PROGRAM ROZVOJE OBCE ŽELETAVA

PROGRAM ROZVOJE OBCE ŽELETAVA Duben 2012 RNDr. Václav Novák, Ph.D.

OBSAH: 1. ÚVOD... 3 2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI ŽELETAVA... 3 2.1. POLOHA... 3 2.2. FORMA ORGANIZACE OBCE ŽELETAVA... 4 2.3. HISTORIE OBCE... 5 3. OBYVATELSTVO A BYDLENÍ... 5 3.1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V OBCI ŽELETAVA... 5 3.2. STRUKTURA OBYVATEL... 16 3.3. VÝVOJ BYTOVÉHO FONDU OBCE ŹELETAVA... 20 4. TRH PRÁCE... 22 5. HOSPODÁŘSTVÍ... 26 6. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 27 7. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA... 29 8. OBČANSKÁ VYBAVENOST OBCE ŽELETAVA... 30 9. KRAJINA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 31 10. CESTOVNÍ RUCH A KULTURA... 33 PROGRAMOVÁ ČÁST... 35 PŘÍLOHY... 40 RNDr. Václav Novák, Ph.D. 2

1. ÚVOD Želetava obsahuje aktuální demografickou, ekonomickou, sociální, kulturní, turistickou, dopravní a environmentální situaci ovlivňující zdejší hospodářský a společenský život. Jedná se o souhrnný a komplexní zdroj informací a aktuálních dat o Želetavě pro všechny potenciální zájemce. je zpracován jako výchozí dokument pro nastavení základních strategických rozvojových priorit, které hodlá obec dle svých finančních možností ve střednědobém časovém horizontu naplňovat. 2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI ŽELETAVA 2.1. Poloha Obec Želetava leží v moravské části Českomoravské vrchoviny v okrese Třebíč. Větším městem v okolí jsou Moravské Budějovice, které se nachází 15 km jihovýchodně od Želetavy. Směrem na východ leží okresní město Třebíč vzdálené 20 km. Na západ od Želetavy je nejbližším významným střediskem Telč (20 km). Krajské město Jihlava je severně od Želetavy vzdáleno 30 km. Želetava je druhou největší obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností (dále ORP) Moravské Budějovice. Obec Želetava se člení na čtyři sídelní jednotky. Kromě samotné Želetavy je obec tvořena částmi obce Bítovánky, Šašovice a Horky. Polohu v rámci Kraje Vysočina zobrazuje obrázek č. 2.1. Obr. 2.1: Poloha obce Želetava v rámci Kraje Vysočina Pramen: vlastní zpracování 2012 V následující tabulce 2.1 jsou uvedeny základní informace o obci Želetava. RNDr. Václav Novák, Ph.D. 3

Tab. 2.1: Základní informace o obci Želetava Název: Obec Želetava Počet obyvatel (SLDB 2011): 1 549 Rozloha: 27,56 km 2 Hustota osídlení: 56,2 obyv./km 2 Počet částí obce: 4 Počet katastrálních území: 4 Nadmořská výška: 578 m n.m. Zeměpisná šířka: 49 8' 30" s.š. Zeměpisná výška: 15 40' 22" v.d. Výčet místních částí: Bítovánky, Horky, Šašovice, Želetava Výčet katastrálních území: Bítovánky, Horky u Želetavy, Šašovice, Želetava Oficiální název úřadu: Obecní úřad Želetava Sídlo: nám. Míru 1, 675 26 Želetava IČ: 00290751 Tel., fax: 568 455 100, 568 455 224 E-mail: info@obeczeletava.cz Oficiální www: http://www.obeczeletava.cz Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů k 26.3.2011, ČSÚ 2012, Obec Želetava (http://www.obeczeletava.cz) 2.2. Forma organizace obce Želetava Obec Želetava je dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, základním územním samosprávným společenstvím občanů. Je veřejnoprávní korporací, má tedy vlastní majetek, se kterým hospodaří. Pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Obec Želetava je zřizovatelem příspěvkových organizací. Příspěvkové organizace obce Źeletava Základní škola a Mateřská škola Želetava Výbory Zastupitelstva obce Źeletava Finanční výbor Kontrolní výbor Přehled veřejných institucí s působností pro Želetavu je uveden v následující tabulce. Tab. 2.2: Veřejné instituce s působností pro obec Želetava Název Umístění Název Umístění Finanční úřad Moravské Budějovice Policie ČR (obvodní oddělení) Moravské Budějovice Hygienická správa Třebíč Pozemkový úřad Třebíč Katastrální úřad Třebíč Státní sociální podpora (kontaktní místo) Moravské Budějovice Matrika Želetava Státní veterinární správa Třebíč Obvody středisek (ZZS) Moravské Budějovice Stavební úřad Moravské Budějovice Obecní živnostenský úřad Moravské Budějovice Úřad práce Moravské Budějovice OSSZ Třebíč Územní odbor (HZS) Třebíč Pramen: www.e-pusa.cz RNDr. Václav Novák, Ph.D. 4

2.3. Historie obce První písemně doložená zpráva o Želetavě je z roku 1303 (zhruba o 50-60 let později pak také o ostatních částech dnešní obce Želetava). Hovoří se v ní o založení kostela sv. Michaela a název Želetavy je psán jako Seletau, později Zeletahau a Zeletaw. Prvním majitelem Želetavy byl pan Oldřich ze Želetavy z větve mocného rodu na hradě Bílkov u Dačic. Ten kolem roku 1370 prodal Želetavu i s tvrzí Benešovi z Weitmille, žerotínskému faráři. Čilý obchod a kutání kovů mělo vliv na význam obce. u 1370 byla Želetava povýšena na městečko s právem používat vlastní pečeť a disponující trhovými právy. V letech 1370 až 1379 se zde vystřídali majitelé Jan z Kosovy Hory, Vok z Kněžic a Čeněk Krušina z Lichtenburku a Bítova. Sňatkem dcery Elišky přebírá želetavské zboží mocný rod z Hradce a Telče. Ujednáním mezi bratry Leopoldem a Gustavem, hrabaty Podstatskými, dostává zboží Gustav, královský komoří, a to i s Bítovánkami, Krasonicemi, Šašovicemi, Meziříčkem a Zdeňkovem. Tak se Želetava dostala až do roku 1812 do majetku poboční větve Rožmberků. Městečko Želetava dostává postupně další privilegia právo pořádat čtyři výroční trhy, trhy dobytčí, privilegium odúmrtí, vinného šenku, prodeje soli a cestovní artikule. Nemalý význam pro rozvoj městečka měla vojenská a obchodní cesta Via regia - královská cesta. Za vlády Marie Terezie byla tato cesta rozšířená a používala se jako císařská silnice z Prahy do Vídně. Z větších neštěstí, jež obec postihla, se připomíná vyloupení kostela sv. Michaela za vojenského vpádu po bitvě bělohorské v roce 1620 a dva velké zničující požáry v roce 1842 a 1882. u 1812 koupil panství Želetava Karel Fridrich Kammel, šlechtic z Hardegu. To bylo již celé panství rozdrobeno na jednotlivé dvory. Prostřednictvím sňatků přechází majetek na Františka Kurze a poté na posledního majitele - Františka Staňka, poslance říšského sněmu a poslance a ministra za první republiky. Všechny tři stávající části obce Želetava (Bítovánky, Horky a Šašovice) byly připojeny k Želetavě v roce 1961. 3. OBYVATELSTVO A BYDLENÍ V následující kapitole je zachycen demografický vývoj Želetavy od počátku moderního statistického sledování a podrobně od roku 1991, přičemž výrazné změny ve vývoji jsou komparovány s hlavními trendy na úrovni okresu Třebíč, Kraje Vysočina i České republiky. Další kapitola pak pojednává o vývoji bytového a domovního fondu v Želetavě. 3.1. Demografický vývoj v obci Želetava Obec Želetava se svými 1 549 obyvateli je v současnosti 42. největší obcí v Kraji Vysočina (celkem 704 obcí). Analýza demografického vývoje obce Želatava bude probíhat vždy za území obce v současných hranicích. Počet obyvatel obce Želatava dosáhl při prvním moderním sčítání lidu v roce 1869 hodnoty 2 067. V následujících třech desetiletích populace Želetavy stagnovala a od počátku nového století pak obec zaznamenávala postupný úbytek počtu obyvatel. Výrazně do zdejší populace zasáhla druhá světová válka. Zatímco v roce 1930 zde žilo ještě více než 2 tis. obyvatel, při sčítání v roce 1950 činila populační velikost obce pouze 1649 osob. O deset let později v roce 1961 bylo sečteno více než 1,7 tis. obyvatel, což bylo až do posledního sčítání lidu v roce 2011 nejvíce. Nad hranicí 1,6 tis. se počet obyvatel Želetavy udržel ještě při sčítání v roce 1970 a 1980, od devadesátých let již zdejší populace nepřesáhla hranici 1550 obyvatel. RNDr. Václav Novák, Ph.D. 5

