individuální konzultace a stanovení individuálního termínu k ověření dosažených znalostí.
1. Hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaku postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na všech stupních vzdělávání. 2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáka je třeba zvýraznit motivační složku hodnocení, hodnotit jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod. 3. U žáků s vývojovou poruchou klade učitel důraz na ten druh projevu žáka (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. 4. Žák s vývojovou poruchou není osvobozen od písemných prací. Žáci jsou klasifikováni podle běžné klasifikační stupnice s přihlédnutím ke stupni vývojové poruchy. Vyučující při klasifikaci těchto žáků postupují individuálně s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření s tím, že se specifická porucha vezme v úvahu. 5. Doporučuje se sdělit vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka. Klasifikace při maturitních zkouškách Klasifikace při maturitní zkoušce se řídí právními předpisy. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci 1. Vyučující na začátku školního roku seznámí žáky s pravidly a podmínkami klasifikace. 2. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jejich výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové, ), kontrolními písemnými pracemi a analýzou výsledků různých činností žáků. 3. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. 4. Vyučující je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka, způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné, ). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá vyučující klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. 5. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje. 6. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitelka školy před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do elektronického systému Bakalář a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod. 7. Třídní učitelé (případně výchovní poradci) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv třídních učitelů (nebo výchovných poradců) na pedagogické radě. Klasifikace žáků 1. Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět. V předmětu, který vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň příslušní vyučující po vzájemné dohodě.
2. Vyučující oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených výkonů nebo výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí vyučující žákovi výsledek hodnocení okamžitě. 3. Žák, který nezíská aspoň 50% požadovaných známek nebo 50% průměrného počtu známek na žáka ve třídě nebo jeho absence ve vyučovacích hodinách činí 30% a více, nemusí být klasifikován a klasifikace bude provedena dodatečnou zkouškou vykonanou ve stanoveném termínu do 2 měsíců od termínu hodnotící pedagogické porady. V případě tělesné výchovy se do absence započítává i situace, kdy žák necvičí ze zdravotních důvodů či nevhodnosti oblečení a obuvi. 4. Nelze-li žáka ze závažných důvodů (zdravotní, rodinné) hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za 1. pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení 1. pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za 1. pololetí nehodnotí. 5. Žák, který na konci 2. pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravné zkoušky nejpozději do konce srpna příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelkou školy. Opravné zkoušky jsou komisionální. Žák, který se bez vážných důvodů k vykonání opravné zkoušky nedostaví, je klasifikován z vyučovacího předmětu, z něhož měl konat opravnou zkoušku, stupněm prospěchu nedostatečný. 6. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, nemůže postoupit do vyššího ročníku. O případném opakování ročníku rozhoduje ředitelka školy. 7. Obsahem opravné zkoušky je: látka 2. pololetí, pokud žák v 1. pololetí prospěl nebo dodatečně prokázal doplnění znalostí, nebo látka celého ročníku, pokud žák neprospěl v 1. pololetí a neprokázal doplnění znalostí za toto období. Písemné zkoušení 1. Časově i obsahově náročnější písemné zkoušení koordinují vyučující tak, aby v daný den nenastal souběh více než dvou písemných prací, které zabírají značnou část vyučovací hodiny (25 min. a více). Krátké prověrky zaměřené na užší pasáže učiva se nepovažují za náročnější písemné zkoušení. Je nutno opět zdůraznit časovou rovnoměrnost klasifikace, aby nedocházelo ke kumulování písemného a ústního zkoušení před ukončením klasifikačního období. 2. Nestanoví-li vyučující předem výslovně jinak, je zakázáno používat při písemné práci knihy, sešity, notebooky, mp3 přehrávače, mobilní telefony, vysílačky, seznamy vzorců (psané či tištěné) či drobné kusy papíru s poznámkami (tzv. taháky). Stupnice pro klasifikaci žáků Prospěch v jednotlivých předmětech je klasifikován stupni 1-5 (výborný až nedostatečný). Klasifikace zahrnuje - stupeň osvojení a jistoty, s níž žák ovládá učivo - schopnost samostatného úsudku - schopnost aplikace získaných vědomostí a dovedností - samostatnost a aktivitu při řešení úkolů - soustavnost a svědomitost v práci - úroveň vyjadřování ústního a písemného projevu estetiku grafického projevu
1 = prospěch výborný: Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně a tvořivě. Jeho ústní a písemný projev je přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Je schopen samostudia bez potíží. 2= prospěch chvalitebný Žák ovládá poradované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně a tvořivě. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Žák je schopen s menší pomocí samostatně studovat. 3 = prospěch dobrý Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Požadované intelektuální a motorické činnosti nevykonává vždy přesně. Podstatnější ne-přesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických a praktických úkolů s chybami. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, není vždy tvořivé. Ústní a písemný projev není vždy správný, přesný a výstižný, grafický projev je méně estetický. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. 4 = prospěch dostatečný Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. Při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení je zpravidla málo tvořivé. Ústní a písemný projev má zpravidla vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, grafický projev je málo estetický. Výsledky jeho činnosti nejsou kvalitní, nicméně s pomocí učitele závažné nedostatky a chyby dovede opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. 5 = prospěch nedostatečný Žák si požadované vědomosti a dovednosti neosvojil, nedovede je aplikovat, má v nich závažné nedostatky, které není schopen opravit ani s pomocí učitele, je převážně pasivní. Jeho projev je většinou chybný. Neprojevuje zájem o práci. Neklasifikování žáků Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa.