Obr. 3.1: Vývoj počtu obyvatel v obci Želetava v letech 1869 2001 2 500 2 000 2 067 2 166 2 168 2 170 2 136 2 122 2 066 1 649 1 723 1 606 1 660 1 545 1 544 1 549 Počet obyvatel 1 500 1 000 500 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 2005, ČSÚ, 2007, Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ 2012 Populační vývoj v obci Želetava byl podstatně odlišný od vývoje v celé České republice i v okrese Třebíč. Zatímco počet obyvatel dnešní ČR do roku 1930 intenzivně rostl (v tomto roce žilo na území ČR o 40 % více obyvatel než v roce 1869) obdobně jako v okrese Třebíč (v roce 1930 o 22,4 % více než v roce 1869), populace Kraje Vysočina podobně jako obce Želetava spíše stagnovala, ale udržovala se na mírně vyšší úrovni než v roce 1869. Obr. 3.2: Vývoj počtu obyvatel v obci Želetava, v okrese Třebíč, v Kraji Vysočina a v ČR v letech 1869 2001 vyjádřený bazickým indexem 150,0 Bazický index (rok 1869 = 100 %) 140,0 130,0 120,0 110,0 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Želetava Okres Třebíč Kraj Vysočina ČR RNDr. Václav Novák, Ph.D. 6

Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 2005, ČSÚ, 2007, Sčítání lidu 1921 1991, ČSÚ 2007, Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001, ČSÚ 2003, Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ 2012, vlastní výpočty Mezi lety 1930 a 1950 se na republikové, krajské i okresní úrovni v důsledku válečných i poválečných událostí (válečné ztráty, poválečný odsun občanů německé národnosti, emigrace v důsledku politických změn) počet obyvatel podstatně propadl, nicméně jak v celé ČR, tak v okrese Třebíč zůstal na vyšší úrovni než v roce 1869. V kraji Vysočina zato klesl pod 90 % a v obci Želetava dokonce pod 80 % stavu z roku 1869. Zatímco na úrovni ČR, kraje i okresu následoval ve druhé polovině 20. století postupný nárůst počtu obyvatel (v Kraji Vysočina překročil počet obyvatel hodnotu z roku 1869 až v roce 1980), v Želetavě počet obyvatel vykazoval klesající tendenci. V posledních třech sčítáních lidu v obci žily necelé ¾ z počtu obyvatel evidovaných na počátku moderního sčítání lidu v roce 1869. Prostřednictvím výsledků ze sčítání lidu lze analyzovat vývoj počtu obyvatel Želetavy také dle jednotlivých částí obce. Tab. 3.1: Vývoj počtu obyvatel v obci Želetava podle místních částí v letech 1869 2001 Název části obce 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Želetava 1162 1224 1236 1296 1222 1160 1106 879 953 853 996 985 1037 Ostatní části obce Celkem 905 942 932 874 914 962 960 770 770 753 664 560 507 v tom Bítovánky 277 278 295 281 265 262 281 230 217 227 206 177 181 Horky 288 309 312 283 303 334 308 244 254 242 216 183 154 Šašovice 340 355 325 310 346 366 371 296 299 284 242 200 172 Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 2005, I. díl, ČSÚ, Praha, 2006 Počet obyvatel ve vlastní Želetavě dosáhl maxima v roce 1900, kdy zde žilo bezmála 1,3 tis. obyvatel, nicméně následoval postupný pokles, který byl završen válečnými a poválečnými událostmi. Mezi lety 1930 a 1950 klesl počet obyvatel o více než pětinu na necelých 900. Sedmdesátá léta znamenala pro Želetavu nárůst počtu obyvatel, který vystřídalo v letech osmdesátých mírné snížení populace, ale nárůst v devadesátých letech vedl k tomu, že při sčítání v roce 2001 žilo v této části obce již opět více než tisíc obyvatel (nejvíce od roku 1930). Výsledky za části obce ze sčítání 2011 nebyly v době zpracování analýzy k dispozici. Druhé největší z ostatních třech částí obce byly dlouhodobě Šašovice. Až do roku 1930 zde vždy žilo více než 300 obyvatel (nejvíce právě v roce 1930 371 osob), poté však byl zaznamenáván postupný pokles zdejší populace až na 172 v roce 2001. V tomto roce již počtem obyvatel byly větší Bítovánky. Tato část obce byla v roce 1869 ze všech čtyř nejmenší (277 obyvatel) a populace zde nikdy nepřesáhla hodnotu 300 (maximum v roce 1890 295 obyvatel). Vývoj ve druhé polovině 20. století zde byl obdobný jako v ostatních částech obce, nicméně v devadesátých letech zaznamenaly Bítovánky narozdíl od Horek i Šašovic nárůst počtu obyvatel, čímž se se 181 lidmi staly druhou největší částí obce. Horky vykazovaly po většinu let sčítání lidu více než 300 obyvatel, avšak po válečném propadu již pouze v roce 1961 měly více než 250 obyvatel. Následoval další pokles při všech ostatních sčítáních a v roce 2011 bylo v této vsi evidováno pouze 154 obyvatel, což bylo ze všech částí obce Želetava nejméně. RNDr. Václav Novák, Ph.D. 7

Vývoj počtu obyvatel v Želetavě lze sledovat nejen prostřednictvím dat ze sčítání lidu, které probíhá pouze jednou za 10 let, ale také na základě tzv. průběžné evidence obyvatelstva. Demografický pohyb obyvatelstva se skládá z přirozeného pohybu (porodnost a úmrtnost) a mechanického pohybu (migrace). Během devadesátých let 20. století se počet obyvatel obce příliš razantně neměnil a kolísal mezi 1520 a 1550 obyvateli (maximum v roce 1995 1544 osob). Od roku 1998 byl však zaznamenán pozvolný nárůst počtu obyvatel, který vyvrcholil v roce 2003. Tehdy v obci žilo 1579 osob. Poté však následoval relativně prudký pokles počtu obyvatel až na hodnoty z poloviny devadesátých let (1542 obyvatel v roce 2006), který však byl hned v roce následujícím vystřídán rychlým vzestupem pokračujícím i v roce 2008, na jehož konci žilo v obci opět 1579 osob. Za poslední dva roky ve sledovaném období počet obyvatel mírně klesl (o 15 osob). Obr. 3.3: Vývoj počtu obyvatel v obci Želetava v letech 1991 2010 1 590 1 570 1 579 1 579 1 565 1 573 1 568 1 5711 564 Počet obyvatel 1 550 1 530 1 542 1 543 1 525 1 524 1 544 1 535 1 547 1 554 1 537 1 536 1 542 1 526 1 521 1 510 1 490 1 470 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 Pramen: Databáze demografických údajů za obce, 1971 2010, ČSÚ, Praha, 2011 Vývoj počtu obyvatel v Želetavě ve srovnání s vývojem na území okresu Třebíč, Kraje Vysočina a celé České republiky od roku 1991 pomocí bazického indexu zachycuje obrázek č. 3.4. Změny v počtu obyvatel jsou v obci Želetava velmi výrazné a neodpovídají spíše mírným změnám probíhajícím na území okresu Třebíč a Kraje Vysočina, což je pro obce velikosti Želetavy charakteristické. Pod hodnotami roku 1991 se počet obyvatel v Želetavě udržoval s výjimkou let 1994 a 1995 až do roku 2001. poté však byly hodnoty evidovány vyšší, a to i přes výrazný propad v roce 2006. V okrese Třebíč se pod hodnoty z roku 1991 dostal počet obyvatel až v roce 2003, v Kraji Vysočina v roce 2000 a na úrovni ČR již v roce 1997. Zatímco v okrese Třebíč od té doby nevzrostla populace nad hodnoty roku 1991, v Kraji Vysočina k tomu došlo v roce 2008 a v celé ČR již o rok dříve, přičemž nárůst v posledních letech byl velmi intenzivní. RNDr. Václav Novák, Ph.D. 8

Obr. 3.4: Vývoj počtu obyvatel v obci Želetava, v okrese Třebíč, Kraji Vysočina a v ČR v letech 1991-2010 (bazický index, rok 1991 = 100 %) Bazický index (rok 1991 = 100 %) 103,0 102,5 102,0 101,5 101,0 100,5 100,0 99,5 99,0 98,5 98,0 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 Želetava Okres Třebíč Kraj Vysočina ČR Pramen: Demografická ročenka krajů ČR 1991 2006, ČSÚ, Praha, 2007, Demografická ročenka krajů ČR 2001 2010, ČSÚ, Praha, 2011, Databáze demografických údajů za obce, 1971 2010, ČSÚ, Praha, 2011 Demografické chování obyvatel České republiky se v devadesátých letech minulého století začalo značně měnit. Nastalo období tzv. druhého demografického přechodu, který byl charakteristický snížením porodnosti a sňatečnosti, případně nárůstem počtu dětí narozených mimo manželství. I když se zlepšovaly také úmrtnostní poměry, klesala porodnost intenzivněji než úmrtnost, což se projevovalo poklesem počtu obyvatel přirozenou měnou. Z ostatních demografických pohybů je třeba zmínit především velmi rychlý nárůst rozvodovosti a vlivem přístupu k do té doby nedostupným antikoncepčním prostředkům také k poklesu počtu případů umělého přerušení těhotenství. Vývoj počtu obyvatel území ovlivňují dva pohyby, a to přirozený a mechanický. Přirozený pohyb obyvatelstva souvisí s počtem narozených a zemřelých osob. Během sledovaného období (1991 2010) se v Želetavě narodilo v úhrnu 345 osob a průměrně tedy 17 dětí za rok, zemřelo pak celkem 317 osob, tedy průměrně 16 za rok. Následující tabulka zachycuje přirozený pohyb obyvatelstva v obci Želetava v letech 1991 2010. Zatímco v první polovině devadesátých let výrazně převažoval počet živě narozených dětí nad osobami zemřelými a přirozený přírůstek byl kladný, ve druhé polovině posledního desetiletí 20. století se situace obrátila, výrazně klesl počet narozených a počet zemřelých zůstal zhruba na stejné úrovni, takže obec přirozenou měnou obyvatelstvo ztrácela. RNDr. Václav Novák, Ph.D. 9

Obdobně se situace vyvíjela také v prvních pěti letech následujícího desetiletí, kdy počet zemřelých sice podstatně klesl, ale ještě mnohem výrazněji se snížil počet narozených dětí. Po roce 2005 se však situace změnila. Zvýšil se počet narozených a dále klesal počet zemřelých, přičemž hrubá míra úmrtnosti již v žádném z posledních pěti let nepřesáhla 10. V tomto období byl vykázán velmi vysoký přirozený přírůstek ve výši 4,6. Nejvyšší počet dětí se narodil v roce 1993 a 1992, poté více než 20 dětí až v roce 2007. Počet zemřelých klesal a nejméně osob (10) zemřelo v roce 2006 a 2008. Nejvyšší přirozený přírůstek byl zaznamenán v roce 1993 (12 osob), největší úbytek pak o deset let později v roce 2003 (-10 osob). Tab. 3.2: Vývoj počtu živě narozených, zemřelých a přirozeného přírůstku obyvatel v obci Želetava v letech 1991-2010 Počet živě narozených Počet zemřelých Přirozený přírůstek porodnosti Hrubá míra (v ) úmrtnosti přirozeného přírůstku 1991 17 25-8 11,1 16,3-5,2 1992 25 18 7 16,4 11,8 4,6 1993 28 16 12 18,3 10,4 7,8 1994 20 16 4 13,0 10,4 2,6 1995 14 13 1 9,1 8,4 0,6 1991-1995 104 88 16 13,6 11,5 2,1 1996 16 19-3 10,4 12,4-2,0 1997 11 17-6 7,2 11,1-3,9 1998 19 14 5 12,5 9,2 3,3 1999 18 22-4 11,8 14,4-2,6 2000 12 17-5 7,8 11,1-3,3 1996-2000 76 89-13 9,9 11,6-1,7 2001 17 11 6 10,9 7,1 3,9 2002 11 13-2 7,0 8,3-1,3 2003 10 20-10 6,3 12,7-6,3 2004 12 18-6 7,7 11,5-3,8 2005 18 17 1 11,6 11,0 0,6 2001-2005 68 79-11 8,7 10,1-1,4 2006 19 10 9 12,2 6,4 5,8 2007 23 14 9 14,6 8,9 5,7 2008 19 10 9 12,1 6,3 5,7 2009 19 14 5 12,1 8,9 3,2 2010 17 13 4 10,9 8,3 2,6 2006-2010 97 61 36 12,4 7,8 4,6 Pramen: Databáze demografických údajů za obce, 1971 2010, ČSÚ, Praha, 2011, vlastní výpočty V obci Želetava se přirozený pohyb obyvatel vyvíjel poněkud dynamičtěji než v celé České republice, ale také než v kraji Vysočina a okrese Třebíč. Nicméně i tak vykazoval přirozený pohyb obyvatelstva klesající tendenci obdobně jako vyšší územní jednotky až do konce devadesátých let. V roce 1999 dosáhla hrubá míra porodnosti svého minima jak na úrovni celé ČR (9,0 ), tak v Kraji Vysočina (8,9 ). V okrese Třebíč byla nejnižší hrubá míra porodnosti zaznamenána až v roce 2002 (8,7 %). Poté hodnoty tohoto ukazatele zvolna rostly a na všech úrovních dosáhly svého maxima v roce 2008 (v ČR 11,5, v Kraji Vysočina 11,0 RNDr. Václav Novák, Ph.D. 10