V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře nebo odborného lékaře. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen. Toto uvolnění musí být zapsáno v třídním výkazu a počítači a na vysvědčení u příslušného předmětu poznámkou Uvolněn(a). Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo nehodnocen (a). Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním, b) prospěl(a), c) neprospěl(a), d) nehodnocen(a). Žák je hodnocen stupněm a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle 14 odst. 2, b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí, d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí. Další ujednání 1. Závazným učebním dokumentem je ŠVP Gymnázia Hostivice. Povinností každého učitele je pak pro každou třídu či skupinu zpracovat časový tematický plán učiva a ten průběžně během školního roku plnit. 2. Každý učitel plní laboratorní cvičení, písemné a grafické práce, předepsané ŠVP. Doporučují se další písemné práce pro zajištění dostatečného množství klasifikačních podkladů. Termíny písemných prací se žákům sdělují předem (nejde-li o krátkou práci z posledního učiva). 3. Každý vyučující se snaží mít dostatečný počet klasifikačních podkladů pro pololetní hodnocení žáka. 4. Podrobnosti o komisionální zkoušce upravuje 6 Vyhlášky o středním vzdělávání č.13/2005 Sb. v platném znění a 22 Vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. 5. Vykazuje-li žák v průběhu klasifikačního období podstatné snížení prospěchu (o 2 a více stupňů) či vykazuje neprospěch, ohlásí učitel daného předmětu tuto skutečnost třídnímu učiteli.
Sebehodnocení žáků Smyslem sebehodnocení je přivést žáka k posouzení, uvědomění si úrovně svého rozvoje, naučit se formulovat opatření, která pro svůj další rozvoj učiní a následně posoudit svůj vlastní pokrok. Tím ho přivést k autoregulaci svého učení a zodpovědnosti za své výsledky. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími způsobem přiměřeným věku žáků. V jednotlivých učebních oblastech předem stanovíme a žákům sdělíme základní učební požadavky, jasně formulujeme, jaké dovednosti si žáci mají osvojit, čemu se mají naučit, upozorňujeme je, jaké činnosti nebo pokusy budou provádět, o čem budeme hovořit. Žákům předkládáme reálné a dosažitelné cíle, známky nejsou jediným zdrojem motivace. Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení. Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit: - co se mu daří - co mu ještě nejde, jaké má rezervy - jak bude pokračovat dál Pedagogové vedou žáka k tomu, aby komentoval svoje výkony a výsledky. Sebehodnocení žáků nenahrazuje klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale pouze doplňuje a rozšiřuje evaluační procesy a více aktivizuje žáka. Na konci pololetí žák písemnou nebo ústní formou provede sebehodnocení v oblasti: - zodpovědnost - motivace k učení - sebedůvěra - vztahy v třídním kolektivu. Hodnocení chování žáka Klasifikaci chování stupněm 1 nebo 2 navrhuje třídní učitel, který přitom zohledňuje doporučení ostatních vyučujících. Ve sporných případech rozhoduje ředitelka na základě doporučení pedagogické rady. 1 = velmi dobré Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle, je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. 2 = uspokojivé Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a ustanoveními školního řádu. Žák se dopouští závažného přestupku proti pravidlům slušného chování, školnímu řádu nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Ohrožuje bezpečnost a zdraví své i jiných osob. 3 = neuspokojivé Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací proces.
Pravidla pro hodnocení chování žáků Výchovná opatření Kázeňská opatření a) Kázeňská opatření se ukládají podle 31 Školského zákona za závažné nebo opakované porušení školního řádu, a to bezprostředně po jeho zjištění. Mají následující posloupnost a lze je udělit jen jednou v daném školním klasifikačním období: - napomenutí třídního učitele. - důtka třídního učitele. - důtka ředitele školy. Napomenutí a důtky se udělují před kolektivem třídy. Při udělení důtky oznámí ředitelka školy nebo třídní učitel důvody udělení kázeňského opatření písemně prokazatelným způsobem zákonným zástupcům žáka. Opatření se zaznamenává do třídního výkazu. b) Podmíněné vyloučení ze studia může žákovi udělit ředitelka školy v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školním řádem. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení je stanovena zkušební lhůta, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák ve zkušební době dalšího zaviněného porušení školního řádu, může být ze studia vyloučen. Každé prokázané užití alkoholu a psychoaktivních látek nebo jejich distribuce bude považováno za zvláště závažné porušení školního řádu. 1. Závažné přestupky žáků proti školnímu řádu se řeší v průběhu školního roku na nejbližší pedagogické radě. V případě zvláště závažného přestupku žáka může třídní učitel požádat ředitelku školy o svolání mimořádné pedagogické rady k jeho projednání. 2. Neomluvená absence bude trestána takto: 1 hodina důtka ředitele školy, 2 a více neomluvené hodiny - druhý, případně třetí stupeň z chování. U žáků, kteří splnili povinnou školní docházku, bude výše uvedené spojeno s podmíněným vyloučením ze školy. 3. Pozdní příchody do vyučování budou hodnoceny takto: - tři pozdní příchody za pololetí jsou tolerovány - čtvrtý pozdní příchod bude hodnocen jako 1 neomluvená hodina viz bod 2. - pátý a další pozdní příchody budou klasifikovány druhým, případně třetím stupněm Pochvaly a) Ředitelka školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské či školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. b) Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících udělit pochvalu za výrazný projev školní iniciativy nebo za déle trvající úspěšnou práci. Ústní nebo písemná pochvala je udělována žákovi před kolektivem třídy třídním učitelem nebo ředitelkou školy. Všechny pochvaly se udělují formou zápisu na zvláštním formuláři školy. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do třídních výkazů. O uložení výchovných opatření nezletilému žáku uvědomí ředitelka školy (zajistí třídní učitel) zákonného zástupce nezletilého žáka. V Hostivici dne: 5.2.2014 Ing. Petra Šnajberková ředitelka školy