a v okrese Třebíč 10,5 ). Obec Želetava se v první polovině devadesátých letech vyznačovala výrazně nadprůměrnou hrubou mírou porodnosti (průměr 13,6, ČR 11,1 ) a přes výrazný pokles porodnosti si nadprůměrné hodnoty zachovala i ve druhé polovině devadesátých let (9,9, v ČR 8,8 ). Další vývoj však již ve srovnání s ČR, Krajem Vysočina ani s okresem Třebíč tak pozitivní nebyl za roky 2001 2005 vykázaly všechny zmiňované územní jednotky hrubou míru porodnosti ve výši 9,3, kdežto obec Želetava pouze 8,7. V následujících pěti letech se však situace podstatně zlepšila, přičemž hodnoty hrubé míry porodnosti v Želetavě vzrostly na 12,4, což bylo podstatně více než činil průměr ČR (11,1 ), ale zároveň mnohem více než v Kraji Vysočina (10,5 ) i okrese Třebíč (10,1 %). Přes velké výkyvy měla v posledních 20 letech rovněž hrubá míra úmrtnosti v obci Želetava klesající tendenci, a to po celé sledované období stejně jako v případě území vyšší úrovně. Zatímco v celé ČR se hrubá míra dosud pod hranici 10 nedostala, Kraj Vysočina zaznamenal hrubou míru úmrtnosti nižší než 10 již v roce 2004 a poté trvale od roku 2006. V okrese Třebíč hodnoty více kolísaly, ale průměrně za poslední dvě pětiletá období byla hrubá míra úmrtnosti v okrese rovna 10. V devadesátých letech vykazovala obec Želetava spíše průměrnou hrubou míru úmrtnosti ve srovnání s celou ČR a vyšší ve srovnání s okresem i krajem (průměr za prvních pět let činil v obci 11,5, v ČR 11,6, v okrese Třebíč i v Kraji Vysočina pak 11,2, ve druhé polovině devadesátých let v obci 11,5, v ČR 11,3 a v okrese i kraji 10,9 ). V posledním desetiletí se však situace změnila a Želetava vykazovala již podprůměrnou hrubou míru úmrtnosti ve srovnání s ČR (10,1, v ČR 10,6 ) a téměř shodnou s okresem Třebíč (10,0 ) i Krajem Vysočina (10,2 ). Za posledních pět let hrubá míra úmrtnosti ještě klesla, a to na 9,3, což bylo mnohem méně než v ostatních sledovaných územích, z nichž nikde hodnota tohoto ukazatele v průměru neklesla pod 10. V úhrnu lze konstatovat, že období 1996 2004 bylo pro obec Želetava tím, ve kterém obyvatelstvo přirozenou měnou spíše ztrácela, kdežto v ostatních letech získávala. V případě ČR se ztrátové období týká let 1994 2005, obdobně v Kraji Vysočina (1995 2005) a rovněž podobně v okrese Třebíč (1995 2006 s výjimkou roku 2004). Srovnání vývoje hrubých měr porodnosti, úmrtnosti a přirozeného přírůstku ve sledovaném období v grafickém provedení je uvedeno v příloze č. 2 4. Druhým pohybem, který ovlivňuje počet obyvatel v území, je migrace, tedy jev, při kterém obyvatelé mění své trvalé bydliště 1. Vývoj počtu přistěhovalých, vystěhovalých, migračního obratu (součet přistěhovalých a vystěhovalých) a migračního salda (rozdíl přistěhovalých a vystěhovalých) v obci Želetava v letech 1991-2010 zachycuje tabulka č. 3.3. Celkově Želetava migrací obyvatelstvo v období let 1991 2006 ztrácela. Nejvýraznější populační úbytek způsobený migrací byl evidován v první polovině devadesátých let minulého století. V následujících deseti letech došlo k opačnému vývoji. Více obyvatel se do obce přistěhovalo, než se z ní vystehovalo. V letech 2006 2010 vykázala Želetava opět mírné záporné migrační saldo. 1 V následující analýze migrace nebude použita komparace Želetavy s vývojem ve vyšších územně administrativních celcích (ČR, kraj, okres), neboť z prostorového hlediska by šlo o metodicky nekorektní komparaci. RNDr. Václav Novák, Ph.D. 11

Tab. 3.3: Vývoj počtu přistěhovalých, vystěhovalých a migračního salda obyvatel v obci Želetava v letech 1991-2010 Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační obrat Migrační saldo absolutně relativně 1991 42 52 94-10 -6,5 1992 37 43 80-6 -3,9 1993 36 30 66 6 3,9 1994 30 33 63-3 -1,9 1995 19 29 48-10 -6,5 1991-1995 164 187 351-23 -3,0 1996 22 17 39 5 3,3 1997 21 31 52-10 -6,5 1998 20 20 40 0 0,0 1999 34 20 54 14 9,1 2000 29 28 57 1 0,7 1996-2000 126 116 242 10 1,3 2001 33 21 54 12 7,7 2002 38 22 60 16 10,2 2003 39 35 74 4 2,5 2004 13 26 39-13 -8,3 2005 28 41 69-13 -8,4 2001-2005 151 145 296 6 0,8 2006 46 29 75 17 10,9 2007 28 26 54 2 1,3 2008 33 50 83-17 -10,8 2009 17 29 46-12 -7,7 2010 25 25 50 0 0,0 2006-2010 149 159 308-10 -1,3 Pramen: Databáze demografických údajů za obce, 1971 2010, ČSÚ, Praha, 2011, vlastní výpočty RNDr. Václav Novák, Ph.D. 12

Obr. 3.5: Počet přistěhovalých a vystěhovalých v obci Želetava v letech 1991-2010 30 15 Počet přistěhovalých a vystěhovalých 25 20 15 10 5 10 5 0-5 -10 Migrační saldo - počet osob 0-15 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Pramen: Databáze demografických údajů za obce, 1971 2010, ČSÚ, Praha, 2011, vlastní výpočty Součtem přirozeného přírůstku a migračního salda je dosaženo celkového přírůstku obyvatel území v daném období. Vývoj celkového pohybu obyvatel Želetavy zachycuje následující graf. Největší celkový přírůstek byl v obci zaznamenán v roce 2007, největší úbytek pak tři roky předtím v roce 2004. Obr. 3.6: Vývoj celkového přírůstku obyvatel v obci Želetava v letech 1991-2010 30 25 20 Celkový přírůstek - počet osob 15 10 5 0-5 -10-15 -20-25 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 RNDr. Václav Novák, Ph.D. 13

Pramen: Databáze demografických údajů za obce, 1971 2010, ČSÚ, Praha, 2011, vlastní výpočty Mezi demografické procesy, které nepřímo ovlivňují celkový pohyb obyvatel v území, patří sňatečnost, rozvodovost a potratovost. Sňatečnost ovlivňuje především porodnost, i když v současnosti již není její vliv tak intenzivní jako dříve, neboť stále více dětí se rodí mimo manželství. Vývoj sňatečnosti zaznamenal v devadesátých letech v souvislosti se společenskými a ekonomickými změnami ve srovnání s předchozím obdobím podstatných změn. Po roce 1990, kdy došlo k nárůstu počtu sňatků v souvislosti s avizovaným ukončením novomanželských půjček, docházelo k postupnému snižování počtu sňatků. V obci Želetava bylo v roce 1991 oddáno 19 párů, což představovalo hrubou míru sňatečnosti ve výši 12,4, tedy podstatně více než na úrovni kraje i okresu (oba 6,8 ) a také než v průměru v ČR (7,0 ). Poté však již počet sňatků klesal a nejmenší hodnoty bylo dosaženo v roce 1999 (pouze 4 sňatky, 2,6 ). Okres Třebíč i Kraj Vysočina vykazoval po celé sledované období 1991 2010 menší intenzitu sňatečnosti než celá ČR, obec Želetava se držela na mírně vyšší úrovni ve všech pětiletých obdobích. Tab. 3.4: Vývoj počtu sňatků, rozvodů a potratů (absolutně a na 1000 obyvatel středního stavu) v obci Želetava v letech 1991-2010 Sňatky Rozvody Potraty absolutně absolutně absolutně 1991 19 12,4 5 3,3.. 1992 11 7,2 4 2,6 10 6,6 1993 8 5,2 2 1,3 6 3,9 1994 8 5,2 0 0,0 11 7,1 1995 10 6,5 2 1,3 11 7,1 1991-1995 56 7,3 13 1,7 38 5,0 1996 12 7,8 1 0,7 6 3,9 1997 9 5,9 1 0,7 5 3,3 1998 9 5,9 2 1,3 6 3,9 1999 4 2,6 5 3,3 6 3,9 2000 14 9,1 2 1,3 5 3,3 1996-2000 48 6,3 11 1,4 28 3,7 2001 8 5,1 7 4,5 5 3,2 2002 9 5,7 4 2,5 5 3,2 2003 10 6,3 5 3,2 8 5,1 2004 6 3,8 5 3,2 9 5,8 2005 11 7,1 5 3,2 5 3,2 2001-2005 44 5,6 26 3,3 32 4,1 2006 11 7,1 2 1,3 11 7,1 2007 7 4,4 4 2,5 5 3,2 2008 7 4,4 3 1,9 4 2,5 2009 7 4,5 3 1,9 1 0,6 2010 7 4,5 3 1,9 5 3,2 2006-2010 39 5,0 15 1,9 26 3,3 Pramen: Databáze demografických údajů za obce, 1971 2010, ČSÚ, Praha, 2011, vlastní výpočty RNDr. Václav Novák, Ph.D. 14

Vývoj rozvodovosti v České republice vykazoval od počátku devadesátých let až do roku 1998 rostoucí trend. V roce 1998 došlo k přijetí zákona o rodině, který zpřísnil rozvod manželství s nezletilými dětmi, což mělo vliv na výrazné snížení počtu rozvodů v roce 1999. Pokles se na úrovni obce Želetava neprojevil, na úrovni okresu Třebíč a Kraje Vysočina k určitému poklesu došlo, ale hned v dalších letech se hrubá míra rozvodovosti opět dostala do úrovně 2 3. Prvních pět let nového desetiletí byl v obci Želetava charakteristický vysokou rozvodovostí. Bylo zde uskutečněno celkem 26 rozvodů, což představovalo průměrnou hrubou míru rozvodovosti ve výši 3,3, tedy podstatně více než na úrovni okresu i kraje (2,4 ), ale rovněž také více než činil průměr ČR (3,1 ). Přes vysokou rozkolísanost lze říci, že Želetava vykazuje z dlouhodobého hlediska spíše nižší než průměrnou rozvodovost. Obr. 3.7: Počet sňatků a rozvodů v obci Želetava v letech 1991-2010 Počet sňatků a rozvodů 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 Počet rozvodů na 100 sňatků Sňatky Rozvody Počet rozvodů na 100 sňatků Pramen: Databáze demografických údajů za obce, 1971 2010, ČSÚ, Praha, 2011, vlastní výpočty Rozvodovost lze sledovat také podle toho, kolik rozvodových událostí připadá na sto sňatků uzavřených v daném roce (tyto demografické události spolu sice přímo nesouvisí, neboť málokdy dojde k tomu, že se manželství rozpadne ve stejný rok, kdy bylo uzavřeno, ale ukazuje, že proces rozvodovosti získává v současné společnosti stále větší váhu). Vývoj tohoto ukazatele byl v Želatavě opět velmi dynamický zatímco v devadesátých letech většinou nepřipadalo na 100 sňatků ani 25 rozvodů, v roce 1999 se v obci rozvedlo více manželství, než bylo uzavřeno a index rozvodovosti dosáhl hodnoty 125,0, což bylo prozatím dosavadní maximum. Po většinu následujících let se index rozvodovosti udržoval nad hranicí 40,0, což bylo podstatně méně než na úrovni okresu, kraje i ČR, neboť zde se průměrné hodnoty pohybovaly mezi 50 60 rozvody na 100 uzavřených sňatků. Vývoj indexu rozvodovosti v obci Želetava ve srovnání s okresem Třebíč, Krajem Vysočina a s ČR je uvedena v příloze č. 9. Dalším procesem, který determinuje vývoj populace, je potratovost. Hlavními faktory, které potratovost ovlivňují, jsou především legislativní ustanovení, rozšířenost antikoncepčních prostředků, ale také společenské klima a převažující názor na legálnost potratů (např. vliv RNDr. Václav Novák, Ph.D. 15

církve). Potratovost zaznamenala v ČR od počátku devadesátých let, kdy se pohybovala na dosti vysoké úrovni ve srovnání se západní Evropou, prudký pokles. Příčinou bylo především rozšíření povědomí o používání antikoncepce, přístup k hormonální antikoncepci a po roce 1996 také zpoplatnění potratů vykonávaných z jiných než ze zdravotních důvodů. Vývoj potratovosti byl v obci Želetava podobný jako v celé ČR, i když opět s určitými výkyvy, nicméně jasně vykazoval klesající tendenci. V první polovině devadesátých let bylo registrováno v úhrnu 38 potratů, ročně mnohdy více než 10. Postupně však docházelo ke snižování absolutního počtu i hrubé míry potratovosti, která byla v průměru za pětiletá období vždy nižší než na úrovni okresu, kraje i ČR. Více než 10 potratů proběhlo v obci pak až v roce 2006. Zatímco na vyšších úrovních se hrubá míra potratovosti snižovala v podstatě plynule, v Želetavě došlo mezi lety 2001 2005 ve srovnání s předchozími pěti lety ke zvýšení průměrné hrubé míry potratovosti z 3,7 na 4,1. Během let 2006 2010 však docházelo k rychlému poklesu na v průměru za toto období hrubá míra potratovosti klesla na 3,3, což bylo sice více než činil průměr v okrese Třebíč, ale méně než v Kraji Vysočina a v ČR. Celkově se tedy obec dlouhodobě vyznačuje spíše podprůměrnou potratovostí. 3.2. Struktura obyvatel Od roku 1991 jsme svědky toho, že se již příliš nemění počet obyvatel žijících na území České republiky, ale mění se jeho struktura, a to především věková a vzdělanostní. Zatímco vzdělanostní struktura se zlepšuje, neboť přibývá obyvatel s vyšším vzděláním, věková struktura se výrazně zhoršuje, což má především negativní dopad na ekonomiku státu. Stárnutí obyvatelstva a jeho nedostatečné nahrazování mladší ekonomicky aktivní složkou vede např. k nutnosti prodlužovat věk odchodu do starobního důchodu. Nárůst počtu obyvatel v důchodovém věku, který v současnosti probíhá a v současnosti vrcholí (do důchodového věku se již dostaly silné ročníky narozené po druhé světové válce) povede k dalším ekonomickým nárokům na sociální a zdravotní péči. V následujícím textu bude analyzována struktura obyvatelstva obce Želetava podle pohlaví, věku a vzdělání, národnosti a náboženského vyznání, a to pomocí dat ze sčítání lidu 2001 a předběžných výsledků sčítání 2011. Tab. 3.5: Věková struktura obyvatel obce Želetava, okresu Třebíč, Kraje Vysočina a ČR 1.3.2001 26.3.2011 abs. % abs. % Želetava Okres Třebíč Kraj Vysočina Česká republika 0 14 let 302 19,6 243 15,7 15 64 let 1 045 67,7 1 075 69,4 65 a více let 197 12,8 231 14,9 index stáří (65+/0-14) - 65,2-95,1 0 14 let 20 843 17,8 16 380 14,4 15 64 let 80 474 68,6 79 256 69,7 65 a více let 16 050 13,7 18 112 15,9 index stáří (65+/0-14) - 77,0-110,6 0 14 let 88 582 17,3 75 006 14,6 15 64 let 353 067 68,9 354 336 69,1 65 a více let 70 494 13,8 83 385 16,3 index stáří (65+/0-14) - 79,6-111,2 0 14 let 1 654 862 16,2 1 527 670 14,5 15 64 let 7 161 144 70,0 7 360 249 69,6 RNDr. Václav Novák, Ph.D. 16

65 a více let 1 414 054 13,8 1 674 295 15,9 index stáří (65+/0-14) - 85,4-109,6 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ, Praha, 2003, Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, Praha, 2012, vlastní výpočty Struktura obyvatelstva obce Želetava podle pohlaví zůstává od roku 2001 téměř neměnná. Mezi obyvateli převažovaly stejně jako na úrovni okresu Třebíč, Kraje Vysočina i ČR ženy, ale zatímco v Želetavě se jejich podíl mezi oběma sčítáními zvýšil (z 50,2 % na 50,9 %), na ostatních úrovních se snížil (okres Třebíč z 50,6 % na 50,5 %, v Kraji Vysočina z 50,6 % na 50,4 % a v ČR z 51,3 % na 50,9 %). Věková struktura obyvatel Želetavy je podstatně příznivější než v případě okresu, kraje i České republiky, ale stejně jako na celém území ČR se postupně zhoršuje, jinými slovy obyvatelstvo stárne. Zatímco v roce 2001 žilo v Želetavě ještě 19,6 % obyvatel mladších 15 let, v roce 2011 při posledním sčítání lidu to bylo již pouze 15,6 %. Bylo to sice stále více než na úrovni vyšších územních celků, ale i tak se index stáří, tedy poměr obyvatel v poproduktivním a předproduktivním věku pomalu přibližuje stu. Počet obyvatel v poproduktivním věku vzrostl z 12,8 % v roce 2001 na 14,9 % v roce 2011. Tato hodnota však byla stále menší než na úrovni ostatních tří sledovaných celků. Pouze malé byly rozdíly v případě produktivní složky obyvatelstva. Údaje o vzdělanostní struktuře obce lze získat pouze ze sčítání lidu, výsledky však dosud nejsou k dispozici. Kraj Vysočina se však vyznačuje spíše horší vzdělanostní strukturou ve srovnání s ostatními kraji ČR a při předchozím sčítání lidu v roce 2001 vykazovala Želetava ještě o něco slabší strukturu obyvatel starších 15 let dle nejvyššího dosaženého vzdělání než činil krajský i okresní průměr. V posledních třech sčítáních lidu se zjišťovala také struktura obyvatelstva podle náboženského vyznání (v roce 1991 poprvé od sčítání z roku 1950, neboť v roce 1954 byla tehdejší vládou zrušena evidence náboženského vyznání). V České republice došlo z hlediska počtu věřících k zajímavému vývoji, neboť mezi posledními dvěma sčítáními se počet věřících výrazně snížil, což bylo ale zároveň dáno také tím, že mnoho respondentů na tuto otázku neodpovědělo. V roce 2001 činil podíl věřících ze všech obyvatel 32,1 % (bez vyznání bylo v roce 2001 pak 59,0 %, zjištěno nebylo v roce 2001 náboženské vyznání u 8,8 %), v roce 2011 pak pouze 20,6 % 2 (bez vyznání 34,2 % a zjištěno nebylo 45,2 % obyvatel). Tab. 3.6: Struktura obyvatel obce Želetava, okresu Třebíč, Kraje Vysočina a ČR podle náboženského vyznání Náboženské vyznání Želetava abs. % Okres Třebíč (%) Kraj Vysočina (%) Bez vyznání 354 22,9 25,6 25,8 34,2 Věřící 469 30,3 30,9 29,2 20,6 - Církev římskokatolická 420 27,1 21,0 19,2 10,3 - Českobratrská církev evangelická 2 0,1 0,4 0,9 0,5 - Církev československá husitská 1 0,1 0,2 0,2 0,4 - ostatní 46 3,0 9,3 8,9 9,4 Neuvedeno 726 46,8 43,4 45,0 45,2 ČR (%) 2 Včetně těch, kteří uvedli, že jsou věřící, ale nejsou členy žádné církve RNDr. Václav Novák, Ph.D. 17

Celkem 1 549 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, Praha, 2012, vlastní výpočty I když také v Kraji Vysočina, potažmo i v okrese Třebíč a v Želetavě došlo od sčítání v roce 2001 ke snížení religiozity obyvatelstva, potvrdily poslední údaje z roku 2011, že je obyvatelstvo Kraje Vysočina stále výrazně více věřící než v případě celé ČR. V Kraji Vysočina bylo v roce 2011 z celkového počtu obyvatel 29,2 % věřících (v roce 2001 to bylo 46,4 %), v okrese 30,9 % (v roce 2001 to bylo 47,5 %) a v Želetavě 30,3 % obyvatel (v roce 2001 to bylo 53,2 %). Téměř všichni věřící v obci byli členy Římskokatolické církve (96,6 % věřících). Osoby bez vyznání v Želetavě tvořily více než pětinu obyvatel (22,9 %), v případě okresu Třebíč i Kraje Vysočina pak zhruba čtvrtinu. Obr. 3.8: Struktura obyvatelstva v Želetavě, okrese Třebíč, Kraji Vysočina a ČR podle vyjádření k náboženskému vyznání věřící 30% Želetava bez vyznání 23% věřící 31% Okres Třebíč bez vyznání 26% nezjiš. 47% nezjiš. 43% věřící 29% Kraj Vysočina bez vyznání 26% věřící 21% Česká republika bez vyznání 34% nezjiš. 45% nezjiš. 45% Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ, Praha, 2003, Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, Praha, 2012, vlastní výpočty Kromě náboženské struktury lze sledovat na základě výsledků sčítání lidu také strukturu národnostní. Úvodní euforie z roku 1991, kdy každý mohl vyjádřit svoji příslušnost k libovolné národnosti a silná byla především moravská národnost, v následujícím sčítání tento zájem upadl, takže v obci Želetava se k moravské národnosti hlásilo pouze 7,7 %, v okrese Třebíč 10,9 %, v Kraji Vysočina pouze 5 % a v ČR celkově pouhých 3,7 %. O deset let později se k moravské národnosti přihlásilo o něco více obyvatel, a to na všech územních úrovních (viz následující tabulka). Tab. 3.12: Struktura obyvatel obce Želetava, okresu Třebíč, Kraje Vysočina a ČR podle národnosti RNDr. Václav Novák, Ph.D. 18

Národnost Želetava abs. % Okres Třebíč (%) Kraj Vysočina (%) Česká 944 61,0 54,6 65,3 63,7 Moravská 169 10,9 16,3 7,0 4,9 Slovenská 5 0,3 0,6 0,6 1,54 Ostatní a neuvedeno 431 27,8 28,5 27,1 30,0 Celkem 1 549 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, Praha, 2012, vlastní výpočty ČR (%) RNDr. Václav Novák, Ph.D. 19

3.3. Vývoj bytového fondu obce Źeletava V rámci všech moderních sčítání lidu byly sledovány také počty domů lokalizovaných na území obcí. Od roku 1869 do roku 1921 rostl počet domů v obci Želetava pouze velmi pozvolna. V roce 1869 na jeden dům připadalo více než 6,5 obyvatel, což bylo méně než na úrovni okresu Třebíč (6,8 obyvatel), kraje Vysočina i České republiky (kraj i stát 7,6 obyvatel). Ve dvacátých letech minulého století docházelo k intenzivnější výstavbě a do roku 1930 vzrostl počet domů na 425, takže na jeden dům vycházelo 4,9 obyvatel (v okrese 5,4, v kraji 5,8 a v ČR 6,7). K ještě prudšímu nárůstu navzdory hospodářské krizi a druhé světové válce došlo v období 1930 1950. Při sčítání v roce 1950 bylo na území obce sečteno 455 domů. Vzhledem k poklesu počtu obyvatel obce ve třicátých a čtyřicátých letech zde v roce 1950 připadalo na jeden dům 3,6 obyvatel, zatímco jinde z důvodu úbytku počtu obyvatel v tomto období byly hodnoty nižší (v okrese 4,3, v kraji 4,5 a v ČR 5,1 obyvatel na jeden dům). V dalších letech se počet domů v obci snižoval až na 414 v roce 1980. Tehdy na jeden dům připadali 4 obyvatelé. Intenzivní výstavbu zaznamenala obec především v osmdesátých letech. Do roku 1991 se poměr mezi domy a obyvateli snížil (na 3,3) a stejný trend pokračoval i do roku 2001; při předposledním sčítání na jeden dům připadalo 3,2 obyvatel, což bylo stále výrazně méně než v okrese (4,0), v kraji (4,0) i v ČR (5,2). Obr. 3.9: Vývoj počtu domů v obci Želetava z dlouhodobého hlediska (1869 2011) 600 500 425 455 428 419 414 465 487 495 Počet domů 400 300 317 333 338 346 363 367 200 100 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 2005, I. díl, ČSÚ, Praha, 2006 Vývoj bazického indexu v následujícím obrázku vypovídá o méně intenzivním vývoji počtu domů v Želetavě ve srovnání s ostatními sledovanými územními celky. V okrese Třebíč i v ČR rostl počet domů až do roku 1950 mnohem rychleji než v Želetavě, v kraji byl vývoj obdobný. Naopak pokles po roce 1950 byl mnohem zřetelnější v Želetavě; v ostatních území stagnoval či mírně rostl. V roce 1980 bylo v Želetavě pouze o čtvrtinu domů více než v roce 1869. Ani následující rozvoj výstavby domů neměl v Želetavě velkou odezvu, takže zatímco RNDr. Václav Novák, Ph.D. 20

ve všech ostatních sledovaných územích se během let 1869 2011 počet domů více než zdvojnásobil, v Želetavě je v současnosti pouze o necelých 60 % domů více než v roce 1869. Obr. 3.10: Vývoj počtu domů v obci Želetava, v okrese Třebíč, v kraji Vysočina a v ČR z dlouhodobého hlediska (1869 2011) Bazický index (rok 1869 = 100 %) 240,0 220,0 200,0 180,0 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Želetava Okres Třebíč Kraj Vysočina ČR Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 2005, I. díl, ČSÚ, Praha, 2006, vlastní výpočty Výsledky sčítání 2011 v současnosti poskytují pouze úhrnné údaje o počtu domů a bytů. Z celkového počtu domů (495) jich bylo trvale obydleno 392, zbývajících 103 nebylo obydleno trvale. Podíl trvale obydlených domů byl 79,2 %, obdobně jako na úrovni Kraje Vysočina (79,0 %), v okrese Třebíč byl o něco vyšší (81,6 %) stejně jako v průměru v celé ČR (82,5 %). Trvale obydlených bytů bylo v Želetavě evidováno ke dni sčítání 508, takže na jeden trvale obydlený dům vycházelo pouze 1,3 obydlených bytů, což bylo méně než na úrovni okresu Třebíč (1,6), Kraje Vysočina (1,7) i ČR (2,2). RNDr. Václav Novák, Ph.D. 21

4. TRH PRÁCE Základními charakteristikami popisujícími trh práce je ekonomická aktivita, zaměstnanost a nezaměstnanost. Ekonomická aktivita obyvatelstva podává informace o počtu obyvatel, kteří jsou schopni podílet se na ekonomickém růstu a rozvoji území 3. V Želetavě žilo při posledním sčítání lidu celkem 775 ekonomicky aktivních a z celkového počtu obyvatel tak představovali 50,0 %, což bylo o něco více než při sčítání v roce 2001 (ekonomicky aktivní tehdy představovali jen 48,8 %). Pokud bychom měřili míru ekonomické aktivity, tedy podíl ekonomicky aktivních osob z obyvatel starších 15 let, byla by hodnota tohoto ukazatele v případě Želetavy rovněž největší ve srovnání s ostatními vyššími územními celky (59,3 %, u ostatních činila méně než 58 %). Tab. 4.1: Struktura obyvatel obce Želetava, okresu Třebíč, Kraje Vysočina a ČR podle ekonomické aktivity v roce 2011 Ekonomický status Želetava abs. % Okres Třebíč (%) Kraj Vysočina (%) Ekonomicky aktivní 775 50,0 49,3 49,3 49,0 - z toho zaměstnaní 649 41,9 43,2 44,7 44,2 - z toho nezaměstnaní 126 8,1 6,1 4,6 4,8 Ekonomicky neaktivní 732 50,0 50,7 50,7 51,0 Celkem 1 549 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, Praha, 2012, vlastní výpočty Ekonomicky aktivní obyvatelstvo lze dále členit na zaměstnané a nezaměstnané. Podíl nezaměstnaných z celkového počtu ekonomicky aktivních je možno chápat jako míru nezaměstnanosti ke dni sčítání lidu. Ta v případě Želetavy činila 8,1 %, což bylo podstatně více než v okrese (6,1 %), v kraji (4,6 %) a v celé ČR (4,8 %). Další údaje ze sčítání lidu do úrovně obcí (struktura ekonomicky aktivních podle vzdělání, odvětvím hospodářství, strukturu zaměstnaných) dosud nelze ze sčítání lidu získat. Za pomoci výsledků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR lze definovat také vývoj nezaměstnanosti v obci Želetava, a to jednak za pomoci počtu uchazečů o zaměstnání a také prostřednictvím vývoje míry nezaměstnanosti za posledních 5 let ve srovnání s vývojem ve vyšších územních celcích. ČR (%) 3 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo se zjišťuje pouze při sčítání lidu, tedy zhruba jednou za deset let. Mezi ekonomicky aktivní osoby dle posledního sčítání lidu 2011 jsou zahrnuty všechny osoby, které uvedly, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, osoby samostatně činné, pracující důchodce, pracující studenty a učně, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu nebo osoby nezaměstnané. RNDr. Václav Novák, Ph.D. 22

Obr. 4.1: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v obci Želetava v letech 2007 2010 (k 31.12.) 140 120 124 113 Počet uchazečů o zaměstnání 100 80 60 40 43 50 90 20 0 2007 2008 2009 2010 2011 Pramen: Uchazeči a volná pracovní místa v okresech ČR, 2006.-.2011, SSZ MPSV ČR, 2007 2012 Počet uchazečů o zaměstnání v době ekonomického růstu na konci roku 2007 činil pouze 43 osob. Meziročně jejich počet vzrostl o 16 % na 50 osob. Během roku 2009 lze zaznamenat významný nárůst počtu uchazečů o zaměstnání (o 80 %) na 90 osob a obdobný, i když o něco mírnější vzestup počtu nezaměstnaných pokračoval i v roce 2010 (meziroční nárůst o 38 %). V tomto roce v obci nezaměstnanost vrcholila a v roce 2011 již docházelo k postupnému snižování nezaměstnanosti, přičemž ke konci roku bylo v evidenci úřadů práce 113 občanů Želetavy. Před nástupem ekonomické krize byla míra nezaměstnanosti v obci Želetava na úrovni Kraje Vysočina a ČR, zatímco míra nezaměstnanosti v okrese Třebíč byla podstatně vyšší. Během krize v letech 2009 a 2010 však došlo k podstatnému zhoršení situace a míra nezaměstnanosti se zvýšila na hodnoty vyšší než 16 %, což bylo podstatně více než v případě míry nezaměstnanosti okresu Třebíč (13,8 %), Kraje Vysočina (10,7 %) i ČR (9,6 %). RNDr. Václav Novák, Ph.D. 23

Obr. 4.3: Vývoj míry nezaměstnanosti v obci Želetava, okrese Třebíč, Kraji Vysočina a v ČR v letech 2006 2011 18,0 16,0 Míra nezaměstnanosti (%) 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Želetava Okres Třebíč Kraj Vysočina ČR Pramen: Uchazeči a volná pracovní místa v okresech ČR, 2006-2011, SSZ MPSV ČR, 2007 2012 Během roku 2011 se situace na trhu práce v Želetavě postupně zlepšovala. Počet uchazečů o zaměstnání se snižoval až do května. Během letních měsíců se do evidence úřadů práce dostávají noví uchazeči z řad čerstvých absolventů škol a zvyšují celkový počet nezaměstnaných. V případě Želetavy se tato situace projevila zvýšením počtu uchazečů až na 111 osob evidovaných na konci července. Během dalších měsíců však počet uchazečů v evidenci stagnoval mírně nad úrovní 100 osob, přičemž svého ročního minima dosáhl v říjnu (103 uchazečů). Až v listopadu došlo k meziměsíčnímu zvýšení na 108 uchazečů a v prosinci pak na 113 osob. Ročního maxima tedy bylo dosaženo již v lednu 2011. RNDr. Václav Novák, Ph.D. 24

Obr. 4.4: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a míry nezaměstnanosti v obci Želetava v roce 2011 Počet uchazečů o zaměstnání 140 120 100 80 60 40 20 128 125 124 116 107 107 111 107 107 103 108 113 18,0 17,0 16,0 15,0 14,0 13,0 Míra nezaměstnanosti (v %) 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Počet uchazečů o zaměstnání Míra nezaměstnanosti (v %) 12,0 Pramen: Nezaměstnanost z územního hlediska, 2011, SSZ MPSV ČR, Praha, 2012 RNDr. Václav Novák, Ph.D. 25

5. HOSPODÁŘSTVÍ Využití půdy v Želetavě se odvíjí od odlišného charakteru území v samotném jádru obce a v jeho okolních, méně zalidněných, částech. Z plochy 2 756 ha, na které se rozprostírá celé území obce se všemi svými částmi, tvoří největší díl zemědělská půda (67,8 %), z toho nejvíce zabírá orná půda (58,2 %), dále trvalé travní porosty (8,3 %) a zahrady (1,3 %). Podíl zemědělské půdy je vyšší než v případě ČR (53,7 %), Kraje Vysočina (60,4 %) i okresu Třebíč (63,9 %). Lesní pozemky zabírají na území obce druhou nejrozsáhlejší plochu, a to 694 ha, tj. 25,2 % celé plochy, což je podstatně méně než činí průměr okresu (27,1 %), kraje (30,4 %) i ČR (33,7 %). Vodní plochy se rozkládají na 40 ha (1,5 % rozlohy) a zastavěné plochy obdobně na 38 ha (1,4 %). Ostatní plochy zabírají 112 ha (4,1 %). Na území Želetavy mělo dle údajů ČSÚ v roce 2011 sídlo celkem 462 ekonomických subjektů, z nichž však pouze 14 uvedlo, že má nějaké zaměstnance. Aktivních jich však bylo pouze 267, z toho nejvíce fyzických osob podnikajících dle živnostenského zákona (193), dále 32 zemědělských podnikatelů, 11 bylo společností s ručením omezeným, z toho 2 jsou v likvidaci, 8 bylo fyzických osob podnikajících dle jiného než živnostenského zákona a stejný počet představovala společenství vlastníků jednotek, 5 mělo formu sdružení, 2 akciových společností a 8 dalších mělo jinou právní formu. Z celkového počtu jich bylo 49 podnikajících v zemědělství, 30 v lesnictví a 12 v rybolovu (může se překrývat), avšak většinou se jednalo o podniky fyzických osob bez zaměstnanců. Zdejší zemědělské družstvo je v likvidaci. Dále zde dle údajů MOS fungovalo 43 subjektů podnikajících v průmyslu a 35 ve stavebnictví. Z průmyslových odvětvích převládala z hlediska počtu subjektů výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (24 subjektů), 7 subjektů se zabývalo výrobou nábytku a stejný počet opravami a instalacemi. Šest subjektů zpracovávalo různým způsobem odpad. Ve stavebních oborech figurovalo 32 subjektů zabývajících se speciální stavební činností a 19 subjektů zaměřených na stavbu budov (ve všech případech se jednalo o fyzické osoby, žádná větší stavební firma nemá v obci své sídlo). Přehled nejvýznamnějších zaměstnavatelů ve výrobních odvětvích uvádí následující tabulka. Tab. 5.1: Největší zaměstnavatelé ve výrobním sektoru se sídlem či provozovnou v obci Želetava IČO Název CZ - NACE Počet zaměstnanců 48208205 TIRAD, s.r.o. 257300 77 00257200 STROJMONT CZ a.s. 257200 55 60714603 BEL Sýry Česko a.s. 105100 202 49453319 BRABENEC spol. s r.o. 256200 60 Pramen: Zpravodaj obce Želetava Další drobní podnikatelé a živnostníci žijící v obci se zabývají především maloobchodem (40 subjektů), velkoobchodem (13 subjektů) a stravováním a pohostinstvím (13 subjektů). Přímo u hlavní silnice I/38 je lokalizováno jedno ubytovací zařízení (Hotel Turek), které disponuje 33 lůžky nižší kvality. Další ubytovací zařízení na území obce je Pacherův mlýn s kapacitou 47 lůžek hotelové kvality (**). V obou zařízením je možnost stravování. Další občerstvovací kapacity jsou umístěny ve sportovním areálu a v budově bývalého kina přiléhající ke Kulturnímu domu. RNDr. Václav Novák, Ph.D. 26

6. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Nejvýznamnějším dopravním tahem, jenž prochází obcí Želetava, je silnice I. třídy č. 38. Tato komunikace představuje jednu z hlavních os dopravní kostry Kraje Vysočina (vede z Mladé Boleslavi do Znojma a dále na hraniční přechod Hatě). Komunikace I/38 je součástí tzv. páteřní sítě kraje Vysočina 4. Mezi další významné komunikace patří silnice druhé třídy č. 410 z Třebíče do Jemnice, která rovněž pokračuje k hranicím s Rakouskem (Hluboká). Z té se za Želetavou odděluje silnice II. třídy č. 112 končící v Benešově (Středočeský kraj). Obr. 6.1: Základní silniční síť v Želetavě a v jejích částích Pramen: Ředitelství silnic a dálnic, Praha, 2012 Ředitelství silnic a dálnic organizuje v pětiletých intervalech sčítání dopravy, kterým se zjišťuje intenzita dopravy na jednotlivých úsecích silnic I. a II. tříd a na vybraných úsecích některých silnic III. tříd. Poslední celostátní sčítání dopravy proběhlo v roce 2010. To 4 Páteřní silniční síť kraje Vysočina tvoří základní a rozhodující komunikační spojení významných center osídlení regionu a zabezpečuje propojení mezi okresy a sousedními kraji. Dne 16. května 2006 přijalo zastupitelstvo kraje Vysočina usnesení, ve kterém schvaluje Páteřní silniční síť kraje Vysočina. RNDr. Václav Novák, Ph.D. 27

ukázalo, že intenzita dopravy na českých silnicích mezi lety 2005 a 2010 v průměru poklesla. Následující tabulka potvrzuje stejný trend také v úsecích silnic, které prochází Želetavou. Intenzita dopravy na nich ve sledovaném období poklesla o 17 % (u všech kategorií celkem). Výraznější pokles byl zaznamenán u těžkých motorových vozidel (o 23 %) ve srovnání s osobními vozy (o 15 %). Tab. 6.1: Roční průměr denních intenzit průjezdů vozidel vybranými úseky silnic v letech 2005 a 2010 dle základních kategorií vozidel Silnice č. Sledovaný úsek TV O M SV 2005 2010 2005 2010 2005 2010 2005 2010 38 Želetava - Kasárna 1 535 1 230 3 960 3 276 39 24 5 534 4 530 38 Želetava Martínkovská 1 408 1 276 3 005 2 956 23 28 4 436 4 260 křižovatka 112 Želetava - Jindřichovice 69 68 380 276 3 4 452 348 410 Želetava - Krasonice 383 49 969 430 7 6 1359 485 410 Želetava - ytnice nad ytnou 75 46 239 309 2 6 316 361 Všechny úseky celkem 3 470 2 669 8 553 7 247 74 68 12 097 9 984 Vysvětlivky zkratek: Ž. - Želetava TV těžká motorová vozidla O osobní a dodávková vozidla M jednostopá motorová vozidla SV všechna motorová vozidla celkem (součet vozidel) Zdroj dat: Celostátní sčítání dopravy 2005 a 2010. Ředitelství silnic a dálnic ČR. Obr. 6.2: Intenzita dopravy v Želetavě a v jejích částích Pramen: Ředitelství silnic a dálnic, Praha, 2012 Silniční komunikace I/38 představuje jednu z hlavních tranzitních os pro automobilovou a nákladní dopravu v severojižním směru. Tato dopravní komunikace je značně dopravně využívána, intenzita dopravy dle výsledků sčítání 2010 se zde pohybuje v intervalu 3-5 tis. RNDr. Václav Novák, Ph.D. 28